Aktuality

Pokud jde o institut mimořádně nízké nabídkové ceny, tak podle § 77 odst. 1 ZVZ při posouzení nabídek uchazečů z hlediska splnění zadávacích podmínek posoudí hodnotící komise též výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jestliže nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, musí si hodnotící komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné; zdůvodnění musí být uchazečem doručeno ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti uchazeči, pokud hodnotící komise nestanoví lhůtu delší.

Podle § 77 odst. 6 ZVZ neodůvodnil-li uchazeč písemně mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve stanovené lhůtě, nedostavil-li se k podání vysvětlení nebo posoudila-li hodnotící komise jeho zdůvodnění jako neopodstatněné, musí být nabídka vyřazena. Podle tohoto ustanovení se má obdobně použít § 76 odst. 6 ZVZ, podle něhož uchazeče, jehož nabídka byla při posouzení nabídek hodnotící komisí vyřazena, vyloučí veřejný zadavatel bezodkladně z účasti v zadávacím řízení. Vyloučení uchazeče včetně důvodů veřejný zadavatel uchazeči bezodkladně písemně oznámí.

Hodnotící komise má ve vztahu k případné mimořádně nízké nabídkové ceně dvě povinnosti: povinnost posoudit, zda konkrétní nabídka konkrétního uchazeče neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, a v případě zjištění mimořádně nízké nabídkové ceny povinnost vyžádat si od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí jeho nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné.

Od správného zodpovězení shora uvedených dvou otázek a od následného postupu hodnotící komise při vyzývání uchazeče se nutně odvíjí reálná možnost přezkoumání správnosti a zákonnosti jejího rozhodování při posuzování nabídek.

Pokud hodnotící komise v průběhu posuzování zjistí, že nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, ohledně níž nebylo podáno ve stanovené lhůtě požadované zdůvodnění, popř. pokud se uchazeč nedostavil k podání vysvětlení ohledně své nabídkové ceny ve smyslu § 77 odst. 3 ZVZ, resp. pokud posoudila hodnotící komise jeho zdůvodnění jako neopodstatněné, má povinnost takovou nabídku vyřadit.

ZVZ hodnotící komisi (ani zadavateli) výslovně neukládá, aby v případě, že neshledá žádnou z nabídkových cen mimořádně nízkou, důvody, pro které k takovému závěru dospěla, sdělovala – ani do protokolu o posouzení (a hodnocení) nabídek, ani do zprávy o posouzení nabídek, ani jednotlivým uchazečům; výčet veškerých důvodů, pro které není nabídková cena mimořádně nízkou, by ostatně mohl tvořit nekonečný řetězec, a tedy jejich vyčerpávající uvedení by z tohoto důvodu ani nebylo možné.

ZVZ ukládá pouze povinnost opačnou, tj. pro případ, že hodnotící komise zjistí mimořádně nízkou nabídkovou cenu. To lze dovodit z povinnosti vyžádat si od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí jeho nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné; má-li totiž uchazeč podat takové zdůvodnění, musí mu být sděleny důvody, pro které zadavatel pokládá nabídkovou cenu za mimořádně nízkou.

Na straně jedné, obecná povinnost hodnotící komise sdělovat veškeré důvody, pro které neshledala žádnou z nabídkových cen mimořádně nízkou, tedy ze ZVZ neplyne.

Na straně druhé, a to je podstatné ve vztahu k právě posuzované věci, má-li hodnotící komise podle § 77 odst. 1 ZVZ povinnost posoudit, zda konkrétní nabídka konkrétního uchazeče neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, pak jí povinnost vyjádřit se věcně, srozumitelně a korektně k důvodům, pro které nepokládá konkrétní nabídkovou cenu za mimořádně nízkou, nutně již ze samotné logiky věci vzniká za situace, že reálné podezření na mimořádně nízkou nabídkovou cenu v průběhu zadávacího řízení vznikne.

Typicky přitom takové reálné podezření může vzniknout tehdy, pokud zadavatele kdokoli (především z uchazečů, kteří podali nabídky) na možnost mimořádně nízkých nabídkových cen věrohodně a kvalifikovaně upozornil ještě před posouzením nabídek, zpravidla v důsledku informací o nabídkových cenách zjištěných při otevírání obálek (pak se s touto otázkou hodnotící komise vypořádá v protokolu o jednání komise či ve zprávě o posouzení nabídek).

Takové reálné podezření však může vzniknout i tehdy, pokud byl zadavatel na možnost mimořádně nízkých nabídkových cen upozorněn po posouzení nabídek v rámci námitek směřujících proti posouzení (pak se s touto otázkou zadavatel vypořádá v rozhodnutí o námitkách).

V obou právě uvedených situacích se hodnotící komise či přímo zadavatel dozví alespoň argumentační základ poukazující na možnost mimořádně nízkých nabídkových cen a jeví se jako zcela přiměřené, aby konkrétní pochybnosti, jež byly srozumitelně avizovány, byly ze strany hodnotící komise či samotného zadavatele věcně a srozumitelně rozptýleny.

Povinnost hodnotící komise podle § 77 odst. 1 ZVZ tedy nelze vykládat v tom smyslu, že tato komise nemá „nikdy“ povinnost odůvodňovat, proč neshledala některou z nabídkových cen mimořádně nízkou, a že se zadavatel nemůže dopustit porušení ZVZ, pokud hodnotící komise nabídkovou cenu, kterou měla pokládat za mimořádně nízkou, za ni takto nesprávně nepokládá (a nepřistoupí k postupu podle

§ 77 odst. 1 ZVZ). Pokud by byl takový výklad akceptován, pak by celý institut mimořádně nízké nabídkové ceny byl v praxi absolutně nevymahatelným (prakticky by stačilo vždy „pro jistotu“ do protokolu či zprávy o posouzení nabídek uvést povšechné tvrzení, že žádná z nabídkových cen nebyla mimořádně nízká), a tedy zbytečným.

Nevymahatelnost a zbytečnost celé konstrukce § 77 odst. 1 ZVZ by byla dána tím spíše, pokud by žalovaný i nadále pevně vycházel z přesvědčení, že není oprávněn přezkoumávat samotný úsudek hodnotící komise, který je výsledkem myšlenkových pochodů jejích členů, resp. že postup hodnotící komise podle § 77 odst. 1 ZVZ je výsledkem úvah hodnotící komise, do nichž žalovaný nemůže vstupovat a které nemůže nikterak přezkoumávat (fakticky by tu tedy žalovaný pouze přezkoumal, zda ono povšechné tvrzení, že žádná z nabídkových cen nebyla mimořádně nízká, zadavatel v protokolu či zprávě o posouzení nabídek uvedl); v takovém případě by závěr zadavatele (hodnotící komise), že v příslušném zadávacím řízení nebyla v žádné nabídce uvedena mimořádně nízká nabídková cena, nebyl pod žádnou následnou kontrolou; proto by byl institut mimořádně nízké nabídkové ceny zcela „bezzubým“.

Pokud jde o samotnou přezkumnou činnost žalovaného, tak v rozsudku ze dne 16. 3. 2004 ve věci sp. zn. 2 A 9/2002 (ve vztahu k zákonu č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů) Nejvyšší správní soud konstatoval, že „…Přezkumná činnost…(žalovaného)… spočívá v kontrole, zda byly řádně dodrženy předepsané postupy a úkony zajišťující rámec pro vlastní posouzení a hodnocení nabídek. Žalobkyně však v podané žalobě zpochybňuje zákonnost vlastního posouzení nabídky, resp. nevhodnost nabídky vybraného uchazeče. Přitom právě zde je hranice, kterou žalovaný … nesmí překročit, neboť potom by se stal hodnotitelem jednotlivých nabídek. Jeho pravomoci sahají do úrovně těch činností zadavatele, které vytvářejí prostor pro fair podmínky pro účast uchazečů v soutěži, ale končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě. Nelze přezkoumávat úvahy členů hodnotící komise, neboť tím by se žalovaný ve svých důsledcích sám stylizoval do role zadavatele a určoval by, která zakázka má vyhovět zadaným kritériím a také v soutěži zvítězit. …(žalovaný)… nemůže přebírat zodpovědnost za výběr nejvhodnější nabídky, neboť k tomu nemá ani odborné předpoklady, totéž nelze požadovat ani po soudu. Úkolem obou je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru. V opačném případě by se totiž výběr nejvhodnější nabídky mohl stát záležitostí znaleckých posudků a pak by existence zákona postrádala smysl.“

V rozsudku ze dne 6.11.2009 ve věci sp. zn. 5 Afs 75/2009 (ve vztahu k ZVZ) pak Nejvyšší správní soud konstatoval, že „…Úkolem …(žalovaného)… je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru…., … (žalovaný) dbá na to, aby byla splněna jedna ze základních zásad zadávání veřejných zakázek, a to zásada transparentnosti celého procesu zadávání veřejných zakázek… (s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 6. 2007 ve věci sp. zn. 5 Afs 6/2007), ... (žalovaný) není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů, tedy členů hodnotící komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením, neboť zákon konstruuje hodnotící komisi jako kolegium odborně způsobilých osob, kterým jedině je zákonem svěřena pravomoc posoudit veškeré odborné otázky, související s procesem hodnocení nabídek. Posouzení přiměřenosti či nepřiměřenosti údajů v nabídkách mezi takové odborné otázky bezpochyby náleží…“.

Zároveň již Vrchní soud v Olomouci v rozsudku ze dne 1. 2. 2001 ve věci sp. zn. 2A 9/2000 konstatoval, že účinná kontrola postupu zadavatele ze strany žalovaného předpokládá rovněž posouzení jeho zdůvodnění o vyřazení nebo naopak ponechání nabídky s mimořádně nízkou cenou. To nutně zahrnuje i posouzení samotné otázky, zda konkrétní nabídkovou cenu bylo důvodné považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu.

Jestliže tedy podle § 112 odst. 1 ZVZ vykonává žalovaný dohled nad dodržováním ZVZ, jestliže podle § 112 odst. 2 písm. b) ZVZ žalovaný rozhoduje o tom, zda zadavatel při zadání veřejné zakázky postupoval v souladu se ZVZ, jestliže je podle § 77 odst. 6 ZVZ třeba vyřadit nabídku, která obsahuje takovou mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla postupem předepsaným v § 77 ZVZ odst. 1 až 4 ZVZ odůvodněna, a zároveň jestliže podle § 76 odst. 6 ZVZ toho uchazeče, jehož nabídka byla při posouzení nabídek hodnotící komisí vyřazena, vyloučí zadavatel bezodkladně z účasti v zadávacím řízení, pak nutně platí, že nevyřazení nabídky za podmínek uvedených v § 77 odst. 6 ZVZ a nevyloučení uchazeče podle § 76 odst. 6 ZVZ je porušením postupu (nedodržením postupu) podle § 112 odst. 1 ZVZ a § 112 odst. 2 písm. b) ZVZ – a může jít o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ.

Postup hodnotící komise při posuzování otázky, zda určitá nabídková cena je mimořádně nízkou nabídkovou cenou, tedy nutně musí podléhat smysluplné a efektivní kontrole ze strany žalovaného.

Pokud jde v tomto kontextu o povinnost zadavatele po podání námitek, tak podle § 110 odst. 1 ZVZ při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh může kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech (dále jen „stěžovatel“), zadavateli podat zdůvodněné námitky.

Podle § 111 odst. 1 ZVZ zadavatel přezkoumá podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Vyhoví-li zadavatel námitkám, uvede v rozhodnutí způsob provedení nápravy.

Má-li stěžovatel právo na podání zdůvodněných námitek (§ 110 odst. 1 ZVZ) a má-li zadavatel povinnost řádně a včas podané námitky přezkoumat v plné rozsahu a rozhodnout o nich (§ 111 odst. 1 ZVZ), pak nepřezkoumání námitek nebo nerozhodnutí o nich zákonem předvídaným způsobem je porušením postupu (nedodržením postupu) podle § 112 odst. 1 ZVZ a § 112 odst. 2 písm. g) ZVZ – a může jít o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. g) ZVZ. Řádné a včasné přezkoumání námitek a rozhodnutí o nich tedy také musí podléhat kontrole ze strany žalovaného.

Ze shora uvedeného lze tedy ve vztahu k posuzované věci shrnout následující dílčí závěry:

1. zkoumání, zda konkrétní nabídka neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, je vždy obligatorní součástí procesu posuzování nabídek;

2. povinnost věcně se vyjádřit k důvodům, pro které hodnotící komise nepovažuje žádnou z nabídkových cen za mimořádně nízkou, vzniká tehdy, pokud zadavatele nebo hodnotící komisi kdokoli (především z uchazečů, kteří podali nabídky) na možnost mimořádně nízkých nabídkových cen věrohodně a kvalifikovaně upozornil; takové upozornění může přijít v době mezi otevřením obálek a posouzením nabídek nebo po posouzení nabídek v rámci námitek proti posouzení nabídek či proti hodnocení nabídek za situace, kdy hodnoceny byly i nabídky, které obsahovaly mimořádně nízkou nabídkovou cenu a hodnotící komise před hodnocením nabídek podle § 77 odst. 1 ZVZ nepostupovala, ačkoli tak postupovat měla;

3. pod efektivní kontrolou žalovaného musí být splnění povinnosti zadavatele řádně vypořádat obsah námitek.

Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 6. 2014, č. j. 62 Af 20/2013-79. V Lexikonu VZ naleznete zde.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale regionale di giustizia amministrativa di Trento (Itálie) dne 7. února 2014 – Orizzonte Salute - Studio Infermieristico Associato v. Azienda Pubblica di Servizi alla persona «San Valentino» a další

(04. 07. 2014)
Více »

(Věc C-61/14)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud: Tribunale regionale di giustizia amministrativa di Trento

Účastníci původního řízení

Žalobce: Orizzonte Salute - Studio Infermieristico Associato

Žalovaní: Azienda Pubblica di Servizi alla persona «San Valentino» – Città di Levico Terme, Ministero della Giustizia, Ministero dell’Economia e delle Finanze, Presidenza del Consiglio dei Ministri a Segretario Generale del Tribunale Regionale di Giustizia Amministrativa di Trento

Další účastnice řízení: Associazione Infermieristica D & F. Care

Předběžná otázka

Brání zásady stanovené ve směrnici Rady 89/665/EHS1 ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce, ve znění směrnice Rady 92/50/EHS2 ze dne 18. června 1992, ve znění pozdějších změn a doplňků [a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES3 ze dne 11. prosince 2007] takovým vnitrostátním právním ustanovením, jako je čl. 13 odst. 1a, 1c a 6a a čl. 14 odst. 3b nařízení prezidenta republiky č. 115 ze dne 30. května 2002 (jak bylo postupně novelizováno následnými právními předpisy), která stanoví vysoký jednotný poplatek za přístup ke správnímu soudnictví v oblasti veřejných zakázek?

____________

1 Směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 33).

2 Směrnice Rady 92/50/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby (Úř. věst. L 209, 24.7.1992, s. 1).

3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/665/EHS a 92/13/EHS, pokud jde o zvýšení účinnosti přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek (Úř. věst. L 335, s. 31).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale per il Piemonte (Itálie) dne 3. února 2014 – CASTA a další v. A.S.L. di Ciriè, Chivasso e Ivrea (ASL TO4) a Regione Piemonte (Věc C-50/14)

(04. 07. 2014)
Více »

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Koblenz (Německo) dne 11. března 2014 – RegioPost GmbH & Co. KG v. Stadt Landau (Věc C-115/14)

(04. 07. 2014)
Více »

(Věc C-115/14)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud: Oberlandesgericht Koblenz

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: RegioPost GmbH & Co. KG

Žalovaná: Stadt Landau

Další účastnice: PostCon Deutschland GmbH, Deutsche Post AG

Předběžné otázky

Má se článek 56 Smlouvy odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie ve spojení s čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb1 vykládat v tom smyslu, že je s ním v rozporu vnitrostátní úprava, která přikazuje veřejnému zadavateli, aby pověřil veřejnou zakázkou pouze podniky a jejich subdodavatele, kteří se při podání nabídky písemně zavážou k tomu, že budou platit spolupracovníkům pověřeným prováděním zakázky minimální mzdu stanovenou pro veřejné, avšak nikoli soukromé zakázky, pokud neexistuje všeobecně zákonem stanovená minimální mzda ani kolektivní smlouva, která by zavazovala potencionálního poskytovatele a eventuální subdodavatele?

V případě, že bude první otázka zodpovězena záporně:

Má se unijní právo v oblasti zadávání veřejných zakázek, především článek 26 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby2 vykládat v tom smyslu, že je s ní v rozporu vnitrostátní úprava, jakou je § 3 odst. 1 Landesgesetz zur Gewährleistung von Tariftreue und Mindestentgelt bei öffentlichen Auftragsvergaben, která upravuje povinné vyloučení nabídky pro případ, že se hospodářský subjekt nezaváže již při předložení nabídky formou zvláštního prohlášení k tomu, že by jím byl smluvně zavázán v případě získání zakázky i bez odevzdání tohoto prohlášení?

____________

1 Úř. věst. L 18, s. 1; Zvl. vyd. 05/02, s. 431.

2 Úř. věst. L 134, s. 114; Zvl. vyd. 06/07 d. 132.

Armádní servisní uvedla u zakázky nesprávný CPV kód a omezila tak okruh uchazečů

(09. 06. 2014)
Více »

Velešín přidělil zakázku bez zadávacího řízení

(22. 05. 2014)
Více »

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj potvrdil svým druhostupňovým rozhodnutím uložení pokuty ve výši 250 000 Kč městu Velešín za nezákonný postup při zadávání veřejné zakázky „Provedení ZTV – Velešín JIH“. Město podepsalo smlouvu na realizaci předmětné zakázky, aniž by provedlo zadávací řízení.

Zadavatel v roce 2008 vypsal veřejnou zakázku na provedení základního technického vybavení a se společností AM Invest CZ s.r.o. uzavřel smlouvu o dílo. Následně byla také uzavřena smlouva, podle níž společnost AM Invest CZ s.r.o. získala pozemky, na nichž bylo provedeno ZTV, a to za cenu 1 Kč za m2, které měla následně prodávat dalším subjektům za částku nejvýše 890 Kč za m2. V roce 2012 však byl uzavřen dodatek ke smlouvě, jímž byla všechna práva a závazky převedeny z původního dodavatele - společnosti AM Invest CZ s.r.o na společnost Tangenta, spol. s r.o. – vybraného uchazeče.

Uzavření dodatku podle rozhodnutí ÚOHS představuje samostatnou veřejnou zakázku, když předpokládaný nepeněžitý závazek zadavatele, jenž byl hrazen formou prodeje pozemků, činil více než 25 milionů Kč. Zadavatel tedy nepostupoval podle zákona, neboť veřejnou zakázku nezadal v některém ze zákonem stanovených typů zadávacího řízení. Výběru dodavatele tedy nepředcházelo žádné transparentně provedené zadávací řízení, které by objektivně dokládalo, že právě vybraný uchazeč nabízí nejlepší smluvní podmínky, zadavatel naopak v šetřeném případě „přímo“ přistoupil k uzavření smlouvy. Protože zadavatel před uzavřením smlouvy neprovedl zadávací řízení ve smyslu zákona, jeho postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že by v rámci transparentně uskutečněného zadávacího řízení obdržel i jiné, pro něj výhodnější nabídky na požadované stavební práce.

Převzato z Aktualit z veřejných zakázek Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže [cit. 2014-05-22], dostupných na http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/aktuality-z-verejnych-zakazek/1812-velesin-pridelil-zakazku-bez-zadavaciho-rizeni.html.

Stali jsme se sponzorem konference Rizika v praxi veřejných zakázek v předvečer nového ZVZ

(05. 05. 2014)
Více »

Klášterci nad Ohří hrozí sankce za neopodstatněné požadavky na kvalifikaci

(16. 04. 2014)
Více »

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil prvostupňovým rozhodnutím pokutu ve výši 250 000 Kč městu Klášterec nad Ohří za nezákonný postup při zadávání veřejných zakázek „Realizace energetických úspor v objektu ZŠ Petlérská v Klášterci nad Ohří a Realizace energetických úspor v objektu MÚSS v Klášterci nad Ohří“ a „Realizace úspor v objektu ZŠ Krátká v Klášterci nad Ohří“. Rozhodnutí zatím nenabylo právní moci a může být proti němu podán rozklad.

Úřad po prošetření výše uvedených veřejných zakázek v první instanci rozhodl, že se zadavatel dopustil správního deliktu, když porušil zásadu zákazu diskriminace, a to při stanovení technických kvalifikačních předpokladů. Zadavatel požadoval po uchazečích předložení referenčních zakázek, avšak pouze takových, které se týkaly staveb občanské vybavenosti. V uvedeném případě však nebyl tento požadavek předmětem zakázky nijak odůvodněný a neodpovídal druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky.

Zadavatel svým postupem nepřípustně omezil okruh uchazečů o zakázku, když diskriminoval dodavatele, kteří získali zkušenost s realizací stavebních prací spojených s revitalizací budov za účelem energetických úspor i na typově jiných budovách, než jsou pouze budovy občanské vybavenosti, a byli by tedy k plnění zakázky objektivně způsobilí.

Uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že při nediskriminačním nastavení kvalifikace by zadavatel od některého z uchazečů obdržel ekonomicky výhodnější nabídku a došlo by tak k úspoře veřejných prostředků.

Převzato z Aktualit z veřejných zakázek Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže [cit. 2014-04-16], dostupné na http://www.uohs.cz/cs/informacni-centrum/tiskove-zpravy/verejne-zakazky/1801-klasterci-nad-ohri-hrozi-sankce-za-neopodstatnene-pozadavky-na-kvalifikaci.html.

Vojenská zdravotní pojišťovna je zadavatelem, na nábor pojištěnců měla vypsat zakázku

(10. 04. 2014)
Více »

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil v prvostupňovém správním řízení pokutu ve výši 1 800 000 Kč zadavateli Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky za uzavírání smluv o obchodním zastoupení pro nábor pojištěnců bez zadávacího řízení. Rozhodnutí není dosud pravomocné a zadavatel proti němu již podal rozklad.

Vojenská zdravotní pojišťovna uzavřela v letech 2011 a 2012 celkem pět smluv o nevýhradním obchodním zastoupení s několika fyzickými a jednou právnickou osobou, aniž by je zadal v jednom z druhů zadávacího řízení podle zákona o veřejných zakázkách. Úřad se při posuzování případu zabýval zejména otázkou, zda Vojenská zdravotní pojišťovna náleží mezi veřejné zadavatele. Veřejným zadavatelem jsou podle zákona takové právnické osoby, které byly založeny či zřízeny za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu a nemají průmyslovou či obchodní povahu, a jsou financovány převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo jsou státem ovládány. Provádění veřejného zdravotního pojištění lze přitom zcela jistě považovat za uspokojování potřeb veřejného zájmu. Současně Úřad konstatoval, že z ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění a zákona o zdravotních pojišťovnách vyplývá, že stát má faktický vliv na výkon činnosti pojišťovny, neboť její činnost v oblasti veřejného zdravotního pojištění nefunguje nezávisle na státu, ale podléhá kromě příslušných zákonů i postupům určovaným státem. Dle ÚOHS je tak splněna i druhá podmínka „ovládání“ ze strany státu a Vojenská zdravotní pojišťovna je tedy veřejným zadavatelem dle zákona o veřejných zakázkách.

Zadavatel měl na základě počtu nově získaných pojištěnců z předchozích let předpokládat, že hodnota zakázky překročí 2 000 000 Kč ročně a měl ji tedy zadat v některém ze zákonem stanovených druhů zadávacího řízení. Reálně vyplacené provize pak dosáhly v roce 2011 i v roce 2012 vždy téměř 70 000 000 Kč. Vojenská zdravotní pojišťovna tedy svým postupem mohla značně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť v případě provedení zadávacího řízení by mohla získat zprostředkovatele, kteří by požadovali nižší provizi a mohlo tak dojít k hospodárnějšímu vynakládání veřejných prostředků.

Převzato z Aktualit z veřejných zakázek Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže [cit. 2014-04-10], dostupné na http://www.uohs.cz/cs/informacni-centrum/tiskove-zpravy/verejne-zakazky/1798-vojenska-zdravotni-pojistovna-je-zadavatelem-na-nabor-pojistencu-mela-vypsat-zakazku.html.

Krajská nemocnice Liberec vybrala nabídku uchazeče, který měl být vyloučen

(10. 04. 2014)
Více »

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj potvrdil svým druhostupňovým rozhodnutím uložení pokuty ve výši 300 000 Kč zadavateli Krajská nemocnice Liberec, a.s., za porušení zákona o veřejných zakázkách v zadávacím řízení „Modernizace přístrojového vybavení a obnova technologií KC KN Liberec“.

Zadavatel se dopustil správního deliktu, když nevyloučil vybraného uchazeče SINOMED, s.r.o., z účasti v zadávacím řízení, ačkoliv neprokázal splnění ekonomického a finančního kvalifikačního předpokladu. Podle zadávacích podmínek byli uchazeči povinni předložit v rámci prokazování kvalifikace pojistnou smlouvu, jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou třetí osobě. Zadavatel stanovil, že za doklad o pojištění považuje výhradně pojistnou smlouvu, pojistku nebo potvrzení pojišťovny o existenci pojištění odpovědnosti dodavatele za škody způsobené při výkonu jeho podnikatelské činnosti. Splnění tohoto kvalifikačního předpokladu prokazoval vybraný uchazeč prostřednictvím subdodavatele PURO-KLIMA, a. s., a to předložením dokumentu s názvem „Potvrzení o pojištění“, ve kterém Česká podnikatelská pojišťovna, a. s., prohlašuje, že v případě uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky je připravena uzavřít pojistnou smlouvu se subdodavatelem, s limitem pojistného plnění 60 000 000 Kč. Podle závěrů ÚOHS uvedený doklad k prokázání kvalifikace podle požadavků zadavatele nepostačuje.

Zadavatel se dále dopustil porušení zákona i tím, když nevyloučil vybraného uchazeče ze zadávacího řízení pro nesplnění některých kvalifikačních předpokladů, což bylo zapříčiněno nejednoznačností a neurčitostí subdodavatelské smlouvy mezi vybraným uchazečem a subdodavatelem. Dodavatel může část kvalifikace, kterou není schopen prokázat sám, prokazovat prostřednictvím subdodavatele. V uvedeném případě nicméně ze smlouvy jednoznačně nevyplývalo, k jakému konkrétnímu rozsahu plnění kvalifikace se subdodavatel zavazuje. Uchazeč tedy kvalifikaci dostatečným způsobem neprokázal.

Převzato z Aktualit z veřejných zakázek Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže [cit. 2014-04-10], dostupné na http://www.uohs.cz/cs/informacni-centrum/tiskove-zpravy/verejne-zakazky/1794-krajska-nemocnice-liberec-vybrala-nabidku-uchazece-ktery-mel-byt-vyloucen.html.

Panochova nemocnice v Turnově stanovila diskriminační ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady

(10. 04. 2014)
Více »

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil Panochově nemocnici Turnov pokutu ve výši 100 000 Kč za nezákonný postup při zadávání veřejné zakázky „Dodávky technologie operačních sálů pro Panochovu nemocnici Turnov“. Pochybení zadavatele mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Rozhodnutí potvrdil ve druhém stupni předseda ÚOHS Petr Rafaj a je tedy pravomocné.

Úřad po prošetření dané zakázky v první instanci rozhodl, že se zadavatel při zadávání nadlimitní zakázky dopustil správního deliktu, a to při stanovení ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů. Zadavatel požadoval po uchazečích doložení celkového ročního obratu za každé z předcházejících 3 účetních období ve výši min. 200 000 000 Kč, ačkoliv předpokládaná hodnota veřejné zakázky činila 15 350 000 Kč, což vyústilo k podání nabídky pouze jednoho uchazeče. Požadavek na doložení minimálního obratu ve výši téměř 13 násobku hodnoty veřejné zakázky byl zjevně nepřiměřený k hodnotě zakázky a došlo tak k nepřípustné diskriminaci potenciálních dodavatelů.

Nelze vyloučit, že pokud by zadavatel stanovil požadavky na prokázání kvalifikačních předpokladů v souladu se zákonem, mohl obdržet nabídky od širšího okruhu dodavatelů, které by mohly být výhodnější než nabídka vybraného uchazeče, s nímž uzavřel smlouvu. Zadavatel tedy při zadávání veřejné zakázky nedodržel jednu ze základních zásad zadávání veřejných zakázek, a tím ohrozil konkurenční prostředí mezi dodavateli.

Předseda Úřadu ve svém rozhodnutí odmítl námitky rozkladu podaného zadavatelem a jednoznačně potvrdil závěry prvostupňového správního orgánu.

Převzato z Aktualit z veřejných zakázek Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže [cit. 2014-04-10], dostupné na http://www.uohs.cz/cs/informacni-centrum/tiskove-zpravy/verejne-zakazky/1792-panochova-nemocnice-v-turnove-stanovila-diskriminacni-kvalifikacni-kriteria.html.

ŘSD použilo při výměně svodidel na R46 jednací řízení bez uveřejnění neoprávněně

(10. 04. 2014)
Více »

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil pokutu ve výši 900 000 Kč Ředitelství silnic a dálnic za nezákonný postup při zadávání veřejné zakázky „R46 Program „bezpečnostní prvky“ R46 – výměna středových svodidel“. Prvoinstanční verdikt potvrdil předseda Úřadu Petr Rafaj, když svým rozhodnutím z 27. března 2014 zamítl rozklad zadavatele.

Zadavatel oslovil v roce 2011 celkem tři dodavatele s výzvou k podání nabídky na plnění dané veřejné zakázky a z jejich nabídek posléze vybral jako nejvhodnější nabídku uchazeče AlpineBau v ceně 160 milionů Kč.

Použití jednacího řízení bez uveřejnění je zákonem o veřejných zakázkách přísně vymezeno. Zadavatel může tento typ řízení využít, jestliže je třeba veřejnou zakázku zadat v krajně naléhavém případě, který zadavatel sám svým jednáním nezpůsobil ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů přitom nelze zakázku zadat v jiném druhu řízení. Zadavatel také musí nemožnost použití jiného druhu řízení objektivně prokázat.

V daném případě zadavatel argumentoval havarijním stavem svodidel, který ohrožoval bezpečnost silničního provozu. Na tento neuspokojivý stav svodidel však bylo ŘSD upozorňováno opakovaně Policií České republiky již devět měsíců před zadáváním zakázky. Nejednalo se tedy o situaci náhle vzniklou a nepředvídatelnou.

Zadavatel rovněž nikterak neprokázal nemožnost použití jiného druhu zadávacího řízení- na základě obdržených upozornění i v rámci své činnosti a kompetence mohl situaci předvídat a současně měl pro použití vhodného druhu zadávacího řízení objektivně i dostatečný časový prostor. Transparentnějšího typu zadávacího řízení by se mohlo zúčastnit více uchazečů a zadavatel tak mohl obdržet ekonomicky výhodnější nabídky.

Maximální možná sankce, kterou mohl Úřad za spáchaný delikt uložit, činila více než 8 000 000 Kč. Skutečnost, že zadavatel oslovil alespoň tři zadavatele, byla Úřadem brána v potaz jako polehčující okolnost a přistoupil tedy k uložení sankce ve výši 900 000 Kč.

Převzato z Aktualit z veřejných zakázek Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže [cit. 2014-04-10], dostupné na http://www.uohs.cz/cs/informacni-centrum/tiskove-zpravy/verejne-zakazky/1790-rsd-pouzilo-pri-vymene-svodidel-na-r46-jednaci-rizeni-bez-uverejneni-neopravnene.html.

Úřad uložil pokutu a zakázal plnění smlouvy na svoz odpadu v Příbrami

(01. 04. 2014)
Více »

Uzavřením smlouvy o budoucí nájemní smlouvě došlo k obcházení zákona

(14. 03. 2014)
Více »

Původním záměrem zadavatele bylo pronajmout své pozemky s jejich následným odprodejem za účelem vybudování polyfunkčního parkovacího domu. Poté, co zadavatel provedl výběr dodavatele, přehodnotil svůj záměr a vybraný uchazeč, společnost Namiro s. r. o., přepracoval svůj původní projekt na vybudování polyfunkčního domu s převahou standardně vybavených kancelářských prostor, které si zadavatel hodlal v budoucnosti pronajmout. Město Olomouc uzavřelo ještě před zahájením výstavby a kolaudací objektu s vybraným uchazečem smlouvu o budoucí nájemní smlouvě. Uzavřením smlouvy o budoucí nájemní smlouvě na neexistující nemovitost dochází k obcházení zákona.

Úřad ve svém rozhodnutí uvádí, že uzavření smlouvy o budoucí nájemní smlouvě a postup zadavatele před jejím uzavřením vykazují všechny znaky veřejné zakázky, konkrétně podlimitní veřejné zakázky na stavební práce, neboť zadavatel měl za pronajaté nebytové prostory zaplatit roční nájem ve výši téměř 22 milionů korun. Zadavatel ani nepředpokládal vyhlásit zadávací řízení, neboť k provedení stavebních prací zavazovala vybraného uchazeče předmětná smlouva.

Z uvedených skutečností Úřad dovodil, že předmětem šetřeného případu je veřejná zakázka, jejímž předmětem je výstavba nebytových prostor vybraným uchazečem za účelem jejich případného budoucího pronájmu zadavateli za splnění podmínek stanovených ve sjednané smlouvě o budoucí nájemní smlouvě. Výsledkem uzavřené smlouvy tak bude plnění spočívající v provedení stavebních prací odpovídajících zadavatelovým potřebám a požadavkům, za které zadavatel zaplatí vybranému uchazeči nájem. Bylo tedy nezbytné, aby zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v souladu se zákonem. Nelze vyloučit, že by obdržel i ekonomicky výhodnější nabídky jiných dodavatelů.

Převzato z Aktualit z veřejných zakázek Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže [cit. 2014-03-14], dostupné na http://www.uohs.cz/cs/informacni-centrum/tiskove-zpravy/verejne-zakazky/1780-uzavrenim-smlouvy-o-budouci-najemni-smlouve-doslo-k-obchazeni-zakona.html.

Krajská zdravotní nepostupovala v souladu se zákonem při nákupu přístrojů

(12. 02. 2014)
Více »

Krajská zdravotní se v zadávacích řízeních „Modernizace a obnova přístrojového vybavení specializovaného pracoviště – Traumatologického centra Krajské zdravotní, a.s. – Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o.z.“ a „Modernizace a obnova přístrojového vybavení specializovaného pracoviště – Onkologického centra Krajské zdravotní, a.s. – Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o.z.“ dopustila celkem čtyř správních deliktů. Konkrétně v každé ze zakázek nebyly vymezeny podmínky v hodnotícím subkritériu „Náklady na údržbový servis za rok (nad rámec bezplatného záručního servisu)". Ze zadávacích podmínek nevyplýval obsah ani rozsah a podmínky údržbového servisu vztahujícího se k požadovaným zdravotnickým přístrojům a současně nebylo specifikováno, jak bude zadavatel toto subkritérium hodnotit. Rovněž vybraný uchazeč ve své nabídce uvedl pouze částky, za něž bude údržbový servis provádět, avšak servisní úkony nijak nespecifikoval. Krajská zdravotní se tak dopustila porušení zásady transparentnosti, když předmět obou zakázek nevymezila v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídek. Tímto postupem mohl být ovlivněn výběr nejvhodnější nabídky.

Zadavatel také v obou zakázkách požadoval v rámci prokázání technických kvalifikačních předpokladů po uchazečích předložení certifikátu o zavedení systému řízení jakosti podle ČSN EN ISO 13485:2003 a doklad prokazující zavedení systému managementu bezpečnosti informací v organizaci, přičemž uvedené dokumenty nepatří mezi certifikáty, jež lze podle zákona požadovat. I tento postup zadavatele mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť z 13, resp. 15 dodavatelů, kteří si vyzvedli dokumentaci k zakázkám, podal nakonec nabídku pouze vybraný uchazeč. Nelze vyloučit, že pokud by zadavatel požadoval pouze doklady stanovené zákonem, mohlo se zadávacího řízení zúčastnit větší množství uchazečů s potenciálně výhodnějšími nabídkami.

Rozhodnutí není dosud pravomocné a může být proti němu podán rozklad.

Převzato z Aktualit z veřejných zakázek Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže [cit. 2014-02-12], dostupné na http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/aktuality-z-verejnych-zakazek/1769-krajska-zdravotni-nepostupovala-v-souladu-se-zakonem-pri-nakupu-pristroju.html.

Změna usnesení vlády č. 343, k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků

(06. 02. 2014)
Více »

Úprava dle zákonného opatření Senátu

(30. 12. 2013)
Více »

Partneři: