ÚOHS-S0628/2024/VZ-40870/2024/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 2. 8. 2024
na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Generální ředitelství cel, IČO 71214011, se sídlem Budějovická 1387/7, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 11. 9. 2024 Mgr. Ondřejem Kneblem, advokátem, ev. č. ČAK 10063, se sídlem Korunní 1302/88, 101 00 Praha,
• navrhovatel – HAWIKK CZ s.r.o., IČO 11925388, se sídlem Fibichova 55, 261 01 Příbram, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 8. 7. 2024 JUDr. Janem Bol­tnarem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 13948, se sídlem Růžová 1, 110 00 Praha 1,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v otevřeném řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody „Vývoj a technická podpora webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz – opakované zadání“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 6. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 6. 2024 pod ev. č. Z2024– 028306, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 6. 2024 pod ev. č. 369457–2024, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

I.

Správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele – HAWIKK CZ s.r.o., IČO 11925388, se sídlem Fibichova 55, 261 01 Příbram – ze dne 2. 8. 2024 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Generální ředitelství cel, IČO 71214011, se sídlem Budějovická 1387/7, 140 00 Praha 4 – učiněných v otevřeném řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody „Vývoj a technická podpora webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz – opakované zadání“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 6. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 6. 2024 pod ev. č. Z2024– 028306, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 6. 2024 pod ev. č. 369457–2024, ve znění pozdějších oprav, se v části návrhu týkající se neprodloužení lhůty pro podání nabídek v souvislosti s údajnou změnou zadávacích podmínek učiněnou zadavatelem na základě Vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne ze dne 1. 7. 2024 podle § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť předmětné části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

II.

Návrh navrhovatele – HAWIKK CZ s.r.o., IČO 11925388, se sídlem Fibichova 55, 261 01 Příbram – ze dne 2. 8. 2024 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Generální ředitelství cel, IČO 71214011, se sídlem Budějovická 1387/7, 140 00 Praha 4 – učiněných v otevřeném řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody „Vývoj a technická podpora webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz – opakované zadání“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 6. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 6. 2024 pod ev. č. Z2024– 028306, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 6. 2024 pod ev. č. 369457–2024, ve znění pozdějších oprav, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve zbývající části zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I.               PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Česká republika – Generální ředitelství cel, IČO 71214011, se sídlem Budějovická 1387/7, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 11. 9. 2024 Mgr. Ondřejem Kneblem, advokátem, ev. č. ČAK 10063, se sídlem Korunní 1302/88, 101 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – jako veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 20. 6. 2024 otevřené řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody „Vývoj a technická podpora webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz – opakované zadání“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 6. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 6. 2024 pod ev. č. Z2024– 028306, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 6. 2024 pod ev. č. 369457–2024, ve znění pozdějších oprav (dále jen „rámcová dohoda“ či „zadávací řízení“).

2. Předmětem plnění rámcové dohody je podle článku II. zadávací dokumentace „vývoj a technická podpora webového klienta pro NCTS[1], AES[2] a eDovoz[3] pro obchodní veřejnost, kterého poskytuje CS[4] ČR malým a středním podnikům zdarma, na základě nových legislativních a technických požadavků, požadavků uživatelů aplikace, požadavků týkajících se propojení aplikace s jinými aplikacemi informačního systému CS ČR a dalších požadavků. Zadavatel zamýšlí jednotlivé fáze vývoje objednávat postupně na základě dílčích objednávek. Z důvodu nezbytné technické jednotnosti vyvíjené aplikace webového klienta a současně předpokládané doby nutné na realizaci předmětu zadávacího řízení je nezbytné, aby délka smluv byla delší než 4 roky.“

3. Z článku IV. „Požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny“ části (5) písmene a) a b) zadávací dokumentace je zřejmé, že předpokládaná hodnota plnění z rámcové dohody je 21 898 500,– Kč bez DPH za služby vývoje systému webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz a 18 648 000,– Kč bez DPH za služby technické podpory webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz. Celková předpokládaná hodnota plnění z rámcové dohody (shodně s údajem dostupným na profilu zadavatele)[5] tedy představuje 40 546 500 Kč b­ez DPH.

4. Lhůta pro podání nabídek byla dle oznámení o zahájení zadávacího řízení odeslaného k uveřejnění dne 20. 6. 2024 a uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 6. 2024   stanovena do 24. 7. 2024 do 10:00 hod. Lhůta pro podání nabídek byla následně na základě „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3“ ze dne 23. 7. 2024 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 3“) prodloužena do dne 26. 7. 2024 do 10:00 hod.

5. Zadavatel obdržel dne 19. 7. 2024 od navrhovatele – HAWIKK CZ s.r.o., IČO 11925388, se sídlem Fibichova 55, 261 01 Příbram, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 8. 7. 2024 JUDr. Janem Bol­tnarem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 13948, se sídlem Růžová 1, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“) – námitky proti zadávacím podmínkám z téhož dne (dále jen „námitky“). Rozhodnutím zadavatele o námitkách ze dne 23. 7. 2024, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), byly námitky v celém rozsahu odmítnuty.

6. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 2. 8. 2024 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Dne 2. 8. 2024 byl stejnopis návrhu doručen také zadavateli.

II.             OBSAH NÁVRHU

7. Návrh ze dne 2. 8. 2024 směřuje proti zadávacím podmínkám.

8. V návrhu je předně navrhovatelem konstatováno, že ve lhůtě pro podání žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace podal navrhovatel žádost o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 9. 7. 2024, v rámci které učinil také žádost o prodloužení lhůty pro podání nabídek, a to o celou její původní délku. Navrhovatel dále podal dne 19. 7. 2024 námitky, ve kterých vznesl také námitku proti dle jeho názoru nezákonnému postupu zadavatele spočívajícím v neprodloužení lhůty pro podání nabídek, a to za situace, kdy dle názoru navrhovatele došlo v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 1. 7. 2024 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 1“) ke změně zadávacích podmínek a navrhovatel se domnívá, že byl zadavatel povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek v souladu s § 99 odst. 2 zákona a jelikož tak neučinil, shledává navrhovatel postup zadavatele jako nesprávný a nezákonný. 

9. S ohledem na nastavení zadávacích podmínek a údajný nezákonný postup zadavatele vznikla navrhovateli dle jeho názoru újma, jelikož „se nemůže účastnit zadávacího řízení bez zjevného následku – vyloučení nabídky pro nesplnění zadávacích podmínek, a to v důsledku jejich nedostatků a neurčitosti.“ Zadavatel pak údajné nedostatky dle navrhovatele nenapravil ani v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 ze dne 12. 7. 2024 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 2“), načež navrhovatel nebyl pro neupřesnění zadávacích podmínek v zadavatelem stanovené údajné krátké lhůtě pro podání nabídek vzhledem ke složitosti předmětné rámcové dohody schopen podat kvalifikovanou nabídku.

10. Navrhovatel dále nesouhlasí s konstatováním zadavatele učiněným v rozhodnutí o námitkách ve spojitosti s tím, že by navrhovatelem podané námitky nesplňovaly náležitosti stanovené v § 244 odst. 3 zákona. Z podaných námitek pak dle navrhovatele „zřejmě vyplývá, že navrhovateli by hrozila újma v důsledku postupu zadavatele. Navrhovateli vzniká újma i tím, že mu je současně znemožněna účast na zadávacím řízení, které bude realizováno v souladu s platnými právními předpisy a zásadami, které stanoví ZZVZ. Ze strany navrhovatele je dále shledáván rozpor se zákonem v postupu zadavatele při neprodloužení lhůty pro podání nabídek o celou její délku. Ze strany zadavatele došlo k opomenutí jeho povinnosti, které není v souladu se zákonem (ZZVZ) a nejen v tomto důsledku navrhovateli vznikla újma na jeho právech.“

K předmětu plnění rámcové dohody

11. Navrhovatel se vzhledem k námitce týkající se neurčitosti zadávacích podmínek nejprve vyjadřuje k jím podané žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 9. 7. 2024, přičemž konstatuje, že navzdory vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 nejsou zadávací podmínky ve vztahu k předmětu plnění rámcové dohody určité. Navrhovatel se v tomto směru neztotožňuje ani se závěry zadavatele učiněnými v rozhodnutí o námitkách. Dle přesvědčení navrhovatele zadavatel mimo jiné „nevysvětlil dostatečně předmět plnění veřejné zakázky ve vztahu k dotazu navrhovatele na poskytování webového klienta zdarma na základě požadavků uživatelů aplikace, zda jsou pro požadavky uživatelů aplikace nějaké hranice/limity, zda požaduje zadavatel vývoj taktéž nového modulu eDovoz.“ 

12. Navrhovatel dále obecně k neznalosti předmětu plnění dle jednotlivých dílčích smluv konstatuje, že uvedené „vede přinejmenším k obavě na straně dodavatelů, zda mohou předložit úplnou a řádnou nabídku, respektive k obavě dodavatelů s ohledem na následné hodnocení jejich nabídek při nedostatečné konkretizaci předmětu plnění veřejné zakázky. Tato skutečnost pak způsobila na straně navrhovatele jako dodavatele újmu, když nebylo možné na základě neurčitých podmínek vypracovat relevantní nabídku.“

13. Neurčitost zadávacích podmínek lze dle navrhovatele prokázat tím, že „součástí dokumentace k modulu eDovoz (ECR[6] dokumentace), na kterou je odkazováno v rámci přílohy č. 1 k zadávací dokumentaci v článku 2.4 – Technické specifikace k veřejné zakázce, je dále dokumentace týkající se dočasného uskladnění, kdy se zadávací dokumentace k dočasnému uskladnění nijak nevyjadřuje. Současně tato dokumentace obsahuje kompletní celní režimy a komunikační scénáře v systému eDovoz, který by dle původního vyjádřeni zadavatele neměl být plně aplikován. Z uvedeného důvodu nelze zcela přesně určit, co je součástí zadávací dokumentace a co její součástí ve vztahu k modulu eDovoz naopak není, respektive není zřejmé, co je konkrétně určeno k realizaci dle předmětu zadávacího řízení.“

14. Současně pak navrhovatel v žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 9. 7. 2024 požadoval vysvětlení týkající se skutečnosti, co konkrétně zadavatel požaduje plnit ve vztahu k webovému klientovi eDovoz, k čemuž navrhovatel v návrhu dále uvedl, že „[z]adávací dokumentace odkazuje na aktuální modul eDovoz a neúplnou dokumentaci k novému modulu eDovozu s platností nejdříve ke konci roku 2025. Navrhovatel tak požádal zadavatele o vysvětlení zadávací dokumentace ve vztahu k plánovanému vývoji nového modulu eDovoz, jelikož zadávací dokumentace odkazuje také na aktuální modul eDovoz. V tomto případě se pak jedná o dva samostatné moduly a zadávací dokumentace takové vysvětlení postrádá, respektive postrádá dostatečné vysvětlení ve vztahu k novému modulu eDovoz. Navrhovatel tak požádal zadavatele o doplnění zadávací dokumentace v tomto směru. Zadavatel na tento dotaz však nijak nereagoval a dodavatelům nemohlo být zřejmé, co je požadováno v rámci předmětu plnění veřejné zakázky. Zadavatel vysvětlení zadávací dokumentace v této části neposkytl.“

15. Zadávací podmínky jsou dle názoru ve vztahu k předmětu plnění rámcové dohody neurčité také v tom ohledu, že nevymezují, zda je součástí vývoje v rámci předmětu plnění rámcové dohody také dočasné uskladnění. K uvedenému pak navrhovatel doplňuje, že „[p]okud zadávací dokumentace odkazuje na konkrétní dokumentaci zveřejněnou prostřednictvím odkazu na internetových stránkách zadavatele, měla by pak specifikovat a vymezovat zadávací podmínky i v tomto směru.“ Navrhovatel tedy také z tohoto pohledu nesouhlasí s postupem zadavatele, který předmětné námitky dle jeho názoru bez náležitého odůvodnění odmítl.

16. Nad rámec výše uvedeného vzhledem k předmětu plnění rámcové dohody navrhovatel uvádí, že ze zadávacích podmínek nebylo rovněž zřejmé ani to, jaké vytížení bude ze strany dodavatelů na plnění rámcové dohody požadováno. Vzhledem k uvedenému navrhovatel dodává, že „učinil dotaz na zadavatele ve smyslu nepřesného výpočtu nákladů ve spojitosti s předpokládaným nasazením 2 – 2,5 člověka denně. Zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 pouze konstatoval, že údaj o průměrném počtu za celou dobu trvání rámcové dohody o dílo má pouze informativní charakter. Zadávací podmínky tak nejsou vymezeny dostatečně konkrétně.“ Navrhovatel dále považuje odůvodnění učiněné zadavatelem v rozhodnutí o námitkách ve znění „[k] námitce vytíženosti dodavatele na plnění veřejné zakázky zadavatel doplňuje, že požadovaná kapacita dodavatele je uvedena v zadávací dokumentaci, a to formou požadovaných člověkohodin pro každý rok smluvního vztahu. Na základě tohoto údaje je možné jednoduše dovodit celkové množství pracovníků dodavatele, kteří budou na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky potřeba“ za nedostatečné a postup zadavatele za nesprávný, a to za situace, kdy ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 zadavatel uvedl, že údaj o průměrném počtu má pouze informativní charakter.

Ke stanovení hodnotících kritérií

17. Navrhovatel je dále toho názoru, že ani v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 zadavatel neupřesnil zadávací podmínky vzhledem k hodnocení nabídek. Navrhovatel se proto neztotožňuje ani s odmítnutím námitek zadavatelem ve vztahu k předmětné námitce a dodává, že „[z]adavatel na dotaz navrhovatele ve vysvětlení č. 2 uvedl, že absence vzoru technické dokumentace nebude mít vliv na hodnocení nabídek, jelikož bude zadavatel akceptovat strukturu technické dokumentace využívanou dodavatelem. Navrhovatel má však za to, že jsou zadávací podmínky v této části nepřesné a nekonkrétní. Zadavatel by měl alespoň vymezit minimální nároky a požadavky ve vztahu ke struktuře technické dokumentace. Navrhovatel má za to, že vzhledem k tomu, že technická dokumentace tvoří značnou měrou hodnotící kritéria, nelze v tomto případě akceptovat chybějící upřesnění zadávacích podmínek.“

18. Dle přesvědčení navrhovatele pak „takto vymezené zadávací podmínky nemohou obstát, neboť zavádí bezbřehou možnost při hodnocení nabídek. Navrhovatel v obecné rovině rozumí požadavku zadavatele na předložení určitého návrhu řešení, ale musí to být formou jasně definovaného dílčího hodnotícího kritéria s jasně stanoveným postupem jeho hodnocení. Zadavatel nevymezil takovýmto objektivním způsobem hodnotící kritéria.“

Ke změně zadávacích podmínek

19. Navrhovatel má dále za to, že v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 došlo ke změně zadávacích podmínek vzhledem k vysvětlení zadavatele, že požadavek mezinárodní certifikace v oblasti prostředí .NET a JAVA lze prokázat prostřednictvím 2 osob. Zadavatel pak dle navrhovatele ani v návaznosti na jeho žádost o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 9. 7. 2024 neprodloužil lhůtu pro podání nabídek, načež tato však měla být zadavatelem dle názoru navrhovatele prodloužena i bez ohledu na předmětnou žádost navrhovatele. Navrhovatel v návaznosti na jeho přesvědčení, že došlo ke změně zadávacích podmínek, která zásadním způsobem ovlivňuje a rozšiřuje okruh dodavatelů, podal námitky. Navrhovatel tedy nesouhlasí s postupem zadavatele, který námitku odmítnul s konstatováním, že ke změně zadávacích podmínek nedošlo a současně nesouhlasí ani s údajným tvrzením zadavatele, že by se v tomto případě nejednalo o povinnost zadavatele lhůtu pro podání nabídek o celou její původní délku prodloužit, jelikož takový závěr dle názoru navrhovatele odporuje znění § 99 odst. 2 zákona.

20. Vzhledem k výše uvedenému má navrhovatel i nadále za to, že změna zadávací dokumentace spočívá v tom, že původně měli dodavatelé za to, že je nutné předmětnou certifikaci prokazovat prostřednictvím jedné osoby. V návaznosti na vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 však došlo ke shora popsané změně předmětné zadávací podmínky, přičemž se dle názoru navrhovatele tedy jedná o změnu zadávacích podmínek, v jejímž důsledku mohlo dojít k rozšíření okruhu potenciálních dodavatelů. Navrhovatel v této souvislosti, jak již bylo výše uvedeno, namítá, že zadavatel neprodloužil lhůtu pro podání nabídek, a to ani přiměřeným způsobem, načež svou zákonnou povinnost v rozhodnutí o námitkách rozporoval a nepostupoval tak v souladu se zákonnými zásadami.

K nepřiměřeně krátké lhůtě pro podání nabídek

21. Dle navrhovatele se zadavatel při stanovení lhůty pro podání nabídek musí vedle zákonného požadavku na minimální délku této lhůty řídit také dalšími okolnostmi zadávacího řízení jako je předmět plnění rámcové dohody nebo složitost a komplexnost požadavků na předložení nabídek tak, aby byla stanovená lhůta pro podání nabídek přiměřená ve smyslu § 6 zákona a § 36 odst. 5 zákona a dodavatelé tak byli schopni v jejím rámci připravit a podat relevantní a kvalitní nabídky. Zadavatel pak tuto svou zákonnou povinnost dle navrhovatele porušil, když stanovil nepřiměřeně krátkou lhůtu pro podání nabídek.

22. Navrhovatel dále konstatoval, že učinil žádost o prodloužení lhůty pro podání nabídek, načež zadavatel tuto neprodloužil s odůvodněním, že neshledal důvody pro její prodloužení, jelikož nedošlo ke změně zadávacích podmínek. Uvedené odůvodnění zadavatele však navrhovatel považuje vzhledem k výše uvedené námitce týkající se změny zadávacích podmínek za liché.

23. Celkový počet pracovních dní využitelných v rámci zadavatelem stanovené lhůty pro podání nabídek byl dle navrhovatele (s přihlédnutím k prodloužení této lhůty do dne 26. 7. 2024) pouze 22 pracovních dní, k čemuž navrhovatel dále mj. konstatuje, že „u takto odborně velmi náročné veřejné zakázky s finančním plněním přesahujícím 40 miliónů Kč je zadávací lhůta nedostatečná a nutí dodavatele podávat jak dotazy (žádost o vysvětlení zadávací dokumentace), tak námitky na samé hranici lhůt.“

24. Ke zmíněné hranici lhůt dále navrhovatel podotýká, že zadavatel využil také výhrady ve smyslu § 242 odst. 5 zákona, která nemá dle názoru navrhovatele „v tomto konkrétním případě jiný než nepřiměřený důsledek ve vztahu k délce lhůty pro podání nabídek na dodavatele a potencionální dodavatele. Postup zadavatele je i v tomto směru diskriminační, jelikož jeho účelem bylo vyloučit některé dodavatele a současně nedošlo k náležitému odůvodnění užití tzv. výhrady dle § 242 odst. 5 ZZVZ. Využití tohoto mimořádného prostředku musí být vždy náležitě odůvodněno a v tomto konkrétním případě navrhovatel neshledává důvod pro takový postup, a ani zadavatel nemá řádný důvod, který by ho opravňoval tento mimořádný prostředek využít. Zadavatel pak takovým účelovým využitím tohoto ustanovení vylučuje některé potencionální účastníky řízení a omezuje soutěž.“

25. Navrhovatel tak ve vztahu ke stanovené lhůtě pro podání nabídek uzavírá, že tuto považuje za nepřiměřenou a diskriminační a dodává, že „si v tuto chvíli nedokáže představit, že by nabídku byl schopen za těchto podmínek podat někdo jiný než účastníci, kteří podali nabídku v zadávacím řízení tomuto předcházejícímu se stejným předmětem plnění.“

K technické kvalifikaci

26. Navrhovatel dále také namítá neurčitost zadávacích podmínek také ve vztahu k pozici „Analytik informačních systémů“, přičemž nebylo dle názoru navrhovatele možné ani na základě vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 dovodit, co konkrétně znamená požadavek na „zkušenosti s tvorbou metodiky pro řešení životních situací“ a jak jej vykládat. Uvedený nedostatek pak může mít dle navrhovatele vliv na zpracování a podání nabídky vzhledem k povinnosti dodavatele předmětnou kvalifikaci z hlediska dané pozice prokazovat.

K rozhodnutí o námitkách

27. Navrhovatel je dále toho názoru, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách dostatečně nevypořádal s konkrétními námitkami navrhovatele, když se podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem zde uvedeným skutečnostem.

28. Ve vztahu k odůvodnění rozhodnutí o námitkách také navrhovatel uvedl, že „nemůže akceptovat vypořádání námitek zadavatelem v bodu 22. rozhodnutí, který zdůrazňuje shodu mezi žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace a námitkami. Tato podobnost vzešla z potřeby navrhovatele, kdy právě zadavatel neposkytl dostatečné vysvětlení zadávací dokumentace.“

K dalším částem návrhu

29. Navrhovatel v rámci návrhu též navrhuje doplnění a provedení následujících důkazů:

a)      „prověření všech podaných nabídek,

b)      prověření splnění všech parametrů všech podaných nabídek, 

c)      provedení analýz případných dalších námitek, které byly podány proti zadávacím podmínkám a jejich vypořádání zadavatelem, 

d)      oslovení dodavatelů, kteří podali žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, námitky a nabídky nepodali, nebo nabídky podali a byli vyloučeni.“

30. Dále navrhovatel navrhuje, aby „zadavatel a případně dodavatelé, kteří podali nabídku a jsou účastníky zadávacího řízení, uvedli v návaznosti na zveřejněné funkční požadavky pro jednotlivé moduly (uvedené v rámci odkazů na internetové stránky CS ČR v příloze č. 1 k zadávací dokumentaci v článku 2.4 – Technické specifikace k veřejné zakázce) v zadávací dokumentaci následující informace:

a)      jaké konkrétní zprávy, komunikační scénáře a moduly aplikace budou implementovat,

b)      kdy k implementaci ve smyslu bodu a) dojde,

c)      uvedení seznamu funkcionalit, které budou implementovat.“

31. Závěrem návrhu se tak navrhovatel domáhá uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení a dále uložení zadavateli povinnosti náhrady nákladů řízení ve smyslu § 266 zákona.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

32. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 2. 8. 2024, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

33. Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel.

34. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-29986/2024/536 ze dne 5. 8. 2024.

35. Usnesením č. j. ÚOHS-29987/2024/536 ze dne 5. 8. 2024 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými ú­kony.

36. Dne 9. 8. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu navrhovatele (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a zároveň byla Úřadu téhož dne prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje zpřístupněna dokumentace o zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele k návrhu

K tvrzení o újmě v podaných námitkách

37. Zadavatel v úvodu svého vyjádření předně konstatuje, že námitky navrhovatele nenaplňovaly veškeré náležitosti dle § 244 zákona, jelikož v souladu s ustanovením § 244 odst. 3 zákona byl navrhovatel povinen v námitkách uvést, jaká újma mu vznikla či hrozí. Z obsahu námitek je pak dle zadavatele zřejmé, že navrhovatel na svou povinnost tvrzení újmy v námitkách zcela rezignoval. Zadavatel se však i přes údajnou formální vadu předmětných námitek jejich obsahem zabýval také z věcného hlediska, načež je shledal nedůvodnými.

K předmětu plnění rámcové dohody

38. Zadavatel odmítá argumentaci navrhovatele, že by stávající specifikace předmětu plnění rámcové dohody byla stanovena neurčitě a nesrozumitelně tak, aby potenciálním dodavatelům bylo ztíženo či znemožněno podat nabídku do předmětného zadávacího řízení.

39. Předně je zadavatelem vzhledem k předmětné námitce uvedeno, že „rámcová dohoda byla zvolena z důvodu, že technické specifikace k systémům AES, NCTS a eDovoz jsou na evropské a národní úrovni průběžně měněny a z tohoto důvodu není možné poskytnout detailní a podrobný popis předmětu plnění. V rámci tohoto zadávacího řízení jsou alokovány člověkohodiny, které Zadavatel požaduje mít k dispozici na realizaci minitendrů zadávaných na základě rámcové dohody. Podstatou rámcových dohod je, že vymezují rámcové podmínky navazujících dílčích smluv, tedy navazujících smluvních vztahů, které již obsahují konkrétní definici předmětu plnění, včetně termínů plnění apod.“

40. K výše uvedenému dále zadavatel konstatuje, že „[p]ředmětem zadávacího řízení je vývoj a technická podpora webového klienta NCTS, AES a eDovoz. Za účelem vývoje bude Zadavatel zasílat vybranému dodavateli písemné objednávky s konkrétním předmětem plnění na vývoj webových klientů. V písemných objednávkách bude vždy uveden konkrétní předmět plnění dílčích smluv. Za účelem technické podpory budou jednotlivé požadavky zadávány prostřednictvím aplikace SBM, do které bude mít vybraný dodavatel přístup.“

41. Zadavatel dále odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 29 ICdo 26/2012 ze dne 29. 9. 2014, ve kterém bylo dle zadavatele judikováno, že „rámcová smlouva nezakládá závazkový vztah, pohledávky a závazky smluvních stran z ní tudíž nevznikají. Význam rámcové smlouvy spočívá v tom, že strany tam, kde předpokládají dlouhodobější obchodní vztah, stanoví jejím prostřednictvím základní pravidla, jimž budou podléhat všechny konkrétní (tzv. realizační) smlouvy na jejím základě v budoucnu uzavřené, nebude-li v té či oné realizační smlouvě ujednáno jinak. Rámcová smlouva tak nemá jiný význam (jinou funkci), než že stanoví smluvní podmínky následně uzavíraných konkrétních, realizačních smluv, tj. v tom či onom rozsahu předurčuje jejich obsah.“

42. Zadavatel zdůrazňuje, že „se nebude jednat o plnohodnotné softwarové řešení, jelikož jeho funkčnost bude zaměřena na malé hospodářské subjekty a nebude obsahovat specifické (složité) scénáře požadované a využívané středními a velkými hospodářskými subjekty (např. propojení mezi celním a vnitropodnikovým systémem, specifické scénáře v rámci zvláštních režimů). Tento nový webový klient bude nahrazovat funkčnosti, které byly a jsou umožněny současnými webovými klienty (NWKII a webklient eDovoz), které používá Zadavatel.“

43. Zadavatel uvádí, že si je vědom, že předmět plnění poptávaný v zadávacím řízení byl vymezen rámcově, což však dle jeho názoru neznamená, že technická specifikace předmětu plnění stanovená v příloze č. 1 „Technická specifikace k veřejné zakázce“ zadávací dokumentace (dále také jen „technická specifikace“) byla natolik neurčitá či nesrozumitelná, aby bránila potenciálním dodavatelům v podání nabídky.

44. K předmětu plnění rámcové dohody zadavatel doplňuje, že „v konkrétních minitendrech bude technická specifikace předmětu plnění vymezena detailněji, protože Zadavatel už bude mít konkrétní vědomost o poptávaném předmětu plnění. Nejedná se o porušení ZZVZ, ale naopak o definiční znak rámcové dohody.“

45. K samotným za­dávacím podmínkám pak zadavatel uvádí, že „popsal rámec požadovaného plnění tak podrobně, jak mu to umožnuje jeho současná znalost budoucích potřeb. Vybraný dodavatel může o podání a jednotlivých parametrech nabídky rozhodnout vždy v rámci konkrétního minitendru.“

46. Dle zadavatele lze dále předpokládat, že „podmínky provozu webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz budou v následujících letech měněny, přičemž Zadavatel nemůže zcela přesně odhadnout, jak budou podmínky provozu webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz vypadat např. v roce 2026.“

47. Zadavatel rovněž nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že by v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 opomenul odpovědět na některé z dotazů navrhovatele, které se vztahovaly ke specifikaci předmětu plnění rámcové dohody. Zadavatel v rámci znění zadávacích podmínek, učiněných vysvětlení zadávací dokumentace a rozhodnutí o námitkách navrhovateli popisoval rámcově stav, včetně vymezení technické specifikace plnění, který existoval v době vyhlášení zadávacího řízení, načež ve svých vyjádřeních dle svého názoru opakovaně zdůrazňoval, že navazující dílčí plnění (objednávky) budou, co se týče specifikace předmětu plnění, mnohem detailnější.

Ke stanovení hodnotících kritérií

48. Zadavatel odmítá také argumentaci navrhovatele ohledně údajného neobjektivního či nepřesného stanovení hodnotících kritérií a odkazuje na článek VII. zadávací dokumentace, ve kterém jsou jednotlivá hodnotící kritéria včetně metody a způsobu hodnocení nabídek vymezena.

49. Zadavatel má dále za to, že hodnotící kritéria byla stanovena natolik určitě, srozumitelně a objektivně, aby každý potenciální dodavatel disponoval dostatečnou představou o tom, jakým způsobem má svou nabídku nacenit, resp. jaká kritéria/požadavky bude zadavatel během procesu hodnocení nabídek zohledňovat/pre­ferovat.

50. Zadavatel také uvádí, že předmětný dotaz navrhovatele směřoval ke struktuře technické dokumentace. K uvedenému zadavatel v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 sdělil, že bude akceptovat strukturu dokumentace využívanou jednotlivými dodavateli. Na tomto místě zadavatel dodává, že v rámci předmětného zadávacího řízení nebude žádným způsobem omezovat či přímo vylučovat z předmětu plnění potenciální dodavatele, kteří by nabídku nemohli podat z důvodu používání jiné struktury technické dokumentace.

51. K předmětné námitce je pak zadavatelem zdůrazněno, že „struktura technické dokumentace nemá a neměla žádný vliv na hodnocení nabídek, což mimo jiné explicitně vyplývá i z čl. VII. Za­dávací dokumentace.“

Ke změně zadávacích podmínek

52. Zadavatel odmítá, že by ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 došlo ke změně zadávacích podmínek, která by navíc vyžadovala prodloužení lhůty pro podání nabídek ve smyslu § 99 odst. 2 zákona. Zadavatel je pak toho názoru, že navrhovatel zaměňuje pojmy „změna/doplnění zadávací dokumentace“ a „vysvětlení zadávací dokumentace“.

53. Vzhledem k upřesnění požadavku na složení realizačního týmu dodavatele zadavatel konstatuje, že ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 uvedl, že požadavek mezinárodní certifikace v oblasti prostředí .NET a JAVA je možné prokázat prostřednictvím dvou osob. Dle názoru zadavatele se tak nejednalo o žádnou změnu zadávací dokumentace, která by vyžadovala prodloužení lhůty pro podání nabídek, ale pouze o odpověď na navrhovatelem položený dotaz.

54. Jelikož pak v zadávací dokumentaci není dle zadavatele výslovně uvedeno, že by požadavky na mezinárodní certifikace v oblasti prostředí .NET a JAVA musely být splněny pouze jednou osobou, není a nemůže být dle názoru zadavatele tento požadavek v rozporu se zadávací dokumentací, a proto nebylo z pohledu zadavatele nutné zadávací podmínky dále měnit a stanovovat novou lhůtu pro podání nabídek. Z uvedeného důvodu tak zadavatel dle svého názoru ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 žádnou změnu zadávacích podmínek neučinil a nebyl tedy povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek.

K nepřiměřeně krátké lhůtě pro podání nabídek

55. Zadavatel odmítá argumentaci navrhovatele v tom smyslu, že by lhůta pro podání nabídek byla stanovena nepřiměřeně krátce. V této souvislosti zadavatel odkazuje na § 57 odst. 1 zákona, dle kterého platí, že „zadavatel stanoví lhůtu pro podání nabídek v otevřeném řízení na nejméně 30 dnů od zahájení zadávacího řízení“ a doplňuje, že předmětné zadávací řízení bylo zahájeno dne 21. 6. 2024 odesláním žádosti o zahájení zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek a Úředního věstníku Evropské unie, přičemž konec lhůty pro podání nabídek byl zadavatelem původně stanoven do dne 24. 7. 2024, načež byla lhůta pro podání nabídek v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 prodloužena do dne 26. 7. 2024, jelikož došlo k částečné změně přílohy č. 4 zadávací dokumentace (sloučení řádků E30 a E31 a také F30 a F31 tabulky), přičemž je zadavatel přesvědčen, že „tato drobná a ryze formální změna přílohy č. 4 ZD objektivně nebránila jednotlivým potencionálním dodavatelům podat nabídku do veřejné zakázky, přesto se Zadavatel rozhodl prodloužit lhůtu pro podání nabídek o 2 kalendářní dny, což má Zadavatel za dostatečně prodlouženou lhůtu.“

56. Zadavatel je tedy toho názoru, že „lhůta pro podání nabídek byla stanovena v souladu se ZZVZ, a to i s ohledem na obsah a rozsah předmětu plnění veřejné zakázky. Zadavatel uvádí, že lhůta pro podání nabídek poskytovala dostatečný časový prostor všem potencionálním dodavatelům podat relevantní a konkurenceschopnou nabídku. Lhůta pro podání nabídek byla stanovena v zákonném limitu, tj. naplňovala minimální požadovanou délku, dle ustanovení § 57 odst. 1 ZZVZ, která činí nejméně 30 dnů.“

57. Z uvedených důvodů tak dle názoru zadavatele nelze považovat stanovenou lhůtu pro podání nabídek za nepřiměřeně krátkou vzhledem ke skutečnosti, že tato byla stanovena v souladu se zákonem a požadavky na zpracování nabídek nebyly žádným způsobem nestandardní.

58. K výše uvedenému pak zadavatel doplňuje, že „do konce lhůty pro podání nabídek, tj. 26. 7. 2024 do 10.00 hod., byly podány celkem 2 nabídky, takže není pravdivé tvrzení Navrhovatele, že v důsledku krátké lhůty pro podání nabídek by byla znemožněna účast Navrhovatele v zadávacím řízení.“

59. Zadavatel dále uvedl, že „se jedná o opakované vyhlášení veřejné zakázky, a proto nesouhlasí s argumentem Navrhovatele, který tvrdí, že dodavatelé, kteří se účastnili původního zadávacího řízení se stejným předmětem plnění, tak měli výhodu oproti ostatním účastníkům, včetně Navrhovatele, u stávajícího zadávacího řízení.“ K předmětnému tvrzení navrhovatele pak zadavatel dodává, že „uvedený argument Navrhovatele považuje za bezpředmětný, protože byl to právě Navrhovatel, který podal proti průběhu původní veřejné zakázky námitky a později i návrh na přezkum u ÚOHS, takže Navrhovatel byl zjevně seznámen s požadavky obsaženými v původním zadávacím řízení stejně jako se lhůtou pro podání nabídek.“ Zadavatel je tak přesvědčen, že jak v rámci předmětného, tak i v rámci původního zadávacího řízení, měl navrhovatel možnost podat nabídku.

60. Ohledně námitky navrhovatele vztahující se ke stanovení lhůty pro podání nabídek dle § 242 odst. 5 zákona zadavatel uvádí, že „jde o oprávnění Zadavatele, které si vyhradil v zadávacích podmínkách. Ve stanovení této výhrady Zadavatel nespatřuje, a to narozdíl od Navrhovatele, žádné porušení ZZVZ či případné diskriminační jednání.“

K technické kvalifikaci

61. Zadavatel také vzhledem k této námitce odmítá argumentaci navrhovatele, že by podmínky k předložení kvalifikace dodavatelů byly stanoveny neurčitě či nekonkrétně, a to včetně podmínky, aby měl člen realizačního týmu dodavatele, konkrétně analytik informačních systémů, zkušenosti s tvorbou metodiky pro řešení životních situací.

62. Zadavatel k předmětnému požadavku v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 uvedl, že „prokázání splnění tohoto požadavku je na Navrhovateli, tj. může tento požadavek prokázat např. odkazem na zveřejněnou metodiku konkrétní životní situace, kterou již dříve řešil, nebo např. prohlášením v nabídce, že tyto zkušenosti daná osoba má.“ Vzhledem k obsahovému hledisku příslušné metodiky se dále zadavatel rozhodl neomezovat rozsah pouze na některé specifické/kon­krétní typy řešení životních situací, přičemž dále uvedl, že bude akceptovat jakékoliv zkušenosti s tvorbou metodiky pro řešení životních situací.

63. Zadavatel je dále přesvědčen o oprávněnosti předmětné podmínky, protože předmět plnění rámcové dohody zahrnuje jak vývoj, tak i podporu předmětného systému, přičemž je dále zájmem zadavatele, aby takto komplexní systém dával v případě výskytu různých životních situací koncovým uživatelům možnost obrátit se na technickou podporu systému, případě nakouknout právě do metodiky řešení životních situací.

64. Zadavatel je tedy toho názoru, že navrhovateli poskytl dostatečné množství informací jak k obsahu předmětné podmínky, tak ke způsobu jejího prokázání.

K rozhodnutí o námitkách

65. V souvislosti s předmětnou námitkou zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele, že se nedostatečným způsobem vypořádal s podanými námitkami. Zadavatel naopak upozorňuje na výše uvedenou skutečnost týkající se nesplnění formálních náležitostí námitek z hlediska neuvedení navrhovateli hrozící či vzniklé újmy. K uvedenému pak zadavatel dodává, že „místo toho, aby námitky Navrhovatele bez dalšího odmítl a dále se se jimi věcně nezabýval, tak se rozhodl naopak Navrhovateli poskytnout i věcné zdůvodnění námitek, a to z důvodu, že je přesvědčen, že zadávací podmínky k veřejné zakázce byly stanoveny v souladu s ustanovením § 6 ZZVZ.“

Další průběh správního řízení

66. Usnesením č. j. ÚOHS-34312/2024/536 ze dne 6. 9. 2024 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

67. Dne 19. 9. 2024 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“).

68. Zadavatel se ve lhůtě k tomu stanovené, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

69. Rozhodnutím o předběžném opatření č. j. ÚOHS-36145/2024/500 ze dne 23. 9. 2024 uložil Úřad zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

70. Navrhovatel ve svém vyjádření nejprve rekapituluje, že v postupu zadavatele i nadále shledává porušení zákona, a to prostřednictvím údajného netransparentního, diskriminačního a nepřiměřeného nastavení zadávacích podmínek, které dle názoru navrhovatele prokazatelně ovlivnilo okruh dodavatelů, kteří mohli podat v předmětném zadávacím řízení nabídku a současně i výběr samotného dodavatele.

K předmětu plnění rámcové dohody

71. V reakci na vyjádření zadavatele k návrhu ve vztahu k předmětu plnění rámcové dohody je navrhovatel toho názoru, že „[p]okud zadavatel již nyní ví, na koho je systém zaměřen a jaké scénáře (specifické složité scénáře) nebude obsahovat, je zcela jistě schopen definovat správné zadání, včetně požadované funkčnosti realizovaných scénářů. Na základě této znalosti by bylo ze strany více dodavatelů možné připravit způsobilou nabídku.“ Dle navrhovatele dále skutečnost, že nabídku podali 2 dodavatelé, nesvědčí o dostatečném vymezení předmětu plnění v zadávací dokumentaci. Dle navrhovatele lze současně rozporovat také tvrzení zadavatele, že „je softwarové řešení zaměřeno jen na malé a střední subjekty. Zadavatel je jistě schopen doložit seznam klientů, kteří toto řešení v minulosti používali. Funkčnosti jako např. importování dat ze systémů hospodářských subjektů (stávající funkčnost) napovídají, že nejde jen o malé a střední hospodářské subjekty, které systém využívají velmi málo, ale o rutinní provoz a importy z informačních systémů větších společností.“

72. Vzhledem k tvrzení zadavatele, že nebude aplikovat „složité a specifické“ scénáře, lze dle navrhovatele dovodit, že „zadavatel měl a má plnou znalost komunikačních a procesních scénářů, které mají být v systému aplikovány, a to včetně jejich funkcionalit. Zadavatel v takovém případě mohl potenciálním dodavatelům připravit lépe specifikovanou a určitou zadávací dokumentaci.“ Uvedené tvrzení lze pak dle navrhovatele podložitvýše uvedeným vyjádřením zadavatele, ve kterém konstatuje, že nahrazuje funkčnosti současných webových klientů.

73. Zadavatel pak dle názoru navrhovatele, ve vztahu k vyjádření zadavatele k návrhu, ve kterém uvedl, že bude mít konkrétní vědomost o poptávaném předmětu plnění v konkrétních minitendrech, sám připouští, že až v této chvíli bude mít konkrétní vědomost předmětu plnění, což vylučuje možnost dodavatelů podat řádnou nabídku.

74. Navrhovatel dále nesouhlasí ani s tvrzením zadavatele, že popsal rámec požadovaného plnění tak podrobně, jak mu to umožňovala jeho současná znalost budoucích potřeb, když dle názoru navrhovatele nejsou specifikovány funkcionality ani podporované scénáře komunikace.

75. Vzhledem k technické dokumentaci a jejímu obsahu zadavatel dle názoru navrhovatele ví, jaké budou podmínky provozu webového klienta. Navrhovatel dále uvádí, že se pravděpodobně bude jednat jen o drobné změny polí ve formulářích nebo elementů v datových zprávách, které zásadně podmínky provozu neovlivní. Shora uvedené tvrzení lze dle navrhovatele dovodit ze zkušenosti z implementace systémů NCTS a ECS v otevřeném řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody „Vývoj a technická podpora webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 4. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 4. 2023 pod ev. č. Z2023–012786 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 7. 4. 2023 pod ev. č. 2023/S 070–213108 (dále jen „předchozí zadávací řízení“). Tvrzení zadavatele, že zadavatel nemůže zcela přesně odhadnout, jaké budou podmínky provozu, tak nejsou dle názoru navrhovatele založena na pravdě.

K podkladům rozhodnutí

76. Navrhovatel má za to, že v průběhu správního řízení nebyly shromážděny takové podklady, které by vyvracely jeho tvrzení učiněná v návrhu, načež dále trvá na svých zde učiněných závěrech a také na uložení nápravného opatření.

K dodavatelům a podaným nabídkám

77. Navrhovatel na základě seznámení se s obsahem správního spisu zjistil, že nabídky podali dva dodavatelé, čímž zadavatel argumentoval ve vyjádření zadavatele k návrhu s tím, že pokud nabídku podali dva dodavatelé, bylo možné nabídku podat. V této souvislosti však navrhovatel konstatuje, že předmětné nabídky byly podány stejnými dodavateli jako v předchozím zadávacím řízení.

78. Navrhovatel má tedy na základě výše uvedeného za to, že „nynější zadávací řízení bylo uzpůsobeno tak, aby nabídku byli schopni podat dodavatelé, kteří nabídku podali v předchozím zadávacím řízení,“ přičemž na uvedené upozorňoval navrhovatel dle svého názoru již v samotném návrhu.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

79. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, rozhodl v části návrhu navrhovatele o zastavení správního řízení a ve zbývající části návrh navrhovatele zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

80. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

81. Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

82. Podle § 36 odst. 3 zákona zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

83. Podle § 36 odst. 5 zákona je zadavatel oprávněn stanovit lhůty potřebné k průběhu zadávacího řízení. Délka lhůt musí být stanovena tak, aby byla zajištěna přiměřená doba pro vyžadované úkony dodavatelů.

84. Podle § 57 odst. 1 věty první zákona zadavatel stanoví lhůtu pro podání nabídek v otevřeném řízení na nejméně 30 dnů od zahájení zadávacího řízení.

85. Podle § 73 odst. 6 zákona platí, že pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit,

a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a

b) minimální úroveň pro jejich splnění.

86. Podle § 98 odst. 1 písm. a) zákona zadavatel může zadávací dokumentaci vysvětlit, pokud takové vysvětlení, případně související dokumenty, uveřejní na profilu zadavatele, a to nejméně 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek.

87. Podle § 99 odst. 2 zákona, pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje, zadavatel současně přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. V případě takové změny nebo doplnění zadávací dokumentace, která může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku.

88. Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

89. Podle § 242 odst. 4 věty první před středníkem zákona je-li v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty.

90. Podle § 242 odst. 5 zákona zadavatel může v zadávací dokumentaci nebo soutěžních podmínkách stanovit, že námitky podle § 242 odst. 3 nebo 4 zákona lze podat nejpozději 72 hodin před skončením lhůt podle § 242 odst. 3 nebo 4 zákona; v takovém případě je okamžik, kdy končí možnost podat námitky, rozhodný pro

a)      běh lhůt podle § 98 odst.1 nebo § 144 odst. 2 zákona,

b)      posouzení přiměřenosti stanovení délky nebo prodloužení lhůty pro podání nabídek, předběžných nabídek, žádostí o účast nebo návrhů.

91. Podle § 244 odst. 3 zákona v případě námitek proti zadávacím podmínkám, proti volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, proti postupu, který směřuje k zadání zakázky mimo zadávací řízení, nebo proti dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 zákona musí být také uvedeno, jaká újma stěžovateli vznikla či hrozí.

92. Úřad podle § 265 písm. a) zákona návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

93. V článku IV. „Požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny“ části (5) písmene a) „Nabídková cena vývoje systému webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz“ a písmene b) „Nabídková cena technické podpory systému webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz“ zadávací dokumentace bylo zadavatelem stanoveno následující:

„a) Nabídková cena vývoje systému webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz

Dodavatel nabídne cenu za 1 člověkohodinu poskytování služeb vývoje systému webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz, přičemž maximální výše ceny za 1 člověkohodinu může činit v období ode dne uzavření smlouvy do 31. 12. 2024 1.400,– Kč bez DPH, tj. 1.694,– Kč s DPH, a v období ode dne 1. 1. 2025 do konce účinnosti smlouvy 1.500,– Kč bez DPH, tj. 1.815,– Kč s DPH.

Zadavatel bude oprávněn na základě uzavřené Smlouvy objednávat u vybraného dodavatele služby vývoje systému webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz až do vyčerpání finančních limitů stanovených zadavatelem ve Smlouvě pro jednotlivá období účinnosti Smlouvy a zároveň až do vyčerpání celkového finančního limitu ve výši 21.898.500,– Kč bez DPH, tj. 26.497.185,– Kč s DPH, který tvoří částka na vývoj ve výši 19.798.500,– Kč bez DPH, tj. 23.956.185,– Kč s DPH, a částka vyhrazená na vývoj čerpaný v souvislosti s opcí ve výši 2.100.000,– Kč bez DPH, tj. 2.541.000,– Kč s DPH. Zadavatel si vyhrazuje právo po vzájemné dohodě s vybraným dodavatelem v průběhu účinnosti Smlouvy měnit finanční limity uvedené v tabulce A z důvodů přesunu realizace požadavků mezi jednotlivými obdobími účinnosti Smlouvy, nebo z jiných důvodů. V důsledku těchto změn však nemůže dojít k navýšení celkových finančních limitů uvedených v tomto odstavci.

Dodavatel na základě výše uvedených finančních limitů a jím nabídnuté jednotkové ceny uvede do návrhu Závazného vzoru dohody o dílo disponibilní počet člověkohodin, který bude zadavatel oprávněn čerpat po dobu účinnosti Smlouvy, a který bude vypočten jako podíl celkového finančního limitu pro příslušné období a nabídkové ceny za 1 člověkohodinu poskytování služeb vývoje systému webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz. Zadavatel předpokládá, že vývoj aplikace webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz bude vyžadovat nasazení minimálně 2 – 2,5 člověka denně.

Limity stanovené zadavatelem v Závazném vzoru dohody o dílo pro jednotlivá období její účinnosti jsou uvedeny v tabulce A.

Tabulka A

b) Nabídková cena technické podpory systému webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz

Dodavatel nabídne cenu za 1 člověkohodinu poskytování služeb technické podpory systému webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz, jejíž maximální výše činí 1.400,– Kč bez DPH, tj. 1.694,– Kč s DPH.

Zadavatel bude oprávněn na základě uzavřené Smlouvy objednávat u vybraného dodavatele služby technické podpory webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz až do vyčerpání finančních limitů stanovených zadavatelem ve Smlouvě pro jednotlivá období účinnosti Smlouvy, a zároveň až do vyčerpání celkového finančního limitu ve výši 18.648.000,– Kč bez DPH, tj. 22.564.080,– Kč s DPH, který tvoří částka na podporu ve výši 14.616.000,– Kč bez DPH, tj. 17.685.360,– Kč s DPH a částka vyhrazená na podporu čerpanou v souvislosti s opcí ve výši 4.032.000,– Kč bez DPH, tj. 4.878.720,– Kč s DPH. Zadavatel si vyhrazuje právo po vzájemné dohodě s vybraným dodavatelem v průběhu účinnosti Smlouvy měnit finanční limity uvedené v tabulce B z důvodů přesunu realizace požadavků mezi jednotlivými obdobími účinnosti Smlouvy, nebo z jiných důvodů. V důsledku těchto změn však nemůže dojít k navýšení celkových finančních limitů uvedených v tomto odstavci.

Dodavatel na základě výše uvedených finančních limitů a jím nabídnuté jednotkové ceny uvede do návrhu Závazného vzoru smlouvy o podpoře disponibilní počet člověkohodin, který bude zadavatel oprávněn čerpat po dobu účinnosti smlouvy, a který bude vypočten jako podíl celkového finančního limitu a nabídkové ceny za 1 člověkohodinu poskytování služeb technické podpory informačního systému. Zadavatel požaduje, aby podpora dodavatele byla denně zajištěna tak, aby byl k dispozici minimálně 1,5 člověka po celou pracovní dobu.

Limity stanovené zadavatelem v Závazném vzoru smlouvy o podpoře pro jednotlivá období její účinnosti jsou uvedeny v tabulce B.“

Tabulka B

94. V příloze č. 4 „Krycí list nabídky“ zadávací dokumentace ve znění opravy, jež byla součástí vysvětlení zadávací dokumentace č. 3, byl zadavatelem stanoven výpočet celkové nabídkové ceny pro účely hodnocení nabídky (v Kč bez DPH) jako součet nabídkové ceny od uzavření smlouvy do 31. 12. 2031 za službu vývoje i službu technické podpory, přičemž vzhledem k obsahu nabídkové ceny a předpokládanému objemu člověkohodin bylo zadavatelem ve vztahu k předmětným službám uvedeno následující:

95. V článku VI. „Podmínky kvalifikace“ části (1) písmene D) „Technická kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. c) ZZVZ“ zadávací dokumentace bylo zadavatelem ve vztahu k pozici „Analytik informačních systémů“ stanoveno následující:

„Dodavatel prokazuje splnění technické kvalifikace předložením seznamu techniků – členů realizačního týmu s uvedením jejich jmen a příjmení, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky (dále jen ‚realizační tým‘), a to bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli. Ze seznamu členů realizačního týmu musí jednoznačně vyplývat, že dodavatel pro účely realizace veřejné zakázky disponuje alespoň následujícími členy realizačního týmu:

b) Analytik informačních systémů, jenž splňuje následující požadavky: 

· dokončené vysokoškolské vzdělání minimálně v magisterském nebo doktorském studijním programu dle § 46 nebo § 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, popřípadě ekvivalentní získané v zahraničí, 

• nejméně 5 let praxe v roli analytika IS,
• mezinárodní certifikace v oblasti prostředí .NET a JAVA. Přehled certifikací vydávaných firmou Microsoft je zveřejněn na internetových stránkách Microsoft Certifications | Microsoft Learn a přehled certifikací vydávaných firmou ORACLE v případě jazyku JAVA je zveřejněn na internetových stránkách Java Certifications | Oracle University. Předložené certifikáty musí jasně prokázat profesionální znalost obou prostředí,
• znalost objektové a business analýzy, znalost analýzy dopadů, analýzy vazeb na ostatní IS, 
• zkušenosti s tvorbou metodiky pro řešení životních situací, 
• zkušenost s prací na minimálně dvou informačních systémech s rozpočtem alespoň jednoho z projektů vyšším než 1 mil. Kč bez DPH.“

96. Dle článku VII. „Pravidla pro hodnocení nabídek“ části (1) zadávací dokumentace platí, že „[n]abídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti. Zadavatel bude ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit podle těchto dílčích hodnotících kritérií a jejich vah:“

97. Z článku VII. „Pravidla pro hodnocení nabídek“ části (2) zadávací dokumentace dále mimo jiné vzhledem k dílčím hodnotícím kritériím vyplývá následující:

„b) Dílčí hodnoticí kritérium Technická úroveň nabízeného řešení, část I (stanovená váha 10 % = 0,1)

V rámci tohoto dílčího hodnoticího kritéria bude hodnocena celková úroveň nabízeného řešení se zaměřením na návrh správy zdrojových kódů, včetně komponent, které jej tvoří. Zadavatel očekává ucelený kompaktní návrh, jak by mohl uchovávat zdrojové kódy a řídit verze výstupů služeb, jež jsou předmětem této veřejné zakázky, přičemž tento návrh bude také předmětem hodnocení.

c) Dílčí hodnoticí kritérium Technická úroveň nabízeného řešení, část II (stanovená váha 20 % = 0,2)

V rámci tohoto dílčího hodnoticího kritéria bude hodnocena celková úroveň návrhu řešení a napojení webových služeb na systém umístěný na cloud.

d) Dílčí hodnoticí kritérium Technická úroveň nabízeného řešení, část III (stanovená váha 20 % = 0,2)

V rámci tohoto dílčího hodnoticího kritéria bude hodnocena celková úroveň vizualizace návrhu řešení.“

98. Z článku VIII. „Další podmínky a práva zadavatele“ části (7) zadávací dokumentace vyplývá, že „[z]adavatel si v souladu s § 242 odst. 5 ZZVZ vyhrazuje, že námitky podle § 242 odst. 3 nebo § 242 odst. 4 ZZVZ lze podat nejpozději 72 hodin před skončením lhůt podle § 242 odst. 3 nebo 4 ZZVZ; v takovém případě je okamžik, kdy končí možnost podat námitky, rozhodný pro běh lhůt podle § 98 odst. 1 ZZVZ.“

99. Z bodu 2.1 „Obecné požadavky na vývoj“ přílohy č. 1 „Technická specifikace k veřejné zakázce“ zadávací dokumentace vyplývá, že:

„Předmětem vývoje aplikace je závazek, že zhotovitel na základě požadavků objednatele a za podmínek uvedených v zadávací dokumentaci a následné rámcové dohodě provede ve prospěch objednatele vývoj webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz, který zajišťuje elektronickou komunikaci s CS ČR a podávání celních prohlášení do dovozních, vývozních a tranzitních režimů. Webový klient je CS ČR poskytován zdarma pro malé a střední podniky, které nemají vlastní SW. Vývojem se rozumí provedení činností potřebných k úplnému vytvoření a uvedení software nebo jeho částí zhotovitelem do provozu v informačním systému (prostředí) objednatele.

Cílem je provést vývoj a změny na základě níže uvedených požadavků, přičemž musí být připraveno funkční řešení plně kompatibilní a plně propojené s primárními systémy CS ČR. Další možné požadavky mohou vyplynout z provozu, přičemž tyto požadavky z logických důvodů momentálně není možno definovat. Požadavky uvedené v této specifikaci mohou být upraveny, změněny nebo nahrazeny jinými rozhodnutím garanta aplikace. Objednatel bude zadávat jednotlivé požadavky na dílčí plnění v rámci plnění rámcové dohody prostřednictvím SŘZ[7], ve které budou konkretizována zadání. Zhotovitel bude dodávat dílo postupně, formou dílčích plnění uvedených v SŘZ.

V rámci vývoje a rozvoje aplikace se z pohledu této technické specifikace jedná zejména o

a)      vytvoření nových a následné úpravy softwarových komponent (programových modulů) pro jednotlivé dále specifikované oblasti a jejich zprovoznění v prostředí informačních systémů objednatele,

b)      konfigurace a úpravy komunikačních rozhraní pro jednotlivé dále specifikované oblasti,

c)      zabezpečení integrity dat,

d)      uvedení do provozu, včetně konfigurace provozních parametrů a vyškolení pracovníků objednatele.

Pro plnění dle bodů a) – b) objednatel předpokládá následující činnosti, které musí být dodavatelem zajištěny v rámci realizace

a)      globální analýza řešení – shrnutí požadované funkcionality (v případě zásadní změny funkčnosti),

b)      detailní analýza a návrh implementace řešení (v případě zásadní změny funkčnosti),

c)      implementační práce,

d)      technická a uživatelská dokumentace,

e)      testování na straně dodavatele, testy u objednatele,

f)       prezentace nových verzí dle potřeb objednatele,

g)      školení dle potřeb objednatele (uživatelské, administrátorské).

Závazné a doplňující požadavky odborného útvaru uvedené v této specifikaci jsou následující

a)      logování aplikace v souladu s požadavky CS ČR,

b)      zajištění funkčního testovacího prostředí určeného pro testování všech požadavků v dostatečném předstihu před jejich nasazením do provozního prostředí,

c)      zajištění již zapracovaných funkčností již používané aplikace.

V souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů se tak předmětem zadávací dokumentace stávají následující požadavky definované objednatelem

a)      požadavky již evidované pod jednotlivými RFx v SŘZ,

b)      příprava, aktualizace a dodání uživatelské dokumentace k novým verzím aplikace (v elektronické podobě) ve formátu DOCX,

c)      příprava, aktualizace a dodání administrátorské dokumentace k novým verzím aplikace (v elektronické podobě) ve formátu DOCX,

d)      zajištění testovacího prostředí ve stanoveném termínu.“

100. V příloze č. 1 „Technická specifikace k veřejné zakázce“ zadávací dokumentace je dále v návaznosti na výše uvedený obsah bodu 2. 1 „Obecné požadavky na vývoj“ součástí kapitoly 2 také výčet konkrétních požadavků v následujících bodech: bod 2.2 „Požadavky na dokumentaci“, bod 2.3 „Nefunkční požadavky, bod 2.4 „Funkční požadavky, bod 2.5 „Integrační požadavky“, bod 2.6 „Práce se subjekty“, bod 2.7 „Bezpečnostní požadavky“, bod 2.8 „Technologické požadavky“, bod 2.9 „Podpůrné aplikace“, bod 2.10 „Provoz“, bod 2.11 „Zpracovávaná data“. Součástí předmětné přílohy č. 1 „Technická specifikace k veřejné zakázce“ zadávací dokumentace je dále také kapitola 3 „Požadavky na technickou podporu“, kapitola 4 „Zálohování systému“ a kapitola 5 „Harmonogram plnění vývoje projektu“ (blíže viz obsah samotného dokumentu).

101. V bodě 2.4 „Funkční požadavky“ přílohy č. 1 „Technická specifikace k veřejné zakázce“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil následující:

„Webový klient pro NCTS, AES a eDovoz bude vyvinut na základě specifikací pro jednotlivé moduly, které jsou dostupné (a průběžně aktualizované na základě změn primárních systémů CS ČR) na následujících internetových stránkách CS ČR

a) Modul NCTS – https://www.cel­nisprava.cz/cz/clo/e-customs/ncts/Stran­ky/dokumentace-pro-vyrobce-SW-UCC-NCTS.aspx, 

b) Modul AES – https://www.cel­nisprava.cz/cz/clo/e-customs/ecs/Stran­ky/dokumentace-pro-vyrobce-SW-UCC-AES.aspx, 

c) Modul eDovoz – https://www.cel­nisprava.cz/cz/clo/e-customs/ics/Stran­ky/dokumentace-pro-vyrobce-sw.aspx.

Další možné požadavky mohou vyplynout z provozu, přičemž tyto požadavky z logických důvodů momentálně není možno definovat. Požadavky mohou být upraveny nebo změněny rozhodnutím garanta příslušného primárního systému CS ČR.“

102. V rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 poskytl zadavatel v návaznosti na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 28. 6. 2024 následující vysvětlení:

„Dotaz č. 1:

čl. VI (1) D) b) Zadávací dokumentace – ‚Technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. c) ZZVZ – Analytik informačních systémů‘ 

Dotaz: Zadavatel požaduje u role ‚Analytik informačních systémů‘ mezinárodní certifikace v oblasti prostředí .NET a JAVA. Přehled certifikací vydávaných firmou Microsoft je zveřejněn na internetových stránkách Microsoft Certifications | Microsoft Learn a přehled certifikací vydávaných firmou ORACLE v případě jazyku JAVA je zveřejněn na internetových stránkách JAVA Certifications | Oracle University. Předložené certifikáty musí jasně prokázat profesionální znalost obou prostředí. 

Uchazeč se domnívá, že tyto certifikace v rámci jedné osoby nejsou příliš obvyklé, a proto žádáme o informaci, jestli tento požadavek na tuto pozici lze prokázat prostřednictvím dvou osob, kde jedna osoba bude disponovat certifikací v oblasti prostředí .NET a druhá bude disponovat certifikací v oblasti JAVA s tím, že obě osoby zároveň budou pokrývat všechny ostatní požadavky definované zadavatelem pro roli Analytik informačních systémů. 

Odpověď:

U role ‚Analytik informačních systémů‘ požaduje zadavatel mezinárodní certifikace v oblasti prostředí .NET a JAVA. Požadavek na tuto pozici lze prokázat prostřednictvím dvou osob, kde jedna osoba bude disponovat certifikací v oblasti prostředí .NET a druhá bude disponovat certifikací v oblasti prostředí JAVA s tím, že obě osoby zároveň budou pokrývat všechny ostatní požadavky definované zadavatelem pro roli Analytik informačních systémů.“

103. V rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 poskytl zadavatel v návaznosti na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 9. 7. 2024 mimo jiné následující vysvětlení:

„Dotaz č. 1:

Dodavatel žádá o vysvětlení zadávací dokumentace v části týkající se předmětu zadávací dokumentace, tj. článek II. odst. 1 zadávací dokumentace v následujícím znění: ‚Předmětem plnění této veřejné zakázky je vývoj a technická podpora webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz pro obchodní veřejnost, kterého poskytuje CS ČR malým a středním podnikům zdarma, na základě nových legislativních a technických požadavků, požadavků uživatelů aplikace, požadavků týkajících se propojení aplikace s jinými aplikacemi informačního systému CS ČR a dalších požadavků. Zadavatel zamýšlí jednotlivé fáze vývoje objednávat postupně na základě dílčích objednávek. Z důvodu nezbytné technické jednotnosti vyvíjené aplikace webového klienta a současně předpokládané doby nutné na realizaci předmětu zadávacího řízení je nezbytné, aby délka smluv byla delší než 4 roky.‘ 

Dodavateli není zřejmé, jakým způsobem bude CS ČR následně poskytovat webového klienta na základě požadavků uživatelů. V zadávací dokumentaci dodavatel postrádá bližší vysvětlení a konkretizaci takové vlastnosti webového klienta. Vzhledem k tomu, že požadavky uživatelů aplikace budou vznikat (pravděpodobně) průběžně v budoucnu, je nezbytné v rámci zadávací dokumentace vymezit užitý termín ‚požadavky uživatelů aplikace‘. Dodavatel tak žádá o vysvětlení vymezeného předmětu plnění veřejné zakázky ve vztahu k poskytování webového klienta zdarma na základě požadavků uživatelů aplikace. 

Dodavatel žádá o vysvětlení, zda jsou pro takové požadavky uživatelů nějaké hranice / limity či nikoliv, a to dále s ohledem na poskytování webového klienta zdarma, jelikož zadávací dokumentace takové vysvětlení postrádá. Dle dodavatele se však jedná o podmínku, u které by měl být rozsah požadavků uživatelů aplikace pevně stanoven. Dodavatel žádá zadavatele o vysvětlení, jakým způsobem požadavky uživatelů aplikace naplňují stávající požadavky EU, když je webový klient současně poskytován zdarma a zda se nejedná o nadbytečné vynaložení nákladů.

Dle vymezeného předmětu plnění veřejné zakázky je cílem splnit nové legislativní a technické požadavky. Nové legislativní a technické požadavky však dle názoru dodavatele existují pouze ve vztahu k NCTS a AES. Ve vztahu k modulu eDovoz tak ze zadávací dokumentace není zřejmý konkrétní předmět plnění veřejné zakázky. Funkční požadavky ve vztahu k modulům NCTS a AES jsou vedle modulu eDovoz uvedeny v příloze č. 1 k zadávací dokumentaci (viz článek 2.4 Technické specifikace k veřejné zakázce ‚Vývoj a technická podpora webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz‘). Požadavky se však vztahují k současnému modulu eDovoz a i k nově (do konce roku 2025) vznikajícímu modulu eDovoz, což neodpovídá specifikaci předmětu plnění veřejné zakázky ve spojitosti se zajištěním splnění nových legislativních a technických požadavků a současně ze zadávací dokumentace tímto způsobem vyplývá, že by se jednalo o realizaci stávajícího a nového řešení. Dodavatel tak dále žádá o vysvětlení toho, co zadavatel konkrétně požaduje plnit ve vztahu k webovému klientovi eDovoz. Zadávací dokumentace odkazuje na aktuální modul eDovoz a neúplnou dokumentaci k novému modulu eDovozu s platností nejdříve ke konci roku 2025. Dodavatel tak žádá zadavatele o vysvětlení zadávací dokumentace ve vztahu k plánovanému vývoji nového modulu eDovoz, jelikož zadávací dokumentace odkazuje také na aktuální modul eDovoz. V tomto případě se pak jedná o dva samostatné moduly a zadávací dokumentace takové vysvětlení postrádá, respektive postrádá dostatečné vysvětlení ve vztahu k novému modulu eDovoz. Dodavatel tak žádá zadavatele o doplnění zadávací dokumentace v tomto směru.

Odpověď na dotaz č. 1:

Zadavatel uvádí, že pro realizaci tohoto zadávacího řízení byla zvolena rámcová dohoda z důvodu, že technické specifikace k systémům AES, NCTS a eDovoz jsou na evropské a národní úrovni průběžně měněny, a z tohoto důvodu není možné poskytnout detailní a podrobný popis předmětu plnění. V rámci tohoto zadávacího řízení jsou alokovány člověkohodiny, které zadavatel požaduje a má k dispozici na realizaci rámcových dohod. 

Podstatou rámcových dohod je to, že vymezují rámcové podmínky navazujících dílčích smluv, tedy navazujících smluvních vztahů, které již obsahují konkrétní definici předmětu plnění, včetně termínů plnění apod. Předmětem zadávacího řízení je vývoj a technická podpora webového klienta NCTS, AES a eDovoz. Za účelem vývoje bude zadavatel zasílat dodavateli písemné objednávky s konkrétním předmětem plnění na vývoj webových klientů. V písemných objednávkách bude vždy uveden konkrétní předmět plnění dílčích smluv. Za účelem technické podpory budou jednotlivé požadavky zadávány prostřednictvím aplikace SBM, do které bude mít dodavatel přístup. Dílčí smlouvy i požadavky zadávané prostřednictvím aplikace SBM budou obsahovat také termín plnění. To vše je uvedeno v zadávacích podmínkách.

Dotaz č. 2:

Dodavatel žádá v návaznosti na dotaz shora o vysvětlení zadávací dokumentace v části její přílohy č. 1 (článek 2.4 Technické specifikace k veřejné zakázce ‚Vývoj a technická podpora webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz‘), která obsahuje následující funkční požadavky: 

‚Webový klient pro NCTS, AES a eDovoz bude vyvinut na základě specifikací pro jednotlivé moduly, které jsou dostupné (a průběžně aktualizované na základě změn primárních systémů CS ČR) na následujících internetových stránkách CS ČR 

a) Modul NCTS – https://www.cel­nisprava.cz/cz/clo/e-customs/ncts/Stran­ky/dokumentace-pro-vyrobce-SW-UCC-NCTS.aspx, 

b) Modul AES – https://www.cel­nisprava.cz/cz/clo/e-customs/ecs/Stran­ky/dokumentace-pro-vyrobce-SW-UCC-AES.aspx, 

c) Modul eDovoz – https://www.cel­nisprava.cz/cz/clo/e-customs/ics/Stran­ky/dokumentace-pro-vyrobce-sw.aspx.‘ 

Dodavatel žádá o upřesnění těchto funkčních požadavků. S ohledem na skutečnost, že webový klient pro NCTS, AES a eDovoz je takto představován jako řešení, které svými vlastnostmi může přímo konkurovat komerčním řešením a současně je poskytován zdarma, má dodavatel za to, že by měla být v rámci zadávací dokumentace konkrétně specifikována povaha takového řešení. Specifikace funkčních požadavků odpovídá v této podobě komerčním řešením výrobců komerčního softwarového řešení.

Dodavatel žádá o upřesnění shora uvedených požadavků, kdy se takový požadavek jeví jako požadavek plnohodnotného softwarového řešení, což by mohlo mít souvislost s naplněním znaků nedovolené veřejné podpory. 

Odpověď na dotaz č. 2:

Zadavatel uvádí, že funkční požadavky vyplývají z technické specifikace zveřejněné na internetových stránkách Celní správy ČR uvedených v zadávací dokumentaci. S ohledem na skutečnost, že se jedná o rámcovou dohodu, budou detaily vždy součástí jednotlivých dílčích smluv (objednávek), ve kterých bude uveden konkrétní předmět plnění dílčích smluv. 

Nebude se jednat o plnohodnotné softwarové řešení, jelikož jeho funkčnost bude zaměřena na malé hospodářské subjekty a nebude obsahovat specifické (složité) scénáře požadované a využívané středními a velkými hospodářskými subjekty (např. propojení mezi celním a vnitropodnikovým systémem, specifické scénáře v rámci zvláštních režimů). Tento nový webový klient bude nahrazovat funkčnosti, které byly a jsou umožněny současnými webovými klienty (NWKII a web klient eDovoz). Z tohoto důvodu se nebude jednat o plnohodnotné softwarové řešení pro střední a velké podniky.

Dotaz č. 4:

Dodavatel si dovoluje zadavatele požádat o vysvětlení a doplnění zadávací dokumentace o popis předmětu plnění veřejné zakázky na základě dílčích smluv (dílčích objednávek), kdy tyto zadavatel zmiňuje v článku II. odst. 1 zadávací dokumentace: ‚Zadavatel zamýšlí jednotlivé fáze vývoje objednávat postupně na základě dílčích objednávek. Z důvodu nezbytné technické jednotnosti vyvíjené aplikace webového klienta a současné předpokládané doby nutné na realizaci předmětu zadávacího řízení je nezbytné, aby délka smluv byla delší než 4 roky.‘ 

Dodavatel má za to, že je pro vypracování nabídky nezbytné, aby byla zadávací dokumentace úplná a konkrétní ve vztahu k požadavkům zadavatele na dodavatele. Dodavatel potřebuje v tomto směru znát zcela přesně zadavatelem zamýšlený obsah jednotlivých dílčích objednávek. Dodavatel žádá o doplnění zadávací dokumentace ve vztahu k obsahu jednotlivých dílčích objednávek. 

Odpověď na dotaz č. 4:

Zadavatel sděluje, že pro realizaci tohoto zadávacího řízení byla zvolena rámcová dohoda z důvodu, že technické specifikace k systémům AES, NCTS a eDovoz jsou na evropské a národní úrovni průběžně měněny, a z tohoto důvodu není možné poskytnout detailní a podrobný popis předmětu plnění. V rámci tohoto zadávacího řízení jsou alokovány člověkohodiny, které zadavatel požaduje a má k dispozici na realizaci rámcových dohod.

Dotaz č. 5:

Dne 1. 7. 2024 učinil zadavatel vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 a učinil následující vysvětlení: ‚U role »Analytik informačních systémů« požaduje zadavatel mezinárodní certifikace v oblasti prostředí .NET a JAVA. Požadavek na tuto pozici lze prokázat prostřednictvím dvou osob, kde jedna osoba bude disponovat certifikací v oblasti prostředí .NET a druhá bude disponovat certifikací v oblasti prostředí JAVA s tím, že obě osoby zároveň budou pokrývat všechny ostatní požadavky definované zadavatelem pro roli Analytik informačních systémů.‘

V případě prokazování certifikace prostřednictvím 2 osob není dodavateli zřejmé, zda byla ze strany zadavatele tato možnost zvážena při výpočtu nákladů ve spojitosti s předpokládaným nasazením 2 – 2,5 člověka denně. Dle dodavatele pak není takový výpočet přesný. Dodavatel tak žádá o vysvětlení zadávací dokumentace v části týkající se nabídkové ceny ve vztahu k výpočtu nákladů při disponování shora uvedených certifikací 2 osobami. 

Odpověď na dotaz č. 5:

Zadavatel uvádí, že uvedený počet 2 – 2,5 člověka denně je průměrný počet člověkodnů za celou dobu trvání rámcové dohody o dílo. Tato informace má v zadávací dokumentaci pouze informativní charakter.

Dotaz č. 6:

V návaznosti na podmínky kvalifikace dodavatelů vymezené v článku VI. odst. 1, D písm. b) zadávací dokumentace – Technické kvalifikace podle Technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. c) ZZVZ, žádá dodavatel o vysvětlení zadávací dokumentace v části týkající se požadavku na Analytika informačních systémů v následující části: ‚Analytik informačních systémů, jenž splňuje následující požadavky… zkušenosti s tvorbou metodiky pro řešení životních situací.‘

Dodavateli není zřejmé, co měl zadavatel touto zkušeností konkrétně na mysli a jak takovou zkušenost v případě Analytika informačních systémů prokázat a z tohoto důvodu žádá zadavatele o vysvětlení. 

Odpověď na dotaz č. 6:

Zadavatel u tohoto požadavku předpokládá, že tato osoba má již v této oblasti zkušenosti s touto oblastí. Prokázání splnění tohoto požadavku je na daném uchazeči – může prokázat např. odkaz na zveřejněnou metodiku konkrétní životní situace, kterou již dříve řešil, nebo např. prohlášením v nabídce, že tyto zkušenosti daná osoba má.

Dotaz č. 7:

Dodavatel si dovoluje požádat zadavatele o doplnění zadávací dokumentace o vzor či případně alespoň strukturu pro technickou dokumentaci. Dodavatel má za to, že v tomto případě není zadávacídokumentace úplná, jelikož zde není žádný relevantní ukazatel formálních požadavků na technickoudoku­mentaci, a to za situace, kdy tato tvoří významnou část hodnotících kritérií.

Dodavatel tak žádá zadavatele o vysvětlení takového postupu ve vztahu ke konkrétním požadavkům na technickou dokumentaci z hlediska její formy a současně o doplnění zadávací dokumentace ve smyslu žádosti shora.

Odpověď na dotaz č. 7:

Zadavatel uvádí, že nemá pevně danou strukturu pro technickou dokumentaci. V tomto ohledu je zadavatel připraven akceptovat strukturu dokumentace využívanou dodavatelem. V rámci veřejné zakázky zadavatel nechce a ani nebude žádným způsobem omezovat či přímo vylučovat z veřejné zakázky potencionálního dodavatele, který by nabídku nemohl podat z důvodu používání jiné struktury technické dokumentace, což by mohlo být považováno za diskriminační podmínku.“

Právní posouzení

104. Úřad se v následujících částech odůvodnění tohoto rozhodnutí bude zabývat, na základě obdržených podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, jednotlivými skutečnostmi, které jsou předmětem správního řízení, ke kterým uvádí následující.

K tvrzení o újmě v podaných námitkách

105. Předně Úřad konstatuje, že zadavatel ve svém vyjádření k návrhu, resp. již v rozhodnutí o námitkách, uvedl, že námitky navrhovatele nenaplňovaly veškeré náležitosti dle § 244 zákona, jelikož v souladu s ustanovením § 244 odst. 3 zákona byl navrhovatel povinen v námitkách uvést, jaká újma mu vznikla či hrozí, avšak z obsahu námitek bylo dle názoru zadavatele zřejmé, že navrhovatel na svou povinnost tvrzení újmy v námitkách zcela rezignoval.

106. K uvedenému Úřad konstatuje, že zadavatel tedy nezpochybňuje, že by navrhovateli újma mohla vzniknout, ale skutečnost, že ji v námitkách, jakožto zákonnou podmínku, neuvedl. Úřad se proto zabýval výkladem předmětného ustanovení § 244 odst. 3 zákona a skutečností, zda, jak tvrdí zadavatel, újma v předmětných námitkách skutečně absentovala.

107. K uvedenému předně Úřad uvádí, že je v § 244 odst. 3 zákona stanoveno, že v případě námitek proti zadávacím podmínkám, proti volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, proti postupu, který směřuje k zadání zakázky mimo zadávací řízení, nebo proti dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 zákona musí být také uvedeno, jaká újma stěžovateli vznikla či hrozí.

108. K tomu je pak třeba nejprve uvést, že v konstantní rozhodovací praxi Úřadu a správních soudů se hrozba újmy vykládá jako alespoň teoretická ztráta možnosti dodavatele získat konkrétní veřejnou zakázku (srov. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R158/2009/VZ-10447/2010/310/ASc ze dne 15. 7. 2010, rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0030/2019/VZ-10933/2019/322/DJa ze dne 17. 4. 2019 nebo rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 54/2012–443 ze dne 9. 4. 2013). Možnost dodavatele získat konkrétní veřejnou zakázku, resp. podílet se na plnění rámcové dohody, se přitom odvíjí od jeho možnosti veřejnou zakázku alespoň teoreticky plnit, což závisí v zásadě na tom, zda disponuje živnostenskými a dalšími oprávněními potřebnými k realizaci předmětné veřejné zakázky, resp. rámcové dohody, což však zadavatel na žádném místě nezpochybňuje. Proto se Úřad zaměřil pouze na prokázání předmětné újmy navrhovatele v podaných námitkách.

109. Navrhovatel v rámci předmětných námitek namítal neurčitost zadávacích podmínek, k jejichž upřesnění dle názoru navrhovatele nedošlo ani v návaznosti na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace. Navrhovatel dále v námitkách uvedl, že má za to, že „zadávací dokumentace ze dne 12. 7. 2024 není úplná. Pro vypracování relevantní nabídky je úplná znalost požadovaného zadavatelem zcela klíčová. Zadavatel však nevysvětlil zadávací dokumentaci ani na základě podrobných dotazů stěžovatele. Stěžovatel tak namítá, že neznalost předmětu plnění dle jednotlivých dílčích smluv alespoň ve smyslu položených dotazů na neurčené podmínky, vede přinejmenším k obavě na straně dodavatelů, zda mohou předložit úplnou a řádnou nabídku, respektive k obavě dodavatelů s ohledem na následné hodnocení jejich nabídek při nedostatečné konkretizaci předmětu plnění veřejné zakázky. Stěžovatel má za to, že v tomto směru jsou zadávací podmínky neurčité.“

110. Ve vztahu k otázce, do jaké míry je nutné specifikovat hrozící nebo vzniklou újmu, Úřad odkazuje na své dřívější rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0076/2017/VZ-12268/2017/541/MSc ze dne 12. 4. 2017, ve kterém konstatoval, že „újma je pojem zjevně širší než pojem škoda. Újma nemusí, a v určitých fázích ani nemůže, být přesně vyčíslena, a proto stačí obecné vymezení následku jednání zadavatele vůči stěžovateli. Újma v sobě zahrnuje jak materiální a v daný okamžik vyčíslitelnou škodu, tak škodu, kterou v okamžiku podání návrhu není možné přesně stanovit, avšak musí být nesporné, že došlo k újmě na právech eventuálního dodavatele.“ Dále Úřad odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R289,291/2015/VZ-23692/2016/321/BRy ze dne 2. 6. 2016, ve kterém předseda Úřadu uvedl, že „ust. § 114 odst. 3 zákona stanovuje nikoliv povinnost tvrdit či prokázat reálnou nebo hrozící újmu, ale toliko povinnost tvrdit porušení zákona, v důsledku něhož účastníkovi vznikla nebo hrozí újma.“ Přestože se toto rozhodnutí předsedy Úřadu vztahuje k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), lze závěry v něm uvedené aplikovat též ve vztahu k nyní účinnému zákonu.

111. S ohledem na citované závěry lze tedy konstatovat, že hrozící újma uvedená navrhovatelem v námitkách, je újmou dostatečně specifikovanou v intencích zákona, neboť z navrhovatelova tvrzení je seznatelné, že újmu spatřuje v tom, že v důsledku dále konkretizovaných vad zadávací dokumentace nemá možnost podat nabídku na veřejnou zakázku (tj. nebude mít možnost ucházet se o její realizaci). Navrhovatelem uvedená specifikace újmy je tudíž dle Úřadu z hlediska požadavků kladených zákonem na tento úkon dostatečná, což ostatně konstatuje i odborná literatura, z níž se podává, že „[v]zniklá nebo hrozící újma tedy nemusí spočívat ve vzniku přímé škody, ale může ji představovat také ztráta šance dodavatele na získání veřejné zakázky nebo porušení některého z procesních práv účastníka zadávacího řízení či v rámci jiného zvláštního postupu zadavatele.“[8]

112. Úřad vzhledem k výše uvedenému vyvozuje, že je z navrhovatelem uvedeného v námitkách seznatelné, že v důsledku neurčitého nastavení zadávacích podmínek, k jejichž vyjasnění nedošlo dle navrhovatele ani na základě předmětných vysvětlení zadávací dokumentace, vznikla navrhovateli újma spočívající v nemožnosti účastnit se zadávacího řízení, a to pro údajné neurčité nastavení zadávacích podmínek a následném postupu zadavatele, který, jak uvedl navrhovatel v námitkách, vedl k obavě na straně dodavatele, zda je schopen předložit úplnou a řádnou nabídku, respektive k obavě s ohledem na následný způsob hodnocení takové nabídky zadavatelem. Již z podaných námitek je dále seznatelné, že navrhovatel považuje lhůtu pro podání nabídek za nepřiměřeně krátkou, a proto lze dovodit také újmu způsobenou postupem zadavatele spočívajícím ve stanovení údajně nepřiměřeně krátké lhůty pro podání nabídek, resp. jejím neprodloužení, lze tedy dovodit, že také z důvodu dle názoru navrhovatele krátkého časového horizontu pro podání nabídek nebyl navrhovatel schopen nabídku podat.

113. Úřad též dodává, že mezi navrhovatelem tvrzenou újmou či její hrozbou a namítaným postupem zadavatele musí existovat příčinná souvislost. Tuto podmínku je nicméně nutno vykládat tak, že příčinná souvislost se má za prokázanou již tehdy, pokud je zjevné, že napadený postup zadavatele obecně může vést k následku, který navrhovatel označuje jako újmu. Pokud tedy navrhovatel tvrdí, že kvůli namítaným vadám zadávací dokumentace nemůže podat nabídku, je podmínka příčinné souvislosti naplněna, neboť není pochyb o tom, že navrhovatelem uváděná příčina (údajně neurčitě stanovené zadávací podmínky) je obecně způsobilá přivodit uváděný následek (obava na straně navrhovatele, zda bude schopen předložit úplnou a řádnou nabídku, respektive obava s ohledem na následné hodnocení jeho nabídky, která vedla navrhovatele k nemožnosti zúčastnit se zadávacího řízení podáním nabídky).

114. Jelikož v šetřeném případě Úřad shledal, že navrhovatel dle výše uvedeného výkladu specifikoval svou újmu v podaných námitkách dostatečným způsobem, neshledal Úřad v tomto kontextu důvod k zastavení řízení podle § 257 písm. h) zákona. Úřad proto dále přistoupil k věcnému posouzení navrhovatelem napadeného postupu zadavatele v šetřeném zadávacím řízení.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

K neprodloužení lhůty pro podání nabídek

115. Vzhledem k námitce navrhovatele, že „v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 došlo ke změně zadávacích podmínek vzhledem k vysvětlení zadavatele, že požadavek mezinárodní certifikace v oblasti prostředí .NET a JAVA lze prokázat prostřednictvím 2 osob. Zadavatel pak dle navrhovatele ani v návaznosti na jeho žádost o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 9. 7. 2024 neprodloužil lhůtu pro podání nabídek,“ považuje Úřad předně za důležité vypořádat se s rozdílem z hlediska včasnosti podání námitek v případě námitek proti zadávacím podmínkám a námitek proti neprodloužení lhůty pro podání nabídek. K uvedenému Úřad konstatuje, že ačkoliv se v případě doplnění či změny zadávací dokumentace jedná stále o zadávací dokumentaci, postup zadavatele spočívající v prodloužení či neprodloužení lhůty v důsledku této změny již zadávací dokumentací není, a to přestože lhůta samotná je zadávací podmínkou. Samotný rozdíl z pohledu včasnosti námitek pak spočívá v tom, proti čemu konkrétně navrhovatel brojí. Pokud se jedná o námitku proti změně nebo doplnění zadávací dokumentace jako takové, platí ustanovení § 242 odst. 4 zákona a navrhovatel je tak oprávněn proti uvedenému brojit v rámci lhůty pro podávání nabídek. Nesouhlasí-li však navrhovatel s postupem zadavatele v tomto smyslu, že zadavatel nedostatečně prodloužil lhůtu pro podání nabídek, resp. tuto lhůtu neprodloužil vůbec, i když tak dle názoru navrhovatele učinit měl, činí lhůta pro podání námitek proti takovému postupu zadavatele dle ustanovení § 242 odst. 2 zákona 15 dní ode dne uveřejnění daného úkonu zadavatelem (blíže viz rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 53/2021–987 ze dne 7. 9. 2023 nebo rozsudek téhož soudu č. j. 62 Af 7/2023–358 ze dne 11. 1. 2024).

116. Úřad vzhledem k právě uvedenému zdůrazňuje, že předmětná námitka navrhovatele obsahově nikterak nesměřuje proti údajné změně předmětné zadávací podmínky učiněné zadavatelem ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 jako takové, ale pouze proti neprodloužení lhůty pro podání nabídek s ohledem na učiněné vysvětlení zadávací dokumentace č. 1, kterým měla být učiněna předmětná změna zadávacích podmínek.

117. Předmětné neprodloužení lhůty pro podání nabídek v důsledku údajné změny zadávací dokumentace pak dle výše uvedeného spadá do postupu zadavatele, a proto se v tomto případě uplatní lhůta pro podání námitek dle ustanovení § 242 odst. 2 zákona, dle kterého musí být námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli. Jelikož se dále v případě vysvětlení zadávací dokumentace jedná dle § 98 odst. 1 zákona právě o dokument, který je nutné (konkrétně na profilu zadavatele) uveřejnit, měl navrhovatel dle zákona proti neprodloužení lhůty pro podání nabídek podat námitky ve lhůtě do 15 dnů ode dne uveřejnění vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 (tj. dokument, ve kterém dle názoru navrhovatele zadavatel změnil předmětnou zadávací podmínku), ke kterému došlo dne 1. 7. 2024. Námitky proti předmětnému postupu zadavatele byl tudíž navrhovatel povinen podat do dne 16. 7. 2024.

118. Úřad tedy ve vztahu k předmětné námitce uzavírá, že námitky proti neprodloužení lhůty pro podání nabídek byly navrhovatelem podány až dne 19. 7. 2024, přičemž pokud navrhovatel v těchto námitkách napadá, že se v daném případě jednalo o změnu zadávacích podmínek, se kterou mělo být spojeno prodloužení lhůty pro podání nabídek, jedná se pak v případě námitek takového obsahu o námitky opožděné.

119. K výše uvedenému závěru dále Úřad podotýká, že navrhovatel v rámci žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 9. 7. 2024 mimo jiné žádal zadavatele o prodloužení lhůty pro podání nabídek, avšak námitky proti údajné změně zadávacích podmínek a souvisejícímu neprodloužení lhůty již (včas) nepodal, načež Úřad konstatuje, že žádost o vysvětlení zadávací dokumentace a námitky jsou samostatné instituty, které nelze zaměňovat.

120. Úřad tedy správní řízení v předmětné části návrhu týkající se neprodloužení lhůty pro podání nabídek, neboť této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, zastavil.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

K předmětu plnění rámcové dohody

121. Navrhovatel je vzhledem k námitce týkající se neurčitosti zadávacích podmínek toho názoru, že tyto nejsou dostatečně určitě stanoveny ve vztahu k předmětu plnění rámcové dohody, a to především s ohledem na neznalost jednotlivých dílčích smluv vztahujících se k předmětu plnění, načež k jejich konkretizaci dle názoru navrhovatele nedošlo ani na základě vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 navazující na jím podanou žádost o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 9. 7. 2024.

122. Úřad k tomuto předně v obecné rovině uvádí, že zadávací dokumentaci, jež v sobě obsahuje zadávací podmínky, je nutno považovat za soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek, které tvoří nejvýznamnější dokument, na jehož základě dodavatelé nejen zvažují svoji účast v zadávacím řízení, ale rovněž zpracovávají své nabídky, a proto musí být zpracována dostatečně konkrétně a podrobně tak, aby dodavatelé mohli podat vzájemně porovnatelné nabídky. Řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení a má výrazný dopad na jeho další průběh. Odpovědnost za nastavení zadávacích podmínek leží plně na zadavateli, přičemž tento nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, jak ostatně explicitně plyne z ustanovení § 36 odst. 3 zákona. Zvláštní důraz je kladen právě na specifikaci předmětu veřejné zakázky, který v podaných nabídkách současně ovlivňuje další aspekty, zejména výši nabídkové ceny. V tomto smyslu se ostatně vyjadřuje konstantně jak rozhodovací praxe Úřadu, tak soudů[9]. Stejně tak relevantní judikatura konstantně zastává názor, že není přípustné, aby zadavatel uvedl informace nedostatečné, vnitřně rozporné, případně aby byl obsah zadávací dokumentace neurčitý tak, že by mohly vzniknout pochybnosti o výkladu určitého požadavku zadavatele.

123. Z výše uvedeného tak vyplývá, že zadávací podmínky vymezující požadavky zadavatele v zadávacím řízení musí být, s ohledem na ustanovení § 36 odst. 3 zákona a pro dodržení zásady transparentnosti uvedené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, nastaveny dostatečně podrobně, jasně, srozumitelně, určitě a jednoznačně, tedy v kontextu požadovaného plnění tak, aby obsahovaly dostatečně konkrétní a přesné vymezení předmětu veřejné zakázky (tedy plnění, které zadavatel požaduje a ve vztahu k němuž mají být podávány nabídky), aby nabídky dodavatelů mohly být na jejich základě řádně zpracovány a současně aby zadavatel mohl na jejich základě jednoznačně posoudit, zda nabídky dodavatelů splňují zadávací podmínky či nikoliv, a též, aby tento jeho závěr mohl být následně objektivně přezkoumán (tj. aby v sobě nenesl znaky libovůle).

124. Zadavatel pak vzhledem k předmětnému zadávacímu řízení zvolil institut rámcové dohody. K tomu obecně Úřad uvádí, že rámcová dohoda představuje zvláštní druh smlouvy, přičemž pravidla pro zadávání rámcových dohod řeší zákon samostatně ve své části šesté, která představuje speciální právní úpravu ve vztahu k částem zákona obsahujícím obecnou úpravu zadávacích řízení.

125. Rámcová dohoda (smlouva upravující v oblasti práva veřejných zakázek vzájemná práva a povinnosti zadavatele a dodavatele či dodavatelů ve vztahu k následným veřejným zakázkám zadávaným na jejím základě) obecně představuje vytvoření určité základní platformy, která usnadní postupy všech jejích účastníků tím, že stanoví rámcové smluvní podmínky pro následné pořizování zboží, služeb či stavebních prací během doby, na kterou bude uzavřena. Hlavním účelem rámcových dohod je tak pružné zajištění potřebného opakujícího se plnění se stejným nebo obdobným předmětem po určité delší časové období bez nutnosti realizace (mnohdy zdlouhavých) samostatných zadávacích řízení.

126. Při využití institutu rámcové dohody jsou fakticky realizovány dvě fáze. Rámcové dohody totiž samy o sobě závazkové vztahy nezakládají, jejich prostřednictvím jsou pouze vymezeny podmínky plnění následně uzavíraných konkrétních realizačních smluv. V první fázi zadavatel v rámci zadávacího řízení vybere jednoho či více dodavatelů, s nimiž uzavře rámcovou dohodu, a následně je na základě takto uzavřené dohody realizována fáze druhá, kdy dochází k zadávání jednotlivých dílčích plnění, jež jsou samostatnými veřejnými zakázkami. K poskytnutí plnění tedy dochází vždy až na základě uzavřených realizačních smluv, nikoliv na základě samotné rámcové dohody. Uzavření rámcové dohody tedy není zadáním veřejné zakázky. Z hlediska povahy rámcové dohody je tak zřejmé, že výsledek zadávacího řízení realizovaného za účelem uzavření rámcové dohody je odlišný od běžného zadávacího řízení, jehož účelem je uzavření zcela konkrétní smlouvy s vybraným dodavatelem.

127. Právní úprava zadávacího řízení na uzavření rámcové dohody, která je obsažena v části šesté zákona, se v určitých (konkrétně vymezených) oblastech od obecné právní úpravy liší (např. v otázce jistoty či zrušení zadávacího řízení). V otázce vymezení předmětu plnění však zákon pro rámcovou dohodu žádnou odlišnou, resp. zvláštní právní úpravu neobsahuje, a je tedy zřejmé, že v této otázce platí i pro rámcové dohody obecná zákonná pravidla.

128. V rámcové dohodě tedy musí být vymezen také její předmět, resp. fakticky předmět dílčích veřejných zakázek, které mohou být na jejím základě zadávány. Z povahy institutu rámcové dohody sice vyplývá, že její předmět nemusí být (a někdy ani nemůže být) vymezen naprosto přesně, když zadavatelé nemusí mít předem zcela přesnou představu o konečném objemu a složení plnění, které budou prostřednictvím dílčích veřejných zakázek následně poptávat. Je tedy možné vymezit předmět rámcové dohody obecnějším způsobem (prostřednictvím určitého „rámce“). Avšak i v takovém případě musí být předmět plnění stanoven srozumitelně, určitě a jednoznačně co do druhu a povahy plnění, aby bylo možné nacenit a podat vzájemně porovnatelné nabídky.

129. Současně zákon v § 131 odst. 5 zákona stanoví, že po uzavření rámcové dohody není zadavatel oprávněn podmínky rámcové dohody podstatným způsobem změnit, a to ani při zadávání veřejných zakázek na základě rámcové dohody. Je tedy zřejmé, že zadavatel musí formulovat již podmínky rámcové dohody (tj. i předmět plnění) dostatečně precizně z hlediska zákonných požadavků, tedy v souladu se zákonem již v rámci zadávacího řízení na uzavření rámcové dohody. Uvedená možnost „obecnosti“ vymezení předmětu plnění tedy nemůže být vykládána tak, že nemusí být dodržena základní zákonná pravidla.

130. V intencích výše uvedeného pak Úřad přistoupil k samotnému posouzení, zda byly zadávací podmínky ve vztahu k předmětu plnění rámcové dohody s ohledem na údajnou neznalost obsahu jednotlivých dílčích smluv, resp. obecně údajnou neúplnost a neurčitost podmínek a požadavků zadavatele vymezujících předmět poptávaného plnění, skutečně zadavatelem stanoveny neurčitě, resp. zda byl postup zadavatele při stanovení zadávacích podmínek vzhledem k předmětu rámcové dohody v rozporu s § 36 odst. 3 zákona a zásadou transparentnosti a mohl tedy vést k tomu, že potenciální dodavatelé nedisponovali relevantními informacemi potřebnými  k podání kvalifikovaných nabídek.

131. Nejprve vzhledem k samotnému před­mětu plnění Úřad konstatuje, že na základě předmětné rámcové dohody má být založen dlouhodobý vztah, který je dle článku XIV. „Platnost a účinnost smlouvy“ bodu 14.2 přílohy č. 2 zadávací dokumentace „Rámcová dohoda o dílo s opcí“ (dále jen „návrh rámcové dohody“) uzavírán na dobu určitou do dne 31. 12. 2031. Obsahem předmětného plnění je pak v podstatě zejména rezervace, resp. možnost zadavatele čerpání disponibilního počtu člověkohodin práce určitých konkrétních pracovníků (pozic) realizačního týmu vybraného dodavatele za dané konkrétní období, které bude zadavatel po dobu účinnosti smlouvy moci čerpat vzhledem k zadavatelem stanovenému celkovému finančnímu limitu pro příslušná období. Uvedené včetně předmětných finančních limitů je vedle samotného návrhu rámcové dohody rovněž součástí článku IV. „Požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny“ části (5) písmene a) „Nabídková cena vývoje systému webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz“ a písmene b) „Nabídková cena technické podpory systému webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz“ zadávací dokumentace (viz bod 93. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadávací podmínky pak v příloze č. 4 „Krycí list nabídky“ zadávací dokumentace stanovují i předpokládaný a maximální možný rozsah čerpaného plnění (člověkohodin) za určitá období trvání smluvního vztahu (viz bod 94. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jedná se tedy o možnost zadavatele poptat výkon určitého penza práce, a to jak z hlediska vývoje systému předmětných webových klientů, tak technické podpory těchto systémů, přičemž obsah vykonávaných činností je uveden a popsán v technické specifikaci (viz body 99. a 100. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

132. V technické specifikaci je pak uveden nejen obecný výčet a popis jednotlivých činností, jež zadavatel bude v případě zadávané rámcové dohody požadovat v rámci vývoje i podpory daných systémů realizovat, ale rovněž obsahuje také konkrétní specifikaci vymezující předmět plnění rámcové dohody. Například lze uvést, že v kapitole 2 „Požadavky na vývoj“ technické specifikace, ve které je v bodě 2.3 „Nefunkční požadavky“ konkrétně stanoveno, že „[p]ři vývoji musí být dodrženy následující nefunkční požadavky: 

a) design aplikace bude založena na design manuálu cPortálu. Bude graficky plně odpovídat grafickým prvkům, které využívá cPortál, 

b) design aplikace bude realizován v souladu s Design Systémem vytvořeném Ministerstvem vnitra ČR ( https://desig­nsystem.gov.cz), 

c) aplikace bude splňovat legislativní požadavky dle zákona č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací a o změně zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

d) webové rozhraní aplikace bude optimalizováno pro aktuální verze nejrozšířenějších webových prohlížečů, zejména Edge, Google Chrome, Firefox, Safari,

Součástí technické specifikace jsou pak také internetové odkazy na technickou specifikaci pro jednotlivé moduly odkazující na stávající dokumentaci (viz bod 101. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž je zde jasně a srozumitelně dále uvedeno, že „[d]alší možné požadavky mohou vyplynout z provozu, přičemž tyto požadavky z logických důvodů momentálně není možno definovat.“

133. Z článku II. zadávací dokumentace pak mimo jiné vyplývá, že „[z]adavatel zamýšlí jednotlivé fáze vývoje objednávat postupně na základě dílčích objednávek“, přičemž v technické specifikaci zadavatel dále uvedl, že „[c]ílem je provést vývoj a změny na základě níže uvedených požadavků, přičemž musí být připraveno funkční řešení plně kompatibilní a plně propojené s primárními systémy CS ČR. Další možné požadavky mohou vyplynout z provozu, přičemž tyto požadavky z logických důvodů momentálně není možno definovat. Požadavky uvedené v této specifikaci mohou být upraveny, změněny nebo nahrazeny jinými rozhodnutím garanta aplikace. Objednatel bude zadávat jednotlivé požadavky na dílčí plnění v rámci plnění rámcové dohody prostřednictvím SŘZ, ve které budou konkretizována zadání. Zhotovitel bude dodávat dílo postupně, formou dílčích plnění uvedených v SŘZ.“

134. Z hlediska jednotlivých dílčích plnění dále zadavatel již v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 a následně také ve vyjádření zadavatele k návrhu konstatoval, že „[p]ředmětem zadávacího řízení je vývoj a technická podpora webového klienta NCTS, AES a eDovoz. Za účelem vývoje bude Zadavatel zasílat vybranému dodavateli písemné objednávky s konkrétním předmětem plnění na vývoj webových klientů. V písemných objednávkách bude vždy uveden konkrétní předmět plnění dílčích smluv. Za účelem technické podpory budou jednotlivé požadavky zadávány prostřednictvím aplikace SBM, do které bude mít vybraný dodavatel přístup.“

135. Navrhovatel však v žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 9. 7. 2024 uvedl, že má za to, že „je pro vypracování nabídky nezbytné, aby byla zadávací dokumentace úplná a konkrétní ve vztahu k požadavkům zadavatele na dodavatele. Dodavatel potřebuje v tomto směru znát zcela přesně zadavatelem zamýšlený obsah jednotlivých dílčích objednávek. Dodavatel žádá o doplnění zadávací dokumentace ve vztahu k obsahu jednotlivých dílčích objednávek.“

136. Zadavatel pak v rámci vyjádření zadavatele k návrhu naopak odmítá argumentaci navrhovatele, že by stávající specifikace předmětu plnění rámcové dohody byla stanovena neurčitě, a to vzhledem ke skutečnosti, která byla zadavatelem uvedena také již v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 2, a to takové, že „rámcová dohoda byla zvolena z důvodu, že technické specifikace k systémům AES, NCTS a eDovoz jsou na evropské a národní úrovni průběžně měněny a z tohoto důvodu není možné poskytnout detailní a podrobný popis předmětu plnění. V rámci tohoto zadávacího řízení jsou alokovány člověkohodiny, které Zadavatel požaduje mít k dispozici na realizaci minitendrů zadávaných na základě rámcové dohody. Podstatou rámcových dohod je, že vymezují rámcové podmínky navazujících dílčích smluv, tedy navazujících smluvních vztahů, které již obsahují konkrétní definici předmětu plnění, včetně termínů plnění apod.“ 

137. K předmětu plnění rámcové dohody dále v rámci vyjádření zadavatele k návrhu zadavatel doplňuje, že „v konkrétních minitendrech bude technická specifikace předmětu plnění vymezena detailněji, protože Zadavatel už bude mít konkrétní vědomost o poptávaném předmětu plnění. Nejedná se o porušení ZZVZ, ale naopak o definiční znak rámcové dohody.“

138. Úřad shodně se zadavatelem uvádí, že smyslem rámcových dohod je obecně to, že definují rámcová práva a povinnosti smluvních stran, avšak nikoliv již všechny konkrétní požadavky, které jsou následně zadávány prostřednictvím dílčích objednávek, resp. veřejných zakázek, což platí také pro nyní šetřenou věc (viz výše). Zadavatel v této souvislosti v rámci vyjádření zadavatele k návrhu odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 29 ICdo 26/2012 ze dne 29. 9. 2014, ve kterém bylo judikováno, že „[v]ýznam rámcové smlouvy spočívá v tom, že strany tam, kde předpokládají dlouhodobější obchodní vztah, stanoví jejím prostřednictvím základní pravidla, jimž budou podléhat všechny konkrétní (tzv. realizační) smlouvy na jejím základě v budoucnu uzavřené, nebude-li v té či oné realizační smlouvě ujednáno jinak. Rámcová smlouva tak nemá jiný význam (jinou funkci), než že stanoví smluvní podmínky následně uzavíraných konkrétních, realizačních smluv, tj. v tom či onom rozsahu předurčuje jejich obsah.“ Uvedenému názoru lze dle mínění Úřadu plně přisvědčit.

139. Dle přesvědčení Úřadu lze dále odkázat též na  rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-R0089/2024/VZ ze dne 25. 6. 2024, kterým byly potvrzeny závěry prvostupňového rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0130/2024/VZ ze dne 26. 4. 2024, a to takové, že se vzhledem k účelu rámcové dohody jedná o zajištění rámce pro budoucí nákupy bez nutnosti provádění samostatných zadávacích řízení, načež bylo dále konstatováno, že „[t]ento rámec nemusí být v otázce předmětu plnění vymezen zcela přesně, a to co do objemu a složení plnění, neboť až jednotlivé realizační zakázky stanovují, co z vymezeného předmětu plnění zadavatel reálně poptá či jestli vůbec rámec dohody pro nákup předmětu plnění či např. jeho části využije. Při vymezení samotného předmětu plnění je však nutné postupovat v souladu se zákonem a ani povaha rámcové dohody na tuto povinnost nemá vliv. Zákon nestanoví žádná zvláštní pravidla pro vymezení předmětu plnění v zadávacím řízení na uzavření rámcové dohody a nic takového nevyplývá ani z povahy rámcové dohody. Je proto jednoznačně nutné, aby již rámcová dohoda stanovila, jaké plnění bude (ve smyslu ‚vůbec může být‘) předmětem realizačních veřejných zakázek. Již zadávací podmínky v zadávacím řízení na uzavření rámcové dohody tedy závazně definují předmět plnění ve všech jeho kvalitativních ohledech.“ V předmětném rozhodnutí bylo dále předsedou Úřadu odkazováno na starší rozhodovací praxi Úřadu, na jejíž použitelnosti se však ničeho nezměnilo, a to konkrétně na následující pasáž: „[i] v případě rámcové smlouvy (stejně jako u ‚standardní‘ veřejné zakázky) musí být předmět plnění stanoven s ohledem na § 44 odst. 1 zcela konkrétně, srozumitelně, určitě a jednoznačně co do druhu a povahy plnění. Aby ale byl smysl zákonné úpravy institutu rámcové smlouvy naplněn, není nutné (a v mnoha případech ani možné) přesně stanovit rozsah požadovaného plnění. Tento rozsah bude specifikován až následným, potřebou zadavatele vyvolaným, zadáváním veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy v průběhu doby její platnosti.“[10]

140. Úřad tedy k výše uvedenému shrnuje, že zadavatel není v takových případech povinen stanovit veškeré konkrétní požadavky pro obsah jednotlivých dílčích realizačních smluv z toho důvodu, že uzavření rámcové dohody funguje právě takovým způsobem, že dílčí plnění jsou zadávána až na základě uzavření následných realizačních smluv, a současně představuje uzavření rámcové dohody zcela legitimní postup zadavatele právě i za situace, kdy v mnoha případech z objektivních důvodů ani nelze předem stanovit přesný rozsah požadovaného plnění, resp. nejsou známy veškeré podmínky uzavíraných realizačních smluv. Na základě všech zjištěných skutečností se Úřadu jeví, že taková situace nastala i v tomto případě. Z dokumentace o zadávacím řízení dle názoru Úřadu nevyplývají důvodné pochybnosti o tom, že zadavatel v zadávací dokumentaci dodavatelům poskytl veškeré informace týkající se plnění rámcové dohody, které měl při stanovení předmětných zadávacích podmínek ve vztahu ke znalosti jeho budoucích potřeb k dispozici, přičemž konkretizace daných požadavků bude zadavateli známa a dále pak dodavatelům zprostředkována až na základě dílčích objednávek také z důvodu,  že „podmínky provozu webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz budou v následujících letech měněny, přičemž Zadavatel nemůže zcela přesně odhadnout, jak budou podmínky provozu webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz vypadat např. v roce 2026.“ Skutečnost, že dodavatelé tedy v průběhu zadávacího řízení na uzavření rámcové dohody nedisponují jednotlivými dílčími smlouvami s konkretizovaným plněním, vyplývá z podstaty institutu rámcové dohody, a jedná se tedy o standardní postup. Úřad v této souvislosti připomíná, že konkrétní závazek (právní vztah) k realizaci předmětu plnění, jehož obsahem již musí být konkrétní práva a povinností účastníků daného smluvního vztahu, dodavateli vznikne až případným uzavřením dílčích realizačních smluv (objednávek).

141. Uvedený postup zadavatele se tak Úřadu jeví jako logický a důvodný, a to vzhledem ke skutečnosti, že není ze strany zadavatele možné dopředu dodavatelům poskytnout detailní popis plnění v situaci, kdy je technická specifikace webového klienta průběžně měněna i v závislosti na legislativním a technickém vývoji tak, jak je uvedeno v zadávací dokumentaci a ve vyjádření zadavatele k návrhu [např. s odkazem na nutnost implementace nových legislativních a technických požadavků v souvislosti s aplikací Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013].

142. K námitce navrhovatele, že ze zadávacích podmínek nebylo rovněž zřejmé ani to, jaké vytížení dodavatele bude ze strany zadavatele při plnění rámcové dohody požadováno, zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 uvedl, že v zadávací dokumentaci „uvedený počet 2 – 2,5 člověka denně je průměrný počet člověkodnů za celou dobu trvání rámcové dohody o dílo. Tato informace má v zadávací dokumentaci pouze informativní charakter,“ přičemž dále v rozhodnutí o námitkách doplnil, že „požadovaná kapacita dodavatele je uvedena v zadávací dokumentaci, a to formou požadovaných člověkohodin pro každý rok smluvního vztahu. Na základě tohoto údaje je možné jednoduše dovodit celkové množství pracovníků dodavatele, kteří budou na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky potřeba.“

143. Úřad má k předmětné námitce za to, že rozsah vytížení byl v zadávací dokumentaci jednoznačně určen, a to z hlediska zadavatelem stanoveného celkového finančního limitu pro příslušná období s tím, že limity pro jednotlivá období účinnosti smlouvy jsou součástí článku IV. „Požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny“ části (5) písmene a) „Nabídková cena vývoje systému webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz“ a písmene b) „Nabídková cena technické podpory systému webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz“ zadávací dokumentace (viz bod 93. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadávací podmínky pak konkrétně v příloze č. 4 „Krycí list nabídky“ zadávací dokumentace stanovily i předpokládaný objem člověkohodin a maximální možný rozsah čerpaného plnění za zvolená období trvání daného smluvního vztahu (viz bod 94. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

144. Vzhledem k údajné neurčitosti předmětu plnění rámcové dohody dále Úřad odkazuje také na vyjádření zadavatele k návrhu, ve kterém k účelu předmětného zadávací řízení uvedl, že dříve „tuto službu pro veřejnost poskytoval pro režim tranzitu (NCTS) a vývozu (ECS) prostřednictvím webového klienta NWK II, který v současné době již není v provozu, jelikož od 1.10.2023 Zadavatel nasadil do provozu nové elektronické systémy pro komunikaci v režimech tranzitu (NCTS) a vývozu (AES) a tento webový klient již nebylo možné dále provozovat a musí být nově vyvinut na základě této veřejné zakázky. Pro dovozní režimy Zadavatel i nadále provozuje webového klienta e-Dovoz, který je možné využívat pouze do konce příštího roku, kdy dojde taktéž k modernizaci národního dovozního systému a bude muset být vyvinut zcela nový webový klient.“ Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 bylo zadavatelem dále také uvedeno, že „[t]ento nový webový klient bude nahrazovat funkčnosti, které byly a jsou umožněny současnými webovými klienty (NWKII a webklient a eDovoz).“ Z bodu 2.4 „Funkční požadavky“ technické specifikace dále vyplývá, že webový klient pro NCTS, AES a eDovoz bude vyvinut na základě specifikací pro jednotlivé moduly, které jsou dostupné na internetových stránkách CS ČR (viz bod 101. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

145. V souvislosti s výše uvedenými informacemi dále Úřad konstatuje, že s předmětnými webovými klienty (jejich funkcemi, technickou specifikací) se mohou všichni potenciální dodavatelé alespoň rámcově seznámit, jelikož předmět plnění rámcové dohody navazuje na již existující, nyní fungující webové klienty, přičemž navrhovatel, jakožto profesionál v oboru, má současný stav předmětných webových klientů znát, stejně tak jako má být obeznámen i se současným legislativním stavem. Zadavatel pak může legitimně i určitou míru profesionality a odbornosti na straně dodavatelů předpokládat. Je pak pouze na dodavatelích, jakožto profesionálech, aby zvážili podnikatelské riziko, zda a jakým způsobem svou nabídku koncipovat a podat i za takové situace, kdy přesná konkrétní podoba všech požadavků zadavatele na předmět plnění a jeho náplň není přesně známa, neboť bude například vycházet i z dnes neznámých okolností.

146. Sám navrhovatel pak jak v námitkách, tak v návrhu např. uvádí, že „součástí dokumentace k modulu eDovoz (ECR dokumentace), na kterou je odkazováno v rámci přílohy č. 1 k zadávací dokumentaci v článku 2.4 – Technické specifikace k veřejné zakázce, je dále dokumentace týkající se dočasného uskladnění, kdy se zadávací dokumentace k dočasnému uskladnění nijak nevyjadřuje. Současně tato dokumentace obsahuje kompletní celní režimy a komunikační scénáře v systému eDovoz, který by dle původního vyjádřeni zadavatele neměl být plně aplikován. Z uvedeného důvodu nelze zcela přesně určit, co je součástí zadávací dokumentace a co její součástí ve vztahu k modulu eDovoz naopak není, respektive není zřejmé, co je konkrétně určeno k realizaci dle předmětu zadávacího řízení.“ Z uvedeného však naopak vyplývá, že navrhovatel vzhledem k odkazu na technickou dokumentaci k současným webovým klientům ví, že předmětem rámcové dohody je vývoj a podpora obdobná jako na základě aktuálně existujících systémů, a proto není dle názoru Úřadu opodstatněné konstatování navrhovatele, že není jasné, co konkrétně je určeno k realizaci, načež Úřadu není dále zřejmé ani to, co navrhovateli brání si současný stav zanalyzovat.

147. Úřad vzhledem k výše uvedenému konstatuje, že předmětní weboví klienti tedy byli a jsou dodavatelům, jakožto profesionálům v oboru, známy. Součástí zadávací dokumentace jsou dále také výše zmíněné internetové odkazy na původní technickou dokumentaci webových klientů a zároveň má nový webový klient nahrazovat funkčnosti, které byly a jsou umožněny současnými webovými klienty, a je tak zřejmé, že předmět plnění má tedy s obdobnými funkcionalitami zůstat zachován. Potenciální dodavatelé by tak s ohledem na vývoj a podporu předmětného webového klienta neměli být v souvislosti s novým webovým klientem vzhledem k těm aktuálně fungujícím ničím překvapeni, jelikož měli a mají možnost se s těmito klienty seznámit a zadavatel, jak již bylo výše uvedeno, dále k předmětu plnění předmětné rámcové dohody konstatoval, že „[t]ento nový webový klient bude nahrazovat funkčnosti, které byly a jsou umožněny současnými webovými klienty (NWKII a webklient a eDovoz).“

148. K uvedenému Úřad dodává, že pokud navrhovatel vznesl konkrétní žádost o upřesnění určitého funkčního požadavku, ať již v rámci podané žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, případně podaných námitek, z příslušné dokumentace jednoznačně vyplývá, že zadavatel jak ve vysvětlení zadávací dokumentace, tak v rozhodnutí o námitkách, jasně a srozumitelně dle jemu aktuálně dostupných informací na tuto žádost reagoval a navrhovatele tak nad rámec výše uvedeného například ujistil, že součástí implementace bude i celní prohlášení pro dočasné uskladnění (jelikož tato funkcionalita byla a je součástí stávajícího webového klienta eDovoz), tedy opět potvrdil, že nový webový klient bude nahrazovat funkcionality, které byly a jsou umožněny současnými webovými klienty, načež Úřad dovozuje, že odpovědi zadavatele byly způsobilé obavy navrhovatele ohledně neurčitosti předmětu plnění vyvrátit.

149. Vzhledem ke shora uvedenému Úřad shrnuje, že tedy není pravdou, že by dodavatelé nebyli informování, o jaké konkrétní činnosti se z hlediska předmětu plnění v případě rámcové dohody jedná, jaké požadavky zadavatele na charakter a náplň vykonávaných služeb mohou v rámci plnění rámcové dohody případně očekávat. Rovněž není pravdou, že by zadavatel nebyl v budoucnu jakkoliv limitován co se týče požadovaných činností, což by dodavatelům zabraňovalo v nacenění jejich nabídek, jak tvrdí navrhovatel. Naopak zadavatel je již nyní při požadavcích na budoucí plnění limitován dostatečně srozumitelně a podrobně stanovenými podmínkami zadávací dokumentace, včetně možného rozsahu realizovaného plnění a podmínek technické specifikace, ve kterých je charakterizována náplň a charakter činností vykonávaných členy realizačního týmu.

150. Úřad tedy k předmětné námitce uzavírá, že pokud tedy navrhovatel považuje za nezbytné pro účast v zadávacím řízení upřesnění stanovených zadávacích podmínek, Úřad uvedené s odkazem na výše učiněnou argumentaci neshledal. O akceptovatelné podrobnosti zadávacích podmínek pak dle Úřadu svědčí i skutečnost, že dva dodavatelé podali do předmětného zadávacího řízení své nabídky. Předmět rámcové dohody byl tedy vymezen tak, že nebránil potenciálním dodavatelům v podání nabídky. Zadavatel pak navrhovateli poskytl již v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 konkrétní vysvětlení zadávacích podmínek a není tedy pravdou, že by zadavatel předmět plnění rámcové dohody na tomto místě nekonkretizoval. Z uvedených důvodů Úřad v postupu zadavatele porušení ustanovení § 36 odst. 3 zákona či zásady transparentnosti neshledal.

Ke stanovení hodnotících kritérií a údajné absenci vzoru/struktury technické dokumentace

151. Navrhovatel je dále toho názoru, že zadavatel ani v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 neupřesnil zadávací podmínky vzhledem ke stanovení hodnotících kritérií, které byly upraveny v článku VII. „Pravidla pro hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace. Navrhovatel má za to, že „jsou zadávací podmínky v této části nepřesné a nekonkrétní. Zadavatel by měl alespoň vymezit minimální nároky a požadavky ve vztahu ke struktuře technické dokumentace. Navrhovatel má za to, že vzhledem k tomu, že technická dokumentace tvoří značnou měrou hodnotící kritéria, nelze v tomto případě akceptovat chybějící upřesnění zadávacích podmínek.“ Dle přesvědčení navrhovatele pak „takto vymezené zadávací podmínky nemohou obstát, neboť zavádí bezbřehou možnost při hodnocení nabídek. Navrhovatel v obecné rovině rozumí požadavku zadavatele na předložení určitého návrhu řešení, ale musí to být formou jasně definovaného dílčího hodnotícího kritéria s jasně stanoveným postupem jeho hodnocení. Zadavatel nevymezil takovýmto objektivním způsobem hodnotící kritéria.“

152. Úřad ve vztahu k předmětné námitce upozorňuje na samotné stanovení dílčích hodnotících kritérií v článku VII. „Pravidla pro hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace (viz body 96. a 97. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z vymezení zde uvedených kritérií pro hodnocení nabídek vyplývá, že nabídky dodavatelů budou hodnoceny z hlediska celkové nabídkové ceny a dále technické úrovně nabízeného řešení (část I – část III). Ze stanovení předmětných hodnotících kritérií týkajících se požadované technické úrovně nabízeného řešení (tedy v částech I – III) pak dle názoru Úřadu zjevně vyplývá, že zadavatel žádným způsobem nehodnotí strukturu technické dokumentace, když dále v rámci jednotlivých kritérií specifikuje, že v části I „bude hodnocena celková úroveň nabízeného řešení se zaměřením na návrh správy zdrojových kódů, včetně komponent, které jej tvoří. Zadavatel očekává ucelený kompaktní návrh, jak by mohl uchovávat zdrojové kódy a řídit verze výstupů služeb, jež jsou předmětem této veřejné zakázky, přičemž tento návrh bude také předmětem hodnocení“, v části II „bude hodnocena celková úroveň návrhu řešení a napojení webových služeb na systém umístěný na cloud“ a v části III „bude hodnocena celková úroveň vizualizace návrhu řešení.“

153. Z předmětného stanovení uvedených dílčích kritérií pro hodnocení nabídek dle Úřadu vyplývá, že se zadavateli jedná především o to, že pro hodnocení celkového dodavatelem předkládaného technického řešení pouze využije informace obsažené v předmětné struktuře technické dokumentace v podobě, jakou pro prezentaci svého řešení využije daný dodavatel, avšak vzhledem k samotné struktuře technické dokumentace nemá preferenci a je mu tudíž lhostejná. Zadavateli se tak z hlediska hodnocení předmětných řešení jednotlivých dodavatelů jedná pouze o to, aby dodavateli předložené návrhy řešení prokazovaly porozumění hlavní problematice zadání a potřebám zadavatele, přičemž konkrétní řešení nechává zadavatel na dodavatelích, jakožto profesionálech v oboru.

154. Z výše uvedeného Úřad dovozuje, že struktura technické dokumentace jako taková tedy do předmětného hodnotícího kritéria tak, jak jej zadavatel vymezil, žádným způsobem nevstupuje a nemá tedy na hodnocení nabídek vliv. Uvedené pak potvrzuje ve svém vyjádření také sám zadavatel, který uvádí, že struktura technické dokumentace nemá a neměla žádný vliv na hodnocení nabídek. Úřad tedy konstatuje, že z předmětného stanovení zadávacích podmínek vyplývá, že zadavatel požaduje, aby dodavatelé vytvořili dané technické řešení, přičemž zadavatel dále hodnotí pouze technickou úroveň nabízeného řešení, a nikoliv tedy samotnou strukturu technické dokumentace, jak se domnívá ve svých vyjádřeních navrhovatel. Úřad je dále toho názoru, že ani z žádné další části zadávací dokumentace nevyplývá, že by zadavatel předmětnou strukturu hodnotil.

155. Úřadu dále není jasné, z jakého důvodu by měla být zadavatelem konkretizována struktura technické dokumentace či poskytnut její vzor, jelikož se dle Úřadu jeví jako logické, že vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel požaduje návrh daného technického řešení, bude každý dodavatel pro svůj návrh využívat odlišnou strukturu technické dokumentace s hledem k jeho jedinečnému návrhu technického řešení, načež ustanovení vzoru či struktury technické dokumentace by mohlo vést ke snaze „napasovat“ své řešení do zadavatelem předpřipravené struktury či vzoru, a tedy ke ztížení podmínek při vypracovávání nabídek dodavatelů, což by vzhledem k předmětu plnění rámcové dohody mohlo vést k nedůvodnému ztížení podmínek pro zpracování jednotlivých nabídek dodavatelů vzhledem ke způsobu zpracování vlastního technického řešení.

156. Uvedený závěr Úřadu podporuje také vyjádření zadavatele učiněné v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 2, ve kterém zadavatel sdělil, že bude akceptovat strukturu dokumentace využívanou jednotlivými dodavateli s tím, že v rámci předmětného zadávacího řízení nebude žádným způsobem omezovat či přímo vylučovat z předmětu plnění potenciální dodavatele, kteří by nabídku nemohli podat z důvodu používání jiné struktury technické dokumentace.

157. Předmětné stanovení hodnotících kritérií pak dle Úřadu nezavádí, jak uvádí navrhovatel, bezbřehou možnost hodnocení nabídek, ale jedná se naopak o předložení individuálního řešení jednotlivých dodavatelů na základě znalosti již existujících a fungujících aplikací a hodnocení těchto řešení na základě objektivně stanovených hodnotících kritérií a stanovených metod hodnocení nabídek specifikovaných v článku VII. „Pravidla pro hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace. Úřad je tedy vzhledem k uvedenému toho názoru, že zde stanovená dílčí hodnotící kritéria jsou včetně stanoveného postupu pro jejich hodnocení vzhledem k předmětu plnění rámcové dohody v rozsahu namítaných skutečností definována dostatečně určitě a objektivně a zároveň souhlasí se zadavatelem v tom smyslu, že stanovená hodnotící kritéria poskytovala potenciálním dodavatelům dostatečnou představou o tom, jaká kritéria/požadavky bude zadavatel během procesu hodnocení nabídek zohledňovat/pre­ferovat.

K údajně nepřiměřeně krátké lhůtě pro podání nabídek

158. K námitce navrhovatele týkající se údajného stanovení nepřiměřeně krátké lhůty pro podání nabídek Úřad předně konstatuje, že zadávací řízení na uzavření předmětné rámcové dohody bylo zadavatelem zahájeno odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění dne 20. 6. 2024, přičemž lhůta pro podání nabídek byla dle citovaného oznámení stanovena do 24. 7. 2024 do 10:00 hod., načež byla následně na základě vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 prodloužena do dne 26. 7. 2024 do 10:00 hod. Konec původně stanovené lhůty pro podání nabídek, a tedy lhůty rozhodné pro posouzení zákonnosti délky předmětné lhůty, připadal na 34. den od zahájení zadávacího řízení. Zadavatel si však současně v zadávacích podmínkách dle § 242 odst. 5 zákona vyhradil, že námitky proti zadávacím podmínkám lze podat nejpozději 72 hodin před skončením lhůty pro podání nabídek. Přiměřenost délky lhůty pro podání nabídek tak musí být v souladu s tímto ustanovením zákona poměřována právě k délce lhůty pro podání námitek, tedy nikoliv ke konci stanovené lhůty pro podání nabídek jako takové. Konec lhůty je tak o předmětných 72 hodin krácen, přičemž podrobněji se Úřad ustanovením § 242 odst. 5 zákona zabývá níže. Úřad však již na základě právě uvedeného může konstatovat, že zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek delší než zákonem stanovených alespoň 30 dnů, z čehož vyplývá, že zadavatel výše uvedeným nastavením předmětné lhůty minimálně splnil zákonný požadavek stanovený v § 57 odst. 1 zákona, dle kterého je zadavatel, který stanoví lhůtu pro podání nabídek v otevřeném řízení, povinen tuto nastavit v délce nejméně 30 dnů od zahájení zadávacího řízení.

159. Navrhovatel je toho názoru, že se zadavatel při stanovení lhůty pro podání nabídek musí vedle zákonného požadavku na minimální délku této lhůty řídit také dalšími okolnostmi zadávacího řízení jako je předmět plnění rámcové dohody nebo složitost a komplexnost požadavků na předložení nabídek tak, aby byla stanovená lhůta pro podání nabídek přiměřená ve smyslu § 6 zákona a § 36 odst. 5 zákona a dodavatelé tak byli schopni v jejím rámci připravit a podat relevantní a kvalitní nabídky. Lhůta pro podání nabídek tak dle názoru navrhovatele byla ve vztahu k předmětu plnění rámcové dohody nepřiměřená, přičemž ke zhojení tohoto nedostatku nedošlo dle navrhovatele ani prodloužením této lhůty o výše uvedené dva dny.

160. Vzhledem ke shora uvedenému Úřad souhlasí s navrhovatelem v tom smyslu, že by měl zadavatel při stanovení lhůty pro podání nabídek reflektovat nejen zákonem stanovenou minimální délku lhůty, ale dále také rozsah předmětu plnění ve spojení se stanovením dostatečné časové dotace vzhledem k umožnění potenciálním dodavatelům vypracovat konkurenceschopné nabídky především v případě zpracování komplexních požadavků zadavatele. Úřad však v tomto kontextu vzhledem k předmětu plnění předmětné rámcové dohody neshledal žádné okolnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by se v tomto případě jednalo o nadstandardní požadavky zadavatele, které by neúměrně ke stanovené lhůtě pro podání nabídek potenciální dodavatele zatěžovaly, načež Úřad především musí konstatovat i to, že ani samotným navrhovatelem dále nebyla v rámci učiněných tvrzení uvedena žádná konkrétní indicie, která by nasvědčovala tomu závěru, že by lhůta pro podání nabídek byla stanovena nepřiměřeně. Navrhovatel tak vzhledem ke konstatování, že byla lhůta pro podání nabídek nepřiměřeně krátká, neuvádí žádné konkrétní argumenty, které by byly schopné vyvolat pochybnosti o stanovení délky předmětné lhůty s ohledem na případnou rozsáhlost požadavků zadavatele na zpracování nabídek, když v návrhu pouze uvedl, že „u takto odborně velmi náročné veřejné zakázky s finančním plněním přesahujícím 40 miliónů Kč je zadávací lhůta nedostatečná a nutí dodavatele podávat jak dotazy (žádost o vysvětlení zadávací dokumentace), tak námitky na samé hranici lhůt.“ Ve svých vyjádřeních tak navrhovatel například ani neuvádí žádné konkrétní úkony, které by ve stanovené lhůtě nebyl s to stihnout, a dále ani neuvádí, kolik času nad rámec času zadavatelem stanoveného by na takové úkony potřeboval. Délku předmětné lhůty tak navrhovatel napadá jen zcela vágními argumenty, které by mohl uplatnit v jakémkoliv jiném zadávacím řízení, přičemž ve vztahu k tomuto konkrétnímu předmětu plnění nejsou navrhovatelem předložená tvrzení žádnou relevantní argumentací podložena.

161. K samotné přiměřenosti délky lhůty pro podání nabídek ve vztahu k argumentu navrhovatele, že „[c]elkový počet pracovních dní využitelných v rámci zadavatelem stanovené lhůty pro podání nabídek byl dle navrhovatele (s přihlédnutím k prodloužení této lhůty do dne 26. 7. 2024) pouze 22 pracovních dní,“ Úřad konstatuje, že se v tomto ohledu jedná o argumentaci lichou, jelikož zákon stanoví minimální délku této lhůty v kalendářních dnech, nikoliv pracovních, a proto při posuzováni přiměřenosti délky této lhůty je obecně nutno též počítat její délku v kalendářních dnech, jak vyplývá např. z rozsudku Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn. 30 Af 53/2021–987 ze dne 7. 9. 2023. Úřad dále konstatuje, že v uvedeném rozsudku byly judikovány rovněž následující závěry: „K celkové délce lhůty pro podávání nabídek musí krajský soud závěrem uvést, že není smyslem tohoto řízení určit lhůtu adekvátní. Konkrétní časové rozmezí je vždy na zadavateli. Ano, exces při určení lhůty pro podávání nabídek může negativně ovlivnit veřejnou zakázku a některé uchazeče eliminovat. Ale musí jít o exces a nikoliv jen žalobcův dojem, že lhůta mohla být o pár dnů delší.“ Úřad v tomto kontextuzdůrazňuje, že úlohou soudů ani Úřadu není hledat a určit lhůtu adekvátní. Určení konkrétního časového rozmezí je vždy na zadavateli. Aby Úřad mohl konstatovat nepřiměřenost stanovené délky lhůty pro podání nabídek, musí se jednat o prokázaný exces a nikoliv pouze o navrhovatelův ničím konkrétně nedoložený dojem, přičemž nedopustí-li se při stanovení lhůty zadavatel zjevného excesu, nevyvolává to nezákonnost zadávacího řízení. Z uvedeného tedy vyplývá, že nezákonnost stanovené délky lhůty má Úřad shledat jen u zjevné nepřiměřenosti, na což v tomto případě nic neukazuje a navrhovatel sám ani nic konkrétního nedokládá.

162. K výše uvedenému argumentu navrhovatele ohledně podávání žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace a námitek na samotné hranici lhůt pak navrhovatel doplňuje, že zadavatel využil také výhrady dle § 242 odst. 5 zákona, která nemá dle názoru navrhovatele v předmětném zadávacím řízení jiný než nepřiměřený důsledek vzhledem k dalšímu zkrácení délky předmětné lhůty pro podání nabídek, která byla navrhovatelem již sama o sobě od počátku jejího stanovení označena za nedostatečně dlouhou. Zmíněný postup zadavatele tak navrhovatel považuje za diskriminační, načež současně nedošlo dle navrhovatele ze strany zadavatele k náležitému odůvodnění užití předmětné výhrady, jelikož dle názoru navrhovatele „[v]yužití tohoto mimořádného prostředku musí být vždy náležitě odůvodněno a v tomto konkrétním případě navrhovatel neshledává důvod pro takový postup, a ani zadavatel nemá řádný důvod, který by ho opravňoval tento mimořádný prostředek využít. Zadavatel pak takovým účelovým využitím tohoto ustanovení vylučuje některé potencionální účastníky řízení a omezuje soutěž.“

163. Úřad k uvedenému uvádí, že zadavatel má dle § 242 odst. 5 zákona právo v zadávací dokumentaci stanovit, že námitky lze podat nejpozději 72 hodin před skončením lhůty pro podání nabídek, přičemž je dále dle § 242 odst. 5 písm. b) zákona v takovém případě okamžik, kdy končí možnost podat námitky, rozhodný pro posouzení přiměřenosti stanovení délky nebo prodloužení lhůty pro podání nabídek. Při aplikaci citované zákonné podmínky v rámci předmětného zadávacího řízení lze dojít k závěru, že jelikož původně stanovená lhůta pro podání nabídek před jejím prodloužením dosahovala délky celých 33 dnů od zahájení zadávacího řízení (s ohledem na konec lhůty 34. den v 10:00 hod., tj. dne 24. 7. 2024 v 10:00 hod.), bylo potenciálním dodavatelům či účastníkům zadávacího řízení umožněno podat námitky nejpozději 72 hodin před skončením této lhůty (tedy do 21. 7. 2024 do 10:00 hod.), a lhůta pro podání námitek tak celkově činila celých 30 dnů a 10 hodin. Úřad znovu zdůrazňuje, že v případě aplikace § 242 odst. 5 zákona se přiměřenost celkové délky lhůty pro podání nabídek posuzuje z celkové délky lhůty pro podání námitek, tedy s odpočtem předmětných 72 hodin.

164. Úřad tedy k předmětné námitce uzavírá, že zadavatel při použití uvedené výhrady postupoval v souladu se zákonem aprobovaným způsobem, přičemž s ohledem na tvrzení navrhovatele, že využití tohoto ustanovení bylo ze strany zadavatele účelové a že vylučovalo potenciální účastníky zadávacího řízení a omezovalo soutěž, Úřad konstatuje, že zde žádné účelové použití tohoto postupu nemůže nikdy ani nastat, a to z toho důvodu, že se v případě předmětné výhrady jedná o právo zadavatele, jehož použití nemusí zadavatel odůvodňovat, přičemž při jeho využití nemohou být dodavatelé na svých právech žádným způsobem kráceni, neboť aby k uvedenému nedocházelo, dané ustanovení zákona stanovuje, že předmětné zkrácení v délce 72 hodin musí jít na vrub zadavatele (přiměřenost celkové délky lhůty pro podání nabídek se v takovém případě nepoměřuje k jejímu konci, ale právě ke konci lhůty pro podání námitek), tzn. reálně o tento časový úsek musí zadavatel myšlený konec lhůty pro podání nabídek prodloužit.

165. Navrhovatel pak ve vztahu ke stanovené lhůtě pro podání nabídek uzavírá, že „si v tuto chvíli nedokáže představit, že by nabídku byl schopen za těchto podmínek podat někdo jiný než účastníci, kteří podali nabídku v zadávacím řízení tomuto předcházejícímu se stejným předmětem plnění.“ K uvedenému tvrzení navrhovatele Úřad konstatuje, že nepřehlédl skutečnost, že sám navrhovatel byl vzhledem k podanému návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele v rámci předchozího zadávacího řízení s předmětnými zadávacími podmínkami též zjevně seznámen, a proto nyní nemůže obstát jeho argument, že by nyní mohl snad být znevýhodněn z toho důvodu, že by se o plnění předmětu zde zadávané rámcové dohody mohli ucházet pouze dodavatelé, kteří byli s obdobnými zadávacími podmínkami seznámeni již z předchozího zadávacího řízení, kterého se účastnili. Vzhledem k uvedenému byl tak nepochybně rovněž navrhovatel, obdobně jako samotní účastníci předchozího zadávacího řízení, seznámen s předmětnými zadávacími podmínkami, a proto je Úřad toho názoru, že není zjevné, jakým způsobem by měl navrhovatel být znevýhodněn. Předmět plnění rámcové dohody je pak, jak uvedl sám navrhovatel, shodný s plněním požadovaným v rámci předchozího zadávacího řízení, a tedy argument navrhovatele, že lhůta pro podání nabídek byla stanovena nepřiměřeně krátce, neobstojí ani z tohoto hlediska s ohledem na skutečnost, že sám navrhovatel byl s podstatnou částí zadávacích podmínek obeznámen zjevně již v rámci předchozího zadávacího řízení.

166. K výše uvedenému dále Úřad dodává, že zadavatel do konce lhůty pro podání nabídek dle protokolu o otevírání nabídek (nedatováno – uskutečněno dne 26. 7. 2024, signováno dne 30. 7. 2024) obdržel dvě nabídky. Z této skutečnosti lze dle Úřadu dovodit, že jelikož byli dva dodavatelé ve stanovené lhůtě pro podání nabídek schopni své nabídky zpracovat, nenasvědčuje uvedené tomu, že by byla zadavatelem stanovená lhůta nepřiměřeně krátká, resp. že by nebylo možné v této lhůtě nabídku podat, jak tvrdí navrhovatel.

167. Úřad tedy vzhledem ke shora uvedeným argumentům neshledal, že by lhůta pro podání nabídek byla stanovena zjevně nepřiměřeně, a tedy v nedostatečném rozsahu.

K technické kvalifikaci

168. Navrhovatel je dále toho názoru, že zadávací podmínky jsou neurčité také ve vztahu k požadované „zkušenosti s tvorbou metodiky pro řešení životních situací“ v rámci pozice „Analytik informačních systémů“ (viz bod 95. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž nebylo dle názoru navrhovatele možné ani na základě vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 dovodit, co konkrétně předmětný požadavek znamená a jak jej vykládat. Uvedený nedostatek pak může mít dle navrhovatele vliv na zpracování a podání nabídky vzhledem k povinnosti dodavatele předmětnou kvalifikaci z hlediska dané pozice prokazovat.

169. Zadavatel vzhledem k uvedené námitce odmítá argumentaci navrhovatele, že by podmínky k předložení kvalifikace dodavatelů byly stanoveny neurčitě či nekonkrétně, přičemž odkazuje právě na vysvětlení zadávací dokumentace č. 2, ve kterém uvedl, že „prokázání splnění tohoto požadavku je na Navrhovateli, tj. může tento požadavek prokázat např. odkazem na zveřejněnou metodiku konkrétní životní situace, kterou již dříve řešil, nebo např. prohlášením v nabídce, že tyto zkušenosti daná osoba má.“ Vzhledem k obsahovému hledisku příslušné metodiky se dále zadavatel dle svého vyjádření rozhodl neomezovat rozsah pouze na některé specifické/kon­krétní typy řešení životních situací, přičemž dále uvedl, že bude akceptovat jakékoliv zkušenosti s tvorbou metodiky pro řešení životních situací.

170. Úřad vzhledem k výše uvedenému konstatuje, že předmětná zadávací podmínka byla v zadávací dokumentaci specifikována pouze jako jeden z požadavků na danou pozici člena realizačního týmu, a to bez bližší konkretizace. Zadavatel dále, jak bylo výše uvedeno, k předmětnému požadavku v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 konstatoval, že uvedený požadavek může být prokázán např. odkazem na již zveřejněnou metodiku či čestným prohlášením, přičemž dále konstatoval, že neomezil obsahové hledisko příslušné metodiky a bude tedy akceptovat jakoukoliv zkušenost s její tvorbou.

171. Úřad má s ohledem na stanovení této zadávací podmínky za to, že tato nebyla schopna negativně ovlivnit zpracování a podání nabídky žádného z potenciálních dodavatelů, a to vzhledem ke skutečnosti, že se dle názoru Úřadu jedná o jednoduše splnitelnou podmínku, tedy o takovou, která mohla být prokázána v podstatě jakoukoliv zkušeností s předmětnou tvor­bou metodiky pro řešení životních situací. Výklad takto stanovené podmínky je tedy dle Úřadu tak široký a volně vyložitelný, že není způsobilý bránit dodavatelům v prokázání předmětného požadavku na kvalifikaci daného člena realizačního týmu.

172. Úřad je dále toho názoru, že nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby veškeré zadávací podmínky stanovil do všech podrobností, načež má Úřad za to, že se v případě předmětného požadavku jedná o úmyslně obecně formulovaný požadavek, jak vyplývá z vysvětlení zadávací dokumentace č. 2, přičemž cíleně poskytuje dodavatelům volnost co se týče variability možností předložených situací pro splnění předmětného požadavku a možnostech jejich prokázání.

173. Vzhledem ke shora uvedenému dále Úřad zdůrazňuje, že navrhovatel pak na žádném místě nenapadá oprávněnost stanovení předmětné podmínky ve smyslu § 73 odst. 6 zákona, tedy že by tato neměla vztah k předmětu plnění rámcové dohody a že by byla zadavatelem stanovena v rozporu s tímto ustanovením, ale napadá pouze její neurčitost, která údajně mohla mít vliv na okruh účastníků předmětného zadávacího řízení. K uvedenému pak Úřad konstatuje, že jelikož se, jak bylo výše dovozeno, jedná o jednoduše splnitelnou podmínku, nemůže tato navrhovatelem namítanou překážku ve vztahu ke zpracování a podání nabídky představovat, načež nelze ve stanovení tohoto požadavku shledat nezákonnost zadávacích podmínek.

174. Úřad na okraj doplňuje, že se lze dále domnívat, že uvedená zadávací podmínka určitý vztah k předmětu plnění rámcové dohody má, a to z toho hlediska, že jako součást předmětu plnění rámcové dohody je v technické specifikaci v bodě 2.1 „Obecné požadavky na vývoj“ mezi činnostmi, které musí být dodavatelem zajištěny v rámci realizace, zmíněna také tvorba uživatelské dokumentace, přičemž je dále z hlediska požadavků zde definovaných zadavatelem uvedena také „příprava, aktualizace a dodání uživatelské dokumentace k novým verzím aplikace (v elektronické podobě) ve formátu DOCX“. Podpůrnou aplikací má dle bodu 2.9 technické specifikace tvořit také helpdesk a v bodě 3.1 písm. j) „Rozsah technické podpory“ technické specifikace je dále uvedena také „analytická a procedurální podpora provozu (diagnostika a návrh řešení nestandardních stavů a jednotlivých problémů uživatelů pro garanty objednatele, podpora při tvorbě vnitřních aktů řízení, aby odpovídaly navrženým procesům, které jsou či budou implementovány v aplikaci a případně budou upravovány během úprav)“. Lze se tedy domnívat, že předmětná podmínka má vzhledem k předmětu plnění pro zadavatele své opodstatnění.

175. Úřad tedy k předmětné námitce uzavírá, že stanovení požadavku na „zkušenosti s tvorbou metodiky pro řešení životních situací“ v rámci pozice „Analytik informačních systémů“ nebylo způsobilé negativně ovlivnit zpracování a podání nabídek žádného z potenciálních dodavatelů.

K rozhodnutí o námitkách

176. K odůvodnění rozhodnutí zadavatele o předmětných námitkách navrhovatele Úřad uvádí, že neshledal, že by rozhodnutí o námitkách bylo nepřezkoumatelné ve smyslu § 245 odst. 1 zákona. Vzhledem k argumentaci Úřadu učiněné výše, v níž bylo odkazováno na zdůvodnění zadavatele učiněné v rozhodnutí námitkách, je Úřad přesvědčen, že se zde zadavatel dostatečně podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem námitkám navrhovatele.

K návrhu na provedení a doplnění důkazů 

177. K návrhu navrhovatele na provedení a doplnění důkazů (viz body 29. a 30 odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad uvádí, že za současné skutkové situace nepovažuje za nutné provedení jakýchkoliv dalších důkazů, neboť relevantní okolnosti týkající se postupu zadavatele dostatečným způsobem vyplývaly z dokumentace o zadávacím řízení a z vyjádření účastníků správního řízení. Úřad má tedy za to, že byly předmětné okolnosti ve správním řízení dostatečným způsobem doloženy a skutkový stav věci byl tak již na základě výše uvedených skutečností zjištěn, načež nepovažuje dále za účelné zabývat se dalšími návrhy navrhovatele na provedení a doplnění důkazů.

K návrhu na uložení povinnosti náhrady nákladů řízení

178. K návrhu navrhovatele na uložení povinnosti náhrady nákladů řízení zadavateli Úřad konstatuje, že rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení je dle § 266 odst. 1 zákona součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím rozhodl o zastavení řízení v části návrhu a ve zbývající části o zamítnutí návrhu, a nikoliv o uložení nápravného opatření či zákazu plnění smlouvy, právní úprava dále Úřadu neumožňuje, aby rozhodl o uložení povinnosti uhradit náklady řízení.

179. Vzhledem k tomu, že navrhovatel v rámci podaného návrhu podal k Úřadu žádost, ve které se domáhal, aby bylo rozhodnuto o uložení povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení dle § 266 odst. 1 zákona, je z výše uvedeného zřejmé, že Úřad takové žádosti navrhovatele nemohl vyhovět.

Závěr

180. Úřad tedy na základě všech výše uvedených argumentů uzavírá, že byl postup zadavatele v průběhu zadávacího řízení včetně samotného stanovení předmětných zadávacích podmínek v rozsahu namítaných skutečností v souladu se zákonem, přičemž ze zjištěných skutečností dle Úřadu nevyplývá, že by byl naplněn některý ze zákonných důvodů pro zrušení předmětného zadávacího řízení.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku II. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku I. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Mgr. Ondřej Knebl, advokát, Korunní 1302/88, 101 00 Praha

2. JUDr. Jan Boltnar, Ph.D., advokát, Růžová 1, 110 00 Praha 1

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy