ÚOHS-R0184/2024/VZ-00968/2025/161

V řízení o rozkladu ze dne 14. 11. 2024, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –

• HAWIKK CZ s. r. o., IČO 11925388, se sídlem Fibichova 55, 261 01 Příbram, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 8. 7. 2024 JUDr. Janem Boltnarem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 13948, se sídlem Růžová 1, 110 00 Praha 1,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0628/2024/VZ­, č. j. ÚOHS-40870/2024/500 ze dne 30. 10. 2024, kterým bylo rozhodnuto ve věci přezkoumání úkonů    zadavatele –

• Česká republika – Generální ředitelství cel, IČO 71214011, se sídlem Budějovická 1387/7, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 11. 9. 2024 Mgr. Ondřejem Kneblem, advokátem, ev. č. ČAK 10063, se sídlem Korunní 1302/88, 101 00 Praha,

učiněných v nadlimitní veřejné zakázce zadávané v otevřeném řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody „Vývoj a technická podpora webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz – opakované zadání“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 6. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 6. 2024 pod ev. č. Z2024–028306, ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 6. 2024 pod ev. č. 369457–2024, ve znění pozdějších oprav,

jsem na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 152 odst. 5 a § 90 odst. 5, téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0628/2024/VZ, č. j. ÚOHS-40870/2024/500 ze dne 30. 10. 2024

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“ nebo „ZZVZ“)^[1], k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese, s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 2. 8. 2024 návrh navrhovatele – HAWIKK CZ s. r. o., IČO 11925388, se sídlem Fibichova 55, 261 01 Příbram, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 8. 7. 2024 JUDr. Janem Boltnarem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 13948, se sídlem Růžová 1, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Generální ředitelství cel, IČO 71214011, se sídlem Budějovická 1387/7, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 11. 9. 2024 Mgr. Ondřejem Kneblem, advokátem, ev. č. ČAK 10063, se sídlem Korunní 1302/88, 101 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – učiněných v nadlimitní veřejné zakázce zadávané v otevřeném řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody „Vývoj a technická podpora webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz – opakované zadání“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 6. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 6. 2024 pod ev. č. Z2024–028306, ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 6. 2024 pod ev. č. 369457–2024, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“, „rámcová dohoda“ nebo „zadávací řízení“).

2. Podle článku II. odst. 1 zadávací dokumentace č. j. 30097/2024–900000–090 k veřejné zakázce (dále jen „zadávací dokumentace“ nebo „ZD“) je předmětem plnění veřejné zakázky „vývoj a technická podpora webového klienta pro NCTS^[2], AES^[3] a eDovoz^[4] pro obchodní veřejnost, kterého poskytuje CS ČR^[5] malým a středním podnikům zdarma, na základě nových legislativních a technických požadavků, požadavků uživatelů aplikace, požadavků týkajících se propojení aplikace s jinými aplikacemi informačního systému CS ČR a dalších požadavků. Zadavatel zamýšlí jednotlivé fáze vývoje objednávat postupně na základě dílčích objednávek. Z důvodu nezbytné technické jednotnosti vyvíjené aplikace webového klienta a současně předpokládané doby nutné na realizaci předmětu zadávacího řízení je nezbytné, aby délka smluv byla delší než 4 roky.“ V článku II. odst. 2 zadávací dokumentace jsou odkazy na přílohy č. 1–3, ve kterých je předmět veřejné zakázky blíže specifikován, včetně technické specifikace k veřejné zakázce a závazných vzorů rámcové dohody o dílo a smlouvy o podpoře.

3. Z článku IV. „Požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny“ odst. 5 písm. a) a b) zadávací dokumentace vyplývá, že předpokládaná hodnota plnění z rámcové dohody je 21 898 500 Kč bez DPH za služby vývoje systému webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz a 18 648 000 Kč bez DPH za služby technické podpory webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz. Tedy shodně s údajem dostupným na profilu zadavatele[6] představuje celková předpokládaná hodnota plnění z rámcové dohody 40 546 500 Kč bez DPH.

4. V článku VI. „Podmínky kvalifikace“ odst. 1 část D) „Technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. c) ZZVZ“ zadávací dokumentace (dále jen „technická kvalifikace“) stanovil zadavatel podmínky, které jsou dodavatelé povinni prokázat ohledně splnění technické kvalifikace členů realizačního týmu. Konkrétní požadavky na roli „Analytik informačních systémů“ upřesnil zadavatel v písm. b) technické kvalifikace (dále jen „analytik IS“).

5. Pravidla pro hodnocení nabídek jsou stanovena v článku VII. zadávací dokumentace (dále jen „pravidla pro hodnocení nabídek“). Z vymezení zde uvedených vyplývá, že nabídky dodavatelů budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti, přičemž ekonomickou výhodnost nabídek bude zadavatel hodnotit podle dílčích hodnoticích kritérií a jejich vah. Jako dílčí hodnoticí kritérium s váhou 50 % je stanovena celková nabídková cena, další hodnoticí kritéria jsou technické úrovně nabízeného řešení – část I s váhou 10 %, část II s váhou 20 % a část III s váhou 20 % (dále jen „dílčí hodnoticí kritéria“). Ohledně dílčích hodnoticích kritérií týkajících se požadované technické úrovně nabízeného řešení zadavatel specifikuje, že v části I „bude hodnocena celková úroveň nabízeného řešení se zaměřením na návrh správy zdrojových kódů, včetně komponent, které jej tvoří. Zadavatel očekává ucelený kompaktní návrh, jak by mohl uchovávat zdrojové kódy a řídit verze výstupů služeb, jež jsou předmětem této veřejné zakázky, přičemž tento návrh bude také předmětem hodnocení“, v části II „bude hodnocena celková úroveň návrhu řešení a napojení webových služeb na systém umístěný na cloud“ a v části III „bude hodnocena celková úroveň vizualizace návrhu řešení.“

6. Navrhovatel vznesl dotaz č. 1 v žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 28. 6. 2024 (dále jen „žádost o vysvětlení ZD č. 1“) ohledně technické kvalifikace analytika IS.

7. Zadavatel na žádost o vysvětlení ZD č. 1 odpověděl dne 1. 7. 2024 tak, že požadavek mezinárodní certifikace v oblasti prostředí .NET a JAVA u role analytik IS lze prokázat prostřednictvím dvou osob, kde jedna osoba bude disponovat certifikací v oblasti prostředí .NET a druhá bude disponovat certifikací v oblasti prostředí JAVA s tím, že obě osoby zároveň budou pokrývat všechny ostatní požadavky definované zadavatelem pro roli analytik IS (dále jen „vysvětlení ZD č. 1“).

8. Navrhovatel dne 9. 7. 2024 zaslal zadavateli žádost o vysvětlení zadávací dokumentace nadlimitní veřejné zakázky s osmi dotazy (dále jen „žádost o vysvětlení ZD č. 2“) a žádost o prodloužení lhůty k podávání nabídek (dále jen „žádost o prodloužení lhůty“).

9. Zadavatel na žádost o vysvětlení ZD č. 2 a na žádost o prodloužení lhůty odpověděl dne 12. 7. 2024 (dále jen „vysvětlení ZD č. 2“). Žádosti o prodloužení lhůty zadavatel nevyhověl.

10. Zadavatel obdržel dne 19. 7. 2024 od navrhovatele námitky proti zadávacím podmínkám a proti postupu zadavatele z téhož dne (dále jen „námitky“). Rozhodnutím zadavatele o námitkách ze dne 23. 7. 2024, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, byly námitky v celém rozsahu odmítnuty (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).

11. Navrhovatel dne 22. 7. 2024 zaslal zadavateli žádost o vysvětlení zadávací dokumentace ve spojení s žádostí o prodloužení lhůty k podání nabídek (dále jen „žádost o vysvětlení ZD č. 3“).

12. Lhůta pro podání nabídek byla dle oznámení o zahájení zadávacího řízení stanovena do 10 hodin dne 24. 7. 2024, následně na základě vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 ze dne 23. 7. 2024 zadavatelem (dále jen „vysvětlení ZD č. 3“) byla prodloužena do 10 hodin dne 26. 7. 2024.

13. Protože navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 2. 8. 2024 k Úřadu návrh z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Dne 2. 8. 2024 byl stejnopis návrhu doručen také zadavateli.

14. Dnem 2. 8. 2024, kdy Úřad obdržel návrh, bylo podle § 249 zákona ve spojení
s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

II.             Napadené rozhodnutí

15. Dne 30. 10. 2024 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0628/2024/VZ, č. j. ÚOHS-40870/2024/500, kterým ve výroku I rozhodl o zastavení správního řízení v části návrhu navrhovatele podle § 257 písm. h) zákona, neboť předmětné části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky a podle § 265 písm. a) zákona výrokem II zbývající část návrhu zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona (dále jen „napadené rozhodnutí“).

16. Úřad v napadeném rozhodnutí důkladně odůvodnil oba výroky svého rozhodnutí. K výroku I ve věci včasnosti podání námitek Úřad připomněl rozdíly z hlediska toho, proti čemu stěžovatel konkrétně svými námitkami brojí. U námitek proti zadávacím podmínkám je uplatňován § 242 odst. 4 zákona a stěžovatel je tak oprávněn proti zadávacím podmínkám brojit v rámci lhůty pro podání nabídek. Nesouhlasí-li však stěžovatel s postupem zadavatele, jenž nedostatečně prodloužil lhůtu pro podání nabídek nebo tuto lhůtu neprodloužil vůbec, podle § 242 odst. 2 zákona činí lhůta pro podání námitek proti takovému postupu zadavatele 15 dní ode dne uveřejnění daného úkonu zadavatelem.

17. Dle Úřadu navrhovatelova námitka obsahově nesměřovala proti údajné změně předmětné zadávací podmínky učiněné zadavatelem ve vysvětlení ZD č. 1 jako takové, ale pouze proti neprodloužení lhůty pro podání nabídek s ohledem na vysvětlení ZD č. 1, kterým měla být předmětná změna zadávacích podmínek provedena. V tomto případě měl tedy navrhovatel dle Úřadu postupovat podle § 242 odst. 2 zákona a předmětné námitky zadavateli doručit do 15 dnů od uveřejnění vysvětlení ZD č. 1, tj. do dne 16. 7. 2024. Protože navrhovatel podal námitky proti neprodloužení lhůty pro podání nabídek v souvislosti s vysvětlením ZD č. 1 až dne 19. 7. 2024, jednalo se dle Úřadu o námitky opožděné. Úřad tedy v části návrhu týkající se neprodloužení lhůty pro podání nabídek správní řízení zastavil, neboť této části návrhu navrhovatele nepředcházely řádně a včas podané námitky.

18. Závěry Úřadu nemohla změnit ani žádost o vysvětlení ZD č. 2 a žádost o prodloužení lhůty (obě ze dne 9. 7. 2024). Navrhovatel sice žádal zadavatele o prodloužení lhůty pro podání nabídek, avšak námitky proti údajné změně zadávacích podmínek a souvisejícímu neprodloužení lhůty již (včas) nepodal, načež Úřad v napadeném rozhodnutí připomněl, že žádost o vysvětlení zadávací dokumentace a námitky jsou samostatné instituty, které nelze zaměňovat.

19. K výroku II napadeného rozhodnutí, konkrétně k předmětu plnění rámcové dohody Úřad konstatoval, že z příslušné dokumentace jednoznačně vyplývá, že ve vysvětleních ZD č. 1–3 a v rozhodnutí o námitkách zadavatel dle jemu aktuálně dostupných informací jasně a srozumitelně reagoval, resp. rozhodl o námitkách, na žádosti o vysvětlení ZD č. 1–3 konkrétně odpovídal. Dodavatelé tedy byli informováni, o jaké konkrétní činnosti se z hlediska předmětu plnění v případě rámcové dohody jedná a jaké požadavky zadavatele na charakter a náplň vykonávaných služeb mohou v rámci plnění rámcové dohody případně očekávat. Dle Úřadu byl předmět rámcové dohody vymezen tak, že nebránil potenciálním dodavatelům v podání nabídky, o tom svědčí i skutečnost, že dva dodavatelé podali do předmětného zadávacího řízení své nabídky. Úřad se nepřiklonil k názoru navrhovatele, že by pro účast v zadávacím řízení bylo nezbytné (další) upřesnění zadávacích podmínek a v postupu zadavatele porušení § 36 odst. 3 zákona či zásady transparentnosti neshledal.

20. Ohledně stanovení hodnoticích kritérií a údajné absence vzoru/struktury technické dokumentace se Úřad v napadeném rozhodnutí neztotožnil s názorem navrhovatele. Dle Úřadu je podstatný fakt, že z pravidel pro hodnocení nabídek a ze stanovených dílčích hodnoticích kritérií vyplývá, že zadavatel žádným způsobem nebude hodnotit strukturu technické dokumentace (viz bod 5 tohoto rozhodnutí). Pro hodnocení celkového dodavatelem předkládaného individuálního technického řešení zadavatel pouze využije informace obsažené v předmětné struktuře technické dokumentace v podobě, jakou pro prezentaci svého řešení využije daný dodavatel. Z vysvětlení ZD č. 2 dle Úřadu vyplývá záměr zadavatele, aby dodavateli předložené návrhy řešení prokazovaly porozumění hlavní problematice zadání a potřebám zadavatele, přičemž konkrétní řešení ponechal zadavatel na dodavatelích, jakožto profesionálech v oboru. Úřad tedy uzavřel, že zadavatelem stanovená dílčí hodnoticí kritéria jsou včetně stanoveného postupu pro jejich hodnocení vzhledem k předmětu plnění rámcové dohody v rozsahu namítaných skutečností definována dostatečně určitě a objektivně. Zároveň Úřad konstatoval, že dílčí hodnoticí kritéria poskytovala potenciálním dodavatelům dostatečnou představou o tom, jaké požadavky bude zadavatel během procesu hodnocení nabídek zohledňovat.

21. K údajně nepřiměřeně krátké lhůtě pro podání nabídek Úřad v napadeném rozhodnutí propočítal zadavatelem stanovenou lhůtu pro podání nabídek v zadávacím řízení a porovnal ji s požadavkem stanoveným v § 57 odst. 1 zákona. Úřad také zohlednil skutečnost, že si zadavatel současně v zadávacích podmínkách dle § 242 odst. 5 zákona vyhradil, že námitky proti zadávacím podmínkám lze podat nejpozději 72 hodin před skončením lhůty pro podání nabídek. Úřad proto poměřil přiměřenost délky lhůty pro podání nabídek v předmětném za­dávacím řízení k délce lhůty o 72 hodin kratší, protože dle § 242 odst. 5 písm. b) zákona je v takovém případě okamžik, kdy končí možnost podat námitky, rozhodný pro posouzení přiměřenosti stanovení délky nebo prodloužení lhůty pro podání nabídek, a konstatoval, že zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek (před jejím prodloužením) delší než zákonem určených alespoň 30 dnů. Při zohlednění rozsahu předmětu plnění rámcové dohody Úřad uzavřel, že neshledal žádné okolnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by se v tomto případě jednalo o nadstandardní požadavky zadavatele, které by neúměrně ke stanovené lhůtě pro podání nabídek potenciální dodavatele zatěžovaly.

22. Navrhovatel v návrhu dále namítal neurčitost zadávacích podmínek ve vztahu k požadované zkušenosti s tvorbou metodiky pro řešení životních situací v rámci pozice analytik IS, přičemž nebylo dle jeho názoru možné ani na základě vysvětlení ZD č. 2 dovodit, co konkrétně předmětný požadavek znamená a jak jej vykládat. V napadeném rozhodnutí Úřad k uvedené argumentaci navrhovatele uzavřel, že stanovení této zadávací podmínky nemohlo negativně ovlivnit zpracování a podání nabídky žádného z potenciálních dodavatelů, a to vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o jednoduše splnitelnou podmínku. K jejímu prokázání stačilo dle vysvětlení ZD č. 2 doložit jakoukoliv zkušenost s tvorbou metodiky pro řešení životních situací, odkazem na již zveřejněnou metodiku či čestným prohlášením. Výklad takto stanovené podmínky je dle Úřadu tak široký a volně vyložitelný, že není způsobilý bránit dodavatelům v prokázání předmětného požadavku na kvalifikaci daného člena realizačního týmu.

23. Rozhodnutí o námitkách Úřad neshledal nepřezkoumatelné ve smyslu § 245 odst. 1 zákona, jak namítal navrhovatel. V napadeném rozhodnutí Úřad opakovaně odkazoval na konkrétní a věcnou argumentaci zadavatele použitou v rozhodnutí o námitkách, přičemž se dle jeho názoru zadavatel dostatečně podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem námitkám navrhovatele.

24. Dle závěru napadeného rozhodnutí byl postup zadavatele v průběhu zadávacího řízení včetně samotného stanovení předmětných zadávacích podmínek v rozsahu namítaných skutečností v souladu se zákonem, přičemž ze zjištěných skutečností dle Úřadu nevyplývá, že by byl naplněn některý ze zákonných důvodů pro uloženínápravného opatření spočívajícího ve zrušení předmětného zadávacího řízení, jak v závěrečném petitu návrhu požadoval navrhovatel.

III.           Rozklad zadavatele

25. Dne 14. 11. 2024 obdržel Úřad rozklad navrhovatele z téhož dne. Ze spisového materiálu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 30. 10. 2024, rozklad byl tudíž podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

26. Navrhovatel podal rozklad proti všem výrokům napadeného rozhodnutí, protože s právním názorem a postupem Úřadu nesouhlasí a neztotožňuje se s ním.

K výroku I napadeného rozhodnutí

27. Navrhovatel má za to, že ze strany Úřadu došlo k nesprávnému posouzení toho, zda byly námitky podány řádně a včas. Námitka dle navrhovatele obsahově směřovala až k následku, který nastal při neprodloužení lhůty zadavatelem. Navrhovatel tvrdí, že o skutečnosti, že zadavatel lhůtu neprodlužuje, se mohl dozvědět nejdříve dne 12. 7. 2024 z vysvětlení ZD č. 2. Dále navrhovatel cituje svůj „Závěrečný návrh“,[7] který byl obsažen v námitkách a dovozuje z něj, že jeho námitka je směřována přímo proti neprodloužení lhůty ze strany zadavatele a je tedy dle jeho názoru řádná a včasná.

28. Navrhovatel v rozkladu dále rozporuje, že Úřad se v napadeném rozhodnutí zabýval otázkou, kterou zadavatel neřešil v rozhodnutí o námitkách, ani ve vyjádření k návrhu, kdy zadavatel nikdy neoznačil předmětnou námitku jako opožděnou. Navrhovatel namítá, že neměl možnost se před vydáním napadeného rozhodnutí dozvědět, zda je námitka opožděná, avšak v rozkladu i nadále trvá na tom, že jeho předmětná námitka je včasná a řádná. Navrhovatel dále rozporuje, že Úřad měl posoudit pouze tvrzení navrhovatele a zadavatele, přičemž neměl přistupovat k posouzení tvrzení, které ani jeden z nich nevznesl. Navrhovatel se proto domnívá, že Úřad nemohl v napadeném rozhodnutí uzavřít, že námitka proti neprodloužení lhůty byla námitkou opožděnou, jelikož mu v tomto případě takové posouzení nepříslušelo.

K výroku II napadeného rozhodnutí

29. V rozkladových námitkách týkajících se výroku II napadeného rozhodnutí se navrhovatel zaměřil na 5 argumentačních okruhů, jimiž analogicky již odůvodňoval námitky podané k zadavateli a návrh podaný Úřadu. Každý okruh rozkladových námitek je uveden nesouhlasem s názorem Úřadu vysloveným v napadeném rozhodnutí, se setrváním navrhovatele na svých argumentech, přičemž v některých okruzích navrhovatel pouze rekapituluje výhrady již uvedené v námitkách a v návrhu.

30. Navrhovatel nesouhlasí se závěry napadeného rozhodnutí v části týkající se předmětu plnění rámcové dohody, stejně jako se u tohoto okruhu námitek neztotožňoval se závěry zadavatele v rozhodnutích o námitkách. Navrhovatel má za to, že neznalost předmětu plnění dle jednotlivých dílčích smluv, alespoň ve smyslu položených dotazů navrhovatele v rámci žádostí o vys­větlení zadávací dokumentace na neurčené podmínky, vede přinejmenším k obavě na straně dodavatelů, zda mohou předložit úplnou a řádnou nabídku, respektive k obavě dodavatelů s ohledem na následné hodnocení jejich nabídek při nedostatečné konkretizaci předmětu plnění veřejné zakázky. Dle názoru navrhovatele k tomuto v aktuálním případě došlo a zadavateli se nepodařilo napravit neurčitost zadávacích podmínek a nežádoucí stav tak přetrvává i nadále. Navrhovatel proto nesouhlasí se závěrem Úřadu, že se zadavateli podařilo jeho odpověďmi ve vysvětleních ZD č. 1–3 vyvrátit obavy navrhovatele ohledně neurčitosti předmětu plnění.

31. Navrhovatel nesouhlasí se závěry Úřadu, že struktura technické dokumentace do předmětného hodnoticího kritéria tak, jak jej zadavatel vymezil, žádným způsobem nevstupuje a nemá na hodnocení nabídek vliv. Navrhovatel má za to, že ani po vysvětlení ZD č. 2 nedošlo k upřesnění zadávacích podmínek ve vztahu k hodnocení nabídek, proto považuje zadávací podmínky v této části za nepřesné a nekonkrétní. Dle navrhovatele by měl zadavatel vymezit minimální nároky a požadavky ve vztahu ke struktuře technické dokumentace, neboť zavádí bezbřehou možnost při hodnocení nabídek. Navrhovatel v rozkladu tvrdí, že v obecné rovině požadavku zadavatele na předložení určitého návrhu řešení rozumí, ale dle jeho názoru musí být tento požadavek stanoven formou jasně definovaného dílčího hodnoticího kritéria s jasně stanoveným postupem jeho hodnocení. Svou argumentaci navrhovatel opírá o rozsudky Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 77/2008 ze dne 4. 11. 2010 (dále jen „rozsudek KS v Brně“) a Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 86/2008–222 ze dne 25. 3. 2009 (dále jen „rozsudek NSS“), jež stanovují podmínky pro zadávací dokumentaci jakožto transparentní, dostatečně konkrétní a srozumitelnou, aby na jejím základě mohla proběhnout všestranně korektní veřejná soutěž, v jejímž rámci bude vybrána ta nejlepší nabídka.

32. Se závěrem Úřadu, že lhůta pro podání nabídek byla přiměřená a v souladu se zákonem, navrhovatel nesouhlasí. Navrhovatel uvedl v rozkladu několik argumentů, ze kterých lze dovodit, že lhůta pro podání nabídek byla vzhledem k předpokládanému předmětu plnění nepřiměřeně krátká. Zadavatel měl dle navrhovatele postupovat v souladu s § 99 odst. 2 zákona a lhůtu pro podání nabídek prodloužit o celou její délku. Úřad se dle navrhovatele náležitým způsobem nevypořádal s jeho návrhem, když nezohlednil jím tvrzená pochybení při stanovení délky lhůty pro podání nabídek, a to především ve vztahu ke složitosti předmětu plnění. Úřad měl minimálně při takovém závěru posoudit, zda je předmět plnění složitější než v jiných případech, kdy byla stanovena stejná lhůta pro podání nabídek.

33. Navrhovatel rovněž nesouhlasí se závěry Úřadu, že stanovení zadávací podmínky týkající se prokázání jakékoli zkušenosti s tvorbou metodiky pro řešení životních situací, nemohlo negativně ovlivnit zpracování a podání nabídky žádného z potenciálních dodavatelů, protože se dle Úřadu jedná o jednoduše splnitelnou podmínku. Navrhovatel shledává problém především v tom, že prokázání jakoukoli zkušeností a volně vyložitelný výklad jdou k tíži dodavatelů. Zadávací podmínky v části týkající se technické kvalifikace analytika IS nejsou dle navrhovatele dostatečně konkrétní a ani na základě vysvětlení ZD č. 2 zcela bez výhrady nemohl dovodit konkrétní požadovanou zkušenost. Navrhovatel se domnívá, že volnost výkladu a jeho šíře by měla být vnímána spíše negativně, přičemž odkazuje na body 106–108 rozhodnutí Úřadu ze dne 6. 12. 2023, č. j. ÚOHS-48649/2023/500, sp. zn. ÚOHS-S0312/2023/VZ. Navrhovatel z uvedených bodů předchozího zadávací řízení se stejným předmětem plnění cituje, když: „… je kladen důraz na to, aby požadavky zadavatele byly v zadávací dokumentaci vymezeny především objektivně, tj. takovým způsobem, který bude vnímán a chápán všemi dotčenými subjekty, jak zadavatelem, tak dodavateli, stejným způsobem. Požadavky zadavatele musí být rovněž stanoveny jednoznačně, tj. nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či rozdílný výklad.“

34. V závěrečném okruhu rozkladových námitek navrhovatel brojí proti rozhodnutí o námitkách, jelikož jej považuje za nepřezkoumatelné. Navrhovatel v rozkladu opakovaně namítá, že závěr Úřadu o opožděnosti námitky proti neprodloužení lhůty pro podání nabídek v rozhodnutí o námitkách zcela chybí. Proto dle navrhovatele trpí rozhodnutí o námitkách zásadní vadou. Navrhovatel má za to, že Úřad nemůže o této skutečnosti činit závěry sám bez toho, aniž by to zadavatel tvrdil. Pokud by však Úřad trval na svém závěru, že námitky v části týkající se neprodloužení lhůty pro podání nabídek nebyly podány řádně a včas, je dle navrhovatele nutno posoudit rozhodnutí o námitkách jako nedostatečné a nepřezkoumatelné pro zcela chybějící věcné posouzení. V rozhodnutí o námitkách se dle navrhovatele zadavatel s konkrétními námitkami, tvrzeními a vytýkanými skutečnosti nijak nevypořádal, současně opomenul reagovat na celou řadu vytknutých skutečností. Navrhovatel se s postupem zadavatele neztotožňuje a nesouhlasí s tím, že by námitky nesplňovaly náležitosti ve smyslu § 244 odst. 3 zákona.

Závěr rozkladu

35. Protože navrhovatel s postupem a právním názorem Úřadu v napadeném rozhodnutí nesouhlasí, navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

IV.     Vyjádření zadavatele k rozkladu

36. Usnesením č. j. ÚOHS-43555/2024/536 ze dne 15. 11. 2024, doručeným zadavateli dne 18. 11. 2024, stanovil Úřad v souladu s § 39 odst. 1 správního řádu zadavateli lhůtu 7 dnů od doručení tohoto usnesení k vyjádření k rozkladu. Protože zadavatel ve stanovené lhůtě nereagoval a ani nepožádal o prominutí jejího zmeškání, došlo k marnému uplynutí předmětné lhůty.

37. Dne 7. 1. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele datované dne 23. 12. 2024 k rozkladu navrhovatele. Zadavatel se v něm ztotožňuje se skutkovým a právním posouzením zákonnosti postupu zadavatele ze strany Úřadu a odmítá veškerá tvrzení navrhovatele. Argumentaci navrhovatele považuje za ryze účelovou, v některých bodech za vágní a neurčitou. Zároveň zadavatel plně setrvává na všech svých předchozích vyjádřeních, především v rámci vysvětlení ZD č. 2, rozhodnutí o námitkách a k návrhu a uvádí, že navrhovatel ve valné většině bodů rozkladu opakuje stejná tvrzení, která byla již Úřadem správně posouzena v napadeném rozhodnutí.

38. Zadavatel na závěr svého vyjádření navrhuje, aby předseda Úřadu rozklad navrhovatele zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.

V.      Řízení o rozkladu

39. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro změnu nebo zrušení napadeného rozhodnutí podle § 87 správního řádu, a proto podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

40. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadaného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise byl přijat následující závěr.

41. Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které bylo přistoupeno k potvrzení napadeného rozhodnutí a k zamítnutí rozkladu.

VI.     K námitkám rozkladu

K námitkám vztahujícím se k výroku I napadeného rozhodnutí

42. Navrhovatel v rozkladu tvrdí, že o skutečnosti, že zadavatel lhůtu pro podání nabídek v zadávacím řízení neprodlužuje, se mohl dozvědět nejdříve dne 12. 7. 2024. S poukázáním na závěrečný návrh v jím podaných námitkách argumentuje, že jeho námitka byla směřována přímo proti neprodloužení lhůty ze strany zadavatele, a je tedy dle jeho názoru řádná a včasná. Skutečnost, že Úřad neshledává ve vysvětlení ZD č. 1 změnu zadávací dokumentace, pak dle názoru navrhovatele nemůže mít přímý vliv na posouzení námitky vztahující se především k neprodloužení lhůty zadavatelem.

43. S ohledem na aktuální judikaturu[8] vysvětlil Úřad v bodech 115 a násl. napadeného rozhodnutí rozdíly mezi lhůtami pro podání námitek v průběhu zadávacího řízení v závislosti na tom, proti čemu konkrétně navrhovatel brojí (viz § 242 zákona), proto na toto vysvětlení odkazuji.

44. Navrhovatel v rozkladu namítá, že zadavatel vysvětlením ZD č. 1 ze dne 1. 7. 2024 zásadním způsobem změnil zadávací podmínky, protože požadavek mezinárodní certifikace v oblasti prostředí .NET a JAVA u analytika IS umožnil prokázat prostřednictvím 2 osob (viz bod 7 tohoto rozhodnutí). Tím, že dle navrhovatele došlo ke změně zadávací dokumentace, která zásadním způsobem ovlivňuje a rozšiřuje okruh dodavatelů, měl zadavatel dle názoru navrhovatele postupovat v souladu s § 99 odst. 2 zákona a prodloužit lhůtu pro podání nabídek o celou její délku.

45. Podle ustálené judikatury a výkladové praxe Úřadu platí,[9] že zadavatel podle § 99 odst. 2 zákona přiměřeně prodlouží lhůtu k podávání nabídek, pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje. Zákon tedy po zadavateli vyžaduje určitý postup a úvahu, jejímž výsledkem je prodloužení lhůty nebo naopak zachování lhůty stávající.[10]^,[11] Navrhovatelova námitka však nesměřovala proti podmínkám, které byly ve změně zadávací dokumentace uvedeny. Dožadoval se, aby zadavatel v souladu se zákonem prodloužil lhůtu k podávání nabídek. A ačkoliv je doplnění nebo změna zadávací dokumentace vlastně zadávací dokumentací, prodloužení lhůty v důsledku této změny už zadávací dokumentací není – přestože lhůta samotná je zadávací podmínkou.^[12] Jak i Úřad v napadeném rozhodnutí uvedl, rozdíl (z pohledu včasnosti námitek) spočívá v tom, proti čemu dodavatel brojí. Pokud proti změně nebo doplnění zadávací dokumentace jako takové, může tak v souladu s § 242 odst. 4 zákona dodavatel učinit v celé lhůtě pro podávání nabídek.[13] Nesouhlasí-li dodavatel se zadavatelovým postupem v otázce prodloužení lhůty pro podání nabídek, má v souladu s § 242 odst. 2 zákona pro podání námitek proti takovému úkonu oznamovanému v dokumentech 15 dní ode dne jeho uveřejnění. A tuto lhůtu v předmětném zadávacím řízení navrhovatel zmeškal (viz dále).

46. Dle navrhovatele se o skutečnosti, že zadavatel lhůtu neprodlužuje, mohl dozvědět nejdříve dne 12. 7. 2024 z vysvětlení ZD č. 2, proto považuje své námitky (ze dne 19. 7. 2024) za podané řádně a včas. Dle § 99 odst. 2 zákona však platí, že pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje, zadavatel současně přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání nabídek. Z uvedené dikce ustanovení je zřejmé, že oba úkony, tedy změna zadávací dokumentace i případné prodloužení lhůty pro podání nabídek musí proběhnout v jeden okamžik. Navrhovatel vznesl ohledně technické kvalifikace analytika IS dotaz č. 1 v žádosti o vysvětlení ZD č. 1 dne 28. 6. 2024. Zadavatel na žádost o vysvětlení ZD č. 1 odpověděl dne 1. 7. 2024 tak, že požadavek mezinárodní certifikace v oblasti prostředí .NET a JAVA u role analytik IS lze prokázat prostřednictvím dvou osob (viz bod 7 tohoto rozhodnutí), aniž by současně lhůtu pro podání nabídek prodloužil. Vysvětlení zadávací dokumentace je podle § 98 odst. 1 zákona druh dokumentu, který je nutné na profilu zadavatele uveřejnit. Zadavatel vysvětlení ZD č. 1 uveřejnil na profilu zadavatele dne 1. 7. 2024 v 11:54.^[14] V tento okamžik se tedy navrhovatel musel dozvědět o tom, že lhůta pro podání nabídek nebyla spolu se změnou zadávací dokumentace prodloužena. Pokud by totiž zadavatel vyhodnotil, že to povaha předmětné změny zadávací dokumentace vyžaduje, musel by v souladu s § 99 odst. 2 zákona s uveřejněním změny zadávací dokumentace současně přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání nabídek, což však neučinil. Zadavatel totiž dle rozhodnutí o námitkách a svého „Vyjádření zadavatele k návrhu na zahájení správního řízení“ ze dne 9. 8. 2024 (dále jen „vyjádření k návrhu“) odmítl, že by v případě vysvětlení ZD č. 1 došlo ke změně zadávacích podmínek, které by navíc vyžadovalo prodloužení lhůty pro podání nabídek ve smyslu § 99 odst. 2 zákona.  

47. Ostatně, jak vyplývá z dotazu č. 5 žádosti o vysvětlení ZD č. 2 ze dne 9. 7. 2024 a z odpovědi ve vysvětlení ZD č. 2 na tento dotaz ze dne 12. 7. 2024, navrhovatel ani zadavatel na změnu týkající se analytika IS (požadavek na tuto pozici lzeprokázat prostřednictvím dvou osob) nenahlíželi jako na změnu zadávací dokumentace dle § 99 odst. 2 zákona. V tomto případě se dotaz navrhovatele týkal pouze výpočtu nákladů na analytika IS v souvislosti s předpokládaným nasazením 2 – 2,5 člověka denně.^[15] Koneckonců ze žádosti o vysvětlení ZD č. 2, ze žádosti o prodloužení lhůty a z odpovědi ve vysvětlení ZD č. 2 na dotaz č. 9 vyplývá, že navrhovatelova žádost o prodloužení lhůty souvisela se změnou zadávací dokumentace ve vztahu k opravě předpokládané hodnoty plnění a s četností navrhovatelových dotazů, ne s údajnou změnou zadávacích podmínek týkající se analytika IS. Až v námitkách ze dne 19. 7. 2024, konkrétně v části třetí „Ke změně zadávacích podmínek“ navrhovatel namítá, že došlo ke změně zadávacích podmínek v části týkající se vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 1. 7. 2024, a že zadavatel měl prodloužit lhůtu i bez ohledu na žádost stěžovatele. Avšak protože lhůta pro podání námitky vůči neprodloužení lhůty k podání nabídek v souvislosti se změnou týkající se analytika IS uběhla dne 16. 7. 2024, tj. 15 dní ode dne uveřejnění úkonu, platí, že navrhovatel tuto lhůtu zmeškal.

48. Navrhovatel v rozkladu dále rozporuje, že Úřad se v napadeném rozhodnutí zabýval otázkou, kterou zadavatel neřešil v rozhodnutí o námitkách, ani ve vyjádření k návrhu, kdy zadavatel nikdy neoznačil předmětnou námitku jako opožděnou. Úřad dle navrhovatele neměl přistupovat k posouzení tvrzení, které nebylo vzneseno. Navrhovatel se proto domnívá, že Úřad nemohl uzavřít, že námitka proti neprodloužení lhůty byla námitkou opožděnou.

49. Zásada legality stanoví, že správní orgán musí postupovat v souladu se zákony a ostatními právními předpisy. Úřad tedy není vázán právním názorem zadavatele uvedeným v rozhodnutí o námitkách. Úřad přezkoumává soulad toho kterého úkonu zadavatele se zákonem, nikoliv jeho posouzení v námitkách. Ve svém vlastním posouzení se zadavatel může i mýlit. Tudíž i to, zda byly námitky podány včas, musí Úřad posoudit nezávisle na zadavateli. Z uvedeného důvodu nelze souhlasit s námitkami navrhovatele, dle kterých měl Úřad zhodnotit pouze tvrzení navrhovatele a zadavatele nebo že Úřadu nepříslušelo posoudit námitku navrhovatele proti neprodloužení lhůty jako námitku opožděnou. Dle zákona je jednou z podmínek pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele předcházející podání námitek zadavateli. Platí, že návrh je až druhotným nástrojem procesní obrany dodavatele, neboť prvotním nástrojem jsou námitky, jež jsou podávány přímo zadavateli. V situaci, kdy stěžovatel nevyužije možnosti podání námitek, resp. takto neučiní včas a řádně, tedy s veškerými zákonnými náležitostmi, pak není oprávněn domáhat se ochrany svých práv před Úřadem.^[16] S ohledem na znění § 257 písm. h) zákona má Úřad tedy naopak povinnost zkoumat, zda navrhovatel podal námitky řádně a včas, přičemž při negativním zjištění má tato skutečnost zásadní vliv na jím vedené řízení, jelikož zákon Úřadu nedává jinou možnost než řízení zastavit.

50. Rozkladové námitky navrhovatele týkající se výroku I napadeného rozhodnutí jsou nedůvodné. V návaznosti na argumentaci uvedenou v tomto rozhodnutí mám za prokázané, že části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky navrhovatele směřující vůči neprodloužení lhůty pro podání nabídek v souvislosti se změnou zadávací dokumentace. Jelikož je podání námitek (řádně a včas) podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele ve stejné věci, nebyla splněna nezbytná podmínka pro vedení správního řízení a Úřad proto ve výroku I napadeného rozhodnutí rozhodl správně.

K námitkám vztahujícím se k výroku II napadeného rozhodnutí

51. V rozkladových námitkách se navrhovatel zaměřil na 5 tematických okruhů, s nimiž se již podrobně zaobíral ve svém odůvodnění Úřad v napadeném rozhodnutí. Vypořádání těchto námitek sleduje členění v rozkladu.

K předmětu plnění rámcové dohody

52. Navrhovatel v nadepsaném tematickém okruhu nevznesl jakoukoli novou rozkladovou argumentaci, pouze vyjádřil svůj nesouhlas se závěry napadeného rozhodnutí. Protože se závěry a odůvodněním napadeného rozhodnutí souhlasím a považuji je za souladné se zákonem a konstantní judikaturou, odkazuji na body 121–150 napadeného rozhodnutí a doplňuji následující.

53. Rámcová dohoda, institut upravený v části VI. zákona (Zvláštní postupy), z podstaty věci nemůže splňovat tentýž standard, jaký je zákonem stanoven a dodavateli očekáván u „běžné“ veřejné zakázky, jejímž výsledkem je uzavření konkrétní smlouvy. Jak judikoval ve svém rozsudku Nejvyšší soud sp. zn. 29 ICdo 26/2012 ze dne 29. 9. 2014, tak „rámcová smlouva nezakládá závazkový vztah, pohledávky a závazky smluvních stran z ní tudíž nevznikají. Význam rámcové smlouvy spočívá v tom, že strany tam, kde předpokládají dlouhodobější obchodní vztah, stanoví jejím prostřednictvím základní pravidla, jimž budou podléhat všechny konkrétní (tzv. realizační) smlouvy na jejím základě v budoucnu uzavřené, nebude-li v té či oné realizační smlouvě ujednáno jinak. Rámcová smlouva tak nemá jiný význam (jinou funkci), než že stanoví smluvní podmínky následně uzavíraných konkrétních, realizačních smluv, tj. v tom či onom rozsahu předurčuje jejich obsah“.

54. V rámci ustálené výkladové praxe Úřadu lze citovat z rozhodnutí Úřadu ze dne 14. 11. 2018, č. j. ÚOHS-S0361/2018/VZ-33305/2018/52­3/VHM: „Na tom­to místě Úřad v obecné rovině uvádí, že rámcová dohoda je zvláštním druhem smlouvy v oblasti zadávání veřejných zakázek. Rámcová dohoda vymezuje pouze smluvní základ pro opakovaná plnění předem obtížně předvídatelného rozsahu se stejným nebo obdobným předmětem a mezi stejnými subjekty. Plnění veřejných zakázek je poté realizováno až na základě následných objednávek, resp. na základě uzavírání jednotlivých dílčích smluv, které jsou uzavírány v souladu s rámcovou dohodou. Smyslem rámcových dohod není jednoznačný závazek směřující k realizaci plnění veřejné zakázky/veřejných zakázek. Dodavatelé tak nemohou v případě uzavření rámcové dohody spoléhat na konkrétní zisk či obrat za určité období, jak je tomu v případě uzavření „klasické“ smlouvy, jejímž předmětem je poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací. Konkrétní plnění nemusí být ze strany zadavatele ani vůbec požadováno/re­alizováno, nedojde-li k uzavírání dílčích smluv.“

55. Ve stejném smyslu se vyjadřuje i odborná literatura, dle níž je z pohledu záko­na významem rámcové dohody vytvoření určité základní platformy (nástroje trvalejší povahy), která v budoucnu usnadní postupy všech jejích účastníků tím, že stanoví rámcové smluvní podmínky pro následné pořizování zboží, služeb a stavebních prací během doby, na kterou bude uzavřena. Účel rámcových dohod je tak možné spatřovat v relativně efektivním a pružném zajištění potřebného plnění po určité delší období bez nutnosti realizace často poměrně zdlouhavých samostatných zadávacích řízení.^[17]

56. Zadavatel ve vyjádření k návrhu uvedl, že formu rámcové dohody zvolil z důvodu, že technické specifikace k systémům AES, NCTS a eDovoz jsou na evropské a národní úrovni průběžně měněny, proto není možné poskytnout detailní a podrobný popis předmětu plnění. V zadávacích podmínkách k veřejné zakázce popsal zadavatel rámec požádaného plnění tak podrobně, jak mu to dle jeho vyjádření umožnuje jeho současná znalost budoucích potřeb. Z toho důvodu v rámci zadávacího řízení alokoval člověkohodiny, které on, jakožto zadavatel, požaduje mít k dispozici na realizaci minitendrů zadávaných na základě rámcové dohody. Dle zadavatele bude v konkrétních minitendrech technická specifikace předmětu plnění vymezena detailněji, přičemž bude za účelem vývoje zasílat vybranému dodavateli písemné objednávky s konkrétním předmětem plnění na vývoj webových klientů. V písemných objednávkách bude vždy uveden konkrétní předmět plnění dílčích smluv. Za účelem technické podpory budou jednotlivé požadavky zadávány prostřednictvím aplikace SBM,^[18] do které bude mít vybraný dodavatel přístup.

57. Pokud tedy zadavatel předpokládá, a tento předpoklad je založen na dlouholetých zkušenostech v obdobných případech, že podmínky provozu webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz budou v následujících letech měněny, přičemž ani zadavatel nemůže být schopen přesně odhadnout, jak budou podmínky provozu webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz vypadat např. v roce 2026, není ze strany navrhovatele důvodné a legitimní požadovat větší konkretizaci nebo ještě přesnější předmět plnění rámcové dohody. Zadavatel měl povinnost v rámci znění zadávacích podmínek, vysvětlení ZD č. 1–3 a rozhodnutí o námitkách navrhovateli popsat rámcově a co nejlépe stav, včetně vymezení technické specifikace plnění, který existoval v době vyhlášení zadávacího řízení, a dle doložených podkladů tuto svou povinnost zadavatel splnil. Ostatně obdobně je možno postupovat například u rámcových dohod na právní služby, kdy rovněž není detailně specifikováno, jaké konkrétní právní případy bude zadavatel předávat k řešení, přesto jsou takové služby specifikovány dostatečně např. tím, že půjde o administraci veřejných zakázek v oboru činnosti zadavatele.

58. Na základě uvedeného považuji specifikaci předmětu plnění rámcové dohody ve smyslu rekapitulovaných námitek navrhovatele za určitou a srozumitelnou (minimálně) natolik, aby potenciálním dodatelům nebylo ztíženo či znemožněno podat nabídku do zadávacího řízení. Ostatně do předmětného zadávacího řízení podali své nabídky dva dodavatelé, což potvrzuje výše uvedené závěry.

Ke stanovení hodnoticích kritérií a absenci vzoru/struktury technické dokumentace

59. Navrhovatel ani k tomuto okruhu neuvádí nové rozkladové námitky, pouze nesouhlasí se závěry Úřadu, že struktura technické dokumentace do předmětného hodnoticího kritéria tak, jak jej zadavatel vymezil, žádným způsobem nevstupuje a nemá na hodnocení nabídek vliv. Navrhovatel dále v rozkladu opakuje, že ani po vysvětlení ZD č. 2 nedošlo k upřesnění zadávacích podmínek ve vztahu k hodnocení nabídek, proto považuje zadávací podmínky v této části za nepřesné a nekonkrétní.

60. Pro absenci odlišných rozkladových námitek oproti návrhovým, odkazuji na body 151 a násl. napadeného rozhodnutí, jelikož se závěry Úřadu souhlasím. Dle napadeného rozhodnutí jsou pravidla pro hodnocení nabídek stanovena k předmětu plnění rámcové dohody dostatečně určitě a objektivně (viz bod 5 tohoto rozhodnutí). Dle odborné literatury u metody vyhodnocení nabídek platí základní požadavek, aby každý z dodavatelů byl předem informován o preferencích zadavatele a o skutečnosti, jaké aspekty jeho nabídky a jakým způsobem budou zadavatelem hodnoceny.

61. Navrhovatel svou argumentaci opřel o rozsudek KS v Brně a rozsudek NSS (viz bod 31 tohoto rozhodnutí), jež stanovují podmínky pro zadávací dokumentaci jakožto transparentní, dostatečně konkrétní a srozumitelnou, aby na jejím základě mohla proběhnout všestranně korektní veřejná soutěž, v jejímž rámci bude vybrána ta nejlepší nabídka. Ani u jednoho z uvedených rozhodnutí soudů, kromě obecných požadavků kladených na obsahové náležitosti zadávací dokumentace, nespatřuji paralelu s předmětnou rámcovou dohodou. Obě rozhodnutí se týkala otevřených zadávacích řízení za účelem zadání nadlimitních veřejných zakázek, jejichž cílem bylo uzavřít konkrétní smlouvu. Ve věci rozsudku KS v Brně zadavatel zadal veřejnou zakázku na základě nabídky jednoho z budoucích uchazečů, přičemž žádná obsahově srovnatelná námitka nebyla v průběhu zadávacího řízení navrhovatelem vznesena. U rozsudku NSS byly předmětem posouzení natolik nejasné zadávací podmínky, že objektivně připouštěly rozdílný výklad ohledně zadavatelových požadavků na zpracování nabídek či následně konkrétního způsobu hodnocení nabídek. Ani v tomto případě není zřejmé, jak souvisí rozsudek NSS s předmětnou rámcovou dohodou, protože navrhovatel ve svých námitkách rozdílným výkladem konkrétních zadávacích podmínek neargumentoval.

62. V této věci mohu uzavřít, že pokud a) ze zadávací dokumentace nevyplývá, že struktura technické dokumentace má být hodnocena, b) sám zadavatel ve vysvětlení ZD č. 2 a ve vyjádření k návrhu uvedl, že struktura technické dokumentace nemá a neměla žádný vliv na hodnocení nabídek, a že bude akceptovat strukturu dokumentace využívanou jednotlivými dodavateli, c) navrhovatel v rozkladu kromě svého nesouhlasu neuvádí jakékoli konkrétní námitky, jež by korespondovaly s jeho názorem, že by struktura technické dokumentace do dílčích hodnoticích kritérií nějakým způsobem vstupovala, a proto má na hodnocení nabídek vliv, pak tuto opakovanou námitku navrhovatele nelze považovat za důvodnou.

K nepřiměřeně krátké lhůtě pro podání nabídek

63. Navrhovatel nesouhlasí se závěrem Úřadu, že lhůta pro podání nabídek byla přiměřená a v souladu se zákonem a namítá, že zadavatel měl postupovat v souladu s § 99 odst. 2 zákona a vzhledem k předpokládanému předmětu plnění rámcové dohody měl lhůtu pro podání nabídek prodloužit o celou její délku. I v tomto okruhu rozkladových námitek navrhovatel opakuje argumentaci uplatněnou již v návrhu, proto odkazuji na body 158–167 napadeného rozhodnutí, jelikož se závěry Úřadu souhlasím.

64. Úřad se v napadeném rozhodnutí vypořádal jak s obecnými tvrzeními navrhovatele, tak s konkrétními námitkami vztahujícími se k rámcové dohodě. Ve smyslu rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 9. 2023, č. j. 30 Af 53/2021–987, lze rovněž souhlasit s názorem v něm uvedeným, že „exces při určení lhůty pro podávání nabídek může negativně ovlivnit veřejnou zakázku a některé uchazeče eliminovat, musí ale jít o exces, a nikoliv jen o žalobcův dojem, že lhůta mohla být o pár dnů delší“. Z judikatury tedy jasně vyplývá, že aby Úřad mohl konstatovat nepřiměřenost stanovené délky lhůty pro podání nabídek, muselo by se jednat o prokázanou zjevnou nepřiměřenost, a nikoliv pouze o navrhovatelův ničím konkrétně nedoložený dojem. Nedopustí-li se při stanovení lhůty zadavatel zjevného excesu, nevyvolává to nezákonnost zadávacího řízení.

65. Protože a) lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem stanovena v zákonném limitu, tj. naplňovala minimální požadovanou délku dle § 57 odst. 1 zákona, b) případnou nezákonnost stanovené délky lhůty má Úřad shledat jen u zjevné nepřiměřenosti, na což v tomto případě s ohledem na obsah a rozsah předmětu plnění veřejné zakázky nic neukazuje, c) zadávací dokumentace neobsahovala žádnou podmínku, kterou by bylo ve lhůtě pro podání nabídek potenciálně objektivně nemožné splnit (srov. bod 86 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2024, č. j. 9 As 243/2023–126), d) navrhovatel sám jakýkoli konkrétní argument nedokládá, i tento argumentační okruh navrhovatele uzavírám a námitky považuji za nedůvodné.

K technické kvalifikaci

66. Navrhovatel rovněž nesouhlasí se závěry Úřadu, že stanovení zadávací podmínky týkající se prokázání jakékoli zkušenosti s tvorbou metodiky pro řešení životních situací nemohlo negativně ovlivnit zpracování a podání nabídky žádného z potenciálních dodavatelů, protože se dle Úřadu jedná o jednoduše splnitelnou podmínku. Navrhovatel se domnívá, že prokázání jakoukoli zkušeností a volně vyložitelný výklad jde k tíži dodavatelů, proto zadávací podmínky v části týkající se technické kvalifikace analytika IS považuje za nekonkrétní a nezákonné.

67. Protože se navrhovatel i v nadepsaném okruhu námitek neodchýlil od své návrhové argumentace, přičemž zůstává u obecného odůvodnění bez jakékoli konkrétní námitky, odkazuji na závěry Úřadu uvedené v bodech 168–175 napadeného rozhodnutí, s nimiž souhlasím.

68. Ohledně odkazu navrhovatele na body 106–108 rozhodnutí Úřadu ze dne 6. 12. 2023, č. j. ÚOHS-48649/2023/500, sp. zn. ÚOHS-S0312/2023/VZ potvrzuji, že zásada transparentnosti je ve vztahu ke smyslu a účelu zadávacího řízení elementární. Požadavky zadavatele musí být v zadávací dokumentaci vymezeny takovým způsobem, který bude vnímán a chápán všemi dotčenými subjekty, jak zadavatelem, tak dodavateli, stejným způsobem. Požadavky zadavatele musí být rovněž stanoveny jednoznačně a nedávat prostor pro pochybnosti či rozdílný výklad. Podotýkám však, že pokud by dodavatel stanovení požadavků zadavatele považoval za nejednoznačné nebo by je chápal způsoby jednoho příp. vícero alternativních výkladů, musel by dodavatel svůj názor řádně, a především konkrétně odůvodnit. V tomto případě nelze vystačit s pouhým obecným tvrzením neurčitosti nebo nejasnosti.

69. Navrhovatel v rozkladu však pouze v obecné rovině namítal, že prokázání jakoukoli zkušeností nebo volně vyložitelným výkladem jde k tíži dodavatelů. Není vůbec zřejmé, jak by takový volný výklad mohl jít k tíži dodavatelů. Zadavatel byl připraven přijmout jakoukoli zkušenost s tvorbou metodiky pro řešení životních situací, což i sám deklaroval (viz odpověď na dotaz č. 6 ve vysvětlení ZD č. 2). Takové sdělení je dostatečně určité, stejně jako předmětná zadávací podmínka.

70. Je odpovědností zadavatele stanovit zadávací podmínky takovým způsobem, aby splnění širokého nebo úzkého zadání odpovídalo jeho požadavkům, přitom bylo pro potenciální dodavatele dostatečně určité a konkrétní. Předmětnou podmínku vztahující se k technické kvalifikaci dodavatele považuji předně za oprávněnou, a to především vzhledem k předmětu plnění rámcové dohody. Předmět plnění totiž zahrnuje vývoj a podporu webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz, přičemž je oprávněným zájmem zadavatele, aby takto komplexní systém fungoval správným způsobem a v případě výskytu různých životních situací dával možnost koncovým uživatelům obrátit se na technickou podporu systému, případně se podívat do metodiky řešení takových situací. I benevolentní vymezení takového požadavku, který lze splnit odkazem na již zveřejněnou metodiku či čestným prohlášením, je dostatečně konkrétní a určité. Dodavatel nadaný určitou odborností jistě je schopen nějakým způsobem požadavek prokázat, i pokud mu zadavatel konkrétní způsob nestanoví. Např. právě čestné prohlášení o splnění určitého požadavku je v prostředí zadávacích řízení běžně užívaným způsobem, který dodavatelé znají a z povahy věci je nemůže ani nijak omezovat.

71. Uzavírám tedy, že zadavatelem stanovené podmínky vztahující se ke kvalifikaci analytika IS a jeho zkušeností s tvorbou metodiky pro řešení životních situací, jakožto člena realizačního týmu dodavatele, byly stanoveny objektivně a určitě. Zadávací podmínky poskytly dostatečné množství informací jak k obsahu této podmínky, tak i ke způsobu prokázání této podmínky technické kvalifikace. Rozkladové námitky navrhovatele jsou v předmětné věci nedůvodné.

K rozhodnutí o námitkách

72. V závěrečném okruhu rozkladových námitek navrhovatel brojí proti rozhodnutí o námitkách, jelikož je považuje za nepřezkoumatelné. I když má navrhovatel za to, že Úřad sám nemůže dojít k závěru o opožděnosti námitky proti neprodloužení lhůty pro podání nabídek bez toho, aniž by to zadavatel tvrdil, odvíjí navrhovatel nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách mj. z toho důvodu, že v rozhodnutí o námitkách takový závěr zadavatele zcela chybí. Nutno připomenout, že postup při vyřízení námitek zadavatelem dle § 245 zákona není shodný s postupem Úřadu ve správním řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele dle § 249 a násl. zákona. Jak již bylo uvedeno v bodech 42–50 tohoto rozhodnutí k námitkám ohledně výroku I napadeného rozhodnutí, jednou z podmínek pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele je předcházející podání námitek zadavateli. Na rozdíl od zadavatele má tedy Úřad s ohledem na § 257 písm. h) zákona povinnost zkoumat, zda navrhovatel podal námitky řádně a včas, přičemž při negativním zjištění musí Úřad správní řízení zastavit. Protože žádná taková povinnost při vyřízení námitek zadavateli ze zákona nevyplývá, nemůže její nezjištění nebo opomenutí zadavatelem zakládat nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách. Rovněž nesprávné právní posouzení, kterého se zadavatel dopustil v rozhodnutí o námitkách, nezakládá nepřezkoumatelnost takového rozhodnutí (viz body 74–75 tohoto rozhodnutí). V opačném případě by se stíral rozdíl mezi nepřezkoumatelností a nesprávným právním posouzením.

73. Ohledně námitek navrhovatele, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách s konkrétními námitkami, tvrzeními a skutečnosti nijak nevypořádal a současně opomenul reagovat na celou řadu vytknutých skutečností, souhlasím se závěry napadeného rozhodnutí. Dle formy a obsahu rozhodnutí o námitkách jsem neshledal, že by bylo nepřezkoumatelné ve smyslu § 245 odst. 1 zákona. Zadavatel se dostatečně podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem námitkám navrhovatele.

74. Navrhovatel v rozkladu nesouhlasil s názorem zadavatele, jenž v rozhodnutí o námitkách konstatoval, že námitky nesplňovaly náležitosti ve smyslu § 244 odst. 3 zákona. Předně je nutné uvést, že i když zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyhodnotil, že námitky navrhovatele nesplňovaly jednu ze zákonných náležitostí (konkrétně nespecifikování újmy ve smyslu § 244 odst. 3 zákona), přesto se zadavatel s námitkami navrhovatele vypořádal i věcně. Úřad se v bodech 105–114 napadeného rozhodnutí k tvrzení o újmě v podaných námitkách s názorem zadavatele neztotožnil, nicméně věcným vypořádáním námitek k nesprávnému postupu zadavatele nedošlo. Protože názor Úřadu, že námitky splňovaly náležitosti ve smyslu § 244 odst. 3 zákona, je ve shodě s názorem navrhovatele, nejedná se o rozkladovou námitku navrhovatele vůči závěru uvedenému v napadeném rozhodnutí.

75. Ve shodě s výše uvedenými body tohoto rozhodnutí sumarizuji, že nesprávné právní posouzení zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách nelimitovalo Úřad v přezkoumání souladu předmětného úkonu zadavatele se zákonem. Úřad pak posoudil závěr zadavatele o chybějící zákonné náležitosti námitek jako nesprávný. Stejně jak v uvedeném případě, i u posouzení, zda byly námitky proti neprodloužení lhůty pro podání nabídek podány řádně a včas, uvážil Úřad v napadeném rozhodnutí nezávisle na zadavateli.

Shrnutí

76. Protože závěry napadeného rozhodnutí jsou v souladu s provedeným dokazováním spočívajícím v řádném zjištění skutkového stavu a mají oporu v podkladech pro vydání rozhodnutí, jedná se o rozhodnutí věcně správné a v souladu s právními předpisy.

VII.    Závěr

77. Navrhovatelovy námitky obsažené v rozkladu byly vyhodnoceny jako nedůvodné.

78. Správní řízení bylo v části návrhu týkající se neprodloužení lhůty pro podání nabídek v souvislosti s údajnou změnou zadávacích podmínek učiněnou zadavatelem na základě vysvětlení ZD č. 1 ze dne 1. 7. 2024 důvodně a v souladu se zákonem zastaveno, neboť předmětné části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky. V souladu se zákonem byl návrh navrhovatele výrokem II napadeného rozhodnutí ve zbývající části návrhu zamítnut, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Po důkladném posouzení věci a z výše uvedené argumentace jednoznačně vyplývá, že Úřad postupoval správně a v souladu se zákonem i svou dosavadní rozhodovací praxí.

79. Na základě uvedeného uzavírám, že nebyly naplněny zákonné důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k dalšímu řízení, jak navrhovatel navrhl v petitu rozkladu.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle ustanovení § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží

1. Mgr. Ondřej Knebl, advokát, Korunní 1302/88, 101 00 Praha

2. JUDr. Jan Boltnar, Ph.D., advokát, Růžová 1, 110 00 Praha 1

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy