ÚOHS-S0476/2024/VZ-33711/2024/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 14. 6. 2024 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Správa železnic, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1,
• navrhovatel – TTC Controls s.r.o., IČO 09358650, se sídlem Třebohostická 987/5, 100 00 Praha 10,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v otevřeném řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody „Systém pro měření spotřeby trakční energie v hnacích vozidlech V“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 1. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 8. 1. 2024 pod ev. č. Z2024–000720 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 1. 2024 pod ev. č. 11587–2024,

rozhodl takto:

I.

Návrh navrhovatele – TTC Controls s.r.o., IČO 09358650, se sídlem Třebohostická 987/5, 100 00 Praha 10 – ze dne 14. 6. 2024 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Správa železnic, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 – učiněných v otevřeném řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody „Systém pro měření spotřeby trakční energie v hnacích vozidlech V“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 1. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 8. 1. 2024 pod ev. č. Z2024–000720 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 1. 2024 pod ev. č. 11587–2024, se podle ustanovení § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Správa železnic, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 4. 1. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek otevřené řízení „Systém pro měření spotřeby trakční energie v hnacích vozidlech V“ za účelem uzavření rámcové dohody, přičemž citované oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 8. 1. 2024 pod ev. č. Z2024–000720 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 1. 2024 pod ev. č. 11587–2024 (dále jen „zadávací řízení“ nebo „rámcová dohoda“).

2. Dle zadávací dokumentace zadavatel realizuje šetřené zadávací řízení dle pravidel pro nadlimitní sektorovou veřejnou zakázku.

3. Předmět zadávacího řízení vymezil zadavatel v čl. 4. „Účel a předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace, kde uvedl, že „[p]ředmětem veřejných zakázek zadávaných na základě uzavřené rámcové dohody (dále jen „dílčí zakázky“) je zajištění dodávek rozvodných skříní s měřícími nebo řídícími nebo informačními technologiemi pro EHV (drážní elektrické hnací vozidlo, určené pro instalaci systému měření spotřeby elektrické energie, pozn. Úřadu). Dílčí zakázky budou zadávány bez obnovení soutěže.“.

4. Podle bodu 12.1.1. zadávací dokumentace k prokázání kritéria technické kvalifikace požadoval zadavatel doložení seznamu významných dodávek/ služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení.

5. Dle bodu 12.1.2. zadávací dokumentace „[z]e seznamu významných zakázek musí vyplývat, že dodavatel v uvedeném období realizoval minimálně: 

a)      1 významnou zakázku, která kumulativně splňuje následující požadavky:

• předmětem zakázky byla dodávka rozvodných skříní s měřícími nebo řídícími nebo informačními technologiemi pro EHV;
• finanční objem této zakázky činil minimálně 5 000 000,– Kč.“

6. Ve lhůtě pro podání nabídek podal navrhovatel – TTC Controls s.r.o., IČO 09358650, se sídlem Třebohostická 987/5, 100 00 Praha 10 (dále jen „navrhovatel“) – nabídku na plnění předmětu rámcové dohody (dále jen „nabídka navrhovatele“).

7. Dle „Rozhodnutí a oznámení o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení“ ze dne 9. 5. 2024, jež bylo navrhovateli doručeno dne 10. 5. 2024 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“), rozhodl zadavatel o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení z důvodu nesplnění požadavků technické kvalifikace. Zadavatel dospěl k závěru, že mj. žádná z navrhovatelem předložených významných dodávek nesplnila podmínky technické kvalifikace dle bodu 12.1.2 písm. a) odrážky první zadávací dokumentace, tedy že předmětem žádné z předložených referenčních zakázek nebyla dodávka rozvodných skříní ve smyslu zadávací dokumentace, přičemž ve svém rozhodnutí uvedl dále citovanou definici rozvodné skříně. „Rozvodná skříň (rozvaděč) obsahuje dvířka, panty, zámky, případně plombu a okénko, určitě vždy pevnou základnu. Rozvodná skříň je kovová nebo plastová s dvířky, které je možné zajistit případně zamykat proti neoprávněnému přístupu. Uvnitř rozvodné skříně jsou další (samostatná) zařízení jako např. elektroměr, zdroj, elektronika v krytu, kabelové rozvody a vývody. Rozvodná skříň s dvířky společně tvoří jednoduše otevíratelné zapouzdření vnitřního vybavení skříně, které plní nějakou vyšší funkci.“

8. Dne 24. 5. 2024 doručil navrhovatel zadavateli „Námitky podle ustanovení § 241 a násl. zák. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek proti rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení“ z téhož dne (dále jen „námitky“), jimiž se domáhal zrušení rozhodnutí o vyloučení ze zadávacího řízení.

9. V „Rozhodnutí zadavatele o námitkách proti oznámení a rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení“ ze dne 5. 6. 2024, jež bylo navrhovateli doručeno dne 6. 6. 2024, zadavatel rozhodl o odmítnutí námitek navrhovatele (dále jen „rozhodnutí o odmítnutí námitek“).

10. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nadále nesouhlasí s rozhodnutím o vyloučení ze zadávacího řízení, podal dne 14. 6. 2024 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Návrh byl téhož dne ve stejnopise doručen zadavateli.

II.             OBSAH NÁVRHU

11. Návrh směřuje proti rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Navrhovatel je přesvědčen, že požadavky technické kvalifikace stanovené v zadávací dokumentaci v plném rozsahu splnil a nesouhlasí s výkladem zadávací podmínky vztahující se k prokázání technické kvalifikace, který poskytl zadavatel v okamžiku, kdy jej vyloučil ze zadávacího řízení.

12. Konkrétně navrhovatel v návrhu poukazuje na skutečnost, že v rámci své nabídky »(…) uvedl významnou zakázku splňující kritéria pro prokázání kvalifikace určené Zadávací dokumentací k Veřejné zakázce, a to zakázku pro objednatele KANETSU Europe Prof. J.H.Bavincklaan 2, 1183AT Amstelveen, Holandsko Vat:NL854580591B01 (dále jen „KANETSU“) na Dodávku vozidlových počítačů pro nadřazené řízení vozidel linek metra v čínském Chengdu, která dle Navrhovatele splňuje podmínky kvalifikace pro Veřejnou zakázku«. Navrhovatel v návrhu uvádí, že »(…) každá jednotlivá technologie dodávaná pro KANETSU byla uložena ve svém vlastním „reku“ (rozvaděči, tedy ochranném obalu), krytá kovovou konstrukcí s pevnou základnou a opatřená záslepkami.«, k prokázání těchto skutečností navrhovatel odkazuje na přílohu č. 5 k návrhu obsahující technickou dokumentaci k zakázce[1] pro společnost Kanetsu Europe B.V., se sídlem Prof. J.H. Bavincklaan 2, 1183 AT Amstelveen, Holandsko (dále jen „společnost KANETSU“). Právě tyto „reky“ obsahující dodávané technologie navrhovatel považuje za rozvodné skříně ve smyslu zadávací dokumentace. Navrhovatel má totiž za to, že definici rozvodné skříně, kterou zadavatel uvedl v rozhodnutí o vyloučení, nelze považovat za jedinou definici, jež by byla běžně přijímána laickou či odbornou veřejností, přičemž poukazuje na to, že rozvodné skříně pro informační technologie, které navrhovatel dodával např. společnosti KANETSU, mají svá specifika. Navrhovatel je přesvědčen, že rozvodná skříň (tedy ochranný obal technologie) je vždy definována požadavky objednatele či požadavky vybrané technologie na zajištění ochrany zařízení a pro každé takové zařízení může mít jinou konstrukci a vzhled, přičemž poukazuje na to, že zakázka pro společnost KANETSU obsahovala veškeré bezpečnostní a ochranné prvky, které tyto typy informačních technologií obvykle vyžadují.

13. Navrhovatel tedy ve svém návrhu vyjadřuje přesvědčení, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, zejména v rozporu s § 6 odst. 1 a odst. 2 zákona, když dokumenty, kterými navrhovatel prokazoval splnění kritérií technické kvalifikace, zadavatel posuzoval v rozporu s pravidly právního, logického i jazykového výkladu, jakož i se zásadami přiměřenosti, transparentnosti a rovného zacházení. Navrhovatel je dále přesvědčen, že zadavatel při hodnocení nabídek požadoval jiné (rozšířené) prokázání kvalifikace, než jaké uvedl v zadávací dokumentaci, přičemž poukazuje na skutečnost, že zadavatel definici rozvodné skříně neuvedl v zadávací dokumentaci, ani zadávací podmínky nedoplnil o definici rozvodné skříně ve smyslu § 99 odst. 1 zákona a ani neodkázal na právní předpis nebo normu, která rozvodné skříně definuje. Navrhovatel je tedy toho názoru, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení měnil zadávací podmínky v rozporu se zákonem, když definici rozvodných skříní neuvedl v zadávací dokumentaci, nýbrž až v rozhodnutí o vyloučení.

14. Dále navrhovatel v návrhu poukazuje na skutečnost, že zadavatel v rámci zadávacího řízení poptává dodání měřících technologií (cca 90 % ceny předmětu plnění tvoří měřící technologie) a nikoliv rozvaděčů, přičemž podstatou požadavku na prokázání technické kvalifikace je ověření schopnosti dodavatele dodat obdobné plnění, tj. v tomto případě především ony měřící technologie a ne samotné rozvaděče.

15. Závěrem navrhovatel požaduje, aby Úřad zrušil rozhodnutí o vyloučení a současně zrušil i všechny následné úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

16. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 14. 6. 2024 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

17. Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel.

18. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-24095/2024/523 ze dne 17. 6. 2024.

19. Dne 24. 6. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k obsahu návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“). V tentýž den byl Úřadu ve smyslu § 262a zákona zajištěn přístup k dokumentům a informacím uloženým v certifikovaném elektronickém nástroji, které se vztahují k zadávacímu řízení.

Vyjádření zadavatele k návrhu

20. Zadavatel ve svém vyjádření trvá na svém rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o odmítnutí námitek. Zadavatel je přesvědčen, že dodávka pro společnost KANETSU, kterou navrhovatel prokazoval splnění technické kvalifikace, neobsahovala rozvodnou skříň, nýbrž pouze „(…) technologie, jednotky (komponenty) racků bez otevíratelného zapouzdření vnitřního vybavení skříně či samostatné displeje.“.

21. Dle názoru zadavatele je ze zadávací dokumentace veřejné zakázky jednoznačně zřejmé, že jeho záměrem bylo v rámci veřejné zakázky získat technologie včetně ochranných obalů – rozvodných skříní. Zadavatel je přesvědčen, že jasně vyjádřil v zadávacích podmínkách svou potřebu, uzpůsobil této potřebě zadávací dokumentaci a v návaznosti na tuto potřebu stanovil i podmínky technické kvalifikace. Zadavatel v této souvislosti dále poukazuje na to, že je nutné zadávací podmínky vnímat jako logický celek spjatý funkčními vazbami, přičemž při výkladu jednotlivých zadávacích podmínek není možné odhlížet od celkového kontextu a účelu zadávací dokumentace a ostatních zadávacích podmínek. Dle zadavatele tak nelze dospět k závěru, k jakému dospěl navrhovatel, a to že zadavatel požaduje měřící technologie a nikoliv rozvaděče (rozvodné skříně). Takový výklad je rozšiřující a zcela odporuje zadavatelem zamýšlenému účelu, přičemž navrhovatel si uvedeného měl být vědom, neboť plnění nabízené navrhovatelem v zadávacím řízení obsahovalo rozvodné skříně, nikoliv pouze samotné měřící technologie. Zadavatel zdůrazňuje, že s pojmem rozvodná skříň se běžně pracuje napříč zadávací dokumentací a z nabídky navrhovatele dovozuje, že navrhovatel tento pojem chápe správně.

22. Nad rámec výše uvedeného zadavatel ve svém vyjádření sděluje, že „(…) požadavek technické kvalifikace na dodávku rozvodných skříní s konkrétními technologiemi, a nikoliv pouze na dodávku technologií do rozvodných skříní, byl Zadavatelem nastaven účelně, neboť technologie samotné dodává velké množství dodavatelů na trhu, avšak okruh dodavatelů schopných dodat rozvodné skříně s těmito technologiemi je výrazně užší. Předmětem plnění Veřejné zakázky je dodávka rozvodných skříní s měřícími technologiemi, Zadavatel proto nastavením požadavků technické kvalifikace mířil právě na získání nabídek od dodavatelů, kteří jsou schopni Zadavateli dodat plnění naplňující jeho potřeby, a záměrem Zadavatel bylo ověřit si uvedené prostřednictvím požadovaných významných dodávek.“. 

23. Zadavatel v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že v průběhu lhůty pro podání nabídek nebylo nastavení technické kvalifikace v zadávací dokumentaci rozporováno. Skutečnost, zda zadavatel je oprávněn požadovat k prokázání technické kvalifikace zkušenost s dodávkou rozvodných skříní s měřícími nebo řídícími nebo informačními technologiemi pro EHV, tedy nemůže být předmětem sporu. Pokud se navrhovatel snaží tvrdit, že zadavatel měl oprávnění požadovat v rámci technické kvalifikace pouze měřící technologie, pak v této části se dle zadavatele jedná o opožděnou námitku, která směřuje proti zadávacím podmínkám.

24. Zadavatel ve svém vyjádření rovněž poukazuje na to, že jeho snahou bylo nabídku navrhovatele objasnit tak, aby zadávacím podmínkám vyhovovala, přičemž navrhovatele opakovaně žádal o objasnění postupem dle § 46 zákona a rovněž si sám obstarával údaje a ověřoval doklady dle § 39 odst. 5 zákona. Nicméně zadavatel je přesvědčen, že v průběhu posuzování nabídek nemohl slevit z požadavku na prokázání technické kvalifikace a akceptovat významné dodávky zahrnující pouze dodávku samotných technologií bez rozvodných skříní.

25. K samotné definici pojmu „rozvodná skříň“ zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že není v jeho možnostech v rámci zadávacích podmínek definovat každý jednotlivý pojem. Zadavatel je přesvědčen, že daný pojem je zcela srozumitelný pro laickou veřejnost, přičemž pro navrhovatele, jakožto odborníka v daném oboru, by měl být tento pojem rovněž srozumitelný. Zadavatel je přesvědčen, že pojem „rozvodná skříň" je běžně používán, a proto nemůže obstát přístup navrhovatele, který za rozvodnou skříň považuje pouze technologie, jednotky (komponenty) racků bez otevíratelného zapouzdření vnitřního vybavení skříně. Zadavatel se v této souvislosti vyjadřuje k zakázce pro společnost KANETSU, přičemž má za to, že předmětem této dodávky nebyla rozvodná skříň, nýbrž pouze jednotky (komponenty) rozvodné skříně. V odst. 22. svého vyjádření zadavatel ke každé jednotce dodávané pro společnost KANETSU přikládá popis této jednotky a obrázek, na němž se nachází předpokládaný vzhled jednotlivých komponent daného typu.

26. Zadavatel dále ve svém vyjádření poukazuje na to, že se obrátil na dodavatele z odborné veřejnosti, který zároveň nespadá do možného okruhu dodavatelů dodávajících předmět plnění zadávacího řízení, s obecným dotazem na chápání a definici pojmu rozvodné skříně, přičemž odpověď uvedeného dodavatele definovala rozvodnou skříň jako „uzavřený skříňový nebo nástěnný rozváděč“. Tato odpověď dle názoru zadavatele potvrzuje jako znak rozvodné skříně vnější zapouzdření a uzavřenost rozvodné skříně a nepodporuje tvrzení navrhovatele, že za rozvodnou skříň se mohou považovat i samotné komponenty rozvodné skříně. Uvedená odpověď je obsažena v příloze č. 1 vyjádření zadavatele k návrhu.

27. Na podporu svých argumentů a výkladu pojmu rozvodná skříň zadavatel ke svému vyjádření dále připojil přílohu č. 2 obsahující fotografie různých typů rozvodných skříní – rozvodné skříně, kterou nabízel navrhovatel v zadávacím řízení, rozvodné skříně aktuálně používané zadavatelem a ukázku rozvodných skříní dalších technologií, včetně rozvodných skříní informačních technologií (tj. skříní pro typy informačních technologií, na jejichž odlišnost navrhovatel poukazoval ve svém návrhu).

Další průběh správního řízení

28. Usnesením č. j. ÚOHS-26213/2024/523 ze dne 3. 7. 2024 stanovil Úřad navrhovateli lhůtu k doplnění tvrzení o referenční zakázce pro společnost KANETSU o sdělení, jaké konkrétní komponenty byly předmětem plnění dodávky pro výše cit. společnost včetně popisu jednotlivých komponentů a včetně objasnění, která část dodaných výrobků představuje dle navrhovatele rozvodnou skříň. Úřad v tomto usnesení dále stanovil navrhovateli lhůtu ke sdělení, zda obrázky předložené zadavatelem v jeho vyjádření k návrhu typově odpovídají jednotlivým částem plnění, které byly předmětem dodávky pro společnost KANETSU.

29. Usnesením č. j. ÚOHS-26214/2024/523 ze dne 3. 7. 2024 Úřad zadavateli určil dle § 39 odst. 1 správního řádu lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona, pořízené v souvislosti s provedenými úkony. 

30. Dne 12. 7. 2024 bylo Úřadu doručeno vyjádření navrhovatele ze dne 11. 7. 2024 k usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-26213/2024/523 ze dne 3. 7. 2024 (dále jen „sdělení navrhovatele ze dne 11. 7. 2024“), ve kterém navrhovatel uvádí, že objednávka pro společnost KANETSU obsahovala následující komponenty:

a)      VCU01 – vozový počítač malý,

b)      VCU01/H – vozový počítač velký,

c)      RIO2 – výrobek skládající se ze souboru zařízení připojených k rozvaděči pro zpracování analogových a digitálních signálů,

d)      displej.

31. K jednotlivým komponentům navrhovatel ve svém sdělení ze dne 11. 7. 2024 přiložil fotografie, přičemž ke komponentu pod písmenem a) VCU01 – vozový počítač malý (dále jen „vozový počítač malý“) přiložil navrhovatel fotografie zařízení ve stavu plně osazeného vozového počítače malého (obrázek č. 1) a samostatně poté fotografie racku vozového počítače malého, tj. komponentu, který dle navrhovatele představuje roz­vodnou skříň vozového počítače malého (obrázek č. 2).

32. Obdobně ke komponentu pod písmenem b) VCU01/H – vozový počítač velký (dále jen „vozový počítač velký“) navrhovatel přiložil dvě fotografie, jednu znázorňující vozový počítač velký plně osazený (obrázek č. 3) a druhou znázorňující „rack“ tohoto počítače (obrázek č. 4).

33. Rovněž k výrobku pod písmenem c) RIO2 – výrobek skládající se ze souboru zařízení připojených k rozvaděči pro zpracování analogových a digitálních signálů (dále jen „zařízení RIO2“) bylo přiloženo několik fotografií. První fotografie obsahovala zařízení RIO2 vkládané do rozvaděče (obrázek č. 5), následovala fotografie rozvaděče s osazenými jednotlivými zařízeními a prázdnými sloty připravenými na osazení dalších zařízení (obrázek č. 6).

34. Poslední technologií dodávanou společnosti KANETSU v rámci referenční zakázky byl displej, který slouží k ovládání výše uvedených technologií a je jejich nedělitelnou součástí. Displej dle navrhovatele není rozvaděčem a umísťuje se na místa dobře přístupná obsluze.

35. Navrhovatel dále sdělil, že zařízení označená pod písm. a) a písm. b) vkládaná do rozvodné skříně jsou samostatnými celky, které lze samostatně vyrábět, testovat a prodávat, přičemž toto své tvrzení dokládá objednávkami od jednotlivých zákazníků a vystavenými fakturami za prodej těchto zařízení. Zároveň i samostatná rozvodná skříň, tj. „rack“ (bez daného zařízení nebo technologie) je dle navrhovatele samostatným výrobkem a lze ji samostatně objednat a koupit dle potřeb zákazníka.

36. Navrhovatel dále ve sdělení ze dne 11. 7. 2024 potvrdil, že obrázky předložené zadavatelem v jeho vyjádření k návrhu typově odpovídají komponentům, které byly předmětem plnění pro společnost KANETSU, nicméně chybí zde obrázek vozového počítače velkého, u něhož je dle navrhovatele funkce rozvaděče největší.

37. Nad rámec výše uvedeného se navrhovatel rozhodl ve sdělení ze dne 11. 7. 2024 reagovat na vyjádření zadavatele k návrhu, zejm. navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že samotnou technologii měření spotřeby trakčních vozidel dodává „velké množství dodavatelů“. Navrhovatel je přesvědčen, že na lokálním trhu aktivně působí dva dodavatelé této technologie, naopak velký okruh dodavatelů dodává rozvodné skříně. Dále navrhovatel poukazuje na to, že zadavatel neuvedl v požadavcích na prokázání technické kvalifikace požadavek na dodání „uzavřené skříně nebo nástěnného rozvaděče“ ale požadoval „rozvodnou skříň s měřícími nebo řídícími nebo informačními technologiemi EHV“, přičemž navrhovatel je přesvědčen, že tento požadavek dodávka pro společnost KANETSU splňuje.

38. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-28835/2024/500 ze dne 26. 7. 2024 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení vedeného Úřadem.

39. Usnesením č. j. ÚOHS-29388/2024/523 ze dne 31. 7. 2024 Úřad přerušil vedené správní řízení s cílem získat odborná stanoviska v souvislosti s posouzením otázek v oblasti elektrických zařízení a přístrojů pro drážní vozidla.

40. Vzhledem k tomu, že spor mezi účastníky správního řízení se týká především pojmu „rozvodná skříň“, přičemž posouzení otázky, zda dodávka referenčního plnění pro společnost KANETSU obsahovala rozvodné skříně, tj. zda je přípustný výklad pojmu, který předestřel navrhovatel, by mělo vycházet z odborných znalostí v daném oboru, požádal Úřad přípisy ze dne 31. 7. 2024 a 1. 8. 2024 Vysoké učení technické v Brně, IČO 00216305, se sídlem Antonínská 548/1, 602  00 Brno (dále jen „VUT“), České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6 (dále jen „ČVUT“), Univerzitu Pardubice, IČO 00216275, se sídlem Studentská 95, 530 09 Pardubice (dále jen „UPCE“) a Vysokou školu báňskou – Technickou univerzitu Ostrava, IČO 61989100, se sídlem 17. listopadu 2172/15, 708 00 Ostrava (dále jen „VŠB-TUO“) o odborné stanovisko týkající se definice rozvodných skříní. Konkrétně Úřad požádal o poskytnutí odborného stanoviska k „následujícím otázkám: 

a)      Existuje obecně uznávaná definice rozvodných skříní a jaké je její znění, případně, co lze považovat za rozvodnou skříň s měřícími nebo řídícími nebo informačními technologiemi pro EHV?

b)      Lze plnění, které navrhovatel poskytoval v rámci své referenční zakázky (viz přílohy), považovat za dodávku, která obsahovala mj. rozvodnou skříň s měřícími nebo řídícími nebo informačními technologiemi pro EHV?“

41. K výše označeným přípisům Úřad přiložil podstatnou část sdělení navrhovatele ze dne 11. 7. 2024 obsahující bližší popis referenční zakázky pro společnost KANETSU, kterou má být dle navrhovatele splněn požadavek zadavatele na prokázání technické kvalifikace v plném rozsahu, tj. prokázána dodávka nejen měřících/řídí­cích/informač­ních technologií, ale i rozvodných skříní. Úřad dále přiložil 2D nákresy zařízení dodaných společnosti KANETSU v rámci dané zakázky.

42. Dne 5. 8. 2024 obdržel Úřad od ČVUT odpověď na žádost o odborné stanovisko, ve které ČVUT uvádí, že uvedená problematika spadá do odborné působnosti Fakulty dopravní ČVUT, nicméně dále sděluje, že odborná stanoviska jsou poskytována pouze za úhradu.

43. Dne 13. 8. 2024 bylo Úřadu doručeno vyjádření UPCE, která sděluje, že je schopna za příslušnou úhradu stanovisko opřené o výklad norem ČSN zpracovat.

44. Dne 16. 8. 2024 Úřad obdržel od VUT stanovisko z téhož dne (dále jen „odborné stanovisko VUT“), ve kterém VUT při odpovědi na první otázku Úřadu, tj. poskytnutí definice rozvodných skříní, vychází »(…) z ČSN EN IEC 61439–1 ed. 3 – Rozváděče nízkého napětí – Část 1: Obecná ustanovení. V této normě je uvedeno, že rozvaděč je: „kombinace jednoho nebo více spínacích přístrojů nízkého napětí spolu s přidruženými řídícími, měřícími, signalizačními, ochrannými, regulačními zařízeními, se všemi vnitřními elektrickými a mechanickými propojením a konstrukčními částmi, jak jsou stanoveny původním výrobcem, které mohou být sestaveny v souladu s návody původního výrobce“ V rámci dalšího textu výše uvedené normy se vždy uvažuje o tom, že rozvodní skříň v provozu je volně stojící či upevněna na mechanické konstrukci (např. zeď), přičemž vždy musí mít základní nosnou konstrukci a mohou mít další prvky typu dveře, panty atd. V rámci této definice je možné vyjít i pro definici v oblasti EHV – tj. za provozu volně stojící či upevněná skříň, která obsahuje soubor dalších elektrických/e­lektronických prvků a jejich mechanického propojení.«

45. Z odborného stanoviska VUT dále vyplývá, že »[v] rámci Otázky 2 je možné vyjít z ČSN EN 50155 ed 5 „Drážní zařízení – elektronické zařízení drážních vozidel“. Na základě popisu navrhovatele je možné zařízení, které předložil jako referenční zařízení se dle mého názoru položku definovanou pod pojme kostra (subrack) (definice dle článku 3.1.5 – konstrukční jednotka určená pro umístění jedné či více osazených desek plošných spojů a zásuvných jednotek). Dle definice zadavatele chtěli doložit dodání „stojan (rack) dle normy ČSN EN 50155 ed 5. Tato položka je definována jako „volně strojící nebo upevněná konstrukce pro uložení elektrického nebo elektronického zařízení“. Obecně lze říci, že hlavní vlastností, která u navrhovatele není splněna je podmínky samostatné či upevněné konstrukce, jelikož zařízení navrhovatele bývá umístěna ve stojanech. Pokud by navrhovatel dodával i tyto stojany, bylo by to možné považovat za rozvodnou skříň, avšak nebyly předložena informace, že součástí dodávky byly i stojany.«

46. Dne 20. 8. 2024 bylo Úřadu doručeno vyjádření VŠB-TUO, která sděluje, že Fakulta strojní VŠB-TUO není schopna vypracovat odborné stanovisko dle požadavků Úřadu, neboť nedisponuje odborníky v daném oboru.

47. Přípisem č. j. ÚOHS-31892/2024/523 ze dne 21. 8. 2024 Úřad účastníkům správního řízení oznámil jeho pokračování, jelikož dne 20. 8. 2024 odpadla překážka, pro kterou bylo správní řízení přerušeno.

48. Usnesením č. j. ÚOHS-31967/2024/523 ze dne 23. 8. 2024 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

49. Dne 29. 8. 2024 bylo Úřadu doručeno vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům“). Navrhovatel je přesvědčen, že podklady shromážděné Úřadem pro vydání rozhodnutí potvrzují jeho názory vyjádřené v návrhu a na svém návrhu trvá. Navrhovatel má za to, že stanovisko VUT je obecného charakteru a VUT není schopné bez konkrétní znalosti této zakázky a předložení technické kvalifikace navrhovatele posoudit, zda nabídka navrhovatele splnila požadavky zadavatele. Navrhovatel s odkazem na odborné stanovisko VUT připouští, že „dvířka, panty, okénko“ mohou být součástí rozvodné skříně, ale pouze na základě požadavku zadavatele, objednatele, zákazníka apod., nejsou tedy povinnou součástí rozvodné skříně.

50. Dne 30. 8. 2024 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k podkladům“). Zadavatel se ve svém vyjádření ztotožňuje s odborným stanoviskem VUT a rovněž reaguje na některé argumenty navrhovatele obsažené ve sdělení ze dne 14. 7. 2024. Zejména se zadavatel vyjadřuje k tvrzení navrhovatele, že zadavatel ve svém vyjádření k návrhu uvedl nepravdivé skutečnosti ve vztahu k situaci na trhu. Zadavatel uvádí, že ve svém vyjádření k návrhu vycházel ze svých znalostí a zkušeností, ze kterých dovozuje, že jednotlivé komponenty do rozvodných skříní s měřícími technologiemi (elektroměr, komunikační jednotka, zdroj apod.) je schopna dodat řada dodavatelů, avšak trh s dodavateli rozvodných skříní s měřícími technologiemi (tj. konstrukčního celku) je omezený. Zadavatel dále podotýká, že v rámci zadávacího řízení nebyl omezen pouze na český trh, neboť zadávacího řízení se mohli účastnit i zahraniční dodavatelé. V závěru vyjádření k podkladům zadavatel shrnuje, že považuje postup navrhovatele za účelový, když se pokouší uplatnit svůj vlastní výklad pojmu „rozvodná skříň“, který není v souladu s technickými normami, aby dosáhl posouzení referenční zakázky pro společnost KANETSU jako splňující požadavky technické kvalifikace.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

51. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření předložených účastníky řízení, odborného stanoviska VUT a na základě vlastních zjištění rozhodl dle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

52. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

53. Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

54. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené 1. podmínky průběhu zadávacího řízení, 2. podmínky účasti v zadávacím řízení, 3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, 4. pravidla pro hodnocení nabídek, 5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

55. Podle § 36 odst. 2 zákona zadávací podmínky zadavatel uvede v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu anebo je sdělí účastníkům zadávacího řízení při jednání.

56. Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

57. Podle § 37 odst. 1 zákona může zadavatel podmínky účasti v zadávacím řízení stanovit jako

a) podmínky kvalifikace,

b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,

c) obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo

d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

58. Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

59. Podle § 48 odst. 2 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení

a) nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil,

b) nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona, nebo

c) neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

60. Podle § 79 odst. 1 zákona kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

61. Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

62. Podle § 99 odst. 1 zákona zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci může zadavatel změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Změna nebo doplnění zadávací dokumentace musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna.

63. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Zjištěné skutečnosti

64. Předmět zadávacího řízení vymezil zadavatel v čl. 4. „Účel a předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace, kde uvedl, že „[p]ředmětem veřejných zakázek zadávaných na základě uzavřené rámcové dohody (dále jen „dílčí zakázky“) je zajištění dodávek rozvodných skříní s měřícími nebo řídícími nebo informačními technologiemi pro EHV (drážní elektrické hnací vozidlo, určené pro instalaci systému měření spotřeby elektrické energie, pozn. Úřadu). Dílčí zakázky budou zadávány bez obnovení soutěže.“, přičemž předmět zadávacího řízení zadavatel podrobněji specifikoval v přílohách zadávací dokumentace, zejm. v příloze č. 1 „Bližší specifikace předmětu veřejné zakázky (a-d)“.

65. Příloha č. 1a „Technická specifikace předmětu plnění“ zadávací dokumentace (dále jen „příloha č. 1a zadávací dokumentace“) upřesňuje základní požadované vlastnosti a parametry předmětu plnění veřejné zakázky, tj. zejm. měřicí skříně pro drážní elektrické hnací vozidlo, včetně požadavků na propojení měřicí skříně s technologií vozidla, řídicí jednotku, přenosu dat na pozemní servery, systémy měření a rovněž požadavků na konstrukci měřicí skříně. Konkrétně v bodu 6.1.1 „Požadavky na konstrukci skříně měření“ přílohy č. 1a zadávací dokumentace je stanoveno, že „a) Rozměry skříně musí být max. 400×200×125mm (Š x V x H) viz Obr. č. 3, materiál skříně pozinkovaná ocel (případně nerez A2) svrchní úprava prášková vypalovací barva modrá barva RAL 5005. (…)  b) Přední dveře skříně musí být uzamykatelné s možností plombování a označené logem Kupujícího. Plombováním se rozumí bezpečnostní plomba s drátkem (ať plastová či olověná). Bez porušení plomby nesmí být možné dveře skříně otevřít. Konstrukční řešení měřicí skříně musí splňovat požadavek na průhledové okénko (případně mohou být prosklené celé přední dveře), umožňující odečet stavu elektroměru, bez nutnosti otevírat dveře skříně a tím porušit plombu.“

66. Podle čl. 5 „Předpokládaná hodnota“ zadávací dokumentace tvoří předpokládaná hodnota veřejné zakázky částku ve výši 21 000 000,– Kč.

67. Ve lhůtě pro podání nabídek podal navrhovatel nabídku, jejímž předmětem byly mj. „dodávky 150ks meřících skříní ELC-201 s Unibody moduárním konektorem dle požadavků v Příloze č. 1; jedná se o rozvaděč ELC-201 s komunikační jednotkou včetně ověřeného a kalibrovaného elektroměru ELM-201“. Příloha č. 1 „Technická a cenová specifikace ELC-201 – měřicí skříně EHV“ nabídky navrhovatele stanoví, že „ELC-201 je robustní skříň z ocelového plechu, která chrání uvnitř vložený elektroměr ELM-201 před nepříznivými vnějšími vlivy a neoprávněnou manipulací. Dveře skříně jsou osazené průhledovým oknem, umožňujícím odečítání hodnot na displeji elektroměru a to bez nutnosti jejich otevření. Pod průhledovým oknem je umístěna membránová průchodka, prostřednictvím které lze ovládat tlačítko pro přepínání údajů na displeji elektroměru. Dveře jsou uzamykatelné pomocí dvou rychlouzávěrů.“. 

68. Součástí nabídky navrhovatele byla mj. příloha č. 3 „Čestné prohlášení o splnění technické kvalifikace“ obsahující tři významné dodávky předložené navrhovatelem k prokázání technické kvalifikace, přičemž jednou z těchto významných dodávek byla dodávka vozidlových počítačů pro nadřazené řízení vozidel linek metra v čínském Chengdu pro společnost KANETSU v hodnotě 16 800 000 Kč (dále jen „čestné prohlášení o splnění technické kvalifikace“).

69. Z protokolu č. j. 15387/2024-SŽ-GŘ-O8 z 1. jednání komise pro posouzení splnění podmínek účasti a hodnocení nabídek (dále jen „protokol č. 1“) je zřejmé, že zadavatel s odkazem na § 42 a § 44 zákona ustanovil komisi pro hodnocení nabídek a posouzení splnění podmínek účasti dodavatelů v zadávacím řízení. Tato komise je rovněž oprávněna činit veškeré úkony prováděné před podpisem smlouvy a posuzovat doklady předkládané před podpisem smlouvy ve smyslu § 122 zákona (dále jen „hodnotící komise“).

70. Z protokolu č. 1 dále vyplývá, že hodnotící komise postupem dle § 122 zákona provedla výběr dodavatele, přičemž jako ekonomicky nejvýhodnější byla vybrána nabídka navrhovatele.

71. Hodnotící komise dále posuzovala splnění podmínek účasti ze strany navrhovatele v zadávacím řízení, přičemž zjistila určité nejasnosti týkající se splnění podmínek technické kvalifikace, zejména ve vztahu k předmětu plnění jednotlivých referenčních zakázek. Navrhovatel byl proto opakovaně vyzván mj. k objasnění významných dodávek předložených v čestném prohlášení o splnění technické kvalifikace.

72. V rámci žádostí o objasnění nabídky zadavatel požadoval mj. objasnění a doplnění technické kvalifikace ve vztahu k významné dodávce pro společnost KANETSU.Konkrétně žádostí o objasnění nabídky a doplnění údajů a dokladů V. ze dne 16. 4. 2024 byl navrhovatel vyzván k objasnění předmětu plnění dodávky pro společnost KANETSU tak, aby bylo bez dalšího zřejmé, zda se v rámci předložené významné dodávky skutečně jedná o rozvodné skříně s řídící technologií pro vozidla EHV (a nikoli např. zobrazovací jednotky, které neplní funkci řídící technologie), neboť tvrzení navrhovatele, že se jedná o „dodávku skříní nadřazeného řízení pro projekt Metro Chendu“, nebylo dle názoru hodnotící komise podloženo upřesňujícími informacemi ani dokumenty v takovém rozsahu, aby byly pochybnosti o naplnění požadovaného předmětu plnění významné dodávky rozptýleny.

73. Zároveň hodnotící komise dne 16. 4. 2024 přistoupila k ověření předmětné významné dodávky zasláním e-mailového dotazu na kontakt k ověření významné dodávky pro společnost KANETSU, který navrhovatel uvedl v čestném prohlášení o splnění technické kvalifikace. Téhož dne byla obdržena od zástupce společnosti KANETSU odpověď obsahující upřesňující informace o zboží, které bylo předmětem dané objednávky. Z této odpovědi je zřejmé typové označení jednotlivých dílů/komponentů dodávaných navrhovatelem v rámci dané zakázky.

74. Dne 18. 4. 2024 navrhovatel zadavateli předložil dokumenty obsahující výkresy, blokové schéma, párovací tabulku a scan technické přílohy nákupní dokumentace vztahující se ke zboží, které bylo předmětem dodávky pro společnost KANETSU. Na základě informací a dokladů poskytnutých navrhovatelem a na základě informací poskytnutých dne 16. 4. 2024 kontaktní osobou pro ověření významné dodávky dospěla hodnotící komise k závěru, že předmětem významné dodávky pro společnost KANETSU byly pouze „(…) časti, moduly, respektive periferie vyššího řešení, které se nedají považovat za rozvodnou skříň.“. Vzhledem ke skutečnosti, že dle bodu 12.1. zadávací dokumentace musí být předmětem významné dodávky „dodávka rozvodných skříní s měřícími nebo řídícími nebo informačními technologiemi pro EHV“, uzavřela hodnotící komise, že významná dodávka pro společnost KANETSU nesplňuje podmínky technické kvalifikace stanovené v zadávací dokumentaci.

75. Rovněž u ostatních významných zakázek obsažených v navrhovatelem předloženém čestném prohlášení k prokázání technické kvalifikace dospěla hodnotící komise k závěru, že nesplňují podmínky technické kvalifikace dle bodu 12.1.2. zadávací dokumentace. Vzhledem k tomu, že žádná z navrhovatelem předložených referenčních zakázek dle zadavatele nesplnila podmínky technické kvalifikace vymezené v zadávací dokumentaci, přistoupil zadavatel k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona.

Právní posouzení

76. Navrhovatel podaným návrhem brojí proti svému vyloučení ze zadávacího řízení. Navrhovatel nesouhlasí s výkladem zadávací podmínky veřejné zakázky vztahující se k prokázání technické kvalifikace, který zadavatel poskytl v okamžiku, kdy jej vyloučil ze zadávacího řízení. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, zejména v rozporu s § 6 zákona, když dokumenty, kterými navrhovatel prokazoval splnění kritérií technické kvalifikace, zadavatel posuzoval v rozporu s pravidly právního, logického i jazykového výkladu, jakož i se zásadami přiměřenosti, transparentnosti a rovného zacházení. Navrhovatel je dále přesvědčen, že zadavatel při posouzení nabídek měnil zadávací podmínky v rozporu s § 99 zákona.

77. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že zadávacími podmínkami podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona jsou veškeré podmínky stanovené zadavatelem týkající se průběhu zadávacího řízení a účasti v zadávacím řízení, pravidel pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení, pravidel pro hodnocení nabídek a dalších podmínek pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

78. Zásadní dokument celého zadávacího řízení představuje zadávací dokumentace, na jejímž základě dodavatelé zpracovávají své nabídky. Zadávací dokumentace tedy musí obsahovat požadavky zadavatele a technické podmínky v takovém rozsahu, aby byla nejen úplná a správná, ale současně, aby byla jasná, srozumitelná, určitá a dostatečně podrobná tak, aby si kterýkoliv potenciální dodavatel po seznámení s ní mohl učinit představu, co je předmětem konkrétní veřejné zakázky, jakým způsobem má zpracovat nabídku, a zda se tedy případně daného zadávacího řízení zúčastní. Význam kvality zpracování zadávací dokumentace ze strany zadavatele lze spatřovat rovněž v tom, že na jejím základě budou dodavatelé schopni podat vzájemně porovnatelné nabídky, které umožní zadavateli jejich hodnocení podle předem stanovených kritérií. Zákon i rozhodovací praxe Úřadu stanoví jasnou odpovědnost zadavatele za správnost a úplnost zadávacích podmínek. Uvedené pravidlo výslovně vyplývá z § 36 odst. 3 zákona, přičemž k tomuto ustanovení zákona komentářová literatura^[2] uvádí, že „(…) zadávací podmínky musí být určité a jednoznačné. Zadavatel by při jejich přípravě neměl připustit, aby si tyto podmínky mohli různí dodavatelé vykládat různě, případně aby vznikaly pochybnosti o výkladu určitého požadavku zadavatele.“. Úřad tedy považuje zpracování zadávací dokumentace za důležitou část zadávacího procesu a je nezbytné mu věnovat patřičnou pozornost a profesionalitu. Dodavatelé musí mít k dispozici veškeré informace nutné ke zpracování nabídky, a není tedy přípustné, aby zadavatel uvedl dodavatele v omyl či uvedl nedostatečné informace, případně aby byl text zadávací dokumentace nesrozumitelný nebo neurčitý tak, že by mohly vzniknout pochybnosti o výkladu určitého požadavku zadavatele. Vždy platí, že postup zadavatele musí být v souladu se zásadami, na nichž stojí zákon, tj. se zásadami transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

79. Výše citovaná komentářová literatura k tomu dále uvádí, že „(…) v případě, kdy by se vyskytla jakákoliv nejasnost či neurčitost v zadávacích podmínkách, nelze tuto nejasnost v žádném případě vykládat k tíži dodavatele, neboť takový postup by byl v rozporu se zásadami transparentnosti a rovného zacházení dle § 6. Jediným subjektem, který je zcela odpovědný za správnost a úplnost zadávacích podmínek, je vždy pouze zadavatel. Je však třeba zdůraznit, že hodnocení, zda byly zadávací podmínky stanoveny určitě a jednoznačně, by se mělo provádět z pohledu dodavatele jednajícího s obvyklými znalostmi a péčí s přihlédnutím k podmínkám na trhu, do nějž předmět veřejné zakázky svým věcným vymezením a rozsahem spadá. Dle mínění autorů komentáře nelze přijmout závěr o neurčitosti či nejasnosti zadávacích podmínek pouze na základě toho, že si je některý z dodavatelů vyložil nesprávně, neboť nedisponoval obvyklými znalostmi či nevynaložil obvyklou péči při studiu zadávacích podmínek.“.

80. Platí tedy, že zadavatel má povinnost zpracovat zadávací dokumentaci jednoznačně a dostatečně určitě, avšak nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávací dokumentaci vše vydefinoval do všech myslitelných podrobností a aby zároveň předjímal i všechny krajní varianty výkladů. Zadavatel je totiž také oprávněn počítat s přiměřenou odbornou informovaností a znalostí dodavatelů pohybujících se na relevantním trhu a rovněž s jejich schopností kvalifikovaně a racionálně přistoupit k výkladu jeho požadavků. Hodnocení, zda byly zadávací podmínky stanoveny určitě a jednoznačně, by tedy mělo být prováděno z pohledu dodavatele jednajícího s obvyklými znalostmi a také s racionálním přístupem.

81. K výše uvedené problematice předseda Úřadu konstatoval ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-05155/2021/163/VVá ze dne 18. 3. 2021, sp. zn. ÚOHS-R0021/2021/VZ následující: „Na tomto místě je možné uvést, že tvorba zadávacích podmínek není jednoduchým úkolem a nelze požadovat po zadavateli, aby zadávací podmínky byly zcela bezchybné a dokonalé. K zadávacím podmínkám a jejich znění je proto potřeba přistupovat s určitou mírou racionality a s touto racionalitou je i vykládat. S takovou optikou mají na zadávací podmínky nahlížet dodavatelé a nahlíží a bude tak na ně nahlížet i Úřad a předseda Úřadu. Pokud se navíc jedná o námitku, která mohla být efektivně vypořádána v průběhu zadávacího řízení požadavkem na vysvětlení zadávací dokumentace a zcela jistě se nejedná o zadávací podmínku, která je způsobilá dodavatele zmást, nelze očekávat, že výsledkem řízení u Úřadu bude uložení nápravného opatření reagující na takovou zadávací podmínku zrušením zadávacího řízení. Smyslem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je mimo jiné přezkoumání zadávacích podmínek stanovených zadavatelem, a proto navrhovateli není a nemůže být upíráno se na Úřad s návrhem proti jakékoliv zadávací podmínce obrátit. Je však třeba tento smysl hledat v posouzení skutečně problematických zadávacích podmínek, nikoliv primárně takových, které lze překlenout výkladem, vysvětlením či jen kombinací snahy o pochopení, odborných a praktických znalostí a racionality.“

82. Úřad rovněž považuje za nezbytné připomenout, že zadavatelem stanovené zadávací podmínky jsou pro dodavatele závazné, přičemž jejich nedodržení je důvodem pro vyloučení z účasti v zadávacím řízení. Nabídka každého dodavatele tak musí zadávací podmínky plně respektovat a nelze se od nich svévolně odchýlit nad jejich rámec.

83. Zadavatel v posuzovaném případě stanovil v zadávací dokumentaci, že k prokázání technické kvalifikace je dodavatel povinen předložit seznam významných zakázek, z nichž vyplývá, že dodavatel realizoval minimálně 1 významnou zakázku, jejímž předmětem byla dodávka rozvodných skříní s měřícími nebo řídícími nebo informačními technologiemi pro EHV a současně finanční objem této zakázky činil minimálně 5 000 000,– Kč.

84. Z dokumentace o zadávacím řízení, konkrétně z rozhodnutí o vyloučení, Úřad zjistil, že navrhovatel byl s odkazem na § 48 odst. 2 písm. a) zákona ze zadávacího řízení vyloučen z důvodu, že jeho nabídka neodpovídá zadávacím podmínkám, resp. že žádná referenční zakázka obsažená v nabídce nesplňuje výše označenou podmínku k prokázání technické kvalifikace.

85. Navrhovatel v návrhu brojí mj. proti svému vyloučení, neboť je přesvědčen, že požadavky technické kvalifikace stanovené v zadávací dokumentaci v plném rozsahu splnil, když jako jednu z referenčních zakázek uvedl dodávku realizovanou pro společnost KANETSU, jejímž předmětem byla dodávka vozidlových počítačů pro nadřazené řízení vozidel linek metra v čínském Chengdu. Navrhovatel v návrhu uvádí, že každá jednotlivá technologie dodávaná pro společnost KANETSU byla uložena ve svém vlastním „reku“ (rozvaděči, tedy ochranném obalu), krytá kovovou konstrukcí s pevnou základnou a opatřená záslepkami. Konkrétní komponenty, které byly předmětem zakázky pro společnost KANETSU navrhovatel popsal ve svém sdělení ze dne 11. 7. 2024, ve kterém uvedl, že dodávka pro společnost KANETSU obsahovala vozový počítač malý, vozový počítač velký, zařízení RIO2 a displej. Navrhovatel do tohoto sdělení ze dne 11. 7. 2024 přiložil rovněž fotografie jednotlivých komponentů, přičemž vysvětlil, že vozový počítač velký i vozový počítač malý představují zařízení, která jsou samostatnými celky a jsou vkládána do svých samostatných „racků“, které označil jako rozvodné skříně. Rovněž v případě zařízení RIO2 navrhovatel uvedl, že se jedná o zařízení vkládané do rozvaděče. Navrhovatel proto zastává názor, že dodávka realizovaná pro společnost KANETSU splňuje podmínky technické kvalifikace vymezené v zadávací dokumentaci, neboť jejím předmětem byly mj. i rozvodné skříně s technologiemi pro EHV.

86. Zadavatel naopak zastává názor, že předmětem dodávky realizované navrhovatelem pro společnost KANETSU nebyly rozvodné skříně pro EHV, nýbrž pouze časti, moduly, respektive periferie vyššího řešení (tj. zařízení připojující se k počítači), které se nedají považovat za rozvodnou skříň. Zadavatel má za to, že „[r]ozvodná skříň (též „rozvaděč“) obsahuje dvířka, panty, zámky, případně plombu a okénko, určitě vždy pevnou základnu. Rozvodná skříň je kovová nebo plastová s dvířky, které je možné zajistit případně zamykat proti neoprávněnému přístupu. Uvnitř rozvodné skříně jsou další (samostatná) zařízení jako např. elektroměr, zdroj, elektronika v krytu, kabelové rozvody a vývody. Rozvodná skříň s dvířky společně tvoří jednoduše otevíratelné zapouzdření vnitřního vybavení skříně, které plní nějakou vyšší funkci.“. Vzhledem ke skutečnosti, že dle bodu 12.1.2. zadávací dokumentace musí být předmětem významné dodávky „dodávka rozvodných skříní s měřícími nebo řídícími nebo informačními technologiemi pro EHV“, významná dodávka pro společnost KANETSU dle zadavatele nesplňuje podmínky technické kvalifikace.S oh­ledem na to, že ani jiná z navrhovatelem předložených referenčních zakázek nesplnila dle názoru zadavatele podmínku technické kvalifikace vymezenou v zadávací dokumentaci, je zadavatel přesvědčen, že postupoval v souladu se zákonem, když vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení.

87. Úřad se tedy v kontextu výše uvedeného zabýval tím, zda byl na straně zadavatele dán oprávněný důvod k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení pro nesplnění zadávacích podmínek, resp. neprokázání splnění kritéria technické kvalifikace. Pouze pro úplnost Úřad uvádí, že předmětem tohoto správního řízení není posuzování správnosti zadávacích podmínek, ale toliko otázka, zda zadavatel postupoval správně, když vyloučil navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení. V této souvislosti Úřad doplňuje, že předmět návrhu současně vymezuje i předmět řízení o tomto návrhu, přičemž rozšíření předmětu řízení navrhovatelem není možné, respektive Úřad k němu nepřihlíží. Navrhovatel v návrhu vyjadřuje své přesvědčení, že právě dodávka pro společnost KANETSU splňuje požadavky technické kvalifikace vymezené v zadávací dokumentaci, proto se Úřad v předmětném správním řízení zabýval toliko tím, zda zadavatel postupoval správně, když vyloučil navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení z důvodu, že referenční zakázka pro společnost KANETSU nesplnila požadavky technické kvalifikace.

88. Pro úplnost Úřad doplňuje, že ačkoliv navrhovatel v čestném prohlášení k prokázání technické kvalifikace uvedl kromě zakázky pro společnost KANETSU další dvě referenční zakázky, z dokumentace o zadávacím řízení je zřejmé, že zadavatel u těchto zakázek rovněž dospěl k závěru, že tyto nesplňují zadávací podmínky. Úřad zastává názor, že navrhovatel tento závěr zadavatele akceptoval, když v předmětném návrhu brojí toliko proti „neuznání“ referenční zakázky pro společnost KANETSU. Z uvedeného je zřejmé, že zakázka pro společnost KANETSU byla rozhodná pro učinění závěru o tom, zda navrhovatel prokázal splnění požadavku na prokázání technické kvalifikace, či nikoliv.

89. Úřad na tomto místě v obecnostech shrnuje, že mezi navrhovatelem a zadavatelem je v šetřeném případě spor o výklad požadavku k prokázání technické kvalifikace dle bodu 12.1.2. zadávací dokumentace, konkrétně o to, jaké komponenty lze považovat za rozvodné skříně pro EHV, neboť navrhovatel a zadavatel zastávají odlišný výklad této zadávací podmínky, potažmo pojmu rozvodná skříň, kdy dle názoru zadavatele rozvodná skříň s dvířky, panty, zámky a případně dalším příslušenstvím tvoří jednoduše otevíratelné zapouzdření vnitřního vybavení skříně (jako je např. elektroměr, zdroj, elektronika v krytu, kabelové rozvody a vývody apod.), zatímco navrhovatel tvrdí, že rozvodná skříň nemusí mít vždy dvířka, panty či zámky, přičemž její konstrukce vždy záleží na požadavcích objednatele či požadavcích dané technologie na ochranu příslušného zařízení.

90. Zadavatel za účelem prokázání technické kvalifikace požadoval předložení seznamu významných zakázek, přičemž mj. požadoval, aby předmětem alespoň jedné z těchto zakázek byla dodávka rozvodných skříní s měřícími nebo řídícími nebo informačními technologiemi pro EHV. Pojem rozvodné skříně není blíže v zadávací dokumentaci vysvětlen, nicméně, jak konstatoval předseda Úřadu ve výše citovaném rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0021/2021/VZ, k zadávacím podmínkám je nutno přistupovat s určitou mírou racionality a s touto racionalitou je i vykládat. Řada na první pohled nejasných zadávacích podmínek může být překlenuta výkladem, vysvětlením či jen kombinací snahy o pochopení, odborných a praktických znalostí a racionality. Skutečnost, že zadavatel pojem rozvodné skříně v zadávací dokumentaci výslovně nedefinoval, tak dle názoru Úřadu nevede k závěru, že zadávací podmínka užívající daný pojem je neurčitá, neboť je nutné přistoupit k výkladu uvedené zadávací podmínky racionálně a smysluplně s ohledem na odborné znalosti v oblasti elektrických zařízení a přístrojů pro drážní vozidla.

91. Je zřejmé, že výklad pojmu „rozvodná skříň pro EHV“ by měl vycházet z odborných znalostí, proto Úřad považoval za nutné v šetřeném případě ověřit, zda mezi odborníky existuje obecně uznávaná definice rozvodných skříní. Za účelem zodpovězení shora předestřené otázky se Úřad obrátil na několik vysokých škol zaměřujících se na problematiku strojního inženýrství či dopravní techniky. Dvě vysoké školy Úřadu potvrdily, že jsou schopny vypracovat požadované odborné stanovisko za úhradu a jedna vysoká škola (VUT) Úřadu odborné stanovisko poskytla.

92. Z odborného stanoviska VUT vyplývá následující.  Při řešení výše nastíněné problematiky je nutné vycházet zejm. z české technické normy ČSN EN IEC 61439–1 ed. 3 – Rozváděče nízkého napětí – Část 1: Obecná ustanovení, která uvádí, že rozvaděč je „kombinace jednoho nebo více spínacích přístrojů nízkého napětí spolu s přidruženými řídícími, měřícími, signalizačními, ochrannými, regulačními zařízeními, se všemi vnitřními elektrickými a mechanickými propojením a konstrukčními částmi, jak jsou stanoveny původním výrobcem, které mohou být sestaveny v souladu s návody původního výrobce“. V rámci dalšího textu této normy se vždy uvažuje o tom, že rozvodná skříň v provozu je volně stojící či upevněna na mechanické konstrukci (např. zeď), přičemž vždy musí mít základní nosnou konstrukci a dále může mít i jiné prvky typu dveře, panty apod. Dle odborného stanoviska VUT je možné tuto definici využít i pro definici v oblasti EHV, kdy rozvodnou skříň pro EHV lze definovat jako za provozu volně stojící či upevněnou skříň, která obsahuje soubor dalších elektrických/e­lektronických prvků a jejich mechanického propojení.

93. Z právě uvedeného Úřad dovozuje následující závěry. Při výkladu technických pojmů je nutné vycházet zejm. z českých technických norem, které stanovují základní požadavky na kvalitu a bezpečnost, slučitelnost, zaměnitelnost, ochranu zdraví a ochranu životního prostředí a rovněž vyjadřují požadavky na výrobky, procesy nebo služby, které zajistí splnění požadavků vhodnosti pro určený účel. Z české technické normy upravující rozváděče nízkého napětí lze dovodit, že rozvodná skříň v provozu je volně stojící či upevněna na mechanické konstrukci, přičemž vždy musí mít základní nosnou konstrukci. Rozvodná skříň může, ale nemusí mít další prvky jako jsou dveře, panty, zámky, plombu či okénko. Obdobně lze definovat rozvodnou skříň pro EHV jako volně stojící či upevněnou skříň, která obsahuje jednotlivé technologie. Je tedy zřejmé, že rozvodná skříň představuje jakési zapouzdření vnitřního vybavení, přičemž není rozhodné, jak tento „ochranný obal“ vypadá, tedy zda má dvířka či panty, z jakého materiálu je vyroben apod.

94. S ohledem na výše citovanou definici rozvodných skříní pro EHVpřistoupil Úřad k posouzení, zda lze plnění, které navrhovatel poskytoval v rámci své referenční zakázky pro společnost KANETSU, považovat za dodávku obsahující mj. i rozvodnou skříň s měřícími nebo řídícími nebo informačními technologiemi pro EHV, neboť navrhovatel ve svém návrhu zastává názor, že právě tato referenční zakázka požadavek zadavatele na prokázání technické kvalifikace splňuje.

95. Z odborného stanoviska VUT vyplývá, že při posouzení otázky, zda dodávka pro společnost KANETSU obsahovala mj. i rozvodné skříně pro EHV, lze vyjít z české technické normy ČSN EN 50155 ed 5 Drážní zařízení – elektronické zařízení drážních vozidel. Na základě popisu navrhovatele je možné zařízení, které bylo dodáváno společnosti KANETSU v rámci referenční zakázky, označit jako položku definovanou pod pojmem „kostra (subrack)“, která je dle článku 3.1.5 výše označené normy definována jako „konstrukční jednotka určená pro umístění jedné či více osazených desek plošných spojů a zásuvných jednotek“. Nicméně zadávací podmínku vztahující se k technické kvalifikaci VUT ve svém odborném stanovisku vykládá tak, že zadavatel požadoval v rámci seznamu významných zakázek doložení dodání „stojanu (racku)“ dle normy ČSN EN 50155 ed 5m, přičemž tato položka je definována jako „volně strojící nebo upevněná konstrukce pro uložení elektrického nebo elektronického zařízení“. Ze závěru odborného stanoviska VUT proto vyplývá, že obecně hlavní vlastností, která u dodávky pro společnost KANETSU není splněna, je podmínka samostatné či upevněné konstrukce, jelikož zařízení navrhovatele dodávané v rámci zakázky pro společnost KANETSU bývá umístěno ve stojanech. Pokud by navrhovatel dodával i tyto stojany, bylo by tyto možné považovat za rozvodnou skříň, avšak navrhovatelem nebyla předložena informace prokazující, že by součástí dodávky pro společnost KANETSU byly i stojany (resp. rozvodné skříně).

96. Z jednotlivých vyjádření a dokumentů předložených navrhovatelem vztahujících se k zakázce pro společnost KANETSU vyplývá, že předmětem této zakázky byly technologie pro EHV – jedná se zejména o vozidlové počítače různého typu, displeje a další zařízení určená pro vozy metra. Jednotlivé technologie dodávané společnosti KANETSU navrhovatel specifikoval ve sdělení ze dne 11. 7. 2024, přičemž z fotografií těchto technologií je zřejmé, že se jedná o určité komponenty, které musí být následně uspořádány do většího celku, tj. např. nějakého stojanu či skříně, ostatně tento názor potvrzuje i odborné stanovisko VUT vycházející z českých technických norem. Vzhledem k tomu, že definičním znakem rozvodné skříně je typicky samostatná konstrukce (samostatně stojící či upevněná konstrukce) obsahující jednotlivé technologie, je nutné konstatovat, že právě tento znak jednoznačně není u zařízení dodávaných navrhovatelem v rámci zakázky pro společnost KANETSU splněn. Úřad vzal v úvahu, že řada dodávaných technologií je umístěna do tzv. subracků (volně přeloženo skříní), nicméně jak vyplývá z odborného stanoviska VUT a rovněž z fotografií jednotlivých zařízení, je nutné tyto subracky dále umístit do nějakého stojanu či skříně (v případě informačních technologií je rovněž zaužíván pojem rack, jak plyne z odborného stanoviska VUT), je tedy potřeba jejich zapouzdření v určitém větším celku. Tento ochranný obal představující vnější zapouzdření by dle názoru Úřadu i odborného stanoviska VUT mohl představovat onu rozvodnou skříň ve smyslu výše citované definice vycházející z českých technických norem, potažmo ve smyslu zadávací dokumentace. Nicméně z tvrzení ani z dokumentů doložených navrhovatelem nevyplývá, že by navrhovatel společnosti KANETSU dodával rovněž nějaké volně stojící nebo na zeď upevněné konstrukce, do kterých by se jednotlivé součásti vozidlových počítačů s displeji následně zapojovaly.

97. S ohledem na to, že rozvodnou skříň pro EHV lze dle českých technických norem definovat jako volně stojící nebo upevněnou konstrukci pro uložení elektrického nebo elektronického zařízení, je nutné konstatovat, že předmětem dodávky pro společnost KANETSU nebyla dodávka rozvodných skříní s měřícími, řídícími či informačními technologiemi pro EHV, nýbrž pouze jednotlivé technologie vozidlových počítačů umístěných do vlastních obalů, tj. dílčích subracků spolu s displeji a dalšími zařízeními, které je nutné dále sestavit či vložit do většího volně stojícího nebo upevněného celku.

98. Jak již Úřad konstatoval výše, zadávací podmínky jsou pro dodavatele závazné, přičemž jejich nedodržení je důvodem pro vyloučení z účasti v zadávacím řízení. Nabídka každého dodavatele tak musí zadávací podmínky plně respektovat a nelze se od nich svévolně odchýlit. Jak bylo dovozeno výše, referenční zakázka pro společnost KANETSU nesplnila podmínku technické kvalifikace dle bodu 12.1.2. písm. a) odrážky první zadávací dokumentace, která zní, žepředmětem plnění referenční zakázky musí být dodávka rozvodných skříní s měřícími nebo řídícími nebo informačními technologiemi pro EHV, když nezahrnovala dodávku rozvodných skříní, a vzhledem k tomu, že ani jiná z referenčních zakázek předložených zadavatelem v čestném prohlášení k prokázání technické kvalifikace nesplnila požadavky zadavatele vymezené v zadávací dokumentaci, byl zadavatel oprávněn přistoupit k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona.

99. Navrhovatel v návrhu rovněž namítá, že zadavatel v zadávací dokumentaci nedefinoval pojem „rozvodná skříň“, ani zadávací podmínky nedoplnil o definici rozvodné skříně ve smyslu § 99 odst. 1 zákona, ani neodkázal na právní předpis nebo normu rozvodné skříně definující. Dle navrhovatele jednal zadavatel v rozporu se zákonem, když v zadávací dokumentaci užil nejasný pojem rozvodná skříň, který až následně definoval v rozhodnutí o vyloučení, přičemž tím dle názoru navrhovatele změnil podmínky pro prokázání technické kvalifikace.

100. K tomuto Úřad uvádí, že nelze rozumně požadovat po zadavateli, aby definoval každý jednotlivý pojem, jenž užije v zadávacích podmínkách, a to tím spíše, pokud je uvedený pojem minimálně odborné veřejnosti znám a jí běžně užíván. Úřad má za to, že lze od navrhovatele jakožto osoby působící v daném oboru spravedlivě očekávat znalost tohoto pojmu, a to právě z toho důvodu, že v daném oboru působí. V souladu se závěry plynoucími z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 5. 2010, sp. zn. 62 Ca 91/2008, v němž soud deklaroval, že u uchazečů, kteří se hodlají ucházet o získání veřejné zakázky, je důvodné předpokládat dostatečnou odbornou úroveň, mohl zadavatel dle názoru Úřadu oprávněně předpokládat, že dodavatel jednající s obvyklými znalostmi a také s racionálním přístupem bude schopen provést správný výklad zadávací podmínky týkající se požadavku na prokázání technické kvalifikace a v ní užitého pojmu rozvodné skříně. Odborně zdatný dodavatel působící na relevantním trhu musí být jednoznačně obeznámen s českými technickými normami, které pracují právě s pojmy rozvaděč či rozvodná/rozvodní skříň. Úřad je proto přesvědčen, že u navrhovatele, jakožto dodavatele působícího na relevantním trhu s obvyklými znalostmi a také s racionálním přístupem, lze předpokládat obvyklou znalost a péči při tvorbě nabídky, přičemž nelze přijmout závěr o neurčitosti či nejasnosti zadávacích podmínek pouze na základě toho, že si navrhovatel zadávací podmínky vyložil nesprávně či nevynaložil obvyklou péči při studiu zadávacích podmínek. Nutnost takového přístupu přímo vyplývá z požadavku vykládat zadávací dokumentaci ve světle praxe obvyklé při zadávání obdobných veřejných zakázek, neboť lze předpokládat, že obvyklá praxe je založená na racionálním rozhodování zadavatelů i dodavatelů. Tuto obecnou tezi lze podpořit závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2012, č. j. 1 Afs 42/2012 – 51, kde se v bodě 20. odůvodnění tohoto rozsudku uvádí: „Nejednoznačnost textu by jistě mohla být odstraněna existující zvyklostí či ustálenými praktikami v daném oboru, které by profesionál podnikající v diagnostice komunikací měl znát. […] Nejednoznačnost pravidla nelze samozřejmě bez dalšího dovozovat jen z toho, že žalobkyně pravidlo pochopila jinak.“ Úřad tak s ohledem na výše uvedené teze přihlédl k další významné skutečnosti, a to že navrhovatel je prokazatelně odborně zdatným dodavatelem působícím v dotčeném oboru.

101. Úřad si je vědom toho, že vyjádření zadávací podmínky k prokázání technické kvalifikace nelze považovat za ideální. Nicméně jak bylo dovozeno výše, z českých technických norem lze zjistit určitou obecně přijímanou definici rozvodných skříní, kterou je možné aplikovat i na rozvodné skříně pro EHV. Navrhovatel, jakožto odborník s předpokládanou dostatečnou odbornou úrovní a praktickými znalostmi byl jednoznačně schopen výklad zadávacích podmínek provést a na jeho základě přistoupit k podání nabídky a předložit referenční zakázky splňující požadavky zadavatele. Svůj závěr Úřad opírá o skutečnost, že navrhovatel podal nabídku do zadávacího řízení, jehož předmět zadavatel v zadávací dokumentaci definoval jako zajištění dodávek rozvodných skříní s měřícími nebo řídícími nebo informačními technologiemi pro EHV. Navrhovatel jakožto odborně zdatný dodavatel si tedy musel být vědom toho, jaký je předmět zadávacího řízení, do kterého podává nabídku, resp. co bude povinen v případě uzavření smlouvy na plnění předmětu zadavateli dodávat. Stejný pojem zadavatel užil v požadavku na prokázání technické kvalifikace, přičemž Úřad má za to, že pokud byl navrhovatel schopen podat nabídku, jejíž předmět i dle názoru zadavatele odpovídá předmětu veřejné zakázky, byl rovněž schopen posoudit, jaká zařízení měla být předmětem plnění referenční zakázky, jejíž předložení zadavatel požadoval za účelem prokázání technické kvalifikace, neboť v obou těchto požadavcích jsou užity stejné pojmy – rozvodné skříně s měřícími nebo řídícími nebo informačními technologiemi pro EHV.

102. Úřad tedy požadavek zadavatele na prokázání technické kvalifikace předložením seznamu významných zakázek považuje za stanovený v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, neboť navrhovatel jakožto odborník na relevantním trhu byl jednoznačně schopen provést výklad této zadávací podmínky s využitím svých odborných znalostí, racionality a celkového znění a účelu zadávací dokumentace. Úřad je tedy přesvědčen, že zadavatel výkladem zadávací podmínky pro prokázání technické kvalifikace nepřistoupil ke změně zadávací dokumentace, neboť při tomto výkladu rovněž vycházel ze znění zadávací dokumentace a svých odborných znalostí v tomto oboru, přičemž se neodchýlil od obecně přijímaného odborného výkladu pojmu „rozvodná skříň“.  Uvedenou argumentaci navrhovatele tak Úřad odmítá jako nedůvodnou.

103. Na základě výše uvedených skutečností a v souladu se všemi zjištěnými poznatky Úřad konstatuje, že neshledal ze strany zadavatele nedodržení pravidel stanovených zákonem namítaných navrhovatelem, tudíž není dán důvod pro uložení nápravného opatření dle § 263 zákona.

104. S ohledem na vše výše uvedené tedy Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu zasílají Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Správa železnic, státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1

2. TTC Controls s.r.o., Třebohostická 987/5, 100 00 Praha 10

2.

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy