ÚOHS-S0278/2024/VZ-21560/2024/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 a § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) citovaného zákona obviněným

• Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 24. 11. 2023 společností HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, Nové Město, 110 00 Praha 1

v souvislosti s uveřejněním písemné zprávy zadavatele k veřejné zakázce „Softwarové prostředí pro sdílení informací a dat“ zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění, jehož oznámení o výsledku bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 11. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 11. 2023 pod ev. č. Z2023–051898, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 15. 11. 2023 pod ev. č. 2023/S 220–692464,

rozhodl takto

I.

Obviněný – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že písemnou zprávu zadavatele k veřejné zakázce „Softwarové prostředí pro sdílení informací a dat“ zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění, jehož oznámení o výsledku bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 11. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 11. 2023 pod ev. č. Z2023–051898, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 15. 11. 2023 pod ev. č. 2023/S 220–692464 – neuveřejnil podle § 217 odst. 5 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, tj. nejpozději do dne 18. 12. 2023, ale učinil tak až dne 18. 1. 2024.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha – podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 20 000 Kč (dvacet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, se obviněnému – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Obviněný – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 24. 11. 2023 společností HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, Nové Město, 110 00 Praha 1 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil dne 2. 11. 2023 odesláním výzvy k jednání z téhož dne (dále jen „výzva k jednání“) jednací řízení bez uveřejnění za účelem zadání veřejné zakázky „Softwarové prostředí pro sdílení informací a dat“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Dne 3. 11. 2023 obviněný uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem – InQool, a.s., IČO 29222389, se sídlem Svatopetrská 35/7, 617 00 Brno (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky (dále jen „smlouva“).

3. Předmětem smlouvy je dle čl. 2.1 smlouvy dílo spočívající ve vývoji a dodání systémů specifikovaných v příloze č. 1 smlouvy a provedení dalších souvisejících činností a věcí, které jsou výslovně uvedeny v příloze č. 1 smlouvy a v článku 2.2. smlouvy.

4. Obviněný uveřejnil dne 18. 1. 2024 na profilu zadavatele (dostupném z: https­://nen.nipez.cz/pro­fily-zadavatelu-platne/detail-profilu/mmr/u­zavrene-zakazky/p:puv­z:query=softwa­rov%C3%A9/deta­il-zakazky/N006–24-V00001387) písemnou zprávu zadavatele k veřejné zakázce.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 a § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona a k projednání přestupků podle zákona, obdržel dne 9. 1. 2024 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky, ve kterém je namítáno, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, když dne 3. 11. 2023 uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem a neuveřejnil ve lhůtě podle § 217 odst. 5 zákona na profilu zadavatele písemnou zprávu.

6. Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného související dokumentaci k předmětnému zadávacímu řízení a jeho vyjádření k obsahu podnětu.

Vyjádření obviněného

7. Ve svém vyjádření ze dne 22. 1. 2024 obviněný úvodem odkazuje na skutečnost, že kompletní dokumentace o zadávacím řízení již byla Úřadu poskytnuta v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0766/2023/VZ.

8. Obviněný uvádí, že písemná zpráva byla na profilu zadavatele uveřejněna 20 pracovních dnů po uplynutí lhůty. Dle obviněného v opomenutí nelze shledávat úmysl ani důsledky způsobilé poškodit nebo jakkoli odepřít jakémukoli zainteresovanému subjektu přístup k informacím o postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky, neboť požadavky na obsah písemné zprávy zadavatele jsou prakticky totožné s informacemi, které obviněný publikoval v oznámení o výsledku zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek.

9. Dle obviněného je hlavní účel sledovaný zákonodárcem, tedy informování veřejnosti, fakticky naplněn, pokud dojde k odeslání v souladu s národní a evropskou právní úpravou k uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení. Obviněný tak žádá Úřad, aby zohlednil, že z materiálního hlediska publikoval všechny informace o smlouvě a zadávacím řízení.

10. Obviněný poukazuje na skutečnost, že zákon v účinném znění neobsahuje premisu, jež byla v § 270 odst. 1 zákona ve znění účinném do 15. 7. 2023, a sice, že se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle zákona, je společensky škodlivý. Obviněný v této souvislosti poukazuje na § 5 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), ze kterého mj. vyplývá, že přestupek je společensky škodlivý protiprávní čin. Dle obviněného je na místě primárně posoudit aspekt společenské škodlivosti opomenutí, a nikoliv zásadního prodlení s formálním uveřejněním písemné zprávy zadavatele. Obviněný závěrem navrhuje, aby Úřad šetření podnětu zastavil.

III.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

11. Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění za dostatečná, vydal dne 2. 4. 2024 příkaz č. j. ÚOHS-13728/2024/500 z téhož dne (dále jen „příkaz“), kterým rozhodl o tom, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona tím, že písemnou zprávu zadavatele k veřejné zakázce neuveřejnil podle § 217 odst. 5 zákona na profilu zadavatele ve lhůtě 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, tj. nejpozději do dne 18. 12. 2023, ale učinil tak až dne 18. 1. 2024. Ve výroku II. příkazu uložil Úřad obviněnému za spáchání uvedeného přestupku pokutu ve výši 20 000 Kč.

12. Doručením příkazu obviněnému dne 2. 4. 2024 bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a ve spojení s § 90 odst. 1 přestupkového zákona zahájeno řízení o přestupku.

13. Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

14. Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 10. 4. 2024 odpor z téhož dne (dále jen „odpor obviněného“). Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

Odpor obviněného

15. Obviněný úvodem tvrdí, že neuveřejněním písemné zprávy zadavatele nedošlo k naplnění materiální stránky přestupku, neboť relevantní dodavatelé i veřejnost byli o uzavření smlouvy informováni zejména prostřednictvím Věstníku veřejných zakázek a registru smluv. O dostatečném informování veřejnosti dle obviněného svědčí skutečnost, že k Úřadu byly podány 3 návrhy na zákaz plnění smlouvy a poukazuje na skutečnost, že prodlení s uveřejněním písemné zprávy nikterak neomezilo jejich možnost domáhat se přezkumu před Úřadem.

16. Obviněný vyjadřuje přesvědčení, že písemná zpráva neobsahovala žádné informace, které by obviněný neuvedl v již dříve publikovaných dokumentech. Obviněný dále uvádí, že nemůže souhlasit s názorem Úřadu o zvláštním významu informace dle § 217 odst. 2 písm. e) zákona u jednacího řízení bez uveřejnění, neboť u tohoto typu zadávacího řízení je již z počtu účastníků zřejmé, že důvodem výběru dodavatele bylo podání ekonomicky výhodné nabídky dodavatelem splňujícím předpoklady pro plnění veřejné zakázky. Obviněný odkazuje na preambuli smlouvy, ve které je, dle jeho slov, uvedeno explicitní odůvodnění oslovení vybraného dodavatele. Obviněný dodává, že prostřednictvím písemné zprávy tuto informaci pouze zasadil do nového časového kontextu po uzavření smlouvy. Dle obviněného tak byly veškeré informace požadované od písemné zprávy ve lhůtě pro její odeslání veřejnosti přístupné a jediná informace, která nebyla explicitně uvedena ve Věstníku veřejných zakázek, představuje odůvodnění výběru dodavatele, které ale bylo v uveřejněné smlouvě. Dle obviněného je dále význam zmíněné informace bagatelní, neboť ta nepředstavuje informaci, na jejímž základě by mohla být zpochybněna zákonnost postupu obviněného.

17. Obviněný dále vyjadřuje nesouhlas s Úřadem v tom, že by dle zákonodárce měl být profil zadavatele prvním místem, kde se jakýkoliv subjekt může s informacemi o již ukončeném zadávacím řízení seznámit. Obviněný dodává, že ve vztahu k jednacímu řízení bez uveřejnění je lhůta pro publikování informací na profilu zadavatele nejdelší a odkazuje k tomu na § 126, § 219 odst. 1 a § 217 odst. 5 zákona. Zákonodárce přikládá, dle obviněného, písemné zprávě nejmenší váhu, neboť ta je jediným z dokumentů, který je zadavatel povinen uveřejnit po uzavření smlouvy ve lhůtě delší než 30 dní. Dle obviněného je argumentace Úřadu o tom, že dle zákonodárce má být profil zadavatele primárním místem pro seznámení se s výsledkem zadávacího řízení, tím spíše nepřesná, pokud v rámci písemné zprávy lze odkázat na Věstník veřejných zakázek. Obviněný tvrdí, že jeho prodlením nebyl narušen žádný právem chráněný zájem.

18. Obviněný dále odkazuje na novelizované znění § 270 odst. 1 zákona a cituje důvodovou zprávu k zákonu 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novele zákona“). Dle obviněného byla naplněna základní premisa pro přezkoumání naplnění materiální stránky přestupku Úřadem, ten se však otázce jejího naplnění věnoval pouze okrajově. Obviněný tvrdí, že Úřad nezohledňuje skutkový stav, který svědčí o dostatečném informování veřejnosti a je patrné, že se soustředí na naplnění jeho formálních znaků. Dle obviněného Úřad odůvodňuje naplnění materiální stránky přestupku pouze vymezením právem chráněného zájmu bez jakékoliv reflexe skutkového stavu. Argumentace Úřadu v příkazu, kdy považuje za společensky škodlivé, že se naplnění formální stránky dopustil gestor dané legislativy, je dle obviněného nutné považovat za nerelevantní. Obviněný k tomu dodává, že přestupky podle § 269 zákona nadto nezahrnují žádné kvalifikované skutkové podstaty ani nevymezují speciální subjekt, jehož pochybení by mělo být posuzováno přísněji. Obviněný dále uvádí, že ze své pozice gestora dotčené legislativy nijak nenabádá k jejímu porušování a nepopírá své formální pochybení, ale naopak jej napravil neprodleně poté, kdy se o svém opomenutí dozvěděl.

19. Obviněný tvrdí, že široké veřejnosti svůj postup transparentně oznámil a veškeré relevantní informace uveřejnil. Dle obviněného je tak dovození netransparentnosti postupu obviněného za situace, kdy komunikuje výsledek zadávacího řízení i nad rámec svých zákonných možností, s odkazem na formální stránku jeho pochybení nepřiléhavé. Úřad dle obviněného odhlíží od skutečnosti, že uveřejnění písemné zprávy zadavatele tvoří pouze jeden z prvků, kterým je naplňována zásada transparentnosti ve vztahu k ukončeným zadávacím řízením.

20. Obviněný dále tvrdí, že Úřadem odkazovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 34/2016–28 ze dne 9. 8. 2012 se skutkově významně odlišuje od právě řešené situace. Dále poukazuje na Úřadem citovanou pasáž z uvedeného rozsudku, která vychází již z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 1 Tzn 2/96 ze dne 17. 4. 1996, který se zabýval ochranou lidského života a zdraví. Obviněný dále odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 104/2008–45 ze dne 14. 12. 2009, který dle obviněného podporuje skutečnost, že materiální stránku přestupku nelze považovat za naplněnou. Dle obviněného nebylo zasaženo do právem chráněného zájmu společnosti na seznámení se s průběhem a výsledkem zadávacího řízení a Úřad by měl opětovně podrobně posoudit všechny rozhodné skutečnosti.

21. V další části odporu se obviněný vyjadřuje k výši pokuty uložené příkazem, které je dle něj nepřiměřeně vysoká, zejména pokud Úřad neshledal žádné přitěžující okolnosti a naopak vyhodnotil dvě polehčující okolnosti. Obviněný k tomu odkazuje na nedávná rozhodnutí Úřadu, jmenovitě rozhodnutí č. j.  ÚOHS-25487/2023/536 ze dne 4. 7. 2023, rozhodnutí č. j. ÚOHS-34921/2023/500 ze dne 13. 9. 2023, rozhodnutí č.j. ÚOHS-43848/2021/500/AIv ze dne 22. 12. 2021, rozhodnutí č. j. ÚOHS-05133/2023/500 ze dne 6. 2. 2023 a rozhodnutí č. j. ÚOHS-05036/2024/500 ze dne 2. 2. 2024. Z uvedených rozhodnutí Úřadu dle obviněného vyplývá, že i v případě vícečetných pochybení zadavatelů, delší doby prodlení se splněním uveřejňovacích povinností, nebo jejich úplnému nesplnění, Úřad uložil významně nižší pokuty a dle obviněného není dán legitimní důvod, aby Úřad vůči obviněnému přistupoval přísnějším způsobem.

22. Závěrem obviněný navrhuje, aby Úřad podle § 257 písm. f) zákona řízení zastavil, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce.

Další průběh řízení o přestupku

23. Usnesením ze dne 12. 4. 2024 Úřad určil obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

24. Usnesením ze dne 30. 4. 2024 Úřad obviněnému stanovil lhůtu, ve které se mohl podle § 261 odst. 3 zákona vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Obviněný se ve stanovené lhůtě, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

25. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace související s předmětnou veřejnou zakázkou, vyjádření obviněného a odporu a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

26. Podle § 217 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.

27. Podle § 217 odst. 2 zákona musí písemná zpráva obsahovat alespoň:

a)             označení zadavatele, předmět veřejné zakázky a cenu sjednanou ve smlouvě na veřejnou zakázku, pokud byla uzavřena,

b)             použitý druh zadávacího řízení,

c)             označení účastníků zadávacího řízení a uvedení jejich nabídkových cen,

d)             označení všech vyloučených účastníků zadávacího řízení s uvedením důvodu jejich vyloučení,

e)             označení dodavatelů, s nimiž byla uzavřena smlouva nebo rámcová dohoda, nebo dodavatelů, kteří byli zařazeni do dynamického nákupního systému, včetně odůvodnění jejich výběru,

f)              označení poddodavatelů dodavatelů podle písmene e), pokud jsou zadavateli známi,

g)             odůvodnění použití jednacího řízení s uveřejněním nebo řízení se soutěžním dialogem, byla-li použita,

h)             odůvodnění použití jednacího řízení bez uveřejnění, bylo-li použito,

i)               odůvodnění použití zjednodušeného režimu, bylo-li použito,

j)               odůvodnění zrušení zadávacího řízení nebo nezavedení dynamického nákupního systému, pokud k tomuto došlo,

k)             odůvodnění použití jiných komunikačních prostředků při podání nabídky namísto elektronických prostředků, byly-li jiné prostředky použity,

l)               soupis osob, u kterých byl zjištěn střet zájmů, a následně přijatých opatření, byl-li střet zájmů zjištěn,

m)          pokud zadavatel nadlimitní veřejnou zakázku nerozdělí na části, uvede zadavatel odůvodnění tohoto postupu, pokud je neuvedl v zadávací dokumentaci, a

n)             odůvodnění stanovení požadavku na prokázání obratu v případě postupu podle § 78 odst. 3, pokud je neuvedl v zadávací dokumentaci.

28. Podle § 217 odst. 3 zákona může zadavatel v písemné zprávě odkazovat na oznámení o výsledku zadávacího řízení, pokud uveřejněné oznámení obsahuje informace uvedené v § 217 odst. 2 zákona.

29. Podle § 217 odst. 5 zákona je zadavatel povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele. Tato povinnost a povinnost podle § 217 odst. 1 zákona se považuje za splněnou, pokud zadavatel na profilu zadavatele uveřejní údaje podle § 217 odst. 2 zákona ve strojově čitelném formátu.

30. Podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle zákona tím, že neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5 zákona.

31. Podle § 5 přestupkového zákona je přestupkem společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin.

Zjištěné skutečnosti

32. Obviněný uzavřel dne 3. 11. 2023 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky.

33. Z Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že obviněný dne 10. 11. 2023 odeslal k uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek. Oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 13. 11. 2023.

34. Platný profil zadavatele na adrese https://nen.ni­pez.cz/profil/mmr (dále jen „profil zadavatele“) byl pod ev. č. 519375 zveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek dne 31. 7. 2015.

35. Z profilu zadavatele vyplývá, že písemná zpráva zadavatele na něm byla uveřejněna dne 18. 1. 2024.

Právní posouzení

36. Úřad obecně k uveřejňovacím povinnostem uvádí, že uveřejňování je jedním z nástrojů zajišťujících dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení, přičemž tyto povinnosti jsou důležité a mají tak své opodstatnění i z hlediska možnosti veřejné kontroly (viz níže). Účelem zákona a ve svém důsledku zadávacích řízení je zajištění podmínek pro vytvoření hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, jímž je dosahováno efektivního vynakládání veřejných prostředků.

37. Aby mohla proběhnout následná kontrola procesu zadávání, je nezbytné, aby veřejnost disponovala co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení (tzv. princip veřejné publicity výsledků realizovaných zadávacích řízení, na němž je proces zadávání postaven), což je podmíněno mj. zákonem definovanými uveřejňovacími povinnostmi zadavatele. Cílem uveřejňovacích povinností je umožnění kontroly dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností. Důležitost takto prováděné kontroly je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena tím, že porušením uveřejňovací povinnosti se zadavatel dopouští přestupku, za který hrozí zadavateli postih. Informace shromážděné prostřednictvím stanoveného způsobu uveřejňování pak taktéž slouží ke statistickému vyhodnocování veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti ve Věstníku veřejných zakázek, případně v Úředním věstníku Evropské unie.

38. K povinnosti uveřejnění písemné zprávy zadavatele Úřad obecně uvádí, že účelem této povinnosti je zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek, kde písemná zpráva zadavatele představuje významný nástroj (následného) dohledu nad zadávacím procesem. Obsahuje nejen přehled nejdůležitějších kroků učiněných v průběhu zadávání veřejné zakázky, ale obsahuje i elementární údaje, jako je druh použitého řízení, včetně případného odůvodnění jeho použití, identifikace všech účastníků (včetně vybraného dodavatele), důvody jejich případného vyloučení z účasti v zadávacím řízení nebo důvody, pro které bylo zadávací řízení zrušeno. Písemná zpráva zadavatele je tedy jakýmsi souhrnem všech zásadních informací, které se konkrétního zadávacího řízení, resp. veřejné zakázky, týkají.

39. Z výše uvedených důvodů tedy zákon ve svém ustanovení § 217 odst. 1 ukládá zadavatelům povinnost vyhotovit písemnou zprávu o každém zadávacím řízení, a to bez ohledu na druh a režim veřejné zakázky či výsledek zadávacího řízení a tuto poté uveřejnit na profilu zadavatele podle § 217 odst. 5 zákona. Tato uveřejňovací povinnost se současně považuje za splněnou, pokud zadavatel informace dle odst. 2 citovaného ustanovení (tedy obsahové náležitosti písemné zprávy) uveřejní na profilu zadavatele ve strojově čitelném formátu. Zákon v § 217 odst. 3 dále umožnuje naplnění uveřejňovací povinnosti ve vztahu k obsahovým náležitostem pí­semné zprávy zadavatele také tím, že zadavatel v písemné zprávě odkáže na oznámení o výsledku zadávacího řízení, pokud toto obsahuje předmětné zákonem požadované informace. Zákon tak zadavateli umožňuje splnit uveřejňovací povinnost písemné zprávy zadavatele prakticky třemi různými způsoby za předpokladu, že tak zadavatel učiní ve lhůtě 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení podle § 217 odst. 5 zákona. Z uvedeného je také zřejmé, že úmyslem zákonodárce bylo umístění požadovaných informací dle § 217 odst. 2 zákona primárně a minimálně na profilu zadavatele, respektive je zřejmé, že profil zadavatele musí být tím prvním místem, kde se jakýkoliv subjekt může s informacemi o již ukončeném zadávacím řízení seznámit [první místo je přitom Úřadem míněno nikoli ve smyslu pořadí – tedy, že by hledané informace byly uveřejněny nejdříve na profilu zadavatele, když některé informace o zadávacím řízení jsou uveřejňovány ještě před zákonnou lhůtu pro uveřejnění písemné zprávy (jak správně podotkl obviněný v podaném odporu), nýbrž v tom smyslu, že pokud kdokoli z veřejnosti se bude chtít seznámit s informacemi o zadávacím řízení, může na základě § 217 odst. 2 zákona očekávat, že právě na tomto místě nalezne všechny požadované informace, a že na dalších místech by hledal až v případě, že v uveřejněné písemné zprávě zadavatele hledané informace nenalezne – pozn. Úřadu]. Skutečnost, že uvedení informací podle § 217 odst. 2 zákona v oznámení o výsledku zadávacího řízení nepostačí bez dalšího, vyplývá z odst. 3 citovaného ustanovení, kde zákon umožňuje zadavateli v písemné zprávě odkázat na oznámení o výsledku zadávacího řízení, pokud jsou v něm obsaženy požadované informace. Zákon tedy ani v tomto případě nezbavuje zadavatele povinnosti umístit požadované informace na profil zadavatele, byť formou pouhého odkazu v písemné zprávě zadavatele a je tím pouze utvrzen sledovaný účel zákonodárce, kterým je volba profilu zadavatele jakožto primárního místa, kde se veřejnost může seznámit s informacemi podstatnými pro zadávací řízení. Na roli tohoto primárního místa přitom nic nemění fakt, že informace podle § 217 odst. 2 zákona mohou být uvedeny v oznámení o výsledku zadávacího řízení (a tedy ve Věstníku veřejných zakázek), neboť právě profil zadavatele a na něm uveřejněná písemná zpráva zadavatele s případným odkazem na uveřejněné oznámení o výsledku zadávacího řízení je místem, kde se veřejnost dozví o tom, že zákonem požadované informace je třeba hledat jinde, tj. ve Věstníku veřejných zakázek. Lze tedy shrnout, že zákonodárce určil profil zadavatele jako to místo, kde se široká veřejnost může seznámit se sumarizací proběhlého zadávacího řízení a jeho zjevným úmyslem bylo určit profil zadavatele jako to místo, kde budou informace dle § 217 odst. 2dostupné (nebo kde bude odkázáno na oznámení o výsledku zadávacího řízení uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek).

40. K problematice přestupku Úřad obecně uvádí, že ten je v § 5 přestupkového zákona definován jako společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin. Společenská škodlivost činu tvoří materiální stránku přestupku, tedy porušení nebo ohrožení určitého zájmu společnosti, kterou je správní orgán povinen zkoumat. U přestupků v oblasti zadávání veřejných zakázek byla v minulosti zákonem stanovena vyvratitelná právní domněnka, že čin vykazující formální znaky přestupku podle zákona je společensky škodlivý, jak vyplývá z § 270 odst. 1 zákona ve znění účinném do 15. 7. 2023. Zákonem č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela zákona“) bylo citované ustanovení vypuštěno a zákon předmětnou právní domněnku již výslovně neuvádí. Z důvodové zprávy novely zákona vyplývá, že vypuštění citovaného ustanovení „neznamená, že Úřad v každém svém rozhodnutí, v němž bude ukládána pokuta, bude nucen zabývat se v odůvodnění tím, zda je u zjištěného přestupku naplněn znak společenské škodlivosti, ale bude tomu tak pouze v případech, kdy toto může být z nějakého důvodu sporné (…)“. Nejvyšší správní soud ke společenské škodlivosti obecně (tj. nikoliv pouze ve vztahu k oblasti zadávání veřejných zakázek) v rozsudku č. j. 9 As 34/2012–28[1] ze dne 9. 8. 2012 uvedl, že „[o]becně je přitom nutno vycházet z premisy, že již stanovením formálních znaků určité skutkové podstaty zákon předpokládá, že při jejich naplnění v běžně se vyskytujících případech bude stupeň společenské nebezpečnosti zpravidla vyšší než nepatrný.“. Z uvedeného vyplývá, že v případě formálního naplnění skutkové podstaty přestupku lze presumovat, že takový čin je společensky škodlivý a případnou absenci materiální stránky přestupku je účelné zkoumat ve sporných případech, případně namítá‑li tak obviněný. Úřad nerozporuje tvrzení obviněného v podaném odporu, podle něhož se citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu skutkově významně odlišuje od zde šetřeného případu, nicméně ve výše citované části se Nejvyšší správní soud zabývá otázkou materiální a formální stránky přestupku v obecně rovině, tedy nikoli pouze ve vztahu ke skutkovým okolnostem v rozsudku šetřené věci. Dané tvrzení Nejvyššího správního soudu je tak aplikovatelné obecně na problematiku správního trestání, oblast veřejných zakázek nevyjímaje.

41. V šetřeném případě byl obviněný s odkazem na § 217 odst. 1 zákona povinen vyhotovit písemnou zprávu zadavatele a tuto v souladu s § 217 odst. 5 zákona uveřejnit do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení na svém profilu zadavatele. Obviněný uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem dne 3. 11. 2023, čímž bylo dle § 51 odst. 1 zákona zadávací řízení ukončeno a současně tím došlo ke spuštění běhu lhůty 30 pracovních dnů dle § 217 odst. 5 zákona, jejíž poslední den připadl na den 18. 12. 2023. Obviněný v předepsané lhůtě pouze dne 10. 11. 2023 odeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek, které bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 13. 11. 2023. K tomu Úřad uvádí, že zákon sice zadavateli umožňuje umístit požadované informace do oznámení o výsledku zadávacího řízení, současně s tím však požaduje (viz § 217 odst. 3 zákona) na předmětné oznámení výslovně odkázat v rámci písemné zprávy zadavatele uveřejněné podle § 217 odst. 5 zákona v zákonné lhůtě 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení na profilu zadavatele. Písemnou zprávu zadavatele obviněný na profilu zadavatele uveřejnil až dne 18. 1. 2024, tedy 20 pracovních dnů po uplynutí lhůty stanovené zákonem (jejíž konec připadl s odkazem na § 217 odst. 5 zákona na den 18. 12. 2023).

42. Přestože obviněný argumentuje v tom smyslu, že pro naplnění uveřejňovací povinnosti postačuje uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení, jež by obsahovalo informace dle § 217 odst. 2 zákona, Úřad upozorňuje, že kromě toho, že obviněný na oznámení o výsledku zadávacího řízení neodkázal dle § 217 odst. 3 zákona v písemné zprávě uveřejněné v zákonné lhůtě podle § 217 odst. 5 zákona, oznámení o výsledku zadávacího řízení, jež obviněný odeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a Úředního věstníku Evropské unie, neobsahuje veškeré povinné informace, které zákon pro písemnou zprávu zadavatele předepisuje v § 217 odst. 2 zákona. V oznámení o výsledku zadávacího řízení konkrétně není uvedeno odůvodnění výběru dodavatele, jež tvoří povinnou obsahovou náležitost písemné zprávy zadavatele dle § 217 odst. 2 písm. e) zákona. Obviněný dále argumentoval v tom smyslu, že v případě jednacího řízení bez uveřejnění je již z počtu účastníků jasné, že důvodem výběru dodavatele bylo podání ekonomicky výhodné nabídky, explicitní odůvodnění výběru [tedy informace podle § 217 odst. 2 písm. e) zákona] je obsaženo v preambuli smlouvy a všechny informace vyžadované od písemné zprávy tak byly veřejnosti přístupné ve lhůtě pro její odeslání. Úřad nezpochybňuje, že veškeré informace skutečně byly veřejnosti přístupné z různých veřejně dostupných zdrojů informací, konkrétně z Věstníku veřejných zakázek a z Registru smluv. Stejně tak ale Úřad nemůže zpochybňovat jednoznačné znění zákona, ve kterém je projektován záměr zákonodárce, aby písemná zpráva byla uveřejněna právě na profilu zadavatele. Je tak zřejmé, že předmětné oznámení o výsledku zadávacího řízení, smlouvu nebo jakýkoliv jiný dokument nelze (ani hypoteticky) považovat za postačující pro uveřejnění všech informací definovaných v § 217 odst. 2 zákona, které jsou vyžadovány ve vztahu k obsahu písemné zprávy zadavatele. K tomu Úřad uvádí, že odůvodnění výběru dodavatele právě v případě jednacího řízení bez uveřejnění, které je konstantně považováno za nejméně transparentní druh zadávacího řízení, navíc v případě, kdy jeho účastníkem byl jediný dodavatel, je údajem, který bylo velmi žádoucí pro vytvoření důvěry veřejnosti ve veřejné zadávání v České republice uveřejnit. Úřad konstatuje, že právě uveřejněním výše uvedeného údaje by byla zajištěna možnost kontroly ze strany veřejnosti a současně zachována možnost efektivní ochrany konkurentů vybraného dodavatele proti případnému nesprávnému postupu obviněného při zadání veřejné zakázky. Tomu však postup obviněného zabránil či minimálně nepřispěl. Bez uvedení informace obsahující odůvodnění výběru dodavatele nemusí být, zejména při užití jednacího řízení bez uveřejnění, široké veřejnosti vždy jasné, proč k výběru konkrétního dodavatele došlo. Předmětná informace tak minimálně dotváří celkový obraz proběhlého zadávacího řízení a společně s ostatními informacemi dle § 217 odst. 2 zákona jimi zadavatel zaručuje zákonnost svého postupu. Úřad se tak neztotožňuje s námitkou obviněného, že by význam informace podle § 217 odst. 2 písm. e) zákona byl bagatelní, a že na jejím základě nelze zpochybnit zákonnost postupu obviněného.

43. Obviněný namítá, že opomenutím uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele nebyla naplněna společenská škodlivost jakožto znak přestupku dle § 5 přestupkového zákona, jelikož obviněný odeslal k uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek a Úředního věstníku Evropské unie a toto oznámení obsahuje prakticky veškeré informace, jež vyžaduje zákon pro písemnou zprávu zadavatele. Úřad k tomu uvádí následující.

44. V šetřeném případě lze za materiální stránku přestupku považovat ohrožení zájmu společnosti na seznámení se veřejnosti s průběhem a výsledkem zadávacího řízení, včetně všech zákonem stanovených povinných informací, ve stanovené lhůtě, nebo jinak řečeno, jde o ochranu principu veřejné publicity výsledku zadávacího řízení, přičemž uveřejnění výsledku zadávacího řízení je zároveň stěžejní pro kontrolu postupu zadavatele širokou veřejností a jedná se současně o jeden z projevů zásady transparentnosti, jež je zakotvena v § 6 odst. 1 zákona. Opomenutím obviněného uveřejnit písemnou zprávu zadavatele, resp. alespoň informace, které zákon požaduje, na profilu zadavatele jakožto místu zákonem předvídaném, byla veřejnosti ve značné míře odepřena možnost seznámit se s průběhem a výsledkem zadávacího řízení. Úřad nerozporuje skutečnost, že dotčené informace (byť ne v kompletním rozsahu) byly uveřejněny v oznámení o výsledku zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek. Stejně tak Úřad nerozporuje, že informace ve smyslu § 217 odst. 2 písm. e) zákona, tedy odůvodnění výběru dodavatele, byla obsažena v preambuli smlouvy uveřejněné v Registru smluv. Zákon však předvídá umístění těchto informací primárně na profilu zadavatele (nebo případně ve Věstníku veřejných zakázek v rámci oznámení o výsledku zadávacího řízení, pokud na ně zadavatel odkázal v písemné zprávě) a z dikce § 217 zákona vyplývá, že účelem zákonodárce byla povinnost uveřejnit povinné informace zejména na profil zadavatele, jak je uvedeno výše. Skutečností, že veřejnost neměla možnost seznámit se s průběhem a výsledkem zadávacího řízení v rozsahu zákonem požadovaných informací na zákonem předvídaném místě v zákonné lhůtě, byl porušen zájem společnosti na zpětnou kontrolu zadávání veřejné zakázky a došlo tak k naplnění materiální stránky přestupku. Jednání obviněného spočívající v uveřejnění informací dle § 217 odst. 2 zákona na jiném, než zákonem předvídaném místě tedy nemůže zhojit jeho vadami zatížený postup, může být pouze posouzeno jako polehčující okolnost, která společenskou škodlivost opomenutí obviněného v určité míře snižuje.

45. Obviněný dále namítá, že skutkový stav v šetřeném případě svědčí o dostatečném informování veřejnosti, jelikož informace vyžadované od písemné zprávy byly uveřejněny ve lhůtě pro uveřejnění písemné zprávy na veřejně dostupných místech. Úřad nepopírá, že obviněný skutečně uveřejnil informace zákonem vyžadované od písemné zprávy ve lhůtě pro její uveřejnění na místech, která jsou dostupná široké veřejnosti. Nelze ale přehlížet již zmíněnou skutečnost, že místem, kde mají být dotčené informace uveřejněny, je dle § 217 odst. 2 zákona profil zadavatele. K argumentu obviněného, že o dostatečném informování veřejnosti svědčí skutečnost, že byly ve věci veřejné zakázky k Úřadu podány tři návrhy na zahájení správního řízení, Úřad uvádí, že ze strany potenciálních dodavatelů, jež mají zájem na plnění veřejné zakázky, lze objektivně očekávat, že vyvinou značně vyšší úsilí směřující k získání informací o průběhu zadávacího řízení. Takové jednání naopak nelze očekávat od široké veřejnosti, u které lze naopak rozumně předpokládat, že povinně uveřejňované informace o průběhu zadávacího řízení bude v zákonné lhůtě očekávat na zákonem předvídaném místě, kterým je v šetřeném případě profil zadavatele.

46. S argumentací obviněného, že zákon umožňuje v písemné zprávě pouze odkázat na Věstník veřejných zakázek a prodlením s uveřejněním písemné zprávy tak nebyl narušen právem chráněný zájem, se Úřad nemůže ztotožnit. Podle § 217 odst. 3 zákona je možné na oznámení o výsledku zadávacího řízení odkázat, pokud obsahuje informace požadované od písemné zprávy. Pokud by však postačovalo uveřejnění povinných informací v oznámení o výsledku zadávacího řízení, které zadavatel odešle k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek, byla by povinnost odkázat na něj právě v písemné zprávě zjevně nadbytečná. Toto pravidlo poté tím spíše podporuje tezi, že zákonodárcem chtěným místem pro uveřejnění informací dle § 217 odst. 2 zákona (a tedy jakousi vstupní branou pro seznámení se s danými informacemi) byl právě profil zadavatele, jelikož i pokud jsou tyto údaje uveřejněny v oznámení o výsledku zadávacího řízení, má zadavatel stále povinnost uveřejnit v zákonné lhůtě písemnou zprávu a na předmětné oznámení v písemné zprávě minimálně odkázat. Jinými slovy, zákon zadavateli vůbec neumožňuje vymanit se z povinnosti uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele v zákonné lhůtě.

47. Obviněný dále vyjadřuje přesvědčení, že zákonodárce přikládá písemné zprávě nejmenší váhu z důvodu, že se jedná o jeden z povinně uveřejňovaných dokumentů, u kterého zákon stanoví povinnost jej uveřejnit ve lhůtě delší než 30 dnů. Úřad je toho názoru, že zákonem stanovená délka lhůty není jediný (a už vůbec ne nejpodstatnější) indikátor významu uveřejňovaného dokumentu. Úřad nicméně považuje za nadbytečné pro účely tohoto rozhodnutí polemizovat o míře významu uveřejnění písemné zprávy, když zákonodárce jednoznačně vtělil danou povinnost do zákona (tj. do § 217 odst. 5 zákona) a současně stanovil v § 269 odst. 1 písm. e) zákona sankci za její porušení.

48. Obviněný k údajnému nenaplnění materiální stránky přestupku odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 104/2008–45 ze dne 14. 12. 2009, který, dle obviněného, podporuje nenaplnění materiální stránky přestupku v šetřeném případě. V uvedeném rozsudku Nejvyšší správní soud konstatoval, že „nelze dovodit, že by k naplnění materiálního znaku skutkové podstaty přestupku došlo vždy, když je naplněn formální znak přestupku zaviněným jednáním fyzické osoby. Pokud se k okolnostem jednání, jež naplní formální znaky skutkové podstaty přestupku, přidruží takové další významné okolnosti, které vylučují, aby takovým jednáním byl porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem společnosti, nedojde k naplnění materiálního znaku přestupku a takové jednání potom nemůže být označeno za přestupek.“. Ačkoliv se citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu zabýval otázkou překročení nejvyšší povolené rychlosti na pozemní komunikaci fyzickou osobou, tedy situací diametrálně odlišnou od zde šetřeného případu, nerozporuje Úřad tvrzení v něm konstatované a postupuje v souladu s citovaným rozsudkem, když v šetřeném případě naplnění materiální stránky přestupku podrobně zkoumal, jak vyplývá zejména z předchozích bodů odůvodnění tohoto rozhodnutí. Úřad má tak za to, že dostatečně v daném případě zohlednil skutkový stav (a tedy i informace obviněného o publikaci informací o předmětném zadávacím řízení), nicméně naplnění materiální stránky přestupku dovodil.

49. Úřad podotýká, že v daném případě neshledává s ohledem na výše uvedené jakýkoli důvod pro „zastavení šetření podnětu“, jak požadoval obviněný již ve vyjádření ze dne 22. 1. 2024, a to v situaci, kdy nebyla obviněným uveřejněna písemná zpráva zadavatele postupem předvídaným zákonem, přestože u obviněného jako gestora legislativy v oblasti zadávání veřejných zakázek by Úřad takový netransparentní a liknavý postup nepředpokládal. Ba naopak je nepochybné, že i ze strany veřejnosti (včetně zadavatelů) je očekáváno, že právě gestor legislativy v oblasti zadávání veřejných zakázek bude příkladem všem zadavatelům v řádném postupu dle zákona, včetně řádného plnění uveřejňovacích povinností. V šetřeném případě přitom nelze odhlédnout od skutečnosti, že byť se písemná zpráva zadavatele vztahuje k šetřené veřejné zakázce zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění, tato veřejná zakázka úzce souvisí s veřejnou zakázkou „Zajištění digitalizace stavebního řízení (DSŘ)“[2], kterou lze nepochybně považovat za veřejností velmi sledovanou. Lze tak důvodně předpokládat, že rovněž šetřená veřejná zakázka a informace o ní uveřejněné jsou jistě taktéž předmětem značné pozornosti ze strany veřejnosti.[3]  S ohledem na závěry učiněné Úřadem v předchozích bo­dech odůvodnění rozhodnutí je tak vzhledem zejména ke skutkovým okolnostem jeho jednání možno jednoznačně odmítnout námitku obviněného o absenci společenské škodlivosti jeho jednání jako nedůvodnou.

50. K námitce obviněného uvedené v podaném odporu, podle níž nelze společenskou škodlivost přestupku dovozovat s odkazem na postavení zadavatele, Úřad uvádí, že materiální stránku přestupku v šetřeném případě dovozuje nikoliv pouze z postavení obviněného, ale předně z porušeného zákonem chráněného zájmu, kterým bylo dočasné znemožnění zpětné kontroly zadávacího řízení, když veškeré povinně uveřejňované informace vyžadované od písemné zprávy nebyly široké veřejnosti přístupné v zákonné lhůtě 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení a na zákonem předvídaném místě, kterým je profil zadavatele a bylo tak zmařeno naplnění principu veřejné publicity výsledků realizovaných zadávacích řízení. Fakt, že se daného přestupku dopustil gestor legislativy v oblasti zadávání veřejných zakázek Úřad považuje za relevantní skutkovou okolnost, kterou nelze přehlížet a je ji třeba zohlednit. Úřad podotýká, že takovou okolností se může podstatně odlišovat skutkové jednání různých zadavatelů – jinak lze například smýšlet nad neuveřejněním písemné zprávy obcí nedisponující širokým úřednickým aparátem a neuveřejněním písemné zprávy ze strany subjektu, jenž se významnou měrou podílí na tvorbě legislativy v oblasti zadávání veřejných zakázek, která zahrnuje i zákonem danou povinnost uveřejnění písemné zprávy. Možnost zohlednění osoby obviněného pak lze dovodit jak z komentářové literatury[4], tak obsahu důvodové zprávy k § 38 přestupkového zákona, podle níž se jedná „o demonstrativní výčet polehčujících a přitěžujících okolností, což umožňuje v odůvodněných případech přihlédnout i k okolnostem jiným“.

51. Úřad tak považuje skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona tím, že písemnou zprávu zadavatele neuveřejnil podle § 217 odst. 5 zákona na profilu zadavatele do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, které obviněný ukončil dne 3. 11. 2023, kdy uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem, tj. nejpozději dne 18. 12. 2023, ale učinil tak až dne 18. 1. 2024. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí – uložení pokuty

52. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

53. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky u přestupků podle § 269 zákona.

54. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

55. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 19. 12. 2023, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele. Promlčecí doba byla přerušena doručením příkazu dne 2. 4. 2024. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

56. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 1 písm. e) zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 1 zákona.

57. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

58. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

59. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen, jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

60. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad za stěžejní považuje skutečnost, že písemná zpráva vztahující se k šetřené veřejné zakázce má úzkou spojitost s veřejnou zakázkou „Zajištění digitalizace stavebního řízení (DSŘ)“, kterou lze označit za značně medializovanou (k tomu blíže viz výše). V případě takto veřejností sledované veřejné zakázky je potřeba řádného splnění zákonných uveřejňovacích povinností o to více umocněna a závažnost spáchaného přestupku v případě nesplnění byť jediné uveřejňovací povinnosti je úměrně tomu navýšena.

61. Význam chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, který byl obviněným přestupkem porušen, je umocněn právě v případě subjektu, jenž je gestorem legislativy v oblasti zadávání veřejných zakázek. Chráněný zájem v takovém případě nabývá ještě většího významu než například v situaci, kdy by se takového přestupku dopustila obec s jednotkami stovek obyvatel. Nepochybně i veřejnost přikládá větší význam informacím o veřejných zakázkách zadávaných ústředními orgány státní správy a sledování, zda právě tyto subjekty (vzhledem k množství prostředků s jimiž disponují) nakládají se svěřenými finančními prostředky hospodárně. Z tohoto důvodu tak Úřad v rámci přitěžujících okolností přihlédl ke skutečnosti, že daného přestupku se obviněný dopustil z pozice gestora legislativy v oblasti zadávání veřejných zakázek, u něhož lze ze strany veřejnosti oprávněně předpokládat příkladné plnění uveřejňovací povinnosti (a to navíc v případě veřejné zakázky, která je veřejností velmi sledována).

62. K námitce obviněného, že z nedávné rozhodovací praxe Úřadu vyplývá, že byly za porušení uveřejňovacích povinností uloženy podstatně nižší pokuty, Úřad opětovně uvádí, že v šetřeném případě se jednalo o značně medializovanou a veřejností sledovanou veřejnou zakázku, která se vymyká běžně šetřeným situacím. Stejně tak bylo v daném případě nutno zohlednit i postavení obviněného jakožto gestora legislativy v oblasti zadávání veřejných zakázek, jak je uvedeno výše. Z těchto důvodů, které svědčí spíše navýšení ukládané pokuty, tak nelze považovat obviněným odkazované případy rozhodovací praxe Úřadu (které se netýkají ani medializovaných veřejných zakázek ani subjektu v obdobném postavení jako je gestor legislativy v oblasti zadávání veřejných zakázek) za srovnatelné s nyní šetřeným případem. Úřad tudíž shledává výši uložené pokuty jako zcela přiměřenou a odpovídající skutkovému stavu a závažnosti spáchaného přestupku včetně relevantních okolností.

63. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto rozhodnutí, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému omezení účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

64. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že obviněný dne 18. 1. 2024, tedy 20. pracovní den po marném uplynutí lhůty 30 pracovních dnů ode dne ukončení zadávacího řízení, dodatečně uveřejnil písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele a nerezignoval tak zcela na svou zákonnou povinnost.

65. Úřad dále zohlednil, že obviněný uveřejnil informace dle § 217 odst. 2 zákona [vyjma informace dle § 217 odst. 2 písm. e) zákona] v oznámení o výsledku zadávacího řízení, které bylo uveřejněno dne 13. 11. 2023 ve Věstníku veřejných zakázek i skutečnost, že odůvodnění výběru dodavatele [informace dle § 217 odst. 2 písm. e) zákona] bylo uveřejněno ve smlouvě, která byla uveřejněna dne 3. 11. 2023 v Registru smluv. Úřad k uvedenému opětovně dodává, že ačkoliv byly veškeré informace dle § 217 odst. 2 zákona ve lhůtě podle § 217 odst. 5 zákona uveřejněny na veřejně dostupných místech, nebyly tyto informace v zákonné lhůtě uveřejněny na zákonem předvídaném místě, kterým je profil zadavatele. Na výše uvedené skutečnosti tak lze nahlížet pouze jako na polehčující okolnosti, neboť skutková podstata přestupku dle § 269 odst. 1 písm. e) zákona byla naplněna (k tomu blíže viz výše).

66. Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující či přitěžující okolnosti.

67. Pro úplnost Úřad dodává, že Úřadu z jeho úřední činnosti není známo, že by zde projednávaný přestupek byl v souběhu s přestupkem jiným.

68. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2024[5] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2024 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 9 484 933 260 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.

69. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

70. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

71. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754– 17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku III. rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení

72. Správní orgán podle § 95 odst. 1 přestupkového zákona uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

73. Vzhledem k tomu, že přestupkový zákon v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

74. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

75. Jelikož v daném případě Úřad zahájil správní řízení z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

76. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19–24825621/0710, variabilní symbol 2024000240.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, Na Florenci 2116/15, Nové Město, 110 00 Praha 1

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy