Knihovna Veřejných Zakázek

Opožděné uplatnění smluvní pokuty jako podstatná změna závazku

Nejvyšší správní soud rozhodl, že podstatné odložení povinnosti hradit smluvní pokutu může představovat podstatnou změnu závazku. Článek se věnuje právě tomuto rozhodnutí a jeho praktickým dopadům na zadavatele.

„Nepište nám do té smlouvy tolik těch pokut.“ – „No, ale když tam máte povinnost, ale nemáte za ni žádnou pokutu, tak je ta povinnost nevymahatelná.“ – „No jo, ale my je pak musíme uplatnit, a spolupráce s takovým dodavatelem je pak hrozně složitá.“. Přibližně takový rozhovor kdysi dávno vedla spoluautorka s kolegy, kterým dle svého názoru pěkně doladila smlouvu.

Úspěšné splnění závazku ze smlouvy však nespočívá jen v „dobře napsané“ smlouvě, ale je závislé i na „kvalitě“ vztahu smluvních stran. A pokud objednatel po dodavateli vymáhá vysoké smluvní pokuty v průběhu plnění takového závazku, vede to minimálně ke zhoršení vztahů, vzájemné komunikace, uplatňování protinároků dodavatele a pochopitelně i ke snaze dodavatele vzniklou ztrátu kompenzovat, u stavebních zakázek typicky snahou tvrdit potřebu víceprací. Objednatel proto často s uplatněním smluvních pokut vyčkává až do okamžiku řádného dokončení plnění (například předání díla, dokončení stavby, ale i třeba na uplynutí zkušebního provozu či záruční doby), přičemž teprve poté přistoupí k uplatnění smluvní pokuty. Takový postup je zkrátka v praxi poměrně běžný. Objednatel, veřejný zadavatel, byl přitom až dosud v dobré víře, že pro uplatnění smluvní pokuty má k dispozici celou promlčecí lhůtu.

Mgr. Zuzana Profousová, právník a specialista zadávání veřejných zakázek, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

JUDr. Petr Novotný, LL.M., advokát a partner MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Změny ve složení konsorcia v průběhu zadávacího řízení a v průběhu realizace veřejné zakázky - část II.

Tento příspěvek je druhou částí dvoudílného článku věnujícímu se problematice uskupení dodavatelů a změn v takovém uskupení v kontextu právní úpravy zadávání veřejných zakázek. V první části článku jsme se věnovali tématu východisek právní úpravy v zákoně 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), a zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ nebo „zákon“), a dále dopadům změn v uskupení dodavatelů (tzn. ve společnosti, sdružení, konsorciu apod.) v průběhu zadávacího řízení. V této druhé části se budeme věnovat tématu změny ve složení uskupení dodavatelů v průběhu realizace (plnění) veřejné zakázky.

Cílem této druhé části článku je seznámit čtenáře s právní úpravou změn v uskupení dodavatelů, kteří podali v zadávacím řízení společnou nabídku (ve společnosti či na základě jiné smluvní bázi) po uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky a nabídnout možné interpretace a přístupy ke změnám v takovém uskupení dodavatelů.

JUDr. Jan Musil, LL.M., advokátní koncipient, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Mgr. Tomáš Machurek, advokát, partner, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Zrušení zadávacího řízení dle § 170 ZZVZ

Obecně platí, že zadávací řízení může být zrušeno pouze ze zákonem stanovených důvodů. Zrušení, jakožto jeden ze způsobů ukončení zadávacích řízení je primárně upraveno v § 127 a 128 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávaní veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“ nebo „zákon“). Nejedná se však o jedinou zákonnou úpravu zrušení zadávacího řízení. Jedná-li se o sektorovou (nadlimitní) veřejnou zakázku, relevantním se stává také § 170 ZZVZ.
§ 170 ZZVZ stanoví, že zadavatel, který zadává sektorovou veřejnou zakázku, může zrušit zadávací řízení i bez naplnění důvodů podle § 127, pokud si tuto možnost vyhradil v zadávací dokumentaci. V takovém případě zadavatel v oznámení o zrušení zadávacího řízení uvede odůvodnění takového postupu.

Mgr. Dominik Dudycha, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář 

Nová právní úprava zadávací lhůty po novele zákona o zadávání veřejných zakázek

Zadávací lhůta je jedním z nástrojů v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), jehož právní úprava po novele provedené zákonem č. 166/2023 Sb.  ze dne 30. května 2023, který nabyl účinnosti dne 16. července 2023 (dále jen „Novela“), doznala poměrně zásadních změn. Přestože podstata a účel zadávací lhůty zůstaly i po Novele zachovány, byla v § 40 ZZVZ podstatně upravena ustanovení, která v praxi přinášela výkladové obtíže nebo se ukázala být zbytečně přísná pro zadavatele, a některá zcela nová ustanovení precizující právní úpravu zadávací lhůty byla do § 40 ZZVZ doplněna.

JUDr. Martin Kusák, advokát, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
JUDr. Petr Novotný, LL.M., advokát a partner MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Změny v prokazování kvalifikace po novele zákona o zadávání veřejných zakázek

V roce 2023 byl významně novelizován zákon o zadávání veřejných zakázek. Tento článek se věnuje změnám týkajícím se kvalifikace po této novelizaci.

Dne 16. 7. 2023 nabyl účinnosti zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela“ a „ZZVZ“). Řada těchto změn se týká kvalifikace a jejího prokazování v zadávacím řízení. Jedná se zejména o následující změny:

• zrušení povinnosti vyžadovat originály dokladů o kvalifikaci od vybraného dodavatele a další změny v § 122 ZZVZ,
• změna v požadavku na stáří dokladů u profesní způsobilosti,
• změny ve zjednodušeném podlimitním řízení (dále též jen „ZPŘ“),
• změny týkající se prokazování kvalifikace jinými osobami,
• zrušení povinnosti vyloučit účastníka ze zadávacího řízení při porušení povinností při změně kvalifikace.

Významně se rozšířila také právní úprava týkající se kvalifikace u dynamických nákupních systémů. Této oblasti se však v článku nevěnujeme.

Mgr. Zuzana Profousová, právník a specialista zadávání veřejných zakázek, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář