Opožděné uplatnění smluvní pokuty jako podstatná změna závazku

Nejvyšší správní soud rozhodl, že podstatné odložení povinnosti hradit smluvní pokutu může představovat podstatnou změnu závazku. Článek se věnuje právě tomuto rozhodnutí a jeho praktickým dopadům na zadavatele.

„Nepište nám do té smlouvy tolik těch pokut.“ – „No, ale když tam máte povinnost, ale nemáte za ni žádnou pokutu, tak je ta povinnost nevymahatelná.“ – „No jo, ale my je pak musíme uplatnit, a spolupráce s takovým dodavatelem je pak hrozně složitá.“. Přibližně takový rozhovor kdysi dávno vedla spoluautorka s kolegy, kterým dle svého názoru pěkně doladila smlouvu.

Úspěšné splnění závazku ze smlouvy však nespočívá jen v „dobře napsané“ smlouvě, ale je závislé i na „kvalitě“ vztahu smluvních stran. A pokud objednatel po dodavateli vymáhá vysoké smluvní pokuty v průběhu plnění takového závazku, vede to minimálně ke zhoršení vztahů, vzájemné komunikace, uplatňování protinároků dodavatele a pochopitelně i ke snaze dodavatele vzniklou ztrátu kompenzovat, u stavebních zakázek typicky snahou tvrdit potřebu víceprací. Objednatel proto často s uplatněním smluvních pokut vyčkává až do okamžiku řádného dokončení plnění (například předání díla, dokončení stavby, ale i třeba na uplynutí zkušebního provozu či záruční doby), přičemž teprve poté přistoupí k uplatnění smluvní pokuty. Takový postup je zkrátka v praxi poměrně běžný. Objednatel, veřejný zadavatel, byl přitom až dosud v dobré víře, že pro uplatnění smluvní pokuty má k dispozici celou promlčecí lhůtu.

Mgr. Zuzana Profousová, právník a specialista zadávání veřejných zakázek, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

JUDr. Petr Novotný, LL.M., advokát a partner MT Legal s.r.o., advokátní kancelář