ÚOHS-R0022/2025/VZ-13197/2025/163

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 7. 3. 2025 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –

• AVE Kladno s.r.o., IČO 25085221, se sídlem Dubská 793, Dubí, 272 03 Kladno, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 2. 1. 2025 Mgr. Danielem Jankaničem, advokátem, ev. č. ČAK 15942, se sídlem Dělnická 213/12, 170 00 Praha 7,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-06673/2025/500 ze dne 20. 2. 2025 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0009/2025/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

• městská část Praha 6, IČO 00063703, se sídlem Čs. armády 601/23, 160 00 Praha 6, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 10. 1. 2025 JUDr. Michalem Šilhánkem, advokátem, ev. č. ČAK 17953, se sídlem Tučapy 240, 683 01 Tučapy,

učiněných při zadávání částí 1, 2, 3, 4 a 5 rámcové dohody „Údržba veřejné zeleně, dřevin a květin na území Prahy 6“ v otevřeném řízení za účelem uzavření rámcových dohod na výše uvedené části, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 11. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 11. 2024 pod ev. č. Z2024–055293, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 11. 2024 pod ev. č. 675203–2024, ve znění pozdějších oprav,

jsem na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a podle § 152 odst. 6 písm. b) a § 90 odst. 5 téhož zákona rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0009/2025/VZ, č. j. ÚOHS-06673/2025/500 ze dne 20. 2. 2025

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jakožto orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“)^[1]  k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených ZZVZ a zadávacími podmínkami obdržel dne 2. 1. 2025 návrh^[2] navrhovatele – AVE Kladno s.r.o., IČO 25085221, se sídlem Dubská 793, Dubí, 272 03 Kladno, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 2. 1. 2025 Mgr. Danielem Jankaničem, advokátem, ev. č. ČAK 15942, se sídlem Dělnická 213/12, 170 00 Praha 7, (dále jen „navrhovatel“).

2. Dnem obdržení předmětného návrhu bylo v souladu s § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – městská část Praha 6, IČO 00063703, se sídlem Čs. armády 601/23, 160 00 Praha 6, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 10. 1. 2025 JUDr. Michalem Šilhánkem, advokátem, ev. č. ČAK 17953, se sídlem Tučapy 240, 683 01 Tučapy, (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání částí 1, 2, 3, 4 a 5 rámcové dohody „Údržba veřejné zeleně, dřevin a květin na území Prahy 6“ v otevřeném řízení za účelem uzavření rámcových dohod na výše uvedené části, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 11. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 11. 2024 pod ev. č. Z2024–055293, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 11. 2024 pod ev. č. 675203–2024, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“).

3. Navrhovatel svým návrhem brojil proti údajně nezákonnému prodloužení lhůty pro podání nabídek, neboť dle něj zadavatel posunul předmětnou lhůtu dne 16. 12. 2024 (kdy tuto lhůtu prodloužil do 18. 12. 2024 do 15:00 hodin) v rozporu s § 99 odst. 1 zákona, když danou lhůtu zadavatel prodloužil až několik hodin po jejím uplynutí.

4. Konkrétně navrhovatel v návrhu konstatoval, že pracovníci navrhovatele kontrolovali profil zadavatele dne 16. 12. 2024 po 13. hodině, tj. po uplynutí lhůty pro podání nabídek, přičemž i v tento okamžik bylo na profilu zadavatele uvedeno, že nabídku je možné podat pouze do 16. 12. 2024 do 13:00 hodin. Navrhovatel však dodal, že o této tvrzené skutečnosti nemá k dispozici žádný důkaz (např. snímek obrazovky webové stránky profilu zadavatele), a současně konstatoval, že „nemůže dostupnými prostředky prokázat, že k posunutí lhůty pro podání nabídek došlo ze strany zadavatele teprve po jejím uplynutí.“

5. Podáním návrhu se navrhovatel domáhal, aby Úřad rozhodl o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

II.             Napadené rozhodnutí

6. Dne 20. 2. 2025 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0009/2025/VZ, č. j. ÚOHS-06673/2025/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“)[3], jehož výrokem návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) ZZVZ zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

7. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad nejprve konstatoval, že spor v nyní projednávaném případě spočíval v tom, zda změna zadávací podmínky spočívající v prodloužení lhůty pro podání nabídek do dne 18. 12. 2024 do 15:00 hodin byla provedena před jejím uplynutím, tj. v souladu se ZZVZ, nebo zda k ní došlo až po jejím uplynutí, jak uvádí navrhovatel, a tedy v rozporu s ustanovením § 99 odst. 1 ZZVZ.

8. Úřad v napadeném rozhodnutí dále uvedl, že z oficiálního výpisu operací z elektronického nástroje E-ZAK k předmětnému zadávacímu řízení veřejné zakázky doloženého zadavatelem (dále jen „výpis operací“) [4] vyplývá, že zadavatel provedl dne 16. 12. 2024 dvě změny zadávací dokumentace, kdy nejprve v 12:58:24 hodin stanovil novou lhůtu pro podání nabídek, a to do 17. 12. 2024 do 13:00 hodin, a následně téhož dne v 16:53:21 hodin stanovil další novou lhůtu pro podání nabídek do 18. 12. 2024 do 15:00 hodin. Z výpisu operací dále vyplývá, že obě výše uvedené změny byly provedeny ve fázi, kterou elektronický nástroj označuje jako „příjem nabídek“, tj. ve fázi, ve které mohli dodavatelé podat elektronické nabídky do předmětného zadávacího řízení. Zadavatel tak při prodloužení lhůty pro podání nabídek do 18. 12. 2024 do 15:00 hodin postupoval v souladu se ZZVZ.

III.           Námitky rozkladu

9. Dne 7. 3. 2025 obdržel Úřad rozklad navrhovatele z téhož dne proti napadenému rozhodnutí (dále jen „rozklad“). Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 20. 2. 2025. Konec 15denní odvolací lhůty dle § 83 správního řádu připadl na pátek 7. 3. 2025. Navrhovatel tedy podal rozklad v zákonné lhůtě.

10. Navrhovatel v rozkladu nejprve spatřuje nezákonnost napadeného rozhodnutí v nedostatečně zjištěném skutkovém stavu věci ze strany Úřadu, který neprovedl i přes výzvu navrhovatele důkaz vyžádáním si informací přímo u provozovatele elektronického nástroje E-ZAK.

11. Dále navrhovatel konstatuje, že se Úřad vůbec nevypořádal s námitkou navrhovatele, že uveřejnění vysvětlení zadávací dokumentace necelé 4 hodiny po posunutí lhůty pro podání nabídek nebylo učiněno v přiměřené době po předmětném posunutí lhůty k podání nabídek, což je v rozporu s tím, co v jiné skutkově obdobné věci (sp. zn. ÚOHS-R0041/2023/VZ) již dříve konstatoval předseda Úřadu.

12. Dle navrhovatele mělo být dále nevyužití ustanovení § 242 odst. 5 ZZVZ ze strany zadavatele kladeno k jeho tíži, což však Úřad nezohlednil.

13. V závěru rozkladu navrhovatel namítá, že se Úřad odmítl zabývat důvodnými podezřeními navrhovatele ohledně manipulací s podanými nabídkami po posunutí lhůty pro podání nabídek, které zpochybňují transparentnost zadávacího řízení jako takového.

Závěr rozkladu

14. Navrhovatel s ohledem na uvedené argumenty a konstatované vady napadeného rozhodnutí, resp. správního řízení, které předcházelo vydání napadeného rozhodnutí, požaduje, aby předseda Úřadu dle § 152 odst. 6 písm. a) správního řádu zrušil napadené rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele k rozkladu

15. Dne 18. 3. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne k rozkladu navrhovatele. Zadavatel se v něm ztotožňuje s napadeným rozhodnutím a odmítá veškerá tvrzení navrhovatele. Zároveň zadavatel plně setrvává na všech svých předchozích podáních a vyjádřeních k předmětné věci v průběhu vedení správního řízení a uvádí, že navrhovatel v rozkladu opakuje stejná tvrzení, která byla již Úřadem správně posouzena v napadeném rozhodnutí.

16. Zadavatel dále uvádí, že změna lhůty pro podání nabídek byla na profilu zadavatele provedena před jejím uplynutím, a to odesláním opravného formuláře k zakázce, který je veřejně přístupný. Zadavatel nadto předložil výpis elektronických úkonů a výpis auditora, z nichž jednoznačně vyplývá, že stav zakázky přešel do stavu vyhodnocení až otevřením nabídek dne 18. 12. 2024. Zadavatel dále považuje lhůtu v délce 4 hodin za zcela přiměřenou k učinění všech relevantních administrativních úkonů na straně zadavatele, které se s prodloužením lhůty pro podání nabídek pojí, tj. zejména přípravu vysvětlení k uveřejnění na profilu zadavatele a formuláře k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a TED a dále interní schválení prováděného postupu odpovědnými osobami za zadavatele.

17. K námitce navrhovatele týkající se manipulace nabídek zadavatel opakovaně odmítá jakoukoli manipulaci s nabídkami. Zadavatel rovněž uvádí, že všichni dodavatelé, kteří své nabídky zneplatnili, je poté následně opětovně podali.

IV.          Řízení o rozkladu

18. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

19. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

20. Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč nebylo přistoupeno ke změně ani ke zrušení napadeného rozhodnutí.

V.            K námitkám rozkladu

K nedostatečně zjištěnému skutkovému stavu

21. Navrhovatel v rozkladu nejprve spatřuje nezákonnost napadeného rozhodnutí v nedostatečně zjištěném skutkovém stavu věci ze strany Úřadu, který neprovedl i přes výzvu navrhovatele důkaz vyžádáním si informací přímo u provozovatele elektronického nástroje E-ZAK. Dále navrhovatel v rámci této námitky uvádí, že argumentace zadavatele, že posunul lhůtu k podání nabídek pouze necelé dvě minuty před uplynutím lhůty pro podání nabídek, je nepřesvědčivá a nepodložená.

22. K výše uvedené námitce navrhovatele považuji nejprve za nutné uvést, že zadavatel v rámci tohoto správního řízení doložil výpis operací obsahující úkony učiněné v systému E-ZAK ze strany zadavatele a výpis rozpracovaných i zveřejněných opravných interních formulářů rámci zadávacího řízení veřejné zakázky. Z výše uvedeného výpisu operací jednoznačně vyplývá, že zadavatel rozpracoval opravný interní formulář ID 61 k veřejné zakázce dne 16. 12. 2024 ve 12:57:48 hod., přičemž tento byl následně uveřejněn (tedy dostal se zároveň do sféry vlivu dodavatelů) téhož dne ve 12:58:24 hod. Zároveň lze z výpisu operací vyčíst, že „operací“ ze dne 16. 12. 2024 ve 12:58:24 hod. došlo ke změně lhůty pro podání nabídek, a to na 17. 12. 2024 13:00 hod. K další změně lhůty pro podání nabídek do 18. 12. 2024 15:00 hod. pak došlo dne 16. 12. 2024 v 16:53:21 hod. Výše uvedené změny přitom byly dle výpisu operací provedeny stále ve fázi zadávacího řízení označené jako „Příjem nabídek“, přičemž fázi zadávacího řízení s názvem „Hodnocení“ změnil systém E-ZAK až dne 18. 12. 2024 v 15:00:28 hod. Na základě výše uvedených skutečností, které mimochodem správně dovodil z výpisu operací také Úřad v rámci odůvodnění napadeného rozhodnutí (viz bod 58–63), jsem dospěl k závěru, že předmětný výpis operací obsahoval všechny údaje sloužící k dostatečnému zjištění skutkového stavu věci.

23. Nutno také podotknout, že výpis operací předložený zadavatelem je zároveň „propojen“ se systémem E-ZAK, neboť po rozkliknutí jakéhokoliv odkazu v předmětném výpisu dojde k přesměrování na přihlašovací stránku do tohoto systému. Funkčnost odkazů jsem ověřil a konstatuji, že vše nasvědčuje tomu, že výpis automaticky vygeneroval elektronický nástroj E-ZAK. Zároveň ani informace obsažené ve výpisu operací nevyvolávají důvodné pochybnosti o jeho pravosti. Z výše uvedených důvodů lze tedy plně přisvědčit postupu Úřadu, který výpis operací použil jako důkazní prostředek.

24. Navrhovatelem předložený argument, že pracovníci navrhovatele kontrolovali profil zadavatele ještě několik minut po uplynutí lhůty pro podání nabídek, tedy dne 16. 12. 2024 po 13 hodině, přičemž dle jejich názoru byl stále na profilu zadavatele uveden údaj lhůty pro podání nabídek jako „nabídku podat do: 16. 12. 2024 13:00“, uvádím, že navrhovatel výše uvedenou skutečnost nepodkládá žádnými důkazy, což ostatně sám již v návrhu přiznává. Tento jeho argument byl navíc prolomen výše uvedenými informacemi z poskytnutého výpisu operací. Nelze tedy souhlasit s navrhovatelem, že by argumentace zadavatele, že došlo k posunutí lhůty pro podání nabídek dvě minuty před jejím uplynutím, byla nepodložená či nedostatečná, neboť předmětný výpis operací dokládá jasně časový postup zadavatele v zadávacím řízení veřejné zakázky.

25. Co se týká navrhovatelem namítaného nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci a zároveň neprovedení navrženého důkazu v podobě výpisu operací přímo od provozovatele certifikovaného elektronického nástroje E-ZAK, zde se ztotožňuji se závěrem Úřadu uvedeným v bodě 71 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Podle § 52 správního řádu „správní orgán není návrhy účastníků vázán, vždy však provede důkazy, které jsou potřebné ke zjištění stavu věci“. Dle § 50 odst. 4 správního řádu „hodnotí správní orgán podklady, zejména důkazy, podle své úvahy; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci“. K tomu Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 13. 11. 2009, č. j. 5 As 29/2009–48 uvedl: „správní orgán je oprávněn, ale i povinen odpovědně vážit, které důkazy je třeba provést, zda je potřebné stav dokazování doplnit a posuzovat důvodnost návrhů stran na doplnění dokazování“. Úřad tedy neměl povinnost provést navrhovatelem navržený důkaz v případě, že jím měly být prokázány skutečnosti, které již prokázány byly. Dle § 3 správního řádu platí, že správní orgán postupuje tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Z obsahu spisového materiálu jsem nabyl přesvědčení, že provedení důkazu prostřednictvím požadovaného výpisu operací přímo od provozovatele elektronického nástroje E-ZAK by na zjištěném skutkovém stavu nic nezměnilo, neboť výpis operací v systému E-ZAK vztahující se k zadávacímu řízení veřejné zakázky byl již předložen zadavatelem, přičemž v průběhu správního řízení ani řízení o rozkladu nevyvstaly jakékoliv pochybnosti o jeho pravosti. Výpis operací předložený přímo provozovatelem systému E-ZAK by tak v tomto případě neobsahoval žádné další informace, které by přispěly k získání relevantních poznatků týkajících se předmětu veřejné zakázky, nýbrž by pouze prokázal již známé skutečnosti. Z toho důvodu považuji provedení důkazu v podobě vyžádání si „druhého“ výpisu operací ze systému E-ZAK, doloženého přímo provozovatelem předmětného systému, pro dostatečné zjištění skutkového stavu a právní posouzení dané věci za nadbytečné a námitku navrhovatele za nedůvodnou.

26. Na základě výše uvedených skutečností lze tedy konstatovat, že Úřad v rámci odůvodnění napadeného rozhodnutí správně zjistil skutkový stav věci bez důvodných pochybností, když uvedl totožné informace, ke kterým jsem dospěl výše po důkladné analýze výpisu operací předloženého zadavatelem. Provedení důkazu v podobě výpisu operací přímo od poskytovatele systému E-ZAK by bylo nadbytečné, neboť z hlediska důkazní hodnoty je zadavatelem předložený výpis operací shodný s přímým sdělením provozovatele systému. Vzhledem k tomu, že z výpisu operací jednoznačně vyplynulo, že zadavatel prodloužil v obou případech lhůtu pro podání nabídek před jejím uplynutím, mám za to, že nedošlo ze strany zadavatele k porušení § 99 odst. 1 ZZVZ. Nad rámec výše uvedeného konstatuji, že ve správním spise se nachází přístupové údaje do předmětného elektronického nástroje E-ZAK, které poskytl Úřadu zadavatel v rámci svého vyjádření. Po přihlášení do systému byla prostudována veškerá dokumentace o veřejné zakázce (zejména záznamy o elektronických úkonech) a ani pak nedošlo k nabytí jakékoliv pochybnosti o správnosti výpisu operací či souvisejících tvrzení zadavatele o průběhu zadávacího řízení. S ohledem na výše uvedené neshledávám námitku navrhovatele důvodnou.

K údajně opožděnému zveřejnění vysvětlení zadávací dokumentace

27. Navrhovatel v rozkladu dále sporuje nepřiměřenou prodlevu mezi změnou lhůty pro podání nabídek na profilu zadavatele prostřednictvím interního opravného formuláře (ke které došlo dne 16. 12. 2024 ve 12:58:24 hod.) a následným zveřejněním vysvětlení zadávací dokumentace č. 9[5] (ke kterému došlo dne 16. 12. 2024 v 16:53:21 hod.). Navrhovatel v rozkladu uvádí, že zadavatel měl přistoupit k dodatečnému uveřejnění vysvětlení zadávací dokumentace takřka ihned, a ne teprve téměř 4 hodiny po uplynutí původní lhůty pro podání nabídek, která končila dne 16. 12. 2024 ve 13:00 hod. V rámci této argumentace odkazuje na dřívější rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-17725/2023/163 ze dne 12. 5. 2023 vydané ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-R0041/2023/VZ (dále jen „odkazované rozhodnutí“). Navrhovatel zároveň v rozkladu upozorňuje, že se Úřad v napadeném rozhodnutí s daným argumentem vůbec nevypořádal, a z toho důvodu je napadené rozhodnutí zatíženo vadou, přičemž je ve vztahu k dané námitce nepřezkoumatelné.

28. S ohledem na povahu rozkladových námitek mám za to, že je potřeba posoudit zákonnost prodloužení lhůty pro podání nabídek zadavatelem. Přistoupil jsem proto nejdříve k výkladu ustanovení § 99 odst. 1 zákona a jeho aplikaci na řešený případ.

29. Ustanovení § 99 odst. 1 zákona uvádí, že zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci může zadavatel změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Změna nebo doplnění zadávací dokumentace, respektive zadávacích podmínek musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna.

30. Jak již bylo dovozeno výše, je nutné souhlasit s Úřadem, že prodloužení lhůty pro podání nabídek provedené v rámci elektronického nástroje E-ZAK dne 16. 12. 2024 ve 12:58:24 hod. bylo úkonem, kterým zadavatel reagoval na námitky navrhovatele podané téhož dne ve 12:24 hod. Z výpisu operací jasně vyplývá, že tento úkon zadavatel učinil ve lhůtě stanovené větou první § 99 odst. 1 zákona. Jednalo se tedy o úkon, který byl pro úspěšné prodloužení lhůty s ohledem na podané námitky a blížící se konec lhůty pro podání nabídek nezbytný a v dané situaci pro zadavatele nejrychlejší tak, aby k řádnému prodloužení lhůty pro podání nabídek vůbec mohlo dojít.

31. Profil zadavatele, který je v nyní projednávaném případě zprostředkován prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK, je jedno ze stěžejních míst pro uveřejňování informací o zadávacím řízení a jeho průběhu, který podléhá požadavkům vyhlášky č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody a vyhlášky č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele, ve znění pozdějších předpisů. Jde tedy o důležitý způsob, respektive místo pro učinění změny zadávací podmínky a její uveřejnění a ve vztahu k možnosti prodloužení lhůty pro podání nabídek navíc i způsob nejflexibilnější. Není tedy žádného důvodu, proč by se změna údajů v elektronickém nástroji neměla považovat za změnu v souladu s větou první § 99 odst. 1 zákona.

32. Ve smyslu věty druhé § 99 odst. 1 zákona lze konstatovat, že zadavatel měl v tomto případě prodloužení lhůty pro podání nabídek uveřejnit nejen v přehledu veřejné zakázky v elektronickém nástroji E-ZAK (což učinil výše uvedeným zveřejněním opravného interního formuláře), ale také v samotné zadávací dokumentaci zveřejněné na profilu zadavatele prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace a dále také ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie.

33. Zadavatel však navrhovatelem sporované vysvětlení zadávací dokumentace č. 9 uveřejnil na profilu zadavatele až dne 16. 12. 2024 v 16:53:21 hod. Do Věstníku veřejných zakázek a Úředního věstníku Evropské unie pak zadavatel odeslal opravný formulář dne 16. 12. 2024, přičemž ten byl v obou případech uveřejněn dne 18. 12. 2024.

34. Z ustanovení § 99 odst. 1 věty druhé zákona nevyplývá lhůta, ve které má zadavatel na všech příslušných místech změnu zadávací podmínky uveřejnit nebo oznámit. Zákon ani neváže účinnost změny na uveřejnění změny na všech příslušných místech ve lhůtě pro podání nabídek. Věta první tohoto ustanovení hovoří o nutnosti provedení změny do uplynutí lhůty pro podání nabídek. Druhá věta poté uvádí, jak se tato změna uveřejňuje, tedy jak ji má zadavatel dostat do sféry dodavatelů, aby se s ní mohli seznámit. Zákon ale nespecifikuje konkrétní časový limit uveřejnění či oznámení změny po tom, co tuto změnu zadavatel učiní, přičemž ani neříká, že by v případě neuveřejnění na všech místech ve lhůtě pro podání nabídek měla být změna zadávací podmínky nezákonná. Na tento postup je proto vždy nutné nahlížet s ohledem na zásady zadávání veřejných zakázek podle § 6 zákona. Zde především s ohledem na zásady přiměřenosti a transparentnosti.

35. Totožně se výše uvedené problematice věnovalo i navrhovatelem odkazované rozhodnutí, v němž je jasně uvedeno, že „[ú]čelem uveřejňování či oznamování změn zadávacích podmínek podle § 99 zákona je to, aby se o těchto podmínkách zadavatelé dozvěděli a dozvěděli se o nich včas. Jak ukazuje aktuální případ, mohou nastat situace, kdy zadavatel nebude moci reagovat na všech místech ve smyslu věty druhé § 99 odst. 1 zákona ve lhůtě pro podání nabídek. Vzhledem k tomu, že zákon umožňuje podat námitky až do konce lhůty pro podání nabídek, nemůže být v souladu s tímto účelem a nutností racionálního přístupu vyžadovat po zadavateli, aby za všech okolností uveřejnil změnu spočívající v prodloužení lhůty pro podání nabídek na všech místech do konce této lhůty. Je jedině odpovídající tomuto právu dodavatelů (podat námitky do konce lhůty pro podání nabídek), aby zadavatel sice měl povinnost změnu učinit a uveřejnit ve lhůtě pro podání nabídek (nejrychleji samozřejmě v rámci elektronického nástroje), ale aby na ostatních místech změnu uveřejnil v přiměřené době od jejího provedení. V přiměřené době tak zadavatel stále zajistí, že se o změně zadávací podmínky dozví všichni potenciální dodavatelé, tedy i naplní smysl ustanovení. Není logické, a ani v souladu se zásadami podle § 6 zákona, aby byl zadavatel nucen změnu na všech místech uveřejnit např. v řádu hodin, neboť není v rozporu s účelem zákona, aby měl na toto uveřejnění více času (tomu odpovídá i rychlost uveřejnění formuláře ve Věstníku veřejných zakázek)“.

36. Z výše uvedeného lze tedy shrnout, že je obecně žádoucí, aby zadavatel zveřejnil (resp. oznámil dodavatelům) informaci o prodloužení lhůty pro podání nabídek ještě před uplynutím této lhůty. Mohou však nastat situace, jako například v nyní projednávaném případě, kdy zadavatel s ohledem na časovou tíseň a související objektivní okolnosti takovéto zveřejnění stihnout nemůže. V takovém případě je nutné, aby tak učinil v přiměřeně dlouhé době od toho, kdy reálně k prodloužení lhůty pro podání nabídek úkonem zadavatele došlo.

37. V nyní projednávaném případě bylo jednání zadavatele logickým vyústěním situace v podobě podání námitek těsně před koncem lhůty pro podání nabídek. Zadavatel v tu chvíli potřeboval urychleně prodloužit lhůtu pro podání nabídek, aby se mohl danými námitkami věcně zabývat a případně jim vyhovět i bez návazné nutnosti zadávací řízení zrušit. V takovém případě mám za to, že zadavatel nemusel být schopen změnu zadávací dokumentace uveřejnit na všech místech do uplynutí lhůty pro podání nabídek, přičemž uveřejnění vysvětlení zadávací doku­mentace č. 9 po necelých 4 hodinách od provedení první změny v elektronickém nás­troji E-ZAK, je přiměřeným postupem s ohledem na výše uvedené okolnosti případu. Zároveň je podle mého názoru zřejmé i to, že zadavatel reálně nemohl stihnout uveřejnit prodloužení lhůty pro podání nabídek na všech příslušných místech před jejím uplynutím.

38. Nutno také dodat, že zadavatel učinil dne 16. 12. 2024 dvě změny zadávací dokumentace v podobě prodloužení lhůty pro podání nabídek, přičemž uveřejnil pouze jedno vysvětlení zadávací dokumentace, v němž bylo uvedeno, že lhůtu pro podání nabídek prodlužuje z administrativních důvodů. Tato skutečnost však na posouzení celé záležitosti nemůže ničeho změnit, neboť zadavatel svým vysvětlením zadávací dokumentace nijak podstatně nezměnil podmínky pro dodavatele, kteří podali či se chystali podat nabídku do zadávacího řízení. Zároveň mám za to, že i pouze jedno vysvětlení zadávací dokumentace bylo v tomto případě dostačující, neboť i kdyby byly vyhotoveny dvě vysvětlení zadávací dokumentace, měly by s největší pravděpodobností totožný obsah. Postup zadavatele byl tedy adekvátní dané situaci.   

39. K navrhovatelem tvrzené absenci vyjádření Úřadu k této problematice je třeba konstatovat, že Úřad se touto otázkou náležitě zabýval, když v bodech 78 a násl. odůvodnění napadeného rozhodnutí zejména uvedl, že „uveřejnění vysvětlení zadávací dokumentace obsahující informaci o prodloužení lhůty k podání nabídek má toliko deklaratorní povahu, přičemž dle Úřadu není rozhodující, že písemné odůvodnění prodloužení lhůty pro podání nabídek bylo uveřejněno na profilu zadavatele až po uplynutí předmětné lhůty, pokud ke změně údajů prostřednictvím elektronického nástroje dojde před uplynutím této lhůty.“

40. S ohledem na výše uvedené tedy konstatuji, že vysvětlení zadávací dokumentace č. 9 bylo zveřejněno bez zbytečných průtahů a v souladu se zákonem, přičemž ani tuto námitku navrhovatele neshledávám důvodnou.

K námitce nevyužití institutu dle § 242 odst. 5 ZZVZ

41. Navrhovatel rovněž v rozkladu namítá, že vzhledem k tomu, že zadavatel nevyužil institut zakotvený v § 242 odst. 5 ZZVZ, měla být tato skutečnost ve smyslu odkazovaného rozhodnutí zohledněna a kladena k tíži zadavatele. Argument zadavatele o krátké reakční době pro posouzení důvodnosti obdržených námitek, tak dle navrhovatele není možné v daném konkrétním případě považovat za relevantní důvod pro posunutí lhůty pro podání nabídek.

42. ZZVZ v § 242 odst. 5 uvádí jasně možnost, nikoli povinnost zadavatele v zadávací dokumentaci stanovit, že námitky lze podat nejpozději 72 hodin před koncem lhůty pro podání nabídek, což už ostatně správně konstatoval Úřad v bodě 83 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Stejně tak z navrhovatelem odkazovaného rozhodnutí vyplývá, že v době vydání odkazovaného rozhodnutí procházela legislativním procesem novela ZZVZ, jež obsahovala „možnost zadavatele stanovit, že námitky mohou být podány nejpozději 72 hodin před skončení lhůty pro podání nabídek“ (pozn. zvýraznění doplněno předsedou Úřadu). Ani ze zákona ani z navrhovatelem odkazovaného rozhodnutí tak nelze dovodit, že by zadavatel měl povinnost postupovat ve smyslu výše uvedeného ustanovení § 242 odst. 5 ZZVZ.

43. Zadavatel tedy tím, že si v zadávací dokumentaci nestanovil, že námitky lze podat nejpozději 72 hodin před skončením lhůty pro podání nabídek, byl oprávněn přistoupit k prodloužení lhůty pro podání nabídek z důvodu nutného posouzení námitek podaných navrhovatelem těsně před koncem této lhůty, což také učinil, přičemž jak bylo ostatně dovozeno i výše, tento postup nebyl v rozporu se zákonem. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani fakt, že zadavatel v nyní projednávaném případě již měl možnost využití institutu dle § 242 odst. 5 ZZVZ, na rozdíl od odkazovaného případu.  S ohledem na výše uvedené ani tuto námitku navrhovatele neshledávám důvodnou.

K údajné možnosti manipulace s nabídkami

44. Navrhovatel v závěru rozkladu namítá, že se Úřad prakticky vůbec nezabýval námitkou, že zadavatel svým postupem umožnil manipulaci s nabídkami jednotlivých uchazečů.

45. K výše uvedenému tvrzení považuji za nutné uvést, že úvahy navrhovatele týkající se údajných manipulací s nabídkami jsou zcela spekulativní a postrádají jakýkoliv konkrétní argument prokazující tvrzenou skutečnost. Navrhovatel pouze odkázal na Úřadem vypracovaný záznam o obdržení dokumentace o zadávacím řízení ze dne 20. 1. 2025[6], z něhož vyplývalo, jaké dokumenty byly ke dni jeho vydání obsahem certifikovaného elektronického nástroje zadavatele v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou. Lze potvrdit, že v daném dokumentu byly uvedeny zneplatněné elektronické nabídky pěti společností, a že u nich nebylo uvedeno žádné konkrétní datum, kdy k těmto zneplatněním došlo. Dále z výše uvedeného dokumentu vyplynulo, že obsahem certifikovaného elektronického nástroje jsou přijaté elektronické nabídky mimo jiné všech pěti zmíněných společností. Lze tedy jen spekulovat nad tím, z jakého důvodu a kdy došlo ke zneplatnění elektronických nabídek. S jistotou lze pouze konstatovat, že nakonec všechny zmíněné společnosti, které ve fázi pro příjem nabídek vzaly nabídku zpět, podaly poté ve lhůtě pro podání nabídek novou nabídku do zadávacího řízení veřejné zakázky. Nelze tedy přisvědčit názoru navrhovatele, že by z předložených námitek vyplývalo jakékoliv podezření na manipulaci s nabídkami jednotlivých uchazečů.

46. Nad rámec výše uvedeného pak jen dodávám, že elektronický nástroj E-ZAK je certifikován podle platných právních předpisů a jeho funkce jsou nastaveny tak, že případné otevření nabídek ze strany zadavatele před skončením lhůty pro jejich podání je technicky vyloučeno, což totožně uvedl i zadavatel ve svém vyjádření k rozkladu.

47. Zároveň je třeba konstatovat, že předmětnou námitkou se Úřad zabýval v bodě 82 odůvodnění napadeného rozhodnutí, když správně uvedl, že zpětvzetí nabídek některých dodavatelů nelze ze strany zadavatele nijak ovlivnit, přičemž se jedná o výhradní právo dodavatelů. Takové jednání nemůže zpochybnit zákonnost postupu zadavatele. Na základě výše uvedeného jsem neshledal námitku navrhovatele důvodnou.

48. Navrhovatel dále uvádí, že důvodnost uvedených podezření potvrzuje i postup zadavatele při vypořádání námitek navrhovatele, když zadavatel rozhodnutí o námitkách odeslal datovou schránkou záměrně dne 23. 12. 2024 ve večerních hodinách tak, aby navrhovateli co nejvíce zkomplikoval včasné podání návrhu.

49. K této námitce je potřeba uvést, že lhůta pro vyřízení námitek je stanovena v § 245 odst. 1 ZZVZ na 15 dnů od jejich doručení. Vzhledem k tomu, že námitky byly zadavateli doručeny těsně před skončením lhůty pro podání nabídek dne 16. 12. 2024, zadavatel měl povinnost odeslat rozhodnutí o námitkách stěžovateli do 31. 12. 2024. Pokud tak učinil dne 23. 12. 2024, splnil lhůtu stanovenou zákonem. Lze připustit, že motivací zadavatele mohla být snaha o administrativní uzavření dané záležitosti před nastávajícím obdobím vánočních svátků, což však nemá vliv na zákonnost samotného postupu. Rovněž tuto námitku navrhovatele nelze akceptovat jako relevantní důkazní prostředek potvrzující důvodnost tvrzených podezření ve vztahu k „manipulacím“ s nabídkami.

VI.          Závěr

50. Ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu jsem přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí, jeho věcnou správnost v rozsahu vznesených námitek a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu, přičemž jsem napadené rozhodnutí shledal zákonným a věcně správným. Úřad ve správním řízení správně přezkoumal všechny námitky navrhovatele, uvedl a srozumitelně odůvodnil úvahy, na jejichž základě dospěl k závěrům rozhodnutí, uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval, a současně dostatečně odůvodnil jejich použití.

51. Na základě výše uvedeného jsem shledal, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když návrh navrhovatele na přezkoumání úkonů zadavatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží

1. Mgr. Daniel Jankanič, advokát, se sídlem Dělnická 213/12, 170 00 Praha 7

2. JUDr. Michal Šilhánek, advokát, se sídlem Tučapy 240, 683 01 Tučapy

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy