ÚOHS-S0072/2025/VZ-09366/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 5. 2. 2025 z moci úřední, jehož účastníkem je

• obviněný – Svazek obcí Olešná, dobrovolný svazek obcí, IČO 70971676, se sídlem Na drahách 119, 739 25 Sviadnov,

ve věci možného spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona jmenovaným obviněným v souvislosti s uveřejněním Smlouvy o provozování služby Senior taxi uzavřené dne 3. 4. 2024 s vybraným dodavatelem – ROSI LOGISTIK s.r.o., IČO 04598695, Obrovského 1877/17, 710 00 Ostrava – na realizaci veřejné zakázky „Senior taxi“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – Svazek obcí Olešná, dobrovolný svazek obcí, IČO 70971676, se sídlem Na drahách 119, 739 25 Sviadnov– se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Smlouvu o provozování služby Senior taxi na realizaci veřejné zakázky „Senior taxi“, kterou uzavřel dne 3. 4. 2024 s vybraným dodavatelem – ROSI LOGISTIK s.r.o., IČO 04598695, Obrovského 1877/17, 710 00 – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 3. 5. 2024, když předmětnou Smlouvu o provozování služby Senior taxi uveřejnil na profilu zadavatele až dne 17. 9. 2024.  

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Svazek obcí Olešná, dobrovolný svazek obcí, IČO 70971676, se sídlem Na drahách 119, 739 25 Sviadnov – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 4 000 Kč (čtyři tisíce korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, se obviněnému – Svazek obcí Olešná, dobrovolný svazek obcí, IČO 70971676, se sídlem Na drahách 119, 739 25 Sviadnov – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč (dva tisíce pět set korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               K POSTUPU ZADAVATELE PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY 

1. Zadavatel – Svazek obcí Olešná, dobrovolný svazek obcí, IČO 70971676, se sídlem Na drahách 119, 739 25 Sviadnov (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“) – uzavřel dne 3. 4. 2024 Smlouvu o provozování služby Senior taxi (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – ROSI LOGISTIK s.r.o., IČO 04598695, Obrovského 1877/17, 710 00 Ostrava (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Senior taxi“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“). Předmětem plnění veřejné zakázky bylo dle citované smlouvy poskytování služeb spočívajících v provozování Senior taxi.

II.             POSTUP ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU A PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

2. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 8. 1. 2025 podnět s žádostí o prošetření mj. postupu zadavatele při uveřejňování smlouvy na výše uvedenou veřejnou zakázku.

3. Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná, vydal dne 5. 2. 2025 příkaz č. j. ÚOHS-04452/2025/500 (dále jen „příkaz“), kterým rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona tím, že neuveřejnil smlouvu podle § 219 odst. 1 zákona na profilu zadavatele ve lhůtě 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 3. 5. 2024, když předmětnou smlouvu uveřejnil na profilu zadavatele až dne 17. 9. 2024.  

4. Výrokem II. příkazu uložil Úřad za spáchání uvedeného přestupku obviněnému pokutu ve výši 4 000 Kč.

5. Dne 5. 2. 2025, tj. dnem vydání příkazu, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 zákona č. 500/.2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno řízení o přestupku z moci úřední. Příkaz byl obviněnému doručen téhož dne, tj. 5. 2. 2025.

6. Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

Odpor obviněného

7. Proti příkazu podal obviněný dne 11. 2. 2025 odpor z téhož dne (dále jen „odpor“), ve kterém obviněný žádá o zvážení jím uvedených důvodů a o neudělení finanční sankce. Konkrétně obviněný uvedl, že „účastník, který sdružuje malé obce za účelem sdílení potřeb a služeb, které by si obce samostatně nemohly z finančního hlediska dovolit, neměl v minulosti od roku 2002, kdy byl založen s uveřejňováním žádnou zkušenost, neboť nikdy neměl jakoukoli zakázku, která by se zveřejnění týkala. Skutečnost, že zavedení potřebné služby pro seniory a zdravotně postižené občany se tohoto režimu zveřejnění dotýká, jsme si uvědomili pozdě a chybu jsme ihned napravili. Předseda svazku, který je za toto zodpovědný vykonává funkci dobrovolně a svazek nedisponuje žádnými zaměstnanci. Rovněž uvádím, že vzhledem k rozpočtu účastníka, není ani předpoklad v dalších letech mít činnost, která by vyžadovala zveřejňování takových smluvních ujednání. Dovolujeme si tedy požádat o zvážení těchto důvodů a uloženou finanční sankci neudělovat.“

Další průběh řízení o přestupku

8. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

9. Usnesením ze dne 12. 2. 2025 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 a 2 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

10. Dne 20. 2. 2025 Úřad obdržel od obviněného stanovisko z téhož dne k uvedenému usnesení, ve kterém obviněný žádá o zvážení jím uvedených důvodů a o neudělení finanční sankce. Konkrétně obviněný uvedl, že „účastník, který sdružuje malé obce za účelem sdílení potřeb a služeb, které by si obce samostatně nemohly z finančního hlediska dovolit, neměl v minulosti od roku 2002, kdy byl založen s uveřejňováním žádnou zkušenost, neboť nikdy neměl jakoukoli zakázku, která by se zveřejnění týkala. Účastníkovi nikdy v minulosti za podobný nebo stejný přestupek nebyla uložena žádná sankce a v jakékoli věci tohoto charakteru nebylo vedeno žádné správní, či jiné řízení. Skutečnost, že zavedení potřebné služby pro seniory a zdravotně postižené občany se tohoto režimu zveřejnění dotýká, si účastník uvědomil pozdě a chybu ihned napravil. Předseda svazku, který je za toto zodpovědný vykonává funkci dobrovolně a svazek nedisponuje žádnými zaměstnanci. Vzhledem k tomuto zjištění účastník přijal opatření, aby k tomuto porušení již nemohlo dojít. Kontrolou byl pověřen rovněž místopředseda svazku obcí Olešná a taktéž bylo zasedáním zástupců obcí svazku určeno, aby tuto kontrolu prováděla pravidelně kontrolní komise svazku obcí Olešné. Rovněž uvádíme, že vzhledem k rozpočtu účastníka, není ani předpoklad v dalších letech mít činnost, která by vyžadovala zveřejňování takových smluvních ujednání. Výše uvedené skutečnosti si dovolujeme podpořit i zasláním Závěrečných účtů účastníka, včetně Zpráv o přezkoumání hospodaření, za roky 2021, 2022 a 2023. Dovolujeme si tedy požádat o zvážení těchto důvodů a uloženou finanční sankci neudělovat nebo zmírnit“.

11. Usnesením ze dne 20. 2. 2025, které obviněný obdržel dne 24. 2. 2025, Úřad stanovil obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

12. Dne 26. 2. 2025 Úřad obdržel od zadavatele vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne, ve kterém obviněný uvedl, že nemá připomínky a opětovně žádá Úřad, aby vzal v potaz všechny dříve uvedené důvody a finanční sankci neuděloval.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

13. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů souvisejících s předmětnou smlouvou a odporu obviněného a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Co se týká důvodů rozhodnutí, uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

14. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a)      smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b)      smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,

c)      pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d)      smlouvu uveřejněnou v registru smluv.

15. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

16. Obviněný uzavřel dne 3. 4. 2024 s vybraným dodavatelem smlouvu na veřejnou zakázku.

17. Podle čl. V. smlouvy byla cena stanovena jako nejvýše možná paušální částkou ve výši 66 942,15 Kč bez DPH, tj. 81 000 Kč vč. DPH za jeden měsíc provozování služby, tzn. 803 305,80 Kč bez DPH za jeden rok provozování služby. Smluvní strany se dále dohodly, že celková cena bude fakturována vždy po ukončení měsíce, a to dle písemného přehledu jednotlivých objednaných a uskutečněných přepravních služeb.

18. V článku VIII. smlouvy je stanoveno, že smlouva byla „uzavřena na dobu určitou s účinností od 1. 5. 2024 do 30. 4. 2026.“

19. Z profilu zadavatele^[1] vyplývá, že smlouva na něm byla uveřejněna dne 17. 9. 2024.

Právní posouzení

20. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku (vč. všech jejích změn a dodatků) umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se tak v tomto ohledu promítá zásada transparentnosti stanovená v § 6 odst. 1 zákona.

21. Ustanovení § 219 odst. 1 zákona přitom přímo upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření.

22. Úřad nepřehlédl, že v § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy (resp. jejich změny a dodatky), příp. zadavatele, se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že ověřil, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

23. V šetřeném případě cena za veřejnou zakázku byla ve smlouvě stanovena jako nejvýše možná paušální částkou za jeden měsíc, resp. jeden rok provozování služby, přičemž celková konečná cena ve smlouvě výslovně konkrétně specifikována nebyla. Nicméně ze smlouvy jednoznačně vyplývá, že maximální cena plnění ze smlouvy může převýšit částku 500 000 Kč bez DPH (maximální částka plnění za rok byla stanovena ve výši 803 305, 80 Kč bez DPH, přičemž smlouva byla uzavřena na 2 roky). Úřad tedy konstatuje, že obviněný měl povinnost s ohledem na takovouto předpokládanou hodnotu veřejné zakázky smlouvu uveřejnit postupem dle § 219 odst. 1 zákona, přestože při samotném uzavírání smlouvy přesnou výši konečné ceny za plnění ze smlouvy nemusel vědět.

24. Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 3. 4. 2024, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 3. 5. 2024. Obviněný nicméně předmětnou smlouvu na profilu zadavatele uveřejnil až dne 17. 9. 2024. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení pokuty

25. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

26. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky.

27. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

28. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 4. 5. 2024, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele. Promlčecí doba byla přerušena doručením příkazu obviněnému dne 5. 2. 2025. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

29. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za takový přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

30. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

31. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti cit. ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

32. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen, jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

33. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.

34. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto rozhodnutí, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

35. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku, jejíž celková cena činí max. 1 606 611,60 Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejm. ve vztahu k hodnotě veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

36. Ve prospěch obviněného Úřad rovněž zohlednil skutečnost, že obviněný smlouvu na profilu zadavatele nakonec uveřejnil, a to dne 17. 9. 2024, tudíž nelze konstatovat, že by na svou povinnost rezignoval zcela. Negativní následky jeho jednání taky byly do určité míry zhojeny a veřejná kontrola nebyla zmařena zcela.

37. K žádosti obviněného o prominutí pokuty Úřad uvádí, že ačkoli nemuselo dojít k neuveřejnění smlouvy z jeho strany úmyslně (přičemž obviněný v podaném odporu argumentuje, že neměl s uveřejňováním žádnou zkušenost a nedisponuje žádnými zaměstnanci), Úřad nemůže vyhovět žádosti obviněného uloženou finanční sankci neudělovat, resp. upustit od potrestání spáchaného přestupku či uloženou pokutu prominout, jelikož v daném případě byla zcela jednoznačně naplněna skutková podstata přestupku podle § 269 odst. 2 zákona. Úřad v této souvislosti odkazuje na ustanovení § 269 odst. 3 zákona, ze kterého plyne, že Úřad uloží (tedy je povinen uložit) za přestupek pokutu. Úřad k tomu dále dodává, že v souvislosti s uvedenou argumentací obviněného neshledal existenci dalších polehčujících okolností, přičemž akcentuje, že obviněným uváděnou skutečnost, že chybu ihned napravil v rámci stanovení výměry trestu ve prospěch obviněného již zohlednil, a to už ve vydaném příkazu, jakož i zde v rámci odůvodnění tohoto rozhodnutí, a to tak, že negativní následky jeho jednání byly do určité míry zhojeny tím, že obviněný smlouvu na profilu zadavatele nakonec uveřejnil. V rámci právě uvedeného Úřad zohlednil i sdělení obviněného, že učinil opatření k tomu, aby k tomuto porušení již nemohlo dojít. Úřad pro úplnost dodává, že výši pokuty (jak je uvedena ve výroku II. tohoto rozhodnutí) stanovil při samé dolní hranici zákonem určeného rozmezí výše sankce, neboť zákon [podle § 269 odst. 3 písm. a)] stanoví Úřadu možnost uložit za spáchaný přestupek, jehož se obviněný dopustil, pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

38. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další přitěžující nebo polehčující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.

39. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

40. Vycházeje z konstantní rozhodovací praxe správních soudů (např. rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009–62 ze dne 18. 6. 2009) se Úřad dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Úřad zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě není přestupek obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky obviněného.

41. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2024[2] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2024 hospodařil s příjmy ve výši 1 507 000 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

42. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Z uvedeného plyne, že výše uložené pokuty nesmí být zcela marginální, jinak by pokuta neplnila své základní funkce, a v důsledku toho by vedení přestupkového řízení pozbylo smysl.  Úřad v posuzovaném případě stanovil výši pokuty tak, aby dostatečně naplňovala obě funkce právní odpovědnosti.

43. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

44. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754‑17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení

45. Podle § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

46. Správní orgán podle § 95 odst. 1 přestupkového zákona uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

47. Vzhledem k tomu, že přestupkový zákon v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

48. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 2 500 Kč.

49. Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

50. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu zřízený u pobočky České národní banky v Brně, číslo účtu 19–24825621/0710, variabilní symbol 2025000072.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ─ Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

Svazek obcí Olešná, dobrovolný svazek obcí, Na drahách 119, 739 25 Sviadnov

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy