ÚOHS-S0167/2025/VZ-08118/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

• obec Potštejn, IČO 00275271, se sídlem Lázeňská 93, 517 43 Potštejn,

v souvislosti s uveřejněním Smlouvy o dílo uzavřené dne 24. 11. 2023 s vybraným dodavatelem – ENVIRO – EKOANALYTIKA, s.r.o., IČO 49446690, se sídlem Nad Kunšovcem 1405/2, 594 01 Velké Meziříčí – na realizaci veřejné zakázky „Monitoring pitných vod, monitoring odpadních vod, činnost odborného zástupce, odborná administrativní činnosti“ zadávané mimo zadávací řízení,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – obec Potštejn, IČO 00275271, se sídlem Lázeňská 93, 517 43 Potštejn – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky „Monitoring pitných vod, monitoring odpadních vod, činnost odborného zástupce, odborná administrativní činnosti“, kterou uzavřel dne 24. 11. 2023 s vybraným dodavatelem – ENVIRO – EKOANALYTIKA, s.r.o., IČO 49446690, se sídlem Nad Kunšovcem 1405/2, 594 01 Velké Meziříčí – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 27. 12. 2023, když předmětnou Smlouvu o dílo uveřejnil na profilu zadavatele až dne 4. 2. 2025.  

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – obec Potštejn, IČO 00275271, se sídlem Lázeňská 93, 517 43 Potštejn – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 4 000 Kč (čtyři tisíce korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.            K POSTUPU ZADAVATELE PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1. Zadavatel – obec Potštejn, IČO 00275271, se sídlem Lázeňská 93, 517 43 Potštejn (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“) – uzavřel dne 24. 11. 2023 Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – ENVIRO – EKOANALYTIKA, s.r.o., IČO 49446690, se sídlem Nad Kunšovcem 1405/2, 594 01 Velké Meziříčí (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Monitoring pitných vod, monitoring odpadních vod, činnost odborného zástupce, odborná administrativní činnosti“ zadávané mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Předmětem plnění veřejné zakázky bylo dle smlouvy poskytování služeb spočívajících v monitoringu pitných vod, monitoringu odpadních vod, činnosti odborného zástupce a odborné administrativní činnosti.

II.           POSTUP ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

3. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 9. 9. 2024 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele při uveřejňování smlouvy na výše uvedenou veřejnou zakázku.

III.         ZÁVĚRY ÚŘADU

4. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku. 

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

5. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a.     smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b.     smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,

c.      pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d.     smlouvu uveřejněnou v registru smluv.

6. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

7. Obviněný uzavřel dne 24. 11. 2023[1] s vybraným dodavatelem smlouvu na veřejnou zakázku.

8. Podle článku 3. smlouvy byla cena plnění stanovena následujícím způsobem: cena za a) monitoring pitných vod byla určena částkou 93 460 Kč/rok bez DPH, cena za b) monitoring odpadních vod byla určena částkou 47 320 Kč/rok bez DPH, cena za c) činnost odborného zástupce byla určena částkou 26 500 Kč/rok bez DPH, cena za d) odbornou administrativní činnost – zpracování kalkulace ceny vodného a stočného byla určena částkou 2 000 Kč/rok bez DPH a za odbornou administrativní činnost – zpracování vyrovnávací kalkulace ceny vody byla určena částkou 700 Kč/rok bez DPH. Z výše uvedeného plyne že celková cena plnění činila 169 980 Kč bez DPH za jeden rok trvání smlouvy.

9. V článku 2. smlouvy je stanoveno, že smlouva byla „uzavřena na dobu neurčitou s platností od 1. 1. 2024, s výpovědní lhůtou 3 měsíce“.

10. Z profilu zadavatele^[2] vyplývá, že smlouva na něm byla uveřejněna dne 4. 2. 2025.  

Právní posouzení

11. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku (vč. všech jejích změn a dodatků) umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se tak v tomto ohledu promítá zásada transparentnosti stanovená v § 6 odst. 1 zákona.

12. Ustanovení § 219 odst. 1 zákona přitom přímo upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření.

13. Úřad nepřehlédl, že v § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy (resp. jejich změny a dodatky), příp. zadavatele, se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje.

14. Podle § 219 odst. 1 písm. a) se povinnost uveřejnění nevztahuje na smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH. Úřad uvádí, že v šetřeném případě celková konečná cena ve smlouvě výslovně konkrétně specifikována nebyla; v čl. 3 smlouvy byly pouze stanoveny ceny za jednotlivá dílčí plnění dle smlouvy, jejichž celková výše činí 169 980 Kč bez DPH za rok. Současně bylo ve smlouvě sjednáno, že se uzavírá na dobu neurčitou. Z toho, že zadavatel dobu trvání smlouvy neomezil konkrétním datem, je přitom dle Úřadu zřejmé, že v době, kdy smlouvu uzavíral, byl srozuměn s tím, že plnění dle smlouvy může být poskytováno po dobu více let, a že tedy i celková cena za celou dobu trvání smlouvy může přesáhnout částku 500 000 Kč.

15. V této souvislosti je nutno zohlednit i § 21 odst. 1 zákona, podle něhož je pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, u které se nestanoví celková smluvní cena, rozhodná předpokládaná výše úplaty a) za celou dobu trvání smlouvy, je-li doba trvání smlouvy rovna 48 měsíců nebo kratší, b) za 48 měsíců u smlouvy na dobu neurčitou, nebo smlouvy s dobou trvání delší než 48 měsíců. Jelikož šetřená smlouva na veřejnou zakázku byla uzavřena na dobu neurčitou, její předpokládaná hodnota se určí jako předpokládaná výše úplaty za plnění dle smlouvy za 48 měsíců. Částku 169 980 Kč bez DPH, která představuje cenu plnění dle smlouvy za rok, je tedy nutno vynásobit čtyřmi; předpokládaná hodnota veřejné zakázky tedy činí 169 980 * 4 = 679 920 Kč bez DPH. V souladu s § 16 odst. 5 zákona byl zadavatel povinen určit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky k okamžiku jejího zadání (tj. k okamžiku uzavření smlouvy). Zadavateli tedy v době uzavření smlouvy muselo být známo, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky přesahuje částku 500 000 Kč bez DPH.

16. Úřad tedy shrnuje, že zadavatel neomezil dobu trvání smlouvy, když ji uzavřel na dobu neurčitou, a tedy byl zjevně srozuměn s tím, že plnění dle smlouvy může být poskytováno po delší dobu a jeho cena tak může přesáhnout 500 000 Kč bez DPH; současně předpokládaná hodnota plnění, jež je předmětem smlouvy, převyšuje 500 000 Kč bez DPH. S ohledem na tyto skutečnosti nelze dle Úřadu z hlediska aplikace § 219 odst. 1 zákona dojít k závěru, že by šetřená smlouva představovala smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH. Dle Úřadu tedy není naplněna výjimka z povinnosti uveřejnění smlouvy dle § 219 odst. 1 písm. a) zákona.

17. Úřad dále ověřil, že ani žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. b) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

18. Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 24. 11. 2023, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 27. 12. 2023[3]. Obviněný nicméně předmětnou smlouvu na profilu zadavatele uveřejnil až dne 4. 2. 2025. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu – uložení pokuty

19. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

20. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky.

21. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

22. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 28. 12. 2023, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

23. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za takový přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

24. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek NSS ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009–62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 8. 2016 č. j. 6 As 245/2­015–33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že »soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008–67, dle něhož „použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem“«. Soud dále pokračuje tak, že»trestněprávní doktrína uvádí, že souběh „je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení“ (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).«. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (resp. přestupky).

25. Úřad zjistil, že přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu je v souběhu s přestupky obviněného, o nichž bylo rozhodnuto v rámci správních řízení sp. zn. ÚOHS-S0855/2024/VZ a ÚOHS-S0977/2024/VZ příkazem č. j. ÚOHS-40287/2024/500 ze dne 24. 10. 2024, resp. příkazem ÚOHS-44327/2024/500 ze dne 21. 11. 2024. V odkazovaných případech byl přestupek spáchán dne 16. 1. 2024, resp. dne 17. 10. 2023 a obviněnému za ně byla uložena pokuta ve výši 1 500 Kč, resp. 2000 Kč.

26. S ohledem na výše uvedené Úřad přikročil k uplatnění institutu souhrnného trestu způsobem, který se Úřadu jeví v oblasti správního práva jako jediný možný, kdy nevzniká riziko, že by se Úřad jako správní orgán dopustil nedodržení zásady legality zakotvené v čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

27. Pokud by měl Úřad uložit obviněnému pokutu za uvedený přestupek a nemá-li zároveň v tomto správním řízení zákonné zmocnění zrušit předcházející „výrok o trestu“ (tj. výrok ukládající konkrétní pokutu za spáchání přestupku), lze absorpční zásadu ve formě uplatnění pravidel pro ukládání souhrnného trestu aplikovat pouze tím způsobem, že v rámci uložení sankce za projednávaný přestupek zohlední předchozí uloženou pokutu za přestupek, jež je s projednávaným přestupkem v souběhu.

28. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

29. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

30. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

31. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.

32. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo ke znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

33. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná celková hodnota činí 679 920 Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejm. ve vztahu k hodnotě veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

34. Ve prospěch obviněného Úřad rovněž zohlednil skutečnost, že obviněný smlouvu na profilu zadavatele nakonec uveřejnil, a to dne 4. 2. 2025, tudíž nelze konstatovat, že by na svou povinnost rezignoval zcela. Negativní následky jeho jednání taky byly do určité míry zhojeny a veřejná kontrola nebyla zmařena zcela.

35. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.

36. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako spíše nízkou.

37. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného roz­počtu obviněného na rok 2024^[4] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2024 hospodařil s příjmy ve výši přes 31 476 000 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

38. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

39. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

40. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754–17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

obec Potštejn, Lázeňská 93, 517 43 Potštejn   

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy