ÚOHS-S0136/2025/VZ-07093/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

• obec Kalivody, IČO 00639842, se sídlem Kalivody 11, 270 54 Kalivody,

v souvislosti s uveřejněním Smlouvy o dílo uzavřené dne 19. 10. 2022 ve znění Dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo, který uzavřel dne 31. 8. 2023 s vybraným dodavatelem – Stavební podnik spol. s r.o., IČO 47539429, se sídlem Lubenská 2013, 269 01 Rakovník – na realizaci veřejné zakázky „Rekonstrukce kapličky Kalivody“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení, jež byla na profilu zadavatele uveřejněna pod systémovým číslem P24V00001499,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – obec Kalivody, IČO 00639842, se sídlem Kalivody 11, 270 54 Kalivody – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Smlouvu o dílo uzavřenou dne 19. 10. 2022 ve znění Dodatku č. 1 uzavřeného dne 31. 8. 2023 s vybraným dodavatelem – Stavební podnik spol. s r.o., IČO 47539429, se sídlem Lubenská 2013, 269 01 Rakovník – na realizaci veřejné zakázky „Rekonstrukce kapličky Kalivody“ – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od uzavření Dodatku č. 1 k citované smlouvě, tj. nejpozději do dne 2. 10. 2023, přičemž tak neučinil ani ke dni vydání tohoto příkazu.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – obec Kalivody, IČO 00639842, se sídlem Kalivody 11, 270 54 Kalivody – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 5 000 Kč (pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.            K POSTUPU ZADAVATELE PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1. Zadavatel – obec Kalivody, IČO 00639842, se sídlem Kalivody 11, 270 54 Kalivody (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 19. 10. 2022 smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – Stavební podnik spol. s r.o., IČO 47539429, se sídlem Lubenská 2013, 269 01 Rakovník (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Rekonstrukce kapličky Kalivody“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení a na profilu zadavatele uveřejněna pod systémovým číslem P24V00001499 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Předmětem smlouvy je dle jejího čl. II. „Předmět a místo plnění“ realizace stavby díla s názvem „Rekonstrukce kapličky v Kalivodech“.

3. Dne 31. 8. 2023 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen Dodatek č. 1 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 1“). Dodatkem č. 1 došlo k navýšení ceny díla.

4. Obviněný neuveřejnil smlouvu ani dodatek č. 1 na profilu zadavatele ani ke dni vydání tohoto příkazu.

II.           POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 3. 9. 2024 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky. V podnětu je k předmětné veřejné zakázce uvedeno, že uveřejnění dodatku není v souladu s § 219 odst. 1 zákona č. 134/2016, protože veřejný zadavatel neuveřejnil na profilu zadavatele dodatek č. 1 k veřejné zakázce malého rozsahu do 30 dnů od jeho uzavření.

6. Vzhledem k tomu, že Úřad při ověřování z veřejně dostupných zdrojů nebyl schopen dohledat předmětnou veřejnou zakázku, resp. uzavřenou smlouvu na profilu zadavatele, vyzval zadavatele přípisem ze dne 5. 9. 2024 k doložení dokumentace týkající se předmětné veřejné zakázky a uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele.

7. Dne 13. 9. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ze dne 12. 9. 2024, z něhož plyne, že smlouva na předmětnou veřejnou zakázku, včetně dodatku, byla uveřejněna prostřednictvím Portálu pro vhodné uveřejnění (dostupné z: https://www.vhodne-uverejneni.cz/za­kazka/rekonstruk­ce-kaplicky-kalivody).

III.         ZÁVĚRY ÚŘADU

8. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“) správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

9. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a.     smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b.     smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,

c.      pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d.     smlouvu uveřejněnou v registru smluv.

10. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

11. Obviněný uzavřel dne 19. 10. 2022 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky, přičemž dne 31. 8. 2023 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem ke smlouvě uzavřen dodatek č. 1.

12. Dle čl. III. „Lhůty a ceny“ smlouvy byla cena díla sjednána ve výši 493 359,93 Kč bez DPH (tj. 596 965,52 Kč včetně DPH).

13. Dodatkem č. 1 došlo k navýšení ceny díla na částku 635 270,91 Kč bez DPH (tj. 768 677,92 Kč včetně DPH).

14. Obviněný uveřejnil smlouvu a dodatek č. 1 na veřejnou zakázku shodně dne 2. 3. 2024 na internetové adrese https://www.vhodne-uverejneni.cz/za­kazka/rekonstruk­ce-kaplicky-kalivody.

15. Z Věstníku veřejných zakázek Úřad ověřil, že citovaná internetová adresa nebyla podle § 217[1] zákona ve Věstníku veřejných zakázek coby profil zadavatele uveřejněna.

Právní posouzení

16. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření.

17. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti) a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

18. Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že v posuzovaném případě se jedná o veřejnou zakázku, jejíž původní cena činila dle smlouvy částku 493 359,93 Kč bez DPH (tj. 596 965,52 Kč včetně DPH), a obviněnému tak v souvislosti s uzavřením této Smlouvy o dílo původně nevznikla uveřejňovací povinnost. Nicméně uzavřením dodatku č. 1 došlo k navýšení ceny smlouvy na částku 635 270,91 Kč bez DPH (tj. 768 677,92 Kč včetně DPH), čímž přesáhla cena veřejné zakázky/resp. smlouvy částku 500 000 Kč bez DPH, a tudíž výjimka dle § 219 písm. a) zákona se již nadále na uveřejňovací povinnost obviněného nevztahuje.

19. Obviněný tak byl povinen uveřejnit smlouvu ve znění jejího dodatku č. 1 ve lhůtě do 30 dnů od uzavření tohoto dodatku, tj. od okamžiku, kdy cena smlouvy přesáhla částku 500 000 Kč bez DPH. Smlouva na předmětnou veřejnou zakázku má totiž ve znění dodatku č. 1 cenu přesahující hodnotu 500 000 Kč bez DPH. Úřad je toho názoru, že obecně nelze považovat za korespondující se základním smyslem uveřejňovací povinnosti takový výklad zákona, podle něhož by postačovalo uveřejnění pouze dodatku k uzavřené smlouvě, když z uzavíraných dodatků často není ani seznatelný obsah smluvního vztahu a k jak podstatné změně smluvního vztahu uzavřením dodatku došlo. Samotný dodatek tak pro veřejnost může být bez znalosti původně uzavřené smlouvy nicneříkající a jeho uveřejněním by tak nemohl být naplněn cíl uveřejňovací povinnosti spočívající v informování veřejnosti o smluvních vztazích, jimiž jsou vynakládány veřejné prostředky.

20. Úřad v této věci odkazuje i na odbornou literaturu[2], ve které je k této problematice uvedeno, že „by bylo nutné vyjít ze stávající judikatury, posuzující například zakázané změny smluv podle § 82 odst. 2 a 7 z. v. z. 2006, podle kterých je nutné posuzovat smlouvu (z pohledu možné změny) ve znění dodatku, tedy smlouvu posuzovat tak, jako by od samého počátku byla uzavřena ve znění dodatku. Po uzavření zmíněného dodatku by tak smlouva překročila hodnotu 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a zadavatel by měl v návaznosti na dodatek povinnost uveřejnit smlouvu včetně jejího dodatku.“.

21. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 1 uzavřen dne 31. 8. 2023, obviněný byl povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 2. 10. 2023 (jelikož konec zákonné 30denní lhůty připadl na sobotu 30. 9. 2023, bylo posledním dnem lhůty v souladu s obecnými pravidly pro počítání času dle § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, pondělí 2. 10. 2023). Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění smlouvy včetně všech jejích změn a dodatků do 30 dnů od jejich uzavření nesplnil, když předmětnou smlouvu ve znění dodatku č. 1 na profilu zadavatele ani ke dni vydání tohoto příkazu dosud neuveřejnil, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

22. Úřad pro úplnost uvádí, že ve Věstníku veřejných zakázek ověřil, že internetová adresa, na níž obviněný dne 2. 3. 2024 smlouvu a dodatek č. 1 uveřejnil, není (a nikdy nebyla) profilem zadavatele ve smyslu § 214 zákona, neboť nebyla ve Věstníku veřejných zakázek zákonným způsobem oznámena. Obviněný se tak dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu – uložení pokuty

23. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

24. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí u přestupků podle § 269 zákona 2 roky.

25. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

26. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 3. 10. 2023, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy ve znění dodatku č. 1 na profilu zadavatele. Promlčecí doba se přerušuje doručením tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

27. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.

28. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek NSS ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 8. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 – 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

29. Úřad konstatuje, že neshledal, že by se obviněný dopustil přestupku, který by byl s právě prošetřovaným přestupkem v souběhu. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k analogickému uplatnění institutu souhrnného trestu. V této souvislosti Úřad doplňuje, že při stanovení výše pokuty zohlednil rovněž skutečnost, že obviněný nebyl doposud trestán za spáchání přestupku dle zákona, tj. jedná se o jeho první pochybení.

30. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

31. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu.

32. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké výsledky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013.

33. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy včetně všech jejích změn a dodatků je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy a dodatků.

34. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

35. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž celková cena činí ve znění dodatku č. 1 částku 635 270,91 Kč bez DPH (tj. 768 677,92 Kč včetně DPH). V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

36. Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil tu skutečnost, že obviněný smlouvu ve znění dodatku č. 1 zpřístupnil dne 2. 3. 2024 na internetové adrese https://www.vhodne-uverejneni.cz/za­kazka/rekonstruk­ce-kaplicky-kalivody. Byť tedy smlouva nebyla uveřejněna na profilu zadavatele, lze konstatovat, že možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena a negativní dopady jeho jednání tedy byly alespoň částečně eliminovány.

37. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.

38. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako spíše nízkou.

39. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Z rozpočtu obviněného na rok 2025[3] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2025 hospodaří s příjmy ve výši 2 500 000 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.

40. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

41. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

42. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754– 17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

obec Kalivody, Kalivody 11, 270 54 Kalivody

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy