ÚOHS-S0611/2024/VZ-35556/2024/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 a § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, v řízení o přestupcích zahájeném dne 2. 8. 2024 z moci úřední, jehož účastníkem je

• obviněný – statutární město Děčín, IČO 00261238, se sídlem Mírové nám. 1175/5, 405 02 Děčín, v řízení o přestupcích zastoupeno na základě plné moci ze dne 8. 8. 2024 Mgr. Narcisem Tomáškem, advokátem, ev. č. ČAK 00688, se sídlem U Starého Mostu 111/4, 405 02 Děčín,

ve věci možného spáchání přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona jmenovaným obviněným v souvislosti s otevřenou soutěží o návrh „Dvoufázová výtvarná soutěž o návrh – Pohádková kašna Děčín“, jejíž oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 9. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 9. 2022 pod ev. č. Z2022–038382, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 30. 9. 2022 pod ev. č. 2022/S 189–535660, ve znění pozdější opravy,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – statutární město Děčín, IČO 00261238, se sídlem Mírové nám. 1175/5, 405 02 Děčín – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že v otevřené soutěži o návrh „Dvoufázová výtvarná soutěž o návrh – Pohádková kašna Děčín“, jejíž oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 9. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 9. 2022 pod ev. č. Z2022–038382, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 30. 9. 2022 pod ev. č. 2022/S 189–535660, ve znění pozdější opravy, nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, když z dokumentace o soutěži o návrh, resp. zejm. ze zprávy o hodnocení soutěžních návrhů („Protokol o průběhu 1. fáze výtvarné soutěže o návrh“ ze dne 17. 2. 2023 a „Protokol o průběhu 2. fáze výtvarné soutěže o návrh“ ze dne 24. 8. 2023) není seznatelné, jak byly jednotlivé soutěžní návrhy posouzeny a hodnoceny, neboť nejsou zřejmé důvody stanovení pořadí návrhů a snížení počtu účastníků, kdy tam uvedený popis posouzení a hodnocení soutěžních návrhů je značně strohý a obecný a ani neodpovídá v čl. 14 soutěžních podmínek stanoveným kritériím hodnocení, v důsledku čehož je postup jmenovaného obviněného při posouzení a hodnocení soutěžních návrhů nepřezkoumatelný, a tudíž i netransparentní, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr návrhu a soutěž o návrh se po výběru návrhu považuje za ukončenou.

II.

Obviněný –statutární město Děčín, IČO 00261238, se sídlem Mírové nám. 1175/5, 405 02 Děčín– se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že v otevřené soutěži o návrh „Dvoufázová výtvarná soutěž o návrh – Pohádková kašna Děčín“, jejíž oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 9. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 9. 2022 pod ev. č. Z2022–038382, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 30. 9. 2022 pod ev. č. 2022/S 189–535660, ve znění pozdější opravy, nedodržel pravidlo pro soutěž o návrh stanovené v § 148 odst. 4 citovaného zákona, když nezajistil, aby porota hodnotila anonymní soutěžní návrhy, resp. když anonymitu předložených soutěžních návrhů vůči členům poroty nezajistil až do okamžiku, než porota dospěla k finálnímu stanovisku o vítězném návrhu, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr návrhu a soutěž o návrh se po výběru návrhu považuje za ukončenou.

III.

Za spáchání přestupků uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí se obviněnému – statutární město Děčín, IČO 00261238, se sídlem Mírové nám. 1175/5, 405 02 Děčín – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá 

pokuta ve výši 120 000 Kč (sto dvacet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

IV.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, se obviněnému – statutární město Děčín, IČO 00261238, se sídlem Mírové nám. 1175/5, 405 02 Děčín – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               POSTUP OBVINĚNÉHO V SOUTĚŽI O NÁVRH

1. Obviněný – statutární město Děčín, IČO 00261238, se sídlem Mírové nám. 1175/5, 405 02 Děčín, v řízení o přestupcích zastoupeno na základě plné moci ze dne 8. 8. 2024 Mgr. Narcisem Tomáškem, advokátem, ev. č. ČAK 00688, se sídlem U Starého Mostu 111/4, 405 02 Děčín (dále jen „obviněný“ či „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“)[1], zahájil podle zákona dne 26. 9. 2022 odesláním oznámení soutěže o návrh k uveřejnění otevřenou soutěž o návrh „Dvoufázová výtvarná soutěž o návrh – Pohádková kašna Děčín“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 9. 2022 pod ev. č. Z2022–038382, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 30. 9. 2022 pod ev. č. 2022/S 189–535660, ve znění pozdější opravy (dále jen „soutěž o návrh“).

2. V čl. 5. „Předmět soutěže“ soutěžních podmínek je mj. stanoveno, že „[p]ředmětem soutěže jsou sochy pro secesní kašnu/fontánu na Masarykově náměstí v Děčíně, která je kulturní památkou, a to ve dvou možných variantách:

A.           bronzové repliky na základě původní dokumentace (návrh replik);

B.           volná sochařská figurální tvorba z libovolného materiálu, která se vztahuje k příběhu o Loubském prameni (volná tvorba).

Záměrem je tedy nalezení optimálního výtvarného řešení výzdoby pohádkové kašny včetně druhu materiálu“.

3. Z čl. 8. „Druh a účel soutěže“ bodu 8.1 „Druh soutěže“ soutěžních podmínek vyplývá, že soutěž o návrh probíhala ve dvou fázích, přičemž do druhé fáze byl předpokládán postup tří účastníků.

4. Ve shora specifikovaném čl. 8. bodu 8.2 „Účel a poslání soutěže“ soutěžních podmínek obviněný stanovil, že „[ú]čelem a posláním soutěže je nalézt a ocenit nejvhodnější řešení předmětu soutěže, které splní požadavky zadavatele […], a vybrat účastníky, s nimiž bude v jednacím řízení bez uveřejnění v souladu s ustanovením § 143 odst. 2 a § 65 ZZVZ […] zadavatel jednat o zadání následné zakázky dle čl. 7 těchto soutěžních podmínek“. Dle čl. 7. „Specifikace následné zakázky“ soutěžních podmínek činí předpokládaná hodnota následné zakázky 15 000 000 Kč bez DPH.

5. V čl. 16. „Průběh soutěže“ bodu 16.5. „Odevzdání soutěžních návrhů“ soutěžních podmínek obviněný stanovil, že „[t]ermín pro odevzdání návrhů 1. fáze bude do 30.01.2023 do 15:00 hodin. Termín pro odevzdání podkladů pro hodnocení druhé fáze bude 90 dnů od zaslání výzvy s postupem do druhého kola“.

6. Z dokumentace o soutěži o návrh vyplývá, že obviněný obdržel ve lhůtě pro podání soutěžních návrhů celkem 11 soutěžních návrhů ve fyzické podobě a 10 soutěžních návrhů v elektronické podobě[2]. Do druhé fáze soutěže o návrh postoupilo 6 návrhů, přičemž 5 z těchto účastníků soutěže o návrh podalo ve druhé fázi dopracovaný soutěžní návrh.

7. Z dokumentace o soutěži o návrh dále vyplývá, že dne 22. 9. 2023 odeslal obviněný prostřednictvím profilu zadavatele všem účastníkům soutěže o návrh „Oznámení o výběru návrhu“ ze dne 21. 9. 2023 (dále jen „oznámení o výběru návrhu“), podle kterého se na prvním místě umístil soutěžní návrh č. 10[3] autora ak. soch. [M. F.].

8. Proti rozhodnutí, resp. oznámení o výběru návrhu obdržel obviněný dne 6. 10. 2023 nedatované námitky MgA. [B. K.] jakožto autorky soutěžního návrhu č. 6 a dne 9. 10. 2023 námitky z téhož dne MgA. [K. H.] jakožto autora soutěžního návrhu č. 8. Rozhodnutími ze dne 19. 10. 2023, která jmenovaní účastníci soutěže o návrh obdrželi téhož dne, obviněný námitky odmítl.

9. Vzhledem k tomu, že následný návrh podle § 251 zákona nebyl podán, považuje Úřad soutěž o návrh za ukončenou podle § 149 odst. 3 písm. b) zákona, a to ke dni 30. 10. 2023[4].

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH A PRŮBĚH ŘÍZENÍ

10. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle zákona, obdržel dne 23. 11. 2023 podnět ze dne 22. 11. 2023 (dále jen „podnět“) s žádostí o prošetření postupu obviněného ve věci předmětné soutěže o návrh (podnět byl Úřadem zaevidován pod sp. zn. ÚOHS-P1205/2023/VZ). V podnětu bylo mj. namítáno, že obviněný učinil rozhodnutí o výběru nejvhodnějšího soutěžního návrhu bez odůvodnění, nepřezkoumatelně a nejasně a že nebyl dodržen zákonný požadavek na hodnocení soutěžních návrhů v anonymní podobě, když porota dle stěžovatele hodnotila portfolia účastníků a slévárny až po seznámení se jmény autorů.

11. Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného dokumentaci o soutěži o návrh a jeho vyjádření k obsahu podnětu.

Vyjádření obviněného ze dne 7. 12. 2023

12. Dne 7. 12. 2023 obdržel Úřad vyjádření obviněného k obsahu podnětu z téhož dne (dále jen „vyjádření obviněného ze dne 7. 12. 2023“).

13. Ve vztahu k namítané nepřezkoumatelnosti rozhodnutí, resp. oznámení o výběru návrhu obviněný ve vyjádření ze dne 7. 12. 2023 uvádí, že rozhodnutí obviněného vychází ve smyslu § 148 odst. 7 zákona z rozhodnutí poroty, která učinila své závěry na základě kvalitativního hodnocení, jež je zachyceno v rámci protokolů o průběhu soutěže o návrh. Dle obviněného se z obsahu dotčených dokumentů podává, z jakých důvodů a v jakém závěrečném pořadí byly soutěžní návrhy hodnoceny. Obviněný má za to, že „dle soutěžních podmínek není povinností poroty provádět odůvodnění hodnocení v rozsahu konkrétní zevrubné analýzy a sice postačí, pokud jsou závěry poroty a odůvodnění formulovány jasně, určitě, srozumitelně a přezkoumatelně“, tj. „pokud závěry poroty projevené v odůvodnění rozhodnutí srozumitelně objasňují projev jejich vůle, a to v návaznosti na soutěžní podmínky, ZZVZ a předložené návrhy“. V této souvislosti obviněný uvádí, že by odůvodnění výběru nejvhodnějšího návrhu mohlo být rozvedeno do bližších podrobností, avšak uvedené dle obviněného nemění ničeho na tom, že ve stávající podobě naplňuje potřebný standard pro odůvodnění závěru hodnocení kladený na tento typ soutěže. Pokud jde o samotnou důvodnost učiněného závěru, obviněný akcentuje, že v tomto smyslu není kompetentní k upřesnění, resp. nahrazení vůle poroty, neboť se jedná odborný aspekt soutěže o návrh. Obviněný dále uvádí, že si je vědom rozhodovací praxe Úřadu v oblasti týkající se soutěží o návrh a podmínek kladených na porotu a odůvodnění jejího rozhodnutí (např. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-R254/2012/VZ-7760/2013/310/PMo ze dne 29. 4. 2013), nicméně má za to, že je nezbytné nahlížet rozdílně na architektonicko-urbanistickou soutěž o návrh a na uměleckou soutěž o návrh, neboť v každé z uvedených soutěží dochází k hodnocení návrhů svou podstatou odlišných, přičemž v umělecké soutěži o návrh není dle obviněného vždy možné zcela konkrétně a komplexně vypořádat každý jednotlivý návrh.

14. K tvrzenému nedodržení anonymity soutěžních návrhů pak obviněný ve vyjádření ze dne 7. 12. 2023 uvádí, že „portfolia obsahovaly jednotlivé zprávy účastníků, kteří postoupili do druhého kola, které byly zasílány prostřednictvím E-ZAKU jako jedna zpráva. Tyto zprávy obsahovaly kompletní přílohy – autorské portfolio včetně spolupráce se slévárnou, technický popis, rozvaha. V rámci zachování anonymity se jedná o naprosto legitimní postup, kdy portfolia slevačů včetně byla otevřena až po provedení identifikace autorů“.

Řízení o přestupcích sp. zn. ÚOHS-S0611/2024/VZ 

15. Vzhledem k tomu, že ve vztahu k postupu obviněného v soutěži o návrh Úřad považoval skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná a považoval za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, zahájil postupem podle § 90 odst. 1 zákona o přestupcích v návaznosti na § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), řízení o přestupcích z moci úřední vydáním příkazu č. j. ÚOHS-29656/2024/500 ze dne 2. 8. 2024 (dále jen „příkaz“).

16. Ve výroku I. příkazu Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v soutěži o návrh nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když z dokumentace o soutěži o návrh, resp. zejm. ze zprávy o hodnocení soutěžních návrhů („Protokol o průběhu 1. fáze výtvarné soutěže o návrh“ ze dne 17. 2. 2023 a „Protokol o průběhu 2. fáze výtvarné soutěže o návrh“ ze dne 24. 8. 2023) není seznatelné, jak byly jednotlivé soutěžní návrhy posouzeny a hodnoceny, neboť nejsou zřejmé důvody stanovení pořadí návrhů a snížení počtu účastníků, kdy tam uvedený popis posouzení a hodnocení soutěžních návrhů je značně strohý a obecný a ani neodpovídá v čl. 14 soutěžních podmínek stanoveným kritériím hodnocení, v důsledku čehož je postup obviněného při posouzení a hodnocení soutěžních návrhů nepřezkoumatelný, a tudíž i netransparentní, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr návrhu a soutěž o návrh se po výběru návrhu považuje za ukončenou. Ve výroku II. příkazu Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v soutěži o návrh nedodržel pravidlo pro soutěž o návrh stanovené v § 148 odst. 4 zákona, když nezajistil, aby porota hodnotila anonymní soutěžní návrhy, resp. když anonymitu předložených soutěžních návrhů vůči členům poroty nezajistil až do okamžiku, než porota dospěla k finálnímu stanovisku o vítězném návrhu, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr návrhu a soutěž o návrh se po výběru návrhu považuje za ukončenou. Výrokem III. příkazu Úřad obviněnému za spáchání přestupků uvedených ve výroku I. a II. příkazu uložil pokutu ve výši 120 000 Kč.

17. Příkaz byl vydán dne 2. 8. 2024 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupcích z moci úřední. Příkaz byl obviněnému doručen téhož dne.

18. Účastníkem řízení o přestupcích je podle § 68 písm. a) zákona o přestupcích obviněný.

19. Dne 9. 8. 2024 obdržel Úřad proti příkazu odpor obviněného z téhož dne (dále jen „odpor“).

20. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

21. Usnesením ze dne 9. 8. 2024 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu vyjádřit v řízení své stanovisko.

Vyjádření obviněného ze dne 20. 8. 2024

22. Dne 20. 8. 2024 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne (dále jen „vyjádření obviněného ze dne 20. 8. 2024“).

23. K porušení zásady transparentnosti obviněný uvádí, že má za to, že jeho postupem nebyly porušeny základní zásady a principy zákona ani jednotlivá zákonná ustanovení, kdy svůj postup považuje za legitimní s ohledem na zákonné možnosti a specifika soutěže o návrh, která se výrazně odlišuje od klasického zadávacího řízení, jak uvádí v příkazu i sám Úřad. Obviněný uvádí, že pokud mu, resp. porotě Úřad vytýká, že je slovní hodnocení jednotlivých soutěžních návrhů strohé, lze dle obviněného s Úřadem částečně souhlasit. Obviněný nicméně akcentuje, že i přes určitou strohost byl naplněn potřebný standard v rámci soutěže o návrh. Dle obviněného není v silách členů poroty doslovně přepsat veškerou diskusi nad jednotlivými soutěžními návrhy, podstatná je dle obviněného materiální stránka věci, tj. že skutečně došlo k detailnímu posouzení jednotlivých návrhů v souladu se soutěžními podmínkami a v souladu se zákonem. Obviněný má za to, že Úřad využívá v rámci tohoto řízení přepjatý formalismus, který se výrazně rozchází se smyslem a účelem zákona. Obviněný dále uvádí, že dle soutěžních podmínek není dána povinnost poroty provádět odůvodnění hodnocení v rozsahu konkrétní zevrubné analýzy a že dokumentace o předmětné soutěži o návrh obsahuje jasné a seznatelné důvody, které vedly k výběru vítězného návrhu. Závěrem této části svého vyjádření obviněný konstatuje, že rozsah odůvodnění se obecně různí v závislosti na typu soutěže, kdy zcela jiné možnosti zevrubného odůvodnění jsou dle obviněného dány např. v případě soutěže architektonické a urbanistické.

24. K porušení anonymity soutěžních návrhů obviněný uvádí, že dle některých členů poroty protokol nereflektuje zcela přesně skutečný stav věci, kdy po otevření obálek a zpřístupnění portfolií účastníků a sléváren porota nehlasovala znovu o pořadí návrhů, byť je to takto v protokolu uvedeno. Obviněný uvádí, že jeden z členů poroty projevil v průběhu soutěže pochybnost o realizovatelnosti soutěžních návrhů s ohledem na nevědomost autorů, resp. jejich zkušeností. V návaznosti na to porota dle obviněného potvrdila, že všichni autoři jsou dostatečně zkušení sochaři, schopní své návrhy realizovat. Dle obviněného tak porota „sekundárním hlasováním pouze potvrdila zadavateli svůj odborný názor, že může vést JŘBU se všemi autory oceněných návrhů, aniž by podstoupil riziko, že některý z autorů nebude schopen dílo realizovat. Ve skutečnosti tak nedošlo k opětovnému hlasování o pořadí návrhů, ale došlo pouze k hlasování o způsobilosti pro JŘBU“. Jinými slovy řečeno se dle obviněného druhé hlasování po otevření obálek netýkalo stanovení pořadí soutěžních návrhů, nýbrž šlo o podpůrné vyjádření pro zadavatele. Nadto obviněný v této souvislosti akcentuje, že pořadí po sekundárním hlasování se nezměnilo v porovnání s hlasováním primárním, a uvedené tedy nemělo fakticky žádný vliv na průběh výběru a proces jako takový. Současně obviněný uvádí, že z podstaty věci nemůže být v soutěži o návrh anonymita zcela zachována, když jejím obsahem je často návrh uměleckého díla, které může být svými prvky natolik specifické, že bude pro odborníky rozeznatelné i bez identifikace autora. Dle obviněného každý umělec ve svém projevu zachycuje svůj jedinečný podpis, na jehož základě je možné soutěžícího identifikovat. Obviněný uzavírá, že i přes značné nedostatky v protokolu nedošlo dle jeho názoru v šetřeném případě k porušení § 148 odst. 4 zákona.

25. Závěrem vyjádření ze dne 20. 8. 2024 obviněný ve smyslu § 80 odst. 2 zákona o přestupcích žádá o nařízení ústního jednání, neboť má za to, že je to nezbytné k uplatnění jeho práv a zjištění skutečného stavu věci. Obviněný navrhuje, aby byli předvoláni svědci – členové odborné poroty, kteří hodnotili soutěžní návrhy a kteří by měli potvrdit obviněným uváděné skutečnosti ohledně průběhu dotčeného hodnocení soutěžních návrhů, a tedy přinést zásadní zjištění, která vyvrátí dosud zjištěné skutečnosti či objasní jiné skutečnosti.

Další průběh řízení o přestupcích

26. Usnesením ze dne 29. 8. 2024 zamítl Úřad návrh obviněného na nařízení ústního jednání.

27. Usnesením ze dne 29. 8. 2024 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl podle § 261 odst. 3 zákona vyjádřit k podkladům rozhodnutí, přičemž tuto na žádost obviněného usnesením ze dne 4. 9. 2024 prodloužil.

Vyjádření obviněného k podkladům rozhodnutí

28. Dne 12. 9. 2024 obdržel Úřad vyjádření obviněného k podkladům rozhodnutí ze dne 11. 9. 2024 (dále jen „vyjádření obviněného k podkladům rozhodnutí“), v němž obviněný toliko shrnuje, resp. opakuje argumentaci přednesenou v jeho předchozích vyjádřeních, na které v tomto kontextu rovněž odkazuje, přičemž nad rámec uvedeného k tvrzenému nedodržení požadavku na hodnocení anonymních návrhů uvádí, že v soutěžních podmínkách bylo stanoveno, že porota bude mít k dispozici identifikační údaje jednotlivých autorů již po prvním kole soutěže o návrh. Dle obviněného je „[a]nonymita soutěže […] zajišťována do té míry, jak je stanoveno v pravidlech, a pokud tato pravidla výslovně umožňují, aby porota znala identitu účastníků po určitém bodu, nejedná se o její narušení, ale o legitimní součást hodnoticího procesu“.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

29. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména příslušné části dokumentace o soutěži o návrh a vyjádření obviněného, a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. až IV. tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. a II. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

30. Podle § 6 od­st. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

31. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

32. Podle § 39 odst. 1 zákona zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

33. Podle § 130 zákona se při postupu podle části šesté zákona § 39 odst. 1, § 42 až 44 a § 48a odst. 1 zákona použijí obdobně.

34. Podle § 143 odst. 1 zákona se soutěží o návrh rozumí postup zadavatele směřující k získání návrhu, kterým je zejména plán nebo projekt v oblasti územního plánování nebo architektonických, stavebních, technických a inspekčních služeb. Pro podání návrhu se použije § 107 zákona obdobně.

35. Podle § 144 odst. 1 zákona zadavatel v soutěžních podmínkách soutěže o návrh stanoví, zda bude postupovat formou otevřené nebo užší soutěže o návrh.

36. Podle § 147 zákona si zadavatel může v soutěžních podmínkách soutěže o návrh vyhradit, že soutěž proběhne ve více fázích s možností snížení počtu návrhů v jejím průběhu; ustanovení § 112 zákona se použije obdobně.

37. Podle § 148 odst. 4 zadavatel zajistí, aby porota hodnotila anonymní návrhy. Anonymita návrhů musí být vůči členům poroty zajištěna až do okamžiku, než porota dospěje ke stanovisku.

38. Podle § 148 odst. 5 zákona porota vyhotoví o hodnocení návrhů zprávu, podepsanou jejími členy, v níž uvede pořadí návrhů sestavené na základě kritérií uvedených v oznámení o zahájení soutěže o návrh.

39. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o soutěži o návrh

40. V čl. 10 „Soutěžní návrh – 1. fáze“ bodu 10.1.1 „Grafická část a modely“ soutěžních podmínek obviněný mj. stanovil, že jsou požadována následující grafická vyjádření:

„a)         Model obsahující:

• celkovou kompozici (dřík a umístění soch) v měřítku 1:10,
• řešení vybrané části dle uvážení autora v měřítku 1:3

b)           Panel P1 o rozměru B1 707×1 000 mm na výšku bude obsahovat:

Povinně

• Zákres kašny do fotografie poskytnuté zadavatelem na celou šíři panelu, ze kterého bude patrné umístění sousoší a jeho orientace.
• zkrácenou anotaci textu technického provedení díla včetně nástinu konstrukčního a barevného řešení a zvoleného materiálu

dle uvážení účastníka

• situaci
• druhý pohled na sousoší (dokreslující pohled k hlavní fotografii).“

41. V čl. 14. „Kritéria hodnocení“ soutěžních podmínek je stanoveno následující:

„Kritéria, podle nichž budou soutěžní návrhy vyhodnocovány, se stanovují bez pořadí významnosti následovně:

14.1 Hodnocení první fáze

14.1.1 Celková výtvarná úroveň návrhu, kvalita provedení a naplnění soutěžních podmínek.

14.1.2 Začlenění návrhu do určeného prostoru.

14.1.3 Hospodár­nost a proveditelnost návrhu.

14.2 Hodnocení druhé fáze

14.2.1 Celková výtvarná úroveň návrhu, kvalita provedení a naplnění soutěžních podmínek.

14.2.2 Začlenění návrhu do určeného prostoru.

14.2.3 Hospodár­nost a proveditelnost návrhu.

14.2.4 V případě soch z bronzu či jiných materiálů dle jeho povahy (slitiny kovu, kovu) bude předmětem hodnocení portfolio slévače. Vlastní závazek účastníka se slévačem bude obsahovat až druhá obálka.“

42. V čl. 16 „Průběh soutěže“ bodu 16.6 „Přezkoušení návrhů“ soutěžních podmínek obviněný mj. stanovil, že „[p]řezkoušení návrhů provede sekretář a přezkušovatel bezprostředně po ukončení lhůty pro podání návrhů“ a že „[p]řezkušovatel a sekretář zpracují z přezkoušení návrhů zprávu, kterou předloží porotě a přiloží k protokolu o průběhu soutěže“.

43. Ve shora specifikovaném čl. 16 bodu 16.9 „Rozhodnutí o výběru návrhů postupujících do 2. fáze“ soutěžních podmínek je stanoveno, že „[o]známení rozhodnutí o tom, které návrhy postupují do druhé fáze, provádí sekretář soutěže na základě rozhodnutí poroty […]“.

44. Ve shora specifikovaném čl. 16 bodu 16.10 „Protokol o průběhu soutěže“ soutěžních podmínek je stanoveno, že „[z]e všech zasedání poroty pořídí sekretář, popřípadě jiná osoba pověřená předsedou poroty protokol o průběhu soutěže, jehož správnost ověří svým podpisem všichni členové poroty a potvrdí osoba zapisující“.

45. V čl. 5. „Hodnotící zasedání soutěžní poroty“ bodu 5.1 „Posouzení splnění formálních podmínek“ „Protokolu o průběhu 1. fáze výtvarné soutěže o návrh“ ze dne 17. 2. 2023 (dále jen „protokol o průběhu 1. fáze“) je uvedeno mj. následující:

„5.1.11. Soutěžní návrh č. 11 (6) – A replika

Soutěžní návrh nesplňuje obsahové požadavky v části modelu – kompozice dříku se sochami. Ostatní části návrhu požadavky soutěžních podmínek splňují.

Přezkušovatel doporučuje soutěžní porotě nepřijmout návrh č. 11 do hodnocení soutěže.“

46. Ve shora specifikovaném čl. 5 odst. 5.2 „Hlasování poroty o přijetí návrhů do hodnocení“ protokolu o průběhu 1. fáze je uvedeno mj. následující:

„Dále porota vedla debatu ohledně návrhu s pořadovým č. 3, 9 a 11, kde model dříku se sochami neodpovídá zadání. Nicméně ostatní náležitosti návrhu byly doloženy a následně bylo hlasováno o přijetí i těchto návrhů do soutěže.

Hlasování k návrhu č. 11 – Zařazení návrhu do dalšího posuzování

Pro: 4 Proti: 1 Zdržel se: 0“

47. Ze shora specifikovaného čl. 5 bodu 5.6 „Hlasování o postupu do druhé fáze“ protokolu o průběhu 1. fáze vyplývá, že do druhé fáze soutěže o návrh postoupily návrhy č. 2, 6, 8, 9, 10 a 11.

48. Ve shora specifikovaném čl. 5. bodu 5.8 „Celkové hodnocení soutěžních návrhů“ protokolu o průběhu 1. fáze je uvedeno následující:

„5.8.1. Soutěžní návrh č. 2

Obsahově a vizuálně nesrozumitelná horní plastika. Ocenění odvahy autora o posunutí časové linie příběhu obsahuje dominantní prvky. Spodní figurky – vnímáno počítačové zpracování, jsou rádoby realistické. Z modelu celkově je citelně patrné počítačové zpracování.

Do druhé fáze dopracování modelu dívky v poměru 1:3.

Porota doporučuje pro druhou fázi se na tento fakt změřit, aby toto nebylo natolik výrazné.

5.8.2. Soutěžní návrh č. 6

Oceněna soudržnost celé kompozice a sochařské zpracování ústřední postavy. Jednotlivé prvky se důsledně opírají o původní koncepci autora.

Do druhé fáze nemá doporučení.

5.8.3. Soutěžní návrh č. 8

Porota oceňuje živé příběhové provedení spodní části a doporučuje uvést jej do souladu s horní částí

Znejistění v použitých přístupech: ústřední motiv je příliš dekorativní, při pohledu z boku působí socha víly toporně, chybí vnitřní stavba sochy víly

Do druhé fáze – socha dívky 1:3

5.8.4. Soutěžní návrh č. 9

Odvážné přistoupení k tématu

Socha víly má výraz

Gesto rukou na miniatuře však vypadá trochu hrozivě

Propracované detaily

Do druhé fáze – dopracovat model (s pažemi), socha dívky 1:3

5.8.5. Soutěžní návrh č. 10

Návrh, který má krásně naznačenou ústřední postavu, je přesvědčivým způsobem usazená na vrcholu kašny, autor zpracovává v detailu sochu dívky

Není to povrchová věc, nasazení sochy na soklíku je přesvědčivé

Drží motiv, něco se tam děje vnitřně

Klasický sochařský výraz – i pohybem a nakloněním

Do druhé fáze – socha víly 1:3

5.8.6. Soutěžní návrh č. 11

Nabízí velmi živý způsob ztvárnění postavy víly

Jedná se o přesvědčivý způsob sochařského uvažování

Do druhé fáze – Požadujeme dokončení modelu 1:10 včetně dříku, socha dívky 1:3

5.8.7. Soutěžní návrh č. 1

Uchopení tématu je pozitivní. Oceňujeme neotřelý přístup ke ztvárnění požadovaného tématu.

Prostorové zvládnutí působí plošně, měřítko hlavního motivu na modelu 1:10 neodpovídá zákresu ve fotografii, návrh není proporčně vyvážený.

5.8.8. Soutěžní návrh č. 3

Vyřazen – jedná se o návrh, který nesplnil podmínky

5.8.9. Soutěžní návrh č. 4

Kvitujeme pokus o změnu původní kompozice a vyznění celého příběhu. Prostorové zpracování jednotlivých soch neodpovídá hmotě původního secesního dříku.

Celý návrh působí překombinovaně.

5.8.10. Soutěžní návrh č. 5

Vyřazen – jedná se o návrh, který nesplnil podmínky

5.8.11. Soutěžní návrh č. 7

Efekt zmuchlaných látek, které mají vytvářet objem původních soch, v případě, že mají být odlity do bronzu, působí jako nadbytečné, nijak příhodné ozvláštnění původní koncepce.“

49. Ve shora specifikovaném čl. 5 bodu 5.9 „Závěrečné hodnocení 1. fáze výtvarné soutěže porotou“ protokolu o průběhu 1. fáze je uvedeno, že „[k]omise se jednomyslně shodla, že nebudou v tento moment otevírány nabídky a účastníci zůstanou nadále v anonymitě“.

50. V čl. 3 „Druhá fáze soutěže“ bodu 3.3. „Diskuse nad návrhy přijatými do druhé fáze hodnocení“ „Protokolu o průběhu 2. fáze výtvarné soutěže o návrh“ ze dne 24. 8. 2023 (dále jen „protokol o průběhu 2. fáze“) je uvedeno, že „[v] rámci druhé fáze bude hodnoceno 

• Celková výtvarná úroveň návrhu, kvalita provedení a naplnění soutěžních podmínek. 
• Začlenění návrhu do určeného prostoru.
• Hospodárnost a proveditelnost návrhu.

V 9:45 hodin bylo zahájeno podrobné seznámení poroty s vlastními soutěžními návrhy.

Od 11:30 hodin do 12:00 hodin bylo jednání přerušeno obědem.

Hlasování o zúžení soutěžních návrhů na posuzování 3 návrhů

PRO 4 PROTI 1 ZDRŽEL SE 0

Pan [R. F.] s tímto hlasováním nesouhlasí.

Porota hlasuje o návrzích 1. místo po návrh č. 10, 2. místo návrh č. 11, 3. místo návrh č. 9

PRO 4 PROTI 1 ZDRŽEL SE 0

Porota hlasuje o návrzích 4. místo návrh č. 6, 5. místo návrh č. 8

PRO 4 PROTI 1 ZDRŽEL SE 0

Pan [R. F.] hlasoval proti z důvodu, že mu nebyla známa identifikace jednotlivých autorů.

Následně porota přistoupila k otevření obálek s jmény autorů.“

51. V čl. 4. „Otevření obálek se jmény autorů“ protokolu o průběhu 2. fáze je mj. uvedeno, že „[o]tevření všech obálek obsahující identifikační údaje autorů bylo zahájeno po zhodnocení doručených návrhů dne 24.08.2023 v 12:16 hodin. Otevření proběhlo v pořadí, ve kterém byly jednotlivé návrhy doručeny na profil Zadavatele. Následně bylo zpřístupněno portfolio jednotlivých účastníků a slévárny“.

52. Ve shora specifikovaném čl. 4. bodu 4.11 „Hlasování“ protokolu o průběhu 2. fáze je mj. uvedeno, že „[p]orota na základě portfolia účastníků, kteří postoupili do druhé fáze, hlasovala znovu o pořadí návrhů na 1., 2. a 3. místě (10, 11, 9), na 4. místě návrh č. 6 a na 5. místě návrh č. 8 a na základě hlasování konstatovala, že pořadí se proti hlasování před otevřením jednotlivých prezentací autorů nemění. […] Pan [R. F.] s tímto hlasováním nesouhlasí a požádal o zaznamenání svého pořadí návrhů v druhé fázi: 8, 10, 6, 9, 11. Důvodem jsou zkušenosti zhotovitele, cena a estetika“.

53. Ve shora specifikovaném čl. 4. bodu 4.15 „Celkové hodnocení soutěžních návrhů“ protokolu o průběhu 2. fáze je uvedeno mj. následující:

„4.15.1. Soutěžní návrh č. 10

Autoři navrhli kompozičně sjednocené postavy, u nichž zvolená a propracovaná gesta mají vyprávěcí charakter. Pojetí postav a naznačených dějů odpovídá pohádkovému motivu příběhu.

4.15.2. Soutěžní návrh č. 11

Velmi přesvědčivé ztvárnění ústřední postavy, která v sobě snoubí živost a zároveň ‚vílí‘ lehkost. Porota ocenila snahu o autorskou interpretaci původního sousoší.

4.15.3. Soutěžní návrh č. 9

Porota ocenila odvahu autoru uplatnit autorské pojetí ztvárnění jednotlivých postav a zdůraznit pohádkový ráz ústřední postavy.

4.15.4. Soutěžní návrh č. 6

Autoři se v maximální míře drží původního sochařského záměru. Snaha o přesnou rekonstrukci originálního díla ale vede k menší živosti ztvárněných situací příběhu, který je podkladem sochařského námětu.

4.15.5. Soutěžní návrh č. 8

Příběhové provedení soch trpí dekorativním ztvárněním. Víla stejně jako další postavy jsou ztvárněny klasicistně bez snahy o uplatnění sochařské volnosti.“

54. Ve shora specifikovaném čl. 4. bodu 4.16 „Závěrečné hodnocení porotou“ protokolu o průběhu 2. fáze je uvedeno následující:

„Porota ohodnotila první cenou a doporučila zadavateli k realizaci návrh s pořadovým číslem 10, autorů [M. F. a A. F.].

Do soutěže bylo doručeno celkem 11 návrhů. Porota do druhé fáze doporučila 6 návrhů. Doručeno bylo 5 doplnění původních návrhů. Tyto návrhy splnily formální a obsahové náležitosti, kladené soutěžními podmínkami.

Návrhy svou kvalitou poskytly porotě dostatečný podklad pro odpovědné vyhodnocení předmětu soutěže.

Nezávislá část poroty velmi vysoce hodnotí snahu města v rámci soutěže prověřit možnosti osazení Pohádkové kašny novodobým pojetím stejně jako kopií originálního díla. Hodnocené soutěžní návrhy ale ukázaly, že samotná kašna a kontext náměstí je natolik určující, že autorská kopie původního sochařského díla je tou odpovídající cestou umělecké obnovy důležité děčínské památky.

Nezávislá část poroty ocenila práci paní [V. H.] a paní [Š. K.], které za město Děčín organizovali soutěž a k její realizaci přistupovaly s velkou odpovědností a pečlivostí a mají velký podíl na jejím zdárném ukončení.“

55. V oznámení o výběru návrhu je uvedeno mj. následující:

„V souladu s výsledným hodnocením poroty, které je uvedené v Protokolu z průběhu soutěže o návrh, rozhodl Zadavatel dne 19.09.2023 us­nesením č. RM 23 15 31 07 o výběru návrhů takto:

Tito účastníci budou dle Soutěžních podmínek vyzváni Zadavatelem k účasti v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 65 odst. 1 ZZVZ a bude s nimi jednáno v pořadí dle jejich umístění.“

Právní posouzení

K výroku I. tohoto rozhodnutí

56. Ve vztahu k šetřenému případu považuje Úřad za vhodné předně vyjasnit princip soutěže o návrh tak, jak je definována zákonem. Předně je třeba uvést, že soutěž o návrh není zadávacím řízením ve smyslu § 3 zákona, nýbrž jde o specifický zvláštní postup s pravidly upravenými samostatně v části šesté zákona, kdy je však současně odkazováno i na použití některých pravidel pro zadávací řízení. Na rozdíl od zadávacího řízení není výsledkem soutěže o návrh uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, účelem soutěže o návrh je „pouze“ získání návrhu v oblasti územního plánování nebo architektonických, stavebních, technických a inspekčních služeb. V rámci soutěže o návrh je tedy vybírán návrh coby výsledek tvůrčí činnosti dodavatele, jehož rozpracování je zpravidla předmětem navazující veřejné zakázky, která může být při splnění zákonných podmínek zadána na základě § 65 odst. 1 zákona v jednacím řízení bez uveřejnění.[5]

57. I v rámci zvláštních postupů upravených v části šesté zákona má pak zadavatel povinnost postupovat v souladu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek dle § 6 zákona, tj. dodržovat mj. zásadu transparentnosti a přiměřenosti a zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace, neboť dotčené zásady je zadavatel povinen dodržovat při každém postupu podle zákona, tj. uvedené dopadá i na soutěž o návrh.

58. Co se týče zásady transparentnosti, Úřad v obecnosti konstatuje, že jejím smyslem je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně [dále jen „KS v Brně“] č. j. 31 Af 35/2018–75 ze dne 25. 2. 2020). Transparentní postup je takový, který nevzbuzuje pochybnosti o férovosti a řádnosti průběhu zadávacího řízení, příp. jiného postupu dle zákona, tj. o tom, že zadavatel jedná regulérně. Naopak požadavek transparentnosti není splněn tehdy, pokud jsou v postupu zadavatele shledány takové prvky, jež by zadávací řízení či jiný postup dle zákona činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele (srov. rozsudek KS v Brně č. j. 31 Ca 166/2005–125 ze dne 14. 5. 2007).[6]K to­mu, aby mohlo být konstatováno porušení zásady transparentnosti, přitom postačí, vzbuzují-li okolnosti případu důvodné pochybnosti o férovosti a řádnosti průběhu zadávacího řízení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu [dále jen „NSS“]č. j. 1 Afs 45/2010–159 ze dne 15. 9. 2010 či rozsudek NSS č. j. 7 Afs 31/2012–55 ze dne 20. 6. 2012). Je tak na zadavateli, aby zajistil, že veškeré kroky, které činí v zadávacím řízení a v rámci jiných postupů dle zákona, budou působit transparentně. Aby bylo možné považovat konkrétní úkon zadavatele za transparentní, a tedy i zákonný, musí být takový úkon zpětně přezkoumatelný (srov. např. rozsudek KS v Brně č. j. 62 Af 61/2012–108 ze dne 6. 6. 2013 a rozsudek NSS č. j. 1 Afs 64/2013–49 ze dne 6. 11. 2013).

59. Úřad dále uvádí, že zákon zadavateli ukládá povinnost stanovit v soutěžních podmínkách, zda bude postupovat v otevřené (viz § 145 zákona) či užší (viz § 146 zákona) soutěži o návrh, přičemž soutěžní podmínky, které je nutno brát jako závazná pravidla celé soutěže, musí být s ohledem na výše zmíněnou zásadu transparentnosti uveřejněny na profilu zadavatele po celou lhůtu pro podání soutěžních návrhů.[7] K uvedenému Úřad akcentuje, že pravidla celé soutěže o návrh se tedy odvíjí od jasně definovaných pravidel stanovených v soutěžních podmínkách, přičemž tyto zadavatel musí (obdobně jako je tomu v případě zadávacích podmínek v zadávacím řízení) zpracovat v podrobnostech nezbytných pro zpracování a předložení vzájemně porovnatelných soutěžních návrhů či žádostí o účast ze strany dodavatelů. Stejně jako jsou pak účastníci soutěže o návrh při přípravě svých soutěžních návrhů nebo žádostí o účast povinni dbát požadavků zadavatele na jejich zpracování, je i zadavatel, resp. porota v dalším postupu v soutěži o návrh vázána zadavatelem vymezenými soutěžními podmínkami (obdobně jako je zadavatel vázán zadávacími podmínkami při realizaci zadávacího řízení), což plyne mj. z § 130 ve spojení s § 39 odst. 1 zákona. Při posuzování a hodnocení soutěžních návrhů tedy musí zadavatel, resp. porota postupovat v souladu s požadavky stanovenými v soutěžních podmínkách, opačný postup by byl nejen v rozporu s uvedenými ustanoveními zákona, ale i v rozporu se základními zásadami dle § 6 zákona.

60. K samotnému procesu hodnocení soutěžních návrhů pak Úřad uvádí, že dle § 148 odst. 5 zákona porota vyhotoví o hodnocení návrhů zprávu, v níž uvede pořadí návrhů sestavené na základě kritérií uvedených v oznámení o zahájení soutěže o návrh. Z dikce citovaného ustanovení zákona tak vyplývá, že při hodnocení obdržených soutěžních návrhů postupuje porota tak, že hodnotí naplnění jednotlivých hodnotících kritérií stanovených zadavatelem, přičemž po ukončení hodnocení je povinna vyhotovit písemnou zprávu, ze které bude zřejmé stanovení pořadí jednotlivých návrhů na základě těchto kritérií hodnocení. Uvedená zpráva je tedy klíčovým dokumentem z hlediska přezkoumatelnosti postupu poroty, potažmo zadavatele, neboť pouze na základě tohoto dokumentu je možno přezkoumat, zda byly při hodnocení návrhů ze strany poroty dodrženy základní zásady dle § 6 zákona a zda porota při hodnocení postupovala způsobem, který zadavatel vymezil v soutěžních podmínkách. Je tedy třeba, aby byl dotčený dokument zpracován tak, aby postup poroty, jakož i pohnutky, které ji k přijatým závěrům vedly, byly řádně odůvodněny, kdy pouze za tohoto předpokladu lze daný dokument označit za učiněný v souladu se shora uvedenou zásadou transparentnosti. Komentářová literatura[8] pak k dotčenému ustanovení § 148 odst. 5 zákona uvádí, že „[z]práva o způsobu hodnocení návrhů a o stanovení jejich pořadí ve své podstatě odpovídá písemné zprávě o hodnocení nabídek (srov. § 119 odst. 2). Také z uvedené zprávy musí být shodně seznatelné, jak a proč byly jednotlivé návrhy hodnoceny a důvody stanovení pořadí návrhů. Zpráva musí být tedy maximálně transparentní a přezkoumatelná. V případě užití objektivních kritérií musejí být příslušné hodnoty z návrhů uvedeny. V případě subjektivních kritérií lze doporučit, aby každý člen poroty co nejlépe odůvodnil své subjektivní hodnocení, když toto odůvodnění by mělo být v souladu se zásadou transparentnosti (blíže § 6) součástí závěrečné zprávy“.

61. V rámci zajištění transparentnosti celého postupu zadavatele při hodnocení soutěžních návrhů je tedy (stejně jako v zadávacím řízení při hodnocení nabídek) nezbytné věnovat zvýšenou pozornost popisu hodnocení jednotlivých soutěžních návrhů s uvedením náležitého odůvodnění, kdy zvláště důležité je zdůvodnění u nepočitatelných, tj. subjektivních kritérií hodnocení. Uvedené potvrzuje KS v Brně v rozsudku č. j. 30 Af 90/2013–50 ze dne 7. 1. 2016, v němž uvádí, že „je nutno zdůvodnit výběr vítězného uchazeče, včetně způsobu, jakým k tomu došlo, což by mělo být precizně popsáno především u subjektivních, nekvantifikova­telných (nepočitatelných) hodnotících kritérií, které nelze dosadit do předem daného vzorce. To pak samozřejmě klade zvýšené nároky na zadavatele, resp. hodnotící komisi a soud v tomto ohledu dává žalobci za pravdu, že v případě nekvantifikova­telných kritérií není možné zcela objektivní poměřování jednotlivých nabídek. Nepochybně je zde nezbytný určitý volní aspekt a úvaha hodnotící komise. Uvedené hodnocení ovšem musí jednotlivé nabídky posoudit takovým způsobem, aby byla vyloučena jakákoliv libovůle a aby bylo možné toto hodnocení přezkoumat. Hodnotící komise by měla popsat způsob hodnocení nabídek, a to podle jednotlivých dílčích kritérií tak, aby výběr ekonomicky nejvýhodnější nabídky byl transparentní jak pro uchazeče, tak i orgán dohledu […], který přezkoumává potup zadavatele“.

62. V šetřeném případě obviněný v soutěžních podmínkách stanovil pro první fázi soutěže o návrh bez pořadí významnosti celkem tři dílčí kritéria hodnocení, konkrétně (1) celkovou výtvarnou úroveň návrhu, kvalitu provedení a naplnění soutěžních podmínek, (2) začlenění návrhu do určeného prostoru a (3) hospodárnost a proveditelnost návrhu, a pro druhou fázi soutěže o návrh celkem čtyři dílčí kritéria hodnocení, kdy shora uvedená kritéria hodnocení byla doplněna o (4) portfolio slévače v případě soch z bronzu či jiných materiálů dle jeho povahy.

63. Z uvedeného je zřejmé, že obviněný pro hodnocení soutěžních návrhů zvolil subjektivní kritéria hodnocení, přičemž, jak bylo předestřeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, v případech takto stanovených kritérií hodnocení je třeba o to pečlivěji a důsledněji dbát na přezkoumatelný popis a výsledek hodnocení v těchto kritériích, aby byl proces hodnocení transparentní. Jinými slovy řečeno, není možné stanovením subjektivních kritérií hodnocení vyvolat stav, kdy by byl de facto vyloučen zpětný rámec přezkumu postupu při hodnocení.

64. Z dokumentace o soutěži o návrh Úřad dále zjistil, že popis hodnocení soutěžních návrhů, které byly zařazeny do hodnocení, je uveden v čl. 5 odst. 5.8 protokolu o průběhu 1. fáze a popis hodnocení soutěžních návrhů, které postoupily do druhé fáze soutěže o návrh, je uveden v čl. 4 odst. 4.15 a 4.16 protokolu o průběhu 2. fáze, na který v této souvislosti odkazuje i oznámení o výběru návrhu (citace příslušných ustanovení dotčených protokolů jsou uvedeny výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí). V kontextu shora uvedených skutečností se tedy Úřad v šetřeném případě zabýval tím, zda tento popis hodnocení soutěžních návrhů může obstát v nastíněném testu transparentnosti, resp. zda z něho lze seznat, jak a proč byly soutěžní návrhy hodnoceny, tj. naplnění hodnotících kritérií stanovených obviněným u jednotlivých hodnocených návrhů a ve výsledku důvody stanovení pořadí návrhů a důvodnost výběru nejvhodnějšího návrhu.

65. K uvedenému Úřad předně konstatuje, že si nelze nepovšimnout, že popis hodnocení soutěžních návrhů uvedený v protokolu o průběhu 1. fáze a v protokolu o průběhu 2. fáze je značně strohý. Je očividné, že absentuje jakékoli detailnější odůvodnění závěrů poroty, kdy celkové hodnocení jednotlivých hodnocených návrhů čítá ve většině případů de facto toliko dvě jednoduché věty (v podrobnostech viz výše odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ostatně sám obviněný ve svých vyjádřeních ze dne 7. 12. 2023 a ze dne 20. 8. 2024 uvádí, že odůvodnění výběru nejvhodnějšího návrhu mohlo být rozvedeno do bližších podrobností, tj. určitou strohost popisu hodnocení sám výslovně připouští.

66. Úřad dále uvádí, že jako zcela zásadní vnímá skutečnost, že z uvedeného popisu hodnocení nelze rozpoznat, zda porota v dotčených fázích soutěže o návrh postupovala dle hodnotících kritérií stanovených obviněným v soutěžních podmínkách, když uvedený popis hodnocení se žádným způsobem nevyjadřuje k hodnotícímu kritériu „Hospodárnost a proveditelnost návrhu“ a potažmo ani k hodnotícímu kritériu „Začlenění návrhu do určeného prostoru“ a ve vztahu k druhé fázi soutěže o návrh ani k hodnotícímu kritériu „Portfolio slévače“, resp. tato opomíjí, pročež není možné ověřit reálné naplnění těchto dílčích kritérií hodnocení ze strany autorů, jejichž návrhy byly hodnoceny. Jinými slovy řečeno, předmětný popis hodnocení není v tomto ohledu jakkoli propojen se skutečným „obsahem“ soutěžních návrhů. Úřad konstatuje, že celkový popis hodnocení tak lze vztáhnout toliko k hodnotícímu kritériu „Celková výtvarná úroveň návrhu, kvalita provedení a naplnění soutěžních podmínek“, resp. toliko k jeho vybraným částem, přičemž zde pak nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že předmětný popis je značně obecný, místy až téměř „nicneříkající“. Poukázat lze v této souvislosti např. na spojení „přesvědčivý způsob sochařského uvažování“, „neotřelý přístup ke ztvárnění požadovaného tématu“ či „propracované detaily“. Nejen tyto, ale de facto veškeré úvahy komise vztahující se k vlastnímu hodnocení návrhů, jež jsou uvedeny v protokolu o průběhu 1. fáze a protokolu o průběhu 2. fáze, by bylo dle Úřadu jistě namístě doplnit o bližší vysvětlení, resp. upřesnění v tom smyslu, aby nabyla na významu, tj. měla nějakou konkrétní vypovídací hodnotu (a to i v kontextu jejich provázání se stanovenými hodnotícími kritérii).

67. Konečně pak Úřad uvádí, že z popisu hodnocení uvedeného v protokolu o průběhu 1. fáze a protokolu o průběhu 2. fáze nelze v návaznosti na shora uvedené seznat ani jakoukoli komparaci hodnocených návrhů, a tedy zjistit, z jakých konkrétních důvodů postoupily do druhé fáze soutěže o návrh soutěžní návrhy č. 2, 6, 8, 9, 10 a 11 a z jakých konkrétních důvodů byl následně jako nevhodnější vybrán právě soutěžní návrh č. 10 a jaké přednosti tento vykazoval oproti zbylým návrhům.

68. Úřad má tak za to, že s ohledem na výše uvedené skutečnosti nelze než porotou, potažmo obviněným[9], provedené hodnocení soutěžních návrhů označit za netransparentní a nepřezkoumatelné, a tedy rozporné se zákonem, neboť tyto skutečnosti znemožňují „rekonstrukci“ procesu hodnocení. Popis hodnocení soutěžních návrhů neodpovídá obviněným v soutěžních podmínkách stanoveným kritériím hodnocení a současně je značně „kusý“, což vzbuzuje pochybnosti o férovosti a řádnosti hodnocení soutěžních návrhů a v konečném důsledku i o férovosti a řádnosti celého průběhu soutěže o návrh.

69. Se zřetelem k uvedenému se pak Úřad nemůže ztotožnit s tvrzením obviněného, že odůvodnění výběru nejvhodnějšího návrhu naplňuje ve stávající podobě potřebný standard a obsahuje seznatelné důvody, které vedly k výběru vítězného návrhu, neboť toto dle přesvědčení Úřadu seznatelné důvody vedoucí k výběru vítězného návrhu neobsahuje a naopak vykazuje shora předestřené znaky libovůle. K námitce obviněného, že není v silách členů poroty doslovně přepsat veškerou diskusi nad jednotlivými soutěžními návrhy a že podstatná je materiální stránka věci, tj. že skutečně došlo k detailnímu posouzení jednotlivých návrhů v souladu se soutěžními podmínkami a v souladu se zákonem, Úřad v návaznosti na shora uvedené konstatuje, že právě přezkoumání obviněným uvedené skutečnosti je v posuzovaném případě znemožněno, neboť za nastalé situace nelze mít za prokázané, že skutečně došlo k hodnocení jednotlivých soutěžních návrhů v souladu se soutěžními podmínkami, resp. se zákonem. K tomu Úřad opětovně akcentuje, že popis hodnocení soutěžních návrhů se žádným způsobem nevyjadřuje k hodnotícímu kritériu „Hospodárnost a proveditelnost návrhu“ a potažmo ani k hodnotícímu kritériu „Začlenění návrhu do určeného prostoru“ a ve vztahu k druhé fázi soutěže o návrh ani k hodnotícímu kritériu „Portfolio slévače“, pročež nelze ověřit reálné naplnění těchto dílčích kritérií hodnocení ze strany autorů, jejichž návrhy byly hodnoceny. Úřad opětovně akcentuje, že jakýkoli úkon či postup zadavatele v zadávacím řízení, stejně jako jakýkoli úkon zadavatele ve zvláštním postupu dle části šesté zákona, tj. i v soutěži o návrh, musí být ze své podstaty souladný se základními zásadami dle § 6 zákona, přičemž samotné odlišnosti, resp. specifika soutěže o návrh od klasického zadávacího řízení na uvedeném nemohou v tomto kontextu ničeho změnit. Ať už se tak jedná o soutěž uměleckou či o soutěž architektonickou nebo urbanistickou apod., tj. bez ohledu na samotnou povahu soutěže, je třeba uvedené zásady dodržet, a to včetně zásady transparentnosti, která, jak bylo popsáno výše, klade nároky na to, aby postup zadavatele nevzbuzoval pochybnosti o férovosti a řádnosti průběhu zadávacího řízení, resp. jiného postupu dle zákona, tj. o tom, že zadavatel jedná regulérně. Z pohledu dodržení zásady transparentnosti tak obstojí pouze takový postup zadavatele, který je možno zpětně objektivně přezkoumat, tj. jehož obsah je možno podrobit kontrole, a to právě na základě jeho zachycení v konkrétních dokumentech tvořících součást dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, resp. zde dokumentace o soutěži o návrh. Z dokumentace o soutěži o návrh tak musí být v posuzovaném případě zřejmé, resp. tato musí podávat nepochybné informace o tom, že vítězný návrh byl vybrán po právu. Úřad přitom netvrdí, že by měl popis hodnocení pojímat diskusi poroty nad jednotlivými soutěžními návrhy do nejmenších podrobností, je nicméně nezbytné, aby odpovídal obviněným stanoveným soutěžním podmínkám a v tomto kontextu byl propojen s „obsahem“ soutěžních návrhů a dále aby byl tento dostatečně transparentní, aby bylo zřejmé, proč byl ten který soutěžní návrh ohodnocen určitým způsobem, což zkrátka v šetřeném případě naplněno není. Úřad se nemůže ztotožnit ani s tvrzením obviněného, že Úřad využívá v rámci tohoto řízení přepjatý formalismus, který se výrazně rozchází se smyslem a účelem zákona. Úřad dbá na smysl a účel zákona, jímž je mj. právě zajistit dodržení základních zásad uvedených v § 6 zákona, jakožto základních stavebních kamenů zaručujících otevřenou a férovou hospodářskou soutěž, a to v průběhu celého procesu výběru dodavatele, potažmo návrhu, tudíž právě jen taková soutěž dodržující zákonem stanovené zásady může být považována za legitimní. V šetřeném případě je tato soutěž narušena skrze porušení zásady transparentnosti takovým způsobem, že je Úřadu i veřejnosti de facto znemožněna zpětná kontrola postupu obviněného při výběru vítězného návrhu, přičemž takový stav nemůže být z principu věci považován za souladný se zákonem. Úřad dále uvádí, že na shora uvedených závěrech ničeho nemění ani obviněným vyzdvihovaná skutečnost, že povinnost poroty provádět odůvodnění hodnocení v rozsahu konkrétní zevrubné analýzy není zakotvena v soutěžních podmínkách dotčené soutěže o návrh, neboť uvedená povinnost vyplývá právě ze zásady transparentnosti zakotvené v § 6 zákona, kterou je obviněný povinen dodržovat v průběhu celé soutěže o návrh. K tvrzení obviněného, že pokud jde o samotný věcný základ důvodů vedoucích k výběru vítězného návrhu, není obviněný kompetentní k upřesnění, resp. nahrazení vůle poroty, neboť se jedná o odborný aspekt soutěže, Úřad pro úplnost uvádí, že nejde o to, aby obviněný jakkoliv nahrazoval vůli poroty, nýbrž o to, že obviněný je povinen zajistit, aby porota při hodnocení návrhů dodržela postup stanovený zákonem a soutěžními podmínkami (srov. mj. i § 42 odst. 3 ve spojení s § 130 zákona), přičemž pokud zjistí, že porota tento postup porušila, má dle § 148 odst. 7 zákona povinnost rozhodnout o novém hodnocení návrhů.

70. Úřad tudíž uzavírá, že obviněný nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když z dokumentace o soutěži o návrh, resp. zejm. z protokolu o průběhu 1. fáze a protokolu o průběhu 2. fáze není seznatelné, jak byly jednotlivé soutěžní návrhy posouzeny a hodnoceny, neboť nejsou zřejmé důvody stanovení pořadí návrhů a snížení počtu účastníků, kdy tam uvedený popis posouzení a hodnocení soutěžních návrhů je značně strohý a obecný a ani neodpovídá v čl. 14 soutěžních podmínek stanoveným kritériím hodnocení, v důsledku čehož je postup obviněného při posouzení a hodnocení soutěžních návrhů nepřezkoumatelný, a tudíž i netransparentní, a proto Úřad konstatuje, že první znak skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona spočívající v nedodržení pravidel stanovených pro zvláštní postupy podle části šesté zákona ze strany zadavatele je v posuzovaném případě naplněn.

71. Úřad se dále zabýval posouzením naplnění dalšího ze znaků skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tedy vlivem či potencialitou vlivu dotčeného nezákonného postupu obviněného na výběr návrhu. Úřad uvádí, že výše popsaný postup obviněného mohl mít vliv na výběr návrhu (minimálně v potenciální rovině), neboť o výběru nejvhodnějšího návrhu bylo rozhodnuto na základě netransparentního a neprůkazného hodnocení. Úřad opakuje, že za nastalé situace není z popisu hodnocení uvedeného v protokolu o průběhu 1. fáze a protokolu o průběhu 2. fáze zřejmé, resp. zpětně ověřitelné (přezkoumatelné), zda měli do druhé fáze soutěže o návrh postoupit autoři, kteří postoupili, a ani zda autor soutěžního návrhu č. 10 skutečně předložil obviněnému „nejkvalitnější“ návrh. Úřad tudíž konstatuje, že rovněž naplnění tohoto znaku skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona má za prokázané.

72. Současně Úřad uvádí, že v šetřeném případě je naplněn i třetí znak skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, kdy šetřenou soutěž o návrh lze považovat ve smyslu § 149 odst. 3 písm. b) za ukončenou, a to ke dni 30. 10. 2023.

73. Nad rámec uvedeného pak Úřad na tomto místě uvádí, že porušení zásady transparentnosti, resp. zásady rovného zacházení lze shledat i v postupu poroty, která hodnotila soutěžní návrh č. 11, jenž se ve výsledku umístil na druhém místě, a to navzdory skutečnosti, že model byl, jak vyplývá z obsahu protokolu o průběhu 1. fáze, odevzdán bez dříku, resp. v nedokon­čeném stavu. Obviněný v čl. 10 bodu 10.1.1 soutěžních podmínek stanovil, že model obsahující celkovou kompozici, tj. dřík a umístění soch, v měřítku 1:10 je požadovanou náležitostí soutěžního návrhu pro první fázi soutěže o návrh. Ačkoli je pak v protokolu o průběhu 1. fáze výslovně uvedeno, že dotčený soutěžní návrh č. 11 „nesplňuje obsahové požadavky v části modelu – kompozice dříku se sochami“ a že „přezkušovatel doporučuje soutěžní porotě nepřijmout návrh č. 11 do hodnocení soutěže“, z protokolu o průběhu 1. fáze současně vyplývá, že porota ohledně tohoto soutěžního návrhu vedla debatu a následně bez bližšího vysvětlení hlasováním rozhodla o jeho zařazení do dalšího posuzování. Úřad konstatuje, že nejenže lze tedy uvedený krok ze strany poroty shledat netransparentním, současně tento krok autora soutěžního návrhu č. 11 oproti ostatním účastníkům soutěže o návrh de facto bezdůvodně zvýhodnil, když návrhy všech účastníků ve výsledku nepodléhaly stejným podmínkám, přičemž současně platí, že pokud by porota postupovala dle soutěžních podmínek a dotčený soutěžní návrh č. 11 z důvodu nesplnění soutěžních podmínek z hodnocení vyloučila, mělo by uvedené zásadní dopad do konečného pořadí návrhů. I tento postup tak činí postup v rámci posuzování a hodnocení soutěžních návrhů netransparentním, a tedy nezákonným, kdy zjevně tento měl vliv na výběr návrhu.

74. Na základě všech výše uvedených skutečností tedy Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

75. Úřad uvádí, že ustanovení § 148 odst. 4 zákona stanoví, že zadavatel zajistí, aby porota hodnotila anonymní návrhy, přičemž anonymita návrhů musí být dle dotčeného ustanovení zákona vůči členům poroty zajištěna až do okamžiku, než porota dospěje ke stanovisku.

76. K uvedenému Úřad ve spojitosti s komentářovou literaturou[10] konstatuje, že zásadním rozdílem soutěže o návrh oproti zadávacímu řízení je povinnost zajištění anonymity předložených soutěžních návrhů. Aby porota mohla při své činnosti vystupovat ve vztahu k zadavateli a jednotlivým účastníkům soutěže o návrh nezávisle a nebyla, byť i neúmyslně, jakkoli ovlivněna jinými skutečnostmi, než je samotná kvalita jednotlivých návrhů, je vedle čestného prohlášení o neexistenci střetu zájmů ve smyslu § 148 odst. 1 zákona nezbytné, aby porota nebyla schopna soutěžní návrhy, které hodnotí, přiřadit konkrétnímu autorovi, resp. účastníkovi soutěže o návrh. Povinnost zajistit, aby porota hodnotila pouze anonymní návrhy, náleží jak zadavateli, tak účastníkům soutěže o návrh, přičemž zatímco účastníci soutěže o návrh (obvykle na základě pokynu obsaženého v soutěžních podmínkách) jsou povinni zajistit, aby jejich soutěžní návrhy neobsahovaly nic, co by je mohlo identifikovat (např. identi­fikační údaje, podpis, logo apod.), zadavatel je povinen zajistit, aby po celou dobu hodnocení návrhů byla zachována vůči porotě jejich anonymita. Teprve po rozhodnutí poroty je zadavatel oprávněn přiřadit porotě k jednotlivým anonymním návrhům konkrétní účastníky soutěže o návrh. Z uvedeného je tedy zřejmé, že členové poroty se identitu účastníků soutěže o návrh mohou dozvědět až poté, co rozhodnou o vítězném návrhu, resp. dojdou k finálnímu stanovisku.

77. Co se týče šetřeného případu, z dokumentace o soutěži o návrh, konkrétně čl. 4 protokolu o průběhu 2. fáze vyplývá, že otevření obálek obsahujících identifikační údaje autorů soutěžních návrhů bylo zahájeno dne 24. 8. 2023 v 12:16 hod., přičemž následně bylo zpřístupněno portfolio jednotlivých účastníků a slévárny. V návaznosti na to je pak v dotčeném čl. 4 protokolu o průběhu 2. fáze výslovně uvedeno, že „[p]orota na základě portfolia účastníků, kteří postoupili do druhé fáze, hlasovala znovu o pořadí návrhů na 1., 2. a 3. místě (10, 11, 9), na 4. místě návrh č. 6 a na 5. místě návrh č. 8 a na základě hlasování konstatovala, že pořadí se proti hlasování před otevřením jednotlivých prezentací autorů nemění.“

78. Na základě uvedeného má Úřad za prokázané, že porota se v posuzovaném případě identitu účastníků soutěže o návrh dozvěděla dříve, než dospěla ke svému finálnímu stanovisku o vítězném návrhu, neboť je zřejmé, že po „odkrytí“ autorů soutěžních návrhů znovu hlasovala o pořadí návrhů, které byly hodnoceny v druhé fázi soutěže o návrh. Ostatně sám obviněný ve vyjádření ze dne 7. 12. 2023 potvrzuje, že portfolia slévačů, jež, jak bylo uvedeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, byla v čl. 14 soutěžních podmínek obviněným stanovena jako jedno z dílčích kritérií hodnocení pro druhou fázi soutěže o návrh, „byla otevřena až po provedení identifikace autorů“, přičemž z uvedeného lze seznat, že ve vztahu k tomuto hodnotícímu kritériu tedy porota v rozporu s § 148 odst. 4 zákona nehodnotila anonymní návrhy, a že obviněný tak nesplnil svou povinnost zajistit, aby po celou dobu hodnocení návrhů byla vůči porotě zachována jejich anonymita.[11]

79. Co se týče vyjádření obviněného ze dne 20. 8. 2024 a tvrzení obviněného, že dle některých členů poroty protokol o průběhu 2. fáze nereflektuje zcela přesně skutečný stav věci, kdy po otevření obálek a zpřístupnění portfolií účastníků a sléváren porota údajně nehlasovala znovu o pořadí návrhů, byť je to takto v dotčeném protokolu uvedeno, nýbrž „sekundárním hlasováním pouze potvrdila zadavateli svůj odborný názor, že může vést JŘBU se všemi autory oceněných návrhů, aniž by podstoupil riziko, že některý z autorů nebude schopen dílo realizovat. Ve skutečnosti tak nedošlo k opětovnému hlasování o pořadí návrhů, ale došlo pouze k hlasování o způsobilosti pro JŘBU“, uvádí Úřad následující. Úřad předně akcentuje, že obviněný ve vyjádření ze dne 20. 8. 2024 nerozporuje skutečnost, resp. naopak výslovně připouští, že porota poté, co došlo k otevření obálek a zpřístupnění portfolií jednotlivých účastníků a sléváren, určitým způsobem jednala o soutěžních návrzích hodnocených v druhé fázi soutěže o návrh a nad těmito vedla debatu, když obviněný uvádí, že porota v návaznosti na pochyb­nost jednoho z členů poroty o realizovatelnosti soutěžních návrhů s ohledem na nevědomost autorů a jejich zkušeností[12] měla po „odkrytí“ autorů dotčených soutěžních návrhů vyjádřit přesvědčení, resp. ujištění pro obviněného, že všichni tito autoři jsou dostatečně zkušení sochaři schopní své návrhy realizovat. Dle Úřadu tak uvedená argumentace obviněného nemění ničeho na Úřadem zjištěném skutkovém stavu věci, že členové poroty se zkrátka identitu účastníků soutěže o návrh dozvěděli dříve, než dospěli ke svému finálnímu stanovisku, neboť i v kontextu argumentace obviněného je zřejmé, že až na základě identifikace autorů dotčených soutěžních návrhů dospěla porota k přesvědčení o „správnosti“ svého dosavadního stanoviska. Úřad opětovně akcentuje, že sám obviněný uvádí, že porota vedla debatu o tom, zda jsou dotčení autoři soutěžních návrhů dostatečně zkušení a zda jsou v tomto ohledu dotčené návrhy realizovatelné, přičemž s ohledem na skutečnost, že právě proveditelnost návrhu byla jedním z obviněným stanovených kritérií hodnocení, je zřejmé, že se tak de facto stále jednalo o debatu o aspektech, které měli porotci dle soutěžních podmínek hodnotit, resp. že se stále jednalo o hlasování o soutěžních návrzích ze strany poroty, a to před ukončením celého procesu posuzování a hodnocení soutěžních návrhů ze strany poroty. Jinými slovy řečeno, nelze dle Úřadu souhlasit s tvrzením obviněného, že druhé hlasování po otevření obálek se netýkalo stanovení pořadí soutěžních návrhů, neboť nelze vyloučit, že pokud by porota po identifikaci autorů dotčených soutěžních návrhů nabyla dojmu, že někteří z nich nejsou v dotčeném oboru dostatečně kvalifikovaní, tj. nemají dostatek zkušeností, případně že jejich návrh není realizovatelný, došlo by s největší pravděpodobností ke změně původně stanoveného pořadí návrhů (k vlivu či potencialitě vlivu dotčeného nezákonného postupu obviněného na výběr návrhu v soutěži o návrh viz dále odůvodnění tohoto rozhodnutí). I kdyby tak Úřad přistoupil na argumentaci obviněného, že ono druhé hlasování nebylo hlasováním o pořadí návrhů v pravém slova smyslu, je stěžejní, že do uvedeného postupu poroty před ukončením celého procesu posuzování a hodnocení soutěžních návrhů ze strany poroty vstoupil prvek rozhodování a jako takový daný postup v kontextu všech výše uvedených skutečností učinil rozporným se zákonem. K tvrzení obviněného, že v soutěži o návrh nemůže být anonymita z podstaty věci zcela zachována, když umělecké dílo může být svými prvky natolik specifické, že bude pro odborníky rozeznatelné i bez přímé identifikace autora, pak Úřad toliko ve stručnosti dodává, že ačkoli uvedené nelze vyloučit, nemění to ničeho na tom, že sám zadavatel je ze zákona povinen postupovat tak, aby po celou dobu hodnocení soutěžních návrhů byla vůči porotě zachována jejich anonymita, a tedy činit taková opatření, aby k identifikaci autorů soutěžních návrhů nedošlo jeho zaviněním. Současně Úřad dodává, že v šetřeném případě nešlo o to, že by snad členové poroty měli autory soutěžních návrhů odhalit dle specifických rysů jimi předložených děl, nýbrž o to, že porotci chtěli dané autory odhalit záměrně za účelem ujištění, že tito jsou skutečně schopní své dílo (mj. s ohledem na jejich zkušenosti) realizovat. Se zřetelem ke všemu shora uvedenému tak Úřad uzavírá, že v šetřené věci nelze dotčený postup poroty vnímat jinak než zkrátka jako hlasování poroty o soutěžních návrzích před jejím finálním stanoviskem ve smyslu předvídaném v § 148 odst. 4 věta druhá zákona, a tudíž dotčený výše uvedený postup je třeba hodnotit jako rozporný s požadavkem na hodnocení anonymních návrhů dle § 148 odst. 4 zákona. Ve vztahu k tvrzení obviněného uvedenému ve vyjádření k podkladům rozhodnutí, že v soutěžních podmínkách bylo stanoveno, že porota bude mít k dispozici identifikační údaje jednotlivých autorů již po prvním kole soutěže o návrh, pak Úřad pro úplnost opětovně uvádí, že z § 148 odst. 4 zákona a v této souvislosti výše citované komentářové literatury jasně vyplývá, že členové poroty se identitu účastníků soutěže o návrh mohou dozvědět až poté, co rozhodnou o vítězném návrhu, resp. dojdou k finálnímu stanovisku, přičemž jestliže porota měla dle soutěžních podmínek šetřené soutěže o návrh ve druhém kole soutěže hodnotit sem postupující návrhy dle celkem čtyř dílčích kritérií hodnocení, je zřejmé, že po prvním kole soutěže o návrh nemohlo být o vítězném návrhu ve smyslu výše uvedeném rozhodnuto, a k identifikaci jednotlivých autorů tak nemohlo dojít. Případně obviněným nezákonně stanovené soutěžní podmínky tak nemohou na shora dovozených závěrech Úřadu ničeho změnit.[13]

80. Úřad tudíž konstatuje, že první znak skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona spočívající v nedodržení pravidel stanovených pro zvláštní postupy podle části šesté zákona ze strany zadavatele je v posuzovaném případě naplněn.

81. Obdobně jako výše se Úřad dále zabýval posouzením naplnění dalšího ze znaků skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tedy vlivem či potencialitou vlivu dotčeného nezákonného postupu obviněného na výběr návrhu v soutěži o návrh. Úřad konstatuje, že výše popsaný postup obviněného mohl mít minimálně v potenciální rovině vliv na výběr návrhu, neboť opětovné hlasování poroty o soutěžních návrzích po identifikaci jejich autorů mohlo vést k určité zaujatosti poroty, a tedy narušit její nestranné a nezávislé vystupování. Byť v šetřeném případě při opětovném hlasování o soutěžních návrzích po odtajnění jejich autorů nedošlo ke změně dosavadního (předběžného) stanoviska poroty o vítězném návrhu, jak ostatně akcentuje ve vyjádření ze dne 20. 8. 2024 i obviněný, nelze odhlédnout od skutečnosti, že s ohledem na „odkrytí“ autorů soutěžních návrhů je zde riziko úmyslného zachování dosavadního pořadí návrhů, kdy toto se obviněnému, resp. porotcům (např. právě s ohledem na kvalifikovanost autorů, vazby zadavatele na autory apod.) zkrátka mohlo „hodit“, tj. dle Úřadu v tomto ohledu riziko manipulace s pořadím soutěžních návrhů a s tím spojené riziko vlivu na výběr nejvhodnějšího návrhu v šetřené věci nepochybně existovalo.[14] Úřad tudíž konstatuje, že i v tomto případě má s ohledem na uvedené naplnění druhého znaku skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona za prokázané.

82. Stejně jako výše pak Úřad uvádí, že v daném případě je naplněn i třetí znak skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, kdy šetřenou soutěž o návrh lze považovat za ukončenou ke dni 30. 10. 2023.

83. Na základě všech výše uvedených skutečností tedy Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K návrhu obviněného na provedení důkazů formou výslechu svědků

84. K návrhu obviněného na nařízení svědeckých výpovědí členů poroty zainteresovaných na hodnocení soutěžních návrhů (blíže viz vyjádření obviněného ze dne 20. 8. 2024), Úřad ve stručnosti uvádí, že se rozhodl tomuto nevyhovět, neboť obviněný rozhodnou argumentaci uplatnil již písemně v rámci svého vyjádření ze dne 20. 8. 2024, kde mj. podrobně popsal skutečnosti, které by dle něj měly zaznít právě ze strany navrhovaných svědků. Tyto skutečnosti, respektive danou argumentaci obviněného vzal Úřad v potaz i výše při svém rozhodování. Úřad tak dospěl k závěru, že pro zjištění relevantních skutečností pro rozhodnutí v šetřené věci nebylo v tomto kontextu nezbytné provádět výslech navrhovaných svědků, když výslechem měly být pouze potvrzeny samotným obviněným uváděné skutečnosti, které Úřad i bez svědeckých výpovědí mohl vzít v úvahu při svém rozhodování a také tak učinil, tudíž navrhované provedení důkazů by nebylo v daném případě hospodárným a účelným.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – k uložení pokuty

85. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

86. Před vlastním uložením pokuty se Úřad nejprve zabýval tím, zda v šetřeném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za projednávané přestupky, především pak posouzením promlčecí doby, neboť odpovědnost za přestupek zaniká jejím uplynutím [viz § 29 písm. a) zákona o přestupcích].

87. Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let.

88. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím
po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

89. Podle § 32 odst. 2 zákona o přestupcích se promlčecí doba přerušuje a) oznámením o zahájení řízení o přestupku, b) vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným; je-li prvním úkonem v řízení vydání příkazu, přerušuje se běh promlčecí doby jeho doručením, c) vydáním rozhodnutí o schválení dohody o narovnání; přerušením promlčecí doby počíná promlčecí doba nová.

90. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí došlo dne 30. 10. 2023, ke kterému se předmětná soutěž o návrh považuje za ukončenou. Řízení o přestupcích bylo zahájeno dnem vydání příkazu, tj. dne 2. 8. 2024. Promlčecí doba se přerušuje doručením příkazu, přičemž tento byl obviněnému doručen rovněž dne 2. 8. 2024. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům ke dni vydání tohoto rozhodnutí neuplynula a odpovědnost obviněného za ně uplynutím promlčecí doby nezanikla.

91. Podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

92. V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle nejpřísněji trestného přestupku, příp. přestupku nejzávažnějšího. Zbylé přestupky zohlední v souladu s § 40 písm. b) zákona o přestupcích jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty.

93. S ohledem na výše uvedené se tedy Úřad v šetřeném případě dále zabýval otázkou, který z přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí je přísněji trestný, tj. za který z nich je možno uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

94. Ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil dvou přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona lze za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

95. Úřad shledal, že v šetřeném případě nelze cenu zakázky zjistit, a horní hranice možné pokuty za přestupky uvedené ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí tak činí v souladu s § 268 odst. 2 písm. a) zákona jednotlivě částku 20 000 000 Kč.

96. Úřad proto přistoupil k posouzení, který z přestupků je závaznější. K míře závažnosti přestupků obviněného uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad konstatuje, že zatímco netransparentní posouzení a hodnocení soutěžních návrhů se prolíná celou soutěží o návrh, tj. dopadá na obě její fáze, a mělo tedy potenciální dopad i např. do výběru soutěžních návrhů postupujících do druhé fáze, tj. na všechny původní účastníky soutěže o návrh, k nedodržení požadavku na anonymitu soutěžních návrhů došlo až ve druhé fázi soutěže o návrh, resp. v jejím závěru. V návaznosti na právě uvedené tak Úřad konstatuje, že přistoupil k uložení správního trestu za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí, neboť jej s ohledem na výše uvedené skutečnosti považuje za závažnější.

97. Úřad dále uvádí, že z rozsudku KS v Brně č. j. 62 Af 46/2011–78 ze dne 6. 12. 2012 vyplývá, že je-li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno s využitím zákonem uložené diskrece, je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná, nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti. S požadavky KS v Brně na řádné odůvodnění pokuty obsaženými ve výše citovaném rozsudku se Úřad vypořádává následujícím způsobem.

98. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

99. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

100. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

101. Co se týče způsobu spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, resp. okolností, za kterých byl přestupek spáchán, Úřad konstatuje, že spáchání přestupku obviněným bylo způsobeno nedodržením zásady transparentnosti zakotvené v § 6 odst. 1 zákona při posouzení a hodnocení soutěžních návrhů.

102. V rámci posouzení povahy a závažnosti dotčeného přestupku Úřad s ohledem na uvedené konstatuje, že postupem obviněného tak byl v šetřeném případě porušen právem chráněný zájem spočívající v řádné a férové hospodářské soutěži, tj. zájem na dodržení zákonného postupu pro průběh zadávacího řízení a jiných postupů dle zákona (zde soutěže o návrh) a pro výsledný výběr dodavatele. Podle výkladové praxe Úřadu dosahuje nejzávažnějšího stupně intenzity porušení zákona postup zadavatele spočívající v úplné ignoraci ustanovení zákona, neboť takový postup zpravidla zcela vylučuje soutěžní prostředí, které je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků (coby hlavního účelu zákona). V posuzovaném případě se tedy nejedná o přestupek svým charakterem nejzávažnější, neboť obviněný svým postupem zcela nevyloučil hospodářkou soutěž, když provedl soutěž o návrh, jíž se účastnilo 10 dodavatelů. Nicméně vzhledem k tomu, že šetřeným postupem obviněného byl dotčen samotný proces posouzení a hodnocení návrhů, jejichž transparentní provedení je základním předpokladem pro zajištění řádné hospodářské soutěže, je z obecného pohledu nutno přestupek obviněného hodnotit jako typově závažný.

103. Pokud jde o následky spáchaného přestupku, Úřad konstatuje, že v důsledku nezákonného postupu obviněného je zejm. znemožněna přezkoumatelnost procesu hodnocení soutěžních návrhů, kdy za nastalé situace není z popisu hodnocení uvedeného v protokolu o průběhu 1. fáze a protokolu o průběhu 2. fáze zpětně ověřitelné, zda postoupili do druhé fáze soutěže o návrh vybraní autoři po právu a zda autor soutěžního návrhu č. 10 skutečně předložil obviněnému „nejkvalitnější“ návrh, což narušilo samotnou soutěž mezi účastníky soutěže o návrh a v důsledku tohoto nezákonného postupu zadavatele tak nelze vyloučit i negativní dopad do konkurenčního prostředí.

104. Jako přitěžující okolnost Úřad při stanovení výše pokuty shledal skutečnost, že se obviněný dopustil rovněž spáchání přestupku konstatovaného ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

105. Polehčující ani jiné přitěžující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty, Úřad v daném případě neshledal.

106. Vzhledem k výše uvedenému Úřad po zvážení všech okolností šetřeného případu posoudil stupeň závažnosti přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí jako závažný.

107. Při stanovení konkrétní výše pokuty má Úřad povinnost zohlednit rovněž dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a samotným potrestáním zadavatele za jeho spáchání (v této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek KS v Brně č. j. 62 Af 123/2013–85 ze dne 9. 4. 2015). Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě byly přestupky uvedené ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí obviněným spáchány před méně než jedním rokem, nezohlednil Úřad časovou prodlevu, která nastala mezi spácháním přestupků a okamžikem jejich potrestání, jako natolik významnou, aby v jejím důsledku bylo nutné pokutu uloženou obviněnému snížit.

108. Úřad rovněž ověřil, zda v právě projednávaném případě nenastal souběh s dalšími přestupky obviněného. Vycházeje z konstantní rozhodovací praxe správních soudů[15] Úřad provedl šetření, zda je na místě zohlednit i jiné sbíhající se přestupky, za které již byla obviněnému uložena pokuta podle zákona. Úřad dospěl k závěru, že zde není žádný jiný přestupek, který by byl s nyní projednávanými přestupky v souběhu.

109. Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z rozpočtu obviněného na rok 2024 upraveného ke dni 31. 8. 2024[16] vyplývá, že obviněný v roce 2024 hospodaří s celkovými příjmy ve výši 1 438 907 000 Kč. V kontextu uvedeného Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž obviněný disponuje, považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

110. V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mj. dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Má‑li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu. Úřad konstatuje, že po zvážení všech okolností případu posoudil stanovenou výši pokuty jako dostačující, neboť dle přesvědčení Úřadu naplňuje obě shora uvedené funkce právní odpovědnosti.

111. Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností a důkazů, a to jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti, Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

112. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo
3754–17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

113. Podle § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

114. Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

115. Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

116. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

117. Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupcích z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupků, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

118. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19–24825621/0710, variabilní symbol 2024000611.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

Mgr. Narcis Tomášek, advokát, U Starého Mostu 111/4, 405 02 Děčín

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy