ÚOHS-S0665/2024/VZ-43418/2024/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 19. 8. 2024 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha,
• navrhovatel – SONDEO s.r.o., IČO 02870819, se sídlem Gajdošova 3255/102, 615 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 15. 8. 2024 Mgr. Tadeuszem Zientkem, advokátem, ev. č. ČAK 11385, se sídlem Stodolní 1785/31, 702 00 Ostrava,

ve věci přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „D11 1109 Trutnov – státní hranice ČR/PR – geotechnický monitoring před, během a po stavbě“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 5. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 5. 2024 pod ev. č. Z2024–024344, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 29. 5. 2024 pod ev. č. 316326–2024, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha – stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „D11 1109 Trutnov – státní hranice ČR/PR – geotechnický monitoring před, během a po stavbě“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 5. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 5. 2024 pod ev. č. Z2024–024344, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 29. 5. 2024 pod ev. č. 316326–2024, ve znění pozdějších oprav, v rozporu s § 36 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, když nestanovil zadávací podmínky citované veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, když požadavky na „významnou zakázku“ dle bodu 1.5 „Zkratky a pojmy“ zadávací dokumentace citované veřejné zakázky stanovil nejasně a neurčitě, neboť ze zde uvedené definice „významné zakázky“ není zřejmé, jaké konkrétní parametry ze zde uvedených technických předpisů jsou pro jmenovaného zadavatele z hlediska prokázání zkušenosti klíčové.

II.

Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha – stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „D11 1109 Trutnov – státní hranice ČR/PR – geotechnický monitoring před, během a po stavbě“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 5. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 5. 2024 pod ev. č. Z2024–024344, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 29. 5. 2024 pod ev. č. 316326–2024, ve znění pozdějších oprav, v rozporu s § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) citovaného zákona, zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 citovaného zákona, když v rámci kritéria technické kvalifikace uvedeného v bodu 4.3 „Technická kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. d) ZZVZ“ písm. a) bodu (ii) zadávací dokumentace citované veřejné zakázky ve vztahu k členovi realizačního týmu dodavatele na pozici „osoba zajišťující odbornou způsobilost v oboru geotechnika – vedoucí kanceláře monitoringu“ požadoval doložení zkušenosti „s činností v týmu monitoringu na pozici geotechnika – vedoucí kanceláře monitoringu nebo zástupce vedoucího kanceláře monitoringu nebo odpovědný řešitel u minimálně 1 (jedné) významné zakázky, jejímž předmětem byla novostavba nebo rekonstrukce minimálně dvoupruhové pozemní komunikace nebo kolejové/železniční stavby“ s tam dále stanovenými požadavky, aniž by pro omezení týkající se „dvoupruhové komunikace“ ve smyslu její definice dle bodu 1.5 „Zkratky a pojmy“ zadávací dokumentace citované veřejné zakázky, podle níž se za „dvoupruhovou komunikaci“ nepovažují mj. místní komunikace, existoval objektivní důvod, čímž stanovil požadavky na prokázání technické kvalifikace nepřiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu plnění citované veřejné zakázky, a vytvořil tak bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, resp. nedůvodně omezil účast dodavatelů v zadávacím řízení na citovanou veřejnou zakázku.

III.

Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha – stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „D11 1109 Trutnov – státní hranice ČR/PR – geotechnický monitoring před, během a po stavbě“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 5. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 5. 2024 pod ev. č. Z2024–024344, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 29. 5. 2024 pod ev. č. 316326–2024, ve znění pozdějších oprav, v rozporu s § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) citovaného zákona a zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 citovaného zákona, když v rámci kritérií technické kvalifikace uvedených v bodu 4.3 „Technická kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. d) ZZVZ“ písm. a) bodu (ii) a (v) zadávací dokumentace citované veřejné zakázky ve vztahu k členovi realizačního týmu dodavatele na pozici „osoba zajišťující odbornou způsobilost v oboru geotechnika – vedoucí kanceláře monitoringu“ požadoval doložení zkušenosti „s činností v týmu monitoringu na pozici geotechnika – vedoucí kanceláře monitoringu nebo zástupce vedoucího kanceláře monitoringu nebo odpovědný řešitel u minimálně 1 (jedné) významné zakázky, jejímž předmětem byla novostavba nebo rekonstrukce minimálně dvoupruhové pozemní komunikace nebo kolejové/železniční stavby“ s tam dále stanovenými požadavky a současně doložení „oprávnění k provádění průzkumných a diagnostických prací souvisejících s výstavbou, opravami, údržbou a správou pozemních komunikací, vydané Ministerstvem dopravy, a to k provádění geotechnických průzkumů nebo jiný obdobný doklad vydaný v jiné zemi než v ČR, který v této jiné zemi opravňuje jeho držitele k výkonu odborných činností v rozsahu příslušného oprávněn“, přičemž neodůvodnil, proč citovaným oprávněním musí disponovat právě člen realizačního týmu dodavatele na pozici „osoba zajišťující odbornou způsobilost v oboru geotechnika – vedoucí kanceláře monitoringu“, kdy uvedenou kumulací citovaných požadavků vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, resp. nedůvodně omezil účast dodavatelů v zadávacím řízení na citovanou veřejnou zakázku, a nevymezil minimální úroveň kritéria technické kvalifikace dle bodu 4.3 „Technická kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. d) ZZVZ“ písm. a) bodu (v) zadávací dokumentace citované veřejné zakázky v souladu se zásadou přiměřenosti a zásadou zákazu diskriminace tak, aby odpovídala rozsahu a složitosti předmětu plnění citované veřejné zakázky.

IV.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha – uvedeného ve výrocích I. až III. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „D11 1109 Trutnov – státní hranice ČR/PR – geotechnický monitoring před, během a po stavbě“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 5. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 5. 2024 pod ev. č. Z2024–024344, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 29. 5. 2024 pod ev. č. 316326–2024, ve znění pozdějších oprav.

V.

Zadavateli – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0665/2024/VZ ukládá zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku „D11 1109 Trutnov – státní hranice ČR/PR – geotechnický monitoring před, během a po stavbě“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 5. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 5. 2024 pod ev. č. Z2024–024344, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 29. 5. 2024 pod ev. č. 316326–2024, ve znění pozdějších oprav.

VI.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil podle zákona dne 28. 5. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „D11 1109 Trutnov – státní hranice ČR/PR – geotechnický monitoring před, během a po stavbě“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 5. 2024 pod ev. č. Z2024–024344, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 29. 5. 2024 pod ev. č. 316326–2024, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ či „zadávací řízení“).

2. Dle bodu 1.1 „Předmět plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace veřejné zakázky jsou předmětem plnění veřejné zakázky „služby dle této zadávací dokumentace a jejích příloh“.V bodu 2.2 přílohy č. 3 „Návrh Smlouvy o poskytování služeb“ zadávací dokumentace veřejné zakázky je pak stanoveno, že „[p]oskytovatel se zavazuje na základě Smlouvy poskytnout Objednateli následující služby: komplexní geotechnický monitoring, který je navržen před zahájením realizace stavby D11 1109 Trutnov – státní hranice ČR/PR, během realizace stavby a pokračování monitoringu po dokončení stavby, v rámci záruční doby (dále jen ‚Služby‘). Podrobný popis Služeb poskytovaných Poskytovatelem Objednateli na základě Smlouvy je obsažen v příloze č. 1 Smlouvy.“

3. V bodu 2.2 „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 176 800 000 Kč bez DPH.

4. Z oznámení o zahájení zadávacího řízení, ve znění pozdějších oprav, vyplývá, že zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek do dne 29. 7. 2024 do 9:00 hod. Z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku pak vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 3 nabídky.

5. Dne 25. 7. 2024 obdržel zadavatel od dodavatele – SONDEO s.r.o., IČO 02870819, se sídlem Gajdošova 3255/102, 615 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 15. 8. 2024 Mgr. Tadeuszem Zientkem, advokátem, ev. č. ČAK 11385, se sídlem Stodolní 1785/31, 702 00 Ostrava (dále jen „navrhovatel“) – námitky z téhož dne směřující proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky (dále jen „námitky“).

6. Rozhodnutím ze dne 9. 8. 2024, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, zadavatel námitky odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).

7. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 19. 8. 2024 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad”) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 19. 8. 2024.

II.             OBSAH NÁVRHU

8. Návrh navrhovatele směřuje proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky a proti nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel má za to, že zadávací podmínky jsou jasně nepřiměřené, diskriminační a naprosto nedůvodně omezující hospodářskou soutěž.

9. Navrhovatel předně brojí proti požadavkům zadavatele na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona, kdy konkrétně uvádí, že požadavek na zkušenost člena realizačního týmu dodavatele na pozici „osoba zajišťující odbornou způsobilost v oboru geotechnika – vedoucí kanceláře monitoringu“ je nepřiměřený jak z hlediska nedůvodné kumulace jednotlivých dílčích zkušeností do jedné zkušenosti, tak z hlediska jednotlivých věcných parametrů dílčích zkušeností.

10. Ve vztahu k uvedenému navrhovatel v prvé řadě namítá, že skrze vymezení pojmu „významná zakázka“ v bodu 1.5 zadávací dokumentace zadavatel fakticky neumožňuje doložení zkušeností získaných jinde než na stavbách, u nichž se geotechnický monitoring realizoval dle předpisů Ministerstva dopravy s názvem „Technické podmínky, Geotechnický monitoring tunelů pozemních komunikací“ (dále též jen „TP-237“) a „Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací“(dále též jen „TKP“). Navrhovatel uvádí, že jiné stavby než stavby pozemních komunikací nejsou dle uvedených dokumentů realizovány, a že zadavatel tak vylučuje jím zmíněnou možnost doložení zkušeností získaných u kolejových a železničních staveb. Současně takto dle navrhovatele zadavatel vylučuje i „běžné“ zakázky na monitoring např. při výstavbě dálnic, u kterých neprobíhal monitoring tunelů, neboť v těchto případech se TP-237 neaplikují, a skrytě neumožňuje ani doložení zkušeností získaných v zahraničí, kdy pro takové případy nestanoví žádná alternativní pravidla posouzení zakázek, ani parametry, které mají dané zakázky minimálně splňovat. Nadto navrhovatel namítá, že pokud zadavatel v rozhodnutí o námitkách tvrdí, že referenční zakázka nemusela být zpracována dle TP-237, pouze parametry této zakázky musely TP-237 odpovídat, je daná zadávací podmínka stanovena nejasně, neurčitě a netransparentně, neboť není jasné, jakou množstevní a kvalitativní shodu v parametrech monitoringu s TP-237 nebo TKP zadavatel u referenční zakázky požaduje, resp. jaké konkrétní parametry jsou pro něj klíčové. Navrhovatel je přesvědčen, že pokud měl zadavatel, jak vyplývá z rozhodnutí o námitkách, za to, že geotechnický monitoring je obecným pojmem, měl jeho obsah definovat výčtem činností, namísto nečitelného a netransparentního odkazu na rozsáhlé české předpisy aplikované takřka výhradně pro zakázky zadávané zadavatelem.

11. Navrhovatel dále uvádí, že prostřednictvím definice pojmu „dvoupruhová komunikace“ v bodu 1.5 zadávací dokumentace zadavatel zcela nedůvodně vylučuje zkušenosti získané na složitých (a to i vícepruhových) dopravních stavbách např. v intravilánech měst, kdy se může jednat o místní komunikace. Navrhovatel akcentuje, že taková zkušenost není využitelná, i pokud by splňovala definici „významné zakázky“, tedy např. u ní probíhal monitoring tunelu dle TP-237. Pokud se zadavatel v rozhodnutí o námitkách odvolává na charakter území, kudy stavba dálnice povede, navrhovatel konstatuje, že toto nemůže být pro stanovení daného kvalifikačního požadavku jakkoli relevantní, neboť danou skutečnost zadavatel do svých požadavků vůbec „nepropsal“. Navrhovatel uzavírá, že skutečnost, že je určitá komunikace administrativně-správně zatříděna do kategorie místní komunikace, sama o sobě nevylučuje, že tato komunikace nemůže naplňovat co do obtížnosti a složitosti představy zadavatele.

12. Jako zcela nedůvodnou navrhovatel vnímá i kumulaci parametrů na zkušenost v podobě (i) hodnoty monitorované stavby, (ii) hodnoty monitoringu a (iii) požadavku na tunel a vymezení jeho délky, kdy tunel měl být realizován právě v rámci větší stavby. Navrhovatel je přesvědčen, že pokud zadavatele zajímá zkušenost vedoucího kanceláře s monitoringem tunelů, měl požadavek na tuto zkušenost oddělit minimálně od zbytku stavby, resp. vůbec nepožadovat, aby byl monitorovaný tunel součástí jiné stavby, neboť pro posouzení zkušenosti monitoringu tunelu jsou rozhodující právě a jen parametry týkající se výhradně monitorovaného tunelu, tj. nemůže hrát roli, zda byl monitorovaný tunel součástí jiné větší monitorované stavby a kolik tato stavba jako celek stála. Navrhovatel upozorňuje, že danou námitku zadavatel v rozhodnutí o námitkách vůbec nevypořádal, kdy toliko odkázal na bod 2. rozhodnutí o námitkách, jenž v žádném ohledu nedává odpověď na otázku, proč zadavateli nepostačuje, aby byly tyto dvě fakticky samostatné a oddělitelné zkušenosti prokázány prostřednictvím samostatných zakázek.

13. Konečně pak navrhovatel namítá, že i požadavek na oprávnění vydávané Ministerstvem dopravy k provádění geotechnických průzkumů je nepřiměřený a diskriminační, kdy předmětem veřejné zakázky je primárně provádění geotechnického monitoringu, nikoli provedení geotechnického průzkumu, jakkoli navrhovatel vnímá, že v případě monitoringu ražby tunelů je nutno zajistit i činnosti spadající pod daný průzkum. Navrhovatel uvádí, že TP-237 hovoří pouze o tom, že v týmu zhotovitele monitoringu má být i specialista s oprávněním k provádění průzkumných a diagnostických prací, nikoli, že by touto osobou měl nebo musel být vedoucí kanceláře monitoringu. Dle navrhovatele tak měl zadavatel předmětný požadavek stanovit u zcela nové samostatné osoby, nebo nanejvýše u osoby, jejíž odborné zaměření je k tomuto zjevně určeno, tj. u osoby geologa. Závěrem navrhovatel uvádí, že i v tomto případě je zdůvodnění zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách neadresné k podstatě námitky, kdy navrhovatel dle svých slov „nezpochybňoval, že zadavatel považuje za důvodné, aby […] stanovil požadavek na oprávnění MD. Navrhovatel namítal mimořádně diskriminační povahu a nepřiměřenost požadavku, aby tímto dokladem disponovala zrovna osoba vedoucí kanceláře monitoringu“.

14. K požadavkům zadavatele na osobu „vedoucího kanceláře monitoringu“ pak navrhovatel shrnuje, že z působení na relevantním trhu je mu známo, že v celé ČR jsou pouze dvě osoby, které by kumulovaně všechny výše uvedené požadavky zadavatele splnily.

15. Navrhovatel v návrhu dále brojí proti požadavkům zadavatele na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, kdy předně namítá, že u významných služeb dle bodu 4.4.3 písm. a) až c) zadávací dokumentace zadavatel neumožnil doložení zkušenosti nabyté při rekonstrukci stavby a trvá na nabytí zkušenosti při novostavbě. Dle navrhovatele není žádného reálného rozdílu majícího skutečný dopad na plnění veřejné zakázky kupř. mezi prováděním monitoringu při novostavbě dálnice a prováděním monitoringu při kompletní rekonstrukci dálnice. Navrhovatel akcentuje, že zkušenosti nabyté při rekonstrukci zadavatel bere v potaz u členů realizačního týmu, přičemž právě členové realizačního týmu jsou oproti dodavatelům primárními nositeli zkušeností a garanty kvality, kdy dodavatelé (zpravidla právnické osoby) sami o sobě z odborného hlediska nic neplní.

16. Nadto navrhovatel namítá nepřiměřenou a nedůvodnou kumulaci požadavků zadavatele stanovených v bodu 4.4.3 písm. a) a c) zadávací dokumentace, kdy konkrétní specifikace příslušné referenční zakázky kumulující hned tři, resp. (s ohledem na TP-237 a skrytý požadavek na tunel) čtyři specifické parametry nemůže mít dle navrhovatele pro zadavatele žádný reálný význam z hlediska prokázání zkušenosti dodavatele a jeho schopnosti realizovat veřejnou zakázku. Navrhovatel uvádí, že každý z jednotlivých dílčích parametrů požadované referenční zakázky (tj. délka stavby, hodnota stavby a hodnota služby) „směřuje toliko k prokázání schopnosti dodavatele a jeho předchozí zkušenosti se zakázkou o určité velikosti a rozsahu“. Nadto navrhovatel doplňuje, že za posledních deset let byly realizovány jen jednotky zakázek, které by (čistě teoreticky) mohly splnit navrhovatelem napadané požadavky zadavatele. Závěrem pak navrhovatel uvádí, že žádný z argumentů zadavatele uvedený v rozhodnutí o námitkách nereaguje na podstatu námitky, tedy zpochybnění důvodnosti stanovení požadavků v takto kumulativní podobě.

17. Nad rámec všeho shora uvedeného pak návrhem prostupuje přesvědčení navrhovatele, že zadávací podmínky byly stanoveny účelově s cílem zamezit navrhovateli soutěžit o veřejnou zakázku, aby nemohla nastat stejná situace jako v případě zadavatelem zrušeného zadávacího řízení na veřejnou zakázku s totožným předmětem plnění, kde byl navrhovatel de facto vybraným dodavatelem a zadavatel obdržel pouze jednu jinou nabídku. Navrhoval má za to, že zadavatel zneužil znalosti navrhovatelem doložených referenčních zakázek v rámci zrušeného zadávacího řízení při stanovení požadavků na kvalifikaci v šetřeném zadávacím řízení s cílem již neumožnit účast navrhovatele. K tomu navrhovatel uvádí, že zadavatel např. upravil požadavek dle bodu 4.4.3. písm. b) zadávací dokumentace tak, že dříve předloženou referenční zakázku navrhovatel nemůže využít, když zadavatel nově (i) vyloučil zkušenost s rekonstrukcí a (ii) současně navýšil hodnotu požadované zkušenosti na 6 mil. Kč, tedy jen o několik procent nad hodnotu referenční zakázky předložené navrhovatelem.

18. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti navrhovatel navrhuje, aby Úřad předmětné zadávací řízení zrušil.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

19. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 19. 8. 2024, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

20. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

21. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 23. 8. 2024.

22. Usnesením ze dne 23. 8. 2024 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

Vyjádření zadavatele k návrhu

23. Dne 29. 8. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu”).

24. Ve vztahu k navrhovatelem napadaným požadavkům zadavatele na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona zadavatel ve vyjádření k návrhu, resp. v rozhodnutí o námitkách, na které odkazuje, předně poukazuje na základní pravidlo související s nastavením kvalifikace a na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0187/2024/VZ ze dne 30. 5. 2024 a v návaznosti na to konstatuje, že dané požadavky byly stanoveny s ohledem na rozsah a složitost předmětu plnění veřejné zakázky, kterým je komplexní geotechnický monitoring v rámci realizace stavby „D11 1109 Trutnov – státní hranice ČR/PR“ včetně pokračování monitoringu po dokončení výstavby v rámci záručního období. Zadavatel akcentuje, že stavba prochází z pohledu geotechniky velmi složitým územím s řadou lokalit ohrožených svahovými nestabilitami, že zájmové území má horský charakter a je velmi obtížně přístupné pro pohyb osob a zejména stavební techniky, a že geotechnický monitoring v průběhu stavby a po jejím zprovoznění je tak naprosto klíčový pro efektivní provádění vlastních stavebních prací. S ohledem na uvedené považuje zadavatel dle svých slov za potřebné, aby vedoucí kanceláře monitoringu byl vysoce kvalifikovaný specialista v daném oboru, neboť tento bude poskytovat zásadní data pro správce stavby, který pak na základě těchto dat bude řídit průběh provádění stavebních prací.

25. Zadavatel konstatuje, že vzhledem k tomu, že pojem „geotechnický monitoring“ je pojmem poměrně obecným, považoval za vhodné a současně též žádoucí tento upřesnit právě odkazem na TP-237 a TKP, aby bylo dodavatelům jednoznačně a srozumitelně vysvětleno, jaké činnosti budou v rámci zkušenosti vedoucího kanceláře monitoringu akceptovány a jaké nikoliv. Zadavatel zdůrazňuje, že z bodu 1.5 zadávací dokumentace „jasně plyne, že referenční zakázka […] nemusela být zpracována dle TP 237, dle ČSN 73 6133, dle TKP; pouze parametry této zakázky musely dotčeným dokumentům odpovídat“. Zadavatel se neztotožňuje s názorem navrhovatele, že neumožnuje doložení zkušeností získaných v zahraničí, když doložení zkušeností ze zahraničí je v zadávací dokumentaci výslovně povoleno a počítá s ním i samotný zákon.

26. K definici pojmu „dvoupruhová komunikace“ v bodu 1. 5 zadávací dokumentace zadavatel předně uvádí, že požadavek na dvoupruhovou pozemní komunikaci je u osoby „vedoucího kanceláře monitoringu“ použit variantně, kdy musí jít buď o minimálně dvoupruhovou pozemní komunikaci nebo o kolejovou/že­lezniční stavbu, přičemž výběr je ponechán zcela na dodavateli. Zadavatel dále opětovně poukazuje na předmět plnění veřejné zakázky a v této souvislosti uvádí, že místní komunikace zpravidla prochází zastavěným územím obce či na toto území bezprostředně navazuje a že provádění geotechnického monitoringu v tomto území má zcela jiný charakter oproti monitoringu v nepřístupných horských oblastech. Proto tedy zadavatel dle svých slov přistoupil k tomu, že místní komunikace z definice pojmu „dvoupruhová komunikace“ vyloučil, což obdobně platí i ve vztahu ke komunikaci účelové.

27. K tvrzené nezákonné kumulaci dílčích parametrů zkušenosti vedoucího kanceláře monitoringu zadavatel opakuje, že požadavky byly nastaveny tak, aby odpovídaly předmětu veřejné zakázky, resp. jeho rozsahu a složitosti, a blíže odkazuje na shora uvedené.

28. K požadavku na oprávnění Ministerstva dopravy k provádění geotechnických průzkumů zadavatel uvádí, že kvalifikační podmínky byly stanoveny tak, aby odpovídaly předmětu plnění veřejné zakázky a aby byly současně splněny předpisy, kterými se zadavatel jako podnik zřízený Ministerstvem dopravy musí řídit. S odkazem na uvedené tak zadavatel považuje dotčený požadavek za správný.

29. K přesvědčení navrhovatele, že v celé ČR jsou pouze dvě osoby, které jsou schopny požadavky zadavatele kladené na vedoucího kanceláře monitoringu splnit, zadavatel uvádí, že navrhovatel toto tvrzení žádným způsobem nedokládá, a dodává, že je třeba zohlednit nejen situaci v ČR, ale i v rámci celé EU, neboť je nutno počítat s tím, že zadávacího řízení se mohou zúčastnit i zahraniční dodavatelé. Nadto pak zadavatel konstatuje, že na základě podaných nabídek je mu známo, že v ČR existují minimálně tři osoby splňující předmětné požadavky zadavatele.

30. Ve vztahu k navrhovatelem napadaným požadavkům zadavatele na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona pak zadavatel ve vyjádření k návrhu uvádí, že je pro něj zásadní, aby dodavatelé disponovali zkušeností s provedením alespoň jedné zakázky spočívající v provádění geotechnického monitoringu při novostavbě, neboť předmětem stavby „D11 1109 Trutnov – státní hranice ČR/PR“ je novostavba dálnice, nikoliv její rekonstrukce. K tomu zadavatel dodává, že je třeba v obecnosti rozlišovat mezi novostavbou a rekonstrukcí, neboť v případě novostaveb dochází k novému zásahu do území vlivem násypů a zářezů, k ovlivnění hladiny podzemní vody, k průchodu sesuvným územím apod., tj. v případě novostavby je třeba realizovat některé specifické činnosti, které se v případě rekonstrukce nevyskytují. Zadavatel současně konstatuje, že při nastavení technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona, jež má dopad i do hodnocení nabídek, zohlednil situaci na relevantním trhu, neboť si je vědom skutečnosti, že je pouze omezený počet specialistů zaměřujících se na dané plnění, a proto ve vztahu k členům realizačního týmu stanovil požadavek, jež zahrnoval nejen novostavbu, ale též i rekonstrukci.

31. K navrhovatelem namítané kumulaci požadavků zadavatele stanovených v bodu 4.4.3 písm. a) a c) zadávací dokumentace zadavatel ve vyjádření k návrhu poukazuje zejména na skutečnost, že „zvolená kombinace požadavků […] zohledňuje […] samotné parametry monitorované stavby – délka hlavní trasy bude činit přes 20 km, předpokládané stavební náklady budou činit 13 mld. Kč, hodnota realizovaného plnění bude přesahovat částku 150 mil. Kč“. Zadavatel dále uvádí, že navrhovatel označuje dotčenou kumulaci požadavků za nezákonnou, avšak nepředkládá žádné konkrétní relevantní skutečnosti, které by doložily, že tomu tak skutečně je. V návaznosti na to zadavatel ve vyjádření k návrhu předkládá seznam referenčních zakázek (projektů), které byly pro zadavatele v minulosti realizovány a které jsou schopny naplnit zadavatelem nastavenou technickou kvalifikaci. Závěrem zadavatel konstatuje, že ve lhůtě pro podání nabídek obdržel tři nabídky, přičemž „toto množství dle přesvědčení zadavatele značí, že jim stanovené požadavky technické kvalifikace neměly odrazující účinek“.

32. Konečně k přesvědčení navrhovatele, že zadávací podmínky šetřené veřejné zakázky byly stanoveny účelově s cílem zamezit navrhovateli soutěžit o veřejnou zakázku, zadavatel uvádí, že aktuálně stanovená technická kvalifikace odpovídá předmětu veřejné zakázky, resp. monitoringu, který bude na stavbě vybraným dodavatelem zajišťován, a dodává, že zrušená veřejná zakázka a nová, resp. šetřená veřejná zakázka jsou dvě odlišné zakázky, přičemž zadavatel nemá povinnost se v nové veřejné zakázce zadávacími podmínkami zrušené veřejné zakázky jakkoliv řídit. Současně zadavatel uvádí, že ačkoliv oproti zrušenému zadávacímu řízení došlo k zpřísnění zadávacích podmínek, je toto zpřísnění dle zadavatele odůvodněné skrze TP-237 a přiměřené předmětu veřejné zakázky. Nadto zadavatel akcentuje, že při úpravě kritérií technické kvalifikace nebyl jakkoli ovlivněn referenčními zakázkami předloženými navrhovatelem v původním zadávacím řízení a „vycházel pouze a jen z TP-237 a technickou kvalifikaci se snažil nastavit tak, aby mu zajistila výběr dodavatele, který bude schopen tak náročný předmět plnění veřejné zakázky kvalitně a řádně realizovat“.

33. Závěrem vyjádření k návrhu zadavatel s ohledem na vše shora uvedené navrhuje, aby Úřad podaný návrh zamítl.

Další průběh správního řízení

34. Dne 19. 9. 2024 požádal Úřad prostřednictvím přípisu z téhož dne společnosti HOCHTIEF CZ a. s., IČO 46678468, se sídlem Plzeňská 16/3217, 150 00 Praha (dále jen „HOCHTIEF CZ a. s.“), SGS Czech Republic, s.r.o., IČO 48589241, se sídlem K Hájům 1233/2, 155 00 Praha (dále jen „SGS Czech Republic, s.r.o.“), SAFETY PRO s.r.o., IČO 28571690, se sídlem Přerovská 434/60, 779 00 Olomouc (dále jen „SAFETY PRO s.r.o.“), SAMSON PRAHA, spol. s r.o., IČO 48539589, se sídlem Štěpánská 642/41, 110 00 Praha (dále jen „SAMSON PRAHA, spol. s r.o.“), AZ Consult, spol. s r.o., IČO 44567430, se sídlem Klíšská 1334/12, 400 01 Ústí nad Labem (dále jen „AZ Consult, spol. s r.o.“), PUDIS a.s., IČO 45272891, se sídlem Podbabská 1014/20, 160 00 Praha (dále jen „PUDIS a.s.“), Angermeier Engineers, s.r.o., IČO 62418882, se sídlem Poličanská 2706, 190 16 Praha (dále jen „Angermeier Engineers, s.r­.o.“), GEOtest  a.s., IČO 46344942, se sídlem Šmahova 1244/112, 627 00 Brno (dále jen „GEOtest, a.s.“), a AZ SANACE a.s., IČO 25033514, se sídlem Pražská 53/37, 400 01 Ústí nad Labem (dále jen „AZ SANACE a.s.“), o písemné sdělení následujících informací: [1]

a)        Disponujete ve Vašem týmu osobou, která má zkušenost dle bodu. 4.3 písm. a) bodu (ii) zadávací dokumentace veřejné zakázky, tj. zkušenost s „činností v týmu monitoringu na pozici geotechnika – vedoucí kanceláře monitoringu nebo zástupce vedoucího kanceláře monitoringu nebo odpovědný řešitel u minimálně 1 (jedné) významné zakázky, jejímž předmětem byla novostavba nebo rekonstrukce minimálně dvoupruhové pozemní komunikace nebo kolejové/železniční stavby s hodnotou poskytované služby geotechnického monitoringu ve výši minimálně 20 mil. Kč bez DPH a zároveň ve finančním objemu celkových stavebních nákladů této stavby minimálně 1.000.000.000,– Kč bez DPH (slovy: jedna miliarda korun českých) obsahující minimálně jeden tunelový objekt o délce min. 100 m“, a pokud ne, z jakého konkrétního důvodu, resp. jaký konkrétní dílčí požadavek či požadavky zadavatele na danou zkušenost osoby ve Vašem týmu nesplňují? (dále jen „dotaz č. 1“);

b)        Disponujete ve Vašem týmu osobou, která má zkušenost s činností v týmu monitoringu na pozici geotechnika – vedoucí kanceláře monitoringu u významné zakázky splňující požadavky zadavatele dle bodu. 4.3 písm. a) bodu (ii) zadávací dokumentace veřejné zakázky (na kterou se Úřad dotazuje v rámci předchozího bodu) a současně tato osoba splňuje požadavek zadavatele dle bodu 4.3 písm. a) bodu (v) zadávací dokumentace veřejné zakázky na „oprávnění k provádění průzkumných a diagnostických prací souvisejících s výstavbou, opravami, údržbou a správou pozemních komunikací, vydané Ministerstvem dopravy, a to k provádění geotechnických průzkumů, nebo jiný obdobný doklad vydaný v jiné zemi než v ČR, který v této jiné zemi opravňuje jeho držitele k výkonu odborných činností v rozsahu příslušného oprávnění“? Pokud ne, uveďte prosím, zda uvedeným oprávněním disponuje jiná osoba ve Vašem týmu a také na jaké pozici v rámci Vaší společnosti působí či v minulosti působila v rámci předchozích zkušeností (tj. např. jako geotechnik, geolog, hydrogeolog, geodet, důlní měřič apod.). (dále jen „dotaz č. 2“);

c)        Disponujete jakožto dodavatel zkušeností s poskytováním služby dle bodu 4.4.3 písm. a) zadávací dokumentace veřejné zakázky, resp. máte praxi spočívající v realizaci „1 zakázky spočívající v provádění geotechnického monitoringu při novostavbě (v době realizace) minimálně dvoupruhové pozemní komunikace nebo kolejové/železniční stavby v délce minimálně 5 km a zároveň ve finančním objemu celkových stavebních nákladů této stavby minimálně 1 mld. Kč bez DPH (slovy: jedna miliarda korun českých), s hodnotou poskytované služby geotechnického monitoringu ve výši minimálně 20 mil. Kč bez DPH“, a pokud ne, z jakého konkrétního důvodu, resp. jaký konkrétní dílčí požadavek či požadavky zadavatele nesplňujete? (dále jen „dotaz č. 3“);

d)        Disponujete jakožto dodavatel zkušeností s poskytováním služby dle bodu 4.4.3 písm. b) zadávací dokumentace veřejné zakázky, resp. máte praxi spočívající v realizaci „1 zakázky spočívající v provádění geotechnického monitoringu při novostavbě (v době realizace) minimálně dvoupruhové pozemní komunikace nebo kolejové/železniční stavby v tunelovém objektu v délce min. 100 m s hodnotou poskytované služby geotechnického monitoringu na tunelu ve výši minimálně 6 mil. Kč bez DPH“, a pokud ne, z jakého konkrétního důvodu, resp. jaký konkrétní dílčí požadavek či požadavky zadavatele nesplňujete? (dále jen „dotaz č. 4“);

e)        Disponujete jakožto dodavatel zkušeností s poskytováním služby dle bodu 4.4.3 písm. c) zadávací dokumentace veřejné zakázky, resp. máte praxi spočívající v realizaci „1 zakázky spočívající v provádění hydrogeologického monitoringu při novostavbě (v době realizace nebo při přípravě výstavby) minimálně dvoupruhové pozemní komunikace nebo kolejové/železniční stavby v délce minimálně 5 km a zároveň ve finančním objemu celkových stavebních nákladů této stavby minimálně 1 mld. Kč bez DPH (slovy: jedna miliarda korun českých), s hodnotou poskytované služby hydrogeologického monitoringu ve výši minimálně 6 mil. Kč bez DPH“, a pokud ne, z jakého konkrétního důvodu, resp. jaký konkrétní dílčí požadavek či požadavky zadavatele nesplňujete? (dále jen „dotaz č. 5“).

Vyjádření společnosti AZ Consult, spol. s r.o.

35. Dne 26. 9. 2024 obdržel Úřad od společnosti AZ Consult, spol. s r.o. přípis ze dne 25. 9. 2024, v němž jmenovaná společnost k dotazu č. 1 uvedla, že „disponuje osobou, která splňuje požadavky zadavatele“, k dotazu č. 2 uvedla, že „disponuje osobou, která splňuje požadavek z dotazu č. 2 a zároveň splňuje požadavek z dotazu č. 1“ a k dotazům č. 3 až 5 shodně uvedla, že „disponuje zkušeností s poskytováním požadované služby“.

Vyjádření společnosti AZ SANACE a.s.

36. Dne 26. 9. 2024 obdržel Úřad od společnosti AZ SANACE a.s. přípis z téhož dne, v jehož úvodu jmenovaná společnost uvedla, že „se zabývá převážně maloprofilovým vrtáním, prováděním staveb, jejich změn a odstraňováním“, a tudíž se o šetřenou veřejnou zakázku více nezajímala. K dotazu č. 1 společnost AZ SANACE a.s. uvedla, že se nezabývá monitoringem staveb a že na pozici geotechnika – vedoucí kanceláře monitoringu nebo zástupce vedoucího kanceláře monitoringu nedisponuje žádnou osobou tohoto zařazení. Současně jmenovaná společnost konstatovala, že autorizaci pro obor geotechnika vlastní její zaměstnanec na pozici stavbyvedoucího, a uzavřela, že v tomto případě by dotčené zadání veřejné zakázky nesplnila. K dotazu č. 2 společnost AZ SANACE a.s. odkázala na odpověď k dotazu č. 1 a doplnila, že citovaný požadavek nesplňuje. K dotazům č. 3 a 4 společnost AZ SANACE a.s. shodně konstatovala, že „nesplňuje zadané zaměření i finanční objem realizovaných zakázek“, a konečně k dotazu č. 5 uvedla, že nedisponuje osobou provádějící hydrogeologický monitoring.

Vyjádření společnosti GEOtest, a.s.

37. Dne 26. 9. 2024 obdržel Úřad od společnosti GEOtest, a.s. přípis z téhož dne, v němž jmenovaná společnost k dotazu č. 1 uvedla, že disponuje osobou, která má zkušenost dle bodu 4.3 písm. a) bodu (ii) zadávací dokumentace veřejné zakázky. K dotazu č. 2 společnost GEOtest, a.s. uvedla, že nedisponuje osobou, která má zkušenost dle bodu 4.3 písm. a) bodu (ii) zadávací dokumentace veřejné zakázky a zároveň splňuje požadavek dle bodu 4.3 písm. a) bodu (v) zadávací dokumentace veřejné zakázky, tj. vlastní dotčené oprávnění k provádění geotechnických průzkumů, přičemž současně dodala, že „uvedeným oprávněním disponují jiné dvě osoby, které se účastnily zakázky splňující požadavky dle bodu 4.3 písm. a) bodu (ii) – jako členové týmu monitoringu – na pozici geolog“. K dotazu č. 3 společnost GEOtest, a.s. konstatovala, že zkušeností s poskytováním služby dle bodu 4.4.3 písm. a) zadávací dokumentace veřejné zakázky nedisponuje, přičemž dodala následující: „Disponujeme zakázkou, která splňuje požadovaný finanční objem celkových stavebních nákladů 1 mld. Kč a hodnotu poskytované služby geotechnického monitoringu ve výši min. 20 mil. Kč, ale nesplňuje požadavek na délku stavby min. 5 km.“ K dotazům č. 4 a 5 společnost GEOtest, a.s. uvedla, že zakázkami splňujícími požadavky dle bodu 4.4.3 písm. b) a c) zadávací dokumentace veřejné zakázky disponuje.

Vyjádření společnosti SGS Czech Republic, s.r.o.

38. Dne 27. 9. 2024 obdržel Úřad od společnosti SGS Czech Republic, s.r.o. přípis z téhož dne, v němž jmenovaná společnost uvedla, že „[v]zhledem k tomu, že […] nezajišťuje geotechnické ani hydrogeologické monitoringy, ani plnění obdobného charakteru, ani nedisponuje žádnými kvalifikovanými osobami pro tato plnění, není z tohoto důvodu kompetentní osobou, jež by mohla poskytnout relevantní informace pro účely předmětného správního řízení“.

Vyjádření společnosti HOCHTIEF CZ a. s.

39. Dne 30. 9. 2024 obdržel Úřad od společnosti HOCHTIEF CZ a. s. přípis z téhož dne, v němž jmenovaná společnost k dotazu č. 1 uvedla, že „se činnosti monitoringu tunelových staveb nevěnuje“, a tudíž takovou osobou nedisponuje. K dotazu č. 2 společnost HOCHTIEF CZ a. s. uvedla, že žádný její zaměstnanec není držitelem zmíněného oprávnění. K dotazu č. 3 společnost HOCHTIEF CZ a. s. konstatovala, že „za posledních 10 let realizovala několik stavebních zakázek na pozemních komunikacích nebo železnici, v rámci kterých byl prováděn geotechnický monitoring. Žádná ze staveb však nesplňuje požadavek na min. 5 km, neboť všechny stavby byly realizovány v rámci sdružení více dodavatelů a lze uplatnit pouze tu délku stavby, která náleží každému účastníkovi sdružení. Jako příklad můžeme uvést referenční zakázku Dialnica D3 Žilina (Strážov) – Žilina (Brodno). Zde jsme jako člen sdružení realizovali 2 km dlouhý tunel Považský Chlmec, přičemž náklady na stavbu opět převyšovaly 1 mld. Kč bez DPH a náklady na geotechnický monitoring byly více než 50 mil. Kč bez DPH. Nicméně tunel byl dlouhý ‚jen‘ 2 km […]. Dalším důvodem, proč naše společnost nedisponuje dotazovnou referencí je fakt, že stejně jako v případě šetřené veřejné zakázky si ŘSD soutěží geotechnický monitoring zvlášť, a tím pádem generální dodavatel stavby tuto činnost nevykonává. Jako příklad můžeme uvést právě dokončovaný dálniční projekt D3 Úsilné – Hodějovice, jehož celková délka je 7,2 km, přičemž naše společnost realizuje v rámci dodavatelského sdružení (mimo jiné) hloubený tunel Pohůrka v délce 1 km. Náklady na tunel Pohůrka vysoce překračují 2 mld. Kč bez DPH, nicméně geotechnický monitoring tunelu byl soutěžen samostatně (smluvní cena 88,8 mil. Kč bez DPH)“. K dotazu č. 4 společnost HOCHTIEF CZ a. s. uvedla, že touto referencí jako generální dodavatel disponuje, přičemž dále upřesnila, že se „jedná […] o tunel Považský Chlmec – viz odpověď na otázku 3“. Konečně k dotazu č. 5 společnost HOCHTIEF CZ a. s. uvedla, že „touto referencí […] nedisponuje. Touto referencí disponují specializované firmy, které provádějí hydrogeologický monitoring pro generálního dodavatele nebo v pozici generálního dodavatele pro (většinou) veřejného investora.“

Vyjádření společnosti Angermeier Engineers, s.r.o.

40. Dne 30. 9. 2024 obdržel Úřad od společnosti Angermeier Engineers, s.r.o. přípis z téhož dne, v němž jmenovaná společnost k dotazu č. 1 uvedla, že takto popsanou osobou disponuje, přičemž dodala, že „[t]echnicky není ‚geotechnik‘ (takto je ta funkce pojmenovaná), ale vypsané požadavky splňuje“. K dotazu č. 2 společnost Angermeier Engineers, s.r.o. konstatovala, že v kombinaci s požadovaným oprávněním již takovou osobou nedisponuje, a dodala, že zásadní požadavek zadavatele dle bodu 4.3 písm. a) bodu (v) zadávací dokumentace veřejné zakázky nenaplňuje ani jiná osoba v jejím týmu. K dotazům č. 3 a 4 společnost Angermeier Engineers, s.r.o. uvedla, že takovými zkušenostmi s poskytováním služby disponuje, v odpovědi na dotaz č. 4 nicméně dodala, že v tomto případě je atakována hranice intervalu 10 let. Konečně k dotazu č. 5 společnost Angermeier Engineers, s.r.o. uvedla, že takovouto zkušeností s poskytováním služby nedisponuje, neboť neprovádí hydrogeologický monitoring.

Vyjádření společnosti PUDIS a.s.

41. Dne 1. 10. 2024 obdržel Úřad od společnosti PUDIS a.s. přípis z téhož dne, v němž jmenovaná společnost k dotazu č. 1 uvedla, že osobou splňující požadovaná kritéria disponuje. K dotazu č. 2 společnost PUDIS a.s. konstatovala, že disponuje osobou, která vlastní požadované oprávnění. K dotazům č. 3 až 5 pak společnost PUDIS a.s. uvedla, že disponuje definovanými požadovanými zkušenostmi, přičemž v odpovědi na dotaz č. 5 dodala, že „s účinností od 01.06.2024 spo­lečnost PUDIS a.s. koupila část závodu jiné obchodní korporace a touto transakcí jsme mimo jiné předmětnou referenční zkušenost pravděpodobně nabyli. Tato skutečnost je aktuálně předmětem zjišťování.“ Závěrem přípisu ze dne 1. 10. 2024 pak společnost PUDIS a.s. konstatovala, že „se této veřejné zakázky nezúčastnili z kapacitních důvodů, neboť pracovníci, kteří by takovou službu pro zadavatele zajišťovali (vč. klíčové osoby ‚vedoucí kanceláře monitoringu‘), jsou dlouhodobě alokováni na jiné obdobné stavbě (metro D v Praze) a z povahy úkolu i vzdálenosti obou staveb by nebylo možné pokrýt obě stavby za současného dodržení požadavků pracovního práva“.

Další průběh správního řízení

42. Rozhodnutím ze dne 3. 10. 2024 uložil Úřad zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0665/2024/VZ.

43. Usnesením ze dne 11. 10. 2024 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí

44. Dne 18. 10. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí”), v němž zadavatel reaguje na Úřadem provedené šetření, přičemž ve zbylém se odkazuje na svá předchozí vyjádření.

45. K Úřadem provedenému šetření zadavatel konstatuje, že z vyjádření oslovených společností vyplývá, že „požadavky kladené na osobu zajišťující odbornou způsobilost v oboru geotechnika – vedoucího kanceláře monitoringu byly vymezeny správně, přičemž rozhodně jimi nedošlo k omezení hospodářské soutěže”. V této souvislosti zadavatel zejména akcentuje, že z vyjádření společností GEOtest, a.s. a Angermeier Engineers, s.r.o., jež Úřadu sdělily, že disponují osobou, která splňuje požadavek uvedený v bodu 4.3 písm. a) bodu (ii) zadávací dokumentace, avšak současně není schopna pokrýt i požadavek uvedený v bodu 4.3 písm. a) bodu (v) zadávací dokumentace, „není možné v žádném případě dovozovat, že kombinace dotčených požadavků byla nesprávná, a tudíž tato technická kvalifikace byla stanovena v rozporu se ZZVZ”. Obdobně k nastavení technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona zadavatel uvádí, že „s ohledem na poskytnutá vyjádření není možné v žádném případě dovozovat a konstatovat, že požadavky technické kvalifikace či jejich jednotlivé parametry byly zadavatelem nastaveny nesprávně, problematicky a v rozporu se ZZVZ. Z […] vyjádření je jednoznačně patrné, že požadavky technické kvalifikace uvedené v čl. 4.4.3 zadávací dokumentace jsou pro dodavatele vesměs splnitelné, přičemž jimi nedošlo k omezení hospodářské soutěže.” Ve vztahu k vyjádření společnosti GEOtest, a.s. pak zadavatel akcentuje, že na základě tohoto vyjádření „rozhodně není možné označit požadavky zadavatele kladené na referenční zakázku ve smyslu čl. 4.4.3 písm. a) zadávací dokumentace za nepřiměřené – to by bylo možné pouze v okamžiku, pokud by všechny oslovené společnosti označily danou zkušenost, resp. její konkrétní parametr za problematický, což se však v dané situaci nestalo”.

46. S ohledem na výše uvedené skutečnosti zadavatel žádá, aby Úřad podaný návrh s odkazem na neshledání důvodů pro uložení nápravního opatření zamítl.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

47. Dne 25. 10. 2024 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí”), v němž navrhovatel reaguje na vyjádření zadavatele k návrhu a na Úřadem provedené šetření.

48. Ve vztahu k vyjádření zadavatele k návrhu navrhovatel uvádí, že nevidí v dopadech na omezení hospodářské soutěže žádný praktický rozdíl mezi zakázkou „s parametry“ definovanými v TP-237 a zakázkou realizovanou výslovně podle TP-237. Dle navrhovatele je zcela nepředstavitelné, že by jakákoli zakázka měla „parametry“ TP-237 a současně nebyla zakázkou realizovanou striktně a výslovně podle TP-237. K tomu navrhovatel akcentuje, že zadavatel se ostatně o žádnou takovou zakázku nepodělil. K argumentaci zadavatele k námitce týkající se vyloučení zkušeností získaných na místních komunikacích skrze definici „dvoupruhové komunikace“ navrhovatel uvádí, že zdůvodnění zadavatele je stále v logických důsledcích absurdní, neboť zadavatel chce vyloučit zkušenosti získané na místních komunikacích z důvodu, že veřejná zakázka má být realizována v horském území velmi obtížně přístupném pro techniku i personál dodavatele, přičemž část území je ohrožena svahovými nestabilitami, avšak opomíjí, že svahové nestability i obtížně přístupný terén nejsou atributy, které by byly z povahy věci atypické pro místní komunikace, resp. naopak typické pro jiné pozemní komunikace. Navrhovatel akcentuje, že i místní komunikace se mohou nacházet v obtížně dostupném terénu a že naopak drtivá většina dálnic a silnic se v ČR v takovém terénu nenachází. Jediným jasným a vždy platným faktickým rozdílem mezi místními a jinými pozemními komunikacemi je tak dle navrhovatele toliko administrativně-správní zatřídění a režim jejich správy. Nadto navrhovatel konstatuje, že zadavatel sám poukazuje na to, že umožňuje prokázání splnění kvalifikace i zkušeností na kolejové/železniční stavbě, avšak u těchto staveb je zadavateli paradoxně jedno, zda byly realizovány v zastavěném území obce, nebo naopak mimo obec „v terénu“. Dotčené zdůvodnění zadavatele tak dle navrhovatele nemůže obstát ani z tohoto pohledu. Současně navrhovatel podotýká, že požadavek směřující na zkušenost s monitoringem v území ohroženém svahovými nestabilitami zadavatel stanovil v rámci požadovaného seznamu významných služeb, konkrétně v bodu 4.4.3 písm. d) zadávací dokumentace veřejné zakázky, a tudíž každý dodavatel musí mít s tímto plněním zkušenost. K námitce týkající se nepřiměřeného a diskriminačního požadavku zadavatele na dispozici oprávněním k provádění geotechnických průzkumů navrhovatel opakuje, že nezpochybňuje samotný požadavek na dispozici příslušným oprávněním, nýbrž to, že tímto oprávněním musí disponovat přímo vedoucí kanceláře monitoringu, kdy uvedená kumulace je dle navrhovatele „objektivně nedůvodná, extrémně omezující, diskriminační, a navíc i v rozporu se zněním TP-237“. V této souvislosti pak navrhovatel rovněž mj. akcentuje, že dle veřejně dostupných informací disponuje dotčeným oprávněním k provádění geotechnických průzkumů 52 osob a že každá z těchto osob by „mohla bez problému a plnohodnotně zajišťovat příslušnou specifickou odbornou stránku plnění […] vedle osoby vedoucího kanceláře monitoringu tak, jak to předepisují TP-237“. K argumentaci zadavatele vztahující se k namítané kumulaci požadavků v rámci seznamu významných služeb pak navrhovatel uvádí, že nezpochybňuje rozsah a parametry zadávané veřejné zakázky, ale že uvedené nemá automaticky znamenat (a s ohledem na stav relevantního trhu ani nesmí znamenat), že by požadované referenční zakázky měly tyto parametry bezmyšlenkovitě kopírovat. K zadavatelem uváděným zakázkám, které mají všechny dané požadavky splňovat, pak navrhovatel uvádí, že tomu tak dle jeho názoru není a že zadavatel buď sám neví, co v zadávací dokumentaci veřejné zakázky požadoval, nebo Úřadu prezentuje mylné informace.

49. K Úřadem provedenému šetření navrhovatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí uvádí, že odpovědi dodavatelů GEOtest, a.s. a Angermeier Engineers, s.r.o. jakožto dvou z nejvýznamnějších a největších dodavatelů geotechnického monitoringu působících na relevantním trhu (u nichž nemůže být dle navrhovatele dána jakákoli pochybnost o nezpůsobilosti k plnění šetřené veřejné zakázky) jednoznačně potvrzují diskriminační a nepřiměřený charakter požadavků zadavatele. K odpovědím dodavatelů PUDIS a.s. a AZ Consult, spol. s r.o. pak navrhovatel poznamenává, že je přesvědčen, že minimálně ve vztahu k požadavkům na vedoucího kanceláře monitoringu a na referenční zakázky dodavatele dle bodu 4.4.3 písm. a) zadávací dokumentace veřejné zakázky se tito dodavatelé mýlí, nebo se dostatečně nezamysleli nad logickými spojitostmi všech šetřených zadávacích podmínek, tj. dle navrhovatele zde existuje významná pochybnost, že tito dodavatelé „nepochytili“ všechny nuance zadání Úřadu.

50. Závěrem vyjádření k podkladům rozhodnutí navrhovatel konstatuje, že trvá na tom, aby Úřad dotčené zadávací řízení zrušil.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

51. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů pro rozhodnutí, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, vyjádření účastníků správního řízení a vyjádření dalších Úřadem v průběhu správního řízení oslovených subjektů, a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. až VI. tohoto rozhodnutí.

52. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výrokům I. až III. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

53. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

54. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

55. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

56. Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

57. Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

58. Podle § 37 odst. 1 písm. a) zákona podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako podmínky kvalifikace.

59. Podle § 73 odst. 3 písm. b) zákona může zadavatel v nadlimitním režimu požadovat prokázání technické kvalifikace podle § 79 zákona.

60. Podle § 73 odst. 5 zákona je zadavatel povinen v zadávací dokumentaci stanovit, které údaje, doklady, vzorky nebo modely k prokázání splnění požadovaných kritérií kvalifikace požaduje.

61. Podle § 73 odst. 6 zákona platí, že pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit,

a)             která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a

b)             minimální úroveň pro jejich splnění.

62. Podle § 79 odst. 1 věty první zákona stanoví zadavatel kritéria technické kvalifikace za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě.

63. Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

64. Podle § 79 odst. 2 písm. c) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební práce, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli.

65. Podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

66. Podle § 263 odst. 3 věty první zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

67. Podle § 2 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“), se pozemní komunikace dělí na tyto kategorie:

a)             dálnice,

b)             silnice,

c)             místní komunikace,

d)             účelová komunikace.

68. Podle § 4 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích je dálnice pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy.

69. Podle § 5 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích je silnice veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice tvoří silniční síť.

70. Podle § 6 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích je místní komunikace veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce.

71. Podle § 7 odst. 1 věty první zákona o pozemních komunikacích je účelová komunikace pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.

72. Podle § 8 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích mohou vést dálnice a silnice zastavěným územím nebo zastavitelnými plochami (dále jen „průjezdní úsek dálnice“ nebo „průjezdní úsek silnice“), pokud se tím převádí převážně průjezdná doprava tímto územím.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku

73. V bodu 1.5 „Zkratky a pojmy“ zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel mj. stanovil, že „dvoupruhovou komunikací“ se rozumí „pozemní komunikace zahrnující pro každý směr jízdy jeden jízdní pruh nebo pro jeden směr jízdy dva jízdní pruhy a pro druhý směr jízdy jeden; za dvoupruhovou komunikaci se nepovažují účelové komunikace a místní komunikace definované v § 6, resp. v § 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů“ a že „významná zakázka“ v oboru geotechnického monitoringu znamená „zakázku s parametry definovanými v TP 237 – Geotechnický monitoring tunelů pozemních komunikací, ČSN 73 6133 Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací, kap. 11 Kontrolní sledování (geotechnický monitoring), Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací MD, kap. 4 Zemní práce (podkapitola 4.9 Kontrolní měření, měření posunů a přetvoření) v platném znění“.

74. V bodu 4.3 „Technická kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. d) ZZVZ“ písm. a) zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel mj. stanovil, že člen realizačního týmu dodavatele na pozici „osoba zajišťující odbornou způsobilost v oboru geotechnika – vedoucí kanceláře monitoringu“ musí splňovat mj. následující požadavky:

„(ii)        zkušenost s činností v týmu monitoringu na pozici geotechnika – vedoucí kanceláře monitoringu nebo zástupce vedoucího kanceláře monitoringu nebo odpovědný řešitel u minimálně 1 (jedné) významné zakázky, jejímž předmětem byla novostavba nebo rekonstrukce minimálně dvoupruhové pozemní komunikace nebo kolejové/železniční stavby s hodnotou poskytované služby geotechnického monitoringu ve výši minimálně 20 mil. Kč bez DPH a zároveň ve finančním objemu celkových stavebních nákladů této stavby minimálně 1.000.000.000,–  Kč bez DPH (slovy: jedna miliarda korun českých) obsahující minimálně jeden tunelový objekt o délce min 100 m

(v)          oprávnění k provádění průzkumných a diagnostických prací souvisejících s výstavbou, opravami, údržbou a správou pozemních komunikací, vydané Ministerstvem dopravy, a to k provádění geotechnických průzkumů nebo jiný obdobný doklad vydaný v jiné zemi než v ČR, který v této jiné zemi opravňuje jeho držitele k výkonu odborných činností v rozsahu příslušného oprávnění“.

75. V bodu 4.4.3 „Kritéria technické kvalifikace a jejich prokazování“ zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel stanovil, že požaduje praxi dodavatele spočívající v realizaci mj. následujících významných služeb ve smyslu § 79 odst. 2 písm. b) zákona:

„a)         1 zakázky spočívající v provádění geotechnického monitoringu při novostavbě (v době realizace) minimálně dvoupruhové pozemní komunikace nebo kolejové/železniční stavby v délce minimálně 5 km a zároveň ve finančním objemu celkových stavebních nákladů této stavby minimálně 1 mld. Kč bez DPH (slovy: jedna miliarda korun českých), s hodnotou poskytované služby geotechnického monitoringu ve výši minimálně 20 mil. Kč bez DPH

b)           1 zakázky spočívající v provádění geotechnického monitoringu při novostavbě (v době realizace) minimálně dvoupruhové pozemní komunikace nebo kolejové/železniční stavby v tunelovém objektu v délce min. 100 m s hodnotou poskytované služby geotechnického monitoringu na tunelu ve výši minimálně 6 mil. Kč bez DPH

c)           1 zakázky spočívající v provádění hydrogeologického monitoringu při novostavbě (v době realizace nebo při přípravě výstavby) minimálně dvoupruhové pozemní komunikace nebo kolejové/železniční stavby v délce minimálně 5 km a zároveň ve finančním objemu celkových stavebních nákladů této stavby minimálně 1.mld.  Kč bez DPH (slovy: jedna miliarda korun českých), s hodnotou poskytované služby hydrogeologického monitoringu ve výši minimálně 6 mil. Kč bez DPH“.

Právní posouzení

K rozhodnutí o námitkách

76. Dříve než Úřad přistoupí k samotnému meritu věci, považuje za vhodné se na tomto místě vyjádřit k námitce navrhovatele týkající se nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách, kdy navrhovatel uvádí, že s některými jeho námitkami se zadavatel nevypořádal (blíže viz obsah návrhu shrnutý výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí).

77. Úřad s ohledem na skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku předně konstatuje, že námitky byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahují veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené v souladu s § 245 odst. 1 zákona věcně vypořádat.

78. K uvedenému Úřad v obecnosti uvádí, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečnou podrobnost odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění rozhodnutí o námitkách postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách.

79. Úřad přezkoumal dotčené rozhodnutí o námitkách a dospěl k závěru, že z odůvodnění rozhodnutí o námitkách je zřejmé, proč zadavatel námitky navrhovatele dle § 245 odst. 2 zákona odmítl jako nedůvodné, resp. proč považuje svůj postup v zadávacím řízení související se stanovením zadávacích podmínek za souladný se zákonem, stejně tak proč považuje argumenty navrhovatele v této souvislosti za liché. Přesto, že lze dle Úřadu shledat určitou stručnost, resp. „povrchnost“ vyjadřování zadavatele v některých bodech odůvodnění rozhodnutí o námitkách, zcela zjevně nejde o pouhé formální odmítnutí námitek bez jakéhokoli odůvodnění. Současně má Úřad za to, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil alespoň k „základu“ každého okruhu navrhovatelem vznesených námitek, přičemž skutečnost, že se nevypořádal s každou jednotlivou dílčí námitkou navrhovatele, nemůže založit nepřezkoumatelnost daného rozhodnutí. Ostatně navrhovatel byl s to na podkladě daného rozhodnutí o námitkách podat přezkoumatelný návrh, na jehož základě jsou Úřadem činěny níže uvedené závěry.

80. S ohledem na výše uvedené skutečnosti má tak Úřad za to, že námitka navrhovatele ohledně nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách není důvodná.

 Společně k výrokům I. až III. tohoto rozhodnutí

81. Co se týče samotného merita věci, Úřad konstatuje, že předmět tohoto správního řízení spočívá v posouzení, zda zadavatel nestanovil navrhovatelem namítaná kritéria technické kvalifikace v rozporu se zákonem, resp. zda namítaná kritéria technické kvalifikace nebyla stanovena tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovala konkurenční výhodu nebo vytvářela bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, a zda nebyla stanovena v minimální úrovni pro jejich splnění nepřiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky, jakož i v posouzení, zda zadavatel stanovil navrhovatelem namítaná kritéria technické kvalifikace dostatečně určitě a transparentně.

82. Úřad nejprve v obecnosti uvádí, že řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení a má výrazný dopad na jeho další průběh, neboť potenciální dodavatelé se na základě zadávacích podmínek rozhodují, zda se budou o předmětnou veřejnou zakázku ucházet. Zadávací podmínky by tak měly představovat konkrétní vyjádření jednotlivých požadavků zadavatele, jež je formálně zachyceno v zadávací dokumentaci. Odpovědnost za nastavení zadávacích podmínek leží plně na zadavateli, přičemž tento nesmí odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek přenášet na dodavatele, jak explicitně plyne z § 36 odst. 3 zákona. Z uvedeného vyplývá, že zadavatel má povinnost stanovit zadávací podmínky tak, aby všichni potenciální dodavatelé měli jasnou představu o tom, jak připravit své nabídky a jak bude předmětné zadávací řízení probíhat. Stěžejním kritériem pro stanovení zadávacích podmínek je tak požadavek, aby tyto byly určité a jednoznačné. Jinými slovy řečeno, zadavatel by při přípravě zadávacích podmínek neměl připustit, aby si jednotliví dodavatelé mohli určité zadávací podmínky vykládat rozdílným způsobem, resp. aby o výkladu určitého požadavku zadavatele vznikaly pochybnosti.

83. K zákonnému stanovení zadávacích podmínek se úzce váže zásada transparentnosti zakotvená v § 6 odst. 1 zákona, jež mimo jiné vyžaduje, aby veškeré podmínky a pravidla zadávacího řízení byly stanoveny jasným, srozumitelným, určitým a jednoznačným způsobem, tj. aby nebyl dán prostor pro pochybnosti či pro jejich rozdílný výklad. Účelem takového postupu je nejen, aby všichni dodavatelé působící na relevantním trhu při vynaložení běžné péče mohli přesnému významu zadávacích podmínek rozumět a shodně je i interpretovat, ale rovněž i zajištění schopnosti zadavatele ověřit, že podané nabídky zadávací podmínky veřejné zakázky splňují. Jak pak Úřad konstatoval např. v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0316,0375/2020/VZ ze dne 12. 11. 2020, „[p]okud právě uvedené vztáhneme na požadavky na kvalifikaci, platí, že aby bylo možno zadávací podmínky považovat za souladné se zákonem, musí být kvalifikační požadavky vymezeny tak, aby dodavatelé jednoznačně věděli, jaké údaje a doklady musí v nabídce předložit, aby kvalifikaci prokázali, a současně, aby zadavatel mohl na jejich základě jednoznačně posoudit, zda dodavatel kvalifikaci splnil, či nikoli, a též, aby tento jeho závěr mohl být následně objektivně přezkoumán.“

84. Úřad dále v obecné rovině uvádí, že dle pravidla pro stanovení zadávacích podmínek upraveného v § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Dotčené ustanovení zákona na jedné straně umožňuje zadavateli stanovit zadávací podmínky tak, aby byl prostřednictvím zadávané veřejné zakázky schopen naplnit své potřeby, na druhé straně však chrání férovou soutěž o veřejnou zakázku. Je nepochybné, že po zadavateli nelze požadovat, aby jím stanovené zadávací podmínky měly na všechny dodavatele stejný dopad, případné omezení však musí být vždy odůvodnitelné oprávněnými potřebami zadavatele, kdy je to právě zadavatel, kdo musí unést důkazní břemeno, že se skutečně nejedná o bezdůvodnou překážku v hospodářské soutěži dodavatelů o veřejnou zakázku. Případným porušením se pak zadavatel nedopouští pouze porušení předmětného ustanovení § 36 odst. 1 zákona, ale také porušení základních zásad dle § 6 zákona.

85. K uvedenému Úřad dodává, že ve vztahu k posuzování požadavků zadavatele na technickou kvalifikaci je třeba vycházet z jejich účelu, kterým je objektivním, přiměřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Kritéria technické kvalifikace tedy zadavatel stanoví na základě svých potřeb s ohledem na předmět poptávaného plnění, a to tak, aby se soutěže o veřejnou zakázku zúčastnili pouze ti dodavatelé, kteří jsou schopni veřejnou zakázku po jejím přidělení též plnit. Vymezením kritérií technické kvalifikace, zejména jejich přílišnou „přísností“ či jejich zcela neodůvodněným stanovením, však zadavatel také může výrazným způsobem ovlivnit okruh dodavatelů, mezi jejichž nabídkami bude v závěrečné fázi zadávacího řízení vybírat. Ač je tak stanovení konkrétních kritérií technické kvalifikace plně v gesci zadavatele, musí být tato kritéria stanovena přiměřeně k předmětu veřejné zakázky, což vyplývá nejen ze samotných základních zásad zadávání veřejných zakázek vyjádřených v § 6 zákona, ale ve vztahu k požadavkům zadavatele na technickou kvalifikaci i přímo z § 73 odst. 6 zákona. Pokud by požadavky zadavatele vybočovaly z jeho oprávněných potřeb ve vztahu k předmětu plnění dané veřejné zakázky, porušil by zadavatel zásadu přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, přičemž daným postupem by zároveň mohlo dojít i k porušení zásady zákazu diskriminace stanovené v § 6 odst. 2 zákona, neboť excesivní stanovení požadavků na technickou kvalifikaci by mohlo nedůvodně omezit okruh dodavatelů, kteří by se mohli zadávacího řízení zúčastnit. Zadavatel je tak povinen stanovit kritéria technické kvalifikace takovým způsobem, aby zajistil rovné příležitosti všem dodavatelům, kteří jsou objektivně způsobilí předmětnou veřejnou zakázku plnit. Současně je pak při stanovení kritérií kvalifikace zadavatelem zapotřebí kromě předmětu veřejné zakázky reflektovat i situaci na daném trhu, a to tak, aby na tomto trhu mohla být zachována soutěž.

86. V kontextu uvedeného tedy Úřad shrnuje, že je třeba, aby kritéria technické kvalifikace byla odůvodněna předmětem veřejné zakázky, resp. aby byla stanovena přiměřeně k předmětu veřejné zakázky, zadavatel je byl schopen objektivně a patřičně odůvodnit a aby reflektovala situaci na daném trhu tak, že bude zachována přiměřená, tj. bezdůvodně neomezená soutěž. Jinak řečeno, zadavatel nese odpovědnost za to, že veškerá jím stanovená kritéria kvalifikace a minimální úroveň pro jejich splnění jsou ve vztahu k předmětu veřejné zakázky objektivní a přiměřená, přičemž platí, že čím náročněji (tj. pro dodavatele více omezujícím způsobem) jsou předmětné zadávací podmínky vyspecifikovány, tím precizněji musí být zadavatel schopen je odůvodnit.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

87. Co se týče šetřeného případu, zadavatel za účelem prokázání kritérií technické kvalifikace ve smyslu § 79 odst. 2 písm. d) zákona mj. požaduje, aby člen realizačního týmu dodavatele na pozici „osoba zajišťující odbornou způsobilost v oboru geotechnika – vedoucí kanceláře monitoringu“ měl mj. „zkušenost s činností v týmu monitoringu na pozici geotechnika – vedoucí kanceláře monitoringu nebo zástupce vedoucího kanceláře monitoringu nebo odpovědný řešitel u minimálně 1 (jedné) významné zakázky, jejímž předmětem byla novostavba nebo rekonstrukce minimálně dvoupruhové pozemní komunikace nebo kolejové/železniční stavby s hodnotou poskytované služby geotechnického monitoringu ve výši minimálně 20 mil. Kč bez DPH a zároveň ve finančním objemu celkových stavebních nákladů této stavby minimálně 1.000.000.000,– Kč bez DPH (slovy: jedna miliarda korun českých) obsahující minimálně jeden tunelový objekt o délce min 100 m“, přičemž použitý pojem „významná zakázka“ zadavatel v zadávacích podmínkách veřejné zakázky dále blíže konkretizuje, když uvádí, že touto se rozumí zakázka s parametry definovanými v TP-237, tj. dokumentu Ministerstva dopravy s názvem „Technické podmínky, Geotechnický monitoring tunelů pozemních komunikací“, v kapitole 11 normy ČSN 73 6133 s názvem „Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací (dále též jen „ČSN 73 6133“) a v kapitole 4 TKP, tj. dokumentu Ministerstva dopravy s názvem „Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací“.

88. Jak bylo konstatováno výše, navrhovatel v návrhu mj. namítá, že skrze vymezení pojmu „významná zakázka“ zadavatel fakticky neumožňuje doložení zkušeností získaných jinde než na stavbách, u nichž se geotechnický monitoring realizoval dle TP-237 a TKP. Navrhovatel uvádí, že jiné stavby než stavby pozemních komunikací nejsou dle uvedených dokumentů realizovány, a že zadavatel tak vylučuje jím zmíněnou možnost doložení zkušeností získaných u kolejových a železničních staveb. Nadto navrhovatel mj. uvádí, že pokud zadavatel v rozhodnutí o námitkách tvrdí, že referenční zakázka nemusela být zpracována, resp. realizována dle TP-237, pouze parametry této zakázky musely TP-237 odpovídat, je daná zadávací podmínka dle navrhovatele stanovena nejasně, neurčitě a netransparentně, neboť není jasné, jakou množstevní a kvalitativní shodu v parametrech monitoringu s TP-237 nebo TKP zadavatel u referenční zakázky požaduje. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel měl k definici „významné zakázky“ přistoupit výčtem konkrétních činností, namísto nečitelného a netransparentního odkazu na rozsáhlé české předpisy aplikované takřka výhradně pro zakázky zadávané zadavatelem.

89. Jak pak Úřad uvedl rovněž výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadavatel k uvedenému konstatuje, že pojem „geotechnický monitoring“, který je použit u zkušenosti vedoucího kanceláře monitoringu (tedy požadavku uvedeného v bodu 4.3 písm. a) bodu (ii) zadávací dokumentace), je pojmem poměrně obecným a vzhledem k tomu, že zakázka na provedení geotechnického monitoringu tak může zahrnovat řadu různých činností, považoval zadavatel za vhodné tento pojem upřesnit, přičemž tak učinil právě odkazem na jednotlivé výše jmenované technické předpisy. Zadavatel má za to, že na základě uvedeného odkazu je dodavatelům jednoznačně a srozumitelně vysvětleno, jaké činnosti budou v rámci zkušenosti u vedoucího kanceláře monitoringu akceptovány a jaké nikoliv. Současně zadavatel akcentuje, že dle bodu 1.5 zadávací dokumentace má mít „významná zakázka“ parametry definované v TP-237, ČSN 73 6133 a TKP, přičemž z uvedeného dle zadavatele jasně vyplývá, že referenční zakázka nemusela být zpracována dle TP-237, ČSN 73 6133 a TKP, pouze parametry této zakázky musely dotčeným dokumentům odpovídat.

90. Úřad ve vztahu k uvedenému předně uvádí, že zadavatel v bodu 1.5 zadávací dokumentace definuje „významnou zakázku“ tak, že touto se rozumí zakázka s parametry definovanými mj. v TP-237, tj. v dokumentu s názvem „Technické podmínky, Geotechnický monitoring tunelů pozemních komunikací“, přičemž na rozdíl od ČSN 73 6133 a TKP zadavatel v případě TP-237 ani např. neodkazuje na konkrétní kapitolu či část tohoto dokumentu. Úřad akcentuje, že TP-237 jsou technickým předpisem v rozsahu cca 90 stran, jenž ve vztahu k geotechnickému monitoringu pojednává o jeho cílech, prostředcích, dokumentaci, instrumentaci, provádění, hodnocení, zajištění atd., tj. definuje celou řadu nejrůznějších požadavků týkajících se geotechnického monitoringu, resp. nespočet jeho parametrů a kritérií. Již s ohledem na uvedené má Úřad za to, že je třeba přisvědčit námitce navrhovatele, že pojem „významná zakázka“ ve smyslu definice dle bodu 1.5 zadávací dokumentace je stanoven nejasně a neurčitě, a tedy v rozporu se zásadou transparentnosti, neboť není zřejmé, jaké konkrétní parametry uvedené v TP-237 musí „významná zakázka“ minimálně splňovat, resp. jaké konkrétní parametry jsou v tomto kontextu pro zadavatele klíčové. Jinými slovy řečeno, lze dát navrhovateli za pravdu v tom, že z dotčené zadávací podmínky není jasné, jakou množstevní a kvalitativní shodu v parametrech monitoringu s TP-237 zadavatel u „významné zakázky“ vlastně požaduje. Úřad konstatuje, že si je vědom shora uvedeného záměru zadavatele, proč k odkazu na dotčené technické předpisy v bodu 1.5 zadávací dokumentace přistoupil, nicméně uvádí, že tohoto záměru zadavatel nedocílil, když z dotčené definice „významné zakázky“ nemůže být dle Úřadu dodavatelům dostatečně zřejmé, jaké zkušenosti člena realizačního týmu dodavatele na pozici „osoba zajišťující odbornou způsobilost v oboru geotechnika – vedoucí kanceláře monitoringu“ budou ve výsledku ze strany zadavatele akceptovány a jaké nikoliv, a to zejména právě v situaci, kdy referenční zakázka nebyla dle zadavatelem odkazovaných technických předpisů „přímo“ realizována, a kdy tak bude ze strany zadavatele při posouzení prokázání splnění kvalifikace nezbytné zabývat se tím, zda taková referenční zakázka odpovídá svými parametry právě tomu, co stanoví dotčené technické předpisy. Zde Úřad rovněž poznamenává, že z názvů[2] zadavatelem odkazovaných technických předpisů se navíc jeví, že tyto dopadají na geotechnický monitoring toliko výslovně pozemních komunikací, a že je tak otázkou, zda by parametrům těchto předpisů vůbec mohly odpovídat zkušenosti získané na železničních a kolejových stavbách, které zadavatel výslovně připouští v bodu 4.3 písm. a) bodu (ii) zadávací dokumentace, kde ve vztahu k členovi realizačního týmu dodavatele na pozici „osoba zajišťující odbornou způsobilost v oboru geotechnika – vedoucí kanceláře monitoringu“ požaduje jeho „zkušenost […] u minimálně 1 (jedné) významné zakázky, jejímž předmětem byla novostavba nebo rekonstrukce minimálně dvoupruhové pozemní komunikace nebo kolejové/železniční stavby“ s tam dále stanovenými požadavky. I s ohledem na uvedené tak Úřad dává navrhovateli za pravdu v tom, že pokud chtěl zadavatel definicí pojmu „významná zakázka“ v bodu 1.5 zadávací dokumentace docílit upřesnění, jaké konkrétní činnosti měla z hlediska prokázání zkušenosti referenční zakázka na provedení geotechnického monitoringu zahrnovat, měl zadavatel namísto daného odkazu zvolit např. právě výčet činností geotechnického monitoringu, jež bude pro prokázání zkušenosti s nimi považovat za zásadní.  

91. S odkazem na výše uvedené tak Úřad shrnuje, že zadávací dokumentace šetřené veřejné zakázky nemůže dostát nárokům vyplývajícím ze zásady transparentnosti zakotvené v § 6 odst. 1 zákona, neboť neposkytuje jasný, jednoznačný a srozumitelný zdroj informací o tom, jak má dodavatel zvažující účast v zadávacím řízení zpracovat svou nabídku, aby prokázal splnění zadavatelem požadované technické kvalifikace. Jak totiž Úřad dovodil výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, ze zadávací dokumentace veřejné zakázky není v šetřeném případě jednoznačně zřejmé, jaké konkrétní (či např. veškeré) parametry zadavatelem v bodu 1.5 zadávací dokumentace odkazovaných technických předpisů musí „významná zakázka“ splňovat a zda lze zkušenost s „významnou zakázkou“ vůbec prokázat i zkušeností získanou na železniční či kolejové stavbě. Úřad je tak toho názoru, že zadavatel v šetřeném případě nedostál své zákonné povinnosti stanovit zadávací podmínky veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, resp. stanovit zadávací podmínky jednoznačným způsobem tak, aby z jejich obsahu byly všem potenciálním dodavatelům zcela zřejmé požadavky zadavatele a nároky jím kladené na zpracování nabídky, neboť v posuzované věci jsou zadávací podmínky veřejné zakázky „postiženy“ vadou nejednoznačnosti spočívající v tom, že požadavek zadavatele ohledně „významné zakázky“ není v textu zadávací dokumentace vymezen tak, aby z něj míněný výklad bylo možné ze strany všech potenciálních dodavatelů jednoznačně identifikovat.

92. Pro úplnost Úřad na tomto místě opětovně připomíná, že subjektem odpovědným za dodržení zákonného stanovení zadávacích podmínek a za jejich poskytnutí dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro jejich účast v zadávacím řízení je právě zadavatel, jenž nesmí odpovědnost týkající se zajištění správnosti a úplnosti zadávacích podmínek přenášet na dodavatele. V situaci, kdy zadavatel svým povinnostem týkajícím se řádného stanovení zadávacích podmínek nedostojí, tak nelze případné nejasnosti vykládat k tíži dodavatele. Jinými slovy řečeno, je to pouze a jedině zadavatel, kdo se musí vyvarovat nejednoznačnosti zadávací dokumentace, kdy tato nemůže jít nikdy k tíži účastníka zadávacího řízení.

93. Současně Úřad nad rámec shora uvedeného (a nad rámec návrhu navrhovatele) dodává, že výše dovozená netransparentnost týkající se definice pojmu „významná zakázka“ prostupuje  i referencemi, jež jsou zadavatelem vyžadovány u dalších členů realizačního týmu dodavatele, a to konkrétně u členů na pozici „osoba zajišťující odbornou způsobilost v oboru inženýrská geologie – geolog“, „osoba zajišťující odbornou způsobilost v oboru inženýrská hydrogeologie – hydrogeolog“ a „osoba zajišťující odbornou způsobilost v oboru zeměměřické činnosti – hlavní geodet“, a rovněž referencemi dodavatele ve smyslu § 79 odst. 2 písm. b) zákona vymezenými zadavatelem v bodu 4.4.3 písm. a) až c) zadávací dokumentace, neboť i v těchto případech obsahují zadávací podmínky veřejné zakázky dotčený skrze definici zadavatele problematický pojem „významná zakázka“.

94. S odkazem na všechny výše uvedené skutečnosti proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

95. Úřad opětovně uvádí, že zadavatel v šetřeném případě v bodu 4.3 písm. a) bodu (ii) zadávací dokumentace požaduje, aby člen realizačního týmu dodavatele na pozici „osoba zajišťující odbornou způsobilost v oboru geotechnika – vedoucí kanceláře monitoringu“ měl „zkušenost s činností v týmu monitoringu na pozici geotechnika – vedoucí kanceláře monitoringu nebo zástupce vedoucího kanceláře monitoringu nebo odpovědný řešitel u minimálně 1 (jedné) významné zakázky, jejímž předmětem byla novostavba nebo rekonstrukce minimálně dvoupruhové pozemní komunikace nebo kolejové/železniční stavby“ s tam dále stanovenými požadavky, přičemž rovněž použitý pojem „dvoupruhová komunikace“ zadavatel v zadávacích podmínkách veřejné zakázky blíže konkretizuje, když uvádí, že za „dvoupruhovou komunikaci“ se nepovažuje místní komunikace dle § 6 zákona o pozemních komunikacích a účelová komunikace dle § 7 zákona o pozemních komunikacích.

96. Navrhovatel v návrhu namítá, že prostřednictvím definice pojmu „dvoupruhová komunikace“ zadavatel zcela nedůvodně vylučuje zkušenosti získané na složitých (a to i vícepruhových) dopravních stavbách např. v intravilánech měst, kdy se může jednat o místní komunikace. Pokud se zadavatel v rozhodnutí o námitkách odvolává na charakter území, kudy stavba dálnice povede, navrhovatel konstatuje, že toto nemůže být pro stanovení daného kvalifikačního požadavku jakkoli relevantní, neboť danou skutečnost zadavatel do svých požadavků žádným způsobem „nepropsal“. Navrhovatel uzavírá, že skutečnost, že je určitá komunikace administrativně-správně zatříděna do kategorie místních komunikací, sama o sobě nevylučuje, že tato komunikace nemůže naplňovat co do obtížnosti a složitosti představy zadavatele.

97. Úřad na tomto místě ve vztahu k posuzování požadavků zadavatele na technickou kvalifikaci odkazuje na obecná východiska uvedená výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí a v kontextu toho konstatuje, že shledává relevantní, resp. oprávněnou námitku navrhovatele týkající se vyloučení možnosti prokazování technické kvalifikace prostřednictvím staveb místních komunikací, k čemuž uvádí následující.

98. Úřad shrnuje, že dle zákona o pozemních komunikacích se pozemní komunikace dělí na 4 kategorie, a to (i) dálnice, (ii) silnice, (iii) pozemní komunikace a (iv) účelové komunikace. Jak pak vyplývá z výše uvedených skutečností, zadavatel prostřednictvím definice „dvoupruhové komunikace“ dle bodu 1.5 zadávací dokumentace umožňuje prokázání splnění technické kvalifikace ze strany člena realizačního týmu dodavatele na pozici „osoba zajišťující odbornou způsobilost v oboru geotechnika – vedoucí kanceláře monitoringu“ toliko zkušenostmi nabytými na stavbách silnic a dálnic, když zkušenosti získané na stavbách místních a účelových komunikací jsou výslovně vyloučeny. Ačkoliv lze dle Úřadu uvedené omezení vnímat „pochopitelným“, resp. „oprávněným“ ve vztahu k účelovým komunikacím, když tyto dle § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích slouží „pouze“ ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků a nevztahuje se na ně institut obecného užívání, obdobné nelze konstatovat i ve vztahu ke komunikacím místním, když tyto (až na výjimky) slouží ve své podstatě stejně jako dálnice a silnice veřejné dopravě silničními motorovými vozidly a stejně jako dálnice a silnice mohou, ale nemusí vést zastavěnými územími. Jinými slovy řečeno, jediným faktickým rozdílem mezi dálnicemi a silnicemi a místními komunikacemi je dle zákona o pozemních komunikacích jejich administrativně-správní zatřídění a režim jejich správy, jak ostatně uvádí ve vyjádření k podkladům rozhodnutí i navrhovatel.

99. I s přihléd­nutím k právě uvedenému má Úřad za to, že nelze učinit jednoznačný závěr o obtížnosti a složitosti či o charakteru a stavebně-technickém řešení všech staveb místních komunikací a konstatovat, že žádná ze staveb místních komunikací nemůže být z hlediska uvedené obtížnosti a složitosti či charakteru a stavebně-technického řešení obdobná šetřené stavbě dálnice „D11 1109 Trutnov – státní hranice ČR/PR“, a tedy dostatečně vypovídající o schopnosti dodavatele realizovat šetřenou veřejnou zakázku. Co se týče zadavatelem v rozhodnutí o námitkách a vyjádření k návrhu uvedeného zdůvodnění, že stavba dálnice „D11 1109 Trutnov – státní hranice ČR/PR“ „je realizována v horském území velmi obtížně přístupném pro techniku i personál dodavatele, přičemž část území je ohrožena svahovými nestabilitami“, že „[m]onitorované území mimo vlastní obvod stavby je pokryto divokou vegetací“ , že „[m]ístní komunikace zpravidla prochází zastavěným územím obce (či na toto území bezprostředně navazují)“, a že tak „[p]rovádění geotechnického monitoringu v tomto území má zcela jiný charakter oproti monitoringu v nepřístupných horských oblastech“, Úřad konstatuje, že pokud bylo záměrem zadavatele ověřovat způsobilost člena realizačního týmu dodavatele na pozici „osoba zajišťující odbornou způsobilost v oboru geotechnika – vedoucí kanceláře monitoringu“ právě ve vztahu k těmto konkrétním specifikům místa stavby dálnice „D11 1109 Trutnov – státní hranice ČR/PR“, a tedy tato konkrétní specifika považoval za důležitá, resp. podstatná, měla požadovaná reference směřovat právě k prokázání zkušeností s takovými řešeními, tj. zadavatel neměl bez dalšího z možnosti prokazování technické kvalifikace vyloučit zkušenosti nabyté na stavbách místních komunikací, když nelze v žádném případě vyloučit, že i stavby místních komunikací mohou být realizovány v nezastavěném území, v terénu, jenž je obtížně přístupný pro techniku či personál dodavatele, v území ohroženém svahovými nestabilitami apod. Jinými slovy řečeno, Úřad se ztotožňuje s tvrzením navrhovatele uvedeným ve vyjádření k podkladům rozhodnutí, že svahové nestability a obtížně přístupný terén nejsou atributy, které by byly z povahy věci atypické pro místní komunikace, resp. naopak typické pro dálnice a silnice.[3] S ohledem na vše výše uvedené má tak Úřad za to, že zadavatel omezení týkající se „dvoupruhové komunikace“ ve smyslu její definice dle bodu 1.5 zadávací dokumentace z hlediska relevantních skutečností, z nichž by vyvstal oprávněný důvod, proč není možné prokázat šetřenou technickou kvalifikaci zkušeností získanou na stavbě místní komunikace, neodůvodnil.

100. Nad rámec uvedeného pak Úřad konstatuje, jak ostatně činí ve vyjádření k podkladům rozhodnutí i navrhovatel, že sám zadavatel poukazuje na to, že vyjma zkušenosti získané na stavbě „dvoupruhové komunikace“ umožňuje prokázání splnění dotčené technické kvalifikace i zkušeností získanou na kolejové či železniční stavbě, nicméně u těchto staveb již zadavatel neaplikuje ono omezení ve smyslu toho, že tyto stavby měly být realizovány „v terénu“ apod., a tudíž dotčené zdůvodnění zadavatele nemůže obstát ani v tomto kontextu.

101. S ohledem na výše uvedené tedy Úřad shrnuje, že šetřenou zadávací podmínku považuje za nepřiměřeně zpřísňující pravidla pro prokazování technické kvalifikace potenciálními dodavateli, a tedy bezdůvodně omezující hospodářskou soutěž a diskriminační, když administrativně-správní zatřídění pozemní komunikace do kategorie místních komunikací dle zákona o pozemních komunikacích nelze dle názoru Úřadu ve shodě s přesvědčením navrhovatele považovat za rozhodující kritérium k ověření způsobilosti dodavatele realizovat šetřenou veřejnou zakázku, když zatřídění pozemní komunikace jako místní komunikace dle citovaného zákona nutně neimplikuje, že se nebude jednat právě o stavbu přinášející zadavateli požadované (potřebné) zkušenosti.

102. Dle Úřadu tak nelze vyloučit, že při obecnějším požadavku na prokázání zkušenosti člena realizačního týmu dodavatele na pozici „osoba zajišťující odbornou způsobilost v oboru geotechnika – vedoucí kanceláře monitoringu“ by mohlo reálně existovat více potenciálních dodavatelů schopných prokázat šetřené kritérium technické kvalifikace, a to při zachování smyslu ověření šetřené způsobilosti potenciálních dodavatelů. Na uvedeném závěru pak ničeho nemění ani zadavatelem uváděná skutečnost, že požadavek na „dvoupruhovou komunikaci“ je u člena realizačního týmu dodavatele na pozici „osoba zajišťující odbornou způsobilost v oboru geotechnika – vedoucí kanceláře monitoringu“ použit variantně, kdy může jít i o kolejovou či železniční stavbu, přičemž výběr je ponechán na dodavateli, neboť dotčený člen realizačního týmu dodavatele nemusí danou zkušeností disponovat ze stavby „dvoupruhové komunikace“ ve smyslu její definice dle bodu 1.5 zadávací dokumentace ani z kolejové či železniční stavby, ale může jí disponovat právě ze stavby místní komunikace, kterou zadavatel vylučuje, byť pro to neexistuje oprávněný, resp. objektivní důvod.

103. Obdobně jako výše pak Úřad i zde nad rámec shora uvedeného (a nad rámec návrhu navrhovatele) dodává, že výše dovozené nedůvodné omezení ve vztahu k místním komunikacím prostupuje i referencemi, jež jsou zadavatelem vyžadovány u dalších členů realizačního týmu dodavatele, a to konkrétně u členů na pozici „osoba zajišťující odbornou způsobilost v oboru inženýrská geologie – geolog“, „osoba zajišťující odbornou způsobilost v oboru inženýrská hydrogeologie – hydrogeolog“ a „osoba zajišťující odbornou způsobilost v oboru zeměměřické činnosti – hlavní geodet“, a rovněž referencemi dodavatele ve smyslu § 79 odst. 2 písm. b) zákona vymezenými zadavatelem v bodu 4.4.3 písm. a) až c) zadávací dokumentace, neboť i v těchto případech obsahují zadávací podmínky veřejné zakázky dotčený srze definici zadavatele nedůvodně omezující pojem „dvoupruhová komunikace“. Ve vztahu k referencím dodavatele ve smyslu § 79 odst. 2 písm. b) zákona pak Úřad ve shodě s vyjádřením navrhovatele k podkladům rozhodnutí poukazuje i na to, že požadavek směřující na zkušenost týkající se „provádění geotechnického monitoringu oblasti s výskytem svahových deformací v dosahu dopravní stavby“ zadavatel stanovil v rámci požadovaného seznamu významných služeb v bodu 4.4.3 písm. d) zadávací dokumentace veřejné zakázky, a že každý potenciální dodavatel tak musí mít s dotčeným plněním zkušenost už právě na základě tohoto požadavku.

104. S ohledem na vše výše uvedené proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí

105. Úřad uvádí, že zadavatel v šetřeném případě požaduje, aby člen realizačního týmu dodavatele na pozici „osoba zajišťující odbornou způsobilost v oboru geotechnika – vedoucí kanceláře monitoringu“ měl vyjma zkušenosti vymezené v bodu 4.3 písm. a) bodu (ii) zadávací dokumentace rovněž mj. „oprávnění k provádění průzkumných a diagnostických prací souvisejících s výstavbou, opravami, údržbou a správou pozemních komunikací, vydané Ministerstvem dopravy, a to k provádění geotechnických průzkumů nebo jiný obdobný doklad vydaný v jiné zemi než v ČR, který v této jiné zemi opravňuje jeho držitele k výkonu odborných činností v rozsahu příslušného oprávnění“ dle bodu 4.3 písm. a) bodu (v) zadávací dokumentace.

106. Navrhovatel v návrhu namítá, že požadavek na dispozici shora citovaným oprávněním Ministerstva dopravy k provádění geotechnických průzkumů je (mj. i ve spojitosti s navrhovatelem namítanou kumulací parametrů v rámci zkušenosti vymezené v bodu 4.3 písm. a) bodu (ii) zadávací dokumentace) nepřiměřený a diskriminační, kdy předmětem veřejné zakázky je primárně provádění geotechnického monitoringu, nikoli geotechnického průzkumu. Navrhovatel uvádí, že TP-237 hovoří pouze o tom, že v týmu zhotovitele monitoringu má být i specialista s oprávněním k provádění průzkumných a diagnostických prací, nikoli, že by touto osobou měl nebo musel být vedoucí kanceláře monitoringu. Dle navrhovatele měl zadavatel předmětný požadavek stanovit u zcela nové samostatné osoby, nebo nanejvýše u osoby, jejíž odborné zaměření je k tomuto zjevně určeno, tj. u osoby geologa.

107. Úřad i na tomto místě ve vztahu k posuzování požadavků zadavatele na technickou kvalifikaci odkazuje na obecná východiska uvedená výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí a v návaznosti na to konstatuje, že za účelem posouzení mj. navrhovatelem namítané nepřiměřenosti, resp. diskrimi­načního charakteru požadavku zadavatele na dispozici shora uvedeným oprávněním k provádění geotechnických průzkumů u člena realizačního týmu dodavatele na pozici „osoba zajišťující odbornou způsobilost v oboru geotechnika – vedoucí kanceláře monitoringu“ oslovil dodavatele působící na trhu společností zajišťujících plnění obdobného charakteru, jako je předmět plnění veřejné zakázky, přičemž k provedenému šetření uvádí následující.

108. Úřad předně konstatuje, že z celkem 9 oslovených subjektů poskytlo odpověď 7 dodavatelů, přičemž relevantně se k položeným otázkám vyjádřilo 5 z nich.[4] Co se týče otázek, které směřovaly ke zjištění, zda oslovení dodavatelé disponují ve svém týmu osobou, která má zkušenost dle bodu 4.3 písm. a) bodu (ii) zadávací dokumentace a současně splňuje požadavek zadavatele dle bodu 4.3 písm. a) bodu (v) zadávací dokumentace na dispozici dotčeným oprávněním k provádění geotechnických průzkumů, Úřad konstatuje, že dodavatelé AZ Consult, spol. s r.o. a PUDIS a.s. uvedli, že takovou osobou, tj. osobou splňující současně oba požadavky zadavatele disponují. Dodavatel HOCHTIEF CZ a.s. k dotčeným otázkám konstatoval, že se monitoringu tunelových staveb nevěnuje, a tudíž žádný jeho zaměstnanec nemá požadovanou praxi ani není držitelem předmětného oprávnění, a dodavatelé GEOtest, a.s. a Angermeier Engineers, s.r.o. uvedli, že disponují osobou, která má zkušenost dle bodu 4.3 písm. a) bodu (ii) zadávací dokumentace, avšak nenaplňuje již současně požadavek zadavatele dle bodu 4.3 písm. a) bodu (v) zadávací dokumentace na dispozici dotčeným oprávněním. Dodavatel GEOtest, a.s. pak k uvedenému doplnil, že v rámci jeho společnosti daným oprávněním disponují jiné 2 osoby na pozici „geolog“, a dodavatel Angermeier Engineers, s.r.o. doplnil, že tímto oprávněním nedisponuje žádná osoba v jeho týmu.

109. Úřad dále uvádí, že co se týče zdůvodnění požadavku zadavatele, aby člen realizačního týmu dodavatele na pozici „osoba zajišťující odbornou způsobilost v oboru geotechnika – vedoucí kanceláře monitoringu“ disponoval dotčeným oprávněním k provádění geotechnických průzkumů, zadavatel toliko uvádí, že kvalifikační podmínky byly stanoveny tak, aby odpovídaly předmětu plnění veřejné zakázky a aby byly současně splněny předpisy, kterými se zadavatel jako podnik zřízený Ministerstvem dopravy musí řídit. Skutečnost, proč má daným oprávněním disponovat právě člen realizačního týmu dodavatele na pozici „osoba zajišťující odbornou způsobilost v oboru geotechnika – vedoucí kanceláře monitoringu“, resp. proč tímto oprávněním nemůže disponovat jiný člen realizačního týmu dodavatele, zadavatel blíže neodůvodňuje. V kontextu uvedeného Úřad ve shodě s tvrzením navrhovatele dodává, že TP-237, na které se zadavatel odvolává, uvádí, že „[v] týmu zhotovitele monitoringu musí být i specialista s oprávněním k provádění průzkumných a diagnostických prací souvisejících s výstavbou, úpravami, údržbou a správou pozemních komunikací podle MP SJ-PK[5], Část II/2 průzkumné a diagnostické práce pro geotechnický průzkum“,avšak neuvádí ničeho o tom, že by tímto specialistou měl být právě člen realizačního týmu dodavatele na pozici „osoba zajišťující odbornou způsobilost v oboru geotechnika – vedoucí kanceláře monitoringu“. Nadto Úřad připomíná, že dodavatel GEOtest, a.s. v rámci Úřadem provedeného šetření konstatoval, že v jeho týmu dotčeným oprávněním k provádění geotechnických průzkumů disponují 2 osoby na pozici „geolog“, a že tak nelze přehlédnout, že uvedené vyjádření dodavatele GEOtest, a.s. odpovídá přesvědčení navrhovatele, že je to právě osoba geologa, jejíž odborné zaměření je předmětnému požadavku zadavatele zjevně určeno.

110. S ohledem na shora uvedené závěry plynoucí z Úřadem provedeného šetření, kdy 2 ze 4 relevantních dodavatelů, konkrétně dodavatelé GEOtest, a.s. a Angermeier Engineers, s.r.o. uvedli, že disponují osobou, která má zkušenost dle bodu 4.3 písm. a) bodu (ii) zadávací dokumentace, ale nenaplňuje již současně požadavek zadavatele dle bodu 4.3 písm. a) bodu (v) zadávací dokumentace, tj. požadavek na dispozici předmětným oprávněním k provádění geotechnických průzkumů, a s ohledem na skutečnost, že zadavatel svůj požadavek, aby to byl právě člen realizačního týmu dodavatele na pozici „osoba zajišťující odbornou způsobilost v oboru geotechnika – vedoucí kanceláře monitoringu“, kdo musí disponovat dotčeným oprávněním, nepodepřel žádnými legitimními důvody, je tak Úřad toho názoru, že uvedenou kumulaci předmětných požadavků zadavatele nelze považovat za přiměřenou a nedůvodně neomezující okruh potenciálních dodavatelů (tj. nenarušující hospodářskou soutěž), resp. že nelze konstatovat, že by zadavatel minimální úroveň kritéria technické kvalifikace dle bodu 4.3 písm. a) bodu (v) zadávací dokumentace vymezil v souladu se zásadou přiměřenosti a zásadou zákazu diskriminace tak, aby odpovídala rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.

111. Pokud jde o tvrzení zadavatele uvedené ve vyjádření k podkladům rozhodnutí, že z vyjádření společností GEOtest, a.s. a Angermeier Engineers, s.r.o., jež Úřadu sdělily, že disponují osobou, která splňuje požadavek uvedený v bodu 4.3 písm. a) bodu (ii) zadávací dokumentace, avšak současně není schopna pokrýt i požadavek uvedený v bodu 4.3 písm. a) bodu (v) zadávací dokumentace, „není možné v žádném případě dovozovat, že kombinace dotčených požadavků byla nesprávná, a tudíž tato technická kvalifikace byla stanovena v rozporu se ZZVZ”, Úřad konstatuje, že s tímto se neztotožňuje, neboť daný vzorek 2 jmenovaných společností spolu se společností na­vrhovatele považuje za dostatečně vypovídající o shora dovozeném závěru Úřadu.

112. Pro úplnost pak Úřad dodává, že nečiní sporným, že je to právě zadavatel, kdo zná nejlépe své potřeby, na základě kterých nastavuje zadávací podmínky, nicméně nelze odhlédnout od skutečnosti, že potřeby zadavatele nelze zaměňovat za jeho libovůli, a to právě zejména ve vztahu ke stanoveným podmínkám technické kvalifikace. Současně Úřad konstatuje, že nerozporuje, že v rámci předmětu šetřené veřejné zakázky bude nutno zajistit i činnosti spadající pod geotechnický průzkum, jak tvrdí zadavatel a jak ostatně připouští i sám navrhovatel, nicméně jak je uvedeno v rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0101/2021/VZ ze dne 3. 8. 2021, „[p]okud se požadavky na technickou kvalifikaci jeví jako odpovídající ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, avšak vylučují ze soutěže dodavatele, kteří by k plnění veřejné zakázky byli způsobilými, nelze je považovat za souladné se zákonem.“

113. S odkazem na všechny shora uvedené skutečnosti proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

K dalším navrhovatelem namítaným skutečnostem

114. Úřad na tomto místě uvádí, že nepřehlíží ani další námitky navrhovatele směřující proti dalším zadávacím podmínkám veřejné zakázky a proti tvrzenému účelovému postupu zadavatele vůči navrhovateli (blíže viz obsah návrhu shrnutý výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí), nicméně konstatuje, že posuzování těchto skutečností by nebylo účelné, neboť jejich případný vliv na zákonnost postupu zadavatele by nikterak nemohl ovlivnit skutečnost, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu se zákonem (viz výroky I. až III. tohoto rozhodnutí), pročež Úřad výrokem IV. tohoto rozhodnutí jako nápravné opatření zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku, o což ve výsledku navrhovateli šlo. Vzhledem k výše uvedenému tak Úřad považuje případné šetření dalších navrhovatelem namítaných skutečností za nadbytečné, neboť by nemohlo mít na výsledek řízení, a tedy na rozhodnutí Úřadu ve věci vliv. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod pro uložení nápravného opatření. Takový postup v rámci přezkumu je i v souladu se zásadou procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně pozdrží průběh správního řízení. I kdyby totiž existence ostatních důvodů pro uložení nápravného opatření (jiných než konstatovaných ve výrocích I. až III. tohoto rozhodnutí) byla vyvrácena, popř. potvrzena, nemohla by tato skutečnost ničeho změnit na tom, že zadavatel nepostupoval v šetřeném zadávacím řízení v souladu se zákonem, a že je tudíž nezbytné uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

115. Nad rámec uvedeného nicméně Úřad považuje za nutné uvést, že pro případ zahájení nového zadávacího řízení na totožný předmět plnění za strany zadavatele je namístě zamyšlení zadavatele ohledně námitek navrhovatele směřujících proti nepřiměřené a nedůvodné kumulaci požadavků zadavatele stanovených v rámci požadovaných významných služeb v bodu 4.4.3 písm. a) a c) zadávací dokumentace a zohlednění výsledků Úřadem provedeného šetření, a to ve smyslu možného rozšíření potenciálních dodavatelů. Jak totiž z šetření, v jehož rámci se Úřad rovněž mj. dotazoval, zda oslovení dodavatelé disponují zkušeností s poskytováním služby dle bodu 4.4.3 písm. a) zadávací dokumentace, vyplynulo, problematickým se dle názoru oslovených dodavatelů může jevit např. dílčí požadavek zadavatele na minimální délku stavby 5 km.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravného opatření

116. Podle § 263 odst. 3 věty první zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

117. V případě, že jsou zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem, není v dané situaci možné k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření než nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

118. Vzhledem k tomu, že Úřad ve výrocích I. až III. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu se zákonem, a došlo tedy k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

119. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

K výroku V. tohoto rozhodnutí – k uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

120. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

121. Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

122. Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku IV. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, uložil zároveň ve výroku V. tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.

K výroku VI. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

123. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Přís­lušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

124. Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku IV. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku VI. tohoto rozhodnutí.

125. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19–24825621/0710, variabilní symbol 2024000665.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II., III., IV. a VI. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku V. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Ředitelství silnic a dálnic s. p., Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha

2. Mgr. Tadeusz Zientek, advokát, Stodolní 1785/31, 702 00 Ostrava

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy