ÚOHS-S0644/2024/VZ-43735/2024/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 12. 8. 2024 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Fakultní nemocnice Hradec Králové, IČO 00179906, se sídlem Sokolská 581, 500 03 Hradec Králové,
• navrhovatel – Abbott Laboratories, s.r.o., IČO 25095145, se sídlem Evropská 2591/33d, 160 00 Praha,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Výpůjčka biochemické linky, včetně dodávky spotřebního materiálu a servisního zabezpečení“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 4. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 4. 2024 pod ev. č. Z2024–018751, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 4. 2024 pod ev. č. 254284–2024, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Fakultní nemocnice Hradec Králové, IČO 00179906, se sídlem Sokolská 581, 500 03 Hradec Králové – stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Výpůjčka biochemické linky, včetně dodávky spotřebního materiálu a servisního zabezpečení“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 4. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 4. 2024 pod ev. č. Z2024–018751, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 4. 2024 pod ev. č. 254284–2024, ve znění pozdějších oprav, v rozporu s § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a zároveň v rozporu se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona, když v dokumentu nadepsaném „DÍL 2 ZADÁVACÍ DOKUMENTACE: technická specifikace“ v rámci vymezení základních technických požadavků ve vztahu k biochemickým analyzátorům stanovil požadavek, kterým omezil počet biochemických modulů, které mohl dodavatel dodat (min. 2 a max. 3) a požadavek na minimální výkon fotometrie na každý modul, a to minimálně 1000 testů/hod, namísto aby požadavky vztáhl pouze k analyzátoru, přičemž neprokázal existenci objektivních důvodů pro stanovení předmětných požadavků, a zároveň tyto byly způsobilé zapříčinit vyloučení dodavatelů z účasti na plnění veřejné zakázky, čímž ve svém důsledku zadavatel vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Fakultní nemocnice Hradec Králové, IČO 00179906, se sídlem Sokolská 581, 500 03 Hradec Králové – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Výpůjčka biochemické linky, včetně dodávky spotřebního materiálu a servisního zabezpečení“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 4. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 4. 2024 pod ev. č. Z2024–018751, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 4. 2024 pod ev. č. 254284–2024, ve znění pozdějších oprav.

III.

Zadavateli – Fakultní nemocnice Hradec Králové, IČO 00179906, se sídlem Sokolská 581, 500 03 Hradec Králové – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0644/2024/VZ ve věci návrhu navrhovatele – Abbott Laboratories, s.r.o., IČO 25095145, se sídlem Evropská 2591/33d, 160 00 Praha – ze dne 12. 8. 2024 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů cit. zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Výpůjčka biochemické linky, včetně dodávky spotřebního materiálu a servisního zabezpečení“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 4. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 4. 2024 pod ev. č. Z2024–018751, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 4. 2024 pod ev. č. 254284–2024, ve znění pozdějších oprav.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Fakultní nemocnice Hradec Králové, IČO 00179906, se sídlem Sokolská 581, 500 03 Hradec Králové – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

 I.              ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Fakultní nemocnice Hradec Králové, IČO 00179906, se sídlem Sokolská 581, 500 03 Hradec Králové (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“ nebo „ZZVZ“), zahájil dne 25. 4. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Výpůjčka biochemické linky, včetně dodávky spotřebního materiálu a servisního zabezpečení“; oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 4. 2024 pod ev. č. Z2024–018751, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 4. 2024 pod ev. č. 254284–2024, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Dle čl. 3 „Předmět zakázky a předpokládaná hodnota“ zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky »[v]ýpůjčka (dále také jen „dodávka“) biochemického linky včetně příslušenství (dále také jen „ZP“, „zboží“, „systém“, nebo „linka“), postupná dodávka spotřebního materiálu potřebného k zajištění testů definovaných v zadávacích podmínkách a zajištění kompletního servisního zabezpečení zapůjčovaného zboží po dobu trvání výpůjčky pro Ústav klinické biochemie a diagnostiky (dále také jen „ÚKBD“), a to za podmínek stanovených v zadávací dokumentaci. (…)«

3. Dle bodu 3.2 „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace »[p]ředpokládaná hodnota za výpůjčku systému včetně příslušenství, dodávku spotřebního materiálu pro předpokládané množství vyšetření definované v Příloze č. 2 – Kupní smlouvy na dodávku spotřebního materiálu a kompletního servisního zabezpečení za 48 měsíců činí 120.000.000,– Kč bez DPH (dále také „předpokládaná hodnota 1“). (…) Předpokládaná hodnota (…) vyhrazené změny závazku činí 60.000.000,00 Kč bez DPH/24 měsíců (dále také „předpokládaná hodnota 2“). Celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky (tj. předpokládaná hodnota 1 + předpokládaná hodnota 2) činí 180 000 000,00 Kč bez DPH.«.

4. Lhůta pro podání nabídek dle oznámení o zahájení zadávacího řízení, ve znění pozdějších oprav, končila dne 9. 9. 2024.

5. Dne 18. 7. 2024 doručil navrhovatel – Abbott Laboratories, s.r.o., IČO 25095145, se sídlem Evropská 2591/33d, 160 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) – zadavateli námitky ze dne 17. 7. 2024, kterými brojil proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, které jsou dle něj stanoveny v rozporu se zákonem (dále jen „námitky“).

6. Zadavatel dne 2. 8. 2024 námitky svým rozhodnutím odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“). Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno téhož dne prostřednictvím elektronického nástroje TENDER-ARENA.

7. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 12. 8. 2024 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad”) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu téhož dne.

II.              OBSAH NÁVRHU

8. Navrhovatel je toho názoru, že se zadavatel dopustil porušení § 6 zákona, konkrétně zásady rovného zacházení a zásady zákazu diskriminace a § 36 odst. 1 zákona, když v rámci stanovení technických parametrů veřejné zakázky postupoval tak, že přijatým výkladem technických parametrů vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a poskytl neodůvodněnou výhodu konkrétním dodavatelům.

9. Navrhovatel rozporuje zadávací podmínku vztahující se ke specifikaci požadavků na biochemické analyzátory, kdy zadavatel požaduje: „Minimálně 2 a maximálně 3 nezávislé biochemické analyzátory (moduly) o výkonu fotometrie minimálně 1000 testů/hod každý. Tyto analyzátory musí být k lince připojeny na sobě nezávisle, případně mohou být spojeny do dvou skupin analyzátorů připojených nezávisle k lince. V sumě musí mít souhrnný výkon minimálně 3000 fotometrických testů/hod. Každá metoda musí být připravena a provozována nezávisle na nejméně dvou analyzátorech (modulech) nezávisle připojených k lince.“

10. Konkrétně navrhovatel rozporuje parametr spočívající v požadavku na dodávku minimálně 2 a maximálně 3 nezávislých biochemických analyzátorů (modulů) o výkonu fotometrie minimálně 1000 testů/hod každý. Navrhovatel navrhl alternativní způsob splnění daného technického parametru dodáním integrovaného biochemického analyzátoru složeného ze dvou biochemických modulů, které lze ovládat pomocí jednoho uživatelského rozhraní s tím, že moduly tvoří fyzicky jednu pracovní platformu (analyzátor) a vejdou se do prostoru, který zadavatel pro analyzátor vyčlenil. Tímto má navrhovatel za to, že splnil všechny požadavky zadavatele, a navíc tímto řešením lze dosáhnout průchodnosti až 1800 fotometrických testů/h na jeden analyzátor, tedy při dodávce minimálně dvou analyzátorů, by celková průchodnost dosahovala 3600 testů/h, což je o 20 % více, než jaký je minimální požadavek zadavatele. Navrhovatel doplnil, že z hlediska praktického použití se bude analyzátor složený z těchto biochemických modulů chovat jako jeden analyzátor, což umožní zadavateli odpovídající míru kontroly nad průběhem testování a efektivnější rozvrhování práce v laboratoři.

11. Navrhovatel se neztotožňuje s tvrzením zadavatele, že pod pojmem „analyzátor“ se pro účely dané veřejné zakázky rozumí v případě modulového/mo­dulárního řešení každý modul samostatně. Navrhovatel uvádí, že takovéto pojetí je v rozporu s běžnou praxí a standardy v oboru. Každý analyzátor, nebo jakýkoli jiný vysokokapacitní přístroj, by měl být dle navrhovatele hodnocen na základě svých vlastností a výkonu, nikoli na základě zkresleného chápání jeho konstrukce a funkce. Navrhovatel zdůrazňuje, že jím nabízený analyzátor (Alinity cc) je koncipován jako jeden analyzátor, byť se skládá z vícero samostatně fungujících modulů. Toto řešení je v souladu s praxí vysokokapacitních strojů, které využívají téměř všichni klíčoví dodavatelé na trhu.

12. Navrhovatel dále uvádí, že jím nabízený analyzátor je shodně jako analyzátor, který zadavatel používá v současné době a kterým disponuje na základě smlouvy uzavřené dne 28. 6. 2024 na veřejnou zakázku „Materiální zajištění biochemických a imunochemických vyšetření pro Ústav klinické biochemie a diagnostiky FN HK včetně zapůjčení přístrojového vybavení pro tuto analýzu“[1] (dále jen „překlenovací smlouva“), koncipován tak, že je možné jej libovolně skládat z jednotlivých modulů. Může být tvořený jedním samostatným provozuschopným modulem o výkonu 900 testů/hod, nebo při požadavku na vyšší výkon se pak pouze dva (výkon 1800 testů/hod) či více modulů propojí a následně fungují jako jeden analyzátor s jedním uživatelským rozhraním. Dle navrhovatele pak, i kdyby musel každý modul denně procházet interní kontrolou kvality a čtvrtletně pak kontrolou kvality externí, nemá to na běžný provoz žádný reálný vliv, protože se jedná o čistě administrativní a časově srovnatelné procesy s konkurencí (navíc tím, že jsou moduly propojeny, kontrola se provádí pouze přes jedno uživatelské rozhraní, které zobrazuje stav a nastavení jednotlivých modulů).

13. Navrhovatel zdůrazňuje, že díky vzájemné integraci je schopen vytvořit vysoce výkonný analyzátor, který stejně jako konkurence využívá dva měřicí kanály (jeden na každý modul). Jeden kanál je tvořen pipetorem pro vzorky, dvěma reagenčními pipetory a reagenčním karouselem. Navíc toto řešení na rozdíl od jiných vysokokapacitních analyzátorů na trhu znamená, že v případě, že v analyzátoru Alinity cc selže jeden kanál (nebo jen jeho část), výkon se sníží pouze na 50 %. V případě jiných vysokokapacitních konkurenčních analyzátorů by takový případ vedl ke ztrátě 100 % výkonu, protože oba měřící kanály jsou součástí 1 analyzátoru/mo­dulu. Navíc během kalibrace nebo kontroly kvality reagencií není nutné vkládat kalibrátory nebo kontroly do dvou stojanů/obou modulů, ale stačí jeden. Obsluha poté na hlavní obrazovce ovládací jednotky vybere, co chce kalibrovat nebo kontrolovat, což vytváří jedno rozhraní, které se chová jako jeden samostatný analyzátor, bez ohledu na počet modulů, ze kterých je analyzátor složen. Tento princip je stejný jako u konkurenčních analyzátorů, takže zde nejsou žádné dodatečné či nestandardní nároky na personální zdroje nebo čas. Analyzátory Alinity mají navíc automatickou a plně plánovatelnou denní údržbu, která nevyžaduje žádný zásah personálu. Analyzátor Alinity je také jediným přístrojem na trhu, který má plně automatickou kontrolu kvality a kalibraci.

14. Navrhovatel dodává, že jeho řešení umožňuje uživateli analyzátoru naplánovat plně automatizovanou denní údržbu, kontrolu kvality a kalibrace v čase, který jim vyhovuje, tedy například na dobu s nejmenším náporem práce, typicky ve večerních či nočních hodinách, a analyzátor tak může být bez problémů připraven na další ráno. Celkový čas strávený údržbou analyzátoru je nižší než u konkurenčních řešení a tvrzení zadavatele o 33% navýšení nároků na obsluhu je v rozporu se skutečností. Analyzátor nabízený navrhovatelem nepotřebuje pravidelně měnit reakční kyvety, zatímco některé přístroje na trhu je musí pravidelně měnit, což vyžaduje provozní čas navíc.

15. Dle navrhovatele je odmítnutí jeho řešení zadavatelem zcela účelové, protože jím nabízené řešení (1) umožní provedení zadavatelem požadovaného počtu testů za hodinu, (2) nemá žádné zvláštní/navýšené nároky na personál, který bude analyzátory obsluhovat, (3) bez problémů se vejde do prostoru, který zadavatel pro analyzátory v rámci zadávací dokumentace vymezil a (4) umožní účast většího množství možných dodavatelů, což s sebou přinese větší míru soutěže, a tedy i větší tlak na stanovení co nejnižší nabídkové ceny.

16. Navrhovatel má za to, že zadavatel v zadávací dokumentaci ani v žádném souvisejícím dokumentu nijak blíže nevymezil objektivní a legitimní důvody, které ho k omezení okruhu možných dodavatelů vedly, a tedy technické podmínky obsažené v zadávací dokumentaci favorizují konkrétní dodavatele a bez objektivních důvodů diskriminují navrhovatele, což je v rozporu se základními zásadami zadávacího řízení.

17. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad rozhodl tak, že rozhodnutí zadavatele o námitkách se ruší, popřípadě aby Úřad přijal jakékoliv jiné vhodné opatření k nápravě závadného stavu vyvolaného protiprávním jednáním zadavatele.

III.              PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

18. Úřad obdržel návrh dne 12. 8. 2024 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

19. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

20. Přípisem ze dne 14. 8. 2024 Úřad účastníkům řízení oznámil zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele v zadávacím řízení.

21. Dne 22. 8. 2024 obdržel Úřad od zadavatele jeho vyjádření k návrhu z téhož dne vč. přihlašovacích údajů k elektronickému nástroji (dále jen „vyjádření k návrhu“).

Vyjádření zadavatele k návrhu

22. Zadavatel úvodem zmiňuje, že se k veškerým původně namítaným skutečnostem navrhovatele řádně vyjádřil v rozhodnutí o námitkách ze dne 2. 8. 2024 a v této souvislosti tak odkazuje na toto rozhodnutí.

23. Zadavatel uvádí, že tvrzení navrhovatele ve vztahu k popisu aktuálního stavu (tj. biochemických analyzátorů používaných na pracovišti zadavatele na základě překlenovací smlouvy) a jím nabízeného technického řešení je zavádějící a účelové. Rozsah požadovaného předmětu plnění, a tedy i požadavky na počty zpracovaných vzorků, rychlost zpracování, vytížení personálu zadavatele apod. zadavatel definoval v rámci zadávacích podmínek napadené veřejné zakázky odlišně, a to s ohledem na své budoucí potřeby ovlivněné mj. probíhající centralizací laboratorního provozu, a to i s výhledem na dobu, na kterou bude uzavřen smluvní vztah vzešlý z napadené veřejné zakázky.

24. Ze samotného návrhu vyplývá, že navrhovatel nabízí technické řešení spočívající v dodání dvou integrovaných biochemických analyzátorů, přičemž každý je tvořený ze dvou identických biochemických modulů (tzn. navrhovatelem předkládané technické řešení obsahuje celkem 4 moduly, tj. dva analyzátory tvořené dvěma biochemickými moduly). Takto nabízené technické řešení není totožné ani se stávajícím stavem a nenaplňuje ani potřeby a cíle zadavatele. Samotným spojením více modulů pod jedno uživatelské rozhraní nedochází ke změně (navýšení) kapacity počtu výkonů na 1 modul jako takový. Zadavatel v této souvislosti nepovažuje za rozhodné jakkoli hodnotit výhody technického řešení navrhovatele oproti ostatním technickým řešením dostupným na trhu, nicméně navrhovatelem nabízené technické řešení není zaměnitelné s technickým řešením s vysokokapacitními moduly. Za účelem dosažení požadované kapacity tak navrhovatelem nabízené technické řešení vyžaduje zapojení vyššího počtu modulů, přičemž tato skutečnost má přímý dopad mj. na zvyšující se nároky na kapacitu kvalifikovaného personálu zadavatele (z hlediska počtu metod, které by zadavatel v takovém případě byl v souladu s nastaveným systémem hodnocení interní a externí kontroly nucen ověřovat). S rostoucím počtem modulů tak roste v této souvislosti i míra zátěže kvalifikovaného personálu, neboť jak navrhovatel sám ve svém podání uvádí, každý modul se chová jako samostatný analyzátor. Z tohoto důvodu musí být kontrola metod u každého modulu provedena samostatně, přičemž z důvodu nedostatečné kapacity modulů by jednotlivé metody musely být dostupné souběžně na více modulech. Zadavatel se tak neztotožňuje s názorem navrhovatele, že nároky na kapacitu kvalifikovaného personálu jsou u analyzátoru s vysokokapacitním biochemickým modulem a analyzátoru s několika biochemickými moduly totožné.

25. K navýšení nároků na obsluhu o 33 % u řešení navrhovatele v porovnání se zadávacími podmínkami zadavatel sděluje, že se jedná o jednoduchý matematický výpočet vycházející z faktu, že s každým dalším dodaným modulem/analy­zátorem nutně vzroste potřeba činností kvalifikovaného personálu spočívající v zajišťování kontroly těchto zařízení (jak interní hodnocení kvality, tak externí hodnocení kvality). Zadavatel v této souvislosti pro úplnost sděluje, že určitá míra odlišností u modulů s nižší kapacitou oproti vysokokapacitním modulům je i v doplňování reagencií a provádění dalších činností nezbytných k řádnému provozu daného modulu/analyzátoru. Není tedy možné souhlasit s vyjádřením navrhovatele, že řešení spočívající v dodávce více modulů/analyzátorů (u kterých bude nutně docházet ke kontrole kvality) nemá žádné zvláštní či navýšené nároky na personál, nebo se snahou stěžovatele jakkoli tyto administrativní nároky bagatelizovat či zastírat. Naopak z hlediska posuzování výrobní kapacity je nezbytné případné takto vyvolané nároky řádně zohlednit (i s ohledem na omezené dostupné zdroje kvalifikovaného personálu na trhu). Výše uvedené navýšení v úrovni 33 % bylo ze strany zadavatele vyjádřeno jako prostý podíl navrhovatelem nabízeného množství modulů/analyzátorů (celkem 4 ks) a zadavatelem max. připuštěného množství analyzátorů/modulů (3 ks) H 4/3 = 1,333. Takto vyjádřená hodnota byla ze strany zadavatele míněna zejména ve vztahu ke zvýšeným nárokům na kvalifikovaný personál zadavatele při provádění kontroly kvality, které zadavatel při rozvaze o nastavení výrobní kapacity musel řádně zohlednit.

26. Zadavatel závěrem konstatuje, že jím definované zadávací podmínky jsou vymezeny plně v souladu se zákonem, a to s ohledem na nezbytnost zajistit/naplnit objektivní potřeby zadavatele s přihlédnutím ke zdrojům, kterými zadavatel disponuje. Takto stanovené zadávací podmínky jsou přiměřené, jednotlivé technické požadavky a jejich minimální parametry jsou odpovídajícím způsobem odůvodněny a ve vztahu k jejich splnění existuje na straně zadavatele prokazatelná objektivní potřeba, definovaná mj. počtem prováděných vyšetření, která se běžně na pracovištích obdobného charakteru za pomocí vysokokapacitních modulů provádí. Samotnou skutečnost, že navrhovatel (na rozdíl od jiných subjektů/výrobců na trhu) nedisponuje moduly s dostatečným kapacitním výkonem, nelze jakkoli přičítat k tíži zadavatele. Z těchto důvodů zadavatel navrhuje, aby návrh navrhovatele byl zamítnut.

Další průběh správního řízení

27. Usnesením ze dne 23. 8. 2024 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony. V průběhu správního řízení zadavatel Úřad o jednotlivých úkonech průběžně informoval.

28. Zadavatel přípisem ze dne 28. 8. 2024 informoval Úřad o provedení dalších úkonů v zadávacím řízení.

29. Usnesením ze dne 6. 9. 2024 určil Úřad zadavateli lhůtu k písemnému objasnění procesu denní interní kontroly kvality, jakož i čtvrtletní externí kontroly, vč. časové dotace jednotlivých úkonů, a to i v porovnání s řešením nabízeným navrhovatelem, a v tomto kontextu pak i vyjádření k argumentaci navrhovatele, že tím, že jsou moduly propojeny, se kontrola provádí pouze přes jedno uživatelské rozhraní, které zobrazuje stav a nastavení jednotlivých modulů, a že jeho řešení umožňuje uživateli analyzátoru naplánovat plně automatizovanou denní údržbu, kontrolu kvality a kalibrace, a to laicky srozumitelným způsobem.

30. Usnesením ze dne 6. 9. 2024 určil Úřad navrhovateli lhůtu k písemnému objasnění rozdílu z hlediska obsluhy, a to vč. procesu kontrol kvality, mezi analyzátory tvořenými pouze jedním modulem a analyzátory tvořenými více moduly, tak jak nabízí ve svém řešení navrhovatel, a to laicky pochopitelným způsobem.

31. Zadavatel přípisem ze dne 10. 9. 2024 informoval Úřad o provedení dalších úkonů v zadávacím řízení.

32. Navrhovatel dne 13. 9. 2024 doručil Úřadu v návaznosti na usnesení ze dne 6. 9. 2022 přípis (dále jen „sdělení navrhovatele“), jehož obsahem je sdělení požadovaných informací.

Sdělení navrhovatele

33. Navrhovatel uvádí, že u vysokokapacitních analyzátorů bez ohledu na počet modulů je vždy pouze jeden vstup obsluhovaný podavačem vzorků. To platí pro všechny potenciální dodavatele a analyzátory splňující požadavky zadavatele vymezené v zadávací dokumentaci veřejné zakázky. Vstupní zařízení slouží pro vkládaní vzorků, kontrol kvality, kalibrátorů a reagencií, nehledě na počet a uspořádaní vnitřních jednotlivých segmentů/modulů. Po vložení do tohoto prostoru jsou vzorky, kontroly kvality, kalibrátory nebo reagencie rozeslány do jednotlivých modulů, dle potřeby analyzátoru, které si analyzátor sám vyhodnocuje a není potřeba další interakce s uživatelem (obsluhou). Tudíž čas strávený kalibrací a kontrolou kvality analyzátoru s jedním nebo více moduly je identický. Softwarové nastavení přístroje, které je velmi sofistikované, umožňuje dosáhnout optimální vytíženosti a nejvyšší průchodnosti přístroje bez ohledu na počet modulů. Také je nutné zdůraznit, že z pohledu náročnosti na laboratorní personál mají systémy Alinity veškeré uživatelské rozhraní (software) v českém jazyce včetně varovných hlášení a nápovědy, což u tohoto typu analyzátoru není běžné na diagnostickém trhu.

34. K otázce kontrol kvality navrhovatel uvádí, že ty jsou jednak interní a pak externí. Interní kontrola kvality zahrnuje obecně měření kontrolních materiálů každý den pro každý analyt (analyt je zjednodušeně to, co je ve vzorku hledáno analyzátorem, tedy např. virus či bakterie) nejčastěji na 2 hladinách denně před vyšetřováním pacientských vzorků. Hladinou je zde myšlena konkrétní hodnota koncentrace analytu v kontrolním materiálu. Externí kontrola kvality slouží laboratoři k hodnocení správnosti měření a posouzení mezilaboratorního porovnání externím subjektem. Společnosti zabezpečující tuto placenou službu pravidelně rozesílají kontrolní vzorky s neznámými obsahy stanovovaných analytů. Kontrolní cykly se opakují v různých intervalech pro různé analyty (zpravidla 2–4krát za rok). Zpracování externí kontroly kvality je shodné s rutinními vzorky. Zpracování interních vzorků kvality probíhá v módu interní kvality. Optimalizace rozložení metod mezi interními karusely snižuje časové, ekonomické a administrativní náklady. To znamená, že každý analyt je měřen maximálně na dvou modulech navrhovaného řešení, což nikterak nesnižuje maximální průchodnost stroje a nezvyšuje nároky na obsluhu.

35. Navrhovatel popisuje postup při provedení interní kontroly kvality u systému Alinity:

1)      Odvíčkování zkumavek,

2)      Vložení zkumavek do stojánku,

3)      Vložení stojánku se zkumavkami do Alinity – do prostoru pro vkládání vzorků.

36. K uvedenému navrhovatel uvádí, že tento proces v praxi trvá zhruba 1 minutu. Manuální proces i čas je shodný pro Alinity c i Alinity cc (2 moduly), nebo Alinity ccc (3 moduly) i Alinity cccc (4 moduly). Do přístroje se vždy vloží tento jeden stojánek a přístroj automaticky rozdistribuuje potřebné zkumavky do každého modulu – tedy s větším počtem modulů nevzniká vyšší nárok na laboratorní personál. Postup interní kontroly je stále shodný. Navrhovatel pak pro přístroj Alinity disponuje mutltikontrolami – tj. že pomocí 1 zkumavky s kontrolním materiálem je možné zkontrolovat vícero analytů najednou. Tato jedna zkumavka s kontrolním materiálem obsahuje celkem 72 analytů (Technopath kontroly). Konkurenční systém kvality kontroly má lahvičky maximálně po 50 analytech (Biorad kontroly) a je nutné ručně přepipetovat jejich obsah do měřících plastových mikrozkumavek, což je časově výrazně náročnější.

37. Navrhovatel uvádí, že kalibraci lze provádět manuálně (manuální vložení kalibrátorů do analyzátoru Alinity) i kompletně automaticky (kalibrátory jsou uchovány v daném analyzátoru). Navrhovatel disponuje i tzv. multikalibrátory – kalibrátory s více analyty, které jsou používány pro kalibrace fotometrických metod c-series. Jde o stejný pracovní postup jako při interních kontrolách kvality, tedy počet biochemických modulů u systému Alinity nemá žádný vliv na náročnost obsluhy.

38. Navrhovatel doplňuje, že průměrný měsíční čas interakce obsluhy strávené při výměně a doplňování pracovních roztoků je maximálně 10 min. Doplňování roztoků probíhá bez přerušení chodu analyzátoru. Doplňování roztoků se provádí u všech typů přístrojů.

39. K údržbě přístroje navrhovatel uvádí, že díky možnosti nastavení automatické údržby na Alinity se pracovníkům v laboratoři významným způsobem zredukovaly běžné činnosti. Automatická naplánovaná údržba je proces, který systém využívá k provedení údržby bez zásahu obsluhy, jeho automatické spuštění je naplánováno v nadefinovaném čase. Je možné údržbu nastavit na noc, kdy je provoz nejmenší nebo žádný. Pracovní roztoky k pravidelné údržbě systému jsou na palubě analyzátoru a ten sám zajišťuje jejich aplikaci. Údržby u řešení navrhovatele Alinity cc je možné naplánovat pro jednotlivé procesní moduly samostatně.

40. K tomu navrhovatel uzavírá, že díky automatizaci denních a týdenních procesů údržby se i při vyšším počtu biochemických modulů Alinity c spojených v 1 analyzátor náročnost na obsluhující personál výrazně sníží v porovnání s konkurenčními analyzátory na trhu. Navíc při hypotetické poruše jednoho z modulů Alinity c, zůstávají ostatní moduly stále v provozu a schopné dalšího měření. U přístrojů skládaných tzv. fabrickým způsobem se zastaví provoz celého analyzátoru.

41. Z uvedeného je dle navrhovatele jednoznačně patrné, že systém Alinity je bez ohledu na počet modulů jednodušší z hlediska náročnosti na laboratorní personál (včetně kalibrací, kontrol kvality, obsluhy a údržby) a šetří personálu čas strávený manuální prací. Není tak pravdou, že by modulární řešení, které nabízí navrhovatel, představovalo nepřiměřenou zvýšenou časovou a personální zátěž na provoz zadavatele.

Další průběh správního řízení

42. Zadavatel dne 13. 9. 2024 doručil Úřadu v návaznosti na usnesení ze dne 6. 9. 2022 přípis (dále jen „sdělení zadavatele“), jehož obsahem je sdělení požadovaných informací.

Sdělení zadavatele

43. Zadavatel uvádí, že důvodem požadavku na minimálně 1000 fotometrických testů za hodinu na jeden analyzátor/modul a maximální počet 3 analyzátorů o souhrnné kapacitě minimálně 3000 fotometrických testů za hodinu je potřeba zadavatele na zajištění vydávání požadovaných výsledků co nejrychleji, a to při minimalizaci pracovní zátěže a personálních požadavků laboratoře zadavatele.

44. K procesu kontrol kvality zadavatel uvádí, že „[k]aždý analytický systém (analyzátor, modul) musí být každodenně kontrolován interní kontrolou kvality. Ta spočívá ve změření certifikovaného vzorku (materiál v lyofilizovaném stavu je nakupován u specializovaných dodavatelů) všemi metodami a výsledek je následně vyhodnocován laborantem i vysokoškolákem se specializovanou způsobilostí. Tento výsledek musí být nejenom v požadovaném intervalu, ale současně je hodnocen i časový trend, náhlá odchylka v trendu po sobě jdoucích výsledků a řada dalších parametrů. U každého dodavatele poptávaného předmětu plnění (je to dáno statistickou pravděpodobností) přibližně 10 % kontrol nevyhoví požadavkům a odborný personál musí v takovém případě provést některou z nápravných akcí definovaných dodavatelem takového systému. Provádění interní kontroly kvality, externí kontroly kvality a provádění nápravných akcí není žádnou „administrativní“ činností, ale jedná se o klíčovou práci v biochemické laboratoři, která vyžaduje specializovanou způsobilost provádějící laborantky i vysokoškolsky vzdělaného analytika. Těchto kvalifikovaných lidí je přitom na pracovním trhu omezené množství (nedostatek). “

45. K časové dotaci jednotlivých úkonů zadavatel uvádí, že „[o]bsloužení 1 analyzátoru, resp. jednoho modulu, jakéhokoliv dodavatele v rámci daného segmentu při každodenní interní kontrole kvality vyžaduje cca 1,5 hod. práce 1 laborantky a cca 0,5 hod. práce vysokoškoláka se specializovanou způsobilostí. Práce laboranta se skládá z cca 0,25 hod. na údržbu analyzátoru, cca 0,25 hod. na doplnění reagencií a cca 1,00 hod. na kontrolu regulačních diagramů. Práce vysokoškoláka se skládá z cca 0,25 hod. kontroly regulačních diagramů a z cca 0,25 hod. na řešení neshod. V případě, že daná metoda v rámci provedené interní kontroly kvality nevyhoví požadavkům na kvalitu vydaného výsledku, může být jedním z možných řešení problémů rekalibrace metody. Pokud je tato prováděna, je třeba přičíst k výše uvedené časové náročnosti ještě cca 0,5 hod. práce laboranta a cca 0,5 hod. práce vysokoškoláka.“.

46. Zadavatel dále uvádí, že „[n]ad rámec každodenní údržby je čtvrtletně prováděna tzv. externí kontrola kvality. Ty spočívají v rozpuštění lyofilizovaného vzorku zakoupeného u certifikační autority (v ČR Společnost pro externí kontrolu kvality – SEKK) a jeho následné změření všemi metodami na každém analyzátoru/ modulu, na kterém je daná metoda prováděna. Získané výsledky z každého analyzátoru/ modulu musí být sděleny společnosti SEKK do stanovaného termínu a kvalita zaslaných výsledků je potom touto společností vyhodnocena. V případě, že poskytnutý výsledek vyhoví požadavkům na kvalitu, je laboratoři vystaven certifikát, který umožňuje další provádění dané analytické metody. Provedení této kontroly na 1 analyzátoru/mo­dulu vyžaduje na straně zadavatele cca 2 hod. práce laboratorního personálu (cca 1,0 hod. práce laboranta v podobě kontrol průběhu reakcí a kontroly výsledků, resp. cca 1,0 hod. práce vysokoškoláka ve smyslu opětovné (duplicitní) kontroly výsledků a zadání výsledků do SEKK).“

47. K tomu zadavatel uzavírá, že používá „(…) v současné době celkem 3 biochemické moduly, které je schopen aktuálním kvalifikovaným personálem obsloužit. Zadavatelem stanovené zadávací podmínky tak odpovídají jeho současnému stavu a zároveň i jeho personálním možnostem. Z výše uvedeného rozkladu časové náročnosti je zřejmé, že s každým dalším modulem bude nezbytné vynaložit více času minimálně na zajištění jeho každodenní interní kontroly kvality, čtvrtletní externí kontroly a řešení nápravných akcí (např. rekalibrace atd.). S ohledem na omezené personální kapacity zadavatele a omezené zdroje na relevantním pracovním trhu je z pohledu zadavatele jednoznačně nesouladné se zákonem nutit zadavatele k akceptaci řešení, které není schopen dostupným personálem zabezpečit (zajistit potřebný počet vyšetření v požadovaném čase). Tím spíš, když na relevantním trhu daných analyzátorů existují vysokokapacitní analyzátory/moduly s výrazně vyšší kapacitou od více výrobců, které zadavatelovy potřeby bezezbytku naplňují (což ostatně vyplývá ze skutečnosti, že v rámci předmětné veřejné zakázky byly zadavateli doručeny celkem 3 nabídky).“

48. Zadavatel dále uvádí, že „[j]ak vyplývá z výše uvedeného textu, každodenní interní kontroly kvality, stejně jako čtvrtletní kontroly kvality či nápravné akce, musí být prováděny u každého analyzátoru/modulu, z čehož vyplývá, že s rostoucím počtem modulů rostou i nároky na obsluhu těchto zařízení a tím i na potřebný kvalifikovaný personál. Reálné dopady odpovídající nárůstu o jeden analyzátor/modul jsou uvedeny v předcházející části tohoto objasnění. Propojení modulů přes jednotné uživatelské rozhraní či možnost naplánovat automatizovanou denní údržbu, kontrolu kvality a kalibraci na jiný čas, neeliminuje nezbytnost provedení interní/externí kontroly kvality či nápravné akce v zadavatelem popisovaném rozsahu na každém modulu zvlášť (…).“

49. K propojení modulů jedním uživatelským rozhraním zadavatel uvádí, že „(…) souvisí toliko s ovládáním jednotlivých modulů, nikoliv však s konsolidací provádění jejich kontrol. Jak je uvedeno výše, kontrolou kvality (ať již každodenní interní nebo čtvrtletní externí), musí projít každý modul bez ohledu na to, zda je ovládán jedním uživatelským rozhraním společně s jiným modulem nebo samostatně. Konstatování navrhovatele, že nedojde k navýšení činností personálu z důvodu propojení modulů jedním uživatelským rozhraním, tak není pravdivé. Jednotné uživatelské rozhraní nezajistí, aby dva samostatné moduly připojené k tomuto rozhraní byly z hlediska rozsahu provádění interní a externí kontroly kvality, či provádění nápravných akcí, srovnatelné s jednomodulovým řešením. Důvodem je skutečnost, že každý analyzátor/modul poskytuje na sobě nezávislé výsledky (bez ohledu na formu jejich propojení ovládání).“

50. K automaticky spouštěné kontrole kvality zadavatel uvádí, že „[s]kutečnost, že navrhovatelem nabízený předmět plnění umožňuje uživateli analyzátoru naplánovat plně automatizovanou denní údržbu, kontrolu kvality a kalibrace rovněž nemá reálný dopad do nezbytného personálního zajištění kontroly kvality či kalibrace kvalifikovaným personálem, jelikož bez ohledu na to, zda budou kontroly kvality či kalibrace prováděny plánovaně přes den nebo v noci, vždy musí být prováděna laborantem a vysokoškolákem v rozsahu, který zadavatel uvádí výše. Daná funkcionalita tak řeší pouze časové období, ve kterém se kvalifikovaní pracovníci budou muset dané činnosti věnovat.“

Další průběh správního řízení

51. Usnesením ze dne 30. 9. 2024 Úřad nařídil podle § 49 odst. 1 správního řádu konání neveřejného ústního jednání, a to za účelem objasnění sporných otázek týkajících se zadavatelem stanovených technických podmínek (požadavků na biochemické analyzátory), zejména procesů údržby, obsluhy a kontrol kvality, vč. časové dotace jednotlivých úkonů v případě analyzátoru, který zadavatel požaduje pro účely plnění veřejné zakázky, tj. analyzátoru tvořeného pouze jedním modulem, v porovnání s analyzátorem tvořeným více moduly, které obsahuje řešení nabízené navrhovatelem. Ústní jednání se konalo dne 10. 10. 2024 v sídle Úřadu a jeho průběh byl zachycen v protokolu, který tvoří součást spisového materiálu šetřené věci. Konkrétní obsah ústního jednání bude shrnut dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

52. Rozhodnutím ze dne 1. 10. 2024 Úřad rozhodl o nařízení předběžného opatření, kterým zadavateli uložil zákaz uzavřít v předmětném zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení předmětného správního řízení.

53. Dne 15. 10. 2024 doručil zadavatel Úřadu přípis z téhož dne, jehož obsahem bylo vyjádření zadavatele k provedenému neveřejnému ústnímu jednání (dále jen „vyjádření k ústnímu jednání“).

Vyjádření k ústnímu jednání

54. Zadavatel se vyjádřil k tvrzení navrhovatele, že jím nabízené řešení s sebou přináší pro zadavatele stejné penzum časové náročnosti pro interní a externí kontroly kvality v porovnání se systémem, který zadavatel aktuálně provozuje, a to s ohledem na rozdělení analytických metod. K možnému rozdělení metod v rámci analyzátoru navrhovatele uvedl zadavatel následující.

55. V případě varianty A jsou analytické metody rovnoměrně rozděleny na jednotlivé analyzátory/moduly. Nákres varianty „A“ zjednodušeného modelu se 40 metodami:

56. V uvedené variantě „A“ bude docházet k interním a externím kontrolám kvality vždy u každé z 20 metod vyšetřované v každém jednotlivém modulu a analyzátoru, tzn. celkem 80 (4×20) kontrol. Zadavatel již v rámci ústního jednání konstatoval, že v případě varianty „A“ by časová (a tedy i personální) náročnost byla v podstatě obdobná v porovnání s aktuálně používaným systémem v laboratoři zadavatele. Zadavatel v této souvislosti současně zdůraznil, že daná varianta nesplňuje zadavatelem definované zadávací podmínky na min. 1000 testů na 1 analyzátor/modul za hodinu, a to i v návaznosti na zadavatelem provedené vysvětlení zadávacích podmínek. S přihlédnutím ke skutečnosti, že takto navrhovatelem prezentované řešení nesplňuje takto zadavatelem definované zadávací podmínky, považuje zadavatel tvrzení navrhovatele o stejném počtu kontrol za zcela irelevantní.

57. K tomu zadavatel dodává, že navrhovatel se mj. prostřednictvím podaných námitek domáhal úpravy požadavků definovaných zadavatelem tak, aby mohl nabídnout řešení vyobrazené pod variantou „A“ s tím, že dodáním 2 analyzátorů (každý tvořený dvěma moduly o nižší kapacitě testů, než kolik zadavatel požaduje v zadávacích podmínkách), budou naplněny podmínky zadavatele na celkovou maximální kapacitu při srovnatelné náročnosti provádění interní a externí kontroly kvality. Zadavatel však v této souvislosti sděluje, že pokud by měl připustit možnost naplnění podmínky výkonnosti min. 1000 testů/ho­dinu/modul tím, že by dodavatel mohl nabídnout za účelem dosažení této výkonnosti více modulů (tzn. podmínka výkonnosti min. 1000 testů/hodinu by měla být plněna součtem kapacit jednotlivých modulů), v takovém případě by navrhovatel musel zadavateli nabídnout technické řešení, které zadavatel pro tento účel vyobrazil jako variantu „B“. V případě, že by podmínka min. 1000 testů/ho­dinu/modul měla být splněna 2 moduly o výkonu 900 testů za hodinu, tak by v takovém případě na každém z těchto modulů muselo být prováděno kompletní spektrum metod. Nákres varianty „B“ zjednodušeného modelu se 40 metodami:

58. Zadavatel uvádí, že z grafického vyobrazení varianty „B“ tak na první pohled vyplývá, že tato varianta, která by z hlediska své výkonnosti (v rámci součtu) naplňovala zadavatelem vymezenou zadávací podmínku, znamenala oproti navrhovatelem prezentované variantě „A“ významné navýšení počtu vyšetřovacích metod na každém jednotlivém analyzátoru/modulu a tím i navýšení počtu kontrolovaných metod – celkem 160 metod (4×40). Vyšší počet kontrolovaných metod s sebou přináší zvýšené nároky na provádění interních/externích kontrol ze strany kvalifikovaných pracovníků zadavatele v rozsahu, který je pro jeho provoz nereálný, a který zadavatel s ohledem na své možnosti a provozní potřeby není schopen akceptovat.

Další průběh správního řízení

59. Usnesením ze dne 22. 10. 2024 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, kterou usnesením ze dne 24. 10. 2024 na žádost navrhovatele ze dne 23. 10. 2024 prodloužil, ve které se mohli vyjádřit ke shromážděným podkladům rozhodnutí. Zadavatel se ve stanovené lhůtě, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

60. Dne 1. 11. 2024 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům“).

Vyjádření navrhovatele k podkladům

61. Navrhovatel zdůrazňuje, že námitkami i návrhem napadal celou zadávací podmínku: „Minimálně 2 a maximálně 3 nezávislé biochemické analyzátory (moduly) o výkonu fotometrie minimálně 1000 testů/hod každý. Tyto analyzátory musí být k lince připojeny na sobě nezávisle, případně mohou být spojeny do dvou skupin analyzátorů připojených nezávisle k lince. V sumě musí mít souhrnný výkon minimálně 3000 fotometrických testů/hod. Každá metoda musí být připravena a provozována nezávisle na nejméně dvou analyzátorech (modulech) nezávisle připojených k lince.“ A to i v rozsahu jejího vysvětlení poskytnutého zadavatelem dne 10. 7. 2024.

62. Navrhovatel objasňuje, že námitkami ani návrhem nerozporoval celkovou kapacitu testů (3000 testů/hod) ani požadovaný TAT (čas vydání výsledku od příjmu vzorku do laboratoře), tedy veličiny, které jsou rozhodné pro stanovení celkové potřebné kapacity testování v laboratoři zadavatele. Navrhovatel však rozporuje dílčí podmínky omezující každého dodavatele v tom, jak může řešení požadované zadavatelem splnit, a to konkrétně technické parametry omezující maximální počet analyzátorů/modulů a jejich dílčí výkon.

63. Navrhovatel má za to, že prokázal, že jím nabízené řešení spočívající v dodání dvou integrovaných biochemických analyzátorů Alinity cc je z hlediska časové a personální náročnosti prováděných kontrol a souvisejících úkonů méně pracné než technické řešení, které zadavatel používá v současnosti, přičemž zadavatel v rámci ústního jednání na výslovný dotaz Úřadu prohlásil, že toto aktuálně používané řešení by splňovalo zadávací podmínky veřejné zakázky.

64. Navrhovatel uvádí, že zadavatel, který se přípisem ze dne 16. 10. 2024 vyjádřil k informacím, které zazněly na ústním jednání, tak učinil zavádějícím způsobem. K čemuž dále uvádí následující.

65. Navrhovatel objasňuje, že systém Alinity spočívá v tom, že každý přístroj Alinity c až Alinity cccc jsou vždy považovány za jeden analyzátor. Konstrukčně je možné analyzátory Alinity c skládat „do sebe“ a tím flexibilně pracovat s požadavky na kapacitu, nicméně tímto složením se mění jejich podstata. Není možné dát rovnítko mezi Alinity cc a dva analyzátory Alinity c, protože tím, že se dva analyzátory Alinity c spojí do jednoho analyzátoru Alinity cc, přestanou být samostatnými analyzátory. Označování jednotlivých částí analyzátoru Alinity cc jako modulů je sice možné, ale ve vztahu k výslednému přístroji je to nepřesné, a to z toho důvodu, že pojem modul není nikde definován. Ani v zadávací dokumentaci ani v odborných publikacích. Z právního hlediska je relevantní pouze analyzátor, protože ten představuje reálnou jednotku techniky, která je poskytována a která testování provádí. Její vnitřní členění není podstatné, pokud to nemá vliv na praktické používání analyzátoru (což jak bylo prokázáno, u řešení navrhovatele vliv nemá).

66. Pro navrhovatele je za jeden analyzátor/modul (navrhovatel používá oba pojmy, aby bylo zachováno pojmosloví používané v zadávací dokumentaci) považován systém Alinity cc, který disponuje výkonem 1800 testů/hod bez ohledu na to, z kolika komponent se takovéto zařízení skládá, poněvadž v konečném důsledku je počet jednotlivých vnitřních dílů (měřících kanálů – kombinace vzorkového pipetoru, dvou reagenčních pipetorů a reagenčního prostoru) identický v porovnání s vysokokapacitním analyzátorem Roche c701/2/3, který zadavatel aktuálně používá a o němž v rámci ústního jednání na základě výslovného dotazu Úřadu prohlásil, že by splňoval zadávací podmínky veřejné zakázky. Navrhovatel již vysvětlil, že v obou případech se jedná o obdobné technické řešení a rozdíl je pouze v marketingovém pojmenování nabízené technologie. Nicméně i bez ohledu na používané pojmosloví pak řešení, které rozděluje testované metody, nejenom že splňuje celkové cíle zadavatele stanovené v zadávací dokumentaci (celkový počet testů na hodinu a TAT), ale dokonce je i významně převyšuje (3600 testů/ hod oproti 3000 testů/hod). Rozvržení testů v rámci vnitřní logiky stroje, na které zadavatel ve svém vyjádření odkazuje, nebylo v zadávacích podmínkách nikterak omezeno a nemá vliv na výkon analyzátoru. Zadavatel pouze stanovil podmínku, že »[k]aždá metoda, jejíž roční četnost dle „ZD díl 1_Příloha č. 6 – Výpočet celkové přepočtené nabídkové ceny_VZD 04.xlsx“ přesahuje 1100 testů za rok, musí být připravena a provozována nezávisle na nejméně dvou analyzátorech (modulech) nezávisle připojených k lince«, což toto řešení splňuje. Navrhovatel dodává, že jediným relevantním klinicko-medicínským účelem, který byl zadavatelem stanoven v tomto zadávacím řízením, je dosažení požadovaného (TAT), tj. času vydání výsledku od příjmu vzorku do laboratoře, což v případě varianty „A“ je navrhovatelem garantováno.

67. Varianta B představuje shodné schéma přístrojů, ale odlišné rozložení testovaných metod. Podle názoru zadavatele by v tomto případě oproti variantě A byl splněn požadavek na počet testů na analyzátor/modul dle zadávacích podmínek – 1000 testů/hod. Navrhovateli není zřejmé, jaký je mezi oběma variantami z tohoto hlediska rozdíl. Zadavatel kapacitu jednotlivých analyzátorů/modulů v zadávací dokumentaci stanovil na počet testů za hodinu bez vazby na konkrétní metody, které mají být testovány. Jeden test je jeden test (jedna metoda = jeden test) bez ohledu na to, zda je prováděn ve spektru metod 1–20 nebo 1–40, byť navrhovatel chápe, že se v této variantě docílí určitých širších možností testování. Takto to ale nebylo v zadávacích podmínkách specifikováno. Pokud tedy má zadavatel za to, že varianta „B“ odpovídá požadavkům týkajícím se kapacity jednotlivých analyzátorů/modulů dle zadávací dokumentace, odpovídá jim logicky i varianta „A“, protože se obě varianty v počtech testů za hodinu neliší. Tato hodnota je totiž konstantní a rozložení metod na ni nemá žádný vliv.

68. Zadavatel pak navíc uvádí, že varianta „B“ (aniž by ji však navrhovatel zadavateli nabízel) s sebou přináší zvýšené nároky na provádění interních/externích kontrol, aniž by však toto své tvrzení jakkoliv doložil. Ostatně, zadavatel nedoložil Úřadu žádné konkrétní důkazy vztahující se k jeho tvrzením o časové a personální náročnosti interních a externích kontrol. Navrhovatel v této souvislosti připomíná, že on poskytl zcela přesné a podložené údaje.

69. Navrhovatel uvádí, že na trhu v České republice je dostupných několik typů analyzátorů, které může zadavatel pro své účely použít. Na trh je dodávají různí distributoři a jedná se o analyzátory různých vlastností a kapacit. Pokud je řeč o vysokokapacitních biochemických analyzátorech, tak na trhu v České republice je možné pracovat s přístroji od velice omezeného počtu dodavatelů. V praxi se jedná běžně o čtyři – Roche, Beckman, Siemens a Abbott Laboratories. Pokud tedy zadavatel tvrdí, že zadávací podmínky umožnují účast více dodavatelů, je to jistě pravda. Jen je třeba k tomu ale dodat, že jediným dodavatelem, který se nemůže účastnit, je navrhovatel, a to i přes to, že jím nabízené analyzátory jsou prokazatelně schopny provést zadavatelem požadovaný celkový počet testů při dodržení zadavatelem požadovaného TAT.

70. Rozdíl je pouze v tom, že i přestože Alinity cc má jako analyzátor kapacitu 1800 testů za hodinu, skládá se po technické stránce ze dvou analyzátorů/ modulů Alinity c s kapacitou 900 testů za hodinu a pro zadavatele je rozhodující nejmenší jednotka, ze které se analyzátor skládá (i když to, jak bylo výše vysvětleno, nemá žádnou logiku), a z tohoto hlediska je to pouze navrhovatel, kdo má odstupňované jednotky po 900 testech za hodinu (některé společnosti mají analyzátory/moduly s kapacitou již od 500 testů za hodinu, ale vysokokapacitní analyzátory skládají z modulů/měřících kanálů o výkonnosti 1000 testů za hodinu).

71. Je tedy patrné, že zadavatel koncipoval zadávací podmínky tak, že jediný, kdo se nemohl účastnit, byl navrhovatel, a to nikoli proto, že by jím dodávané analyzátory neměly dostatečnou kapacitu, ale pouze proto, že zadavatel omezil parametricky způsob, jakým se má cíle veřejné zakázky dosáhnout, aniž by však k tomu měl objektivní důvody, nebo aby transparentně zdůvodnil, proč je pro něj stěžejní mít analyzátor/modul s výkonem 1000 testů/hod.

72. Navrhovatel připomíná, že výklad pojmu analyzátor/modul se v této veřejné zakázce liší od zakázky předchozí, na základě které zadavatel používá současné přístrojové vybavení laboratoře. Zadavatel v současné době disponuje dvěma analyzátory, které používá na základě překlenovací smlouvy. Ze smlouvy je jasně patrná konkrétní specifikace obou analyzátorů.

73. Je zřejmé, že analyzátor používaný zadavatelem v současnosti se skládá z vícero modulů – 1 ks analyzátoru cobas 8000 se skládá ze 2 biochemických modulů, a to c702 a c502. Jedná se tak o shodné řešení, jaké zadavateli představil navrhovatel. Navrhovatel uvádí, že mu není zřejmé, z jakého důvodu se liší výklad pojmu analyzátor/modul, když zadavatel uvedl, že za analyzátor považuje každý přístroj Alinity c, i když jsou složeny do přístroje Alinity cc. Navrhovatel se domnívá, že cílem rozporovaných technických parametrů nebylo objektivní vymezení předmětu veřejné zakázky, ale cílené vyloučení navrhovatele z možné účasti ve veřejné zakázce, aniž by pro to existovaly jakékoliv objektivní důvody.

74. Navrhovatel také dodává, že o účelovosti odůvodnění zadavatele vypovídá možnost dodání dalšího kusu techniky v případě, kdy současná kapacita vysoutěžených analyzátorů nebude dostačující. Zadavatel totiž smluvně umožňuje navýšení kapacity dodáním dalšího analyzátoru (popř. jiného komponentu), pokud to bude potřebné. Z tohoto hlediska je podstatnou otázkou, proč zadavatel trvá na požadavku na 1000 testů za hodinu na jeden analyzátor/modul a na počtu maximálně 3 analyzátorů/mo­dulů, když to není schopen doložit objektivními důvody (vyjma cílené diskriminace navrhovatele) a ve smlouvě o výpůjčce umožňuje již jinak neomezené (co do technických parametrů) dodání dalších komponent (tedy klidně i dalších analyzátorů/modulů) v případě, kdy bude kapacita laboratoře z hlediska TAT nedostatečná.

IV.              ZÁVĚRY ÚŘADU

75. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření předložených účastníky řízení, jakož i dalších podkladů opatřených Úřadem rozhodl o tom, že zadavatel nepostupoval při stanovení technických požadavků na předmět plnění v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

76. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

77. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

78. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

79. Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona pro účely zákona se rozumí zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení.

80. Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

81. Podle § 37 odst. 1 písm. b) zákona platí, že podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku.

82. Podle § 89 odst. 1 zákona jsou technické podmínky požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím

a)      parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny,

b)      odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo

c)      odkazu na štítky.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

83. V dílu 2 zadávací dokumentace: technická specifikace (dále jen „technická specifikace“) jsou stanoveny následující parametry:

• „Biochemické analyzátory
• Analyzátory pracující na principu potenciometrie a spektrofotometrie (kolorimetrie a turbidimetrie). 
• Možnost zpracování séra, plazmy, moče, případně jiných biologických materiálů. 
• Minimálně 2 a maximálně 3 nezávislé biochemické analyzátory (moduly) o výkonu fotometrie minimálně 1000 testů/hod každý. Tyto analyzátory musí být k lince připojeny na sobě nezávisle, případně mohou být spojeny do dvou skupin analyzátorů připojených nezávisle k lince. V sumě musí mít souhrnný výkon minimálně 3000 fotometrických testů/hod. Každá metoda musí být připravena a provozována nezávisle na nejméně dvou analyzátorech (modulech) nezávisle připojených k lince.
• Minimálně 50 pozic pro reagencie v každém biochemickém analyzátoru. 
• Možnost vložení vzorků přímo do jednotlivých analyzátorů/modulů nezávisle na dopravníku vzorků. 
• Provoz na jednotlivých analyzátorech musí být možný i nezávisle k napojení k lince.
• Chlazený prostor pro reagencie s maximálním rozsahem teploty 4 – 15 °C.
• Kontrola integrity vzorků – detekce hladiny, sraženiny a nárazu.
• Polootevřený systém pro biochemické metody (minimálně 10 otevřených kanálů).“

84. Z žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 1. 7. 2024 vyplývá, že navrhovatel položil mj. následující dotaz: „Může zadavatel potvrdit, že požadovaný výkon 1000 testů/hod na každý analyzátor uchazeč splní, pokud nabídne integrovaný biochemický analyzátor Alinity cc tvořený z 2 identických biochemických modulů Alinity c, které lze ovládat pomocí jednoho uživatelského rozhraní? Moduly tvoří fyzicky jednu pracovní platformu (analyzátor) a vejdou se do prostoru zadavatele. Intuitivní a uživatelsky přívětivé rozhraní umožňuje zobrazování stavů každého z modulů v reálném čase a spolu se zobrazením seznamu naplánovaných aktivit údržby, čímž minimalizuje nutnou interakci se systémem a optimalizuje produktivitu. Integrace modulů je unikátní konstrukční řešení dodavatele, umožňující dodavateli sestavit vždy takový analyzátor, který bude co nejlépe vyhovovat požadavkům zadavatele, a to zejména na průchodnost (počet testů za hodinu) ve vztahu k požadovanému klinicko-medicínskému účelu.“

85. Z vysvětlení zadávací dokumentace č. 6 ze dne 10. 7. 2024 (dále jen „vysvětlení ZD“) vyplývá, že zadavatel v reakci na shora popsanou žádost o vysvětlení podal následující vysvětlení: „Ne, výše popisovaný způsob naplnění požadavků zadavatele na výkon testů za hodinu nebude akceptován. Účastníkem popisovaný způsob neplní zadavatelem definovaný minimální parametr na výkonnost jednotlivých modulů, tj. každý modul o výkonu fotometrie minimálně 1000 testů/hod. Zadavatel definoval zadávací podmínky s ohledem na jeho potřeby a optimalizaci provozu (a to i z hlediska počtu nezbytného personálu pro zajištění provozu, počtu prováděných testů nebo z hlediska prostorového). S ohledem na výše uvedené zadavatel na předmětných zadávacích podmínkách trvá.“

Další zjištění úřadu

Ústní jednání konané dne 10. 10. 2024

86. Zadavatel trvá na důvodu pro stanovení požadavku na maximálně 3 nezávislé moduly, a to personálně-kapacitní důvody, zjednodušeně řečeno, více zařízení vyžaduje více personálu na obsluhu. Dále shodně s písemným vyjádřením sděluje nároky na interní kontrolu v rozsahu jeden a půl hodiny práce laborantky plus půl hodiny práce vysokoškolsky vzdělaného analytika denně.

87. Navrhovatel vysvětlil své technické řešení s tím, že trvá na tom, že toto řešení neznamená zvýšený počet kontrol. Řešení navrhovatele spočívá ve spojení dvou analytických modulů s jednou ovládací jednotkou, přičemž počítá s tím, že analytické metody budou rozděleny rovnoměrně vždy mezi dva spojené moduly. Je přesvědčen, že toto řešení splňuje zadávací podmínky, až na maximální počet modulů, kterýžto požadavek zpochybňuje návrhem.

88. Zadavatel připustil, že při tomto rozložení metod, by byl počet kontrol totožný jako v případě použití vysokokapacitního analyzátoru. Zároveň zadavatel uvádí, že ve fázi vyhodnocování těchto metod nebude jeho činnost totožná, protože technické řešení navrhovatele je jiné a obsahuje více duplicitních prvků než vysokokapacitní analyzátor. Zadavatel dále upozornil na to, že takto navržené řešení nesplňuje zadávací podmínku, která vyžaduje minimální výkon fotometrie modulu 1 000 testů za hodinu.

89. Navrhovatel trvá na nejasném používání pojmů analyzátor a modul ze strany zadavatele. Řešení navrhovatele je založeno na principu jeden modul rovná se jeden měřící kanál, tedy navrhovatel chápe jeden modul jako jeden měřící kanál, a tedy Alinity CC představuje jeden analyzátor dle chápání navrhovatele.

90. Zadavatel doplnil, že pokud by nedošlo k rozložení metod na jednotlivé moduly, náročnost obsluhy by vzrostla. Na trhu existují řešení, která zadávací podmínky splňují, a to se dvěma moduly. Protože zadavatel v současné době využívá tři moduly, připustil v zadávacích podmínkách i tuto možnost. Cílem bylo získat „co nejméně železa s co nejvyšším výkonem“ v tom smyslu, aby byly naplněny potřeby zadavatele a přístroj bylo možno obsloužit stávajícím počtem personálu.

91. K tomu navrhovatel uvedl, že moduly, o kterých zadavatel hovoří, se skládají ze dvou měřících kanálů. S tímto tvrzením zadavatel nesouhlasil, protože tyto moduly obsahují dva dávkovací kanály, avšak jeden reagenční karusel a jeden fotometr. Navrhovatel má také za to, že jím nabízené řešení je kompaktní a s nejvyšším výkonem na metr čtvereční.

Právní posouzení

92. Navrhovatel podaným návrhem brojí proti stanovení konkrétní zadávací podmínky veřejné zakázky týkající se technické specifikace předmětu plnění. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel stanovením této zadávací podmínky bezdůvodně vyloučil jeho řešení (přístroj), které by dle navrhovatele jinak splnilo zadávací podmínky. Řešení navrhovatele mělo být vyloučeno bezdůvodně, tj. bez vazby na oprávněné potřeby zadavatele, čímž mělo dojít k porušení zásady přiměřenosti a zásady zákazu diskriminace. Zadavatel zastává opačné stanovisko, a tedy je přesvědčen, že se jedná o zákonnou zadávací podmínku, odůvodněnou jeho objektivními potřebami, která, ačkoliv některá řešení nepřipouští, přesto zachovává dostatečnou míru hospodářské soutěže.

93. Úřad předně podotýká, že si je plně vědom toho, že je to zadavatel, kdo stanovuje zadávací podmínky tak, aby odpovídaly jeho potřebám, a tedy reflektovaly jeho potřeby na předmět plnění veřejné zakázky. Vymezení předmětu veřejné zakázky tedy závisí výlučně na uvážení zadavatele, který je jako jediný schopen nejlépe definovat svoje potřeby a nikdo jiný není oprávněn stanovovat předmět plnění namísto zadavatele.

94. K tomu je však třeba v obecné rovině doplnit, že svoboda zadavatele při vymezování technických podmínek (= požadavků na předmět plnění veřejné zakázky) není zcela bezbřehá. Veškeré požadavky na předmět plnění, které omezují soutěž o veřejnou zakázku, musí zadavatel především vymezit na základě svých legitimních (objektivně zdůvodnitelných) potřeb. I při existenci konkrétní potřeby, na základě které zadavatel specifikuje určitý technický parametr výrobku, práce nebo poptávané služby, kterým provádí kvalitativní vymezení předmětu veřejné zakázky, musí zadavatel dodržet základní zásady zadávacího řízení, jež nachází své vyjádření v § 6 zákona, aby bylo dosaženo účelu předpokládaného zákonem, a to uskutečnění co nejširší soutěže o konkrétní veřejnou zakázku.

95. Úřad dále uvádí, že zájmem chráněným zákonem je efektivní vynakládání veřejných prostředků, čehož je dosahováno prostřednictvím vytváření podmínek pro spravedlivou a co nejvíce otevřenou soutěž potenciálních dodavatelů poptávaného plnění. K dosažení či popření tohoto cíle přispívá především to, jak zadavatel nastaví zadávací podmínky, jelikož právě ty mohou omezit potenciální dodavatele v možnosti nabídku vůbec podat.

96. Z formulace ustanovení § 36 odst. 1 zákona lze dovozovat, že zadávací podmínky mohou za konkrétních okolností ve svém důsledku vytvářet jistou nerovnováhu mezi dodavateli, čili mohou do určité míry zdánlivě „prolamovat“ základní zásady zadávacího řízení (a to především zásadu zákazu diskriminace), avšak výlučně za předpokladu, že pro to existuje objektivní důvod na straně zadavatele (ve svém důsledku se pak tedy o porušení zásady zákazu diskriminace nejedná). Jinak řečeno, zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. vycházet z konkrétních logických úvah zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny. Současně je však třeba zdůraznit, že takový objektivní důvod musí být současně důvodem legitimním, tj.  možnost stanovit zadávací podmínky způsobem, který některé dodavatele a priori zvýhodňuje, nesmí být vykládána extenzivně, tj. v konkrétním případě se musí jednat spíše o nutný (vedlejší) důsledek potřeb zadavatele, nikoli o situaci, kdy by určitý důvod zadavatel sám uměle vytvářel, udržoval či rozšiřoval. Zjednodušeně řečeno cílem zadavatele musí vždy být hospodářskou soutěž o určité plnění co nejvíce otevřít, pochopitelně v rámci limitů možného, nikoli postupovat tak, aby ji co nejvíce omezil či dokonce uzavřel.

97. K zásadě zákazu diskriminace ve smyslu § 6 odst. 2 zákona, resp. k povinnosti jejího dodržování se vyjadřuje např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. 6. 2008, ze kterého vyplývá, že smysl ustanovení § 6 zákona „v prvé řadě směřuje k cíli samotného zákona, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli.“ Dále Nejvyšší správní soud zdůraznil, „že smysl a cíl zákazu diskriminace nutně vede interpreta § 6 zákona k závěru, že tento zákaz zahrnuje jednak zákaz diskriminace zjevné (přímé), tedy odlišného zacházení s jednotlivcem ve srovnání s celkem, jednak též zákaz diskriminace skryté (nepřímé), pokud tato vede v podstatě k obdobným právem zakázaným důsledkům (v oblasti práva veřejných zakázek tedy poškozování hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli).“ Nejvyšší správní soud dále konstatoval: „Klíčovým problémem takto pojaté skryté diskriminace je tedy ‚zjevná nepřiměřenost‘ kvalifikačních předpokladů ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce. Tato zjevná nepřiměřenost není vymezitelná žádnou obecnou floskulí, nýbrž je nutno ji vykládat vždy se zřetelem na individuální kauzu. (…) V každém případě musí správní soudy při aplikaci kritéria ‚zjevné nepřiměřenosti‘ poskytnout prostor pro legitimní ekonomickou úvahu zadavatele, a tedy shledání skryté diskriminace je přípustné tam, kde kvalifikační předpoklady jsou vskutku excesivní a jasně vybočují z oprávněných potřeb dané zakázky (…).“ Byť se uvedené závěry obsažené v citovaném rozsudku vztahují k předchozí právní úpravě, jsou dle názoru Úřadu plně aplikovatelné i ve vztahu k zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, neboť přijetí nové právní úpravy nikterak nepozměnilo smysl základních zásad. Ostatně tyto závěry jsou rovněž přiléhavé i ve vztahu ke stanovení technických podmínek plnění veřejné zakázky, přestože se citované soudní rozhodnutí týká stanovení požadavků zadavatele na kvalifikaci potenciálních dodavatelů. Jádro citovaného rozsudku totiž spočívá v uchopení zjevné nepřiměřenosti v jednání zadavatele, a to bez rozdílu, zda k tomu mělo dojít nastavením požadavků na samotný předmět plnění, či nastavením požadavků na kvalifikaci, resp. způsobilost dodavatelů. Úřad dále upozorňuje, že samotná podstata zákazu tzv. skryté diskriminace znemožňuje jakoukoliv mechanickou aplikaci. Není totiž dost dobře možné požadovat po zadavatelích, aby jimi stanovené požadavky na předmět plnění mohli splnit všichni dodavatelé předmětných dodávek. Takový požadavek by ostatně nebyl ani reálně možný a byl by v rozporu se smyslem a účelem zákona, kterým je zajistit právě to, aby nabídku sice mohlo podat široké spektrum dodavatelů, nicméně pouze těch, kteří jsou schopni předmět plnění řádně, v požadovaných specifikacích, resp. v požadované specifikaci či parametrech dodat.

98. V souvislosti s problematikou specifikace předmětu plnění v návaznosti na potřeby zadavatele lze odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19. 12. 2016 sp. zn. 31 Af 3/2015, v němž se uvedený soud vyjádřil následovně: „Předně soud považuje za nutné konstatovat, že každý zadavatel při zadávání veřejné zakázky reaguje na svoji potřebu a k té samozřejmě směřuje svou snahu o uzavření smlouvy prostřednictvím veřejné zakázky. Podle názoru soudu je naprosto v pořádku, pokud zadavatel reaguje vypsáním zakázky na svoji vzniklou potřebu řešení určité situace. Z povahy věci tak samotná potřeba zadavatele v sobě implikuje omezení pro její řešení, neboť určité zájmy zadavatelů v sobě implikují pouze limitní množství řešitelů.“ V kontextu uvedeného lze odkázat rovněž na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 31 Af 3/2015 ze dne 9. 7. 2009, v němž jmenovaný soud konstatoval, že „[p]ředmět veřejné zakázky vychází z potřeb zadavatele a může mít nejrůznorodější charakter daný jeho věcným obsahem, potřebami zadavatele, jeho finančními možnostmi apod.“.

99. Ve vztahu ke stanovení požadavků zadavatele na předmět plnění je ovšem potřeba rozlišovat mezi oprávněnou potřebou zadavatele a autoritativním stanovením způsobu jejího řešení, kterého se má zadavatel vyvarovat. K uvedenému se vyjádřil například Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 27. ledna 2021, č. j. 30 Af 37/2020 – 720, v němž mj. uvedl, že jestliže zadavatel reaguje na svoji potřebu, pak k této samozřejmě směřuje svou snahu o uzavření smlouvy,  „[j]e však zásadní odlišovat, co je oprávněnou a odůvodněnou potřebou zadavatele a co je již autoritativním stanovením způsobu jejího řešení, kterého by se zadavatel měl s ohledem na § 89 odst. 5 zákona o zadávání veřejných zakázek vyvarovat. Pokud lze účelu sporného požadavku dosáhnout různými srovnatelnými způsoby, není zadavatel oprávněn určovat a volit toliko jeden z možných způsobů rovnocenných řešení (přiměřeně viz rozhodnutí žalovaného [Úřadu] ze dne 30. 12. 2019, č. j. ÚOHS-S0327,0328/2019/VZ-35855/2019/52­3/VHm)“. Soudem uvedené závěry pak platí pro všechny podmínky účasti v zadávacím řízení, když ty mohou mít obdobný dopad do sféry dodavatelů, a tedy vliv na hospodářskou soutěž.  Závěry v obdobném duchu přednesl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 12. 5. 2021 č. j. 8 As 124/2019 – 46 (závěry se vztahovaly ke smluvním podmínkám, lze je však obdobně vztáhnout i k technickým podmínkám), v němž konstatoval: „Stanovení způsobu dodržování zákonné povinnosti zadavatelem jako smluvní podmínky již samo o sobě nasvědčuje diskriminačnímu jednání, jestliže existují různé, stejně efektivní způsoby k dosažení sledovaného cíle a zadavatelem určené řešení zároveň zvýhodňuje dodavatele, kteří již před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku disponují určitou technologií či nástroji zadavatelem určenými ke splněním zákonem stanovené povinnosti. Naopak je-li možné splnit požadavek zadavatele různými způsoby, existuje vyšší možnost, že se do zadávacího řízení přihlásí větší počet uchazečů, pakliže bude ponecháno na jejich uvážení, jakým způsobem dosáhnou zadavatelem sledovaného cíle. Jen v takovém případě může totiž efektivně fungovat hospodářská soutěž a konkurenční prostředí mezi dodavateli.“.

100. Obecně v souvislosti s procesem zadávání veřejných zakázek Úřad dále konstatuje, že v zadávacím řízení lze každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele vnímat jako do určité míry limitující, resp. omezující, nicméně určitá míra limitace je zákonem předem předvídána. Uvedená míra přípustnosti omezení hospodářské soutěže je však limitována tím, že k ní nesmí docházet bezdůvodně. Případné omezení pak tedy musí být vždy odůvodnitelné oprávněnými potřebami zadavatele a je to právě zadavatel, kdo musí unést důkazní břemeno, že se skutečně nejedná o bezdůvodnou překážku v hospodářské soutěži dodavatelů o veřejnou zakázku, neboť právě zadavatel zadávací podmínky  definuje, a tedy musí být schopen bez veškerých pochybností důvodnost jím stanovených zadávacích podmínek obhájit a odůvodnit (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 30. 9. 2021 sp. zn. 29 Af 53/2019).

101. Zadavatel v případě, že klade na dodavatele (účastníky) určitá omezení, resp. požadavky na dodávané plnění, je vázán jednotlivými zákonnými ustanoveními, stejně tak je povinen reflektovat ve vztahu ke všem svým úkonům, tedy i nastavení zadávacích podmínek, mj. § 6 zákona, v němž jsou vyjádřeny základní zásady zadávacího řízení. Zadavatel je tedy povinen dodržovat při formulaci technických podmínek kromě jiného zásadu nediskriminace a přiměřenosti a současně platí, že nesmí bezdůvodně zvýhodnit či znevýhodnit některé z dodavatelů. Uvedené však neznamená, že je zadavatelům upírána možnost stanovit technické podmínky podle svých potřeb (viz výše uváděná judikatura). Technická specifikace pak ovšem musí vycházet z objektivně zdůvodnitelných požadavků zadavatele. Jinak řečeno, zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. vycházet z konkrétních logických úvah a potřeb zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny.

102. V šetřeném případě zadavatel stanovil v technic­ké specifikaci požadavek na biochemické analyzátory tak, že požaduje: „Minimálně 2 a maximálně 3 nezávislé biochemické analyzátory (moduly) o výkonu fotometrie minimálně 1000 testů/hod každý. Tyto analyzátory musí být k lince připojeny na sobě nezávisle, případně mohou být spojeny do dvou skupin analyzátorů připojených nezávisle k lince. V sumě musí mít souhrnný výkon minimálně 3000 fotometrických testů/hod. Každá metoda musí být připravena a provozována nezávisle na nejméně dvou analyzátorech (modulech) nezávisle připojených k lince.“

103. K tomu zadavatel ve vysvětlení ZD uvádí, že „definoval zadávací podmínky s ohledem na jeho potřeby a optimalizaci provozu (a to i z hlediska počtu nezbytného personálu pro zajištění provozu, počtu prováděných testů nebo z hlediska prostorového).“

104. Navrhovatel v návrhu uvádí, že jeho řešení:

a)      umožní provedení zadavatelem požadovaného počtu testů za hodinu,

b)      nemá žádné zvláštní/navýšené nároky na personál, který bude analyzátory obsluhovat,

c)      bez problémů se vejde do prostoru, který zadavatel pro analyzátory v rámci zadávací dokumentace vymezil,

d)      umožní účast většího množství možných dodavatelů.

105. Zadavatel řešení navrhovatele odmítá s tím, že jeho řešení vyžaduje zapojení vyššího počtu modulů, přičemž tato skutečnost má přímý dopad na rozsah úkonů kvalifikovaného personálu v laboratoři, tj. v důsledku přijetí takového řešení by se zvýšily nároky na kapacitu kvalifikovaného personálu zadavatele, protože s rostoucím počtem modulů dle zadavatele roste i míra zátěže kladené na kvalifikovaný personál (o více než třetinu se má navýšit časová dotace při provádění kontrol kvality).

106. Úřad uvádí, že zadavatel nerozporuje tvrzení navrhovatele o tom, že jeho řešení se bez problémů vejde do prostoru, který zadavatel pro analyzátory v rámci zadávací dokumentace vymezil, a proto se Úřad blíže nezabýval prostorovým hlediskem.

107. Z vyjádření navrhovatele vyplývá, že jeho řešení tvoří 2 integrované biochemické analyzátory Alinity cc, kdy je každý tvořený z 2 identických biochemických modulů Alinity c, které lze ovládat pomocí jednoho uživatelského rozhraní. Přičemž 1 biochemický modul může dosáhnout průchodnosti 900 fotometrických testů/hod, a tedy 1 analyzátor, tvořený 2 spojenými moduly, může dosáhnout průchodnosti až 1800 fotometrických testů/hod a celková průchodnost by pak dosahovala 3600 testů/hod.

108. Z uvedeného je patrné, že požadavek zadavatele na minimální počet testů za hodinu v sumě 3000 testů/hod. je splněn. Problematicky působí podmínka, že každý nezávislý biochemický analyzátor (modul) musí splňovat výkon fotometrie minimálně 1000 testů/hod a současně, že lze dodat přístroje složené maximálně ze 3 modulů. Navrhovatel má za to, že 2 spojené moduly tvoří jeden nezávislý analyzátor, a ten pak s průchodností až 1800 fotometrických testů/hod zadávací podmínku splňuje. Proto nesouhlasí (považuje za nedůvodné), aby zadavatel stanovil limit pro počet modulů (maximálně 3) a vyžadoval limit počtu testů ve vztahu k modulu, jelikož by tato podmínka měla platit pouze vůči analyzátoru. Proto popsané požadavky zadavatele kladené na přístroje navrhovatel shledává nezákonnými (jelikož jsou stanoveny v dané podobě bez relevantního důvodu, a tedy bezdůvodně zbavují navrhovatele možnosti soutěžit o veřejnou zakázku). Zadavatel trvá na tom, že požadavek na 1000 fotometrických testů/hod platí pro každý z modulů samostatně, a tedy 1 modul s průchodností 900 fotometrických testů/hod neodpovídá předmětnému požadavku, a že mohou být součástí plnění maximálně 3 analyzátory/mo­duly, přičemž se jedná o požadavky stanovené v souladu se zákonem.

109. Zadavatel ve svém vyjádření pak k řešení tvořenému více moduly uvádí, že „[z]a účelem dosažení požadované kapacity tak navrhovatelem nabízené technické řešení vyžaduje zapojení vyššího počtu modulů, přičemž tato skutečnost má přímý dopad mj. na zvyšující se nároky na kapacitu kvalifikovaného personálu zadavatele (z hlediska počtu metod, které by zadavatel v takovém případě byl v souladu s nastaveným systému hodnocení interní a externí kontroly nucen ověřovat). S rostoucím počtem modulů tak roste v této souvislosti i míra zátěže na kvalifikovaný personál, neboť jak navrhovatel sám ve svém podání uvádí, každý modul se chová jako samostatný analyzátor. Z tohoto důvodu musí být kontrola metod u každého modulu provedena samostatně, přičemž z důvodu nedostatečné kapacity modulů by jednotlivé metody musely být dostupné souběžně na více modulech. (…)“.

110. Předmětem sporu je tedy oprávněnost stanovení zadávacích podmínek, resp. konkrétní výše cit. zadávací podmínky obsahující požadavky na biochemické analyzátory, které vylučují řešení navrhovatele, spočívající v nabídce dvou přístrojů složených každý ze dvou modulů.

111. Ve svých vyjádřeních zadavatel k potřebě personálních kapacit uvádí, že každý modul musí procházet denně interní kontrolou kvality a čtvrtletně pak kontrolou kvality externí.  V případě, že výsledek kontrolního měření nevyhoví požadavkům na kvalitu, musí být prováděny uživatelské zásahy vč. rekalibrací. V tomto ohledu pak dle zadavatele vyšší počet modulů s sebou přináší vyšší nároky na obsluhující kvalifikovaný personál.  Dle zadavatele pak technické řešení o 4 modulech s sebou přináší významně vyšší nároky na obsluhu (oproti zadávacím podmínkám nárůst o cca 33 %). Zadavatel uvádí, že provádění kontrol je klíčovou prací v biochemické laboratoři, kdy obsloužení 1 analyzátoru, resp. jednoho modulu, při každodenní interní kontrole kvality vyžaduje cca 1,5 hod. práce 1 laborantky a cca 0,5 hod. práce 1 vysokoškoláka se specializovanou způsobilostí. V případě, že daná metoda v rámci provedené interní kontroly kvality nevyhoví požadavkům na kvalitu vydaného výsledku, může být jedním z možných řešení problémů rekalibrace metody. Pokud je tato prováděna, je třeba přičíst k výše uvedené časové náročnosti ještě cca 0,5 hod. práce laboranta a cca 0,5 hod. práce vysokoškoláka.

112. Navrhovatel ve svých vyjádřeních uvádí, že čas strávený kalibrací a kontrolou kvality analyzátoru s jedním nebo více moduly je identický. Navrhovatel uvedl, že jeho řešení spočívá ve spojení dvou analytických modulů s jednou ovládací jednotkou, přičemž počítá s tím, že analytické metody budou rozděleny rovnoměrně vždy mezi dva spojené moduly. Zadavatel připustil, že při tomto rozložení metod by počet kontrol byl totožný jako v případě použití vysokokapacitního analyzátoru. Zadavatel však podotkl, že ve fázi vyhodnocování těchto metod nebude jeho činnost totožná, protože technické řešení navrhovatele je jiné a obsahuje více duplicitních prvků než vysokokapacitní analyzátor. Zadavatel také trvá na tom, že pokud by nedošlo k rozložení metod na jednotlivé moduly, náročnost obsluhy by vzrostla.

113. Úřad tedy shrnuje, že stěžejním argumentem zadavatele pro nepřijatelnost řešení s více moduly je náročnost na obsluhu ve vztahu k nutným kontrolám kvality, které představují klíčovou práci, zabírající denně (nejméně) cca 1,5 hod. práce laborantky a cca 0,5 hod. práce vysokoškoláka se specializovanou způsobilostí na jeden analyzátor, resp. jeden modul.

114. Úřad uvádí, že nebylo prokázáno, že by řešení navrhovatele způsobilo navýšení nároků na personální kapacity tak, jak uvádí zadavatel. Za předpokladu, že dojde k rovnoměrnému rozložení analytických metod mezi moduly, by počet prováděných kontrol byl totožný jako v případě použití vysokokapacitního analyzátoru, což připouští i zadavatel, přičemž však dodává, že ve fázi vyhodnocování těchto metod nebude jeho činnost totožná, protože technické řešení navrhovatele je jiné a obsahuje více duplicitních prvků než vysokokapacitní analyzátor. K tomu Úřad uvádí, že samotné tvrzení zadavatele, že jeho postup bude odlišný při určitém rozložení metod, není dostatečně konkrétní na to, aby mohlo stanovení takové zadávací podmínky, vylučující jedno z řešení nabízejících se na trhu, samo o sobě odůvodnit. Úřad pak dodává, že zadavatel jednoznačně umožnil nabídnout řešení s více moduly (max. 3), zadavatel však nikterak v zadávací dokumentaci nevymezil požadované rozložení analytických metod mezi jednotlivé moduly, kdy pouze vymezil, že každá metoda musí být připravena a provozována nezávisle na nejméně dvou analyzátorech (modulech) nezávisle připojených k lince. Řešení nabízené navrhovatelem pak ve vztahu k analyzátoru, kdy platí, že 1 přístroj = 1 analyzátor, splňuje požadavek výkonu fotometrie minimálně 1000 testů/hod, nicméně není splněna podmínka minimálního výkonu fotometrie u každého modulu 1 000 testů/hod.

115. Úřad tedy shrnuje, že jádro sporu spočívá v tom, zda zadavatel oprávněně požaduje maximálně 3 biochemické moduly a minimální kapacitu ve vztahu k modulu, kterou zadavatel stanovil jako podmínku výkonu fotometrie minimálně 1000 testů/hod na jeden modul.

116. Optikou výše zmiňované judikatury správních soudů Úřad konstatuje, že ze zjištěných skutečností vyplývá, že zadavatel neprokázal existenci objektivních důvodů svědčících pro omezení počtu modulů, které mohl dodavatel dodat, ani pro stanovení min. kapacity ve vztahu k 1 modulu. Zadavatel tyto požadavky dostatečně neodůvodnil, resp. důvody uváděné zadavatelem (zvýšení nároků na obsluhu přístrojového řešení nabízeného navrhovatelem) se neprokázaly a v šetřeném případě coby odůvodnění legitimní potřeby zadavatele nemohou obstát.

117. Úřad dodává (a to i pro účely případného budoucího zadávacího řízení na dotčený předmět plnění), že je na zadavateli, aby si vyhodnotil, jaké řešení je pro něj vyhovující, zadavatel je přitom bezpochyby oprávněn řešení, která jeho potřebám objektivně nevyhovují, vyloučit, nicméně je povinen příslušné zadávací podmínky jednoznačně vymezit (vyvarovat se nejednoznačnému uchopení pojmů, které bylo v tomto případě následně předmětem objasnění zadávacích podmínek) a zejména rele­vantním způsobem své požadavky obhájit jak v rovině konkrétních tvrzení, tak v rovině unesení důkazního břemene ohledně svých tvrzení. Úřad tak v žádném případě nebrání zadavateli, aby zadávací podmínky případně formuloval opětovně do určité míry omezujícím způsobem (zadavatel nemusí připustit všechna řešení včetně těch, která jeho potřeby objektivně nenaplní), nicméně v takovém případě bude opět jen na zadavateli, aby takové požadavky (které mohou teoreticky spočívat např. v tom, aby všechny analytické metody byly prováděny na každém jednom modulu[2]) relevantně obhájil.

118. Jak je uvedeno výše, nelze paušalizovat, co je skrytou diskriminací, ale je vždy nutno přihlížet ke konkrétním okolnostem případu. V šetřeném případě pak Úřadu nebyl relevantním způsobem předestřen a prokázán žádný důvod, proč bylo nezbytné omezit maximální počet modulů a stanovit minimální kapacitu ve vztahu k jednotlivému modulu, která byla dána výkonem fotometrie minimálně 1000 testů/hod, jestliže bylo možné stanovit minimální výkon ve vztahu k analyzátoru, což by rozšířilo hospodářskou soutěž, jelikož by své řešení (dva analyzátory, každý složený ze dvou modulů, s rovnoměrným rozložením metod v rámci analyzátoru) mohl nabídnout i navrhovatel, přičemž by u takového řešení nedošlo ke zvýšení časové náročnosti kontroly kvality, a tedy ani k navýšení nároků na kvalifikovaný personál zadavatele. Jak je uvedeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, je to zadavatel, kdo stanovuje zadávací podmínky podle svých potřeb, a to i tak, že mohou omezovat hospodářskou soutěž, za předpokladu, že takové omezení není libovůlí, ale vychází z objektivního důvodu, přičemž zadavatel musí při takovém stanovení omezení vycházet z konkrétních logických úvah a potřeb. V šetřeném případě však nebylo prokázáno, že by řešení navrhovatele podstatným způsobem zvyšovalo nároky na personální kapacity zadavatele, a tedy Úřad nespatřuje v argumentaci zadavatele konkrétní potřebu, která by odůvodnila prolomení základních zásad, jinými slovy důvodné omezení hospodářské soutěže.

119. V souvislosti s uvedeným je nutné v šetřeném případě dále konstatovat, že právě požadavkem na maximální počet modulů a minimální kapacitu ve vztahu k jednotlivému modulu, která byla dána výkonem fotometrie minimálně 1000 testů/hod, zadavatel zužuje hospodářskou soutěž a omezuje potenciální dodavatele, kteří by byli schopni dodat předmět veřejné zakázky, který by svým účelem vyhovoval zadavateli, avšak tito se nemohou soutěže zúčastnit, jelikož na trhu existuje řešení (popsané navrhovatelem), které podle neodůvodněného  požadavku zadavatele nesplňuje ani maximální počet modulů, ani minimální kapacitu ve vztahu k jednotlivému modulu, byť ve vztahu k analyzátoru jako jednoho přístroje již požadovanou kapacitu splňuje. Jak je ostatně uvedeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadavateli se nepodařilo prokázat relevantní důvod, který by legitimizoval požadavek na minimální kapacitu testů/hod ve vztahu k modulu a současně omezení složení přístrojů na maximálně 3 moduly.

120. Úřad uzavírá, že požadavek zadavatele, kterým stanovil maximální počet modulů na 3 a minimální kapacitu (počtu testů/hod) ve vztahu k jednotlivému mo­dulu, nebyl zadavatelem řádně odůvodněn, a zároveň byl způsobilý zapříčinit vyloučení dodavatelů z možné účasti na plnění veřejné zakázky, čímž ve svém důsledku zadavatel vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

K výroku II. rozhodnutí – uložení nápravného opatření

121. Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení. V případě, že jsou zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem, není v dané situaci možné k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření než nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

122. Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky šetřeného zadávacího řízení v rozporu se zákonem, a to způsobem, který je popsán ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

123. Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení.

124. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

125. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

126. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

127. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v předmětném zadávacím řízení smlouvu.

K výroku IV. rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení

128. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

129. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

130. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19–24825621/0710, variabilní symbol 2024000644.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Fakultní nemocnice Hradec Králové, Sokolská 581, 500 03 Hradec Králové

2. Abbott Laboratories, s.r.o., Evropská 2591/33d, 160 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy