ÚOHS-S0633/2024/VZ-43739/2024/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 6. 8. 2024 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• navrhovatel – Česká zbrojovka a.s., IČO 46345965, se sídlem Svat. Čecha 1283, 688 01 Uherský Brod,
• strany smlouvy:
• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha,
• vybraný dodavatel – C.I.D Praha s.r.o., IČO 65414128, se sídlem Gorazdova 1994/9, 120 00 Praha,

ve věci návrhu na uložení zákazu plnění rámcové dohody „Rámcová dohoda na dodávky útočných pušek HaK 416 A5 ráže 5,56×45“ č. j. PPR-11804–17/ČJ-2024–990640 uzavřené dne 3. 6. 2024 mezi citovaným zadavatelem a citovaným vybraným dodavatelem,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – Česká zbrojovka a.s., IČO 46345965, se sídlem Svat. Čecha 1283, 688 01 Uherský Brod – ze dne 6. 8. 2024 na uložení zákazu plnění rámcové dohody „Rámcová dohoda na dodávky útočných pušek HaK 416 A5 ráže 5,56×45“ č. j. PPR-11804–17/ČJ-2024–990640 uzavřené dne 3. 6. 2024 mezi zadavatelem – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha – a vybraným dodavatelem – C.I.D Praha s.r.o., IČO 65414128, se sídlem Gorazdova 1994/9, 120 00 Praha – se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I.               POSTUP ZADAVATELE V SOUVISLOSTI S UZAVŘENÍM RÁMCOVÉ DOHODY

1. Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha (dále jen „zadavatel“) jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), uzavřel dne 3. 6. 2024 s vybraným dodavatelem – C.I.D Praha s.r.o., IČO 65414128, se sídlem Gorazdova 1994/9, 120 00 Praha (dále jen „vybraný dodavatel“) – rámcovou dohodu „Rámcová dohoda na dodávky útočných pušek HaK 416 A5 ráže 5,56×45“ č. j. PPR-11804–17/ČJ-2024–990640 (dále jen „rámcová dohoda“ nebo „rámcová dohoda ‚Rámcová dohoda na dodávky útočných pušek HaK 416 A5 ráže 5,56×45‘“).

2. Vzhledem k tomu, že navrhovatel – Česká zbrojovka a.s., IČO 46345965, se sídlem Svat. Čecha 1283, 688 01 Uherský Brod (dále jen „navrhovatel“) – je přesvědčen, že zadavatel uzavřel rámcovou dohodu v rozporu se zákonem (zejména v rozporu s § 2 odst. 3 zákona), podal dne 6. 8. 2024 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na uložení zákazu plnění rámcové dohody (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

3. Navrhovatel v návrhu předně uvádí, že se o rámcové dohodě dozvěděl dne 20. 6. 2024 nahlédnutím do registru smluv. Navrhovatel poukazuje na to, že lhůta pro podání návrhu v souladu s § 254 odst. 3 zákona činí 6 měsíců od uzavření rámcové dohody, jelikož zadavatel neuveřejnil oznámení o uzavření rámcové dohody způsobem podle § 212 odst. 2 zákona.

4. Navrhovatel konstatuje, že s ohledem na hodnotu rámcové dohody, která činí 3 455 158 Kč bez DPH, je zjevné, že zadavatel nebyl při uzavírání rámcové dohody oprávněn postupovat mimo zadávací řízení na základě výjimky pro veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“). Navrhovatel přitom poukazuje na skutečnost, že z textace rámcové dohody vyplývá, že byla uzavřena za využití této výjimky. Dle navrhovatele je s ohledem na zásadu transparentnosti podstatné, jak se kroky zadavatele jeví relevantní veřejnosti, aby mohly být kontrolovatelné a přezkoumatelné, a pro účely návrhu je tak nutné vycházet z toho, že rámcová dohoda byla uzavřena v režimu VZMR. Neoprávněnost postupu zadavatele mimo zadávací řízení je tak dle navrhovatele zjevná.

5. Navrhovatel je současně přesvědčen, že v daném případě není naplněna ani žádná jiná z výjimek pro postup mimo zadávací řízení. Navrhovatel uvádí, že zadavatel dlouhodobě nakupuje zbraně v rozporu se zákonem, jelikož nedovoleně dělí veřejné zakázky na nákup zbraní, čímž omezuje okruh dodavatelů zbraní. Zadavatel dle navrhovatele nesčítá předpokládané hodnoty veřejných zakázek a uzavírá rámcové dohody v hodnotě řádově o desítky tisíc Kč pod limitem pro nadlimitní veřejné zakázky.

6. Navrhovatel podotýká, že z registru smluv vyplývá, že zadavatel během posledních 12 měsíců uzavřel:

• rámcovou dohodu „Rámcová dohoda na dodávky odstřelovačských pušek SAKO TRG“ č. j. PPR-11043–20/ČJ-2023–990640 uzavřenou s vybraným dodavatelem dne 15. 6. 2023 mimo zadávací řízení na základě výjimky dle § 30 písm. j) zákona (dále jen „rámcová dohoda ‚Rámcová dohoda na dodávky odstřelovačských pušek SAKO TRG‘), jejíž hodnota činí 3 481 533,85 Kč bez DPH,
• rámcovou dohodu „Rámcová dohoda na dodávky samopalů PDW HaK MP7A1“ č. j. PPR-11049–20/ČJ-2023–990640 uzavřenou s vybraným dodavatelem dne 13. 7. 2023 mimo zadávací řízení na základě výjimky dle § 30 písm. j) zákona (dále jen „veřejná zakázka ‚Rámcová dohoda na dodávky samopalů PDW HaK MP7A1‘“), jejíž hodnota činí 3 522 140 Kč bez DPH, a
• rámcovou dohodu ‚Rámcová dohoda na dodávky útočných pušek HaK 416 A5 ráže 5,56×45‘ (tj. napadenou rámcovou dohodu), jejíž hodnota činí 3 455 158 Kč bez DPH.

7. Navrhovatel shrnuje dosavadní způsob zadávání veřejných zakázek na nákup zbraní zadavatelem a uvádí, že v souvislosti s postupem zadavatele již podal podnět k zahájení správního řízení, jehož šetření je Úřadem vedeno pod sp. zn. ÚOHS-P1081/2023/VZ (dále jen „podnět“). Zadavatel dle navrhovatele dlouhodobě zajišťuje dodávky zbraní a jejich příslušenství prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“) či podlimitní výjimky dle § 30 písm. j) zákona, kdy zcela rezignuje na sčítání předpokládaných hodnot, a to nejčastěji od vybraného dodavatele a dodavatele MPI CZ s. r. o., IČO 27562468, se sídlem Hornokrčská 704/13, 140 00 Praha 4 (dále jen „dodavatel MPI CZ s. r. o.“). Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel má zájem na úplném uzavření hospodářské soutěže. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na částečné poskytnutí informací ze dne 29. 9. 2023 přiložené k návrhu, v němž zadavatel uvádí, že „není možné oslovit více dodavatelů“ a že „zajišťuje udržování unifikované výzbrojní základny“. Navrhovatel dovozuje, že zadavatel bude daným způsobem postupovat i do budoucna, a uvádí, že mu v důsledku postupu zadavatele vzniká dlouhodobá újma spočívající v zamezení možnosti účastnit se férové hospodářské soutěže na dodávky zbraní.

8. Navrhovatel k návrhu přikládá přehledovou tabulku veřejných zakázek zadávaných zadavatelem v JŘBU a na základě zákonných výjimek z postupu v zadávacím řízení (dále jen „přehledová tabulka“), kterou již přiložil k podnětu. Navrhovatel poukazuje na to, že zadavatel pouze během posledních 12 měsíců uzavřel s vybraným dodavatelem mimo zadávací řízení tři výše uvedené rámcové dohody, jejichž celková hodnota činí téměř 10,5 mil. Kč bez DPH. Navrhovatel uvádí, že vzhledem k tomu, že výjimku dle § 30 písm. j) zákona je možné aplikovat pouze na podlimitní veřejné zakázky, zadavatel nezákonně dělí veřejné zakázky na nákup zbraní a jejich příslušenství tak, aby celková hodnota nákupu dosahovala těsně hodnoty pod limit nadlimitní veřejné zakázky.

9. Navrhovatel zdůrazňuje, že veřejné zakázky a rámcové dohody uvedené v přehledové tabulce nelze považovat za veřejné zakázky pravidelné povahy ve smyslu § 19 zákona, jelikož jsou zadávány s jednotícím účelem, kterým je vyzbrojení Policie České republiky (dále jen „PČR“) na základě interního dokumentu „Systemizace služebních zbraní a munice“, jak zadavatel uvedl v odpovědi na žádost o informace, která tvoří přílohu návrhu. Navrhovatel podotýká, že pro stanovení předpokládané hodnoty v souladu s § 19 zákona platí, že se musí jednat o pravidelně pořizované dodávky, které zadavatel nakupuje opakovaně a jsou trvale či opakovaně nezbytné pro jeho činnost a fungování v rámci jednoho roku, přičemž tyto podmínky v daném případě nejsou naplněny. Předpokládaná hodnota jednotlivých nákupů tak dle navrhovatele nemá být určena finančním objemem nákupů za posledních 12 měsíců, ale součtem předpokládaných hodnot smluv uzavíraných se společným jednotícím cílem, kterým je potřeba systémového přezbrojení jednotlivých útvarů PČR.

10. Navrhovatel je přesvědčen, že do předpokládané hodnoty rámcové dohody měly být zahrnuty rovněž hodnoty dalších smluv a rámcových dohod souvisejících s přezbrojením složek PČR zadaných na základě výjimek z postupu v zadávacím řízení dle § 30 písm. j) a § 31 zákona vyjmenovaných v přehledové tabulce.

11. Zadavatel se tak dle navrhovatele svým postupem opakovaně dopouští protizákonného dělení veřejných zakázek, čímž obchází svou povinnost postupovat v zadávacím řízení. Navrhovatel má za to, že výjimky z povinnosti zadávat veřejné zakázky v zadávacím řízení je nutné aplikovat restriktivně.

12. O nesouladu postupu zadavatele se zákonem dle navrhovatele svědčí také skutečnost, že zadavatel v určitých případech uzavřel rámcovou dohodu na dodávky zbraní, kterou bezprostředně poté vyčerpal jedinou prováděcí smlouvou, přestože daná rámcová dohoda byla uzavřena na dobu 24 měsíců. Navrhovatel uvádí, že se o rámcové dohody se v takových případech jedná pouze formálně, neboť rámcový prvek zde absentuje, a postup zadavatele je tak netransparentní. Dle navrhovatele daný postup zadavatele představuje obcházení § 23 odst. 1 zákona.

13. Navrhovatel upozorňuje na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 22. 12. 2020, č. j. ÚOHS-40989/2020/321/VJu, v jehož bodě 52. je uvedeno, že úmyslem a politikou zadavatele bylo a je provést přezbrojení stávajících a vyzbrojení nových útvarů PČR zbraněmi určitého výrobce, k čemuž dochází řadou dílčích smluv uzavíraných s vyloučením hospodářské soutěže. Dle navrhovatele v tomto postupu zadavatel pokračuje i nadále. Navrhovatel tvrdí, že daný úmysl zadavatele vyplývá rovněž z jednotlivých odůvodnění dřívějšího užívání JŘBU, podle nichž je cílem zadavatele generační obměna stávajících zbraní.

14. Navrhovatel dále přináší argumentaci pro případ, že by Úřad (v rozporu s názorem navrhovatele) dospěl k závěru, že předmětné nákupy mají povahu veřejných zakázek pravidelné povahy. Navrhovatel má za to, že v takovém případě by bylo nutné dovodit, že postup zadavatele je v rozporu s § 19 odst. 1 zákona, jelikož zadavatel v průběhu 12 měsíců uzavřel rámcové dohody na dodávky výrobků stejného druhu v hodnotě přesahující limit pro nadlimitní veřejné zakázky. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Úřadu ze dne 29. 11. 2022, č. j. ÚOHS-42479/2022/500, nebo na stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva zemědělství, které doporučuje zadavatelům sčítat předpokládanou hodnotu veřejných zakázek od třetího společného stupně CPV kódů. Navrhovatel má za to, že veškeré zadavatelem pořizované zbraně (krátké zbraně i pušky) a jejich příslušenství tvoří plnění stejného druhu. Navrhovatel tak tvrdí, že i pokud by bylo přistoupeno na to, že pořizované plnění má pravidelnou povahu, došlo by ze strany zadavatele k porušení zákona.

15. Navrhovatel závěrem svého návrhu shrnuje, že zadavatel uzavřením rámcové dohody bez předchozího zadávacího řízení porušil § 2 odst. 3 zákona, a žádá Úřad, aby v souladu s § 264 zákona uložil zákaz plnění rámcové dohody. 

Přehledová tabulka (příloha č. 1 návrhu)

16. V přehledové tabulce navrhovatel uvedl následující rámcové dohody a veřejné zakázky (pozn.: výčet je seřazen vzestupně podle data zadání veřejných zakázek, resp. uzavření rámcových dohod):

• veřejná zakázka „Obměna a doplnění výzbroje pro boj s terorismem“ zadávaná v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 64 písm. b) zákona na základě výzvy k podání nabídky ze dne 3. 5. 2017, na jejíž 1. část „Samopaly a pušky značky Heckler & Koch, včetně zaměřovačů Zeiss a  příslušenství – 684 souprav“ zadavatel uzavřel dne 5. 6. 2017 smlouvu č. j. PPR-7172–27/ČJ-2017–990640 s vybraným dodavatelem, a na jejíž 2. část „Odstřelovačské pušky Accuracy AX/AXMC – 12 souprav“ zadavatel uzavřel dne 21. 11. 2017 smlouvu č. j. PPR-7172–50/ČJ-2017–990640 s dodavatelem CB SERVIS CENTRUM s.r.o., IČO 48201464, se sídlem Borek 473, 373 67 Borek (dále jen „dodavatel CB SERVIS CENTRUM s.r.o.“) (dále jen „veřejná zakázka ‚Obměna a doplnění výzbroje pro boj s terorismem‘“);
• veřejná zakázka „Samopaly a pušky H&K včetně příslušenství a zaměřovačů Zeiss“ zadávaná v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 64 písm. b) zákona na základě výzvy k podání nabídky ze dne 6. 6. 2018, na jejíž plnění zadavatel uzavřel dne 3. 7. 2018 smlouvu č. j. PPR-11665–22/ČJ-2018–990640 s vybraným dodavatelem (dále jen „veřejná zakázka ‚Samopaly a pušky H&K včetně příslušenství a zaměřovačů Zeiss‘“);
• veřejná zakázka „Pistole Glock“ zadávaná v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 64 písm. b) zákona na základě výzvy k podání nabídky ze dne 19. 6. 2018, na jejíž plnění zadavatel uzavřel dne 2. 8. 2018 smlouvu č. j. PPR-9491–28/ČJ-2018–990640 s dodavatelem MPI CZ s. r. o. (dále jen „veřejná zakázka ‚Pistole Glock‘“);
• veřejná zakázka „Poutka pro ruční vrhače HaK mod. 69 A1“ zadávaná jako VZMR mimo zadávací řízení, na jejíž plnění zadavatel uzavřel dne 4. 7. 2019 smlouvu č. j. PPR-16354–13/ČJ-2019–990640 s vybraným dodavatelem (dále jen „veřejná zakázka ‚Poutka pro ruční vrhače HaK mod. 69 A1‘“);
• rámcová dohoda „Rámcová dohoda na dodávky pistolí Glock včetně příslušenství“ č. j. PPR-22272–29/ČJ-2019–990640 uzavřená mezi zadavatelem a dodavatelem MPI CZ s. r. o. dne 22. 10. 2019 v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 64 písm. b) zákona na základě výzvy k podání nabídky ze dne 17. 9. 2019 (dále jen „veřejná zakázka ‚Rámcová dohoda na dodávky pistolí Glock včetně příslušenství‘“);
• rámcová dohoda „Náhradní díly a příslušenství pro dlouhé zbraně z výzbroje Policie ČR – rámcová dohoda“ č. j. PPR-21813–26/ČJ-2019–990640 uzavřená mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem dne 14. 5. 2020 v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 64 písm. b) zákona na základě výzvy k podání nabídky ze dne 17. 4. 2020 (dále jen „veřejná zakázka ‚Náhradní díly a příslušenství pro dlouhé zbraně z výzbroje Policie ČR – rámcová dohoda‘“);
• rámcová dohoda „RD – Pistole Glock 2021–2022“ č. j. PPR-32536–25/ČJ-2020–990640 uzavřená mezi zadavatelem a dodavatelem MPI CZ s. r. o. dne 8. 3. 2021 mimo zadávací řízení na základě výjimky dle § 30 písm. j) zákona (dále jen „veřejná zakázka ‚RD – Pistole Glock 2021–2022‘“);
• rámcová dohoda „Pušky pro přesnou střelbu DMR – rámcová dohoda“ č. j. PPR-5811–26/ČJ-2021–990640 uzavřená mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem dne 29. 6. 2021 mimo zadávací řízení na základě výjimky dle § 30 písm. j) zákona (dále jen „veřejná zakázka ‚Pušky pro přesnou střelbu DMR – rámcová dohoda‘“);
• rámcová dohoda „Rámcová dohoda na pistole Glock“ č. j. PPR-3666–34/ČJ-2022–990640 uzavřená mezi zadavatelem a dodavatelem MPI CZ s. r. o. dne 31. 3. 2022 mimo zadávací řízení v režimu VZMR (dále jen „veřejná zakázka ‚Rámcová dohoda na pistole Glock‘“);
• rámcová dohoda „Rámcová dohoda na dodávky holografických zaměřovačů“ č. j. PPR-50293–19/ČJ-2022–990640 uzavřená mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem dne 9. 3. 2023 mimo zadávací řízení na základě výjimky dle § 30 písm. j) zákona (dále jen „veřejná zakázka ‚Rámcová dohoda na dodávky holografických zaměřovačů‘“);
• rámcová dohoda „Rámcová dohoda na dodávky služebních pistolí Glock“ č. j. PPR-2045–22/ČJ-2023–990640 uzavřená mezi zadavatelem a dodavatelem MPI CZ s. r. o. dne 4. 4. 2023 mimo zadávací řízení na základě výjimky dle § 30 písm. j) zákona (dále jen „veřejná zakázka ‚Rámcová dohoda na dodávky služebních pistolí Glock‘“);
• rámcová dohoda „Rámcová dohoda na dodávky odstřelovačských pušek SAKO TRG“;
• rámcová dohoda „Rámcová dohoda na dodávky samopalů PDW HaK MP7A1“;
• rámcová dohoda „Rámcová dohoda na dodávky výcvikových pistolí ‚T‘ a ‚R‘“ č. j. PPR-22158–17/ČJ-2023–990640 uzavřená mezi zadavatelem a dodavatelem MPI CZ s. r. o. dne 7. 8. 2023 mimo zadávací řízení v režimu VZMR (dále jen „veřejná zakázka ‚Rámcová dohoda na dodávky výcvikových pistolí ‚T‘ a ‚R‘“);
• rámcová dohoda „Rámcová dohoda na dodávky útočných pušek HaK 416 A5 ráže 5,56×45“.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

17. Úřad obdržel předmětný návrh dne 6. 8. 2024 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

18. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• navrhovatel,
• strany smlouvy:
• zadavatel,
• vybraný dodavatel.

19. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 8. 8. 2024.

20. Dne 16. 8. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k obsahu návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

Vyjádření zadavatele k návrhu

21. Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu předně podotýká, že na základě podnětu navrhovatele dosud nebylo zahájeno správní řízení, a uvádí, že navrhovatelem zmiňované rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 22. 12. 2020, č. j. ÚOHS-40989/2020/321/VJu, se týká veřejných zakázek zadávaných v JŘBU dle § 64 písm. b) zákona, a pro posuzovanou věc je tedy zcela nepřiléhavé.

22. Zadavatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu ze dne 12. 7. 2021, č. j. ÚOHS-23082/2021/500/AIv, a rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 21. 9. 2021, č. j. ÚOHS-31475/2021/163/PBl, která řeší stále aktuální kauzu nákupů dlouhých ručních palných zbraní zadavatelem v JŘBU, kdy tato kauza v současnosti s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 3. 2023, č. j. 4 As 31/2023–26, a rozhodnutí Krajského soudu ze dne 30. 11. 2023, č. j. 29 Af 78/2021–217, stále není dořešena (dále souhrnně též „kauza samopaly“). Zadavatel uvádí, že po rozhodnutích Úřadu v dané kauze zastavil zbývající část procesu přezbrojení, a aktuální nákupy tak slouží pouze k udržení stávající, již vybudované unifikované a nadále perspektivní majetkové základny, o čemž svědčí i velmi omezené počty pořizovaných výzbrojně technických prostředků, které jsou jen malým zlomkem celkových počtů zbraní provozovaných zadavatelem. Zadavatel podotýká, že nákupy před vydáním rozhodnutí Úřadu v kauze samopaly byly ovlivněny tehdejším domnělým výkladem zákona.

23. Ve vztahu k navrhovatelem namítanému užití výjimky pro VZMR zadavatel uvádí, že se jedná pouze o administrativní pochybení a nepřesnost ve specifikaci odkazovaných ustanovení zákona, kdy zadavatel v rámcové dohodě chybně uvedl odkaz na ustanovení zákona řešící VZMR namísto správného uvedení odkazu na § 30 zákona, který stanovuje pravidla pro užití podlimitních výjimek z povinnosti postupovat v zadávacím řízení. Zadavatel podotýká, že skutečnost, že zadavatel podlimitní výjimky [zejména výjimku dle § 30 písm. j) zákona] využívá, je navrhovateli dobře známá. Zadavatel konstatuje, že již od přípravy rámcové dohody měl v úmyslu ji uzavřít postupem dle § 30 písm. j) zákona, což vyplývá i z relevantní dokumentace. Výše uvedená administrativní nepřesnost, která je na první pohled zřejmá, dle zadavatele nemůže zapříčinit netransparentnost postupu zadavatele nebo ovlivnit naplnění podmínek pro užití výjimky dle § 30 písm. j) zákona.

24. Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu dále opakuje svou argumentaci prezentovanou již v rámci vyjádření zadavatele k podnětu ze dne 7. 11. 2023 a jeho doplněních, jejichž obsah bude shrnut níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí. Zadavatel uvádí, že jednotným důvodem jeho postupu je v obecné rovině potřeba unifikace zbrojní základny PČR, a zdůrazňuje, že napadené nákupy neslouží k rozšíření zbrojní základny, ale pouze k jejímu udržení. Zadavatel se ohrazuje proti tvrzení, že do budoucna nemá zájem na otevřenější hospodářské soutěži, a uvádí, že s periodami obměny výzbroje kalkuluje, nelze je nicméně naplánovat přesně dopředu, neboť se jedná o ryze odborná rozhodnutí vycházející z aktuálně zjištěného stavu technické a morální zastaralosti provozované techniky. S ohledem na obvyklou délku životního cyklu zbraní lze dle zadavatele kalkulovat s intervaly přezbrojení v rozmezí 20–50 let. 

25. Zadavatel uvádí, že zákonné podmínky pro využití výjimky dle § 30 písm. j) jsou v případě rámcové dohody naplněny, neboť PČR je jednotným ozbrojeným bezpečnostním sborem a předmětem rámcové dohody jsou útočné pušky HK 416 A5 určené pro potřeby ozbrojených sborů užívané k zabezpečení úkolů bezpečnosti státu.

26. Zadavatel konstatuje, že navrhovatel za jednotící účel, na jehož základě by se mělo posuzovat sčítání předpokládaných hodnot napadených rámcových dohod a veřejných zakázek, považuje záměr systémového přezbrojení bezpečnostního sboru. Dle zadavatele jsou současné nákupy zbraní realizovány za účelem udržení stávající zbrojní základny, nikoliv za účelem systémového přezbrojení.

27. Zadavatel k argumentaci navrhovatele ohledně dělení předpokládaných hodnot rámcových dohod a veřejných zakázek podotýká, že pod obecný pojem ručních palných zbraní lze podřadit neobyčejně širokou škálu konstrukčně, výrobně a funkčně zcela odlišných produktů určených ke zcela jiným úkolům, a vzájemné sloučení jejich nákupů do jedné veřejné zakázky by tudíž bylo zcela nekoncepční a neodpovídalo by smyslu zákona (obdobně jako např. sloučení nákupů všech druhů služebních dopravních prostředků). Ruční palné zbraně, jejichž nákupy navrhovatel v návrhu napadá, dle zadavatele vykazují diametrální odlišnosti v charakteru, konstrukci a určení jejich použití.

28. K rámcovým dohodám „Rámcová dohoda na dodávky odstřelovačských pušek SAKO TRG“, „Rámcová dohoda na dodávky samopalů PDW HaK MP7A1“ a „Rámcová dohoda na dodávky útočných pušek HaK 416 A5 ráže 5,56×45“ zadavatel uvádí, že předmětem těchto rámcových dohod je nákup zcela různorodé výzbroje, tedy odstřelovačských pušek, mikrorážových samopalů PDW a útočných pušek. Zadavatel konstatuje, že objem zbraní pořízených na základě daných rámcových dohod je zcela marginální (činí pouhé jednotky procent z celkového objemu daných zbraní v majetkové základně zadavatele), a je tedy evidentní, že se nejedná o rozsáhlou modernizaci či proces přezbrojování, ale o prosté udržovací nákupy za účelem obměny části opotřebených zbraní nebo za účelem krytí aktuálně navýšených potřeb s cílem zachovat akceschopnost jinak nadále perspektivní části výzbrojní majetkové základny po dobu plánovaného životního cyklu. Tyto udržovací nákupy dle zadavatele rovněž souvisí s finančními možnostmi zadavatele a objektivní nemožností plánování těchto nákupů. Zadavatel také uvádí, že je v rámci udržovacích nákupů nucen reagovat na informace z 15 organizačních složek státu, a poukazuje na nerovnoměrnou amortizaci zbraní v rámci širokého spektra jednotek a útvarů PČR. V podrobnostech zadavatel odkazuje na doplnění svého vyjádření k podnětu ze dne 11. 6. 2024.

29. Zadavatel uvádí, že odstřelovačské pušky a samopaly PDW byly do výzbroje PČR zavedeny na základě výsledků otevřených řízení dle tehdejších právních předpisů, zatímco útočné pušky na základě komparace zbraní s přihlédnutím ke zkušenostem v rámci nadnárodního protiteroristického systému. Za účelem demonstrace odlišnosti daných kategorií zbraní zadavatel odkazuje na jejich definice veřejně dostupné na internetových stránkách https://cs.wi­kipedia.org/. Zadavatel k odlišnosti jednotlivých uvedených kategorií zbraní uvádí:

„Dle všeobecně známého a užívaného dělení ručních palných zbraní do skupin (viz např. https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Paln%C3%A1_zbra­%C5%88) se jedná o zbraně:

• Odlišné kategorie/dru­hu/skupiny (Opu = odstřelovačská puška, PDW = mikrorážový „samopal“, AR = útočná puška); 
• Odlišné ráže (Opu = výkonná pušková 308W/338LM, PDW = redukovaná mikrorážová 4,6×30mm, AR = pušková mikrorážová, středního balistického výkonu, současný standard NATO pro útočné pušky 5,56×45mm);
• Odlišného balistického výkonu (Opu = 308W okolo 3500 Joule / 338 LM okolo 6500 Joule, PDW = okolo 500 Joule, AR – okolo 1500 Joule);
• Odlišné přesnosti střelby (Opu = cca 0,5–1 MOA, PDW = cca do 6 MOA, AR = cca do 4 MOA);
• Odlišného účinného dostřelu (Opu = 308W cca do 800m/ 338LM cca do 1500m, PDW = cca do 200m, AR = cca do 400–500m);
• Odlišné konstrukce (Opu = opakovací odstřelovačská puška, ruční nabíjení, klasické koncepce, se zásobovacím ústrojím před spušťadlem, PDW = automatická osobní obranná zbraň, mikrorážový „samopal“, speciální konstrukce se zásobovacím ústrojím v rukojeti, AR = automatická vojenská zbraň, útočná puška, klasické koncepce, se zásobovacím ústrojím před spušťadlem);
• Odlišného účelu užití (Opu = vysoce přesné zbraně určené k chirurgicky přesným úkolům, a to i na velké vzdálenosti, PDW = automatická osobní obranná kompaktní zbraň pro skryté nošení, pro stísněné prostory a převážně pro boj na kratší vzdálenosti, AR = útočná puška standardní vojenské koncepce pro boj na kratší a střední vzdálenosti, s předpokladem potřeby relativně vysokého balistického výkonu standardizovaného vojenského střeliva ráže 5,56×45mm.

Neexistuje zde žádná funkční souvislost mezi pořizovanými druhy výzbroje, všechny druhy (Opu = odstřelovačská puška / PDW = mikrorážový „samopal“ / AR = útočná puška) jsou užívány samostatně, zcela nezávisle na činnosti ostatních druhů (kategorií) zbraní. 

Neexistuje zde žádná technická slučitelnost mezi pořizovanými druhy výzbroje […], mj. neexistuje zde možnost využívat, byť alespoň částečně, součástkovou základnu, speciální opravárenské nářadí, dílenské manuály jiného druhu (kategorie) řešené výzbroje apod. 

Jednotlivé druhy výzbroje jsou určeny převážně pro jiné koncové uživatele, různé organizační součásti […] v rámci organizační struktury Policie ČR.

Reálný vznik nákupní potřeby pro jednotlivé druhy výzbroje vznikal zcela nezávisle, na základě konkrétní situace v oblasti dané kategorie zbraní, s personálně nestejnou odbornou základnou, v jiném časovém úseku, nákup byl v praxi realizován s ohledem na obvyklé ‚funkční cykly‘ státní správy, resp. s ohledem na příslušná rozpočtová období a jejich možnosti, kdy měl finanční prostředky pro daný účel zadavatel reálně k dispozici.“

30. Zadavatel tak konstatuje, že rámcovou dohodu a další navrhovatelem napadené rámcové dohody nepojí funkční či věcná souvislost, a to pro všechny jejich výše popsané odlišnosti, zejména však pro zcela odlišný účel použití těchto zbraní.

31. K argumentaci navrhovatele ve vztahu k veřejným zakázkám pravidelné povahy zadavatel uvádí, že nikdy netvrdil, že by napadené nákupy zbraní představovaly nákupy pravidelné povahy, ani se tímto způsobem nikdy nesnažil odůvodnit svůj postup při určování předpokládané hodnoty dotčených rámcových dohod a veřejných zakázek. 

32. Zadavatel uvádí, že součástí výzbrojní základny PČR je 23 systemizovaných kategorií a podkategorií zbraní (aktualizovaná verze systemizace kalkuluje s 20 kategoriemi), kdy každá kategorie je zastoupena zavedeným zbraňovým kompletem, přičemž se vždy jedná o unifikované a vzájemně slučitelné produkty konkrétních značek a typů, popř. odvozených variant. Výměna generace výzbroje dle zadavatele nastane v rozsahu uváděných cca 20–50 let, zpravidla po rozhodnutí o ukončení životního cyklu pro rozsáhlé opotřebení či z důvodu morální zastaralosti. Zadavatel konstatuje, že řádné hospodaření s výzbrojní majetkovou základnou vyžaduje nejen generační obměnu, ale i nepravidelné udržování zbraňových kompletů ve všech vzájemně neslučitelných systemizovaných kategoriích v řádném technickém a početním stavu, přičemž v každé kategorii musí být zachována unifikace, tj. technická a uživatelská slučitelnost provozované výzbroje, což je možné pouze aplikací konkrétních výrobků. Zadavatel tak odmítá, že by napadené veřejné zakázky představovaly veřejné zakázky pravidelné povahy. Dle zadavatele se jedná o ad hoc nákupy při respektování pravidel sčítání veřejných zakázek tvořících funkční celek a zadávaných v časové souvislosti dle § 18 odst. 2 zákona.

33. Ve vztahu k CPV kódům zadavatel uvádí, že samotná skutečnost, že zbraně spadají do stejné kategorie CPV kódů, není rozhodující pro určení, zda se jedná o jednu veřejnou zakázku. Jestliže navrhovatel požaduje, aby byly sčítány předpokládané hodnoty pistolí, pušek i samopalů, zadavatel podotýká, že se jedná o konstrukčně zcela jiné zbraně používané ke zcela jiným účelům. Zadavatel rovněž uvádí, že pistole Glock nejsou technicky ani uživatelsky slučitelné s žádnými výrobky jiných výrobců, a to nejen s dlouhými zbraněmi (odstřelovačskými puškami, puškami DMR, útočnými puškami a samopaly), ale i se zbraněmi krátkými (pistolemi a revolvery), a nemají s nimi žádnou racionální společnou vazbu, pro kterou by bylo vhodné je slučovat do jedné veřejné zakázky. Stejně tak útočné pušky, které jsou předmětem rámcové dohody, dle zadavatele nejsou technicky ani uživatelsky slučitelné s žádnými jinými výrobky pořízenými na základě navrhovatelem napadených rámcových dohod a veřejných zakázek.

34. Závěrem svého vyjádření zadavatel pro vyloučení veškerých pochybností uvádí rozhodné skutečnosti, kterými případně odůvodňuje existenci důvodů hodných zvláštního zřetele dle § 264 odst. 3 a 4 zákona spojených s veřejných zájmem, které vyžadují platnost znění rámcové dohody. Zadavatel má za to, že v případě uložení zákazu plnění rámcové dohody může být ohrožena bezpečnost České republiky.

35. Zadavatel shrnuje, že je přesvědčen, že při uzavírání rámcové dohody postupoval plně v souladu se zákonem, a navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.

Další průběh správního řízení

36. Usnesením ze dne 10. 9. 2024 stanovil Úřad zadavateli lhůtu 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, v níž měl zadavatel v souvislosti s rámcovými dohodami „Rámcová dohoda na dodávky odstřelovačských pušek SAKO TRG“, „Rámcová dohoda na dodávky samopalů PDW HaK MP7A1“ a „Rámcová dohoda na dodávky útočných pušek HaK 416 A5 ráže 5,56×45“ specifikovat, pro které konkrétní útvary v rámci organizační struktury PČR byly jednotlivé konkrétní zbraně pořizované prostřednictvím uvedených rámcových dohod určeny. Zadavatel měl ve lhůtě stanovené daným usnesením rovněž upřesnit, kolika zbraněmi příslušné kategorie disponoval v době před uzavřením každé jednotlivé uvedené rámcové dohody. 

37. Dne 16. 9. 2024 obdržel Úřad v reakci na dané usnesení vyjádření zadavatele z téhož dne.

Vyjádření zadavatele ze dne 16. 9. 2024

38. Zadavatel úvodem svého vyjádření připomíná, že při přípravě veřejných zakázek na nákup zbraní zpracovává informace z 15 organizačních složek státu (Policejní prezidium ČR a jeho útvary a jednotlivá Krajská ředitelství policie a jejich útvary), které zahrnují cca 40 000 policistů a disponují více než 50 000 provozo­vanými zbraněmi. Zadavatel dále uvádí, že přezbrojení PČR bylo nutné ve stadiu 80 % naplnění pozastavit, a veškeré zálohy zbraní a souvisejících položek byly proto rychle vyčerpány. Jakákoliv organizační změna či zjištění nevyhovujícího stavu zbraní se tedy dle zadavatele okamžitě projeví na vzniku souhrnné nákupní potřeby, která odpovídá velikosti majetkové základny v objemu cca 1,5 mld. Kč, přičemž na pouhé udržení řádného provozu této základny (nikoliv na její modernizaci) se kalkuluje s výdaji ve výši 2–3 % ceny majetkové základny ročně. To dle zadavatele znamená v nepravidelných intervalech v jednotlivých systematizovaných kategoriích zbraní realizovat výdaje na nákup unifikované výzbroje, a to až do doby generační obměny.

39. K rámcové dohodě „Rámcová dohoda na dodávky odstřelovačských pušek SAKO TRG“ zadavatel uvádí, že daný nákup byl určen „primárně pro zásahové jednotky krajských ředitelství policie (více OSS)“, a že počet zbraní dané systematizované kategorie provozovaných před uzavřením dané rámcové dohody činil 245 zbraní.

40. K rámcové dohodě „Rámcová dohoda na dodávky samopalů PDW HaK MP7A1“ zadavatel uvádí, že daný nákup byl určen „primárně pro ÚRN P ČR a omezeně i další speciální jednotky (Policejní prezídium ČR, OSS MV)“, a že počet zbraní dané systematizované kategorie provozovaných před uzavřením dané rámcové dohody činil 765 ostrých a 21 výcvikových zbraní.

41. K rámcové dohodě „Rámcová dohoda na dodávky útočných pušek HaK 416 A5 ráže 5,56×45“ zadavatel uvádí, že daný nákup byl určen „primárně pro ÚRN P ČR a omezeně i další speciální jednotky (Policejní prezídium ČR, Krajská ředitelství policie)“, a že počet zbraní dané systematizované kategorie provozovaných před uzavřením dané rámcové dohody činil 1420 zbraní.

Další průběh správního řízení

42. Usnesením ze dne 3. 10. 2024 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohli vyjádřit ke shromážděným podkladům rozhodnutí. Tuto lhůtu Úřad na žádost navrhovatele usnesením ze dne 10. 10. 2024 prodloužil do dne 17. 10. 2024.

43. Dne 17. 10. 2024 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům z téhož dne.

Vyjádření navrhovatele k podkladům

44. Navrhovatel úvodem svého vyjádření k podkladům v plném rozsahu odkazuje na svá předcházející vyjádření podaná k Úřadu. Navrhovatel konstatuje, že ze shromážděných podkladů pro rozhodnutí jednoznačně vyplývá nezákonnost postupu zadavatele, jímž zadavatel nepřijatelným způsobem omezuje hospodářskou soutěž. Dle navrhovatele k opakovanému porušování zákona ze strany zadavatele dochází v důsledku neorganizovanosti a neschopnosti zadavatele nákup zbraní jakkoli systemizovat, centralizovat a plánovat na celostátní úrovni. Navrhovatel podotýká, že je schopen plnit požadavky zadavatele dodáním zcela srovnatelného plnění, a to za finančně výhodnějších podmínek než zadavatelem preferovaná konkurence; navrhovatel konkrétně uvádí, že nabízí útočné pušky CZ BREN 2, které jsou zbraněmi stejné kategorie jako zadavatelem poptávané útočné pušky značky Heckler & Koch, přičemž obě dané zbraně používají střelivo shodné ráže, splňují stejné NATO standardy a lze na ně použít totéž příslušenství, kdy navrhovatelem nabízené útočné pušky jsou pro zadavatele významně ekonomicky výhodnější. 

45. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel de facto odůvodňuje soustavné omezování hospodářské soutěže vlastními nedostatky při plánování nákupů, přičemž přistoupením na tuto argumentaci by zadavateli bylo umožněno těžit ze svých vlastních pochybení. Dle navrhovatele skutečnost, že zadavatel nedostatečně plánuje své budoucí nákupy a pouze reaguje na ad hoc požadavky jednotlivých útvarů, nemůže zdůvodnit setrvalé omezování hospodářské soutěže. Z vyjádření zadavatele dle navrhovatele vyplývá, že je jeho zájmem nadále pokračovat v uzavírání smluv se stejnými dodavateli na dodávky zbraní stejných výrobců. Navrhovatel uzavírá, že zadavatel svým soustavným postupem mimo zadávací řízení cíleně směřuje k opakovanému uzavírání smluv bez hospodářské soutěže prostřednictvím podlimitních výjimek, přestože celková hodnota funkčně souvisejících nákupů limit pro nadlimitní veřejné zakázky významně převyšuje. Zadavatel dle navrhovatele opomíjí fakt, že výjimky z povinnosti postupovat v zadávacím řízení je třeba vykládat restriktivně.

46. Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele, podle nějž zadavatel uzavírá smlouvy na nákup zbraní s dodavateli na základě aktuálních potřeb, které nelze předvídat ani odhadnout. Navrhovatel uvádí, že lze kvalifikovaně odhadovat celkovou životnost jednotlivých zbraní a ad hoc řešení je nevhodné a dále prohlubuje současnou negativní praxi. Navrhovatel na základě svých rozsáhlých zkušeností na trhu vyjadřuje důvodné pochybnosti o tvrzení zadavatele, že zadavatel není schopen ani přibližně předpovědět období, v němž bude nutná obměna výzbroje. Navrhovatel dále uvádí, že nespatřuje důvod, proč by unifikace zbrojní základny neměla být považována za jednotící účel veřejných zakázek, neboť právě účel zajištění kompatibility a efektivní výzbroje představuje logické jednotící kritérium, které plně odpovídá principům prosazovaným Úřadem v rámci jeho rozhodovací praxe.

47. Navrhovatel se vyjadřuje také ke skutečnostem, jimiž zadavatel odůvodňuje existenci důvodů hodných zvláštního zřetele, které vyžadují platnost znění rámcové dohody. Dle navrhovatele je argumentace zadavatele účelová, neboť pořízením plně srovnatelného (a ekonomicky dokonce výhodnějšího) výrobku jiného dodavatele nemůže dojít k ohrožení bezpečnostních zájmů České republiky.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

48. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech relevantních podkladů, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastních zjištění rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

49. Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

50. Podle § 16 odst. 1 zákona zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

51. Podle § 18 odst. 1 zákona platí, že je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána

a)      v jednom nebo více zadávacích řízeních, nebo

b)      zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou.

52. Podle § 18 odst. 2 věty první zákona platí, že součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle § 18 odst. 1 zákona musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti.

53. Podle § 19 odst. 1 zákona platí, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, se stanoví jako

a)      skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo

b)      součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle písmene a).

54. Podle § 23 odst. 1 zákona platí, že pro stanovení předpokládané hodnoty rámcové dohody nebo dynamického nákupního systému je rozhodná souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému zadány.

55. Podle § 25 věty první zákona je nadlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie.

56. Podle § 2 písm. a) nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném ode dne 1. 1. 2024, činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona 3 494 000 Kč. Ve znění daného ustanovení zákona účinném ode dne 1. 1. 2022 do dne 31. 12. 2023 činil tento limit 3 653 000 Kč. Ve znění daného ustanovení zákona účinném ode dne 1. 1. 2020 do dne 31. 12. 2021 činil tento limit 3 568 000 Kč.

57. Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

58. Podle § 26 odst. 2 zákona podlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v podlimitním režimu podle části třetí, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

59. Podle § 27 písm. a) zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč.

60. Podle § 30 písm. j) zákona zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení podlimitní veřejnou zakázku   zadávanou pro ozbrojené složky České republiky, jejímž předmětem je výroba, koupě nebo oprava výrobků, jejich součástí a náhradních dílů, které jsou vzhledem ke svým charakteristickým technicko-konstrukčním vlastnostem posuzovány jako zkonstruované nebo přizpůsobené pro použití v těchto složkách nebo jsou v nich hromadně užívány k zabezpečení úkolů obrany a bezpečnosti státu. Podle znění daného ustanovení zákona účinného do dne 15. 7. 2023 platilo, že zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení podlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem je výroba, koupě nebo oprava vojenského materiálu pro ozbrojené složky České republiky.

61. Podle § 31 zákona zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 odst. 1 až 3 zákona.

62. Podle § 250 odst. 2 zákona lze po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku či rámcové dohody podat pouze návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 254 zákona, a to i bez předchozího podání námitek.

63. Podle § 254 odst. 1 písm. a) zákona platí, že návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku může podat navrhovatel, který tvrdí, že zadavatel uzavřel smlouvu bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, ačkoli byl povinen toto oznámení, předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení uveřejnit, ledaže uveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 zákona.

64. Podle § 254 odst. 3 platí, že návrh doručí navrhovatel Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 30 dnů ode dne, kdy zadavatel uveřejnil oznámení o uzavření smlouvy způsobem podle § 212 odst. 2 s uvedením důvodu pro zadání veřejné zakázky bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, nejpozději však do 6 měsíců od uzavření této smlouvy.

65. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Relevantní skutečnosti vyplývající z šetření podnětu 

66. Dne 17. 10. 2023 Úřad obdržel podnět navrhovatele. Obsahem podnětu je podezření navrhovatele, že zadavatel zadává veřejné zakázky a uzavírá rámcové dohody na nákup zbraní a jejich příslušenství v rozporu se zákonem, a to s neoprávněným využitím JŘBU a výjimek z povinnosti postupovat v zadávacím řízení. Navrhovatel v podnětu upozorňuje, že zadavatel zadával veřejné zakázky na nákup zbraní a příslušenství ke zbraním v JŘBU, ačkoliv pro to dle navrhovatele neexistovalo zákonné odůvodnění. Navrhovatel v podnětu dále napadá nezákonné užití podlimitní výjimky dle § 30 písm. j) zákona a nezákonné dělení veřejných zakázek zadavatelem, a to s obdobnými argumenty jako v návrhu. Nad rámec návrhu navrhovatel v podnětu uvádí, že zadavatel byl povinen zahrnout do předpokládané hodnoty nákupů zbraní taktéž předpokládanou hodnotu souvisejících nákupů příslušenství k těmto zbraním. Navrhovatel dále obdobně jako v návrhu napadá skutečnost, že zadavatel v určitých případech uzavíral rámcové dohody, které následně bezprostředně po jejich uzavření vyčerpal jedinou prováděcí smlouvou. Navrhovatel v podnětu rovněž stejně jako v návrhu tvrdí, že v případě napadených nákupů se nejedná o pravidelně pořizované dodávky ve smyslu § 19 zákona, nicméně pro případ, že by Úřad zastával opačný názor, navrhovatel prezentuje argumentaci, podle níž zadavatel v takovém případě postupuje rozporně s § 19 zákona, neboť veškeré zadavatelem pořizované zbraně a jejich příslušenství představují dodávky stejného druhu. Závěrem podnětu navrhovatel žádá Úřad, aby z moci úřední zahájil správní řízení o přestupcích dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

67. Navrhovatel k podnětu přiložil přehledovou tabulku, v níž uvedl rámcové dohody a veřejné zakázky shodné s těmi, které obsahuje přehledová tabulka přiložená navrhovatelem k návrhu (pozn.: přehledová tabulka přiložená k návrhu oproti přehledové tabulce, která tvoří přílohu podnětu, obsahuje navíc rámcové dohody „Rámcová dohoda na dodávky samopalů PDW HaK MP7A1“ a „Rámcová dohoda na dodávky útočných pušek HaK 416 A5 ráže 5,56×45“; tyto rámcové dohody byly navrhovatelem doplněny do aktualizované přehledové tabulky přiložené k doplnění podnětu ze dne 6. 8. 2024).

68. V textu podnětu navrhovatel nad rámec přehledové tabulky rozporuje postup zadavatele při uzavírání následujících rámcových dohod a zadávání následujících veřejných zakázek:

• veřejná zakázka „Náhradní díly pro pistole Glock“ zadávaná jako VZMR mimo zadávací řízení, na jejíž plnění zadavatel uzavřel dne 18. 3. 2021 smlouvu č. j. PPR-37591–17/ČJ-2020–990640 s dodavatelem MPI CZ s. r. o. (dále jen „veřejná zakázka ‚Náhradní díly pro pistole Glock‘“);
• rámcová dohoda „Rámcová dohoda OPu SAKO TRG 2021–2022“ č. j. PPR-1534–19/ČJ-2021–990640 uzavřená mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem dne 22. 4. 2021 mimo zadávací řízení na základě výjimky dle § 30 písm. j) zákona (dále jen „veřejná zakázka ‚Rámcová dohoda OPu SAKO TRG 2021–2022‘“);
• rámcová dohoda „Rámcová dohoda na dodávky příslušenství k pistolím Glock“ č. j. PPR-3726–17/ČJ-2022–990640 uzavřená mezi zadavatelem a dodavatelem MPI CZ s. r. o. dne 17. 3. 2022 mimo zadávací řízení v režimu VZMR (dále jen „veřejná zakázka ‚Rámcová dohoda na dodávky příslušenství k pistolím Glock‘“);
• rámcová dohoda „Rámcová dohoda na dodávky příslušenství k samopalům (HaK MP5)“ č. j. PPR-3198–18/ČJ-2022–990640 uzavřená mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem dne 4. 4. 2022 mimo zadávací řízení v režimu VZMR (dále jen „veřejná zakázka ‚Rámcová dohoda na dodávky příslušenství k samopalům (HaK MP5)‘“).

69. Dne 7. 11. 2023 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k podnětu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k podnětu“).  

Vyjádření zadavatele k podnětu

70. Ve svém vyjádření zadavatel v obecné rovině uvádí, že PČR je podle zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, jednotným ozbrojeným bezpečnostním sborem, což dle zadavatele znamená, že PČR je povinna z odborných, ekonomických i organizačních hledisek účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti zachovávat vysokou míru unifikace (technickou a uživatelskou slučitelnost) ve své výzbrojní majetkové základně. V PČR je dle zadavatele dlouhodobě aplikován model „skupinového vyzbrojení“, kdy jsou jednotně vyzbrojeny především jednotlivé okruhy uživatelů (řadová policie, exponované složky a speciální jednotky).

71. Zadavatel uvádí, že ruční palné zbraně mají velmi dlouhou délku životního cyklu, obvykle mezi 20 až 50 lety, přičemž v rámci výzbroje jednotného ozbrojeného bezpečnostního sboru musí být zachovávána maximální jednotnost provozované výzbroje, tj. zbraně vč. vybraného příslušenství.

72. Unifikace je dle zadavatele klíčová pro zajištění akceschopnosti jednotlivých složek PČR. Rozmanitost vybavení by vnesla do činnosti PČR řadu problémů a mohla by způsobit život ohrožující situace při zákrocích PČR. Zadavatel zdůrazňuje, že v těchto situacích je nezbytná bezchybná spolupráce, která je zajišťována mj. unifikovanou výzbrojí a jejím příslušenstvím, a výzbrojní technické prostředky tak musí být v maximální možné míře technicky i uživatelsky slučitelné, tedy unifikované. Zadavatel upozorňuje, že každý typ zbraně má odlišný způsob manipulace a ovládání, což platí také napříč různými výrobci zbraní s obdobnými parametry, a uvádí, že čím více zbraní musí policista umět ovládat, tím se zvyšuje riziko selhání zásahu nebo jeho nedokonalého provedení. Zadavatel podotýká, že nedokonalé použití střelné zbraní může znamenat ztráty na životech.

73. V obecné rovině tak zadavatel odůvodňuje přímé nákupy od konkrétních dodavatelů nutností unifikace výzbrojní majetkové základny.

74. Zadavatel uvádí, že po rozhodnutích Úřadu v kauze samopaly zastavil zbývající část procesu přezbrojení, a aktuální nákupy tak slouží pouze k udržení stávající, již vybudované unifikované a nadále perspektivní majetkové základny, o čemž svědčí i velmi omezené počty pořizovaných výzbrojně technických prostředků, které jsou jen malým zlomkem celkových počtů zbraní provozovaných zadavatelem. Zadavatel podotýká, že nákupy před vydáním rozhodnutí Úřadu v kauze samopaly byly ovlivněny tehdejším domnělým výkladem zákona.

75. K využití podlimitní výjimky dle § 30 písm. j) zákona zadavatel konstatuje, že omezení hospodářské soutěže je ve všech navrhovatelem napadených případech odůvodněno nutností unifikace zbrojní základny. Zadavatel se ohrazuje proti tvrzení navrhovatele, že nemá do budoucna zájem na otevřenější a transparentnější soutěži, a uvádí, že s periodami obměny výzbroje (a tedy i realizací otevřené soutěže) kalkuluje, přičemž tyto generační obměny nelze naplánovat přesně dopředu, neboť se jedná o ryze odborná rozhodnutí vycházející z aktuálně zjištěného stavu technické a morální zastaralosti provozované techniky. Zadavatel uvádí, že vzhledem k obvyklé délce životního cyklu zbraní lze počítat s intervaly přezbrojení v rozmezí 20 až 50 let. Zadavatel akcentuje, že navrhovatelem napadené nákupy slouží k pouhému udržování stávající výzbrojní základny.

76. Zadavatel souhlasí s navrhovatelem v tom, že jednotlivé napadené nákupy zbraní nepředstavují nákupy pravidelné povahy ve smyslu § 19 zákona, a uvádí, že se tímto způsobem svůj postup ani nikdy nesnažil odůvodnit. Zadavatel je navíc přesvědčen, že nelze dovodit, že by pistole a dlouhé zbraně představovaly dodávky stejného druhu, a odmítá, že by stejná kategorie CPV kódů byla rozhodující pro určení, zda se jedná o jednu veřejnou zakázku.

77. Zadavatel odmítá argumentaci navrhovatele ohledně jednotícího účelu všech napadených nákupů. Zadavatel podotýká, že skutečnost, že ve vztahu k jednomu druhu zbraní v jiném správním řízení uvedl, že jeho cílem bylo v určitém rozhodném období provést přezbrojení, neznamená, že přezbrojení provádí komplexně ve vztahu ke všem pořizovaným zbraním, nebo že jej provádí i v současnosti.

78. Ve vztahu k napadeným nákupům příslušenství zadavatel uvádí, že tyto nákupy se většinou nevztahují ke zbraním pořizovaným v rámci dotčených rámcových dohod a veřejných zakázek. Zadavatel i v této souvislosti odkazuje na potřebu unifikace výzbroje a uvádí, že u příslušenství je životnost obvykle zhruba poloviční oproti životnosti zbraní.

79. Dle zadavatele zahrnují ruční palné zbraně velmi širokou škálu technicky, uživatelsky a obchodně zcela neslučitelných výrobků se zcela rozdílnými parametry, charakteristikami a většinou nulovými společnými vazbami, přičemž takto odlišné výrobky nejsou společně pořizovány ani v obvyklé zadávací praxi. Zadavatel nákupy zbraní přirovnává k nákupům služebních dopravních prostředků, mezi něž lze zařadit taktéž širokou škálu zcela odlišných produktů určených ke zcela jiným úkolům, jejichž vzájemné sloučení do jedné veřejné zakázky by bylo zcela neúčelné a neužitečné s nulovou přidanou hodnotou pro hospodářskou soutěž (např. spojení nákupu osobních a nákladních automobilů s nákupem autobusů, čtyřkolek, motocyklů a motorových člunů).

80. K nákupům pistolí Glock zadavatel uvádí, že veřejná zakázka „Pistole Glock“ a rámcová dohoda „Rámcová dohoda na dodávky pistolí Glock včetně příslušenství“ byly reakcí na původně neplánované dodatečné navýšení potřeb v souvislosti s vynuceným posílením protiteroristického systému PČR, přičemž při jejich zadávání zadavatel postupoval dle tehdy dostupného výkladu zákona, tj. v JŘBU dle § 64 písm. b) zákona. Nákupy pistolí Glock provedené po rozhodnutích Úřadu v kauze samopaly, tedy nákupy na základě rámcových dohod „RD – Pistole Glock 2021–2022“, „Rámcová dohoda na pistole Glock“ a „Rámcová dohoda na dodávky služebních pistolí Glock“ byly dle zadavatele určeny již pouze k prostému udržení unifikované a nadále perspektivní majetkové základny, a jednalo se tedy o pořízení omezeného počtu pistolí primárně za účelem obměny již poškozených či opotřebených kusů u konkrétních součástí protiteroristického systému PČR.

81. Ve vztahu k rámcové dohodě „Rámcová dohoda na dodávky holografických zaměřovačů“ zadavatel uvádí, že dané zaměřovače nejsou určeny pro zbraně pořízené prostřednictvím navrhovatelem napadených rámcových dohod a veřejných zakázek (a nejedná se tedy o jejich příslušenství), ale pro zbraně, které jsou již řadu let intenzivně provozované. Zaměřovače byly dle zadavatele pořízeny za účelem obměny poškozených a opotřebených kusů. Obdobně se zadavatel vyjadřuje ve vztahu k veřejné zakázce „Náhradní díly a příslušenství pro dlouhé zbraně z výzbroje Policie ČR – rámcová dohoda“.

82. K rámcové dohodě „Pušky pro přesnou střelbu DMR – rámcová dohoda“ zadavatel uvádí, že pořizované pušky pro přesnou střelbu se zásadně liší od všech dalších navrhovatelem napadených zbraní, a to včetně odstřelovačských pušek, neboť se jedná o konstrukčně zcela jiné zbraně, které mají rovněž odlišné využití. Obdobnou argumentaci zadavatel používá ve vztahu k rámcové dohodě „Rámcová dohoda na dodávky výcvikových pistolí ‚T‘ a ‚R‘“, kdy v daném případě se navíc jedná o pořízení výcvikových zbraní, které se od „ostrých“ zbraní svou konstrukcí i účelem zcela zjevně liší.

83. Ve vztahu k rámcové dohodě „Rámcová dohoda na dodávky odstřelovačských pušek SAKO TRG“ zadavatel uvádí, že dané zbraně byly pořízeny primárně za účelem obměny poškozených či silně opotřebených souprav, a jedná se tedy o udržovací nákup, který vycházel z analýzy aktuálního technického stavu provozované výzbroje. Pořizované zbraně dle zadavatele rovněž nejsou technicky ani uživatelsky slučitelné s žádnými jinými navrhovatelem napadenými zbraněmi.

Další průběh šetření podnětu

84. Úřad dne 22. 4. 2024 vyzval zadavatele k doplnění jeho vyjádření k podnětu, a to v konkrétně specifikovaném rozsahu vztahujícím se zejména k nákupům pistolí Glock a také k rámcovým dohodám „Pušky pro přesnou střelbu DMR – rámcová dohoda“ a „Rámcová dohoda OPu SAKO TRG 2021–2022“. Dne 11. 6. 2024 Úřad od zadavatele obdržel požadované doplnění vyjádření k podnětu z téhož dne (dále jen „doplnění vyjádření zadavatele ze dne 11. 6. 2024“).

Doplnění vyjádření zadavatele ze dne 11. 6. 2024

85. Zadavatel v doplnění svého vyjádření předně na dotaz Úřadu uvádí, že v PČR je v současnosti provozováno celkem 9279 pistolí značky Glock. Zadavatel dále popisuje historický vývoj pořizování pistolí do výzbrojní majetkové základny PČR a uvádí, že v letech 2000–2001 došlo k otevřené soutěži na dodávku pistolí pro speciální jednotky a exponované útvary PČR, v níž byly vybrány pistole značky Glock. Vzhledem k délce životního cyklu daných zbraní dle zadavatele dosud nebyly naplněny podmínky pro nový výběr, který by znamenal nehospodárné vyřazení významné části majetkové základny, a zadavatel proto realizuje udržovací nákupy. Zadavatel uvádí, že s generační obměnou pistolí Glock kalkuloval cca od roku 2030. V současnosti by dle zadavatele nebylo kompletní přezbrojení odborně ani ekonomicky obhajitelné.

86. Zadavatel konstatuje, že při nákupech zbraní je nutné zohledňovat určitá klíčová specifika, kterými jsou nutnost respektovat politická rozhodnutí a výsledky hospodářské soutěže v delší minulosti; četné a opakované finanční restrikce a související nekontinuita přidělování finančních prostředků; nutnost zachovat v rámci jednotného ozbrojeného sboru maximální unifikaci výzbroje, a to alespoň v jednotlivých kategoriích zbraní; vývoj bezpečnostní situace zejména v souvislosti s nárůstem rizik terorismu a aktivních střelců, s nímž je spojen rychlý nárůst nároků na zbraňové systémy; a reálná situace na trhu se zbraněmi a skutečnost, že veškeré významnější dodávky zbraní pro Ministerstvo obrany jsou realizovány napřímo bez soutěže, což dle zadavatele deformuje soutěžní prostředí.

87. Zadavatel uvádí, že udržet unifikovanou zbrojní základnu v období mezi generačními obměnami vyžaduje vynaložit na její provoz cca 2 % hodnoty jejího celkového objemu, kdy dané nákupy mají udržovací charakter spočívající v obměně a dílčích doplněních zbraní. Dle zadavatele se jedná o soubor menších nákupů specifických, vzájemně často nesouvisejících výrobků pro cca 20 systematizo­vaných druhů výzbroje, přičemž dané nákupy jsou s časovým výhledem překračujícím účetní období neplánovatelné, neboť reagují až na konkrétně zjištěný stav. Zadavatel konstatuje, že v určitém období je potřeba obměny a doplnění větší, jindy minimální, což souvisí s nerovnoměrnou amortizací zbraní v rámci širokého spektra útvarů PČR a se složitou organizační strukturou PČR, která čítá 15 organizačních složek státu (v nichž působí celkem cca 40 000 policistů). Dle zadavatele je tak logickým postupem využití výjimky dle § 30 písm. j) zákona.

88. Ve vztahu k dotazu Úřadu ohledně způsobu zjišťování aktuální potřeby nákupu nových zbraní z důvodu opotřebování starých zbraní zadavatel předně konstatuje, že PČR zahrnuje Policejní prezidium se samostatnými útvary s celorepublikovou působností (v rámci organizační složky státu Ministerstva vnitra) a 14 samostatných organizačních složek státu, krajských ředitelství. Zadavatel uvádí, že se jedná o širokou škálu útvarů a jednotek s rozdílným charakterem a požadavky na výcvik policistů a s odlišnou mírou amortizace zbraní, přičemž rozdíly existují i v rámci jednotlivých organizačních součástí. Dle zadavatele není možné s větším časovým předstihem stanovit, kolik zbraní a v jakém termínu bude vyžadovat rozsáhlejší opravu nebo obměnu ani jaká bude potřeba doplnění počtu provozovaných zbraní, kdy v nepravidelných intervalech dochází v rámci 15 organizačních složek k řadě nepředvídatelných dílčích změn, z nichž některé vyžadují dodatečně a akutně navýšit počty určitých zbrojních položek, přičemž původní skladové zásoby jsou pro tyto potřeba často vyčerpány.

89. Zadavatel zároveň uvádí, že v současnosti v PČR neexistuje periodický a plošný systém pravidelných kontrol zbraní, a proto se technický stav zbraní podrobně kontroluje až na vyžádání příslušné organizační součásti. Dle výsledků kontroly je následně provedena oprava nebo je doporučeno zbraň vyměnit, přičemž pokud již neexistují skladové zásoby, zahajuje se proces udržovacího nákupu zbraní. Zadavatel konstatuje, že o nutnosti obměny zbraní zpravidla rozhoduje odborný útvar Odbor správy majetku Policejního prezidia, a to na základě informací od zbrojních dílen a charakteru konkrétních zbraňových kompletů, přičemž pro různé druhy zbraní existují různá kritéria pro jejich obměnu. Zadavatel zdůrazňuje, že potřeba obměny zbraní je nepředvídatelná. Dle zadavatele o udržovacím charakteru nákupů pistolí Glock svědčí i malý rozsah pořízených zbraní ve srovnání s jejich celkovým provozovaným objemem a rovněž počet zbraní, které byly v rozhodném časovém období z majetkové základny PČR vyřazeny. Zadavatel podotýká, že při zohlednění rezerv k doplnění jednotlivých útvarů a také dlouhodobých personálních podstavů musí udržovací nákupy logicky částečně převyšovat počet vyřazených pistolí.

90. Zadavatel dále popisuje navýšení služebních míst u zásahových a speciálních jednotek a vytvoření prvosledových hlídek v rámci posílení protiteroristického systému zejména po roce 2015, které z důvodu nutné unifikace vyžadovalo posílení výzbroje.  

91. K otázce Úřadu, z jakého důvodu zadavatel v určitých případech kompletně vyčerpal předmět rámcové dohody pouze jednou realizační smlouvou v krátké době po jejím uzavření, zadavatel uvádí, že rámcové dohody zpravidla uzavírá s určitou časovou rezervou s ohledem na maximální možné dodací lhůty, tedy s ohledem na dostupnost poptávaného zboží na zbrojním trhu, kdy dodací lhůty se mohou v různých obdobích ve vazbě na aktuální poptávku lišit. Zadavatel rovněž uvádí, že musí kalkulovat s trvalým nedostatkem a nekontinuitou disponibilních zdrojů. Zadavatel konstatuje, že pokud lze zboží dodat oproti původním předpokladům rychleji a v průběhu roku se vytvoří dostatečná finanční rezerva, je snahou zadavatele objednat zboží v co nejméně objednávkách, což je pro zadavatele logisticky výhodné.

92. Ve vztahu k rámcovým dohodám „Pušky pro přesnou střelbu DMR – rámcová dohoda“ a „Rámcová dohoda OPu SAKO TRG 2021–2022“ zadavatel uvádí, že se jedná o nákup zbraní pro zcela odlišné útvary z jiné organizační součástí PČR a z jiných důvodů, přičemž požadavky na pořízení daných zbraní nevznikly současně, ale s větším časovým odstupem. Dle zadavatele se jedná o zbraně jiného druhu i konstrukce, které jsou určeny ke zcela jiným účelům, a nejedná se tak o související plnění, které by tvořilo funkční celek.  

Další průběh šetření podnětu

93. Dne 6. 8. 2024 Úřad obdržel doplnění podnětu z téhož dne (dále jen „doplnění podnětu“). Obsahem tohoto doplnění podnětu je rozšíření podnětem napadených veřejných zakázek a rámcových dohod o rámcové dohody „Rámcová dohoda na dodávky samopalů PDW HaK MP7A1“ a „Rámcová dohoda na dodávky útočných pušek HaK 416 A5 ráže 5,56×45“.

94. Dne 26. 8. 2024 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k doplnění podnětu, které se svým obsahem prakticky shoduje s vyjádřením zadavatele k návrhu.

95. Úřad dne 6. 9. 2024 vyzval zadavatele k dalšímu doplnění jeho vyjádření k podnětu, a to ve vztahu k navrhovatelem napadeným nákupům příslušenství. Dne 16. 9. 2024 Úřad od zadavatele obdržel požadované doplnění vyjádření k podnětu z téhož dne (dále jen „doplnění vyjádření zadavatele ze dne 16. 9. 2024“).

Doplnění vyjádření zadavatele ze dne 16. 9. 2024

96. V rámci doplnění svého vyjádření zadavatel konstatuje, že o tom, zda budou pořizované položky sloučeny v jedné veřejné zakázce, rozhoduje na základě toho, zda na sebe budou dané položky u organizačních složek zadavatele reálně funkčně navázány. K nákupům pistolí značky Glock a příslušenství či náhradních dílů k pistolím značky Glock zadavatel uvádí, že pořizované zbraně a příslušenství (resp. náhradní díly) nebyly určeny ke vzájemné kompletaci, doplnění ani jinému propojení, a existence funkčního celku je tak vyloučena. Obdobně se zadavatel vyjadřuje k dalším nákupům zbraní a příslušenství ke zbraním, na jejichž možnou souvislost se Úřad v rámci své výzvy dotázal.

97. Zadavatel dále odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) ze dne 12. 6. 2024, č. j. 8 As 43/2023–52, v němž NSS dovodil, že pojem funkční celek ve smyslu § 18 odst. 2 zákona má být posuzován nad rámec obecného konstatování věcné a místní souvislosti, neboť vyjadřuje spíše provázanost či spojení určitým pojící prvkem, jímž je zejména celkový jednotící záměr zadavatele, resp. potřeba realizace všech provázaných plnění tak, aby byl naplněn celkový smysl poptávky, přičemž za společný cíl více plnění nelze považovat zcela obecné a široké cíle, které by mohly spojovat i zjevně nesouvisející veřejné zakázky. Dle zadavatele nákupy náhradních dílů určených k uvedení hotového výrobku (zbraně) do původního funkčního stavu, nákupy hotových výrobků (zbraní) v rámci nezbytného obměnění zbrojní základny a nákupy volitelných komponent k samotnému celku ve své podstatě uspokojují zcela odlišné potřeby zadavatele, a nelze proto dovodit natolik intenzivní souvislost pořizovaných výrobků, že by v nich bylo možné spatřovat funkční celek. Zadavatel zdůrazňuje, že by dle NSS jednotícím prvkem nemělo být sledování širších a zastřešujících cílů, tedy v daném případě např. zajištění vnitřní národní bezpečnosti, zajištění zbrojní základny apod. Dle zadavatele v daném případě jednotící prvek absentuje, neboť je vyloučen základním odlišným cílem pořízení předmětu daných rámcových dohod a veřejných zakázek.  

98. Zadavatel podotýká, že je vyloučeno, aby zbraň jako taková (či dokonce zbraň včetně jejího nadstavbového vybavení) byla považována za jednotnou kategorii.

99. Zadavatel dále upozorňuje, že posuzované veřejné zakázky byly zadávány na základě odlišných potřeb zadavatele, které vznikaly v rozdílném čase, přičemž zadavatel není schopen dopředu předvídat jakoukoliv potřebu pořízení komponent, náhradních dílů ani samotných zbraní (k nemožnosti předvídat vznik těchto potřeb zadavatel odkazuje na doplnění svého vyjádření ze dne 11. 6. 2024). Dle zadavatele tak není předpoklad funkčního celku naplněn ani z hlediska jednotného záměru souvisejícího s předvídatelností potřeb zadavatele.

Další průběh šetření podnětu

100. Úřad dne 18. 9. 2024 vyzval zadavatele k dalšímu doplnění jeho vyjádření k podnětu, a to ve vztahu k rámcové dohodě „Rámcová dohoda na dodávky holografických zaměřovačů“. Dne 23. 9. 2024 Úřad od zadavatele obdržel požadované doplnění vyjádření k podnětu z téhož dne (dále jen „doplnění vyjádření zadavatele ze dne 23. 9. 2024“).

Doplnění vyjádření zadavatele ze dne 23. 9. 2024

101. Zadavatel v doplnění svého vyjádření v souvislosti s rámcovou dohodou „Rámcová dohoda na dodávky holografických zaměřovačů“ uvádí, že holografické zaměřovače, jež tvoří předmět této rámcové dohody, nebyly pořízeny ke zbraním, které by zadavatel v době uzavření dané rámcové dohody plánoval pořídit (resp. ke zbraním, které tvoří předmět Úřadem prověřovaných veřejných zakázek), ale ke zbraním, jimiž zadavatel v době pořízení daných holografických zaměřovačů již léta disponoval. Zadavatel konstatuje, že i v případě pořizování příslušenství platí potřeba unifikace, a uvádí, že délka životního cyklu zbraní se pohybuje v desetiletích, zatímco u příslušenství a komponent, jako jsou holografické zaměřovače, je reálná životnost i vzhledem k větší náchylnosti k poškození či zničení obvykle nižší. Zadavatel uvádí, že v situaci, kdy zadavatel disponuje výzbrojí konkrétního produktu, je nezbytné, aby i veškeré další příslušenství zůstalo v rámci zavedených kompletů plně kompatibilní. Předmětné holografické zaměřovače byly dle zadavatele pořízeny k obměně a k doplnění již amortizovaných zaměřovačů u neúplných souprav dlouhých automatických zbraní, které byly zadavatelem již léta intenzivně provozovány. Dle zadavatele se jedná o okruh zbraní dislokovaných na celém území ČR pořízených postupně cca od roku 2001 do roku 2014.

Relevantní skutečnosti vyplývající z dokumentace související s rámcovou dohodou 

102. Rámcová dohoda byla uzavřena dne 3. 6. 2024.

103. Ze zprávy o otevírání nabídky ze dne 14. 5. 2024 vyplývá, že před uzavřením rámcové dohody byl osloven pouze jediný dodavatel, a to vybraný dodavatel. V předmětné zprávě o otevírání nabídky je rovněž uvedeno, že výzva k podání nabídky byla vybranému dodavateli odeslána dne 19. 4. 2024.

104. Z výzvy k podání nabídky ze dne 19. 4. 2024 vyplývá, že rámcová dohoda byla uzavíraná mimo zadávací řízení v režimu podlimitní výjimky dle § 30 písm. j) zákona. Tato skutečnost vyplývá rovněž z dokumentu „Rodný list veřejné zakázky“ ze dne 17. 4. 2024.

105. V čl. 1 rámcové dohody je uvedeno, že je uzavírána v souladu s § 27 a § 31 zákona.  

106. Dle čl. 2 rámcové dohody je předmětem rámcové dohody dodávka zboží specifikovaného v čl. 3 rámcové dohody následovně: „47 ks zkrácených variant útočné pušky HaK 416 A5, značky Heckler a Koch včetně příslušenství […], a to dle níže uvedené specifikace:

značka výrobce: Heckler & Koch, NCAGE: D2330,

model: 416 – 11“,

ráže: 5,56×45,

provedení: 0,1,D,

Souprava obsahuje:

1 x zbraň s mechanickými mířidly, poutky na řemen (spoušť se sníženým odporem),

1 x víceúčelový taktický popruh,

1 x zásobník na 30 nábojů,

1 x návod k obsluze v českém jazyce.“

107. Dle čl. 4 odst. 1 rámcové dohody se rámcová dohoda uzavírá na dobu určitou, a to na 36 měsíců ode dne jejího podpisu smluvními stranami. V čl. 4 odst. 2 rámcové dohody je stanoveno, že zadavatel bude od vybraného dodavatele nakupovat zboží na základě písemné výzvy k poskytnutí plnění (objednávky), kterou je vybraný dodavatel povinen písemně potvrdit do 10 pracovních dnů od jejího doručení. Dle čl. 4 odst. 3 rámcové dohody má být zboží dodáno do 500 dnů od doručení objednávky vybranému dodavateli.

108. Z dokumentu „Rodný list veřejné zakázky“ vyplývá, že předpokládaná hodnota rámcové dohody byla 3 471 074,38 Kč bez DPH.

109. Dle čl. 6 rámcové dohody činí celková cena za zboží 3 455 158 Kč bez DPH.

Relevantní skutečnosti vyplývající z dokumentace související s dalšími napadenými veřejnými zakázkami a rámcovými dohodami

110. Následující tabulka sestavená Úřadem obsahuje přehled relevantních informací o rámcových dohodách („RD“) a veřejných zakázkách („VZ“) uvedených navrhovatelem v přehledové tabulce přiložené k návrhu a rozporovaných navrhovatelem v textu podnětu, na nějž navrhovatel odkazuje prostřednictvím svého návrhu.

Posouzení věci Úřadem

111. Úřad předně k institutu uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku (resp. rámcové dohody) obecně uvádí, že podmínky pro jeho uložení upravuje ustanovení § 264 zákona, které je z hlediska systematiky zákona zařazeno mezi nápravná opatření. Na rozdíl od nápravných opatření podle § 263 zákona je však prostřednictvím daného institutu zjednávána náprava až v době po uzavření smlouvy či rámcové dohody, kdy v určitých případech může dojít ke zneplatnění smlouvy či rámcové dohody od samotného počátku. Možnost uložení zákazu plnění již uzavřené rámcové dohody tak zajišťuje efektivní nápravu situace, kdy zadavatel uzavřel rámcovou dohodu v rozporu se zákonem a je žádoucí, aby na základě takto uzavřené rámcové dohody nebylo plněno, ačkoli se jedná o zpětný zásah do práv a povinností existujícího závazku smluvních stran. Jak vyplývá z § 264 odst. 1 zákona, Úřad není oprávněn uložit zákaz plnění rámcové dohody z moci úřední, nýbrž je výlučně vázán návrhem podle § 254 zákona. Úřad tak v rámci správního řízení přezkoumá navrhovatelem napadený postup zadavatele související s uzavřením rámcové dohody a posoudí, zda jsou dány důvody pro uložení zákazu plnění předmětné rámcové dohody.

112. Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. K tomu Úřad podotýká, že zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, pokud se neuplatní některá z výjimek. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona.

113. V šetřeném případě zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem rámcovou dohodu na nákup útočných pušek mimo zadávací řízení, což navrhovatel napadá návrhem na uložení zákazu plnění rámcové dohody, neboť je přesvědčen, že zadavatel k postupu mimo zadávací řízení nebyl oprávněn, a dopustil se proto porušení § 2 odst. 3 zákona. V čl. 1 rámcové dohody je uvedeno, že je uzavírána v souladu s § 27 a § 31 zákona, tj. na základě výjimky pro veřejné zakázky malého rozsahu. Navrhovatel ve svém návrhu mj. tvrdí, že zadavatel s ohledem na hodnotu rámcové dohody, která činí 3 455 158 Kč bez DPH, zcela zjevně nebyl oprávněn postupovat mimo zadávací řízení na základě dané výjimky, jež je určena pro veřejné zakázky, jejichž předpokládaná hodnota nepřevyšuje limit dle § 27 zákona, který pro veřejné zakázky na dodávky činí 2 mil. Kč. Úřad se proto předně zabýval posouzením otázky, zda byla rámcová dohoda skutečně uzavřena v režimu VZMR a zda mohlo být její uzavření mimo zadávací řízení potenciálně odůvodněno i jinou zákonnou výjimkou.

114. Úřad v dané souvislosti uvádí, že přestože je v čl. 1 rámcové dohody konstatováno, že je daná rámcová dohoda uzavírána v souladu s § 27 a § 31 zákona, s ohledem na postup zadavatele při uzavírání rámcové dohody zachycený v relevantní do­kumentaci související s rámcovou dohodou, zejména ve výzvě k podání nabídky a v dokumentu „Rodný list veřejné zakázky“, a rovněž vzhledem k ceně předmětu plnění rámcové dohody má Úřad za jednoznačné, že uvedení ustanovení § 27 a § 31 zákona v textu rámcové dohody při odůvodňování jejího uzavření mimo zadávací řízení je zcela evidentní administrativní chybou, což je patrné i z celkového kontextu recentních nákupů zbraní a jejich příslušenství zadavatelem. Cena pořizovaných útočných pušek vyjádřená v čl. 6 rámcové dohody (3 455 158 Kč bez DPH), stejně jako předpokládaná hodnota rámcové dohody vyplývající z dokumentu „Rodný list veřejné zakázky“ (3 471 074,38 Kč bez DPH) významně převyšuje finanční limit pro veřejné zakázky malého rozsahu na dodávky dle § 27 písm. a) zákona (2 mil. Kč bez DPH) a zároveň nepřekračuje limit pro podlimitní veřejné zakázky, který ke dni uzavření rámcové dohody činil 3 494 000 Kč bez DPH. Ve výzvě k podání nabídky i v dokumentu „Rodný list veřejné zakázky“ je pak explicitně uvedeno, že rámcová dohoda je uzavírána mimo zadávací řízení na základě podlimitní výjimky dle § 30 písm. j) zákona, což rovněž odpovídá postupu, který zadavatel při nákupech zbraní a jejich příslušenství volil také v minulosti. Úřad tak na základě veškerých těchto skutečností považuje za nepochybné, že rámcová dohoda byla uzavřena mimo zadávací řízení na základě výjimky dle § 30 písm. j) zákona, nikoliv v souladu s § 27 a § 31 zákona, jak je v jejím čl. 1 chybně specifikováno. Úřad zároveň konstatuje, že předmětná administrativní chyba má v daném případě jen zcela zanedbatelný dopad, jelikož podlimitní výjimka ve smyslu § 30 písm. j) zákona i výjimka pro veřejné zakázky malého rozsahu dle § 31 zákona vedou ve vztahu k možnosti zadavatele postupovat mimo zadávací řízení de facto k témuž účinku v tom smyslu, že pokud jsou naplněny veškeré jimi stanovené podmínky, je možné zadat veřejnou zakázku vybranému dodavateli bez provedení zadávacího řízení. Výše uvedená administrativní chyba učiněná zadavatelem v textu rámcové dohody tak nemohla žádný subjekt uvést v jakkoli významný omyl, neboť obě v úvahu přicházející výjimky mají v daném kontextu obdobný charakter (absence zadávacího řízení). Dané pochybení nepochybně nemá na posouzení otázky, zda byl zadavatel oprávněn uzavřít rámcovou dohodu mimo zadávací řízení, žádný podstatný vliv, jelikož zadavatel by za předpokladu splnění všech relevantních podmínek mohl při uzavírání rámcové dohody postupovat mimo zadávací řízení na základě obou uvedených výjimek. Je tak zjevné, že daná administrativní chyba zadavatele ani zdaleka nedosahuje takové intenzity, aby sama o sobě mohla způsobit nezákonnost uzavření rámcové dohody, a tím spíše ne takovou nezákonnost, která by odůvodněně mohla vést k uložení zákazu plnění rámcové dohody. 

115. Úřad dále považuje za nutné vypořádat se s argumentací, kterou navrhovatel učinil součástí svého návrhu pro případ, že by Úřad v rozporu s názorem navrhovatele dospěl k závěru, že napadené nákupy zbraní a jejich příslušenství mají charakter veřejných zakázek pravidelné povahy ve smyslu § 19 odst. 1 zákona. Navrhovatel je přesvědčen, že pokud by mělo být přistoupeno na to, že zadavatelem pořizované plnění má pravidelnou povahu, bylo by nutné dovodit, že zadavatel při uzavírání rámcové dohody postupoval v rozporu se zákonem, jelikož v průběhu 12 měsíců uzavřel rámcové dohody na dodávky výrobků stejného druhu v hodnotě přesahující limit pro nadlimitní veřejné zakázky, a nebyl tak oprávněn postupovat mimo zadávací řízení [ani na základě podlimitní výjimky dle § 30 písm. j) zákona]. Úřad k tomuto poznamenává, že mezi zadavatelem a navrhovatelem v daném případě není sporu o tom, že navrhovatelem napadené rámcové dohody a veřejné zakázky na nákup zbraní a jejich příslušenství nelze považovat za veřejné zakázky pravidelné povahy ve smyslu § 19 odst. 1 zákona, jelikož pravidelnou povahu napadených nákupů soustavně odmítá jak navrhovatel, který je přesvědčen, že v daném případě se nemůže jednat o veřejné zakázky pravidelné povahy, neboť nejde o pravidelně pořizované dodávky, jež zadavatel nakupuje opakovaně a jsou trvale či opakovaně nezbytné pro jeho činnost a fungování v rámci jednoho roku, tak zadavatel, který trvá na tom, že nikdy netvrdil, že by předmětné nákupy představovaly nákupy pravidelné povahy, ani se tímto způsobem nikdy nesnažil odůvodnit svůj postup při určování předpokládané hodnoty dotčených rámcových dohod a veřejných zakázek. Úřadu zároveň ze strany navrhovatele ani zadavatele nebyly předloženy žádné relevantní podklady, z nichž by pravidelná povaha posuzovaných nákupů jednoznačně vyplývala, přičemž navrhovatel (který možnost, že by dané nákupy mohly představovat veřejné zakázky pravidelné povahy, kategoricky odmítá) Úřadu nepředložil žádnou argumentaci, která by o existenci pravidelné povahy předmětných rámcových dohod a veřejných zakázek jakýmkoliv způsobem vypovídala.

116. Úřad se proto dále v podrobnostech nezabýval argumentací, kterou navrhovatel ve svém návrhu přednesl pro případ dovození závěru, že napadené nákupy mají pravidelnou povahu ve smyslu § 19 odst. 1 zákona, neboť zadavatel i navrhovatel tento závěr ve vzájemně shodě odmítají, přičemž nelze ani tvrdit, že by závěr o pravidelné povaze předmětných nákupů jednoznačně vyplýval z dostupných podkladů a Úřadem zjištěných skutečností.

117. V návaznosti na výše uvedené přistoupil Úřad k posouzení stěžejní části návrhu, která spočívá v tvrzení navrhovatele, že zadavatel nebyl oprávněn uzavřít rámcovou dohodu mimo zadávací řízení ani na základě podlimitní výjimky dle § 30 písm. j) zákona, neboť dlouhodobě nezákonně dělí veřejné zakázky na nákupy zbraní a jejich příslušenství tak, aby celková hodnota nákupů dosahovala těsně hodnoty pod limit nadlimitní veřejné zakázky. Navrhovatel má za to, že do předpokládané hodnoty rámcové dohody měly být zahrnuty rovněž hodnoty dalších výše specifikovaných veřejných zakázek a rámcových dohod, jejichž předmětem bylo dle navrhovatele vzájemně obdobné plnění pořizované s jednotným cílem systémového přezbrojení jednotlivých útvarů PČR.

118. Úřad k problematice dělení veřejných zakázek v obecné rovině uvádí, že zadavatel má právo vymezit předmět veřejné zakázky dle vlastního uvážení, čemuž odpovídá také možnost rozdělení jejího předmětu na vícero částí. Při uvažovaném rozdělení veřejné zakázky je však zadavatel vždy limitován dotčenými zákonnými pravidly, k nimž se mj. řadí pravidlo o stanovování předpokládané hodnoty veřejné zakázky vyjádřené v § 18 zákona. Obsahem citovaného ustanovení zákona je pravidlo ukládající zadavateli stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky jako součet předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky, jejichž plnění společně tvoří jeden funkční celek a která jsou zadávána v časové souvislosti, kdy každá takto dělená část veřejné zakázky musí být zadávána postupy odpovídajícími výši tohoto součtu (tj. celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky). Pojem funkční celek zákon nijak blíže nedefinuje, při jeho výkladu lze ovšem vycházet z recentní rozhodovací praxe. Dle rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-20865/2021/161/TMi ze dne 24. 6. 2021 vystupuje dle platné právní úpravy při určování toho, co se rozumí jednou veřejnou zakázkou, do popředí hledisko funkce poptávaného celku, které nemusí být nutně vždy naplněno i tam, kde spolu plnění věcně, místně a časově souvisejí (a naopak může být funkční hledisko naplněno i tam, kde věcná a místní souvislost chybí). Předseda Úřadu v citovaném rozhodnutí uvádí konkrétně následující: „V současné právní úpravě však vystupuje do popředí hledisko funkce poptávaného celku, které nemusí být nutně vždy naplněno i tam, kde spolu plnění věcně, místně i časově souvisejí. Určení, zda spolu plnění souvisí tak, aby je bylo nutno sčítat podle § 18 odst. zákona, bude vždy velmi záležet na konkrétních okolnostech posuzovaných případů a charakteru předmětných plnění“. Funkční celek je tedy stěžejním faktorem pro posouzení povinnosti sčítat předpokládané hodnoty veřejných zakázek, nelze však typizovat, co daný funkční celek obecně tvoří. Jak je uvedeno výše, v každém případě může být funkční celek založen na jiných okolnostech a je proto potřeba každý případ posuzovat individuálně. Funkční celek je přitom třeba odvozovat od vzájemné provázanosti plnění v tom smyslu, zda plnění ve své komplexitě slouží jednomu účelu, odpovídá skutečnému záměru zadavatele a naplňuje jeho potřeby, které prostřednictvím veřejné zakázky hodlá uspokojit. Zároveň je rozhodující pro správné určení funkčního celku zodpovězení otázky, zda je výše uvedeného účelu (naplnění zadavatelových potřeb) dosaženo až realizací více dílčích plnění, nebo dojde k jeho naplnění již realizací jednoho (byť na první pohled dílčího) plnění.

119. Ohledně pojmu „časová souvislost“ lze odkázat na jeho výklad v komentářové literatuře: „Časová souvislost jako prvek určující jednu veřejnou zakázku je obecně zachován [rozumí se ve srovnání s předchozí právní úpravou, tj. zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů – pozn. Úřadu]. Zákonodárce zřejmě zcela záměrně nedefinoval přesně, o jakou časovou souvislost se jedná, jelikož takové pojetí je s ohledem na rozličnost možných plnění prakticky neurčitelné. Jde současně o propojení s bývalým prvkem předvídatelnosti (záměru) potřebného plnění; neboli zda je zadavateli zřejmé, zda a nakolik jednotlivá plnění, která tvoří jeden funkční celek, jsou součástí jednoho celkového projektu či záměru, který je například jen administrativně (či z důvodu financování) rozdělen na více etap. Časovou souvislostí v tomto pojetí tak může být jak doba několika dnů či týdnů, tak i doba několika měsíců a let (například v případě plánované výstavby areálu či postupného zpracování jednotlivých stupňů projektových dokumentací).“[1] „Časovou souvislostí rozumíme souvislost jednotlivých fází zadávání a realizace částí veřejné zakázky v čase. Nejjednodušším příkladem časové souvislosti je souběžná realizace jednotlivých částí veřejné zakázky, popřípadě situace, kdy na sebe realizace jednotlivých částí těsně navazuje. V časové souvislosti však mohou být i činnosti předcházející, tj. příprava zadání dané části veřejné zakázky, vlastní zadávací proces, ale i příprava vlastního projektu dané části apod. Čím je doba mezi realizací jednotlivých částí veřejné zakázky delší, tím je samozřejmě určení existence časové souvislosti obtížnější. Avšak v obecné rovině bychom za časově souvislé části veřejné zakázky tvořící funkční celek mohli považovat v případě veřejných zakázek na dodávky a služby jedno účetní období (či kalendářní rok), u veřejných zakázek na stavební práce potom období přesahující jedno účetní období (či kalendářní rok) – dle povahy konkrétních stavebních prací. U všech druhů plnění veřejných zakázek však bude záležet především na konkrétních okolnostech daného případu.“[2] Časovou souvislost tak mohou vykazovat jak veřejné zakázky, jejichž doba plnění je časově obdobná, tak i veřejné zakázky, jež na sebe časově navazují. Je třeba také přihlédnout k tomu, zda mohl zadavatel potřebu jednotlivých plnění dopředu předvídat.

120. Úřad též odkazuje na důvodovou zprávu k § 18 zákona, kde je k dělení veřejné zakázky na části uvedeno následující: „V případě zadávání části veřejné zakázky je pro postup v zadávacím řízení rozhodující předpokládaná hodnota celé veřejné zakázky. Tyto části mohou být zadávány jedním nebo více zadavateli buď v jednom zadávacím řízení rozděleném na části, nebo ve více samostatných zadávacích řízeních. V každém případě tato řízení musí odpovídat celkové hodnotě veřejné zakázky. Zákon oproti předchozí právní úpravě nestanoví výslovný zákaz dělení předmětu veřejné zakázky, a to z důvodu, že dělení veřejných zakázek není obecně zakázáno, ale novými evropskými směrnicemi spíše podporováno. Nesmí však dojít k situaci, že by zadavatel rozdělením předmětu veřejné zakázky postupoval v mírnějším režimu, což je vyjádřeno v § 18 odst. 2. Do předpokládané hodnoty se tak musí zahrnout hodnota všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v jedné časové souvislosti. Koncept jedné veřejné zakázky vychází z dosavadní judikatury, dle které je za jednu veřejnou zakázku považováno plnění, které spolu souvisí, a to na základě funkčních (věcných a místních) a časových hledisek. Podle § 18 odst. 1 a 2 je tedy nadále zakázáno věcně rozdělit předmět veřejné zakázky za účelem obcházení zákonem stanovených limitů (zejména pro nadlimitní veřejnou zakázku, podlimitní veřejnou zakázku, veřejnou zakázku malého rozsahu).“

121. Úřad dále uvádí, že jednou z prvotních fází zadávání veřejné zakázky je stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Přestože se jedná o stanovení hodnoty předpokládané, tedy pravděpodobné, nesmí ze strany zadavatele docházet k situacím, kdy by nesprávné stanovení výše předpokládané hodnoty vedlo k neoprávněnému užití některé z výjimek či mírnějšího režimu pro zadávání veřejných zakázek. Dělení předmětu veřejných zakázek jako takové je přípustné, přičemž institut rozdělení veřejné zakázky na jednotlivé části upravuje § 35 zákona. Nepřípustným se však stává ve chvíli, kdy jeho prostřednictvím dojde k obejití povinnosti stanovené zákonem, které může spočívat právě ve snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v zákoně a následné zařazení do jiné kategorie, resp. režimu veřejných zakázek. Takový postup je protiprávní právě proto, že takovýmto umělým dělením se zadavatel může dostat do situace, kdy může při zadávání (právě díky snížené předpokládané hodnotě dosažené dělením zakázky) užívat méně přísných pravidel, tj. není povinen postupovat podle některých ustanovení zákona či není povinen podle zákona postupovat vůbec.

122. Pro posouzení postupu zadavatele podle zákona je tedy rozhodující zejména celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky. Zákon v § 16 odst. 1 definuje předpokládanou hodnotu veřejné zakázky jako zadavatelem předpokládanou výši úplaty (bez zahrnutí daně z přidané hodnoty) za plnění veřejné zakázky vyjádřenou v penězích. Dotčené ustanovení    zákona dále ukládá, že předpokládanou hodnotu veřejné zakázky zadavatel stanoví buď před zahájením zadávacího řízení, nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky dle § 30 zákona. Dle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení. Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky je třeba stanovit v takové úrovni přesnosti, aby bylo možné určit, do jakého režimu (podlimitního, nadlimitního, VZMR) bude veřejná zakázka patřit. Uvažujeme-li tedy, že zadavatel směřuje k zadání veřejné zakázky bez provedení zadávacího řízení, stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky před jejím zadáním, tzn. před uzavřením smlouvy. Jestliže zadavatel hodlá předmět veřejné zakázky rozdělit, musí dbát na § 18 odst. 1 zákona, který ukládá povinnost stanovit předpokládanou hodnotu podle součtu předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky (smyslem citovaného ustanovení je zabránit umělému a účelovému snižování předpokládané hodnoty veřejné zakázky, a zabránit tak zadavatelům vyhýbat se zákonným postupům pro zadání veřejné zakázky). Zákonodárce následně v § 18 odst. 2 zákona stanoví pravidlo, co všechno je třeba podřadit pod jednu veřejnou zakázku – vše, co spolu tvoří jeden funkční celek a časově spolu souvisí.

123. K samotné problematice „dělení“ veřejných zakázek se již vedle rozhodovací praxe Úřadu opakovaně vyjádřil jak Krajský soud v Brně, tak i Nejvyšší správní soud. NSS ve svém rozhodnutí č. j. 8 As 43/2023–52 ze dne 12. 6. 2024 ve vztahu k dané problematice uvedl, že „jakkoliv důvodová zpráva naznačuje, že pro závěr o existenci funkčního celku je podstatná jen věcná a místní souvislost plnění, pojem funkční celek vyjadřuje komplexitu plnění, tj. nikoliv jejich pouhou souvislost, nýbrž spíše provázanost či spojení určitým pojícím prvkem. Tím zpravidla bude […] celkový (jednotící) záměr zadavatele, respektive potřeba realizace všech provázaných plnění tak, aby byl naplněn celkový smysl poptávky. To neznamená, že by každé plnění nemohlo sledovat také vlastní cíl, jehož význam může být dokonce sám o sobě převažující. Avšak v situaci, kdy plnění ve svém souhrnu sledují navíc také společný cíl, jedná se o zásadní indicii nasvědčující tomu, že dělení na dílčí plnění je účelové. Za společný cíl více plnění však nelze považovat zcela obecné a široké cíle, které by mohly spojovat i zjevně nesouvisející veřejné zakázky (jako příklad takového příliš širokého cíle komentářová literatura označuje například ‚zlepšení životní úrovně v obci‘ […]. Je však třeba zdůraznit, že věcná, místní a časová souvislost jednotlivých plnění zůstávají klíčovými faktory při posuzování jednoty veřejné zakázky, a to i proto, že také vypovídají právě o možném celkovém (jednotícím) záměru zadavatele. Nejedná se nicméně o samostatné podmínky, které by bylo možné považovat toliko za splněné nebo nesplněné. Mají spíše povahu hledisek, u nichž naplnění jednoho z nich v menší míře může být kompenzováno naplněním dalšího ve větší míře. Posouzení otázky, zda více plnění představuje jedinou veřejnou zakázku, je tak nadále výsledkem komplexního hodnocení všech skutkových okolností […]. Při hodnocení provázanosti jednotlivých plnění je nutno vždy zohlednit také jejich charakter. V případě běžných plnění, například v podobě poskytnutí standardního spotřebního zboží, totiž může již na první pohled samotná věcná, místní a časová souvislost vypovídat o provázanosti jednotlivých částí veřejné zakázky. Mají-li však poptávané zboží či služby uspokojit ne zcela běžné potřeby zadavatele, a ten proto poptává specifická plnění, nemusí být jejich provázanost natolik samozřejmá. V takovém případě bude často potřeba učinit podrobnější vyhodnocení záměru zadavatele, celkového smyslu poptávek či jejich ‚funkčnosti‘ ve svém souhrnu.“ 

124. V kontextu výše uvedeného je tak Úřad v nyní šetřeném případě ve vztahu k rámcové dohodě a dalším navrhovatelem napadeným veřejným zakázkám a rámcovým dohodám povinen posoudit charakter jejich plnění z hlediska jeho možné souvislosti, resp. posoudit otázku, zda předmět plnění rámcové dohody tvoří s předmětem dalších navrhovatelem napadených veřejných zakázek a rámcových dohod jeden funkční celek zadávaný v časové souvislosti ve smyslu § 18 zákona (s přihlédnutím ke skutečnosti, zda zadavatel mohl potřebu jednotlivých plnění dopředu předvídat), a vyhodnotit tak, zda se v šetřeném případě jednalo o jedinou veřejnou zakázku či nikoliv. Úřad tak přistoupí k posouzení, zda při stanovení předpokládané hodnoty rámcové dohody a související volbě režimu jejího uzavírání měla být k hodnotě předmětu rámcové dohody přičtena rovněž hodnota předmětu dalších navrhovatelem vymezených rámcových dohod a veřejných zakázek, a to jak hodnota tří rámcových dohod uzavřených v období, které relativně krátce předcházelo uzavření rámcové dohody, tj. hodnota

• rámcové dohody „Rámcová dohoda na dodávky odstřelovačských pušek SAKO TRG“,
• rámcové dohody „Rámcová dohoda na dodávky samopalů PDW HaK MP7A1“ a
• rámcové dohody „Rámcová dohoda na dodávky výcvikových pistolí ‚T‘ a ‚R‘“,

tak hodnota všech ostatních rámcových dohod a veřejných zakázek uvedených navrhovatelem v přehledové tabulce a rozporovaných v textu podnětu, na nějž navrhovatel odkazuje prostřednictvím svého návrhu, tj. hodnota

• veřejné zakázky „Obměna a doplnění výzbroje pro boj s terorismem“,
• veřejné zakázky „Samopaly a pušky H&K včetně příslušenství a zaměřovačů Zeiss“,
• veřejné zakázky „Pistole Glock“,
• veřejné zakázky „Poutka pro ruční vrhače HaK mod. 69 A1“,
• rámcové dohody „Rámcová dohoda na dodávky pistolí Glock včetně příslušenství“,
• rámcové dohody „Náhradní díly a příslušenství pro dlouhé zbraně z výzbroje Policie ČR – rámcová dohoda“,
• rámcové dohody „RD – Pistole Glock 2021–2022“,
• veřejné zakázky „Náhradní díly pro pistole Glock“,
• rámcové dohody „Rámcová dohoda OPu SAKO TRG 2021–2022“,
• rámcové dohody „Pušky pro přesnou střelbu DMR – rámcová dohoda“,
• rámcové dohody „Rámcová dohoda na dodávky příslušenství k pistolím Glock“,
• rámcové dohody „Rámcová dohoda na pistole Glock“,
• rámcové dohody „Rámcová dohoda na dodávky příslušenství k samopalům (HaK MP5)“,
• rámcové dohody „Rámcová dohoda na dodávky holografických zaměřovačů“ a
• rámcové dohody „Rámcová dohoda na dodávky služebních pistolí Glock“.

125. Ve vztahu k věcné souvislosti Úřad uvádí, že se jedná o jeden z korektivů při zjišťování, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele tvoří jedinou veřejnou zakázku, nebo několik jednotlivých veřejných zakázek. Jinak řečeno platí, že aby se optikou hlediska věcné souvislosti v praxi jednalo o jedinou veřejnou zakázku, musí předmět plnění, byť zadavatelem úmyslně nebo neúmyslně rozdělený do více veřejných zakázek, vykazovat znaky totožnosti či alespoň obdobnosti. Třebaže věcná souvislost nemůže sama o sobě (ani v prostém spojení s časovým a místním hlediskem) vést k jednoznačnému závěru o účelovém dělení předmětu plnění veřejné zakázky, stejně jako její absence nemůže tento závěr spolehlivě vyvrátit, zůstává klíčovým faktorem při posuzování jednoty veřejné zakázky, neboť může vypovídat o celkovém jednotícím záměru zadavatele a je důležitým hlediskem při posuzování komplexní provázanosti plnění, která vyjadřuje, zda plnění tvořící předmět více veřejných zakázek ve svém souhrnu představuje jeden funkční celek. Úřad se proto zabýval posouzením věcné souvislosti předmětu plnění rámcové dohody a ostatních navrhovatelem napadených rámcových dohod a veřejných zakázek.

126. Předmětem rámcové dohody je dle jejího čl. 3 dodávka 47 ks útočných pušek značky Heckler & Koch vč. příslušenství. Před uzavřením rámcové dohody zadavatel uzavřel rovněž rámcovou dohodu „Rámcová dohoda na dodávky samopalů PDW HaK MP7A1“, jejímž předmětem je dodávka 61 mikrorážových samopalů PDW značky Heckler & Koch vč. příslušenství, rámcovou dohodu „Rámcová dohoda na dodávky odstřelovačských pušek SAKO TRG“, jejímž předmětem je dodávka 11 souprav odstřelovačských pušek značky SAKO vč. příslušenství, a rámcovou dohodu „Rámcová dohoda na dodávky výcvikových pistolí ‚T‘ a ‚R‘“, jejímž předmětem je dodávka 99 souprav výcvikových pistolí T a R značky Glock vč. příslušenství. Zadavatel tak v relativně krátkém časovém horizontu uzavřel celkem čtyři navrhovatelem napadené rámcové dohody, jejichž předmětem je dodávka tří různých kategorií ručních palných zbraní – útočných pušek, mikrorážových samopalů PDW a odstřelovačských pušek – a výcvikových pistolí značky Glock.

127. Úřad konstatuje, že zadavatel se v rámci svého vyjádření k návrhu podrobně vyslovil k odlišnosti uvedených kategorií zbraní, když s podrobným technickým zdůvodněním vylíčil, že se jedná o zbraně zcela odlišného druhu, ráže, balistického výkonu, přesnosti střelby, účinného dostřelu, konstrukce a účelu užití. Úřad na základě zadavatelem poskytnutých informací dospěl k závěru, že ačkoliv útočné pušky, mikrorážové samopaly PDW a odstřelovačské pušky spojuje obecná skutečnost, že jde o dlouhé ruční palné zbraně určené pro použití v ozbrojených bezpečnostních složkách, zároveň se jedná o tři zcela odlišné kategorie zbraní, při jejichž porovnání je patrné množství významných rozdílů, ať už v jejich konstrukci a technickém provedení, nebo v jejich způsobu použití a účelu, resp. konkrétním určení, kdy odstřelovačské pušky představují vysoce přesné, ručně nabíjené zbraně používané k „chirurgicky přesným“ úkonům, a to i na velké vzdálenosti; mikrorážové samopaly PDW jsou naopak automatické osobní obranné kompaktní zbraně určené pro skryté nošení, stísněné prostory a boj na kratší vzdálenosti; zatímco útočné pušky představují automatické zbraně standardní vojenské koncepce určené pro boj na kratší a střední vzdálenosti. Je tak zřejmé, že útočné pušky se od obou dalších uvedených kategorií zbraní z věcného hlediska významným způsobem liší, neboť mají rozdílné technické vlastnosti a používají se k odlišným účelům, a předmětné tři kategorie zbraní tedy nelze považovat za totožné, vzájemně zaměnitelné ani obdobné plnění. Úřad v dané souvislosti pokládá za nezbytné poukázat rovněž na skutečnost, že navrhovatel ve svém návrhu (ani v podnětu, doplnění podnětu či jiném přípisu doručeném Úřadu) nepřednesl žádné konkrétní informace, které by výše uvedené údaje poskytnuté zadavatelem k jednotlivým dotčeným zbraním jakkoliv zpochybňovaly, ani se žádným jiným konkrétním způsobem k tvrzené podobnosti jím napadených zbraní nevyjádřil, a to ani v rovině technické či konstrukční, ani v rovině srovnatelného účelu jejich použití; pouze v rámci své argumentace ve vztahu k eventuálně dovozené pravidelné povaze napadených nákupů (jejíž existenci však, jak je uvedeno výše, navrhovatel zároveň striktně odmítá) obecně zejména s odkazem na shodu v konkrétní úrovni CPV kódů uvedl, že veškeré zadavatelem pořizované krátké i dlouhé zbraně a jejich příslušenství tvoří plnění stejného druhu, avšak nijak konkrétně nespecifikoval, na základě jakých skutečností by zadavatelem pořizované zbraně v materiální sféře měla pojit věcná souvislost. Úřad proto vychází zejména z informací, které mu poskytnul zadavatel, jenž je ve vztahu k ručním palným zbraním nezpochybnitelně expertem, nebo přinejmenším zkušeným uživatelem s mimořádně rozsáhlými odbornými znalostmi, jelikož Úřadu ze strany navrhovatele nebyl dán žádný konkrétní důvod, proč by dané informace poskytnuté zadavatelem neměl považovat za věrohodné.

128. V dané souvislosti Úřad pro srovnání odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 18. 6. 2024, č. j. ÚOHS-24063/2024/161, v němž předseda Úřadu upozornil na skutečnost, že v případě zahájení řízení na návrh je Úřad v určité míře odkázán na přezkoumávání těch pochybení, která jsou v podaném návrhu konkrétně specifikována, přičemž s ohledem na břemeno tvrzení účastníků řízení nelze v návrhu pouze zcela obecně deklarovat, že zadavatel porušil zákon, aniž by bylo zároveň dostatečně naznačeno, proč. Identifikaci pochybení zadavatele je dle předsedy Úřadu v návrhu nutno formulovat tak, aby jej bylo možno posoudit a případně i prokázat. Jestliže navrhovatel v návrhu ve vztahu k věcné souvislosti předmětu napadených rámcových dohod a veřejných zakázek přednesl toliko zcela obecnou argumentaci, Úřad se do jisté míry mohl zabývat věcnou obdobností zadavatelem pořizovaných zbraní a jejich příslušenství taktéž pouze v obecné rovině, neboť mu nepřísluší konstruovat odborné argumenty namísto navrhovatele, který ve vztahu k věcné vazbě předmětu plnění daných rámcových dohod a veřejných zakázek neposkytl žádné skutečně relevantní konkrétní informace či podklady, které by bylo možné objektivně ověřit a vyhodnotit. Navrhovatel se omezil na konstatování, že veškeré zadavatelem pořizované krátké i dlouhé zbraně a jejich příslušenství tvoří plnění stejného druhu, a to v rámci své in eventum argumentace ve vztahu k jím odmítané pravidelné povaze napadených nákupů, kdy odkázal zejména na CPV kódy jednotlivých pořizovaných zbraní a na rozhodnutí Úřadu ze dne 29. 11. 2022, č. j. ÚOHS-42479/2022/500, v rámci nějž Úřad dovodil, že nákupy nábojů určených pro sportovní účely v určitém konkrétním případě tvořily veřejné zakázky pravidelné povahy. Úřad má za nepochybné, že nelze akceptovat výklad, podle nějž veškeré ruční palné zbraně a jejich příslušenství, ať už mají jakékoliv vlastnosti a ať už se používají k jakýmkoliv účelům, bez dalšího automaticky tvoří jednotné plnění. Má-li Úřad vycházet z odborných informací poskytnutých zadavatelem, které ze strany navrhovatele nebyly na věcné úrovni nikterak zpochybněny, je zřejmé, že jednotlivé druhy pořizovaných zbraní tvoří rozmanité, vzájemně podstatně odlišné kategorie plnění, které se mezi sebou významným způsobem liší v rovině účelu použití i na úrovni technických vlastností a atributů, a jednoznačně tedy nelze tvrdit, že by ve svém celkovém souhrnu představovaly totožný či obdobný druh plnění, jehož předpokládanou hodnotu je pro účely určení režimu zadávání nutné sčítat, pouze na základě zcela obecného pojícího prvku spočívajícího ve skutečnosti, že se jedná o ruční palné zbraně, které jsou určeny k užití v ozbrojených bez­pečnostních složkách. Úřad žádnou významnější obdobnost v rámci jednotlivých kategorií navrhovatelem napadených zbraní a jejich příslušenství neidentifikoval, přičemž navrhovatel tuto obdobnost ve svém návrhu nad rámec obecných proklamací v konkrétní rovině ani netvrdil.  

129. Úřad tak uzavírá, že hledisko věcné souvislosti předmětu rámcové dohody ve vztahu k předmětu rámcových dohod „Rámcová dohoda na dodávky samopalů PDW HaK MP7A1“ a „Rámcová dohoda na dodávky odstřelovačských pušek SAKO TRG“ je naplněno pouze do té míry, že se ve všech třech případech jedná o dodávku ručních palných zbraní určených pro užití v ozbrojených bezpečnostních složkách, přičemž v konkrétnějších rovinách již Úřad věcnou souvislost předmětných kategorií zbraní s ohledem na výše uvedené skutečnosti neshledal. Úřad zároveň konstatuje, že tím spíše nelze věcnou souvislost s předmětem rámcové dohody dovodit ani ve vztahu k předmětu rámcové dohody „Rámcová dohoda na dodávky výcvikových pistolí ‚T‘ a ‚R‘“, jelikož v daném případě není naplněn ani onen základní pojící prvek v podobě skutečnosti, že se jedná o ruční palné zbraně, neboť předmětem rámcové dohody „Rámcová dohoda na dodávky výcvikových pistolí ‚T‘ a ‚R‘“ je dodávka výcvikových pistolí značky Glock, tj. de facto napodobenin ostrých pistolí, které jsou určeny toliko k nácviku používání reálných zbraní, a zjevně se tak jedná o tréninkové pomůcky, nikoliv o funkční zbraně disponující skutečnou schopností vystřelit. Úřad má za nepochybné, že cvičné pistole značky Glock nelze považovat za plnění, které by se jakýmkoliv významným způsobem podobalo útočným puškám tvořícím předmět přezkoumávané rámcové dohody, neboť zcela evidentně slouží k diametrálně odlišnému účelu a nutně se od útočných pušek musí lišit i svou celkovou konstrukcí.

130. Úřad s ohledem na výše uvedené skutečnosti dále konstatuje, že hledisko věcné souvislosti je ve vztahu k rámcové dohodě zjevně naplněno pouze v minimální míře rovněž v případě navrhovatelem napadených veřejných zakázek a rámcových dohod, jejichž předmětem jsou nákupy dalších druhů dlouhých zbraní a (ostrých) pistolí Glock, tj. veřejných zakázek „Obměna a doplnění výzbroje pro boj s terorismem“ a „Pistole Glock“ a rámcových dohod „Rámcová dohoda na dodávky pistolí Glock včetně příslušenství“, „RD – Pistole Glock 2021–2022“, „Rámcová dohoda OPu SAKO TRG 2021–2022“, „Pušky pro přesnou střelbu DMR – rámcová dohoda“, „Rámcová dohoda na pistole Glock“ a „Rámcová dohoda na dodávky služebních pistolí Glock“. Je zřejmé, že jestliže útočné pušky tvoří kategorii zbraní podstatně odlišnou od mikrorážových samopalů PDW a odstřelovačských pušek, musí se významným způsobem lišit rovněž od samopalů a pušek pro přesnou střelbu DMR, které se dle informací poskytnutých zadavatelem taktéž vyznačují rozdílným určením a technickými vlastnostmi, a tím spíše také od pistolí značky Glock, jež se již na první pohled jeví z hlediska své konstrukce a účelu jako zcela zřetelně odlišné. Úřad nicméně podotýká, že v případě daných veřejných zakázek a rámcových dohod lze existenci funkčního celku spolehlivě vyloučit již na základě absence časové souvislosti, k čemuž bude blíže pojednáno dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí. Úřad se dále zabýval potenciální mírou naplnění hlediska věcné souvislosti předmětu rámcové dohody ve vztahu k navrhovatelem napadeným nákupům příslušenství ke zbraním, přičemž shledal, že útočné pušky zcela zjevně nemohou být jakýmkoliv způsobem kompatibilní s příslušenstvím a náhradními díly k pistolím značky Glock (tj. s předmětem veřejné zakázky „Náhradní díly pro pistole Glock“ a rámcové dohody „Rámcová dohoda na dodávky příslušenství k pistolím Glock“), s poutky pro ruční vrhače (tj. s předmětem veřejné zakázky „Poutka pro ruční vrhače HaK mod. 69 A1“) ani s příslušenstvím k samopalům (tj. s předmětem rámcové dohody „Rámcová dohoda na dodávky příslušenství k samopalům (HaK MP5)“), neboť se nepochybně jedná o příslušenství určené pro zcela odlišné typy zbraní (resp. v případě veřejné zakázky „Poutka pro ruční vrhače HaK mod. 69 A1“ dokonce o příslušenství určené pro použití s ručními vrhači, nikoliv s ručními palnými zbraněmi). Předmět rámcových dohod „Náhradní díly a příslušenství pro dlouhé zbraně z výzbroje Policie ČR – rámcová dohoda“ a „Rámcová dohoda na dodávky holografických zaměřovačů“ pak z funkčního celku opět vylučuje zejména chybějící časová souvislost, jak bude popsáno dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

131. Ve vztahu k časové souvislosti Úřad obecně uvádí, že je nutno k jejímu posouzení přistoupit striktně kazuisticky, neboť, jak již bylo řečeno výše, vždy záleží na konkrétních okolnostech daného případu. Časová souvislost není přesně ohraničená určitým pevně stanoveným okamžikem, ale je vždy nutno přihlížet k různým okolnostem a specifickým podmínkám konkrétního případu, k čemuž Úřad sděluje následující. V šetřené věci byla posuzovaná rámcová dohoda uzavřena dne 3. 6. 2024, zatímco k zadání dalších navrhovatelem napadených veřejných zakázek a rámcových dohod, jejichž předmět dle navrhovatele tvoří s předmětem přezkoumávané rámcové dohody funkční celek, došlo v období ode dne 5. 6. 2017 do dne 7. 8. 2023. Je zřejmé, že ad hoc nákup útočných pušek uskutečněný v červnu roku 2024 za účelem udržení stávající unifikované majetkové výzbrojní základny (tj. za účelem obměny konkrétních opotřebovaných zbraní či jejich doplnění v reakci na konkrétní navýšení potřeb s cílem zachování nadále perspektivní unifikované výzbroje) nemůže racionálně časově souviset s nákupy nejrůznějších druhů zbraní a jejich příslušenství realizovanými v období od roku 2017 do první poloviny roku 2023, ať už byly určeny k systémovému přezbrojení PČR (v letech 2017–2020) nebo rovněž k zachování unifikované výzbroje prostřednictvím ad hoc obměny či doplnění jednotlivých konkrétních zbraní. Úřad akcentuje, že časovou souvislost lze ve vztahu k výše uvedeným nákupům vyloučit zejména s ohledem na povahu přezkoumávané rámcové dohody, která byla uzavřena ad hoc za účelem uspokojení potřeby zachování unifikace konkrétní kategorie provozovaných zbraní (jež musí být udržována nahrazováním opotřebovaných zbraní, k němuž dochází mimo jakékoliv pravidelné intervaly na základě aktuálně zjištěných požadavků, a dílčím doplňováním zbraní probíhajícím rovněž dle zpravidla nepředvídatelných nárůstů relevantních potřeb), přičemž nelze dovodit, že by vznik dané konkrétní potřeby bylo možné předem dlouhodobě anticipovat, resp. že by zadavateli v době, kdy realizoval předcházející nákupy, muselo být jasné, že mu vyvstane konkrétní potřeba uzavřít i přezkoumávanou rámcovou dohodu, resp. kdy a v jakém rozsahu ke vzniku této potřeby dojde.

132. Úřad k danému závěru dospěl jak ve vztahu k veřejným zakázkám a rámcovým dohodám, jejichž předmětem byl nákup zbraní (či příslušenství) zcela odlišné kategorie, které se od útočných pušek na úrovni své konstrukce, charakteru a účelu podstatným způsobem liší, tak ve vztahu k rámcové dohodě „Samopaly a pušky H&K včetně příslušenství a zaměřovačů Zeiss“, na základě níž došlo k pořízení nejen samopalů a zaměřovačů, ale také právě útočných pušek. Ačkoliv útočné pušky nepochybně představují jednotnou kategorií zbraní, je nutné zohlednit, že daná rámcová dohoda byla uzavřena dne 3. 7. 2018, a nelze tak pochybovat o tom, že její předmět a předmět přezkoumávané rámcové dohody (také s ohledem na zcela odlišný účel jejich pořízení – přezbrojení vs. zachování unifikované výzbrojní základny) jednoznačně nemohou být vzájemně časově provázány. Stejně tak lze dovodit absenci časové souvislosti předmětu rámcové dohody ve vztahu k předmětu rámcové dohody „Náhradní díly a příslušenství pro dlouhé zbraně z výzbroje Policie ČR – rámcová dohoda“, na základě níž sice byly pořízeny náhradní díly, příslušenství a další komponenty určené pro zbraňové komplety dlouhých zbraní, mezi něž se v obecné rovině řadí i útočné pušky, k uzavření předmětné rámcové dohody však došlo dne 14. 5. 2020, a je tak zřejmé, že tato rámcová dohoda s přezkoumávanou rámcovou dohodou postrádá jakoukoliv časovou souvislost. Vzhledem k časovému odstupu více než čtyř let od uzavření rámcové dohody na pořízení útočných pušek nedává logický smysl, aby dané příslušenství bylo zakoupeno pro použití s těmito konkrétními zbraněmi. K obdobnému závěru lze dojít ve vztahu k rámcové dohodě „Rámcová dohoda na dodávky holografických zaměřovačů“ uzavřené dne 9. 3. 2023. Z vyjádření zadavatele je zřejmé, že dané holografické zaměřovače nebyly nakoupeny pro použití s útočnými puškami, které mají být pořízeny na základě přezkoumávané rámcové dohody (která navíc byla uzavřena více než rok po pořízení daných holografických zaměřovačů), ale naopak byly určeny pro použití se zbraněmi, jimiž zadavatel v době pořízení předmětných holografických zaměřovačů již léta disponoval, jelikož daný nákup byl proveden s cílem doplnění již amortizovaných zaměřovačů u neúplných souprav dlouhodobě intenzivně provozovaných dlouhých automatických zbraní. Nepochybně nelze o časové souvislosti (resp. celkově o existenci funkčního celku) uvažovat v situaci, kdy bylo za účelem nahrazení opotřebované části výzbroje nakoupeno příslušenství určené pro již provozované zbraně, načež po více než roce došlo k nepředvídatelnému ad hoc nákupu nových útočných pušek určených k zachování unifikace výzbrojní základny, které nikdy nebyly zamýšleny k použití s danými zaměřovači, jež v té době již zhruba rok sloužily s jinými, dlouhodobě zavedenými zbraněmi.

133. Úřad tak uzavírá, že hypotetickou možnost existence časové souvislosti (jež však s ohledem na výše popsanou nepředvídatelnost nákupů stále vykazuje značnou míru spekulativního charakteru) v daném případě shledal pouze ve vztahu k rámcovým dohodám uzavřeným v horizontu zhruba jednoho roku před uzavřením přezkoumávané rámcové dohody, tj. ve vztahu k rámcovým dohodám „Rámcová dohoda na dodávky odstřelovačských pušek SAKO TRG“ (uzavřena dne 15. 6. 2023), „Rámcová dohoda na dodávky samopalů PDW HaK MP7A1“ (uzavřena dne 13. 7. 2023) a „Rámcová dohoda na dodávky výcvikových pistolí ‚T‘ a ‚R‘“ (uzavřena dne 7. 8. 2023), u nichž již Úřad výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí vyloučil naplnění hlediska věcné souvislosti. 

134. Ve vztahu k funkční souvislosti Úřad v obecné rovině uvádí, že její existence či naopak absence se dovozuje zejména na základě účelů a jednotného cíle, pro něž jsou veřejné zakázky zadávány. Úřad podotýká, že tento účel nemůže být příliš obecného a širokého rázu, neboť v takovém případě by byli zadavatelé nuceni sčítat předpokládané hodnoty plnění, která spolu fakticky nesouvisejí. Při zhodnocení funkční souvislosti u nyní šetřených rámcových dohod a veřejných zakázek je nutné pohlížet na celkový záměr pořízení dotčených zbraní a jejich příslušenství, přičemž odhlédne-li Úřad od dávnějších nákupů realizovaných v letech 2017–2020, jež byly určeny k přezbrojení jednotlivých útvarů PČR (což zadavatel nikterak nepopírá), je zřejmé, že vzhledem k přerušení procesu přezbrojení v důsledku rozhodnutí Úřadu a předsedy Úřadu v kauze samopaly bylo účelem veškerých následných rámcových dohod a veřejných zakázek na dodávky zbraní a jejich příslušenství udržování provozuschopné unifikované výzbroje. Zadavatel v rámci svých vyjádření opakovaně zdůrazňuje, že veškeré aktuální nákupy provedené po zastavení zbývající části procesu přezbrojení slouží pouze k udržení stávající, již vybudované unifikované a nadále perspektivní majetkové výzbrojní základny, o čemž svědčí i velmi omezené počty pořizovaných výzbrojně technických prostředků, které jsou jen malým zlomkem celkových počtů zbraní provozovaných zadavatelem. Úřadu nebyl dán žádný důvod o tomto tvrzení zadavatele pochybovat. Jestliže navrhovatel poukazuje na to, že zadavatel v rámci konkrétního správního řízení v minulosti uvedl, že jeho cílem v určitém rozhodném období bylo provést přezbrojení složek PČR, Úřad konstatuje, že pouze na základě této skutečnosti přirozeně nelze bez dalšího dovodit, že zadavatel za stejným účelem realizoval i veškeré další nákupy zbraní a jejich příslušenství, zvláště v situaci, kdy nutností přezbrojení zadavatel odůvodňoval svůj postup v rámci JŘBU, který následně přestal být ze strany zadavatele uplatňován. Úřad akceptuje deklaraci zadavatele, podle níž byl proces systémového přezbrojení PČR po prvotních rozhodnutích v kauze samopaly zastaven, a to i s ohledem na to, že o dané skutečnosti jednoznačně svědčí také srovnání objemů pořizovaného plnění. Zatímco předmětem veřejných zakázek na nákup zbraní a souvisejícího příslušenství zadávaných v JŘBU v období let 2017–2020 bylo poměrně velké množství výzbroje významné finanční hodnoty (684 souprav samopalů a pušek; 605 souprav samopalů a pušek; 1486 souprav pistolí Glock; 2300 souprav pistolí Glock; 7289 ks náhradních dílů, příslušenství a dalších komponentů pro zbraňové komplety dlouhých zbraní), předmětem následných nákupů realizovaných v období od roku 2021 byl řádově nižší objem nakupovaného plnění, který zároveň tvoří pouze malou část z celkového množství daného plnění v dispozici zadavatele. Pro ilustraci lze uvést, že přezkoumávaná rámcová dohoda směřuje k pořízení 47 ks útočných pušek, což činí cca 3,3 % z celkového počtu zbraní dané kategorie provozovaných před uzavřením dané rámcové dohody (1420 zbraní); předmětem rámcové dohody „Rámcová dohoda na dodávky odstřelovačských pušek SAKO TRG“ je 11 souprav odstřelovačských pušek, což představuje přibližně 4,5 % z celkového počtu zbraní předmětné kategorie, jimiž zadavatel disponoval před uzavřením dané rámcové dohody (245 zbraní); a rámcová dohoda „Rámcová dohoda na dodávky samopalů PDW HaK MP7A1“ byla uzavřena za účelem pořízení 61 ks mikrorážových samopalů, což odpovídá zhruba 8 % z celkového počtu zbraní dané kategorie, jež byly zadavatelem v době před uzavřením dané rámcové dohody provozovány (765 zbraní). Úřad uzavírá, že účelem přezkoumávané rámcové dohody na nákup útočných pušek (stejně jako dalších navrhovatelem napadených rámcových dohod a veřejných zakázek realizovaných v období od roku 2021) nepochybně nebylo systémové přezbrojení složek PČR, ale udržování provozuschopné unifikované zbrojní majetkové základny, které spočívá zejména v nutné obměně opotřebovaných či poškozených zbraní, kdy tato obměna vzhledem k zadavatelem popsanému systému ad hoc kontrol technického stavu výzbroje probíhá zcela nepředvídatelně na základě nepravidelně zjišťovaných aktuálních potřeb jednotlivých útvarů a jednotek PČR, a rovněž v částečných doplněních zbraní a jejich příslušenství v návaznosti na dílčí navyšování potřeb například v podobě personálních posílení jednotlivých útvarů v důsledku změn bezpečnostní situace v České republice. Úřad v návaznosti na vyjádření navrhovatele k podkladům pro úplnost konstatuje, že skutečnost, že zadavatel při zjišťování svých potřeb spočívajících v nutnosti obměny a dílčích doplnění jednotlivých součástí výzbrojní majetkové základny nepostupuje systematicky, ale ad hoc, resp. že kontroluje technický stav zbraní v nepravidelných intervalech na základě aktuálních potřeb konkrétních útvarů a jednotek PČR, Úřadu nepřísluší hodnotit ve smyslu posuzování, zda takový postup může představovat nedostatek schopností či organizace ze strany zadavatele. Úřadu nebyl dán žádný relevantní důvod, proč by měl považovat tvrzení zadavatele vztahující se k jeho postupu při zjišťování potřeb obměny a doplnění zbraní za nedůvěryhodné, a nepochybuje tedy o tom, že zadavatel předmětným způsobem skutečně fakticky postupuje, z čehož lze dovodit, že jednotlivé nákupy určené k udržení unifikace výzbrojní majetkové základny je vzhledem k reálné situaci na straně zadavatele nutné považovat za dlouhodobě nepředvídatelné. Postup zadavatele, který může být ovlivněn řadou interních i externích faktorů, nelze z hlediska zákona o zadávání veřejných zakázek bez dalšího považovat za neoprávněný, a není tedy na místě tvrdit, že by zadavateli bylo umožněno těžit z jeho vlastních pochybení.

135. Úřad podotýká, že výše uvedený účel v podobě unifikace výzbroje je nutné považovat za zcela legitimní, neboť unifikace výzbrojní majetkové základny jednotného bezpečnostního ozbrojeného sboru je nezbytná pro jeho činnost a efektivní fungování. Jedná se o závěr, který byl již Úřadem aprobován v rozhodnutí ze dne 29. 9. 2022, č. j. ÚOHS-33803/2022/500, v němž je mj. citováno stanovisko Univerzity obrany ze dne 9. 6. 2022, podle nějž je unifikace výzbroje „příležitostí k dosahování vyšší operační efektivnosti na všech úrovních (sbor, jednotka, jednotlivec). Unifikace přispívá k vyšší míře připravenosti sil, ale i bezpečnosti při výcviku. Toto se následně pozitivně promítá i do úrovně bojeschopnosti jednotek, útvarů i vyšších organizačních celků. Shodná výzbroj umožňuje vyšší míru interoperability mezi sbory a jednotkami, např. výměnu personálu mezi jednotkami, doplnění vyšších celků celými jednotkami apod. Největší přínos unifikace výzbroje však leží v oblasti logistického zabezpečení. Unifikace významnou měrou ovlivňuje celkovou hospodárnost ozbrojených sil. Unifikací výzbroje se snižují náklady na pořizování náhradních dílů, školení dílenských specialistů a na pořizování mechanizačních a dílenských prostředků. Dále se zmenšuje sortiment pořizované munice, což v konečném důsledku snižuje finanční nároky na její pořizování, vyskladňování a zásobování v operaci. Celkově se zjednodušují logistické řetězce a posiluje schopnost udržitelnosti sil v operacích, což je jedním z rozhodujících aspektů ovlivňujících výsledek ozbrojených konfliktů.“ Univerzita obrany v předmětném stanovisku dále uvádí, že „nedostatek unifikace při fungování ozbrojených sborů je potřebné hodnotit především z pohledu plnění úkolů v operačním nasazení. Je nezbytné uvažovat z pohledu maximalizace operační efektivnosti dané jednotky či sboru. Nízká úroveň unifikace ozbrojených sborů a sil negativně působí na jejich udržitelnost. Logistická podpora tak musí být schopna zabezpečit podporu několika zbraňovým systémům současně. V případě palných zbraní se jedná především o zabezpečení odpovídající municí a náhradními díly. Rizikem v zásobování municí je např. dodání munice pro jiný typ pistole než ten, kterým je jednotka vyzbrojena. Nedostatek unifikace dále zvyšuje nároky na vyšší sortiment pořizovaných náhradních dílů, mechanizačních a dílenských prostředků, vyšší nároky na školení dílenských specialistů, školení instruktorů a dalšího personálu. Může dojít k nekompatibilitě (snížení interoperability) mezi jednotlivci nebo jednotkami, což může mít za následek ztížení plnění stanovených úkolů, které před danou ozbrojenou složkou stojí.“ Na tomto místě lze rovněž podotknout, že z pohledu zadavatele je unifikace klíčová pro zajištění akceschopnosti jednotlivých složek PČR, jelikož zajišťuje bezchybnou spolupráci při jejich zákrocích, a výzbrojní technické prostředky tak musí být v maximální možné míře technicky i uživatelsky slučitelné, tedy unifikované. Zadavatel upozorňuje, že každý typ zbraně má odlišný způsob manipulace a ovládání, což platí také napříč různými výrobci zbraní s obdobnými parametry, a uvádí, že čím více zbraní musí policista umět ovládat, tím se zvyšuje riziko selhání zásahu nebo jeho nedokonalého provedení, což může znamenat ztráty na životech.

136. Úřad v rámci svého výše citovaného rozhodnutí legitimnost potřeby unifikace výzbroje potvrdil, když konstatoval, že „požadavek na unifikaci výzbroje je oprávněnou potřebou zadavatele a omezení hospodářské soutěže tímto požadavkem je tak v obecné rovině oprávněné.“ Úřad nicméně upozornil, že „potřeba unifikace výzbroje neopravňuje zadavatele k tomu, aby zcela a v zásadě na neomezenou dobu vyloučil hospodářskou soutěž. Je zřejmé, že zadavatel při svém postupu musí sledovat mimo jiné dva v zásadě do značné míry protichůdné cíle: dosáhnout unifikace výzbroje a dostát svým povinnostem zadávat veřejné zakázky pokud možno v co nejširší soutěži. Konflikt těchto dvou cílů však nelze vyřešit naprostou rezignací na jeden z nich, naopak je třeba v zadavatelské praxi postupovat tak, aby byly šetřeny oba pokud možno v co největší míře. Proces unifikace je tak třeba založit na otevřené soutěži, kterou je nutné periodicky (tj. po skončení životnosti vysoutěžené výzbroje) opakovat, jinými slovy je nutné, aby existoval určitý transparentní cyklus přezbrojování. Přitom samozřejmě není vyloučeno, aby v rámci jednoho cyklu docházelo k ‚dokupování‘ výzbroje (chybějící např. v důsledku navýšení počtu jejich uživatelů, v důsledku nahodilých ztrát apod.) právě i s odkazem na konkrétní výrobky, kdy takový odkaz je legitimizován právě potřebou udržet jednotnost používané výzbroje. Pokud by však transparentní cyklus přezbrojování neexistoval, hrozí, že dojde k zacyklení nákupu zbraní od jednoho dodavatele, čímž by byla hospodářská soutěž vyloučena prakticky do nekonečna. V takovém případě pak nelze důvod pro požadavek na dodání konkrétního výrobku spočívající v unifikaci výzbroje, byť v obecné rovině objektivní a oprávněný, označit za legitimní, neboť je využit mimořádně extenzívně s důsledkem absolutního vyloučení hospodářské soutěže v podstatě ‚na vždy‘.“ Úřad tak v návaznosti na uvedené závěry konstatuje, že byť je nepochybně třeba unifikaci založit na otevřené soutěži, kterou je nutné po skončení životnosti výzbroje periodicky opakovat, pro účinné zajištění unifikace v období mezi provedením těchto periodicky opakovaných otevřených soutěží zjevně není možné realizovat otevřenou soutěž na veškerá drobná doplnění a obměny zadavatelem vlastněných zbraní a jejich příslušenství, neboť s ohledem na potřebu jednotnosti výzbroje by při každém jednotlivém opotřebení či nutnosti dílčího doplnění bylo de facto nutné poptávat výměnu celé zbrojní základny (v rámci příslušné kategorie zbraní), což by evidentně bylo nehospodárné, neefektivní a směřovalo by to proti smyslu a účelu zákona, stejně jako proti veškerým principům nakládání s veřejnými prostředky. Úřad s odkazem na své výše učiněné závěry uvádí, že zadavatel aktuálně zjevně provádí pouze udržovací nákupy s účelem zachování provozuschopnosti nadále perspektivní unifikované zbrojní základny, a jedná se tedy o zmíněné „dokupování“ výzbroje, přičemž zadavatel počítá s periodickým cyklem přezbrojování prostřednictvím otevřené soutěže, jehož pravidelnost je založena na délce životnosti zbraní, jež činí mezi 20 až 50 lety. Dle Úřadu tedy s ohledem na veškeré výše uvedené skutečnosti nelze dovodit, že by snaha zadavatele o udržení unifikované výzbrojní základny prostřednictvím dílčích doplňujících a obměňujících nákupů zbraní stejných výrobců byla nelegitimní či neoprávněná, nebo že by v důsledku postupu zadavatele docházelo k postupnému systematickému přezbrojování či k setrvalému omezování hospodářské soutěže. V reakci na vyjádření navrhovatele k podkladům pak Úřad pro úplnost konstatuje, že zadavatel netvrdí, že by nedokázal kvalifikovaně odhadnout celkovou životnost jednotlivých zbraní, ale naopak kalkuluje s výše uvedenou životností v délce cca 20 až 50 let, přičemž vzhledem k výše popsanému způsobu ověřování technického stavu jednotlivých zadavatelem provozovaných zbraní je zřejmé, že zadavatel potřebu obměny opotřebované výzbroje skutečně zjišťuje ad hoc, aniž by byl schopen v dlouhodobém výhledu předpovědět, kdy která konkrétní zbraň dosáhne takové míry amortizace či poškození, že bude nutné přistoupit k její výměně. Úřad ve vztahu k vyjádření navrhovatele k podkladům taktéž uvádí, že vzhledem k Úřadem aprobované nezbytnosti zajištění unifikace výzbrojní majetkové základny je zjevné, že navrhovatelem nabízené útočné pušky by nedokázaly naplnit potřeby zadavatele spočívající v nutnosti dílčí obměny a doplnění již provozovaných útočných pušek odlišné značky a výrobce takovým způsobem, aby byla efektivně zajištěna unifikace v rámci dané kategorie zbraní. 

137. Úřad dále podotýká, že udržování unifikované majetkové zbrojní základny jakožto celku nelze považovat za jednotný cíl, který by automaticky indikoval existenci funkční souvislosti pořizovaného plnění. Úřad je přesvědčen, že v daném kontextu se jedná o účel, jehož povaha je příliš široká a obecná na to, aby bylo možné bez dalšího dovodit, že veškeré plnění, které bylo v rámci snahy o dosažení daného cíle pořízeno, musí nezbytně představovat jedinou veřejnou zakázku, resp. že při volbě režimu zadávání bylo nutné předpokládanou hodnotu všech těchto plnění sčítat. Úřad konstatuje, že k unifikaci výzbroje logicky dochází zejména na úrovni jednotlivých systematizovaných kategorií zbraní, které se, jak již bylo podrobně vylíčeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, vzájemně podstatně liší svými vlastnostmi, konstrukcí a zejména účelem použití. Jestliže unifikace spočívá v zajištění technické a uživatelské slučitelnosti provozované výzbroje, je zřejmé, že tuto slučitelnost nelze zajistit napříč jednotlivými vzájemně se podstatně lišícími kategoriemi zadavatelem užívaných zbraní, které se vyznačují zcela rozdílným charakterem i praktickým určením. Každý jednotlivý nákup, který zadavatel realizoval s obecným cílem udržení unifikované majetkové zbrojní základny PČR, tak měl svůj vlastní specifický účel – doplnit či obměnit výzbroj tak, aby byla zachována unifikace v rámci dané konkrétní kategorie zbraní, a to v návaznosti na vznik nepředvídatelných potřeb v podobě amortizace či nutnosti dílčího doplnění daných konkrétních zbraní. Je tedy možné uzavřít, že přezkoumávaná rámcová dohoda neměla na rozhodující úrovni společný účel s historickými nákupy určenými k systémovému přezbrojení jednotlivých útvarů PČR (neboť její předmět nikdy neměl sloužit k přezbrojování), ani s dalšími nákupy realizovanými v rámci obecného cíle udržení unifikované zbrojní základny (jelikož jejím účelem bylo zachování unifikace v rámci kategorie útočných pušek, zatímco ostatní nákupy měly napomoct udržení unifikace zcela odlišných kategorií zbraní). Úřad tak dospěl k závěru, že v daném případě nemohlo být dosaženo významného naplnění hlediska funkční souvislosti předmětu přezkoumávané rámcové dohody s předmětem dalších navrhovatelem napadených nákupů.  

138. Úřad po pečlivém zvážení a komplexní analýze veškerých výše uvedených skutečností konstatuje, že předmět přezkoumávané rámcové dohody netvoří funkční celek s předmětem ostatních navrhovatelem napadených rámcových dohod a veřejných zakázek. Funkční celek je třeba odvozovat od vzájemné provázanosti plnění v tom smyslu, zda plnění ve své komplexitě slouží jednomu účelu, odpovídá skutečnému záměru zadavatele a naplňuje jeho potřeby, které prostřednictvím veřejné zakázky hodlá uspokojit, přičemž v šetřeném případě je zřejmé, že ve značných časových rozestupech pořizované plnění v podobě zbraní a jejich příslušenství různých kategorií, které se od sebe podstatně liší svými technickými vlastnostmi i účelem použití, se ve svém celkovém souhrnu nevyznačuje jakoukoliv významnou vzájemnou provázaností. Jak je blíže popsáno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, každé z posuzovaných plnění vykazuje zcela samostatný účel, který fakticky nesouvisí s ostatními plněními, a nelze tedy dovodit, že by komplexní realizace těchto plnění sloužila společnému cíli. Je zřejmé, že naplnění potřeb zadavatele (udržení unifikace v rámci jednotlivých systematizovaných kategorií zbraní) je dosaženo již realizací každého konkrétního pořizovaného plnění. Úřad neshledal, že by daná plnění byla propojena určitým konkrétním pojícím prvkem v podobě jednotícího záměru zadavatele, resp. potřeby realizace všech plnění tak, aby byl naplněn celkový smysl poptávky. Je nutné připomenout, že za společný cíl více plnění nelze považovat zcela obecné a široké cíle, které by mohly spojovat i zjevně nesouvisející veřejné zakázky, což je dle Úřadu právě případ potřeby zachování unifikace výzbroje PČR, jelikož ke skutečně relevantní unifikaci dochází na úrovni jednotlivých kategorií zbraní, a je tak zřejmé, že každý jednotlivý nákup směřující k doplnění či obměně určité části konkrétní systematizované kategorie zbraní má odlišnou funkci i účel, jež nijak podstatně nezávisí na funkci a účelu pořízení ostatních druhů zbraní. Úřad navíc podotýká, že věcná a časová souvislost jednotlivých plnění zůstávají klíčovými faktory při posuzování jednoty veřejné zakázky, a to i proto, že také vypovídají o možném celkovém jednotícím záměru zadavatele, přičemž v šetřeném případě lze s ohledem na výše uvedené skutečnosti uzavřít, že ani jedno z těchto hledisek nebylo u přezkoumávané rámcové dohody ve vztahu k ostatním navrhovatelem napadeným nákupům naplněno v dostatečně intenzivní míře (k hledisku místní souvislosti je pak nutné pro úplnost konstatovat, že vysoká míra jeho naplnění reflektující skutečnost, že k plnění předmětu přezkoumávaných veřejných zakázek a rámcových dohod došlo v týchž výzbrojních skladových prostorech zadavatele, sama o sobě k závěru o existenci funkčního celku jednoznačně nestačí). Úřad tak po komplexním zhodnocení veškerých skutkových okolností dovodil, že předmět rámcové dohody s žádným z ostatních navrhovatelem napadených nákupů netvoří jednotný funkční celek, a tedy ani předmět jediné neoprávněně rozdělené veřejné zakázky.    

139. Nad rámec uvedeného Úřad považuje za nutné zareagovat na tvrzení navrhovatele, že o nesouladu postupu zadavatele se zákonem svědčí rovněž skutečnost, že zadavatel v určitých případech uzavřel rámcovou dohodu na dodávky zbraní, kterou bezprostředně poté vyčerpal jedinou prováděcí smlouvou, přestože daná rámcová dohoda byla uzavřena na dobu 24 měsíců. Úřad k této argumentaci navrhovatele uvádí, že zadavatel ve svém vyjádření přednesl dostatečně relevantní odůvodnění svého postupu, když vylíčil, že rámcové dohody uzavírá zpravidla s určitou časovou rezervou s ohledem na maximální možné dodací lhůty, jež se mohou v různých obdobích ve vazbě na aktuální poptávku lišit. Zadavatel konstatoval, že pokud lze pořizované plnění dodat oproti původním předpokladům rychleji a zároveň je možné vytvořit dostatečnou finanční rezervu, je jeho snahou objednat dané plnění v co nejméně objednávkách, což je pro něj výhodné zejména z logistických důvodů. Úřad nenachází žádné opodstatněné důvody, které by jej mohly vést k závěru o tom, že by dané odůvodnění postupu zadavatele nemělo být považováno za důvěryhodné. Jestliže lze legitimní potřeby zadavatele nejlépe uspokojit uzavřením rámcové dohody (jejíž předpokládaná hodnota se navíc stanovuje v závislosti na hodnotě veškerého plnění, které na jejím základě bude možné pořídit), která může být v závislosti na aktuální situaci dle uvážení zadavatele vyčerpána v libovolném objemu a v kterémkoliv časovém okamžiku její účinnosti, Úřad neshledává žádný důvod, proč by zadavatel k saturaci svých potřeb prostřednictvím uzavření takovéto rámcové dohody nemohl přistoupit. Postup zadavatele spočívající v kompletním vyčerpání předmětu rámcové dohody jedinou realizační smlouvou v krátké době po jejím uzavření dle Úřadu nevykazuje známky rozporu se zákonem.

140. Závěrem Úřad konstatuje, že zadavatel byl oprávněn uzavřít přezkoumávanou rámcovou dohodu mimo zadávací řízení, neboť v daném případě byly naplněny veškeré podmínky aplikace podlimitní výjimky z povinnosti postupu v zadávacím řízení dle § 30 písm. j) zákona, k čemuž Úřad v podrobnostech uvádí následující. Předpokládaná hodnota rámcové dohody, jež byla stanovena ve výši 3 471 074,38 Kč (ani její finálně sjednaná celková cena ve výši 3 455 158 Kč), nedosáhla finančního limitu pro nadlimitní veřejné zakázky, který k okamžiku uzavření rámcové dohody činil 3 494 000 Kč, a je tedy zřejmé, že se rámcová dohoda svou hodnotou jednoznačně kvalifikovala pro využití výjimek určených pro podlimitní veřejné zakázky. Vzhledem k výše učiněným závěrům je v této souvislosti nutné podotknout, že zadavatel při určování režimu uzavírání rámcové dohody nebyl povinen přičíst k její předpokládané hodnotě také předpokládanou hodnotu dalších navrhovatelem napadených rámcových dohod a veřejných zakázek, neboť jejich předmět netvoří funkční celek, a nelze tedy dovodit, že by představovaly jedinou veřejnou zakázku. Výjimka dle § 30 písm. j) zákona opravňuje zadavatele k postupu mimo zadávací řízení při zadávání podlimitní veřejné zakázky pro ozbrojené složky České republiky, pokud je jejím předmětem výroba, koupě nebo oprava výrobků, jejich součástí a náhradních dílů, které jsou vzhledem ke svým charakteristickým technicko-konstrukčním vlastnostem posuzovány jako zkonstruované nebo přizpůsobené pro použití v těchto složkách nebo jsou v nich hromadně užívány k zabezpečení úkolů obrany a bezpečnosti státu. Dle Úřadu nelze zpochybnit, že PČR je ozbrojeným bezpečnostním sborem, tj. ozbrojenou složkou České republiky, a že předmět rámcové dohody tvoří útočné pušky, které jsou vzhledem ke svým technicko-konstrukčním vlastnostem zcela evidentně určené pro použití v ozbrojených složkách k zabezpečení úkolů bezpečnosti státu. Podmínky pro užití výjimky dle § 30 písm. j) zákona tak byly naplněny (a to i při zohlednění nutnosti restriktivního výkladu dané výjimky) a zadavatel se při uzavírání rámcové dohody nedopustil porušení zákona, které by odůvodňovalo uložení zákazu jejího plnění. Nad rámec uvedeného Úřad považuje za nutné podotknout, že se z tohoto důvodu nezabýval argumenty zadavatele ve vztahu k rozhodným skutečnostem, jimiž odůvodňuje existenci důvodů hodných zvláštního zřetele dle § 264 odst. 3 a 4 zákona spojených s veřejných zájmem, které vyžadují platnost znění rámcové dohody, neboť tyto skutečnosti v situaci, kdy Úřad nepokládá za důvodné uložit zákaz plnění rámcové dohody, nejsou pro výsledek správního řízení nikterak relevantní.

141. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti dospěl Úřad k závěru, že zadavatel postupoval při uzavření rámcové dohody v souladu se zákonem, a nebyly tedy naplněny důvody uvedené v § 254 odst. 1 písm. a) zákona. Úřad proto rozhodl o zamítnutí návrhu tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Česká zbrojovka a.s., Svat. Čecha 1283, 688 01 Uherský Brod

2. Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad štolou 936/3, 170 00 Praha

3. C.I.D Praha s.r.o., Gorazdova 1994/9, 120 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy