ÚOHS-R0156/2024/VZ-38804/2024/163

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 24. 9. 2024, který byl Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže doručen téhož dne zadavatelem –

• Dopravní podnik města Děčína, a.s., IČO 62240935, se sídlem Dělnická 106, 405 29 Děčín, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 12. 7. 2024 Mgr. Janem Seidelem, advokátem, ev. č. ČAK 15976, společníkem Seidel Jankanič, advokáti s.r.o., se sídlem Dělnická 213/12, 170 00 Praha,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-34635/2024/500 ze dne 10. 9. 2024, vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0534/2024/VZ, které bylo zahájeno na návrh navrhovatele –

• společnosti Future technologies s.r.o., IČO 08457751, se sídlem Brněnská 993, 664 42 Modřice, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 13. 8. 2024 Mgr. Markem Šimkou, advokátem, ev. č. ČAK 14811, se sídlem Moravské náměstí 754/13, 602 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Modernizace systému elektronického odbavování cestujících v MAD Děčín“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 6. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 6. 2024 pod ev. č. Z2024–012467 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 6. 2024 pod ev. č. 332824–2024,

jsem podle § 257 písm. g) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve spojení s § 90 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0534/2024/VZ, č. j. ÚOHS-34635/2024/500 ze dne 10. 9. 2024

r u š í m

a správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0534/2024/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Dopravní podnik města Děčína, a.s. – učiněných v otevřeném řízení zahájeném za účelem zadání veřejné zakázky s názvem „Modernizace systému elektronického odbavování cestujících v MAD Děčín“k, ev. č. Z2024–012467,

z a s t a v u j i.

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Zadavatel – Dopravní podnik města Děčína, a.s., IČO 62240935, se sídlem Dělnická 106, 405 29 Děčín, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 12. 7. 2024 Mgr. Janem Seidelem, advokátem, ev. č. ČAK 15976, společníkem Seidel Jankanič, advokáti s.r.o., se sídlem Dělnická 213/12, 170 00 Praha, (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), zahájil dne 3. 6. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky s názvem „Modernizace systému elektronického odbavování cestujících v MAD Děčín“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 6. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 6. 2024 pod ev. č. Z2024–012467 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 6. 2024 pod ev. č. 332824–2024, (dále jen „veřejná zakázka“ či „zadávací řízení“).

2. Dne 21. 6. 2024 obdržel zadavatel od navrhovatele námitky z téhož dne směřující proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky a proti postupu zadavatele spočívajícímu v neposkytnutí neveřejné části zadávací dokumentace navrhovateli. Rozhodnutím ze dne 26. 6. 2024, které navrhovatel obdržel dne 27. 6. 2024, zadavatel námitky odmítl. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 7. 7. 2024 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne.

II.             Napadené rozhodnutí

3. Dne 10. 9. 2024 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0534/2024/VZ, č. j. ÚOHS-34635/2024/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jehož výrokem I rozhodl o tom, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou přiměřenosti dle § 6 odst. 1 zákona tím, že stanovil nepřiměřenou podmínku pro poskytnutí části zadávací dokumentace, kterou nelze zpřístupnit dle § 96 odst. 1 zákona, když poskytnutí této neveřejné části zadávací dokumentace účastníkům zadávacího řízení v čl. 1.4 zadávací dokumentace podmínil doručením podepsaného návrhu dohody o ochraně důvěrných informací, přičemž stanovil, že „návrh dohody o ochraně důvěrných informací lze zadavateli doručit nejpozději 8 (osm) pracovních dní před uplynutím lhůty pro podání nabídek“, aniž by pro takto stanovenou lhůtu pro doručení návrhu dohody o ochraně důvěrných informací existoval objektivní důvod, čímž nepřiměřeně a neodůvodněně omezil přístup k části zadávací dokumentace, a vytvořil tak bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, což se mohlo projevit v omezení účasti dodavatelů v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

4. Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku.

5. Dále výrokem III napadeného rozhodnutí Úřad zadavateli podle § 263 odst. 8 zákona uložil zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku a výrokem IV napadeného rozhodnutí zadavateli uložil povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.

III.           Rozklad zadavatele

6. Dne 24. 9. 2024 obdržel Úřad rozklad zadavatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 10. 9. 2024. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

7. Zadavatel v části II rozkladu označuje stěžejní závěr Úřadu učiněný v napadeném rozhodnutí za nesprávný, neboť podmínka pro poskytnutí části zadávací dokumentace, kterou nelze zpřístupnit dle § 96 odst. 1 zákona, spočívající v doručení podepsaného návrhu dohody o ochraně důvěrných informací nejpozději 8 (osm) pracovních dní před uplynutím lhůty pro podání nabídek, byla stanovena v souladu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona. Zadavatel odkazuje na svá písemná podání a podklady rozhodnutí poskytnutá Úřadu v průběhu prvostupňového řízení.

8. V části III rozkladu zadavatel podotýká, že zadávací řízení na veřejnou zakázku zrušil rozhodnutím ze dne 19. 9. 2024 a jedinému účastníku zadávacího řízení bylo sdělení o zrušení zadávacího řízení oznámeno dne 24. 9. 2024. Zadavatel má tak za to, že po vydání napadeného rozhodnutí nastaly skutečnosti, se kterými jsou dle § 257 písm. g) zákona spojeny předpoklady pro zastavení správního řízení.

Závěr rozkladu

9. Závěrem svého rozkladu zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.

IV.          Řízení o rozkladu

10. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 a podle § 88 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v rozhodném znění (dále jen „správní řád“), a proto předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Procesní postup v řízení o rozkladu

11. Dne 2. 10. 2024 obdržel Úřad nedatované vyjádření navrhovatele, v němž mimo jiné uvádí, že s ohledem na fakt, že zadavatel zrušil zadávací řízení, tedy odpadl předmět řízení, nepovažuje za účelné se k rozkladu zadavatele meritorně vyjadřovat. Poukazuje však na to, že pokud by zadavatel rozklad nepodával, dosáhl by téhož výsledku, totiž došlo by ke skončení správního řízení (nabytím právní moci prvostupňového rozhodnutí). Postup zadavatele tak jeví známky obstrukčního jednání, které zahlcuje Úřad a jeho předsedu úkony, které nemají svého účelu a oddaluje pravomocné skončení správního řízení a vrácení kauce. Ke zvážení proto navrhovatel dává odmítnutí rozkladu jakožto úkonu, kterým zadavatel zneužívá právo, kdy také brání tomu, aby rozhodnutí prvního stupně nabylo právní moci a stalo se součástí rozhodovací praxe Úřadu.

12. Dne 8. 10. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, v němž mimo jiné uvádí, že proti zrušení zadávacího řízení neobdržel žádné námitky a že jediný účastník zadávacího řízení se vzdal práva na podání námitek proti zrušení zadávacího řízení, a to přípisem ze dne 25. 9. 2024.

Stanovisko předsedy Úřadu

13. Po projednání věci rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech dospěl předseda Úřadu s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise k následujícímu závěru.

14. Jelikož v průběhu tohoto řízení o rozkladu bylo zjištěno, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu ve spojení s § 257 písm. g) zákona nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího je třeba napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.

V.            K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení

15. Podle § 152 odst. 5 správního řádu, nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.

16. Podle § 90 odst. 4 správního řádu, jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

17. Podle § 257 písm. g) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže zadavatel zrušil zadávací řízení.

18. Úřad zahájil správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 249 zákona na základě písemného návrhu navrhovatele. V době podání návrhu bylo cílem navrhovatele vyslovení nezákonnosti zadávacích podmínek a zrušení zadávacího řízení.

19. V průběhu vedení tohoto správního řízení zadavatel zrušil zadávací řízení bez udání důvodu ve smyslu § 127 zákona, a to s poukazem na § 170 zákona, dle něhož si v zadávací dokumentaci vyhradil právo zrušit zadávací řízení i bez naplnění zákonných důvodů. Nad rámec výše uvedeného však zadavatel uvedl, že se v zadávacím řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Tuto skutečnost oznámil dodavateli dne 24. 9. 2024. Proti zrušení zadávacího řízení nebyly podány námitky, respektive jediný účastník se vzdal práva podat námitky proti zrušení zadávacího řízení.

20. Skutečnost, že zadavatel zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku, je zákonem předpokládaný procesní důvod pro zastavení řízení podle § 257 písm. g) zákona. Po zrušení zadávacího řízení na předmět veřejné zakázky již totiž nelze dosáhnout cíle, ke kterému směřoval návrh navrhovatele, jenž se domáhal přezkoumání zadávacích podmínek, vyslovení jejich nezákonnosti a rovněž zrušení zadávacího řízení.

21. Povinností Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co odpadl předmět řízení, se Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) zabýval i např. v rozsudku sp. zn. 5 As 74/2015 ze dne 29. 3. 2016, ve kterém NSS učinil stejný závěr: „Je-li k stěžovateli a) [tj. Úřad, pozn. předsedy Úřadu] podán návrh na přezkum úkonu zadavatele, kterým zadavatel zrušil zadávací řízení, a zruší-li zadavatel tento svůj úkon v průběhu správního řízení vedeného stěžovatelem a), pak odpadl předmět řízení a stěžovatel a) je povinen řízení z procesních důvodů pro zjevnou bezpředmětnost návrhu zastavit podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. V takovém případě je z povahy věci vyloučen meritorní přezkum. V řízení se proto stěžovatel a) nemůže věcně zabývat jakýmikoliv úkony zadavatele, a to ani dalším případným rozhodnutím zadavatele o zrušení zadávacího řízení.“ Přestože citovaný rozsudek dopadá na právní úpravu dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů a na jiný skutkový stav, jsou jeho závěry ve vztahu k pravomoci Úřadu plně aplikovatelné i za účinnosti zákona a v nyní řešené věci. Povinnost Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co bylo zrušeno zadávací řízení na předmět plnění veřejné zakázky, tj. poté co odpadl předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, by byla konstruována nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu.

22. V daném případě došlo ke zrušení předmětného zadávacího řízení jako celku a zadávací řízení bylo ukončeno dne 25. 9. 2024, a to jeho zrušením ve smyslu ustanovení § 51 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 243 věty druhé zákona (dne 25. 9. 2024 se jediný účastník vzdal svého práva podat proti zrušení zadávacího řízení námitky). To je ostatně výsledek, ke kterému návrh navrhovatele směřoval. Uvedené samozřejmě nemění nic na skutečnosti, že v případě, že zadavatel opět zahájí (nové) zadávací řízení, bude povinen postupovat v souladu se zákonem a dalšími právními předpisy.

23. Vzhledem k tomu, že ze spisového materiálu vyplývá, že zadávací řízení bylo zadavatelem zrušeno, a s ohledem na to, že z obsahu správního spisu je zřejmé, že žádný z účastníků správního řízení netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků, nezbývá než ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu v návaznosti na § 257 písm. g) zákona napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit. 

VI.          Závěr

24. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, je třeba uzavřít, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží

1. Mgr. Jan Seidel, advokát, Dělnická 213/12, 170 00 Praha

2. Mgr. Marek Šimka, advokát, Moravské náměstí 754/13, 602 00 Brno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy