ÚOHS-S0648/2024/VZ-30842/2024/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

• obec Kunčice pod Ondřejníkem, IČO 00296856, se sídlem Kunčice pod Ondřejníkem 569, 739 13 Kunčice pod Ondřejníkem,

v souvislosti s uveřejněním Dodatku č. 3 uzavřeného dne 19. 6. 2023 ke Smlouvě o dílo ze dne 1. 9. 2022 s vybraným dodavatelem – SWIETELSKY stavební s.r.o., SWIETELSKY stavební s.r.o., odštěpný závod Dopravní stavby Morava, IČO 48035599, se sídlem Pražská tř. 495/58, České Budějovice 3, 370 04 České Budějovice – na realizaci veřejné zakázky „Nové centrum v Kunčicích pod Ondřejníkem – první etapa“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 22. 4. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 4. 2022 pod ev. č. zakázky Z2022–015416,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – obec Kunčice pod Ondřejníkem, IČO 00296856, se sídlem Kunčice pod Ondřejníkem 569, 739 13 Kunčice pod Ondřejníkem – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Dodatek č. 3 ke Smlouvě o dílo ze dne 1. 9. 2022 na realizaci veřejné zakázky „Nové centrum v Kunčicích pod Ondřejníkem – první etapa“, který uzavřel dne 19. 6. 2023 s vybraným dodavatelem – SWIETELSKY stavební s.r.o., SWIETELSKY stavební s.r.o., odštěpný závod Dopravní stavby Morava, IČO 48035599, se sídlem Pražská tř. 495/58, České Budějovice 3, 370 04 České Budějovice – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zá­kona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 19. 7. 2023, neboť citovaný dodatek ke smlouvě uveřejnil až dne 20. 12. 2023.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – obec Kunčice pod Ondřejníkem, IČO 00296856, se sídlem Kunčice pod Ondřejníkem 569, 739 13 Kunčice pod Ondřejníkem – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 3 000 Kč (tři tisíce korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1. Obviněný – obec Kunčice pod Ondřejníkem, IČO 00296856, se sídlem Kunčice pod Ondřejníkem 569, 739 13 Kunčice pod Ondřejníkem (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 1. 9. 2022 Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – SWIETELSKY stavební s.r.o., SWIETELSKY stavební s.r.o., odštěpný závod Dopravní stavby Morava, IČO 48035599, se sídlem Pražská tř. 495/58, České Budějovice 3, 370 04 České Budějovice (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Nové centrum v Kunčicích pod Ondřejníkem – první etapa“, která byla zadávána v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek dne 22. 4. 2022 a uveřejněno dne 25. 4. 2022 pod ev. č. zakázky Z2022–015416 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Předmětem smlouvy je dle jejího čl. I. bodu 1.2 provedení stavby „Nové centrum v Kunčicích pod Ondřejníkem – první etapa“, tedy dle bodu 2.2 provedení kompletních stavebních a montážních prací zahrnujících revitalizaci prostoru před obecním úřadem.

3. Dne 16. 12. 2022 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen Dodatek č. 1 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 1“). Dodatkem č. 1 došlo ke změně statutárních orgánů objednatele, rozsahu díla dle položkových rozpočtů změnových listů, doby plnění a ceny díla z původní ceny 17 773 994,82 Kč bez DPH (tj. 21 506 533,73 Kč vč. DPH) na novou cenu 20 093 518,39 Kč bez DPH (tj. 24 313 157,25 Kč vč. DPH).

4. Dne 17. 5. 2023 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen Dodatek č. 2 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 2“). Dodatkem č. 2 došlo ke změně rozsahu díla dle položkových rozpočtů změnového listu a navýšení ceny díla na novou cenu 20 290 587,00 Kč bez DPH (tj. 24 551 610,27 Kč vč. DPH).

5. Dne 19. 6. 2023 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen Dodatek č. 3 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 3“). Dodatkem č. 3 došlo ke změně doby plnění a navýšení ceny díla na novou cenu 20 692 281,19 Kč bez DPH (tj. 25 037 660,24 Kč vč. DPH).

6. Obviněný dne 5. 9. 2022 uveřejnil smlouvu na profilu zadavatele^[1]. Dodatek č. 1 pak na profilu zadavatele uveřejnil dne 19. 12. 2022, dodatek č. 2 dne 1. 6. 2023 a dodatek č. 3 uveřejnil dne 20. 12. 2023.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

7. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)^[2], k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 15. 7. 2024 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci pozdního uveřejnění dodatku č. 3 ke smlouvě na výše uvedenou veřejnou zakázku.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

8. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

9. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a)        smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b)        smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,

c)         pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d)             smlouvu uveřejněnou v registru smluv.

10. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

11. Obviněný uzavřel dne 1. 9. 2022 s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky, přičemž dne 16. 12. 2022 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem ke smlouvě uzavřen dodatek č. 1, dne 17. 5. 2023 dodatek č. 2 a dne 19. 6. 2023 dodatek č. 3.

12. Dle čl. IV. „Cena díla“ smlouvy o dílo byla cena díla sjednána ve výši 17 773 994,82 Kč bez DPH (tj. 21 506 533­,73 Kč vč. DPH).

13. Dodatkem č. 3 došlo mj. k navýšení ceny díla na novou cenu 20 692 281,19 Kč bez DPH (tj. 25 037 660,24 Kč vč. DPH).

14. Z profilu zadavatele vyplývá, že dodatek č. 3 byl uveřejněn dne 20. 12. 2023.

Právní posouzení

15. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření. Úřad na tomto místě doplňuje, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona ve znění platném do 15. 7. 2023 obsahovalo povinnost uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele do 15 dnů. Jelikož podle nové právní úpravy účinné od 16. 7. 2023 v důsledku účinnosti zákona č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, kterou došlo ke sjednocení předmětné uveřejňovací povinnosti podle zákona s registrem smluv, mohou zadavatelé odeslat smlouvu k uveřejnění, aniž by došlo k porušení zákonné povinnosti, až 30. den po jejím uzavření, jedná se, s ohledem na kratší dobu prodlení s uveřejněním, v šetřeném případě pro obviněného o příznivější právní úpravu, kterou je Úřad povinen v případě přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu aplikovat.

16. Úřad konstatuje, že tento postup vyplývá ze skutečnosti, že Úřad je povinen při rozhodování o přestupku reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“). Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 LZPS (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) je v daném případě přípustná analogie mezi normami soudního (trestněprávního) trestání a správního trestání.

17. Závěry formulované NSS došly svého výslovného zákonného zakotvení, a to prostřednictvím přestupkového zákona, který je obecným právním předpisem upravujícím jednak institut přestupků a také postup správních orgánů při jejich šetření a trestání. Dle § 2 citovaného zákona se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího. V duchu výše uvedené zásady tedy Úřad přistoupil k posouzení právě řešené věci.

18. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

19. Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele, se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

20. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 3 uzavřen dne 19. 6. 2023,
byl obviněný povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 19. 7. 2023. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. řádné uveřejnění dodatku č. 3 do 30 dnů od jeho uzavření, nesplnil, jelikož předmětný dodatek na profilu zadavatele uveřejnil až dne 20. 12. 2023. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování dle § 269 odst. 2 zákona a Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu – uložení pokuty

21. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

22. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí u přestupků podle § 269 zákona 2 roky.

23. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

24. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 20. 7. 2023, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění dodatku č. 3 na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je zahájeno dnem vydání tohoto příkazu. Promlčecí doba se přerušuje doručením tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávané­mu přestupku ne­uplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

25. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.

26. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

27. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

28. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

29. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.

30. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti, resp. povahy změn smlouvy na veřejnou zakázku, které byly předmětným dodatkem č. 3 učiněny.

31. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad zohlednil, že se v šetřeném případě sice jedná o veřejnou zakázku, jejíž celková cena ve znění dodatku č. 3 činí částku 20 692 281,19 Kč bez DPH (tj. 25 037 660,24 Kč vč. DPH), tedy významně překračuje hranici pro povinné uveřejnění na profilu zadavatele, nicméně nepřehlédl rovněž tu skutečnost, že rozdíl v ceně veřejné zakázky ve znění dodatku č. 2 (kdy tento byl zveřejněn na profilu zadavatele řádně a včas) a ve znění dodatku č. 3 činí přibližně 400 000 Kč bez DPH.  V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

32. Ve prospěch obviněného pak Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný na profilu zadavatele uveřejnil řádně a včas jednak samotnou smlouvu, která obsahovala kompletní informace o původním smluvním vztahu, a rovněž následující dodatek č. 1 a 2. Úřad rovněž ve prospěch obviněného zohlednil skutečnost, že obviněný dodatek č. 3 na profilu zadavatele následně uveřejnil, a to dne 20. 12. 2023, tudíž na svou povinnost zcela nerezignoval. Negativní dopady jeho jednání tedy byly do značné míry eliminovány skutečností, že smlouva byla na profilu zadavatele uveřejněna řádně a včas a dodatek č. 3 obviněný na profilu zadavatele dodatečně uveřejnil, a tedy možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena.

33. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek NSS ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 8. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 – 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné,
a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“. Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

34. Úřad tedy posoudil, zda přestupek, za nějž je obviněnému ukládána pokuta, není v souběhu s dalšími přestupky (správními delikty) obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.

35. Úřad konstatuje, že neshledal, že by se obviněný dopustil přestupku, který by byl s právě prošetřovaným přestupkem v souběhu. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k analogickému uplatnění institutu souhrnného trestu. V této souvislosti Úřad doplňuje, že při stanovení výše pokuty zohlednil rovněž skutečnost, že obviněný nebyl doposud trestán za spáchání přestupku dle zákona, tj. jedná se o jeho první pochybení.

36. Kromě výše uvedeného má Úřad při stanovení konkrétní výše sankce povinnost zohlednit i dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto příkazu a samotným potrestáním obviněného za spáchání daného přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013–85 ze dne 9. 4. 2015, v němž se uvádí: „Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“ 

37. Jak již bylo uvedeno výše, v šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu dne 20. 7. 2023, z čehož vyplývá, že od spáchání přestupku uplynulo ke dni vydání tohoto příkazu přibližně 13 měsíců. S ohledem na výše uvedené Úřad v daném případě po zohlednění okolností, za kterých byl přestupek spáchán, dostatečně zohlednil při zvažování výše pokuty v intencích výše uvedeného rozsudku i časové hledisko doby uplynulé od spáchání přestupku.

38. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani žádné další přitěžující okolnosti.

39. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

40. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2024^[3] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2024 hospodaří s příjmy ve výši 74 801 700 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.

41. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

42. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

43. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754– 17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

obec Kunčice pod Ondřejníkem, Kunčice pod Ondřejníkem 569, 739 13 Kunčice pod Ondřejníkem

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy