ÚOHS-R0116/2024/VZ-29997/2024/163

VěcD11 1109 Trutnov - státní hranice ČR/PR
Datum vydání07.08.24
InstanceII.
Související dokumentyPDF
Zdrojhttps://uohs.gov.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-21997.html
I. Stupeň ÚOHS (S) ÚOHS-S0413/2024/VZ-23861/2024/500, ÚOHS-V0121/2024/PV/VZ-23863/2024/500
II. Stupeň ÚOHS (R) ÚOHS-R0116/2024/VZ-29997/2024/163
Navazující obsah v Lexikonu Zobrazit


V řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 28. 6. 2024 žadatelem –

  • společníky společnosti „Společnost D11 1109 Trutnov – státní hranice ČR/PR“, tvořené společností MI Roads a.s., IČO 17331099, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha, společností Doprastav, a.s., IČO 31333320, se sídlem Drieňová 27, 826 56 Bratislava, Slovenská republika, podnikající na území České republiky prostřednictvím odštěpného závodu Doprastav, a.s., organizační složka Praha, IČO 49281429, se sídlem K Zahradnictví č. ev. 13, 182 00 Praha, společností Metrostav TBR a.s., IČO 09884572, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha, společností S u b t e r r a a.s., IČO 45309612, se sídlem Koželužská 2246/5, 180 00 Praha, a společností Duna Aszfalt Zártkörűen Működő Részvénytársaság, registrační číslo Cg. 03–10–100618, se sídlem Béke utca 150, 6060 Tiszakécske, Maďarsko,

zastoupenými na základě „Smlouvy o sdružení ve společnosti“ ze dne 23. 1. 2023 správcem jmenované společnosti MI Roads a.s., IČO 17331099, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha – ze dne 5. 6. 2024,

proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-V0121/2024/PV, č. j. ÚOHS-23863/2024/500 ze dne 14. 6. 2024 vydanému ve věci žádosti žadatele o přiznání účastenství ve správním řízení vedeném Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0413/2024/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha – učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „D11 1109 Trutnov – státní hranice ČR/PR“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 12. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 12. 2022 pod ev. č. Z2022–052046, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 23. 12. 2022 pod ev. č. 2022/S 248–719833, ve znění pozdějších oprav.

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 90 odst. 5 téhož zákona na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-V0121/2024/PV, č. j. ÚOHS-23863/2024/500 ze dne 14. 6. 2024

potvrzuji

a podaný rozklad

zamítám.

Odůvodnění

I.               Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jako „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákon[1]), k dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 28. 6. 2024 žádost (dále jako „žádost“) žadatele – společníků společnosti „Společnost D11 1109 Trutnov – státní hranice ČR/PR“, tvořené společností MI Roads a.s., IČO 17331099, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha, společností Doprastav, a.s., IČO 31333320, se sídlem Drieňová 27, 826 56 Bratislava, Slovenská republika, podnikající na území České republiky prostřednictvím odštěpného závodu Doprastav, a.s., organizační složka Praha, IČO 49281429, se sídlem K Zahradnictví č. ev. 13, 182 00 Praha, společností Metrostav TBR a.s., IČO 09884572, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha, společností S u b t e r r a a.s., IČO 45309612, se sídlem Koželužská 2246/5, 180 00 Praha, a společností Duna Aszfalt Zártkörűen Működő Részvénytársaság, registrační číslo Cg. 03–10–100618, se sídlem Béke utca 150, 6060 Tiszakécske, Maďarsko, (dále jako „žadatel“) – z téhož dne o přiznání účastenství ve smyslu § 27 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „správní řád“) ve správním řízení vedeném Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0413/2024/VZ, (dále jako „předmětné správní řízení“) ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha, (dále jako „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „D11 1109 Trutnov – státní hranice ČR/PR“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 12. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 12. 2022 pod ev. č. Z2022–052046, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 23. 12. 2022 pod ev. č. 2022/S 248–719833, ve znění pozdějších oprav, (dále jako „veřejná zakázka“).

2. Dne 5. 6. 2024, kdy Úřad předmětnou žádost žadatele obdržel, bylo podle § 44 odst. 1 správního řádu zahájeno správní řízení o této žádosti.

II.             Napadené usnesení

3. Dne 14. 6. 2024 vydal Úřad usnesení sp. zn. ÚOHS-V0121/2024/PV, č. j. ÚOHS-23863/2024/500 (dále jako „napadené usnesení“), kterým rozhodl tak, že žadatel není účastníkem předmětného správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0413/2024/VZ.

4. Úřad v odůvodnění napadeného usnesení shrnul předmětné správní řízení a konstatoval, že dle § 256 zákona, který představuje ve vztahu k úpravě účastenství ve správním řádu lex specialis, jsou účastníky řízení zadavatel a navrhovatel. V daném případě je navrhovatelem společnost Budimex S.A., IČO 010732630, se sídlem Siedmiogrodzka 9, 01–204 Varšava, Polsko, v předmětném správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 10. 1. 2024 JUDr. Sylvií Sobolovou, advokátkou, ev. č. ČAK 09582, společníkem společnosti Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář, s.r.o., se sídlem Jungmannova 745/24, 110 00 Praha, (dále jako „navrhovatel“). Úprava účastenství obsažená v ustanovení § 27 a násl. správního řádu se z důvodu speciální úpravy obsažené v zákoně nepoužije. Úřad k tomu odkázal i na závěry rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 74/2014–535 ze dne 17. 10. 2016. Úřad dále konstatoval, že správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0413/2024/VZ a správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0103/2024/VZ nejsou svým předmětem shodná, resp. týkají se vždy jiného úkonu zadavatele učiněného v zadávacím řízení (rozhodnutí o zrušení výběru navrhovatele oproti rozhodnutí o výběru navrhovatele).

III.           Rozklad žadatele

5. Dne 28. 6. 2024 obdržel Úřad proti napadenému usnesení rozklad žadatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené usnesení bylo žadateli doručeno dne 17. 6. 2024. Rozklad tak byl podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

6. Žadatel v rozkladu v prvé řadě shrnuje, že z návrhu navrhovatele je zřejmé, že předmětem řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0413/2024/VZ je fakticky opět jeho původní výběr (zda byl oprávněný, či nikoli) a zcela shodné budou i rozhodné skutečnosti a argumenty, na jejichž základě bude (ne)oprávněnost výběru (a v návaznosti na to oprávněnost zrušení výběru zadavatelem) posuzována, respektive otázka, zda navrhovatel prokázal technickou kvalifikaci dle čl. 4.5.3 v) zadávací dokumentace. Dle žadatele tak bude meritem přezkumu v řízení sp. zn. ÚOHS-S0413/2024/VZ otázka totožná s tou řešenou v řízení vedeném Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0103/2024/VZ. S ohledem na to, že žadatel byl v době podání žádosti na základě výzev dle § 122 zákona označen za vybraného dodavatele, obrátil se na Úřad s žádostí ve smyslu § 256 zákona, aby se stal účastníkem řízení sp. zn. ÚOHS-S0413/2024/VZ.

7. Žadatel dále namítá, že předmětem přezkumu je zrušení rozhodnutí o zrušení výběru. Dané správní řízení se tedy týká přezkumu výběru dodavatele, neboť v případě vyhovění navrhovateli bude původní rozhodnutí o výběru platné, přičemž v § 256 zákona se výslovně neuvádí, že v případě přezkumu ohledně výběru dodavatele se správní řízení týká pouze jen vybraného dodavatele tohoto konkrétního přezkumu výběru dodavatele, tedy v daném případě navrhovatele.

8. Žadatel vyjadřuje přesvědčení, že by měl být účastníkem správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0413/2024/VZ, neboť případným zrušením rozhodnutí o zrušení původního výběru bude ve výsledku zrušen jeho výběr. Je tedy pochopitelné, že v řízení sp. zn. ÚOHS-S0413/2024/VZ se rozhoduje i o jeho výběru dle oznámení o výběru ze dne 14. 6. 2024. Dle žadatele tak neobstojí závěr Úřadu, že jeho žádosti nelze vyhovět, jelikož se řízení sp. zn. ÚOHS-S0413/2024/VZ netýká přezkumu výběru dodavatele, pročež vybraný dodavatel není účastníkem řízení.

9. Žadatel má za to, že meritem věci je identická věc jako v případě řešeném v řízení sp. zn. ÚOHS-S0103/2024/VZ, a sice otázka, zda navrhovatel prokázal či neprokázal technickou kvalifikaci. Jinými slovy, meritem přezkumu v řízení sp. zn. ÚOHS-S0413/2024/VZ bude to samé, co již Úřad řešil v řízení sp. zn. ÚOHS-S0103/2024/VZ. Dle žadatele není možné, aby bylo o meritu věci, která začala být řešena na základě jeho návrhu a bylo v ní rozhodnuto v prvním stupni, byla nakonec řešena v později zahájeném řízení bez jeho účasti. Je zřejmé, že pokud by Úřad ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0413/2024/VZ pravomocně vyhověl návrhu navrhovatele, byl by předurčen výsledek řízení sp. zn. ÚOHS-S0103/2024/VZ, neboť podstata věci je v obou případech skutečně totožná. Žadatel v závěru rozkladu vznáší otázku, zda by ve vztahu k řízení sp. zn. ÚOHS-S0103/2024/VZ nebyla dána překážka věci rozhodnuté. V takovém případě má žadatel za to, že by byl zkrácen na svých právech, neboť o tom, co bylo původně meritem jeho návrhu, by bylo rozhodnuto bez jeho účasti.

Závěr rozkladu

10. Na základě výše uvedeného je žadatel přesvědčen, že je napadené usnesení nesprávné a nezákonné, a proto navrhuje, aby předseda Úřadu napadené usnesení zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání a rozhodnutí.

Řízení o rozkladu

11. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

12. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného usnesení, tu však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, přičemž jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

13. Úřad tím, že napadeným usnesením rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem nepřistoupil ke zrušení napadeného usnesení.

K námitkám rozkladu

14. Co se týče samotného rozkladu jako celku, žadatel v jeho podstatné části opakuje argumentaci uplatněnou již dříve v žádosti, s níž se Úřad v odůvodnění napadeného usnesení beze zbytku vypořádal. Žadatel tedy nepřináší v této argumentaci v podstatě ničeho nového. V situaci, kdy se Úřad s argumentací žadatele obsaženou v žádosti přezkoumatelným způsobem vypořádal a žadatel v rozkladu setrvá na původních tvrzeních, aniž by k posouzení věci Úřadem vystavěl vlastní konkurující argumentaci, se nemám z hlediska správnosti napadeného usnesení prakticky čím zabývat.

15. Žadatel své námitky staví zejména na premise, že účastenství podle ustanovení § 256 zákona nevylučuje účastenství podle § 27 správního řádu. Tento názor je však nesprávný. Nejen že odporuje jasné dikci ustanovení § 1 odst. 2 správního řádu, ale nepodepírá jej ani žádná relevantní judikatura. Naopak existuje řada rozsudků, které v otázce účastenství zaujímají to stanovisko, že aplikace § 27 odst. 2 správního řádu v případě řízení o přezkoumání úkonů zadavatele není možná. Ačkoliv se jedná o rozhodnutí vztahující se k úpravě dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „ZVZ“), jsou závěry vzhledem ke shodnosti úpravy (pozn. oproti dřívější úpravě § 116 ZVZ obsahuje § 256 zákona pouze navíc úpravu účastenství v řízení o uložení zákazu plnění smlouvy) plně aplikovatelné i v poměrech nové zákonné úpravy. Vedle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 74/2014–535 ze dne 17. 10. 2016, který je citován v napadeném usnesení, lze uvést i rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 310/2016–52 ze dne 14. 6. 2017, který obsahuje závěr, že „výslovná úprava účastenství v § 116 tohoto zákona (pozn. – zde ZVZ) vylučuje užití § 27 odst. 2 správního řádu“, a to dokonce v právní větě rozsudku.

16. Již zmíněný rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 74/2014–535 ze dne 17. 10. 2016 ve svém odůvodnění otázku účastenství podrobně vypořádává takto: „Zákon o veřejných zakázkách totiž sám upravuje v § 116 okruh účastníků jednotlivých druhů řízení. Podle § 27 odst. 3 správního řádu jsou přitom účastníky správního řízení (vedle účastníků řízení podle odst. 1 a 2) rovněž osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon. V takovém případě je pak potřeba rozlišovat dvě situace. První možností je, že se vychází z obecného vymezení okruhu účastníků správního řízení ve správním řádu, ale zvláštní zákon navíc vedle toho přiznává postavení účastníků řízení i dalším osobám, kterým by postavení účastníka řízení ze samotného správního řádu nevyplývalo. Druhou možností je, že zvláštní zákon stanoví okruh účastníků řízení ve vztahu k § 27 odst. 1 a 2 správního řádu zcela samostatně a nevychází z obecného vymezení účastníků řízení podle § 27 odst. 1 a 2, které se proto nepoužije, ale sám taxativně stanoví okruh účastníků toho kterého správního řízení (blíže viz Vedral, J.: K obecnému vymezení okruhu účastníků správního řízení podle správního řádu. ASPI, 2011). Takovými případy jsou např. § 85 stavebního zákona, který vymezuje okruh účastníků územního řízení, dále třeba § 72 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích a podle názoru zdejšího soudu i § 116 zákona o veřejných zakázkách. Z jeho obsahu je totiž zřejmé, že usiluje o taxativní výčet účastníků jednotlivých druhů správních řízení před žalovaným, a to speciálně vůči ustanovení § 27 správního řádu.

17. Rovněž komentářová literatura uvádí, že ustanovení § 256 zákona obsahuje speciální úpravu účastenství, která vylučuje aplikaci obecné úpravy účastníků řízení dle § 27 a násl. správního řádu: „S ohledem na skutečnost, že se v komentovaném ustanovení jedná o speciální úpravu účastenství v rámci zákona o zadávání veřejných zakázek, nelze brát s ohledem na rozhodovací praxi ÚOHS v úvahu obecnou úpravu účastníků řízení dle § 27 a násl. spr. řádu v případě správního řízení zahájení na návrh a v případě správního řízení zahájeného z moci úřední ve věci případného uložení nápravného opatření, resp. úpravu účastníků řízení o přestupku dle zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (viz i komentář k § 270). Proto nemohou být účastníky řízení též další dotčené osoby, i když by mohly být rozhodnutím ÚOHS dotčeny ve svých právech nebo povinnostech.[2] Ohledně výkladu § 256 zákona a také aplikovatelnosti § 27 správního řádu lze podpůrně odkázat na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0170/2019/VZ-33918/2019/321/TMi ze dne 9. 12. 2019.

18. Je tedy zcela nepochybné, že Úřadem uvedený závěr o nemožnosti aplikace úpravy účastenství dle správního řádu je správný.

19. Další námitky žadatele jsou s ohledem na zcela jasné závěry ohledně aplikovatelnosti § 27 správního řádu v poměrech zákona irelevantní, nad rámec nosných důvodů rozhodnutí se však lze vyjádřit i k nim.

20. Za nesprávnou je třeba označit argumentaci žadatele, podle níž jepodstata věci v obou případech totožná. Žadatel v závěru rozkladu vznáší otázku, zda by ve vztahu k řízení sp. zn. ÚOHS-S0103/2024/VZ nebyla dána překážka věci rozhodnuté s tím, že by mohl být zkrácen na svých právech, neboť o tom, co bylo původně meritem jeho návrhu, by bylo rozhodnuto bez jeho účasti. Jak je přesvědčivě uvedeno v bodech 12 a 13 odůvodnění napadeného usnesení, řízení sp. zn. ÚOHS-S0413/2024/VZ a řízení sp. zn. ÚOHS-S0103/2024/VZ nedisponují shodným předmětem, jelikož se týkají odlišného úkonu zadavatele učiněného v zadávacím řízení. Za prvé, předmětem přezkumu prvního správního řízení je úkon zadavatele spočívající v rozhodnutí o zrušení výběru, zatímco v druhém správním řízení je předmětem přezkumu rozhodnutí o výběru. Z povahy věci zadavatel zmíněné úkony učinil za zcela odlišným účelem a z jiných důvodů. Úřad tedy ve zmíněných správních řízeních posuzuje věcně odlišné otázky. Za druhé, předmětem obou správních řízení jsou úkony zadavatele, které se primárně týkají výběru navrhovatele, nikoli žadatele.

21. K právě zmíněnému se vztahuje tvrzení žadatele uvedenému v bodě 8 rozkladu, že v ustanovení § 256 zákona se výslovně neuvádí, že v případě přezkumu ohledně výběru dodavatele se správní řízení týká pouze dodavatele vybraného tím výběrem, kterého se správní řízení určitým způsobem dotýká, tedy v daném případě navrhovatele, nýbrž i nynějšího vybraného dodavatele, tedy žadatele. Tomuto tvrzení nelze přisvědčit, neboť ze zákonem nastaveného procesu námitkového řízení a navazujícího řízení o návrhu vyplývá zcela jasný úmysl zákonodárce, aby účastníkem správního řízení byl takový subjekt, jehož se meritorní otázka týká bezprostředně. Výkladu žadatele nelze přisvědčit, neboť by de facto umožňoval, aby vybraný dodavatel byl účastníkem správního řízení vždy, když se později stane vybraným dodavatelem, a to bez ohledu na to, že se jej daná otázka netýká – např. v případě návrhu proti zadávacím podmínkám, proti vyloučení jiného dodavatele ze zadávacího řízení atp. Vedle toho, ve správním řízení, v rámci něhož byla podána žádost, není podán návrh směřující proti výběru dodavatele, ale návrh proti zrušení výběru dodavatele. V daném případě se tak uplatní pouze část první věty § 256 zákona před středníkem, která označuje za účastníky správního řízení pouze zadavatele a navrhovatele. V daném případě se tak úprava části první věty tohoto ustanovení za středníkem vůbec neaplikuje, neboť v předmětném řízení nejde o přezkoumání výběru dodavatele.

22. Neobstojí tedy rozkladové tvrzení žadatele, že v širším kontextu lze učinit závěr, že ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0413/2024/VZ se rozhoduje i o jeho výběru ve smyslu oznámení o výběru ze dne 14. 6. 2024.

23. Pokud jde o další rozkladové tvrzení žadatele, že v případě vyhovění návrhu navrhovatele v rámci řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0413/2024/VZ vstoupí původní rozhodnutí o výběru navrhovatele opět v platnost, opakovaně uvádím, že rozhodnutí zadavatele o výběru (jak navrhovatele, tak žadatele) není a nebude předmětem uvedeného správního řízení. V této souvislosti jsem ve spisové dokumentaci rovněž ověřil, že návrh navrhovatele byl skutečně podán před žadatelem zmiňovanými výzvami učiněnými ve vztahu k němu podle § 122 zákona – tyto výzvy byly vyhotoveny ve dnech 22. 5. 2024 a 31. 5. 2024, viz bod 5 odůvodnění napadeného usnesení.

24. Mimo to, navrhovatel brojící proti zrušení rozhodnutí o svém výběru za běžných okolností zpravidla nebude aktivně legitimován k vedení takového správního řízení, neboť pouhé zrušení rozhodnutí o výběru nekrátí vybraného dodavatele na jeho právech v zadávacím řízení, protože takový úkon ještě neznamená, že dodavatel nemůže být vybrán znovu. Nad rámec nutného lze podotknout, že Úřad již obdobným způsobem ve věci sp. zn. ÚOHS-S0413/2024/VZ rozhodl rozhodnutím č. j. ÚOHS-23861/2024/500 ze dne 14. 6. 2024 a které je uveřejněno na webových stránkách Úřadu.[3]

25. K žadatelově argumentaci ustanovením § 28 správního řádu shrnuji, že v současné době zde není pochybnost o tom, že žadatel není účastníkem předmětného správního řízení. Z ustálené rozhodovací praxe Úřadu a správních soudů vyplývá, že výčet účastníků správního řízení uvedený v § 256 zákona je taxativní a vylučuje úpravu účastenství dle správního řádu. Žádostí o přiznání účastenství, kterou učiní osoba, která určitě není účastníkem správního řízení dle § 256 zákona, tak tato pochybnost vůbec nevzniká.

26. Žadatel tedy ani v rozkladu nepředložil relevantní argumentaci, na základě které by bylo možné žadateli dodatečně přiznat účastenství, respektive ustanovení § 256 zákona takový postup v daném případě neumožňuje.

27. Z odůvodnění napadeného usnesení je zřejmé, z jakých podkladů pro jeho vydání Úřad vycházel, a dále je z něj zřejmé i to, na základě jaké úvahy dospěl k výroku napadeného usnesení, tj. že důvody, pro které bylo rozhodnuto, že žadatel není účastníkem předmětného správního řízení, svědčí o správnosti takového postupu. Výrok napadeného usnesení pak dostatečně specifikuje, v jaké věci Úřad rozhodoval, a to v souladu s § 68 odst. 2 věta první správního řádu. Úřad tak dostatečným způsobem odůvodnil svůj postup v projednávané věci. Napadené usnesení tak shledávám v souladu se zákonem a správním řádem.

IV.          Závěr

28. Po zvážení všech aspektů dané věci a na základě zjištění, že Úřad postupoval při rozhodování o skutečnosti, že žadatel není účastníkem předmětného správního řízení, v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného usnesení.

29. Vzhledem k výše uvedenému jsem rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

MI Roads a.s., Koželužská 2450/4, 180 00 Praha

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Pozn.: Postup Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni jeho zahájení.

[2] Vilém PODEŠVA, Lukáš SOMMER, Jiří VOTRUBEC, Martin FLAŠKÁR, Jiří HARNACH, Jan MĚKOTA a Martin JANOUŠEK. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer. Komentář k § 256.