ÚOHS-S0550/2024/VZ-27175/2024/520

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

• obec Vrbice, IČO 00573302, se sídlem Vrbice 65, 364 53 Vrbice,

v souvislosti s uveřejněním Smlouvy o dílo č. 1 uzavřené dne 18. 5. 2022 ve znění Dodatku č. 1 uzavřeného dne 25. 11. 2022 s vybraným dodavatelem – Zuzana Manychová, IČO 06532021, se sídlem Čechova 78, 364 52 Žlutice – na realizaci veřejné zakázky „Provedení dodávky, montáže a dopravy, související s provedením elektroinstalace a stavebních úprav v objektu tělocvičny“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – obec Vrbice, IČO 00573302, se sídlem Vrbice 65, 364 53 Vrbice – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Smlouvu o dílo č. 1 uzavřenou dne 18. 5. 2022 ve znění Dodatku č. 1 uzavřeného dne 25. 11. 2022 na realizaci veřejné zakázky „Provedení dodávky, montáže a dopravy, související s provedením elektroinstalace a stavebních úprav v objektu tělocvičny“ s vybraným dodavatelem – Zuzana Manychová, IČO 06532021, se sídlem Čechova 78, 364 52 Žlutice – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od uzavření Dodatku č. 1 k citované Smlouvě o dílo č. 1, tj. nejpozději do 27. 12. 2022, přičemž řádně tak neučinil ani ke dni vydání tohoto příkazu.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – obec Vrbice, IČO 00573302, se sídlem Vrbice 65, 364 53 Vrbice – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 5 000 Kč (pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1. Obviněný – obec Vrbice, IČO 00573302, se sídlem Vrbice 65, 364 53 Vrbice (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 18. 5. 2022 Smlouvu o dílo č. 1 (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – Zuzana Manychová, IČO 06532021, se sídlem Čechova 78, 364 52 Žlutice (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Provedení dodávky, montáže a dopravy, související s provedením elektroinstalace a stavebních úprav v objektu tělocvičny“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Předmětem smlouvy je dle jejího čl. I. „Předmět smlouvy“ provedení dodávky, montáže a dopravy souvisejících s provedením elektroinstalace a stavebních úprav v objektu tělocvičny.

3. Dne 25. 11. 2022 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen Dodatek č. 1 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 1“). Dodatkem č. 1 došlo ke změně rozsahu díla o vícepráce, současně došlo ke změně termínu dokončení díla a zároveň došlo k navýšení ceny díla.

4. Obviněný neuveřejnil smlouvu ani dodatek č. 1 na profilu zadavatele ani ke dni vydání tohoto příkazu.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 5. 12. 2023 podnět k prošetření postupu zadavatele mj. ve věci uveřejnění smlouvy ve znění dodatku č. 1 na výše uvedenou veřejnou zakázku.

6. Vzhledem k tomu, že Úřad při ověřování z veřejně dostupných zdrojů nebyl schopen dohledat předmětnou veřejnou zakázku, resp. uzavřenou smlouvu na profilu zadavatele, vyzval zadavatele přípisem ze dne 6. 12. 2023 k doložení dokumentace týkající se předmětné veřejné zakázky a uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele.

7. Dne 12. 12. 2023 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, z něhož plyne, že smlouva na předmětnou veřejnou zakázku, včetně dodatku, byla uveřejněna prostřednictvím Portálu pro vhodné uveřejnění (dostupné z: https://www.vhodne-uverejneni.cz/in­dex.php?m=xenor­ders&h=contrac­tsregister&a=de­tail&contract=80476).

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

8. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

9. Podle § 214 odst. 1 zákona odešle zadavatel internetovou adresu profilu zadavatele k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek způsobem podle § 212 zákona. Informace na profilu zadavatele se považují za uveřejněné podle tohoto zákona nejdříve od okamžiku uveřejnění internetové adresy profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek.

10. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a.      smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b.      smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,

c.       pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d.      smlouvu uveřejněnou v registru smluv.

11. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

12. Obviněný uzavřel dne 18. 5. 2022 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky, přičemž dne 25. 11. 2022 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem ke smlouvě uzavřen dodatek č. 1.

13. Dle čl. II. „Cena a způsob placení“ smlouvy byla cena díla sjednána ve výši 491 012,31 Kč bez DPH (tj. 594 124,90 Kč včetně DPH).

14. Dne 25. 11. 2022 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem ke smlouvě uzavřen dodatek č. 1, kterým došlo ke změně rozsahu díla, změně termínu dokončení díla a rovněž k navýšení ceny díla na částku 607 012,31 Kč bez DPH (tj. 734 484,8951 Kč včetně DPH).

15. Obviněný uveřejnil smlouvu a dodatek č. 1 na veřejnou zakázku shodně dne 16. 10. 2023 na internetové adrese https://www.vhodne-uverejneni.cz/in­dex.php?m=xenor­ders&h=contrac­tsregister&a=de­tail&contract=80476.

16. Z Věstníku veřejných zakázek Úřad ověřil, že citovaná internetová adresa nebyla ve Věstníku veřejných zakázek coby profil zadavatele uveřejněna.

Právní posouzení

17. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření. Úřad na tomto místě doplňuje, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona ve znění platném do 15. 7. 2023 obsahovalo povinnost uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele do 15 dnů. Jelikož podle nové právní úpravy platné od 16. 7. 2023 v důsledku účinnosti zákona č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, kterou došlo ke sjednocení předmětné uveřejňovací povinnosti podle zákona s registrem smluv, mohou zadavatelé odeslat smlouvu k uveřejnění, aniž by došlo k porušení zákonné povinnosti, až 30. den po jejím uzavření, jedná se, s ohledem na kratší dobu prodlení s uveřejněním, o v šetřeném případě pro obviněného příznivější právní úpravu, kterou je Úřad povinen aplikovat.

18. Úřad konstatuje, že tento postup vyplývá ze skutečnosti, že Úřad je povinen při rozhodování o přestupku reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) je v daném případě přípustná analogie mezi normami soudního (trestněprávního) trestání a správního trestání.

19. Závěry formulované NSS došly svého výslovného zákonného zakotvení, a to prostřednictvím přestupkového zákona, který je obecným právním předpisem upravujícím jednak institut přestupků a také postup správních orgánů při jejich šetření a trestání. Dle § 2 citovaného zákona se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího. V duchu výše uvedené zásady tedy Úřad přistoupil k posouzení právě řešené věci.

20. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

21. Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele, se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že v posuzovaném případě se jedná o veřejnou zakázku, jejíž původní cena činila dle smlouvy částku 491 012,31 Kč bez DPH (tj. 594 124,90 Kč včetně DPH), a obviněnému tak v souvislosti s uzavřením této Smlouvy o dílo původně nevznikla uveřejňovací povinnost. Nicméně uzavřením dodatku č. 1 došlo k navýšení ceny smlouvy na částku 607 012,31 Kč bez DPH (tj. 734 484,8951 Kč včetně DPH), čímž přesáhla cena veřejné zakázky částku 500 000 Kč bez DPH, a tudíž výjimka dle § 219 písm. a) zákona se již nadále na uveřejňovací povinnost obviněného nevztahuje.

22. Obviněný tak byl povinen uveřejnit smlouvu ve znění jejího dodatku č. 1 ve lhůtě do 30 dnů od uzavření tohoto dodatku, tj. od okamžiku, kdy cena smlouvy přesáhla částku 500 000 Kč bez DPH. Smlouva na předmětnou veřejnou zakázku má totiž ve znění dodatku č. 1 cenu přesahující hodnotu 500 000 Kč bez DPH. Úřad je toho názoru, že obecně nelze považovat za korespondující se základním smyslem uveřejňovací povinnosti takový výklad zákona, podle něhož by postačovalo uveřejnění pouze dodatku k uzavřené smlouvě, když z uzavíraných dodatků často není ani seznatelný obsah smluvního vztahu a k jak podstatné změně smluvního vztahu uzavřením dodatku došlo. Samotný dodatek tak pro veřejnost může být bez znalosti původně uzavřené smlouvy nicneříkající a jeho uveřejněním by tak nemohl být naplněn cíl uveřejňovací povinnosti spočívající v informování veřejnosti o smluvních vztazích, jimiž jsou vynakládány veřejné prostředky.

23. Úřad v této věci odkazuje i na odbornou literaturu[2], ve které je k této problematice uvedeno, že „by bylo nutné vyjít ze stávající judikatury, posuzující například zakázané změny smluv podle § 82 odst. 2 a 7 z. v. z. 2006, podle kterých je nutné posuzovat smlouvu (z pohledu možné změny) ve znění dodatku, tedy smlouvu posuzovat tak, jako by od samého počátku byla uzavřena ve znění dodatku. Po uzavření zmíněného dodatku by tak smlouva překročila hodnotu 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a zadavatel by měl v návaznosti na dodatek povinnost uveřejnit smlouvu včetně jejího dodatku.“.

24. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 1 uzavřen dne 25. 11. 2022, obviněný byl povinen smlouvu ve znění tohoto dodatku na profilu zadavatele zveřejnit nejpozději dne 27. 12. 2022 (jelikož konec zákonné 30denní lhůty připadl na neděli 25. 12. 2022, přičemž 26. 12. 2022 byl státní svátek, bylo posledním dnem lhůty v souladu s obecnými pravidly pro počítání času dle § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, úterý 27. 12. 2022). Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění smlouvy včetně všech jejích změn a dodatků do 30 dnů od jejich uzavření nesplnil, když předmětnou smlouvu ve znění dodatku č. 1 na profilu zadavatele ani ke dni vydání tohoto příkazu dosud neuveřejnil, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

25. Úřad pro úplnost uvádí, že ve Věstníku veřejných zakázek ověřil, že internetová adresa, na níž obviněný dne 16. 10. 2023 smlouvu a dodatek č. 1 uveřejnil, není (a nikdy nebyla) profilem zadavatele ve smyslu § 214 zákona, neboť nebyla ve Věstníku veřejných zakázek zákonným způsobem oznámena. Obviněný se tak dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu – uložení pokuty

26. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

27. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky.

28. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

29. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 28. 12. 2022, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy ve znění dodatku č. 1 na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je zahájeno dnem vydání tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

30. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.

31. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

32. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

33. Úřad v této souvislosti sděluje, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

34. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen zadávat veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.

35. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k podstatnému omezení účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

36. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž celková cena činí ve znění dodatku č. 1 částku 607 012,31 Kč bez DPH (tj. 734 484,8951 Kč včetně DPH). V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

37. Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil tu skutečnost, že obviněný smlouvu ve znění dodatku č. 1 zpřístupnil dne 16. 10. 2023 na internetové adrese https://www.vhodne-uverejneni.cz/in­dex.php?m=xenor­ders&h=contrac­tsregister&a=de­tail&contract=80476. Byť tedy smlouva nebyla uveřejněna na profilu zadavatele, lze konstatovat, že možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena a negativní dopady jeho jednání tedy byly v jisté omezené míře omezeny.

38. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek NSS ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 8. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 – 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“. Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

39. Úřad tedy posoudil, zda přestupek, za nějž je obviněnému ukládána pokuta, není v souběhu s dalšími přestupky (správními delikty) obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.

40. Úřad konstatuje, že neshledal, že by se obviněný dopustil přestupku, který by byl s právě prošetřovaným přestupkem v souběhu. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k analogickému uplatnění institutu souhrnného trestu. V této souvislosti Úřad doplňuje, že při stanovení výše pokuty zohlednil rovněž skutečnost, že obviněný nebyl doposud trestán za spáchání přestupku dle zákona, tj. jedná se o jeho první pochybení.

41. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti.

42. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako spíše nízkou.

43. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2024[3] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2024 hospodaří s příjmy ve výši 5 057 000 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.

44. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

45. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

46. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754– 17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Michal Kobza

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

obec Vrbice, Vrbice 65, 364 53 Vrbice

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy