ÚOHS-S0536/2024/VZ-26651/2024/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným

• Česká republika – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, IČO 62933591, se sídlem Kaplanova 1931/1, Chodov, 148 00 Praha 4,

v souvislosti s uveřejněním oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Rekonstrukce a oprava rybníků Horní a Dolní Dvořákovský a rybníka Pazourův“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 21. 11. 2022 uveřejněním výzvy na profilu zadavatele, přičemž oznámení výsledku bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 3. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 3. 2023 pod ev. č. Z2023–010374,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – Česká republika – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, IČO 62933591, se sídlem Kaplanova 1931/1, Chodov, 148 00 Praha 4 – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 pís­m. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 126 citovaného zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. a) citovaného zákona neodeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Rekonstrukce a oprava rybníků Horní a Dolní Dvořákovský a rybníka Pazourův“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 21. 11. 2022 uveřejněním výzvy na profilu zadavatele, do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy o dílo ze dne 6. 2. 2023 na cit. veřejnou zakázku s vybraným dodavatelem – Wetland s.r.o., IČO 27725839, se sídlem Lovětínská 612/48, 588 51 Batelov – tj. nejpozději dne 8. 3. 2023, ale učinil tak až dne 11. 3. 2023.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Česká republika – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, IČO 62933591, se sídlem Kaplanova 1931/1, Chodov, 148 00 Praha 4 – podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá 

pokuta ve výši 2 000 Kč (dva tisíce korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1. Obviněný – Česká republika – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, IČO 62933591, se sídlem Kaplanova 1931/1, Chodov, 148 00 Praha 4 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 6. 2. 2023 smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – Wetland s.r.o., IČO 27725839, se sídlem Lovětínská 612/48, 588 51 Batelov (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Rekonstrukce a oprava rybníků Horní a Dolní Dvořákovský a rybníka Pazourův“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 21. 11. 2022 uveřejněním výzvy na profilu zadavatele (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Předmětem plnění je dle čl. II. bodu 2.2 smlouvy provedení stavby „Rekonstrukce a oprava rybníka Horní Dvořákovský parc. č. 190 a Dolní Dvořákovský parc. č. 192, k. ú. Budkov u Střížovic“ a „Rekonstrukce a oprava rybníku Pazourův parc. č. 363, 357, 365/2 v k. ú. Strmilov“.

3. Obviněný odeslal dne 11. 3. 2023 oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a dne 13. 3. 2023 bylo oznámení o výsledku zadávacího řízení uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. číslem formuláře F2023–022130.

II.             POSTUP PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

4. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 a § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona a k projednání přestupků podle zákona, obdržel dne 26. 6. 2024 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky. Konkrétně se v podnětu uvádí následující: „Podezření na porušení ZZVZ v případě zjištění č. 2 spočívá v tom, že AOPK nesplnila uveřejňovací povinnosti v rámci zjednodušeného podlimitního řízení s názvem „Rekonstrukce a oprava rybníků Horní a Dolní Dvořákovský a rybníka Pazourův“.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

5. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.  Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

6. Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

7. Podle § 51 odst. 1 zákona je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo v okamžiku uvedeném v § 51 odst. 2 zákona v případě zrušení zadávacího řízení.

8. Podle § 53 odst. 7 zákona se pro postup při ukončení zadávacího řízení použijí ustanovení § 124 až § 127 zákona obdobně.

9. Podle § 126 zákona zadavatel odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému.

10. Podle § 212 odst. 1 zákona je zadavatel povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formulář podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu. Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.

11. Podle § 212 odst. 3 zákona formulář zadavatel odešle elektronicky do

a.      Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,

b.      Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek.

Formulář se nepovažuje za odeslaný, pokud jej provozovatel Věstníku veřejných zakázek nebo Úředního věstníku Evropské unie nepřijal k uveřejnění z důvodu nevyplnění povinných údajů nebo nedodržení stanovených formátů. Zadavatel musí být schopen prokázat datum odeslání formuláře k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, popřípadě v Úředním věstníku Evropské unie.

12. Podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky nebo oznámení o uzavření rámcové dohody v souladu s tímto zákonem.

13. Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek podle § 269 odst. 1 zákona uloží pokuta do 200 000 Kč.

Zjištěné skutečnosti

14. Z veřejně dostupných zdrojů, zejména smlouvy a postupu zadavatele vyplývá, že hodnota veřejné zakázky činí 6 392 566, 30 Kč bez DPH, a jedná se tak s ohledem na předmět plnění o podlimitní veřejnou zakázku.

15. Z informací na profilu zadavatele Úřad zjistil, že zadávací řízení šetřené veřejné zakázky bylo ukončeno dne 6. 2. 2023, tedy dnem, kdy obviněný uzavřel na realizaci předmětu veřejné zakázky s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo.

16. Podle čl. III., bodu 3.1 smlouvy o dílo činí celková cena částku 6 392 566, 30 Kč bez DPH (7 735 005,22 Kč s DPH).

17. Z Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že zadavatel má 2 platné profily zadavatele na adrese:

• https://nen.ni­pez.cz/profil/A­OPK, který byl pod ev. č. Z2018–021881 zveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 7. 2018,
• https://ezak.mzp­.cz/profile_dis­play₃.html, který byl pod ev. č. Z2017–035491 zveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 12. 2017.

18. Z veřejně dostupných zdrojů Úřad ověřil, že oznámení o výsledku zadávacího řízení obviněný odeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek dne 11. 3. 2023.

Právní posouzení

19. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 126 zákona upravuje povinnost zadavatele odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy. Uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

20. Aby mohla proběhnout následná kontrola procesu zadávání, je nezbytné, aby veřejnost disponovala co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení (tzv. princip veřejné publicity výsledků realizovaných zadávacích řízení, na němž je proces zadávání postaven), což je podmíněno mj. zákonem definovanými uveřejňovacími povinnostmi zadavatele. Cílem uveřejňovacích povinností je umožnění kontroly dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností. Důležitost takto prováděné kontroly je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena tím, že porušením uveřejňovací povinnosti se zadavatel dopouští přestupku, za který hrozí zadavateli postih. Informace shromážděné prostřednictvím stanoveného způsobu uveřejňování pak taktéž slouží ke statistickému vyhodnocování veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti ve Věstníku veřejných zakázek, případně v Úředním věstníku Evropské unie.

21. Úřad dále v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 212 zákona povinnost stanovenou v § 126 zákona konkretizuje tak, že zadavatel je povinen k odeslání k uveřejnění použít formuláře, které je povinen v případě, že se jedná o podlimitní veřejnou zakázku, elektronicky odeslat do Věstníku veřejných zakázek. Smlouva s vybraným dodavatelem byla v šetřeném případě uzavřena dne 6. 2. 2023, a jelikož se jedná o podlimitní veřejnou zakázku, byl obviněný s ohledem na § 126 zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. a) zákona povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek, a to do 30 dnů od uzavření smlouvy, tj. do 8. 3. 2023. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě nesplnil, když odeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek až dne 11. 3. 2023, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu

K výroku II. tohoto příkazu – uložení pokuty

22. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

23. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona účinného v době spáchání přestupku činí 5 let.

24. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

25. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 9. 3. 2023, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

26. Úřad pro úplnost v této souvislosti uvádí, že dne 16. 7. 2023 nabyl účinnosti zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela“). Úřad konstatuje, že je při rozhodování o přestupku povinen reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, přičemž ústavní pravidlo zakotvené v citovaném čl. je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je v daném případě přípustná analogie mezi normami soudního (trestněprávního) trestání a správního trestání. Závěry formulované Nejvyšším správním soudem došly svého výslovného zákonného zakotvení, a to prostřednictvím přestupkového zákona, který je obecným právním předpisem upravujícím jednak institut přestupků a také postup správních orgánů při jejich šetření a trestání. Dle § 2 odst. 1 přestupkového zákona se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího.

27. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že ve vztahu ke skutkové podstatě přestupku dle § 269 odst. 1 písm. a) zákona i ve vztahu k výši trestu dle § 269 odst. 3 písm. b) zákona není pro obviněného pozdější právní úprava obsažená v novele zákona příznivější než právní úprava obsažená ve znění zákona účinného v době spáchání přestupku. Příznivější pro obviněného není ani pozdější právní úprava obsažená v zákoně ve znění novely, pokud jde o zánik odpovědnosti za přestupky, neboť, ačkoli došlo novelou ke zkrácení doby promlčení u přestupků dle § 269 zákona z 5 let na 2 roky [viz § 270 odst. 5 zákona a § 270 odst. 3 písm. b) zákona ve znění novely], s ohledem na datum spáchání přestupku lze konstatovat, že odpovědnost obviněného za přestupek doposud nezanikla podle žádné z relevantních právních úprav. Z uvedeného důvodu proto nebyly při posuzování přestupku dány důvody pro aplikaci pozdější právní úpravy.

28. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 1 písm. a) zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 1 zákona.

29. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2­015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 – 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

30. Úřad zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě není přestupek obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky (správními delikty) obviněného. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k analogickému uplatnění institutu souhrnného trestu.

31. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

32. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

33. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

34. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.

35. Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že obviněný odeslal k uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek dne 11. 3. 2023 a vzniklé pochybení tak sám napravil, když předmětnou uveřejňovací povinnost splnil dodatečně, a to jen s nepříliš velkým zpožděním.

36. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad zohlednil, že v šetřeném případě činí cena za plnění veřejné zakázky dle uzavřené smlouvy o dílo 6 392 566, 30 Kč bez DPH (7 735 005,22 Kč s DPH). V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). V této souvislosti Úřad také dodává, že negativní dopad daného pochybení byl limitován, neboť obviněný sám následně (dne 11. 3. 2023), tedy s pouze třídenním zpožděním oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek odeslal. Přestože není tento postup obviněného způsobilý zhojit jeho pochybení, snižuje negativní následky nezákonného postupu obviněného, neboť kontrola veřejné zakázky a postupu obviněného prostřednictvím oznámení o výsledku zadávacího řízení byla, byť později, než zákon předpokládá, umožněna.

37. Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.

38. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

39. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2024^[1] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2024 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 278,34 mil. Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.

40. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

41. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

42. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754–17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Mojmír Florian

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

Česká republika – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Kaplanova 1931/1, Chodov, 148 00 Praha 4

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy