ÚOHS-R0055/2021/VZ-27184/2024/163

V řízení o rozkladu ze dne 9. 3. 2021 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 10. 3. 2021 obviněným –

• Zlínský kraj, IČO 70891320, se sídlem třída Tomáše Bati 21, 760 01 Zlín,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0043/2021/VZ, č. j. ÚOHS-07299/2021/500/AIv ze dne 26. 2. 2021 vydanému ve správním řízení ve věci možného spáchání přestupku ve smyslu § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů výše označeným obviněným, při zadávání veřejných zakázek

• „Aktualizace plánu investičního rozvoje (generel) Kroměřížské nemocnice a.s.“, na jejíž předmět plnění uzavřel dne 27. 3. 2020 obviněný se společností atelier-r, s.r.o., IČO 26849917, se sídlem tř. Spojenců 748/20, 779 00 Olomouc, smlouvu o dílo č. D/1814/2020/INV,
• „Aktualizace plánu investičního rozvoje (generel) Vsetínské nemocnice a.s.“, na jejíž předmět plnění uzavřel dne 19. 8. 2020 obviněný se společností atelier-r, s.r.o., IČO 26849917, se sídlem tř. Spojenců 748/20, 779 00 Olomouc, smlouvu o dílo č. D/3792/2020/INV,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 90 odst. odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a ustanovení § 257 písm. f) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0043/2021/VZ, č. j. ÚOHS-07299/2021/500/AIv ze dne 26. 2. 2021

r u š í m

a správní řízení zahájené z moci úřední dne 4. 2. 2021 vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0043/2021/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele a možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů při zadávání veřejné zakázky s názvem „Aktualizace plánu investičního rozvoje (generel) Kroměřížské nemocnice a.s.“, na jejíž předmět plnění uzavřel dne 27. 3. 2020 obviněný se společností atelier-r, s.r.o., IČO 26849917, se sídlem tř. Spojenců 748/20, 779 00 Olomouc, smlouvu o dílo č. D/1814/2020/INV, a dále při zadávání veřejné zakázky s názvem „Aktualizace plánu investičního rozvoje (generel) Vsetínské nemocnice a.s.“, na jejíž předmět plnění uzavřel dne 19. 8. 2020 obviněný se společností atelier-r, s.r.o., IČO 26849917, se sídlem tř. Spojenců 748/20, 779 00 Olomouc, smlouvu o dílo č. D/3792/2020/INV,

z a s t a v u j i,

neboť v něm nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 268 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178, a pro zvláštní postupy podle části šesté a rovněž k projednávání přestupků podle tohoto zákona a ukládání pokut za jejich spáchání, obdržel dne 14. 9. 2020 podnět ze dne 9. 9. 2020 (dále jen „podnět“) týkající se prošetření postupu zadavatele – Zlínský kraj, IČO 70891320, se sídlem třída Tomáše Bati 21, 760 01 Zlín, (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – při zadávání veřejných zakázek s názvem

• „Aktualizace plánu investičního rozvoje (generel) Kroměřížské nemocnice a.s.“, na jejíž předmět plnění uzavřel dne 27. 3. 2020 obviněný se společností atelier-r, s.r.o., IČO 26849917, se sídlem tř. Spojenců 748/20, 779 00 Olomouc, smlouvu o dílo č. D/1814/2020/INV (dále jen „VZ generel Kroměříž“),
• „Aktualizace plánu investičního rozvoje (generel) Vsetínské nemocnice a.s.“, na jejíž předmět plnění uzavřel dne 19. 8. 2020 obviněný se společností atelier-r, s.r.o., IČO 26849917, se sídlem tř. Spojenců 748/20, 779 00 Olomouc, smlouvu o dílo č. D/3792/2020/INV (dále jen „VZ generel Vsetín“).

2. Úřad si na základě skutečností uvedených v podnětu vyžádal od zadavatele veškerou dokumentaci související s předmětným zadávacím řízením a jeho vyjádření k obsahu podnětu. Na základě posouzení obsahu podnětu a dokumentace zaslané zadavatelem získal Úřad pochybnost, zda zadavatel v souvislosti s uzavřením shora citovaných smluv o dílo na výše uvedené veřejné zakázky malého rozsahu nespáchal přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona a zahájil tak v této věci správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0043/2021/VZ.

3. Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

4. Zahájení řízení o přestupku vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0043/2021/VZ oznámil Úřad obviněnému přípisem č. j. ÚOHS-04402/2021/531/MHo ze dne 4. 2. 2021, ve kterém seznámil obviněného se zjištěnými skutečnostmi, jež budou podkladem pro rozhodnutí.

5. Správní řízení bylo zahájeno podle § 78 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), ve spojení s § 248 zákona, dne 4. 2. 2021, tj. dnem, kdy bylo oznámení o zahájení řízení o přestupku doručeno obviněnému.

II.             Napadené rozhodnutí

6. Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0043/2021/VZ, č. j. ÚOHS-07299/2021/500/AIv ze dne 26. 2. 2021 (dále jen „napadené rozhodnutí“), v jehož výroku I konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když podlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem je plnění vyplývající z VZ generel Kroměříž a z VZ generel Vsetín, jímž je aktualizace plánu investičního rozvoje (generel) nemocnic, jichž je obviněný jediným akcionářem, rozdělil takovým způsobem, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limit stanovený v § 27 písm. a) zákona, a v rozporu s § 2 odst. 3 zákona nezadal plnění vyplývající z předmětných smluv v některém z v ú­vahu připadajících druhů zadávacích řízení dle § 3 zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a obviněný na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel smlouvy o dílo.

7. Za výše uvedený přestupek byla obviněnému výrokem II napadeného rozhodnutí uložena pokuta ve výši 60 000 Kč.

8. Výrokem III napadeného rozhodnutí potom Úřad obviněnému v souladu s platnými předpisy uložil uhradit paušální náklady řízení ve výši 1 000 Kč.

9. Úřad svůj závěr o spáchání přestupku zadavatelem odůvodnil tak, že VZ generel Kroměříž a VZ generel Vsetín byly zadávány ve vzájemné časové souvislosti a při existenci funkčního celku, přičemž daná plnění nepředstavují „nepředvídatelná“ či „nárazová“ plnění. Jelikož spolu předmětné plnění úzce souvisí, měla být předpokládaná hodnota obou výše uvedených poptávaných plnění sečtena a obviněný měl zadat tyto služby v odpovídajícím zadávacím řízení dle tohoto součtu. Dle předmětných smluv na šetřená plnění činila celková smluvní cena po součtu částku 3 797 600 Kč bez DPH. Dle § 27 písm. a) zákona je veřejná zakázka na služby zakázkou malého rozsahu, pokud její předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší částce 2 000 000 Kč bez DPH. Pouze v takovém případě, v souladu s § 31 zákona, není zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení a je povinen pouze dodržovat zásady stanovené v § 6 zákona.

10. V nyní posuzované věci však částka dle uzavřených smluv na předmětná plnění, zadávaná ve formě veřejných zakázek, přesáhla zákonný limit. Úřad dospěl k závěru, že obviněný tedy byl povinen požadované služby poptávat buď jako jednu veřejnou zakázku, tedy nikoli v podobě dvou samostatných veřejných zakázek, nebo jako veřejnou zakázku rozdělenou na části.

III.           Rozklad obviněného

11. Dne 10. 3. 2021 podal obviněný proti napadenému rozhodnutí rozklad ze dne 9. 3. 2021. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo obviněnému doručeno dne 26. 2. 2021. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.

           Námitky rozkladu

12. Obviněný nejprve předkládá svoji argumentaci, resp. reakci na tvrzení Úřadu ohledně časové souvislosti. Obviněný uvádí, že závěry Úřadu k podmínce časové souvislosti považuje za nepřezkouma­telné. Dle obviněného napadené rozhodnutí v posouzení této otázky přináší pouhý kalendářní odpočet, s určením odstupu v řádu pěti až šesti měsíců, a odkazem na judikaturu, že takový odstup nemusí být v odůvodněných případech ještě dost.

13. Ve vztahu k místní souvislosti obviněný uvádí, že se rovněž nemůže ztotožnit se závěrem, který Úřad označuje jako stěžejní, že se nejedná o plnění, které by bylo realizováno v terénu v konkrétní lokaci. Dle obviněného nelze předpokládat, že by dílo, spočívající ve zhotovení generelu či jeho aktualizace, vznikalo výlučně tzv. „od stolu“, aniž by byl jeho zpracovatel důkladně osobně seznámen s místními územními poměry, prostorovou kapacitou, technickým stavem budov aj. Dále obviněný uvádí, že čtyři samostatné nemocniční areály, každý s jinými územními, majetkoprávními, stavebně-technickými poměry a stavy, nevytváří jednotný funkční celek.

14. Dle obviněného není ničím neobvyklým, pokud zadavatel vytváří obchodní podmínky podle typově obdobných závazků do jím užívaných vzorů. Užití vzorového dokumentu obchodních podmínek při doplnění individuálních požadavků a podmínek pak v obecné rovině automaticky nemusí znamenat věcnou souvislost takových plnění, stejně tak jako výsledek strojového porovnání takových obchodních podmínek. Odlišnost předmětů dotčených plnění a jejich zhotovení je procesem tvůrčí činnosti zapojených subjektů, přičemž charakter těchto odlišností je uložen spíše v samotné realizaci, dokladech o ní a jejích výstupech nežli v textu obchodních podmínek.

15. Dle obviněného funkční, resp. technologická souvislost plnění je společně s časovou souvislostí plnění v rámci poměřování existence či neexistence jednoty veřejné zakázky považována za významnější vůči ostatním prvkům souvislostí a jako taková by tedy měla přesvědčivě charakterizovat jednotu veřejné zakázky, má-li být v takovém případě dána. Otázce funkční souvislosti se přitom Úřad výslovně věnuje pouze v bodu 74 napadeného rozhodnutí, přičemž argumentace zde uvedená je nepřesvědčivá.

16. Závěrem rozkladu pak obviněný k časové, místní, věcné a funkční souvislosti souhrnně uvádí, že ačkoli lze dozajista o naplnění či nenaplnění některé z kategorií souvislostí polemizovat, přičemž tyto se mohou v částech prolínat, považuje obviněný v přezkoumávaném případě za zjevné, že souvislosti věcné, místní, časové a funkční/techno­logické nejsou naplněny kumulativně, jak vyžaduje ustanovení § 18 odst. 2 zákona.

17. Obviněný dále uvedl hypotézu, týkající se veřejné zakázky „Nová krajská nemocnice ve Zlíně – projektová dokumentace“, že pokud se jedná o jeden předmět rozdělený na části, pak postupoval v souladu se zákonem, když zadal veřejné zakázky VZ generel Kroměříž a VZ generel Vsetín v režimu zakázek malého rozsahu, neboť na uvedený případ lze uplatnit ustanovení § 18 odst. 3 zákona.

           Závěr rozkladu

18. Obviněný navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.

IV.          Rozhodnutí předsedy Úřadu a soudní přezkum

19. O rozkladu původně rozhodl předseda Úřadu rozhodnutím ze dne 10. 5. 2021, sp. zn. ÚOHS-R0055/2021/VZ, č. j. ÚOHS-13125/2021/163/MBr (dále jen „rozhodnutí předsedy Úřadu“) tak, že napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.

20. Proti rozhodnutí předsedy Úřadu podal obviněný žalobu ke Krajskému soudu v Brně (dále jen „krajský soud“). Krajský soud ve věci rozhodl dne 26. 1. 2023 rozsudkem č. j. 30 Af 48/2021–63 (dále jen „rozsudek KS“) tak, že se žaloba obviněného zamítá.

21. Proti tomuto rozsudku podal obviněný kasační stížnost, o níž bylo rozhodnuto rozsudkem Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 8 As 43/2023–52 ze dne 12. 6. 2024 tak, že se rozsudek KS ruší, a že se ruší rovněž rozhodnutí předsedy Úřadu a věc se vrací Úřadu k dalšímu řízení (dále jen „rozsudek NSS“). Důvodem zrušení rozsudku KS byl fakt, že NSS shledal důvodnými kasační námitky směřující do argumentace krajského soudu týkající se posouzení okolností odůvodňujících závěr o tom, že plnění tvoří funkční celek (okolnosti, které by bylo možné označit jako jednotící prvek či společný, celkový nebo širší efekt), a že tudíž VZ generel Kroměříž a VZ generel Vsetín netvoří funkční celek. NSS uvedl, že dokument nazvaný „INTEGROVANÁ STRATEGICKÁ KONCEPCE PRO ŘÍZENÍ ZDRAVOTNICTVÍ A ROZVOJ ZDRAVOTNICKÝCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI – NÁVRHOVÁ ČÁST“ (dále jen „dokument koncepce zdravotnictví“) řeší zabezpečení chodu zdravotnictví ve Zlínském kraji v rovině zdravotnické a personální, což vyplývá i ze tří strategických cílů (uvedených krajským soudem), přičemž jejich navázání na předmět posuzovaných veřejných zakázek NSS považuje za příliš abstraktní. Dle NSS z těchto strategických cílů nevyplývá cokoli konkrétního pro stavebně-technický rozvoj areálů obou nemocnic a dané cíle tak nelze označit za jednotící prvek, který by specificky propojoval obě plnění. Naopak, dle NSS je z obsahu správního spisu zřejmé, že k zadání obou zakázek vedly zadavatele okolnosti, které sice byly obdobné, avšak nikoli společné.

22. NSS tak učinil závěr, že krajský soud i předseda Úřadu dospěli k nesprávnému závěru, že veřejné zakázky VZ generel Kroměříž a VZ generel Vsetín tvořily funkční celek ve smyslu § 18 odst. 2 věty první zákona a v souhrnu tak nejde o jedinou veřejnou zakázku, kterou by bylo možné označit za podlimitní za použití pravidla obsaženého v § 18 odst. 1 zákona, dle něhož by se předpokládaná hodnota takové veřejné zakázky určila součtem předpokládaných hodnot jejích částí. V důsledku nesprávné aplikace § 18 odst. 2 věty první zákona tak dle NSS neobstojí ani závěr o spáchání přestupku zadavatele dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, který měl spočívat v nezadání jediné podlimitní veřejné zakázky představující tento funkční celek v některém z druhů zadávacích řízení dle § 3 zákona.

V.            Pokračující správní řízení 

23. Po zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu rozsudkem NSS bylo pokračováno ve správním řízení, o čemž byl účastník řízení informován přípisem č. j. ÚOHS-23914/2024/163 ze dne 18. 6. 2024.

Stanovisko předsedy Úřadu

24. Po posouzení věci ve všech jejích vzájemných souvislostech jsem podle § 98 odst. 1 zákona o přestupcích přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí v plném rozsahu, přičemž jsem dospěl k následujícímu závěru.

25. Ve světle závěrů obsažených v rozsudku NSS neobstojí závěr Úřadu učiněný v napadeném rozhodnutím o tom, že VZ generel Kroměříž a VZ generel Vsetín tvořily funkční celek ve smyslu § 18 odst. 2 věty první zákona a v souhrnu tak nejde o jedinou veřejnou zakázku, kterou by bylo možné označit za podlimitní za použití pravidla obsaženého v § 18 odst. 1 zákona – v důsledku nesprávné aplikace § 18 odst. 2 věty první zákona tak neobstojí závěr Úřadu o spáchání přestupku zadavatele dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, který měl spočívat v nezadání jediné podlimitní veřejné zakázky představující tento funkční celek v některém z druhů zadávacích řízení dle § 3 zákona. Předmětný skutek vytýkaný Úřadem obviněnému ve výroku I napadeného rozhodnutí není přestupkem a s ohledem na provázanost výroků o vině (výrok I) a trestu (výrok II) nastaly podmínky pro zrušení celého napadeného rozhodnutí. Proto bylo třeba správní řízení ve věci možného spáchání předmětného přestupku obviněným zastavit. Dále v tomto rozhodnutí budou v podrobnostech uvedeny důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

VI.    K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení

26. Přestupek podle výroku I napadeného rozhodnutí spočívá v tom, že obviněný nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek dle § 2 odst. 3 zákona, když podlimitní veřejnou zakázku rozdělil tak, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limit stanovený v § 27 písm. a) zákona, a v rozporu s § 2 odst. 3 zákona nezadal plnění vyplývající z uvedených smluv v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení dle § 3 zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a obviněný na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel smlouvy o dílo.

27. Úvodem je nutno uvést, že NSS v rozsudku NSS připustil, že v šetřené věci Úřad (stejně jako krajský soud) podrobně zdůvodnil, proč spolu VZ generel Kroměříž a VZ generel Vsetín věcně, místně a funkčně souvisí – toto odůvodnění označil NSS za přesvědčivé a značnou část kasačních námitek směřujících proti dílčím úvahám obsaženým v rozsudku KS nepovažoval za důvodnou. Ve vztahu k věcné souvislosti NSS uvedl, že považuje úvahy krajského soudu (potažmo Úřadu) za rámcově správné a s ohledem na značně podobný charakter výstupu je určitá míra věcné souvislosti obou plnění daná. Nicméně se už neztotožnil s hodnocením okolností, které by bylo možné označit jako jednotící prvek či společný, celkový nebo širší efekt funkční souvislosti.

K funkční souvislosti

28. Úřad se v bodech 74 až 77 odůvodnění napadeného rozhodnutí zabýval funkční souvislostí posuzovaných veřejných zakázek.

29. S ohledem na závazný právní názor soudu vyjádřený v rozsudku NSS je třeba konstatovat, že zde učiněný stěžejní závěr Úřadu o funkčním propojení obou veřejných zakázek je nesprávný, respektive nezákonný.

30. Pokud se jedná o posouzení funkční souvislosti obou veřejných zakázek, je nezbytné správně posoudit okolnosti, které by bylo možné označit jako jednotící prvek či společný, celkový nebo širší efekt a potřebu realizace všech provázaných plnění tak, aby byl naplněn celkový smysl poptávky. Jak je uvedeno v bodě 22 rozsudku NSS, za tímto účelem je potřeba podrobnějším způsobem vyhodnotit záměr zadavatele, celkový smysl poptávek či jejich „funkčnosti“ ve svém souhrnu, což Úřad v napadeném rozhodnutí neučinil správně.

31. Úřad v rámci posouzení funkční souvislosti obou veřejných zakázek vycházel zejména z obsahu dokumentu koncepce zdravotnictví, který byl dle Úřadu pro zadavatele pomocným strategickým materiálem, jenž zadavateli udává cíl při řízení zdravotnictví v kraji. NSS má však za to, že ze zde obsažených strategických cílů nevyplývá nic konkrétního pro stavebně-technický rozvoj areálů obou šetřených nemocnic. Zde definované cíle nelze označit za jednotící prvek, který by specificky propojoval obě plnění – z dokumentu koncepce zdravotnictví nevyplývá, že by existoval konkrétní společný cíl, který by bylo možné považovat za naplněný pouze aktualizací generelů obou nemocnic. K zadání obou veřejných zakázek vedly obviněného okolnosti, které byly sice v obou případech obdobné, avšak nikoli společné. Je zřejmé, že investiční rozvoj obou nemocnic probíhal před zadáním těchto veřejných zakázek nezávisle na sobě a ve správním řízení nebylo zjištěno, že by se to mělo do budoucna změnit nebo že by například některý z orgánů obviněného v určitém okamžiku přijal strategické rozhodnutí prověřit aktuálnost generelů všech nemocnic, jichž je zřizovatelem a akcionářem, a v návaznosti na to případně připravit jejich aktualizaci či vytvoření nových generelů. Úvaha Úřadu obsažená v bodě 74 napadeného rozhodnutí, že obviněný prostřednictvím poptávaného předmětu plnění získává informace o možnostech dalšího rozvoje jím řízených nemocnic (podklady pro možný rozvoj zdravotnictví na jeho území, bez ohledu na to, že tyto informace získává ke dvěma různým nemocnicím), tedy ve světle závěrů uvedených v rozsudku NSS neobstojí.

32. V bodě 74 napadeného rozhodnutí Úřad v obecné rovině správně odkázal na rozsudek NSS č. j. 7 As 211/2015–31 ze dne 17. 9. 2015 řešící otázku funkční souvislosti, jejíž (ne)existence se dovozuje na základě účelu/jednotného cíle, pro který jsou veřejné zakázky zadávány. Za nesprávný je však třeba považovat dílčí závěr, v rámci něhož Úřad spolu s poukazem na úmysl obviněného (v obou případech šlo o snahu o řádné zajištění chodu jím koordinovaného zdravotnictví na území kraje a jeho rozvoj) akcentoval, že byla naplněna i funkční souvislostobou přezkoumávaných veřejných zakázek. Jak vyplývá ze závěrů rozsudku NSS, funkční souvislost nelze dovozovat z faktu, že obviněný poptává typově stále stejná plnění (jak uvedl Úřad v bodě 74 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Nelze tedy dovodit natolik intenzivní provázanost obou generelů, že by mezi nimi bylo možné spatřovat funkční celek. Funkční souvislost obou plnění nelze identifikovat v tom, že plán investičního rozvoje (generel) nemocnic, který je předmětem obou smluv o dílo, je územně plánovací, třebaže určuje možnosti rozvoje daného území. Lze sice připustit, že geneze příčin vedoucích k zadání obou veřejných zakázek je podobná a zadavatel v minulosti ve vztahu k oběma nemocnicím realizoval obdobné kroky, z obsahu správního spisu však nevyplývá, že by se jednalo o společně koordinované jednání vedené společným cílem, který by přesahoval rámec investičního rozvoje každé jednotlivé nemocnice a takový cíl či jiný jednotící prvek nelze ani nepřímo dovozovat z věcné, místní a časové souvislosti obou plnění.

33. Ačkoli je v tomto případě naplněna časová, místní a do určité míry i věcná souvislost, rozsah naplnění předmětných hledisek ani ve svém souhrnu nevypovídá o existenci společného záměru, který by byl naplněn až realizací obou veřejných zakázek, přičemž u každého z posuzovaných faktorů existuje rovněž okolnost, která význam věcné, místní a časové souvislosti částečně oslabuje. Z hlediska časového nedošlo k zadání veřejných zakázek bezprostředně po sobě, z hlediska místního jsou oba areály od sebe vzdáleny více než 40 km a z věcného hlediska je u každé veřejné zakázky výsledek smlouvy o dílo jedinečný, a to právě s ohledem na specifika obou areálů. Na jednu stranu tedy obě plnění spolu souvisí časově, věcně i místně, na stranu druhou však nebylo zjištěno nic, co by nasvědčovalo tomu, že se nejedná o pouhou souvislost, nýbrž provázanost obou plnění, a tudíž ve svém souhrnu o funkční celek ve smyslu § 18 odst. 2 věty první ZZVZ

34. Úřad tedy učinil nesprávný závěr, že VZ generel Kroměříž a VZ generel Vsetín tvoří funkční celek ve smyslu § 18 odst. 2 věty první zákona. Nejedná se o jedinou veřejnou zakázku, kterou by bylo namístě hodnotit jako podlimitní za použití pravidla obsaženého v § 18 odst. 1 zákona, podle něhož by se předpokládaná hodnota takové veřejné zakázky určila součtem předpokládaných hodnot jejích částí. V důsledku nesprávné aplikace § 18 odst. 2 věty první zákona pak logicky neobstojí ani závěr Úřadu o spáchání přestupku ve smyslu § 268 odst. 1 písm. a) zákona obviněným, který měl spočívat v nezadání jediné podlimitní veřejné zakázky představující Úřadem původně deklarovaný funkční celek v některém z druhů zadávacích řízení dle § 3 zákona.

Dílčí závěr

35. S ohledem na vše výše řečené je nutné konstatovat, že výrok I napadeného rozhodnutí neobstojí, jelikož daný skutek není přestupkem. S ohledem na skutečnost, že neobstojí výrok o vině zadavatele, neobstojí také výrok o uloženém trestu ani výrok o uložení povinnosti uhradit náklady řízení. Napadené rozhodnutí je tedy nutné zrušit jako celek.

K zastavení správního řízení

36. Z rozsudku NSS vyplývá, že vedle rozhodnutí předsedy Úřadu je nezákonné i napadené rozhodnutí, což by jinak vedlo ke zrušení a vrácení věci. S ohledem na zásadu procesní ekonomie jsem věc přezkoumal již v řízení o rozkladu a se zřetelem na závěry výše uvedené a na to, že by prvostupňový orgán byl vázán názorem předsedy Úřadu a musel by rozhodnout stejně a že v řízení je pouze jeden účastník (a způsob rozhodnutí nejde k tíži zadavatele), přistoupil jsem k zastavení správního řízení, neboť ve smyslu § 257 písm. f) zákona nebyly shledány důvody pro uložení sankce.

VII.    Závěr

37. Vzhledem k výše uvedenému bylo rozhodnuto tak, jak je ve výrokové části tohoto rozhodnutí uvedeno.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží

Zlínský kraj, se sídlem třída Tomáše Bati 21, 760 01 Zlín

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy