ÚOHS-S0187/2024/VZ-21892/2024/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 26. 2. 2024 na návrh ze dne 24. 2. 2024, jehož účastníky jsou

• zadavatel – město Břeclav, IČO 00283061, se sídlem náměstí T. G. Masaryka 42/3, 690 02 Břeclav, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 4. 3. 2024 společností HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1,
• navrhovatel – YUCON CZ, s.r.o., IČO 29184771, se sídlem Tuřanka 1222/115, 627 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Rekonstrukce letního koupaliště a krytého bazénu v Břeclavi“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 12. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 12. 2023 pod ev. č. Z2023–057614, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 12. 2023 pod ev. č. 2023/S 244–767477, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – město Břeclav, IČO 00283061, se sídlem náměstí T. G. Masaryka 42/3, 690 02 Břeclav – stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Rekonstrukce letního koupaliště a krytého bazénu v Břeclavi“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 12. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 12. 2023 pod ev. č. Z2023–057614, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 12. 2023 pod ev. č. 2023/S 244–767477, ve znění pozdějších oprav, v rozporu s § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) citovaného zákona a zároveň v rozporu se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona, když v rámcivymezení kritérií technické kvalifikace uvedených v bodu 6.4.2 1) zadávací dokumentace, konkrétně v rámci vymezení požadavků na člena realizačního týmu na pozici „hlavní stavbyvedoucí“ požadoval mj. zkušenosti na pozici hlavního stavbyvedoucího, zástupce hlavního stavbyvedoucího nebo stavbyvedoucího (nebo obdobné vedoucí pozici) s realizací min. 2 pozemních staveb, jejichž předmětem byla výstavba nebo komplexní rekonstrukce pozemní stavby v hodnotě investičních nákladů stavby alespoň 200 mil. Kč bez DPH, a to za posledních 7 let před zahájením zadávacího řízení, přičemž předmětem těchto pozemních staveb byla výstavba nebo komplexní rekonstrukce venkovního koupaliště anebo krytého bazénu zahrnující také dodávku a montáž bazénové technologie, aniž by svůj požadavek na zkušenosti hlavního stavbyvedoucího, který zásadním způsobem zužuje hospodářskou soutěž o předmětnou veřejnou zakázku, odůvodnil relevantními skutečnostmi vyplývajícími z povahy poptávaného plnění či jiných konkrétních okolností, čímž bezdůvodně vytvořil překážky hospodářské soutěže.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – město Břeclav, IČO 00283061, se sídlem náměstí T. G. Masaryka 42/3, 690 02 Břeclav – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Rekonstrukce letního koupaliště a krytého bazénu v Břeclavi“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 12. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 12. 2023 pod ev. č. Z2023–057614, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 12. 2023 pod ev. č. 2023/S 244–767477, ve znění pozdějších oprav.

III.

Zadavateli – město Břeclav, IČO 00283061, se sídlem náměstí T. G. Masaryka 42/3, 690 02 Břeclav – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0187/2024/VZ ve věci návrhu navrhovatele – YUCON CZ, s.r.o., IČO 29184771, se sídlem Tuřanka 1222/115, 627 00 Brno – ze dne 24. 2. 2024 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů cit. zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Rekonstrukce letního koupaliště a krytého bazénu v Břeclavi“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 12. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 12. 2023 pod ev. č. Z2023–057614, ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 12. 2023 pod ev. č. 2023/S 244–767477, ve znění pozdějších oprav.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – město Břeclav, IČO 00283061, se sídlem náměstí T. G. Masaryka 42/3, 690 02 Břeclav – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

 I.              ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – město Břeclav, IČO 00283061, se sídlem náměstí T. G. Masaryka 42/3, 690 02 Břeclav, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 4. 3. 2024 společností HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“ nebo „ZZVZ“), zahájil dne 14. 12. 2023 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Rekonstrukce letního koupaliště a krytého bazénu v Břeclavi“; oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 12. 2023 pod ev. č. Z2023–057614, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 12. 2023 pod ev. č. 2023/S 244–767477, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Dle bodu 3.1. „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky „výběr zhotovitele stavebních prací spočívajících v rekonstrukci rozlehlého areálu koupaliště, který tvoří mj. prostory venkovního koupaliště a krytého bazénu, v Břeclavi dle této zadávací dokumentace a jejích příloh.“

3. Dle bodu 3.2. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace „[p]ředpokládaná hodnota Veřejné zakázky činí: 553.000.000,– Kč bez DPH“.

4. Lhůta pro podání nabídek dle oznámení o zahájení zadávacího řízení, ve znění pozdějších oprav, končila dne 7. 2. 2024.

5. Dne 2. 2. 2024 doručil navrhovatel – YUCON CZ, s.r.o., IČO 29184771, se sídlem Tuřanka 1222/115, 627 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) – zadavateli námitky z téhož dne, kterými brojil proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, které jsou dle něj stanoveny v rozporu se zákonem (dále jen „námitky“).

6. Zadavatel dne 14. 2. 2024 námitky svým rozhodnutím odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“). Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno téhož dne prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK.

7. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 26. 2. 2024 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad”) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 24. 2. 2024 (dále jen „návrh“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu téhož dne.

II.              OBSAH NÁVRHU

8. Navrhovatel namítá, že zadavatel stanovením zadávacích podmínek a následným rozhodnutím o námitkách postupoval v rozporu s § 36 odst. 1 zákona a základními zásadami zadávacího řízení dle § 6 zákona, konkrétně se zásadami přiměřenosti a zákazu diskriminace, kdy jím stanovené zadávací podmínky vytvořily bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Nepřiměřenost podmínek navrhovatel spatřuje ve stanovení požadavků na technickou kvalifikaci. Dle navrhovatele o nepřiměřenosti zadávacích podmínek vypovídá i to, že nabídku podali pouze 3 účastníci (respektive byly podány pouze 2 relevantní nabídky), ačkoliv u srovnatelných zakázek má být zcela běžná (a i možná) větší účast dodavatelů (obvykle i 10+).

9. Navrhovatel je přesvědčen, že kumulací požadavků na kvalifikaci hlavního stavbyvedoucího, resp. kumulací požadavků na jím realizovanou zakázku, došlo k nepřiměřenému omezení hospodářské soutěže, tedy k bezdůvodnému omezení okruhu potencionálních účastníků zadávacího řízení, a to bez přínosu pro kvalitu plnění veřejné zakázky.

10. Za nepřiměřený navrhovatel označuje požadavek na opakovanou zkušenost se specificky a konkrétně určenou a rozsáhlou stavbou realizovanou v posledních 7 letech, tedy požadavek na zkušenost hlavního stavbyvedoucího s realizací min. 2 pozemních staveb, jejichž předmětem byla výstavba nebo komplexní rekonstrukce pozemní stavby v hodnotě investičních nákladů stavby alespoň 200 mil. Kč bez DPH, a to za posledních 7 let před zahájením zadávacího řízení, přičemž předmětem těchto pozemních staveb byla výstavba nebo komplexní rekonstrukce venkovního koupaliště anebo krytého bazénu zahrnující také dodávku a montáž bazénové technologie.

11. Dle navrhovatele je požadavek, aby referenční stavby realizované stavbyvedoucím byly provedeny v posledních 7 letech, zcela nepřiměřený a omezující, jelikož by nebyl rozdíl, pokud by hlavní stavbyvedoucí měl takové zkušenosti např. v posledních 10 letech. Dle navrhovatele je zcela zřejmé, že případný hlavní stavbyvedoucí, který je autorizovaný a který má zkušenosti s natolik finančně objemnými stavbami, jistě realizuje stavby s různým zaměřením. V případě že zadavatel takto omezí období, v rámci kterého může hlavní stavbyvedoucí prokázat své zkušenosti (zejména při požadavku na vícero takových zkušeností), dochází k výraznému snížení počtu osob, které požadované zkušenosti mohou mít, a to i s ohledem na omezený počet zakázek splňujících zadavatelem požadované parametry v daném období. Dle navrhovatele je omezení zkušeností hlavního stavbyvedoucího na předchozích 7 let nelogické i s ohledem na to, že je současně dán požadavek na jeho praxi v rozsahu minimálně 10 let.

12. Zadavatel dle navrhovatele rovněž neodůvodněně omezuje dodavatele jak požadavkem na počet zkušeností (musí být dvě), tak předmět (výstavba nebo komplexní rekonstrukce venkovního koupaliště anebo krytého bazénu, zahrnující také dodávku a montáž bazénové technologie), tak „rozsah“, resp. hodnotu stavby (stavby v hodnotě 200 mil. Kč bez DPH). Dle navrhovatele je pak právě kombinace všech požadavků zcela jednoznačně nepřiměřená a diskriminační a vede pouze k nedůvodnému omezení soutěže a porušení zákazu diskriminace. Kombinace specifických požadavků na stavbu spolu s minimálním objemem zakázky sama o sobě značně snižuje počet existence takových staveb (nemluvě o požadavku, že by se mělo jednat o zakázky v posledních 7 letech), nadto když se na nich musela podílet jedna osoba.

13. Dle navrhovatele by byl dostatečně kvalifikovaným i hlavní stavbyvedoucí, který by měl zkušenost s jednou takto specificky určenou stavbou o hodnotě 200 mil. Kč bez DPH a druhou, stejně specifickou, ale s hodnotu nižší. Požadavek na zkušenost se stavbou v hodnotě 200 mil. Kč bez DPH je dle navrhovatele zdůvodnitelný, neboť svědčí o tom, že stavbyvedoucí již řídil a koordinoval práce na velké stavbě, nicméně jako nadbytečné se pak jeví, aby se současně jednalo o specifickou stavbu (tj. jejímž předmětem byl bazén vč. technologií). Shodnou vypovídající hodnotu o schopnostech hlavního stavbyvedoucího by dle navrhovatele měly i 2 zkušenosti se stavbou ve finančním objemu 200 mil. Kč a 2 zkušenosti se stavebními pracemi, jejichž předmětem by byla výstavba nebo komplexní rekonstrukce venkovního koupaliště anebo krytého bazénu zahrnující také dodávku a montáž bazénové technologie, avšak již bez takto vysokého finančního limitu.

14. Dle navrhovatele je tak zřejmé, že při stanovení finančního limitu se specificky určenou zakázkou u obou požadovaných referenčních staveb se v důsledku kumulace požadavků jedná o nepřiměřené nastavení kvalifikace, které bezdůvodně omezuje hospodářskou soutěž a je diskriminační.

15. Navrhovatel nadto uvádí, že se zadavatel nedostatečně vypořádal s podanými námitkami, když přiměřenost požadavků na referenční zakázky realizované hlavním stavbyvedoucím vypořádal de facto separátně a nikterak se nezaobíral vzájemnou kombinací těchto požadavků, která právě zakládá nepřiměřenost vedoucí k nedůvodnému omezení hospodářské soutěže. Navrhovatel připouští, že jednotlivé požadavky na referenční zakázku se jeví jako přiměřené, nikoliv však již jejich vzájemná kumulace.

16. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad z výše uvedených důvodů zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku.

 III.          PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

17. Úřad obdržel návrh dne 26. 2. 2024 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

18. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

19. Přípisem ze dne 27. 2. 2024 Úřad účastníkům řízení oznámil zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele v zadávacím řízení.

20. Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 5. 3. 2024 (dále jen „vyjádření k návrhu“) a dokumentaci o zadávacím řízení obdržel Úřad dne 6. 3. 2024.

Vyjádření zadavatele k návrhu

21. Zadavatel úvodem konstatuje, že setrvává na svém tvrzení, že při stanovení zadávacích podmínek postupoval v souladu se zákonem a jeho základními zásadami a v plném rozsahu odkazuje na rozhodnutí o námitkách.

22. Zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele, že by námitky vypořádal nedostatečně. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách vypořádával jednotlivé námitky navrhovatele zcela v souladu se strukturou námitek, ve kterých navrhovatel rozporoval v bodě 1. požadavek na prokázání zkušeností hlavního stavbyvedoucího v posledních 7 letech a v bodě 2. pak v zásadě se stejnými argumenty rozporoval požadavek na prokázání zkušeností hlavního stavbyvedoucího ve vztahu k hodnotě zakázek (200 mil. Kč bez DPH). Zadavatel pak s ohledem na strukturu námitek vypořádával jednotlivé konkrétní námitky navrhovatele, přičemž podal podrobné odůvodnění nastavení každého jednotlivého dílčího požadavku ve vztahu ke zkušenostem člena realizačního týmu na pozici hlavního stavbyvedoucí.

23. Zadavatel má za to, že navrhovatel nekoncipoval své námitky tak, že směřují proti kumulaci dílčích částí požadavku zadavatele na zkušenost hlavního stavbyvedoucího, když sám použil zcela stejnou argumentaci ve vztahu ke dvěma samostatně strukturovaným dílčím námitkám. Pakliže navrhovatel zamýšlel vést argumentaci ve vztahu k nepřiměřenosti kumulace jednotlivých dílčích požadavků zadavatele, měl takovou námitku koncipovat srozumitelněji. Zadavatel v této souvislosti dodává, že jestliže navrhovatel v námitkách nenamítal kumulaci jednotlivých dílčích částí dotčeného kvalifikačního požadavku, nebyl zadavatel povinen si tuto námitku domýšlet, natož ji v konkrétní rovině vypořádávat. Nicméně zadavatel uvádí, že vypořádání dotčené námitky kumulace jednotlivých dílčích částí kvalifikačního požadavku vyplývá z celého kontextu rozhodnutí o námitkách a je zcela přiměřené konkrétnosti (resp. spíše obecnosti) tohoto tvrzení v rámci námitek navrhovatele.

24. Dle zadavatele je pak námitka týkající se tvrzené nepřiměřenosti a diskriminace na základě kumulace jednotlivých dílčích částí kvalifikačního požadavku navrhovatelem uvedena až v návrhu, pročež je dle názoru zadavatele opožděná.

25. Bez ohledu na výše uvedené nicméně zadavatel uvádí, že v dotčeném případě se jedná o jeden kvalifikační požadavek, který se zcela logicky skládá z i) počtu referenčních zakázek (kolik), ii) předmětu referenčních zakázek (čeho), iii) hodnoty a iv) referenčního období (kdy), tedy z dílčích částí daného kvalifikačního požadavku, které jej definují. Vymezení dotčeného kvalifikačního předpokladu tak pouze reflektuje požadavky uvedené v § 73 odst. 6 písm. b) zákona, který vyžaduje, aby zadavatel stanovil minimální úroveň pro splnění kritérií technické kvalifikace. Zadavatel tedy ani nemohl zákonně nastavit tento požadavek, aniž by stanovil „kolik, jakých zkušeností s čím“ vyžaduje. Pakliže však zadavatel požaduje např. „2 zkušenosti s obdobnými stavbami“, neznamená to automaticky, že kumuluje požadavky na „dvě, a ještě k tomu obdobné stavby“. Zadavatel tím pouze v souladu se zákonem a rozhodovací praxí konkretizuje minimální úroveň požadovaného kritéria kvalifikace.

26. V tomto ohledu zadavatel uvádí, že v rozhodnutí o námitkách podrobně odůvodnil zákonnost nastavení dotčeného kvalifikačního požadavku vč. všech jeho dílčích částí a přezkoumatelně se vypořádal se všemi namítanými skutečnostmi.

27. Zadavatel dále uvádí, že považuje dobu 7 let před zahájením zadávacího řízení za časový rámec, který i) prokazuje recentní (aktuální) zkušenost hlavního stavbyvedoucího s realizací požadovaných stavebních prací a zároveň ii) bezdůvodně neomezuje hospodářskou soutěž. To zejména z důvodu, že požadavek zadavatele na dané zkušenosti hlavního stavbyvedoucího v období 7 let před zahájením zadávacího řízení není extenzivní (extenzivně krátký), a tedy nepřiměřený. V daném období je zcela objektivně možné realizovat dvě referenční stavební práce požadovaného rozsahu, a to včetně časové rezervy.

28. Zadavatel dále dodává, že zkušenost s realizací definované stavby může osoba na pozici hlavní stavbyvedoucí prokázat z účasti na této referenční zakázce v pozici nejenom na pozici hlavní stavbyvedoucí, ale taktéž v pozici zástupce hlavního stavbyvedoucího nebo „běžného“ stavbyvedoucího nebo obdobné vedoucí pozici. Obdobnou vedoucí pozicí je přitom myšlena např. jiná pozice, v rámci které bylo odborně řízeno nebo spoluřízeno provádění referenční stavby. Dle zadávací dokumentace tedy člen realizačního týmu na pozici hlavní stavbyvedoucí nemusel být ve vztahu k realizovaným zakázkám hlavní stavbyvedoucí (manažer projektu), ale mohl se na řízení takové zakázky pouze spolupodílet. V tomto kontextu, kdy dochází k enormnímu rozšíření okruhu pozic, v rámci kterých mohl hlavní stavbyvedoucí v průběhu 7 let před zahájením zadávacího řízení získat požadované zkušenosti, nelze dotčený zadávací požadavek 7 let považovat za jakkoli excesivní. Příslušná osoba mohla zcela nepochybně a relativně pohodlně získat požadovanou referenci pro danou pozici.

29. Zadavatel považuje dílčí část kvalifikačního požadavku, prokázání referenční zkušenosti v období nejvýše 7 let před zahájením zadávacího řízení, za zcela přiměřenou i při zohlednění celého znění kvalifikačního požadavku (tj. i ve vztahu k dalším dílčím částem kvalifikačního požadavku). Zadavatel v dotčeném období vyžadoval u osoby hlavního stavbyvedoucího opakovanou zkušenost (alespoň 2 zkušenosti, tj. nejmenší hodnotu pro prokázání opakované zkušenosti) s realizací zakázky, která věcně odpovídala předmětu veřejné zakázky (věcné vymezení referenční zakázky je dokonce širší než předmět veřejné zakázky) a svým rozsahem představovala cca 36 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Zadavatel dodává, že pokud požaduje dvě zkušenosti člena realizačního týmu na pozici hlavního stavbyvedoucího, tj. opakovanou zkušenost, nelze to považovat za nepřiměřené. Zadavatel může vyžadovat prokázání opakované zkušenosti, přičemž tento požadavek je zcela obvyklý a nevymyká se běžné praxi při zadávání veřejných zakázek.

30. Zadavatel zdůrazňuje, že předmět požadované referenční zkušenosti odpovídá předmětu veřejné zakázky, přičemž za účelem otevření hospodářské soutěže zadavatel předmět realizované zakázky oproti předmětu veřejné zakázky rozšířil. Dodavatelé tedy primárně prokazují zkušenost hlavního stavbyvedoucího s realizací dvou pozemních staveb (bez ohledu na to, zda se jednalo o výstavbu nebo komplexní rekonstrukci), kdy hodnota těchto stavebních prací na pozemní stavbě činila nejméně 200 mil. Kč bez DPH. Z textace daného kvalifikačního požadavku vyplývá, že předmětem této pozemní stavby, tj. jejich součástí, byla také výstavba nebo komplexní rekonstrukce venkovního koupaliště anebo krytého bazénu, zahrnující také dodávku a montáž bazénové technologie. Tzn., aby součástí referenční zakázky (realizace pozemní stavby v určité hodnotě) byly i činnosti, jež tvoří gros veřejné zakázky.

31. Daný kvalifikační požadavek je tak dle zadavatele možné prokázat i jinými pozemními stavbami kromě samotných venkovních anebo vnitřních bazénů, např. výstavbou nebo komplexní rekon­strukcí škol, hotelových, rehabilitačních, lázeňských aj. objektů, pokud jejich součástí byla také výstavba nebo komplexní rekonstrukce venkovního koupaliště anebo krytého bazénu, zahrnující také dodávku a montáž bazénové technologie. Z uvedeného zcela logicky vyplývá, že samotná výstavba či rekonstrukce samotného bazénu (koupací části) nemusí být v hodnotě 200 mil. Kč bez DPH. Požadavek, aby stavební práce zahrnovaly také dodávku a montáž bazénové technologie, je dle zadavatele zcela odůvodnitelný předmětem veřejné zakázky. Vzhledem k technologickému provedení bazénových technologií specifických pouze pro stavby či rekonstrukce bazénů není možné prokazovat technické kvalifikační požadavky referencí na jinou stavební činnost. Pro úplnost zadavatel dodává, že dotčený kvalifikační požadavek nemusí být prokázán veřejnou zakázkou, ale také stavbou realizovanou soukromým sektorem.

32. Zadavatel dle svého přesvědčení nemůže akceptovat návrh navrhovatele, aby za účelem prokázání zkušeností člena realizačního týmu na pozici „hlavní stavbyvedoucí“ požadoval prokázání zkušeností s realizací dvou zakázek spočívajících ve stavbách ve finančním objemu 200 mil. Kč bez DPH a dvou zakázek, jejichž předmětem byla výstavba nebo komplexní rekonstrukce venkovního koupaliště anebo krytého bazénu, zahrnující také dodávku a montáž bazénové technologie (bez jakéhokoli finančního limitu). Hlavním předmětem veřejné zakázky je rekonstrukce venkovního koupaliště a krytého bazénu v předpokládané hodnotě 553 mil. Kč bez DPH, který má sloužit široké veřejnosti a na jehož provedení (technické, technologické, hygienické či jakostní) jsou kladeny vyšší nároky. Zadavatel proto za dostatečně kvalifikovaného stavbyvedoucího pro účely řádné realizace veřejné zakázky nepovažuje takovou osobu, která má zkušenost se stavbou jakéhokoli bazénu s filtrací např. na své zahrádce.

33. Zadavatel považuje námitky, resp. návrh, za obstrukční a účelový a apeluje na Úřad, aby v rámci zásady rovného zacházení s účastníky správního řízení, resp. za účelem ochrany práv zadavatele, posoudil, zda námitkami, resp. návrhem, nebyly porušeny práva zadavatele, resp. jestli je navrhovatel vůbec oprávněn návrh podat. Jinými slovy, aby Úřad v rámci zjišťování materiální pravdy postavil na jisto, zda byla navrhovateli dotčeným kvalifikačním požadavkem skutečně způsobena újma, spočívající v tvrzené nemožnosti podat nabídku na veřejnou zakázku.

34. Zadavatel navrhuje, aby Úřad dle § 265 písm. b) zákona návrh v plném rozsahu zamítl, neboť nebyl podán oprávněnou osobou, a to v případě neprokázání újmy navrhovatele, nebo dle § 265 písm. a) zákona návrh v plném rozsahu zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Další průběh správního řízení

35. Usnesením ze dne 13. 3. 2024 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony. V průběhu správního řízení zadavatel Úřad o jednotlivých úkonech průběžně informoval.

36. Úřad provedl průzkum trhu, v jehož rámci požádal o stanovisko dodavatele, kteří se v posledních 8 letech účastnili zadávacích řízení na výstavbu krytých bazénů nebo koupališť v hodnotě přesahující 200 milionů Kč bez DPH[1] nebo u nichž z veřejně dostupných zdrojů dohledal, že se účastnili plnění obdobné stavby v soukromé sféře[2]. Dne 19. 3. 2024 požádal Úřad přípisem z téhož dne (dále jen „přípis ze dne 19. 3. 2024“) vymezený okruh 17 dodavatelů o poskytnutí odpovědí na následující otázky:

• „Disponuje Vaše společnost (alespoň jedním) zaměstnancem s výše uvedenými zkušenostmi[3] na pozici hlavního stavbyvedoucího, zástupce hlavního stavbyvedoucího nebo stavbyvedoucího (nebo obdobné vedoucí pozici)? Pokud takovýmto zaměstnancem disponujete, prosíme rovněž o jeho konkrétní identifikaci (jméno, příjmení).“ (dále také jako „dotaz 1“)
• „Pokud je odpověď na předchozí otázku ne, disponuje Vaše společnost zaměstnancem, který by měl zkušenost na pozici hlavního stavbyvedoucího, zástupce hlavního stavbyvedoucího nebo stavbyvedoucího (nebo obdobné vedoucí pozici) alespoň s jednou pozemní stavbou dle výše uvedených parametrů (tj. s realizací pozemní stavby, jejímž předmětem byla výstavba nebo komplexní rekonstrukce pozemní stavby v hodnotě investičních nákladů stavby alespoň 200 mil. Kč bez DPH, a to za posledních 7 let před zahájením zadávacího řízení, přičemž předmětem těchto pozemních staveb byla výstavba nebo komplexní rekonstrukce venkovního koupaliště anebo krytého bazénu zahrnující také dodávku a montáž bazénové technologie)?“ (dále také jako „dotaz 2“).

37. Ve dnech 20. 3. 2024 až 27. 3. 2024 obdržel Úřad odpovědi od některých z oslovených dodavatelů.

38. Dne 27. 3. 2024 Úřad obdržel od dodavatele Metrostav DIZ s.r.o., IČO 25021915, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha (dále jen „dodavatel Metrostav DIZ“, příp. „vybraný dodavatel“) přípis nadepsaný „Odborné stanovisko ke správnímu řízení sp. zn. ÚOHS-S0187/2024/VZ“  (dále jen „stanovisko Metrostav“), ve kterém ve vztahu k rozporovanému kvalifikačnímu požadavku uvádí, že není podstatné, kolik bylo v zadávacím řízení podáno nabídek, ale podstatný je počet možných dodavatelů schopných splnit tento kvalifikační požadavek. Dále pak s odkazem na znalost stavebního trhu uvádí, že „minimálně společnosti Metrostav a.s., Metrostav DIZ s.r.o., Imos Brno, a.s., GEMO a.s., PSG Construction a.s., GEOSAN GROUP a.s., SYNER s.r.o., HOCHTIEF CZ a.s., STRABAG a.s. a VCES a.s. mohou disponovat osobou, která splňuje kvalifikační požadavky na člena realizačního týmu na pozici hlavního stavbyvedoucího, jelikož v posledních 7 letech realizovali minimálně dvě zakázky, jejichž předmětem byla výstavba nebo komplexní rekonstrukce pozemní stavby v hodnotě investičních nákladů stavby alespoň 200 mil. Kč bez DPH, přičemž předmětem těchto pozemních staveb byla výstavba nebo komplexní rekonstrukce venkovního koupaliště anebo krytého bazénu, zahrnující také dodávku a montáž bazénové technologie. Přehled zakázek předkládáme v příloze tohoto stanoviska.“ Přílohou svého stanoviska učinil tabulku, v níž uvádí k jednotlivým dodavatelům názvy zakázek vč. jejich finančního objemu a objednatele.  

39. V reakci na informace obsažené ve stanovisku Metrostav Úřad nově požádal přípisem ze dne 4. 4. 2024 dalšího dodavatele o zodpovězení totožných otázek jako ostatní dodavatele v přípise ze dne 19. 3. 2024.

40. Přípisem ze dne 4. 4. 2024 Úřad opakovaně požádal tři dodavatele o zodpovězení totožných otázek, jako v přípise ze dne 19. 3. 2024, neboť jejich odpovědi neobdržel a současně byli dodavatelem Metroslav DIZ identifikováni jako ty stavební společnosti, které realizovali alespoň 2 pozemní stavby v objemu min. 200 mil. Kč bez DPH, jejichž součástí byla výstavba nebo rekonstrukce koupaliště/bazénu včetně bazénové technologie, a to v posledních 7 letech. Současně oslovené dodavatele Úřad požádal, zda mohou toto tvrzení dodavatele Metroslav DIZ potvrdit.

41. Dne 10. 4. 2024 obdržel Úřad odpověď od dodavatele osloveného přípisem ze dne 4. 4. 2024.

42. Rozhodnutím ze dne 11. 4. 2024 Úřad rozhodl o nařízení předběžného opatření, kterým zadavateli uložil zákaz uzavřít v předmětném zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení předmětného správního řízení.

43. Usnesením ze dne 19. 4. 2024 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit ke shromážděným podkladům rozhodnutí. Navrhovatel se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

44. Dne 26. 4. 2024 obdržel Úřad odpověď dalšího dodavatele.

45. Dne 29. 4. 2024 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k podkladům“).

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí

46. V rámci svého vyjádření se zadavatel vyjádřil zejména k Úřadem provedenému šetření na trhu a k obsahu přípisu ze dne 19. 3. 2024 (resp. rovněž ze dne 4. 4. 2024). Zadavatel považuje provedené šetření trhu za nedostatečně vypovídající, a to ve vztahu ke konkrétnímu předmětu veřejné zakázky, přičemž otázky položené Úřadem v přípise ze dne 19. 3. 2024 považuje za spíše tendenční, neúplné a umožňující různé vyhodnocení odpovědí dotázaných dodavatelů. Vyhodnocení odpovědí na tyto otázky totiž dle zadavatele nemůže nikterak vypovídat o reálné situaci na relevantním trhu, přičemž tyto zároveň umožňují libovůli Úřadu při vyhodnocování provedeného šetření ve vztahu k požadavkům zadavatele.

47. Zadavatel považuje za nedostatečné, že se Úřad tázal pouze prostřednictvím uzavřených otázek, přičemž se nijak nedoptával na odůvodnění daných odpovědí. Důvody jednotlivých odpovědí jsou však zcela stěžejní informací rozhodnou pro vyhodnocení šetření trhu na základě přípisu ze dne 19. 3. 2024.

48. Zadavatel považuje za nesprávnou také formulaci dotazů, neboť se Úřad dotazoval pouze na zaměstnance stavebních společností s předmětnými zkušenostmi, přičemž je zřejmé, že již toto samo o sobě neodráží reálie na stavebním trhu. Je totiž zcela běžné, že osoby na pozicích stavbyvedoucích nejsou v zaměstnaneckém poměru ke stavebním společnostem, přičemž jednotlivé společnosti si konkrétní stavbyvedoucí zasmluvní až pro realizaci konkrétní stavební zakázky. Úřadem položené otázky však nezkoumají důvody odpovědí dodavatelů, což výsledky průzkumu trhu zkresluje.

49. Dle zadavatele pouhá odpověď „ne“ sama o sobě nemůže být rozhodující pro posouzení přiměřenosti nastavení konkrétního kvalifikačního požadavku konkrétní veřejné zakázky. I pokud by totiž většina dotázaných společností, které poskytly své odpovědi (tj. 11 společností) odpověděla na obě uzavřené otázky „ne“, nemůže Úřad k takovým výsledkům přistupovat matematicky a na základě prosté většiny či menšiny všeobecných odpovědí určité části dodavatelů na uzavřené otázky udělat závěr o (ne)přiměřenosti ve vztahu ke konkrétně odůvodněnému konkrétnímu požadavku zadavatele konkrétní veřejné zakázky. Už jenom proto, že takový způsob učinění závěrů na základě obecných, neodůvodněných odpovědí úzké části relevantních dodavatelů, které ještě navíc obsahují nesrovnalosti, by byl v rozporu s účelem kvalifikačních požadavků (které samy o sobě mají představovat určité „síto“ dodavatelů obdobných zakázek) a také proti smyslu § 73 odst. 6 zákona, který jasně stanovuje, že přiměřenost technické kvalifikace se posuzuje ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu konkrétní veřejné zakázky, nikoli vzhledem ke zkušenostem vybraných (či veškerých) zástupců trhu. Z jednotlivých odpovědí tak není zřejmá zásadní skutečnosti, a to motivy a důvody odpovědí jednotlivých dodavatelů, v důsledku čehož nelze z těchto odpovědí funkčně vyhodnotit reálný dopad nastavené zadávací podmínky na relevantní trh relevantních dodavatelů této veřejné zakázky.

50. Zadavateli ani není zřejmé, na základě jakých kritérií Úřad z více než 100 stavebních společností (jenom na českém trhu) vybral právě 18 oslovených dodavatelů, kdy v některých případech se výběr oslovených dodavatelů s ohledem na složitost a rozsah předmětu veřejné zakázky ani nezdá být logický. V této souvislosti zadavatel dodává, že Úřad například oslovil 3 společnosti, které podle výše jejich ročního obratu ani nemohou být ekonomicky schopné realizovat veřejnou zakázku s předpokládanou hodnotou 553 mil. Kč bez DPH, a je tak nepravděpodobné, že by v minulosti realizovaly obdobné zakázky s hodnotou investičních nákladů alespoň 200 mil. Kč bez DPH. Naopak se Úřad nedotazoval některých velkých stavebních společností, u kterých je pravděpodobnější, že by byly schopny realizovat takto významnou veřejnou zakázku, kdyby o ni případně měly zájem. Úřad také neoslovil účastníky zadávacího řízení a také se omezil pouze na území České republiky, ačkoli v rámci nadlimitní veřejné zakázky s předpokládanou hodnotou 553 mil. Kč bez DPH realizované v bezprostřední blízkosti Slovenska a Rakouska jsou pro vymezení relevantního trhu rozhodní rovněž dodavatelé z těchto zemí.

51. Zadavatel také poukazuje na nesrovnalosti odpovědí některých dotazovaných dodavatelů v rámci šetření trhu. Uvádí, že vyjádření některých dodavatelů se neshodují se skutečným stavem vyplývajícím z dalších částí správního spisu. Konkrétně poukazuje na to, že některé z oslovených společností na obě otázky Úřadu odpověděly „ne“, tj. že nedisponují ani jednou osobou, která by splňovala požadavky zadavatele na člena realizačního týmu na pozici hlavní stavbyvedoucí, ačkoli ze „Seznamu stavebních společností, které realizovaly pozemní stavby v objemu min. 200 mil Kč bez DPH, jejichž součástí byla výstavba nebo rekonstrukce koupaliště/bazénu včetně bazénové technologie, a to v posledních 7 letech“ ze dne 27. 3. 2024 (dále jen „přehled relevantních staveb“) vyplývá, že realizovaly stavby odpovídající kvalifikačnímu požadavku. Zadavatel shrnuje, že ačkoli někteří dotázaní dodavatelé očividně relevantní stavby v zadavatelem požadovaném počtu, rozsahu a období realizovali, ve svých odpovědích z nějakého důvodu uvedli, že pracovníkem s relevantními zkušenostmi nedisponují, ačkoliv i s ohledem na požadavky stavebních předpisů na daných stavbách musela vedení a dohled nad stavbou zajišťovat osoba (minimálně jednoho) stavbyvedoucího.

52. K tvrzení, že obdobných zakázek nebylo v posledních 7 letech mnoho, zadavatel uvádí, že tyto odpovědi neodpovídají zjištěním z dalších částí správního spisu, kdy z přehledu relevantních staveb plyne, že v období posledních 7 let před zahájením zadávacího řízení bylo realizováno min. 28 staveb v zadavatelem požadované hodnotě a které zahrnovaly rovněž určitou formu stavby bazénu, což nelze v žádném případě považovat za ojedinělé či malé množství.

53. Zadavatel uvádí, že z podaných odpovědí jednotlivých dodavatelů nelze skutečně vyhodnotit reálnou situaci na trhu dodavatelů, které Úřad oslovil, a bez dalšího zjišťování podstatných skutečností a důvodů uvedených odpovědí nelze z těchto odpovědí zobecňovat závěr o přiměřenosti nebo nepřiměřenosti zadavatelem stanoveného kvalifikačního požadavku na pozici hlavního stavbyvedoucího dle čl. 6.4.2 zadávací dokumentace. Naopak, z provedeného šetření trhu nevyplývají žádné přesvědčivé skutečnosti, které by prokazovaly, že zadavatelem stanovený požadavek na zkušenosti osoby na pozici hlavního stavbyvedoucího je stanoven nepřiměřeně rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky, nebo že by se jednalo o nestandardní, ve stavebních zakázkách neobvyklý předmět stavby nebo o požadavek vztahující se ke nějakému rozvíjejícímu se trhu.

54. Vzhledem k uvedenému zadavatel apeluje na Úřad, aby ten, přistoupí-li k vyhodnocení dotazníkového šeření trhu (tj. poskytnutých odpovědí), pak

• komplexně ověřil odpovědi těch dodavatelů, kteří odpovědi poskytli a postavil najisto, že dodavatelé danými osobami skutečně (navzdory výše uvedeným skutečnostem, které nasvědčují o opaku) nedisponují,
• k výsledkům přistupoval pouze jako k doplňujícím skutečnostem, které nemohou s ohledem na výše uvedené skutečnosti představovat komplexní informace o stavu relevantního trhu a
• přiměřenost stanovení napadené zadávací podmínky posuzoval v souladu se zákonem, tj. s ohledem na § 73 odst. 6 zákona, a tedy zda je tento kvalifikační předpoklad stanoven přiměřeně ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu této konkrétní veřejné zakázky, nikoli vzhledem ke zkušenostem vybraných zástupců trhu, kteří poskytli Úřadu své odpovědi.

55. Zadavatel zdůrazňuje, že s ohledem na § 73 odst. 6 zákona se přiměřenost technického kvalifikačního požadavku posuzuje vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky. Úřad by tedy měl ve správním řízení posuzovat přiměřenost právě ve vztahu k veřejné zakázce, tj. k veřejné zakázce dle její složitosti, jejího předmětu, s ohledem na její předpokládanou hodnotou ve výši 553 mil. Kč bez DPH a zejména s ohledem na odůvodněné potřeby zadavatele, nikoli ve vztahu k obecným zkušenostem stavebního trhu, které Úřad dle dostupného správního spisu ani nemá zjištěné úplně a bez důvodných pochybností.

56. Zadavatel opakuje, že již ze své podstaty je technická kvalifikace určitým „sítem“ dodavatelů, přičemž kvalifikační požadavky zcela logicky nemohou splnit všichni dodavatelé. V opačném případě by požadavky na kvalifikaci zcela postrádaly smysl. Dodává, že navrhovatel ve svém návrhu opírá údajnou nepřiměřenost dotčeného požadavku pouze o obecná tvrzení.

57. Zadavatel uvádí, kvalifikační požadavek nastavil tak, aby získal zkušeného stavbyvedoucího, který bude v zásadě tou nejdůležitější a odpovědnou osobou za řádné provádění stavby. Proto vyžadoval prokázání opakované zkušenosti (tj. alespoň 2 zkušenosti) s realizací obdobných zakázek v hodnotě stanovené pouze na úrovni cca 36 % z předpokládané hodnoty veřejné zakázky, a to za posledních 7 let, aby byla tato zkušenost dostatečně recentní a aktuální a stavbyvedoucí měl tak dostatečné zkušenosti s využitím co nejnovějších technologických způsobů stavby pozemních staveb obsahujících krytý bazén či zahrnujících stavbu venkovního koupaliště. Zadavatel přitom nenastavil dotčený kvalifikační předpoklad žádným excesivním způsobem, nejedná se o žádný rozvíjející se trh, požadované zkušenosti nejsou na relevantním trhu ani nijak ojedinělé. Požadavek na opakovanou (a ověřenou) zkušenost, tj. doložení zkušeností se 2 realizovanými zakázkami není nijak excesivní a jak vyplývá ze správního spisu (resp. z přehledu relevantních staveb), v rozhodném období posledních 7 let před zahájením zadávacího řízení bylo realizováno min. 28 staveb v zadavatelem požadované hodnotě alespoň 200 mil. Kč bez DPH, které zahrnovaly rovněž určitou formu stavby bazénu, přičemž min. 10 různých dodavatelů realizovalo alespoň 2 z těchto staveb. Velmi reálně tak existuje několik různých dodavatelů, resp. několik různých stavbyvedoucích, kteří na těchto stavbách zastávali některou ze zadavatelem připuštěných pozic hlavního stavbyvedoucího, zástupce hlavního stavbyvedoucího, stavbyvedoucího či jinou obdobnou vedoucí pozici.

58. Zadavatel dále ve vyjádření k podkladům opakuje svůj argument, že ve vztahu k osobě na pozici hlavní stavbyvedoucí nevyžaduje zkušenost pouze s výstavbou nebo komplexní rekonstrukcí „bazénů“, resp. „vodních staveb určených ke koupání lidí“, jak tvrdí navrhovatel. Zadavatel vyžaduje prokázání zkušenosti s realizací dvou pozemních staveb, jejichž předmětem byla výstavba nebo komplexní rekonstrukce pozemní stavby v hodnotě nejméně 200 mil. Kč bez DPH, přičemž předmětem této pozemní stavby, tj. její součástí, byla také výstavba nebo komplexní rekonstrukce venkovního koupaliště anebo krytého bazénu, zahrnující také dodávku a montáž bazénové technologie a daný kvalifikační požadavek je tak možné prokázat i jinými pozemními stavbami, mezi které lze zařadit kromě samotných venkovních anebo vnitřních bazénů např. výstavbu nebo komplexní rekonstrukce škol, hotelových, rehabilitačních, lázeňských a jiných objektů, které lze považovat za pozemní stavby, jestliže splňují požadavek na hodnotu těchto stavebních prací a jejich součástí byla také výstavba nebo komplexní rekonstrukce venkovního koupaliště anebo krytého bazénu, zahrnující také dodávku a montáž bazénové technologie.

59. Zadavatel se domnívá, že tato skutečnost mohla být v žádosti Úřadu o sdělení informací zdůrazněna, neboť z nepochopení této zadávací podmínky může vyplývat např. chybovost odpovědí některých dodavatelů.

60. Zadavatel ve správním spisu neshledává žádné skutečnosti, které by důvodně prokazovaly nepřiměřenost nastavené zadávací podmínky. Konkrétní důkazy či tvrzení nepřináší ani navrhovatel, který svou argumentaci vede v zcela obecné rovině o tom, že 2 zkušenosti v hodnotě 200 mil. Kč bez DPH za posledních 7 let před zahájením zadávacího řízení jsou už nepřiměřené.

61. Z dostupných informací v registru smluv ani z webových stránek navrhovatele však neplyne, že by ten v období i posledních 10 let před zahájením zadávacího řízení vůbec realizoval nějakou stavbu zahrnující bazén či koupaliště, když se podle těchto informací v posledním období zaměřuje spíše na realizace staveb vodovodů a kanalizací. Skutečnosti týkající se toho, zda navrhovatel tedy disponuje osobou stavbyvedoucího s alespoň nějakou relevantní zkušeností v nějaké hodnotě v posledních 7–10–12 letech neplyne ani ze správného spisu. Navrhovatel žádné konkrétní hodnoty (počet, hodnotu investičních nákladů ani relevantní období) neuvedl ani ve svých námitkách.

62. Zadavatel uvádí, že ve stavebních zakázkách není výjimkou agresivní a obstrukční jednání některých stavebních společností, které o danou veřejnou zakázku ani nemají reálný zájem, nicméně někdy dosáhnou zrušení zadávacího řízení z důvodu velmi hypoteticky existujícího omezení hospodářské soutěže, kdy se však v opakovaném zadávacím řízení po odstranění dané hypoteticky omezující zadávací podmínky ukáže, že stěžovatel ani přesto neměl zájem podat nabídku, okruh účastníků je zcela identický, pouze zadavatel nakonec vybere dodavatele s 1 až 2 letým zpožděním a za znatelně vyšší nabídkové ceny či při ztrátě možnosti financovat takový projekt z dotačních prostředků vázaných na závazný termín dokončení projektu. Podání námitek, resp. návrhu, může být jednou z účelových praktik kompetitivního a agresivního stavebního trhu, který takovými námitkami sleduje jiný zájem. To spíše mají-li námitky, resp. návrh, podávaný navrhovatelem, obstrukční charakter.

63. Zadavatel stejně jako ve vyjádření k návrhu navrhuje, aby Úřad v souladu s § 265 písm. b) zákona návrh v plném rozsahu zamítl, neboť nebyl podán oprávněnou osobou, a to v případě neprokázání újmy navrhovatele, nebo dle § 265 písm. a) zákona návrh v plném rozsahu zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

 IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

64. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření předložených účastníky řízení jakož i dalších podkladů opatřených Úřadem rozhodl o tom, že zadavatel nepostupoval při stanovení kvalifikačních kritérií v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K aktivní legitimaci navrhovatele

Relevantní ustanovení zákona

65. Podle § 5 zákona se pro účely tohoto zákona dodavatelem rozumí osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací, nebo více těchto osob společně. Za dodavatele se považuje i pobočka závodu; v takovém případě se za sídlo dodavatele považuje sídlo pobočky závodu.

66. Podle § 241 odst. 1 věty první zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma.

67. Podle § 250 odst. 1 zákona lze návrh podat proti všem úkonům i opomenutím zadavatele, které nejsou v souladu s tímto zákonem a v jejichž důsledku vznikla nebo hrozí újma na právech navrhovatele, a to zejména proti

a)     zadávacím podmínkám,

b)     dobrovolnému oznámení,

c)      vyloučení účastníka zadávacího řízení,

d)     výběru dodavatele,

e)     volbě druhu zadávacího řízení, nebo

f)       postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení.

68. Podle § 251 odst. 1 věty první zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovatelovi vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá.

Právní posouzení

69. Úřad uvádí, že zadavatel ve svém vyjádření k návrhu apeluje na Úřad, aby v rámci zásady rovného zacházení s účastníky správního řízení posoudil, zda je navrhovatel vůbec oprávněn návrh podat, resp. aby Úřad v rámci zjišťování materiální pravdy postavil na jisto, zda byla navrhovateli dotčeným kvalifikačním požadavkem skutečně způsobena újma spočívající v tvrzené nemožnosti podat nabídku na veřejnou zakázku.

70. Zadavatel uvádí, že z veřejných zdrojů lze dohledat, že navrhovatel by fakticky nebyl způsobilý k realizaci veřejné zakázky po ekonomické stránce, a to s ohledem na jeho účetní výsledky, neboť dle poslední zveřejněné účetní závěrky z roku 2021 činil obrat navrhovatele 240 mil. Kč bez DPH za celé účetní období. Ačkoli zadavatel nestanovil požadavek na ekonomickou kvalifikaci, hospodářské výsledky navrhovatele dle něj naznačují, že újma nemusela být navrhovateli vůbec způsobena, neboť předmět plnění neodpovídá jeho ekonomickým možnostem, když předpokládána hodnota veřejné zakázky je více než dvojnásobná oproti poslednímu zveřejněnému obratu navrhovatele. Ten by tak musel na realizaci veřejné zakázky alokovat 100 % kapacity, což je těžko představitelné vůči jiným projektům, které navrhovatel zcela jistě realizuje. Současně poukazuje na to, že navrhovatel v posledních letech nerealizoval žádnou stavbu zahrnující bazén či koupaliště, a tedy ani nedisponuje žádnou relevantní referencí.

71. Úřad předně konstatuje, že podmínky aktivní legitimace k podání námitek a návrhu uvedené ve výše citovaných ustanovení zákona spočívají v tom, že stěžovatel, resp. navrhovatel musí být dodavatelem ve smyslu ustanovení § 5 zákona a současně mu v důsledku postupu zadavatele hrozí či vznikla újma.

72. Rozhodovací praxe Úřadu (srov. např. rozhodnutí Úřad sp. zn. ÚOHS-S0333/2021/VZ, č. j. ÚOHS-05216/2022/500 ze dne 10. 2. 2022) dotčenou zákonnou definici dodavatele interpretuje tak, že z hlediska konkrétní veřejné zakázky je dodavatelem právě takový subjekt, který buď vykonává činnost, nebo dodává určité zboží, službu či stavební práci, o něž má zadavatel zájem, a právě za účelem uspokojení tohoto zájmu zadavatel vypsal dané zadávací řízení.

73. Co se týče druhé podmínky, tj. že navrhovateli postupem zadavatele hrozí či vznikla újma, Úřad pojem „újma“ obsahově vykládá v širším významu než pojem „škoda“. Úřad má proto za to, že stěžovatelem, resp. navrhovatelem, tvrzená újma nemusí být přímo vyčíslena. Podle Úřadu postačí, pokud stěžovatel obecně popíše následky, které mu v důsledku jednání zadavatele vznikly. Ustanovení § 241 odst. 1, resp. § 244 odst. 3 zákona připouští za dostačující již samotnou hrozbu újmy na právech případného stěžovatele, resp. navrhovatele. Z uvedeného Úřad vyvozuje, že aktivně legitimován bude mj. ten stěžovatel, resp. navrhovatel, který prokáže újmu spočívající ve ztrátě minimálně teoretické možnosti danou veřejnou zakázku získat, když jako subjekt, který podniká v daném oboru, tvrdí, že zadávací podmínky byly stanoveny tak, že mu znemožňují účast v zadávacím řízení. Postačí tedy, pokud nelze vyloučit, že by navrhovatel mohl být schopen předmět plnění dané veřejné zakázky realizovat a postupem zadavatele pozbyl možnost v daném zadávacím řízení soutěžit a eventuálně danou zakázku získat.

74. Z předložené zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem veřejné zakázky jsou stavební práce spočívající v rekonstrukci rozlehlého areálu koupaliště, který tvoří mj. prostory venkovního koupaliště a krytého bazénu.

75. Úřad uvádí, že z výpisu z obchodního rejstříku navrhovatele vyplývá, že předmět jeho podnikání činí následující činnosti:

• provádění staveb, jejich změn a odstraňování,
• výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

76. Navrhovatel na svých webových stránkách[4] uvádí: „Jsme spolehlivá stavební firma s rozmanitým portfoliem. Realizujeme komerční, rezidenční, technologické i inženýrské projekty v České republice i na Slovensku.“

77. Ve vztahu k šetřenému případu Úřad uvádí, že navrhovatel je stavební společností, která má zkušenosti s výstavbou rozmanitých staveb, což odpovídá poptávanému předmětu plnění nebo s ním alespoň podstatně souvisí. V tomto směru Úřad nemá pochyb, že navrhovatel splňuje první podmínku, má-li být považován za aktivně legitimovaného k podání návrhu, tj. že naplňuje definici dodavatele podle ustanovení § 5 zákona.

78. Co se týče hrozící či vzniklé újmy, jež mu, jako dodavateli, postupem zadavatele měla vzniknout, Úřad má za to, že navrhovatel jak v námitkách, tak i v samotném návrhu svoji újmu vyjádřil.

79. Zadavatel absenci aktivní legitimace k podání návrhu odvozuje od zjištění, že navrhovatel by fakticky nebyl způsobilý k realizaci veřejné zakázky po ekonomické stránce, a to s ohledem na jeho účetní výsledky a zkušenosti (viz výše).

80. Úřad nepovažuje zadavatelem tvrzenou skutečnost ohledně obratu a tvrzeného nedostatku zkušeností navrhovatele za klíčovou pro posouzení aktivní legitimace navrhovatele k podání návrhu. S ohledem na rozsah plnění veřejné zakázky je jistě možné, že menší, resp. méně zkušení dodavatelé budou vedeni potřebou úzké spolupráce, neboť mají-li být vůbec schopni podat nabídku, budou se seskupovat formou poddodavatelského systému či formou sdružení do společností. Navrhovateli nic nebrání, aby podal společnou nabídku v rámci sdružení dodavatelů, na základě čehož by se mohl účastnit dotčeného zadávacího řízení, přestože by nedisponoval samostatně dostatečnými zdroji či zkušenostmi.

81. Stran posouzení otázky aktivní legitimace Úřad rovněž zohlednil aktuální rozhodovací praxi předsedy Úřadu, zejm. rozhodnutí sp. zn. R0006/2023, č.j. UOHS-07653/2023/163 ze dne 1. 3. 2023, ze kterého explicitně vyplývá, že rozhodovací praxe Úřadu a předsedy Úřadu nemá mít za cíl pojímat možnost obrany proti postupům zadavatele příliš restriktivně. Právní názor, že aktivní legitimaci k podání námitek, resp. návrhu, je nutno vykládat extenzivně, neboť je žádoucí, aby přezkumné řízení před Úřadem bylo dostupné co nejširšímu okruhu navrhovatelů, ostatně zazněl již v rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 5 Afs 48/2013–272 ze dne 30. 5. 2014.

82. Vzhledem k výše uvedenému Úřad sumarizuje, že navrhovatele považuje za aktivně legitimovaného k podání návrhu.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

83. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

84. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

85. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

86. Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona pro účely zákona se rozumí zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k zákonu.

87. Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

88. Podle § 73 odst. 3 písm. b) zákona může v nadlimitním režimu zadavatel požadovat prokázání technické kvalifikace podle § 79 zákona.

89. Podle § 73 odst. 6 zákona pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit,

a)     která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a

b)     minimální úroveň pro jejich splnění.

90. Podle § 79 odst. 1 věty první zákona stanoví zadavatel kritéria technické kvalifikace za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě.

91. Podle § 79 odst. 2 písm. c) zákona zadavatel může k prokázání technické kvalifikace požadovat seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební práce, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli.

92. Podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona zadavatel může k prokázání technické kvalifikace požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

93. Dle bodu 6.4 „Technická kvalifikace dle § 79 ZZVZ“ zadávací dokumentace požaduje zadavatel, aby účastníci zadávacího řízení k prokázání kritérií technické kvalifikace „v nabídce předložili:

a)        seznam významných stavebních prací dle § 79 odst. 2 písm. a) ZZVZ;

b)        seznam techniků nebo technických útvarů dle § 79 odst. 2 písm. c) ZZVZ a osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. d) ZZVZ.“

94. V bodu 6.4.2 „Seznam členů realizačního týmu“ zadávací dokumentace »zadavatel požaduje předložení seznamu techniků, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky (bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli), a doklady o jejich odborné způsobilosti („realizační tým“). (…) Zadavatel požaduje prokázat splnění předmětného kvalifikačního kritéria v následující minimální úrovni.

Dodavatel musí mít pro plnění veřejné zakázky k dispozici nejméně pětičlenný realizační tým složený z osob zastávajících níže uvedené pozice a disponujících následujícími kvalifikačními předpoklady:

1) Hlavní stavbyvedoucí

• minimálně 10 let praxe na pozici stavbyvedoucího (nebo obdobné vedoucí pozici) pozemních staveb;
• zkušenost na pozici hlavního stavbyvedoucího, zástupce hlavního stavbyvedoucího nebo stavbyvedoucího (nebo obdobné vedoucí pozici) s realizací min. 2 pozemních staveb, jejichž předmětem byla výstavba nebo komplexní rekonstrukce pozemní stavby v hodnotě investičních nákladů stavby alespoň 200 mil. Kč bez DPH, a to za posledních 7 let před zahájením zadávacího řízení, přičemž předmětem těchto pozemních staveb byla výstavba nebo komplexní rekonstrukce venkovního koupaliště anebo krytého bazénu, zahrnující také dodávku a montáž bazénové technologie; 
• osvědčení o autorizaci jako autorizovaný inženýr, technik nebo stavitel v oboru pozemní stavby, pro odbornou způsobilost podle autorizačního zákona (nebo jiný obdobný doklad vydaný v jiné zemi než v ČR, který je v souladu se zákonem č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace, ve znění pozdějších předpisů, a který v této jiné zemi opravňuje jeho držitele v uvedeném oboru k vedení realizace stavby).

Dodavatel prokáže splnění tohoto technického kvalifikačního kritéria, pokud předloží jmenný seznam členů realizačního týmu a dále kopie osvědčení o odborné kvalifikaci členů realizačního týmu.

V souvislosti s těmito kvalifikačními požadavky předloží dodavatel za každého požadovaného člena realizačního týmu následující dokumenty:

• zpracovaný strukturovaný profesní životopis, který musí obsahovat minimálně následující údaje:

-          jméno a příjmení osoby;

-          označení pozice v realizačním týmu;

-          popis zakázky, na jejímž plnění se člen týmu podílel, včetně uvedení pozice, kterou člen týmu při plnění zakázky zastával, a nezbytných informací o rozsahu zakázky tak, aby bylo zřejmé, zda zakázka a účast člena týmu na ní naplňují požadavky Zadavatele na účast osoby na dané pozici na vybrané zakázce, včetně informace a spojení na kontaktní osobu objednatele, pro něhož byla daná zakázka realizována.

Zadavatel zdůrazňuje, že údaje vyplněné v profesním životopisu slouží výhradně pro posouzení splnění kvalifikačních předpokladů.«

95. Z předložené dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 ze dne 15. 1. 2024 (dále jen „vysvětlení ZD č. 2“) na dotaz vztahující se k požadovaným zkušenostem u hlavního stavbyvedoucího, konkrétně zda dojde k úpravě rozsahu, resp. počtu požadovaných zkušeností s realizací min. 2 pozemních staveb na požadavek realizace 1 pozemní stavby odpověděl, že „[z]adavatel (…)  trvá na znění požadavku uvedeného v čl. 6.4.2 zadávací dokumentace, neboť zadavatel zcela přiměřeně požaduje prokázání dvou zkušeností člena realizačního týmu na pozici hlavního stavbyvedoucího s realizací pozemní stavby v hodnotě investičních nákladů alespoň 200 mil. Kč bez DPH. Hodnota investičních nákladů je přiměřená vzhledem k předpokládané hodnotě veřejné zakázky (jedná se přibližně o 36 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky). Zároveň zadavatel legitimně požaduje, aby měl hlavní stavbyvedoucí prokazatelnou opakovanou zkušenost s realizací pozemních staveb v hodnotě alespoň 200 mil. Kč bez DPH, která je pro zadavatele větší zárukou kvality plnění díla. Zadavatel však zcela logicky, v návaznosti na výše uvedené vyžaduje, aby předmětem těchto referenčních zakázek, tj. jejich součástí, byla také výstavba nebo komplexní rekonstrukce venkovního koupaliště anebo krytého bazénu, zahrnující také dodávku a montáž bazénové technologie. Tzn., aby součástí referenční zakázky (realizace pozemní stavby v určité hodnotě) byly i činnosti, jež jsou gros předmětné veřejné zakázky. Za účelem rozšíření hospodářské soutěže prodloužil zadavatel i v tomto případě období, za které lze dané referenční zakázky prokazovat, a to na 7 let před zahájením zadávacího řízení.“

96. Z rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 10. 4. 2024 vyplývá, že v zadávacím řízení obdržel zadavatel celkem tři nabídky, přičemž jeden z účastníků byl vyloučen z toho důvodu, že se chtěl ucházet o plnění dílčí části veřejné zakázky. Dalším z účastníků řízení byl vybraný dodavatel a dále společníci společnosti „Společnost GEOSAN+IMOS+VHS – Břeclav“, kterými jsou GEOSAN GROUP a.s., IČO 28169522, se sídlem U Nemocnice 430, 280 02 Kolín, IMOS Brno, a.s., IČO 25322257, se sídlem Olomoucká 704/174, 627 00 Brno, a VHS Břeclav s.r.o., IČO 42324149, se sídlem Lidická 3460/132, 690 03 Břeclav.

Skutečnosti zjištěné z průzkumu trhu

97. Ve Věstníku veřejných zakázek Úřad dohledal v období let 2015 – 2024 celkem 12 veřejných zakázek, jejichž součástí je výstavba, příp. rekonstrukce bazénu či koupaliště s cenou (příp. předpokládanou hodnotou u probíhajících zadávacích řízení) přesahující 200 mil. Kč bez DPH, z toho na 9 veřejných zakázek již byla uzavřena smlouva, přičemž v jednotlivých zadávacích řízeních zadavatelé obdržely vždy minimálně 3 nabídky. Z veřejně dostupných zdrojů pak Úřad dohledal v uvedeném období jednu relevantní výstavbu bazénu.

98. Ze zadávacích podmínek jednotlivých dohledaných veřejných zakázek vyplývají následující požadavky jednotlivých zadavatelů na zkušenosti hlavního stavbyvedoucího, příp. stavbyvedoucí­ho[5]:

-            veřejná zakázka „STAVBA 25m BAZÉNU MPS LUŽÁNKY“ (ev. číslo zakázky Z2020–046625): „min. 7 let praxe při řízení stavebních prací, přičemž jako stavbyvedoucí musel působit min. u čtyř obdobných zakázek jako je předmět zadávacího řízení tj. výstavba pozemní stavby, ve finančním objemu min. 150.000.000,– Kč bez DPH za každou zakázku. Z celkového počtu 4 referenčních zakázek definovaných výše musí být minimálně jedna referenční zakázka, jejímž předmětem plnění byla rovněž realizace bazénu s plaveckou částí. Z celkového počtu 4 referenčních zakázek definovaných výše se muselo minimálně u dvou referencí jednat o novostavbu (nebo přístavbu) budovy včetně jejího založení“;

-            veřejná zakázka „MODERNIZACE STÁVAJÍCÍHO MĚSTSKÉHO KOUPALIŠTĚ A NOVOSTAVBA KRYTÉHO PLAVECKÉHO BAZÉNU KYJOV“ (ev. číslo zakázky Z2020–018287): praxi v oblasti výkonu funkce stavbyvedoucího na staveništi při realizaci minimálně 1 stavební práce, jejímž předmětem byla výstavba/rekon­strukce stavby občanského vybavení, a to ve finančním objemu nejméně 50 mil. Kč bez DPH, a 1 stavební práce, jejímž předmětem byla výstavba/rekon­strukce nejméně 25m dlouhého nerezového bazénu;

-            veřejná zakázka „KRYTÝ BAZÉN BLANSKO – ZHOTOVITEL STAVBY“ (ev. číslo zakázky Z2023–049211): „zkušenost na uvedené nebo jiné obdobné pozici (tj. při výkonu činností hlavního stavbyvedoucího / stavbyvedoucího, nebo výkonu činností na jiné obdobné pozici, tj. při odborném vedení provádění stavby) v posledních 10 letech: u minimálně 3 stavebních prací obdobného charakteru (obdobným charakterem se rozumí novostavba, přístavba, nástavba či stavební úpravy (rekonstrukce) pozemní stavby – budovy občanského vybavení podle KSIO), přičemž: každá z těchto stavebních prací musela dosáhnout finančního objemu minimálně 100 000 000 Kč bez DPH minimálně 1 z těchto stavebních prací se musela týkat objektu zahrnujícího bazén o ploše minimálně 50 m2“;

-            veřejná zakázka „Stavební úpravy krytého bazénu v Karviné“ (ev. číslo zakázky Z2020–014451): „Účast na pozici stavbyvedoucího nejméně na 3 obdobných stavbách, jejichž součástí byla výstavba či rekonstrukce nerezových bazénů včetně technologie úpravy vody, přičemž alespoň jedna z těchto deklarovaných staveb je v min. celkové hodnotě zakázky 70 mil. Kč bez DPH“;

-            veřejná zakázka „Krytý bazén Znojmo – Louka“ (ev. číslo zakázky Z2020–042384): „min. 5 let praxe při řízení stavebních prací, přičemž jako stavbyvedoucí nebo zástupce stavbyvedoucího musel působit min. u čtyř obdobných zakázek jako je předmět výběrového řízení tj. u čtyř obdobných zakázek jako je předmět výběrového řízení tj. výstavba pozemní stavby, ve finančním objemu min. 125.000.000,– Kč bez DPH za každou zakázku. Z celkového počtu 4 referenčních zakázek definovaných výše musí být minimálně jedna referenční zakázka, jejímž předmětem plnění byla rovněž realizace bazénu s plaveckou částí. Z celkového počtu 4 referenčních zakázek definovaných výše se muselo minimálně u dvou referencí jednat o novostavbu budovy včetně jejího založení“;

-            veřejná zakázka „Rekonstrukce bazénů koupaliště Riviéra“ (ev. číslo zakázky  Z2017–013324): „odbornou kvalifikaci, tj. praxi v oblasti výkonu funkce stavbyvedoucího na staveništi v souvislosti s realizací minimálně 3 stavebních prací spočívajících ve výstavbě nebo rekonstrukci bazénu nebo vodní nádrže s kapacitou objemu vody bazénu či vodní nádrže nejméně 1800 m3 , a to v posledních 7 letech před zahájením zadávacího řízení, a min. 7 let praxe ve funkci stavbyvedoucího na staveništi v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení.“;

-            veřejná zakázka „Bazén Nymburk“ (ev. číslo zakázky Z2022–015345): doložitelná zkušenost s realizací alespoň níže uvedených významných zakázek v posledních 10 letech přede dnem zahájení zadávacího řízení v pozici hlavního stavbyvedoucího nebo obdobné odpovědné za řízení staveb jako celku a s odpovědností za stavbu jako celek na vrcholové manažerské úrovni: alespoň 1 významné zakázky, jejímž předmětem byla výstavba nebo rekonstrukce stavby občanského vybavení s investičními náklady min. 200 mil. Kč bez DPH založená formou provádění vrtaných pilot a alespoň 1 významné zakázky odpovídající jejímž předmětem byla výstavba nebo rekonstrukce krytého plaveckého bazénu nebo krytého aquaparku včetně dodávky a montáže bazénové technologie v investičním objemu min. 200 mil. Kč bez DPH, z čehož hodnota dodávané bazénové technologie činila min. 25 mil. Kč bez DPH;

-            veřejná zakázka „Rekonstrukce krytého bazénu“ (ev. číslo zakázky Z2023–028897): „zkušenosti: za posledních 10 let před zahájením zadávacího řízení řídil provádění stavby na pozici stavbyvedoucího alespoň u 3 zakázek, jejichž předmětem byla realizace (novostavba, přístavba, rekonstrukce) stavby budovy (…) přičemž finanční objem u dvou z těchto zakázek činil nejméně 75.000.000,– Kč bez DPH pro každou zakázku zvlášť, a finanční objem další z těchto zakázek činil nejméně 100.000.000,– Kč bez DPH, přičemž se u této zakázky jednalo o novostavbu nebo rekonstrukci krytého plaveckého areálu nebo krytého aquaparku.“;

-            veřejná zakázka „Rekonstrukce a stavební úpravy městského plaveckého bazénu v Liberci“ (ev. číslo zakázky Z2023–031827): „zkušenost spočívající v účasti na obdobné pozici (hlavní stavbyvedoucí, manažer projektu či obdobné vedoucí pozice týkající se vedení celé stavby) v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení na alespoň 1 zakázce, jejíž předmětem bylo provedení novostavby nebo rekonstrukce vícepodlažní pozemní stavby ve finančním objemu min. 450 milionů Kč bez DPH.“;

-            veřejná zakázka „Nový plavecký bazén – Písek IV“ (ev. číslo zakázky Z2024–009766): „prokazatelná zkušenost s realizací alespoň 1 (jedné) novostavby nebo rekonstrukce krytého plaveckého areálu nebo krytého akvaparku s investičními náklady min. 70.000.000,–-Kč bez DPH, na které působil ve funkci stavbyvedoucího (osoby pověřené vedením stavby) či z hlediska obsahové náplně obdobné funkci, když současně musí platit, že tato obsahovala výstavbu nebo rekonstrukci vnitřního plaveckého bazénu o minimální délce 25 m a alespoň čtyřmi plaveckými drahami a hloubce alespoň 1,5 m v hlubší části.“.

Reakce dodavatelů na dotazy Úřadu

99. K žádosti Úřadu o stanovisko dodavatelů působících na relevantním trhu, tj. přípisu ze dne 19. 3. 2024, resp. 4. 4. 2024 se vyjádřilo jedenáct z celkem osmnácti Úřadem oslovených dodavatelů[6]. Z toho devět dodavatelů uvedlo, že nedisponuje žádným zaměstnancem, který by měl zkušenost na pozici hlavního stavbyvedoucího, zástupce hlavního stavbyvedoucího nebo stavbyvedoucího (nebo obdobné vedoucí pozici), ať už s jednou či dvěma pozemními stavbami dle předmětných parametrů. Zbývající 2 dodavatelé, dodavatel GEMO a.s. a Auböck s.r.o. uvedli, že nedisponují zaměstnancem na pozici hlavního stavbyvedoucího, zástupce hlavního stavbyvedoucího nebo stavbyvedoucího, který by splňoval požadované zkušenosti (k dotazu 1), ale disponuje zaměstnancem na pozici hlavního stavbyvedoucího, zástupce hlavního stavbyvedoucího nebo stavbyvedoucího (či obdobné pozici), který má zkušenost s jednou pozemní stavbou dle výše uvedených parametrů (k dotazu 2).

100. Dodavatel GEMO a.s. ve svém stanovisku Úřadu sdělil, že společnost »proti uvedenému požadavku zadavatele veřejné zakázky na technickou kvalifikaci již v minulosti podávala žádost o poskytnutí vysvětlení zadávací dokumentace veřejné zakázky „Rekonstrukce letního koupaliště a krytého bazénu v Břeclavi“ podle § 98 ZZVZ s návrhem na změnu zadávacích podmínek[7], a to z důvodu, že má společnost GEMO a.s. za to, že uvedený požadavek zadavatele veřejné zakázky je v rozporu s § 6 ZZVZ a že vytváří bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže. Tomu však zadavatel veřejné zakázky nevyhověl. Z důvodu nemožnosti splnit požadavky na technickou kvalifikaci se společnost GEMO a.s. předmětného zadávacího řízení neúčastnila«.

101. Další z oslovených dodavatelů Úřadu krom reakce na jeho dotazy sdělili následující:

• „Vzhledem k tomu, že v posledních 7 letech nebylo v České republice realizováno příliš mnoho staveb v rozsahu nad 200 mil. Kč v oboru výstavby nebo komplexní rekonstrukce venkovních koupališť či krytých bazénů, naše společnost v současné době nedisponuje zaměstnancem s výše uvedenými zkušenostmi na pozici hlavního stavbyvedoucího, zástupce hlavního stavbyvedoucího nebo stavbyvedoucího (nebo obdobné vedoucí pozici), a to alespoň s jednou pozemní stavbou dle výše uvedených parametrů (tj. s realizací pozemní stavby, jejímž předmětem byla výstavba nebo komplexní rekonstrukce pozemní stavby v hodnotě investičních nákladů stavby alespoň 200 mil. Kč bez DPH, a to za posledních 7 let před zahájením zadávacího řízení, přičemž předmětem těchto pozemních staveb byla výstavba nebo komplexní rekonstrukce venkovního koupaliště anebo krytého bazénu, zahrnující také dodávku a montáž bazénové technologie). “
• »Výše uvedený požadavek na technickou kvalifikaci osob podílejících se na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky je podle našeho názoru účelový, jeho smyslem je „eliminovat“ z účasti v zadávacím řízení většinu stavebních firem a omezit účast na ty společnosti, které „opakovaně“ zakázky na veřejná koupaliště/bazény realizují třeba i díky podobně definovaným kvalifikačním požadavkům. Zakázky tohoto charakteru a finančního objemu nejsou na stavebním trhu zcela obvyklé a takto koncipované zadávací podmínky pak zákonitě umožňují vytvářet výhodnější podmínky pro „vybranou“ společnost pomocí kvalifikačních požadavků jak na reference stavební firmy, tak osob podílejících se na realizaci stavby, jelikož jejich „množina“ je na stavebním trhu velmi limitovaná. Institut kvalifikace osob podílejících na plnění veřejné zakázky dle §79 odst. 2 písm. c) a d) ZZVZ, jakkoliv dobře zákonodárci míněný, je některými zadavateli nejvíce „využívaným“ nástrojem pro účelové omezení počtu účastníků zadávacího řízení a vámi uváděný případ jen tuto praxi potvrzuje. Je samozřejmé, že zadavatel má právo na výběr odborně kvalifikovaného dodavatele, jen požadavky na odbornou kvalifikaci nesmí být zneužívány, a to v některých případech až ad absurdum, k nasměrování dané zakázky ke konkrétnímu dodavateli.«

102. K žádosti Úřadu o sdělení informací ze dne 4. 4. 2024 se do doby, kdy Úřad stanovil lhůtu pro vyjádření k podkladům, nevyjádřil žádný ze tří Úřadem opakovaně oslovených dodavatelů.

Právní posouzení

103. Předmětem tohoto správního řízení je posouzení otázky, zda zadavatel formuloval podmínky technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona v souladu se zákonem.

104. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že základní pravidlo pro stanovení zadávacích podmínek upravuje § 36 odst. 1 zákona, dle kterého zadávací podmínky nemohou vytvářet bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Toto ustanovení jednak umožňuje zadavateli stanovovat zadávací podmínky (a to jak ve smyslu podmínek vztahujících se k osobě dodavatele, tak podmínek plnění veřejné zakázky, vč. samotného předmětu plnění) tak, aby byl prostřednictvím zadávané veřejné zakázky schopen naplnit své potřeby, na druhé straně však chrání férovou soutěž o veřejnou zakázku. Je nepochybné, že po zadavateli nelze požadovat, aby stanovené zadávací podmínky měly na všechny dodavatele stejný dopad. Přesto případné omezení musí být vždy odůvodnitelné oprávněnými potřebami zadavatele a je to právě on, kdo musí unést důkazní břemeno, že se skutečně nejedná o bezdůvodnou překážku v hospodářské soutěži dodavatelů o veřejnou zakázku. Případným porušením se pak zadavatel nedopouští pouze porušení ustanovení § 36 odst. 1 zákona, ale také porušení základních zásad dle § 6 zákona. Úřad k tomuto dále dodává, že zadávacími podmínkami jsou ve smyslu § 28 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona rovněž požadavky na prokázání technické kvalifikace (pokud je zadavatel stanoví, tedy pokud hodlá technickou kvalifikaci dodavatelů pro plnění veřejné zakázky ověřovat). K požadavkům na technickou kvalifikaci Úřad konstatuje, že při posuzování takových požadavků zadavatele je třeba vycházet z jejich účelu, kterým je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Adekvátně nastavená kritéria technické kvalifikace jsou tedy „sítem“, které má zamezit účasti subjektů neschopných danou veřejnou zakázku řádně splnit. Zadavatel však také může vymezením kritérií technické kvalifikace, zejména stanovením příliš přísných kritérií prokázání způsobilosti dodavatele, nebo dokonce jejich zcela neodůvodněným stanovením, výrazným způsobem ovlivnit okruh dodavatelů, mezi jejichž nabídkami bude v závěrečné fázi zadávacího řízení vybírat.

105. K samotné zásadě přiměřenosti stanovené v § 6 odst. 1 zákona Úřad uvádí, že zákon ponechává zadavatelům značnou míru volnosti ohledně volby konkrétního postupu v zadávacím řízení. V zadávacím řízení se přitom z povahy věci potkávají dva protichůdné principy, a to omezení dodavatelů (způsobené zejména nastavením zadávacích podmínek zadavatelem mj. ve vztahu k podmínkám účasti), mezi nimiž může proběhnout soutěž o nejvýhodnější nabídku, pouze na ty, kteří splňují podmínky zadavatele, a u nichž je tak dán předpoklad kvalitního plnění v budoucnu, a na druhé straně obecný zájem na co nejširším zachování hospodářské soutěže. Postup v souladu se zásadou přiměřenosti tedy primárně (nikoli však výlučně) spočívá v tom, že na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který bude schopen veřejnou zakázku realizovat kvalitně a v požadovaných termínech, a na druhou stranu nebude nad rámec výše uvedeného cíle nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Jedná se tak o zásadu, kterou by se měl zadavatel řídit ve všech fázích zadávacího řízení a která by měla nacházet největší uplatnění právě při stanovení podmínek účasti v zadávacím řízení, typicky u podmínek kvalifikace, které přímo determinují okruh potenciálních dodavatelů, tedy účastníků zadávacího řízení.

106. Úřad v rámci obecných východisek dále uvádí, že se zásadou přiměřenosti je úzce spjata zásada zákazu diskriminace, neboť stanoví-li zadavatel nepřiměřeně kritéria technické kvalifikace, může tímto postupem omezit okruh dodavatelů potenciálně schopných plnit předmět veřejné zakázky. Porušení zásady zákazu diskriminace tak nelze vztahovat jen na diskriminaci zjevnou (přímou), kdy zadavatel otevřeně postupuje jinak vůči jednotlivým dodavatelům, ale též na diskriminaci skrytou (nepřímou). V tomto ohledu je možno odkázat na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 9/2007 ze dne 11. 10. 2007, který byl následně jako věcně správný potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. 6. 2008, podle kterého „[s]amotná podstata zákazu tzv. skryté diskriminace znemožňuje jakoukoliv mechanickou aplikaci. Není totiž dost dobře možné požadovat po zadavatelích, aby jimi vyžadované kvalifikační předpoklady měly na všechny potencionální uchazeče stejné dopady. Takovýto požadavek by ostatně nebyl ani reálně možný a byl by v rozporu se smyslem kvalifikačních předpokladů, kterým je zajistit právě to, aby nabídku podali pouze uchazeči způsobilí ke splnění veřejné zakázky. Odvrácenou stranou stanovení kvalifikačních předpokladů je tedy selekce těch uchazečů, kteří ke splnění veřejné zakázky způsobilí nejsou, přičemž o takovéto (legitimními ekonomickými zájmy podložené) selekci nelze v žádném případě hovořit jako o skryté diskriminaci“, když ovšem soud na jiném místě pokračoval, že za »skrytou formu nepřípustné diskriminace v zadávacích řízeních je třeba považovat postup, kterým zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením takových kvalifikačních předpokladů, kdy požadovaná úroveň technické způsobilosti je „zjevně nepřiměřená ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky“, přičemž je zřejmé, že právě pro takto nastavené kvalifikační předpoklady mohou veřejnou zakázku splnit jen někteří z dodavatelů (potenciálních uchazečů), kteří by jinak (bez takto nastavených předpokladů) byli k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými«. K problematice zásady zákazu diskriminace lze odkázat taktéž např. na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 29/2009 ze dne 16. 3. 2011, v němž jmenovaný soud mj. uvedl, že „[k] porušení zásady zákazu diskriminace může dojít např. tehdy, pokud zadavatel stanoví zcela nepřiměřené požadavky na prokázání splnění kvalifikace, v důsledku čehož účelově a v rozporu se zákonem omezí účast určité skupiny dodavatelů. Zadavatel je oprávněn využít prostor daný zákonem a prostřednictvím stanovení úrovně ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů nebo technických kvalifikačních předpokladů znevýhodnit některé dodavatele, to však pouze za předpokladu, že je to odůvodněno objektivními okolnostmi a požadavky zadavatele nejsou nepřiměřené.“

107. Kritéria technické kvalifikace, která je zadavatel oprávněn stanovit, jsou podmnožinou podmínek účasti v zadávacím řízení, a jsou tedy zadávacími podmínkami podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona. Zadávací podmínky přitom nemohou být dle ust. § 36 odst. 1 zákona nastaveny tak, aby bezdůvodně zaručovaly určitým dodavatelům konkurenční výhodu nebo vytvářely překážky hospodářské soutěže. Protože je způsob nastavení technické kvalifikace v maximální možné míře způsobilý omezit okruh potenciálních dodavatelů, kteří mohou podat svoji nabídku v rámci zadávacího řízení (tedy omezit hospodářskou soutěž jako takovou), musí být požadavky na technickou kvalifikaci stanoveny přiměřeně k předmětu veřejné zakázky, což vyplývá nejen ze samotných zásad zadávání vyjádřených v ust. § 6 odst. 1 zákona, ale ve vztahu k požadavkům zadavatele na technickou kvalifikaci přímo z ust. § 73 odst. 6 zákona. Zadavatel si tedy stanovením požadavků na technickou kvalifikaci může ověřit schopnost dodavatele plnit závazky plynoucí z realizace předmětu veřejné zakázky a získat tak určitou míru jistoty, že s dodavatelem může uzavřít smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky, a to bez větších pochybností o jeho způsobilosti své závazky splnit, musí však náležitě zohlednit, zda nejsou na dodavatele v souvislosti s možnou účastí v zadávacím řízení kladeny nadbytečné požadavky, které pak následně ve svém důsledku omezují širokou soutěž dodavatelů. Je nepochybné, že po zadavateli nelze požadovat, aby stanovené zadávací podmínky měly na všechny dodavatele stejný dopad. Přesto případné omezení musí být vždy odůvodnitelné oprávněnými potřebami zadavatele a je to právě on, kdo musí unést důkazní břemeno, že se skutečně nejedná o bezdůvodnou překážku v hospodářské soutěži dodavatelů o veřejnou zakázku. Při stanovení kritérií kvalifikace zadavatelem je zapotřebí kromě předmětu veřejné zakázky reflektovat i situaci na daném trhu, a to tak, aby na tomto trhu mohla být zachována soutěž. K problematice uzavření trhu z důvodu nesprávného vymezení kvalifikačních předpokladů se vyjádřil např. Krajský soud v Brně ve svém rozsudku sp. zn. 62 Ca 15/2009 ze dne 10. 3. 2011 (přestože se závěry soudu učiněné v uvedeném rozsudku vztahují k předchozí právní úpravě, lze závěry soudu ohledně smyslu zásady zákazu diskriminace zcela jistě aplikovat rovněž i ve vztahu k zákonu).

108. Úřad tedy shrnuje, že účelem požadavků na prokázání kvalifikace je objektivním, přiměřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Zadavatel však nemůže vymezením kvalifikačních kritérií, zejména stanovením nepřiměřeně přísných kritérií prokázání způsobilosti dodavatele či určitou kombinací požadavků nereflektující podmínky na trhu, na který s nabídkou na uzavření smlouvy s dodavatelem vstupuje, ovlivnit okruh dodavatelů tak, že se zadávacího řízení z důvodu nepřiměřeně nastavených kritérií kvalifikace nebude moci účastnit dodavatel, který by jinak byl objektivně způsobilý veřejnou zakázku realizovat. Úřad opakovaně připomíná, že zadavatel nese odpovědnost za to, že veškerá kritéria kvalifikace a minimální úroveň pro jejich plnění uvedená v zadávací dokumentaci jsou ve vztahu k předmětu veřejné zakázky objektivní a přiměřená, přičemž čím náročněji (tj. pro dodavatele více omezujícím způsobem) jsou zadávací podmínky vyspecifikovány, tím precizněji musí být zadavatel schopen je odůvodnit. Úřad shora uvedené uzavírá, že je třeba, aby požadavky na prokázání splnění kvalifikace byly odůvodněny předmětem veřejné zakázky, resp. byly stanoveny přiměřeně k předmětu veřejné zakázky, zadavatel je byl schopen objektivně odůvodnit a aby též reflektovaly situaci na daném trhu, a to tak, aby na tomto trhu byla zachována přiměřená, tj. bezdůvodně neomezovaná soutěž.

109. V případě technické kvalifikace platí, že zadavatel může vyžadovat od dodavatelů prokázání splnění kvalifikačních předpokladů taxativně vymezených v § 79 zákona.

110. V šetřeném případě zadavatel za účelem prokázání technické kvalifikace požaduje mj. doložení skutečnosti, že dodavatel disponuje členem realizačního týmu na pozici „hlavní stavbyvedoucí“, který má zkušenost na pozici hlavního stavbyvedoucího, zástupce hlavního stavbyvedoucího nebo stavbyvedoucího (nebo obdobné vedoucí pozici) s realizací min. 2 pozemních staveb, jejichž předmětem byla výstavba nebo komplexní rekonstrukce pozemní stavby v hodnotě investičních nákladů stavby alespoň 200 mil. Kč bez DPH, a to za posledních 7 let před zahájením zadávacího řízení, přičemž předmětem těchto pozemních staveb byla výstavba nebo komplexní rekonstrukce venkovního koupaliště anebo krytého bazénu, zahrnující také dodávku a montáž bazénové technologie.

111. V souvislosti s výše uvedeným požadavkem zadavatele na prokázání zkušeností hlavního stavbyvedoucího s realizací konkrétně specifikovaných stavebních prací Úřad pečlivě zvažoval, zda je takto stanovené požadavky na prokázání technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona možné ve vztahu k předmětu veřejné zakázky považovat za přiměřené. Předmětem posouzení Úřadu v šetřeném případě tedy je, zda zadavatel vymezil minimální úroveň předmětného kritéria technické kvalifikace v zadávacím řízení takovým způsobem, aby odpovídala rozsahu a složitosti poptávanému předmětu plnění a nevytvářela zároveň nedůvodné překážky pro podání nabídky dodavatelům, kteří by objektivně mohli předmět dílčích veřejných zakázek řádně plnit, byť takto nastavená kvalifikační kritéria nesplňují.

112. Úřad na tomto místě opakuje, že ačkoliv stanovení konkrétních požadavků na prokázání kritérií technické kvalifikace je plně v gesci zadavatele, je tento při svých úvahách ohledně konkrétních požadavků vázán jednotlivými ustanoveními zákona. Ve vztahu ke kritériím technické kvalifikace tedy zadavatel může stanovit podmínky prokázání technické kvalifikace dle ust. § 79 zákona, nicméně musí dodržet kromě základních zásad zadávání veřejných zakázek stanovených v § 6 zákona také ust. § 73 odst. 6 zákona, jež připouští stanovení pouze takových kritérií technické kvalifikace, které odpovídají složitosti a rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky.

113. Navrhovatel považuje předmětný požadavek za nepřiměřený zejména z důvodu kumulace požadavků na referenční zakázku, resp. zakázky, tedy požadavku na rozsah stavby (daný výší investičních nákladů), na počet těchto staveb (2), na dobu jejich realizace (v posledních 7 letech) a na to, aby předmětem těchto pozemních staveb byla výstavba nebo komplexní rekonstrukce venkovního koupaliště anebo krytého bazénu, zahrnující také dodávku a montáž bazénové technologie.

114. Zadavatel v této souvislosti namítá, že navrhovatel v podaných námitkách nikterak nenamítal nepřiměřenost či diskriminaci z důvodu vzájemné kombinace dílčích částí daného kvalifikačního požadavku, proto zadavatel v rozhodnutí o námitkách reagoval zejména na jednotlivé rozporované dílčí parametry, nicméně vypořádání dotčené námitky kumulace jednotlivých dílčích částí kvalifikačního požadavku vyplývá z celého kontextu rozhodnutí o námitkách a je zcela přiměřené konkrétnosti, resp. zde obecnosti, tohoto tvrzení v rámci námitek navrhovatele. Dle zadavatele pak námitka týkající se tvrzené nepřiměřenosti a diskriminace na základě kumulace jednotlivých dílčích částí kvalifikačního požadavku je navrhovatelem uvedena až v návrhu, pročež je dle názoru zadavatele opožděná.

115. K uvedenému Úřad uvádí, že v podaných námitkách skutečně není navrhovatelem kumulace jednotlivých dílčích částí kvalifikačního požadavku explicitně namítaná, nicméně je v obecnosti naznačena a je z textu odvoditelná. Ostatně i zadavatel uvádí v rámci rozhodnutí o námitkách: „vypořádání námitky kumulace jednotlivých dílčích částí kvalifikačního požadavku vyplývá z celého kontextu rozhodnutí o námitkách“, z čehož plyne, že pro něj byla námitka kumulace jednotlivých požadavků z celého kontextu námitek jednoznačně seznatelná. S ohledem na uvedené má Úřad za to, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách dostatečně vypořádal s námitkou kumulace, když se zejména vyjádřil ke každé části kvalifikačního požadavku zvlášť, a zároveň konstatuje, že nepovažuje námitku kumulace požadavků v rámci předmětného kvalifikačního kritéria za opožděnou, neboť již v námitkách byla v obecné rovině zmíněna.

116. Úřad dále uvádí, že ze zadávací dokumentace vyplývá, že dotčený kvalifikační požadavek na zkušenosti hlavního stavbyvedoucího je tvořen následujícími dílčími částmi:

a)      stáří realizovaných stavebních prací, tj. požadavek, aby člen realizačního týmu na pozici hlavního stavbyvedoucího prokázal realizaci dotčených stavebních prací, a to za posledních 7 let před zahájením zadávacího řízení;

b)      hodnota referenčních stavebních prací, tj. požadavek, aby hodnota investičních nákladů stavby, na jejíž realizaci se hlavní stavbyvedoucí podílel, činila ve všech případech vždy alespoň 200 mil. Kč bez DPH;

c)      počet zkušeností, tj. požadavek na min. 2 referenční zkušenosti člena realizačního týmu, a to na pozici hlavního stavbyvedoucího, zástupce stavbyvedoucího nebo stavbyvedoucího (nebo obdobné vedoucí pozici);

d)      předmět zkušeností, tj. zkušenost s realizací pozemních staveb, jejichž předmětem byla výstavba nebo komplexní rekonstrukce pozemní stavby, přičemž předmětem těchto pozemních staveb byla výstavba nebo komplexní rekonstrukce venkovního koupaliště anebo krytého bazénu, zahrnující také dodávku a montáž bazénové technologie.

117. Úřad považuje za nezbytné se předně zabývat otázkou, jaké zkušenosti (z hlediska jejich předmětu) u člena týmu „hlavní stavbyvedoucí“ zadavatel umožnil dodavatelům k prokázání předmětné kvalifikace předložit. Zadavatel vymezil požadavek na „hlavního stavbyvedoucího" v čl. 6.4.2 bodu 1) zadávací dokumentace následovně: „zkušenost na pozici hlavního stavbyvedoucího, zástupce hlavního stavbyvedoucího nebo stavbyvedoucího (nebo obdobné vedoucí pozici) s realizací min. 2 pozemních staveb, jejichž předmětem byla výstavba nebo komplexní rekonstrukce pozemní stavby v hodnotě investičních nákladů stavby alespoň 200 mil. Kč bez DPH, a to za posledních 7 let před zahájením zadávacího řízení, přičemž předmětem těchto pozemních staveb byla výstavba nebo komplexní rekonstrukce venkovního koupaliště anebo krytého bazénu, zahrnující také dodávku a montáž bazénové technologie (…)“. Ve vyjádření k návrhu zadavatel uvádí, že „[z] textace daného kvalifikační[ho] požadavku vyplývá, že předmětem této pozemní stavby, tj. jejich součástí, byla také výstavba nebo komplexní rekonstrukce venkovního koupaliště anebo krytého bazénu, zahrnující také dodávku a montáž bazénové technologie. Tzn., aby součástí referenční zakázky (realizace pozemní stavby v určité hodnotě) byly i činnosti, jež tvoří gros Veřejné zakázky“ a pokračuje tím, že »[z]adavatel tedy ve vztahu k osobě na pozici hlavní stavbyvedoucí nevyžadoval pouze výstavby nebo komplexní rekonstrukce „bazénů“, resp. „vodních staveb určených ke koupání lidí“, jak tvrdí Navrhovatel. Daný kvalifikační požadavek je možné prokázat i jinými pozemními stavbami o daném rozsahu. Mezi tyto stavby lze zařadit kromě samotných venkovních anebo vnitřních bazénů např. výstavbu nebo komplexní rekonstrukce škol, hotelových, rehabilitačních, lázeňských aj. objektů, které lze považovat za pozemní stavby, jestliže splňují požadavek na hodnotu těchto stavebních prací a jejich součástí byla také výstavba nebo komplexní rekonstrukce venkovního koupaliště anebo krytého bazénu, zahrnující také dodávku a montáž bazénové technologie.« Uvedené uzavírá konstatováním, že „výstavba či rekonstrukce samotného bazénu (koupací části) nemusela být v hodnotě 200 mil. Kč bez DPH, a tedy se mohlo jednat o bazén menšího rozsahu, přičemž jedinou podmínkou Zadavatele bylo, aby tyto stavební práce zahrnovaly také dodávku a montáž bazénové technologie. Tento požadavek je zcela odůvodnitelný předmětem Veřejné zakázky. Vzhledem k technologickému provedení bazénových technologií specifických pouze pro stavby či rekonstrukce bazénů není možné prokazovat technické kvalifikační požadavky referencí na jinou stavební činnost (…)“.  Obdobně argumentuje rovněž v rozhodnutí o námitkách.

118. Zadavatel jednoznačně v čl. 6.4.2 bodu 1) zadávací dokumentace sta­novuje, že „předmětem“ stavebních prací, s jejichž realizací má mít hlavní stavbyvedoucí (na zadavatelem vymezených pozicích) zkušenost,je výstavba nebo komplexní rekonstrukce pozemní stavby. K tomu, o jakou pozemní stavbu se má jednat, zadavatel dodává 3 parametry – musí se jednat o pozemní stavbu s konkrétní minimální hodnotou investičních nákladů, musí být realizována v určeném časovém období a jejím předmětem, resp. jejich předmětem (neboť zadavatel požaduje zkušenost se dvěma takovými pozemními stavbami)musela být výstavba nebo komplexní rekonstrukce venkovního koupaliště anebo krytého bazénu zahrnující také dodávku a montáž bazénové technologie. Z formulace použité zadavatelem – „zkušenost (…) s realizací min. 2 pozemních staveb, jejichž předmětem byla výstavba nebo komplexní rekonstrukce pozemní stavby (…), přičemž předmětem těchto pozemních staveb byla výstavba nebo komplexní rekonstrukce venkovního koupaliště anebo krytého bazénu, zahrnující také dodávku a montáž bazénové technologie“ – však nevyplývá, že má výstavba nebo komplexní rekonstrukce venkovního koupaliště anebo krytého bazénu tvořit pouze „(dílčí) součást“ realizovaných pozemních staveb, proto na základě jazykového výkladu uvedené zadávací podmínky dochází Úřad k závěru, že požadavek je vztažen k celému, resp. hlavnímu předmětu pozemní stavby, a chápe tak předmětný požadavek zadavatele v tomto „užším“ smyslu, tzn. jako požadavek na zkušenosti s realizací (výstavbou či komplexní rekonstrukcí) pozemní stavby, jejímž předmětem byla výstavba nebo komplexní rekonstrukce venkovního koupaliště anebo krytého bazénu (vč. technologií), tedy se právě jedná o takové stavby, kde výstavba nebo komplexní rekonstrukce venkovního koupaliště anebo krytého bazénu představuje hlavní a stěžejní předmět plnění. Přestože zadavatel ve svém vyjádření k návrhu deklaruje, že je možné prokázat kvalifikační požadavek i jinými pozemními stavbami, u nichž  výstavba nebo komplexní rekonstrukce venkovního koupaliště anebo krytého bazénu (zahrnující také dodávku a montáž bazénové technologie) tvořila pouze dílčí část plnění, je zjevné, že je to sám zadavatel, který zřejmě cítí, že takto rozšiřující výklad není ze samotného znění zadávací podmínky zcela zjevný, když ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí Úřadu vytýká, že ten v žádosti o sdělení informací v rámci průzkumu trhu dostatečně nezdůraznil toto zadavatelovo pojetí, a uvádí, že z nepochopení této zadávací podmínky může vyplývat např. chybovost odpovědí některých dodavatelů, ačkoliv Úřad v rámci prováděného šetření citoval znění zadávací podmínky přesně tak, jak byla samotným zadavatelem naformulována v zadávací dokumentaci. Pokud si pak oslovení dodavatelé – jak podotýká sám zadavatel – vykládají předmětný kvalifikační požadavek způsobem popsaným výše Úřadem, tedy jinak – úžeji, než zadavatel, dle názoru ex post až v průběhu vedeného správního řízení, předkládá ve svém vyjádření k návrhu, pak uvedené potvrzuje toliko to, že právě tento výklad fakticky odpovídá zadavatelem použité formulaci zadávacích podmínek. Tento zadavatelem předkládaný rozšiřující výklad je nadto v jednoznačném rozporu s tvrzením zadavatele, že za dostatečně kvalifikovaného stavbyvedoucího pro účely řádné realizace veřejné zakázky nepovažuje takovou osobu, která má zkušenost se stavbou jakéhokoli bazénu s filtrací např. na své zahrádce, když právě v důsledku širšího výkladu by se zadavatel musel spokojit i s takovým malým bazénem na zahrádce, pokud by byly splněny ostatní požadované parametry stavby. Úřad má vzhledem k uvedenému pochybnost, že by takto rozšiřující výklad předmětného kvalifikačního požadavku zadavatel zamýšlel již od počátku zadávacího řízení, neboť uvedené nasvědčuje tomu, že k tomuto výkladu přistoupil zadavatel až ex post po doručení návrhu. Uvedenému nasvědčuje rovněž ta skutečnost, že ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 zadavatel na žádost dodavatele o zmírnění předmětného požadavku toliko konstatoval, že daný kvalifikační požadavek je přiměřený, aniž by současně předestřel tento svůj výklad předmětného požadavku (který uvádí až ve vyjádření k návrhu), aby dal dodavatelům najevo, že jejich možnosti k prokázání kvalifikace jsou dostatečně široké a jejich žádost o vysvětlení zadávací dokumentace je tudíž nedůvodná. Úřad tedy vzhledem k uvedenému nemůže přistoupit na výklad předmětného požadavku na předmět zkušeností hlavního stavbyvedoucího, který zadavatel předkládá ve svém vyjádření k návrhu. Úřad pro úplnost dodává, že právě uvedenému „užšímu“ výkladu předmětné zadávací podmínky pak odpovídá i rozsah prove­deného šetření na trhu (v podrobnostech viz dále).

119. Úřad dále uvádí, že není pochybností o tom, že dotčený kvalifikační požadavek zadavatele na doložení zkušeností člena realizačního týmu „hlavní stavbyvedoucí“ s realizací pozemních staveb, jejichž předmětem byla výstavba nebo komplexní rekonstrukce pozemní stavby, kdy předmětem těchto pozemních staveb byla výstavba nebo komplexní rekonstrukce venkovního koupaliště anebo krytého bazénu, zahrnující také dodávku a montáž bazénové technologie s hodnotou alespoň 200 mil. Kč bez DPH, z věcného hlediska odpovídá poptávanému předmětu plnění, resp. vychází z jeho parametrů, kdy předmětem veřejné zakázky mají být stavební práce spočívající v rekonstrukci rozlehlého areálu koupaliště v Břeclavi, který tvoří mj. prostory venkovního koupaliště a krytého bazénu, s předpokládanou hodnotu 553 mil. Kč bez DPH. Daný požadavek tedy nepochybně má vazbu na předmět veřejné zakázky. Tato skutečnost však sama o sobě automaticky neznamená přiměřenost stanoveného kvalifikačního kritéria, neboť i když lze předmětné parametry kritéria technické kvalifikace považovat za korespondující s předmětem veřejné zakázky, zadavatel musí při stanovení podmínek technické kvalifikace zohledňovat i další aspekty a požadavky zákona, mezi něž patří i povinnost dodržovat základní zásady zadávání veřejných zakázek, včetně zásady přiměřenosti. V opačném případě může dojít k nezákonnému omezení hospodářské soutěže a k omezení účasti dodavatelů, kteří by jinak byli schopni poptávané plnění realizovat, což zcela jistě není účelem stanovení technické kvalifikace.

120. Jak vyplývá z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-20522/2021/163/VVá, sp. zn. ÚOHS-R0101/2021/VZ, ze dne 3. 8. 2021, „zadavatel má možnost klást konkrétní požadavky na splnění technické kvalifikace, avšak tyto požadavky jsou limitovány zásadou zákazu diskriminace a zároveň požadavkem na jejich odůvodněnost ve vztahu k omezování hospodářské soutěže. Jakmile tedy byť jen jeden z požadavků překročí mez odůvodnitelnosti a lze shledat, že narušuje hospodářskou soutěž tím způsobem, že formou skryté diskriminace není některým potenciálním uchazečům umožněno podat nabídku, je nutno konstatovat, že tento požadavek není stanoven v souladu se zásadou zákazu diskriminace a celé zadávací řízení je tak stiženo vadou, která je odstranitelná pouze v případě, že dosud neuplynula lhůta pro podání nabídky. Stejně tak mohou požadavky na technickou kvalifikaci narušovat hospodářskou soutěž ve svém souhrnu či kombinaci, ačkoliv jednotlivá kritéria požadavkům zákona vyhovují.“.

121. Úřad na tomto místě připomíná, že předmětem plnění veřejné zakázky jsou stavební práce spočívajících v rekonstrukci rozlehlého areálu koupaliště, který tvoří mj. prostory venkovního koupaliště a krytého bazénu. Z návrhu smlouvy vyplývá, že lhůta pro úplné dokončení díla činí 24 měsíců od zahájení plnění. Úřad ve Věstníku veřejných zakázek dohledal, že obdobné relevantní stavby (tj. stavby, kde rekonstrukce či výstavby koupaliště či bazénu tvoří hlavní předmět realizované stavby) v hodnotě přesahující 200 mil. Kč bez DPH nejsou ze strany zadavatelů realizovány běžně, resp. často, kdy Úřad dohledal za posledních 8 let jen 9 zadaných veřejných zakázek. Zadávacích řízení se účastnil poměrně široký okruh dodavatelů (zadavatelé obdrželi vždy v rozmezí od tří do šesti nabídek; s výjimkou jednoho zadávacího řízení, v rámci kterého zadavatel obdržel 13 nabídek), Úřad nicméně dodává, že kvalifikační požadavky byly v rámci jednotlivých zadávacích řízeních nastaveny podstatně méně „přísně“, než v případě šetřené veřejné zakázky (a to při reflektování případného rozdílu v předpokládané hodnotě). Z veřejně dostupných zdrojů konkrétně vyplynulo, že zadavatelé sice ve většině případů požadovali opakovanou zkušenost stavbyvedoucího s vedením rozsáhlejších (dražších) staveb (přiměřeně hodnotě té které veřejné zakázky), nicméně požadavek, aby součástí této rozsáhlé stavby byla rovněž výstavba/rekon­strukce bazénu (příp. i vč. technologie) byl v takovém případě vždy vztažen jen k jedné z realizovaných staveb, nebo naopak, pokud zadavatelé požadovali zkušenost s více stavbami, jejichž součástí byla výstavba/rekon­strukce bazénu, pak u těchto nebyl stanoven vůbec finanční limit, příp. byl požadavek na zkušenost stavbyvedoucího s vedením rozsáhlejších staveb (tj. vyšší finanční objem) požadován opět jen u jedné z těchto staveb, příp. nebyl v zadávací dokumentaci stanoven požadavek na zkušenosti stavbyvedoucího vůbec (viz výše bod 98 odůvodnění tohoto rozhodnutí), tedy nedochází k takové kombinaci požadavků, aby byla požadována opakovaná zkušenost s realizací bazénu (bazénové technologie) a současně (v rámci téže realizované stavby) zkušenost s vedením rozsáhlejší stavby. Nelze tedy konstatovat, že by požadavek na opakovanou zkušenost stavbyvedoucího s takto rozsáhlou a nadto specifickou stavbou (kdy předmětem pozemní stavby má být výstavba nebo komplexní rekonstrukce venkovního koupaliště anebo krytého bazénu, zahrnující také dodávku a montáž bazénové technologie) byl při poptávání obdobného předmětu plnění standardní. Z právě uvedeného je zřejmé – a Úřad považuje za nezbytné toto výslovně zdůraznit – že v šetřeném případě (a ostatně ani obecně) nevnímá jako potenciálně problematické to, že zadavatel požaduje dvě zkušenosti s realizací velké stavby, ani to, že požaduje dvě zkušenosti s výstavbou/re­konstrukcí krytého bazénu či koupaliště, ale právě to, že tyto požadavky kumuluje v rámci jednoho požadavku na zkušenost u osoby stavbyvedoucího.  Proto se Úřad dále zabýval otázkou, nakolik je předmětný požadavek na zkušenosti hlavního stavbyvedoucího limitující pro relevantní trh, neboť pokud by takto nastavený kvalifikační požadavek byl pro dodavatele požadavkem „jednoduše splnitelným“ (tj. osoby kvalifikované pro pozici hlavního stavbyvedoucího by byly na trhu „běžné“), neomezoval by nepřiměřeně hospodářskou soutěž, a byl by tedy stanovený v souladu se zákonem.

122. Úřad v návaznosti na to vzhledem k právě uvedenému provedl průzkum trhu, v rámci kterého požádal o informace dodavatele kteří se v posledních 8 letech účastnili zadávacích řízení na výstavbu krytých bazénů nebo koupališť v hodnotě přesahující 200 milionů Kč bez DPH nebo se účastnili realizace obdobné stavby v soukromé sféře[8], jichž se dotázal, zda disponují zaměstnancem se zkušeností na pozici hlavního stavbyvedoucího, zástupce hlavního stavbyvedoucího nebo stavbyvedoucího (nebo obdobné vedoucí pozici) s realizací min. 2 pozemních staveb, jejichž předmětem byla výstavba nebo komplexní rekonstrukce pozemní stavby v hodnotě investičních nákladů stavby alespoň 200 mil. Kč bez DPH, a to za posledních 7 let před zahájením předmětného zadávacího řízení, přičemž předmětem těchto pozemních staveb byla výstavba nebo komplexní rekonstrukce venkovního koupaliště anebo krytého bazénu, zahrnující také dodávku a montáž bazénové technologie nebo zda by disponovali zaměstnancem, který má zkušenosti s alespoň jednou takovou stavbou. Úřad dodává, že uvedeným postupem byl vymezen okruh relevantních dodavatelů, kteří disponují zkušenostmi s výstavbou nebo komplexní rekonstrukcí venkovního koupaliště anebo krytého bazénu nebo alespoň projevili zájem o realizaci obdobných zakázek. Úřad má za to, že o relevanci výběru jednotlivých dodavatelů v rámci průzkumu trhu vypovídá i skutečnost, že (až na drobné výjimky) se okruh dodavatelů shoduje se seznamem relevantních dodavatelů předložených vybraným dodavatelem v rámci stanoviska Metrostav (resp. okruh dodavatelů oslovených Úřadem je širší). Úřad doplňuje, že považuje za nadbytečné oslovovat všechny stavební společnosti fungující na trhu, pokud se tyto ani nezabývají stavbami, které jsou obdobné s předmětem veřejné zakázky, protože takový postup by byl nejen neekonomický, ale také by zcela nedůvodně vedl k prodlužování správního řízení. Ambicí provedeného průzkumu trhu nadto není provést úplný, tj. plně vyčerpávající průzkum trhu a oslovit všechny v úvahu připadající (i zahraniční) dodavatele, neboť jeho cílem bylo jednak ověřit si, zda jednotliví dodavatelé „běžně“ disponují (v rámci svých zaměstnanců) osobou, která by mohla být součástí týmu dodavatele při případném plnění veřejné zakázky na pozici „hlavní stavbyvedoucí“, tj. zaměstnancem s požadovanými zkušenostmi, a dále, zda právě rozsah požadovaných zkušeností může být pro některého z dodavatelů podstatně limitující z hlediska možnosti podat nabídku v předmětném zadávacím řízení.  Vzhledem k uvedenému má Úřad za zcela relevantní jak okruh oslovených dodavatelů, který odpovídá ve výše uvedeném smyslu realitě tuzemského trhu, a rovněž i formulaci svých dotazů.    

123. Z celkového počtu 18 oslovených dodavatelů Úřad obdržel 11 odpovědí, přičemž 9 dodavatelů uvedlo, že nedisponují zaměstnancem, který by splňoval stanovený požadavek v zadávací dokumentaci, a to ani v případě 1 pozemní stavby o požadovaných parametrech. Zbylí 2 dodavatelé, konkrétně dodavatelé GEMO a.s. a Auböck s.r.o., uvedli, že disponují zaměstnancem, který by naplnil požadavky pouze u 1 pozemní stavby o požadovaných parametrech (viz výše odůvodnění tohoto rozhodnutí).

124. K uvedenému Úřad dodává, že dodavatel GEMO a.s., který uvedl, že disponuje zaměstnancem, který by naplnil požadavky pouze u 1 pozemní stavby o požadovaných parametrech, podal žádost vysvětlení zadávací dokumentace, ve které uvedl, že považuje předmětný požadavek za nepřiměřený, neboť by mohl vést k nezákonné diskriminaci, a požádal zadavatele vzhledem ke specifičnosti předmětného kvalifikačního požadavku o úpravu požadavku týkajícího se zkušenosti hlavního stavbyvedoucího s realizací min. 2 pozemních staveb na požadavek realizace 1 pozemní stavby, což považoval za nezbytné pro dodržení zásady přiměřenosti a zákazu diskriminace. Zadavatel v reakci na to ve vysvětlení ZD č. 2 této žádosti nevyhověl s tím, že pro zadavatele je zásadní, aby se na realizaci této významné veřejné zakázky podíleli skutečně kvalifikovaní dodavatelé, a legitimně požaduje, aby měl hlavní stavbyvedoucí prokazatelnou opakovanou zkušenost s realizací pozemních staveb v hodnotě alespoň 200 mil. Kč bez DPH, která je pro zadavatele větší zárukou kvality plnění díla.

125. Ke stanovisku Metrostav Úřad uvádí, že se ztotožňuje s argumentem, že určující pro to, zda je stanovený kvalifikační požadavek nepřiměřený a nedůvodně omezuje hospodářskou soutěž, nemusí být pouze počet obdržených nabídek, ale že rozhodný je počet možných dodavatelů schopných předmětný kvalifikační požadavek splnit. K tvrzení, že „minimálně společnosti Metrostav a.s., Metrostav DIZ s.r.o., Imos Brno, a.s., GEMO a.s., PSG Construction a.s., GEOSAN GROUP a.s., SYNER s.r.o., HOCHTIEF CZ a.s., STRABAG a.s. a VCES a.s. mohou disponovat osobou, která splňuje kvalifikační požadavky na člena realizačního týmu na pozici hlavního stavbyvedoucího, jelikož v posledních 7 letech realizovali minimálně dvě zakázky, jejichž předmětem byla výstavba nebo komplexní rekonstrukce pozemní stavby v hodnotě investičních nákladů stavby alespoň 200 mil. Kč bez DPH, přičemž předmětem těchto pozemních staveb byla výstavba nebo komplexní rekonstrukce venkovního koupaliště anebo krytého bazénu, zahrnující také dodávku a montáž bazénové technologie“, pak Úřad uvádí následující.

126. Úřad předně zdůrazňuje, že samotná skutečnost, že konkrétní stavební společnost, tj. konkrétní dodavatel realizoval v rozhodném období 2 pozemní stavby o požadovaných parametrech, a priori neznamená, že disponuje i zaměstnancem, který má požadované zkušenosti na pozici hlavního stavbyvedoucího, tj. že by obě takovéto stavby řídil, resp. se na nich podílel na požadované pozici, tentýž zaměstnanec dodavatele, příp. tatáž osoba, se kterou tento dodavatel pro zajištění předmětné pozice spolupracuje. K tomu Úřad dodává, že podstata argumentace vybraného dodavatele se tak fakticky míjí s rozporovaným kvalifikačním kritériem, kdy sama skutečnost, že dodavatel realizoval 2 pozemní stavby o požadovaných parametrech, by prokazovala naplnění kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona, nikoliv však naplnění kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona, které je předmětem přezkumu u šetřené veřejné zakázky.

127. K devíti dodavatelům označeným dodavatelem Metrostav DIZ pak Úřad uvádí, že 3 z nich podali nabídku, ať již samostatně nebo ve sdružení (Metrostav DIZ s.r.o., Imos Brno, a.s., GEOSAN GROUP a.s.), tedy tito dodavatelé nemohou rozšířit soutěž o veřejnou zakázku, když už se předmětného zadávacího řízení účastní. Další 3 dodavatelé na dotaz Úřadu odpověděli, že nedisponují zaměstnancem splňující předmětný kvalifikační požadavek. Zbylí 3 dodavatelé na žádost Úřadu v požadované lhůtě nereagovali[9]. Úřad dále uvádí, že zpracovaný přehled realizovaných staveb, který je přílohou stanoviska Metrostav a na který ve vyjádření k podkladům odkazuje zadavatel, nepovažuje za zvlášť relevantní, neboť např. u společnosti SYNER s.r.o. jsou v předloženém seznamu uvedeny 2 stavby, nicméně jednou ze staveb je i víceúčelová sportovní hala Modřice, přičemž z veřejně dostupných zdrojů[10] Úřad dohledal, že hodnota uvedené stavby nedosahuje 200 mil. Kč. V případě dalších uvedených staveb má pak Úřad pochybnost o tom, zda předmět stavby odpovídá požadovanému předmětu zkušeností, a to např. u společnosti HOCHTIEF CZ a.s. v případě rekonstrukce fotbalového stadiónu Bazaly a obdobně také v případě společnosti PSG Construction a.s. a stavby multifunkční sportovní haly Lhota u Vsetína KAPKA Resort.

128. K tvrzení zadavatele, že skutečnost, že rozporovaný požadavek na zkušenosti hlavního stavbyvedoucího je možné prokázat i jinými pozemními stavbami, mezi které lze zařadit kromě samotných venkovních anebo vnitřních bazénů např. výstavbu nebo komplexní rekonstrukce škol, hotelových, rehabilitačních, lázeňských a jiných objektů, které lze považovat za pozemní stavby, jestliže splňují požadavek na hodnotu těchto stavebních prací a jejich součástí byla také výstavba nebo komplexní rekonstrukce venkovního koupaliště anebo krytého bazénu, zahrnující také dodávku a montáž bazénové technologie, mohla být v rámci dotazů Úřadu zdůrazněna, neboť z nepochopení této zadávací podmínky může vyplývat např. chybovost odpovědí některých společností, Úřad uvádí, že je to vždy zadavatel, který odpovídá za správnost zadávací dokumentace, přičemž požadavky zadavatele musí být v zadávací dokumentaci vymezeny způsobem, který bude vnímán  chápán všemi subjekty stejně a jednoznačně, a který nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či rozdílný výklad. Pokud by tedy některý dodavatel pochopil předmětné kvalifikační kritérium – i přes jeho citaci – rozdílně od zadavatele, pak by uvedené mohlo být toliko ukazatelem nejasnosti formulace při stanovení tohoto kritéria. Úřad na tomto místě opakuje, že se s předestřeným výkladem zadavatele nemůže ztotožnit, jak je v podrobnosti uvedeno výše. Úřad nemá za to, že by odpovědi uvedených dodavatelů bylo možno označit za chybné, a dodává, že tuto tvrzenou „chybovost“ zadavatel dovozuje z informací obsažených v přehledu realizovaných staveb, který tvořil přílohu stanoviska Metrostav, přičemž jak již bylo uvedeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, informace uvedené v tomto přehledu nedokládají, že daný dodavatel skutečně disponuje osobou kvalifikovanou pro pozici hlavní stavbyvedoucí. Pro úplnost Úřad uvádí, že ačkoliv zadavatel obecně zpochybňuje odpovědi předložené Úřadu jednotlivými oslovenými dodavateli, neuvádí žádné konkrétní argumenty, kterými by svoje pochybnosti doložil.

129. Úřad uvádí, že v zadávacím řízení byly podány pouze 2 relevantní nabídky, a to nabídka společnosti Metrostav DIZ s­.r.o. a společná nabídka společností GEOSAN GROUP a.s., IMOS Brno a.s a VHS Břeclav s.r.o. Z provedeného průzkumu trhu pak vyplynulo, že žádný z oslovených dodavatelů, kteří poskytli odpověď, nesplňuje předmětné kvalifikační kritérium, přičemž jeden z dodavatelů GEMO a.s. prokazatelně žádal o jeho zmírnění a kvůli jeho nastavení také nepodal nabídku.

130. Z průzkumu trhu, ale i ze stanoviska Metrostav je patrné, že existují dodavatelé, kteří mají určité zkušenosti s výstavbou nebo komplexní rekonstrukcí koupališť nebo krytých bazénů a kteří by připadali do úvahy jako potenciální dodavatelé pro veřejnou zakázku. Jak je však uvedeno výše, žádný dodavatel, který se vyjádřil k dotazům Úřadu, by nesplnil takto nastavené kvalifikační kritérium prostřednictvím svého zaměstnance, a u oslovených dodavatelů, kteří se nevyjádřili, sice není možné případné splnění požadavku ověřit, ale také vyvstávají pochybnosti, zda by opravdu byli schopni předmětný požadavek splnit. Úřad dodává, že nevylučuje, že by dodavatelé mající zájem o předmětnou veřejnou zakázku mohli na pracovním trhu získat zaměstnance s požadovanými zkušenostmi, příp. si za tímto účelem zajistit spolupráci s externím subjektem, nicméně s ohledem na omezené množství relevantních veřejných zakázek a s ohledem na kumulaci požadavků na zkušenosti je zřejmé, že i tyto možnosti jsou v šetřeném případě omezené.  

131. Úřad připouští, že se v šetřeném případě jedná o významnou zakázku s předpokládanou hodnotou přesahující 500 mil. Kč s poměrně specifickým předmětem plnění a nikterak nezpochybňuje nezbytnost výběru dostatečně zkušeného a kvalifikovaného dodavatele, když se jedná o objekt, který má sloužit široké veřejnosti a na jehož provedení (technické, technologické, hygienické či jakostní) mohou být kladeny vyšší nároky. Současně Úřad nerozporuje, že pro řádnou realizaci takto rozsáhlé stavby je nepochybně důležité disponovat kvalitním a zkušeným vedoucím týmu, tj. hlavním stavbyvedoucím. Nicméně je zřejmé, že v důsledku stanovení přezkoumávaného kritéria technické kvalifikace reálně dochází k omezení účasti v zadávacím řízení těch dodavatelů, kteří sice mají zaměstnance na pozici hlavního stavbyvedoucího se zkušeností s výstavbou nebo komplexní rekonstrukcí venkovního koupaliště anebo krytého bazénu a pohybují se na relevantním trhu, ale přesto nejsou schopni splnit předmětné kvalifikační kritérium (a to minimálně dodavatelé GEMO a.s. a Auböck s.r.o.).

132. Úřad na tomto místě shrnuje, že v důsledku rešerše jak obdobných zadávaných veřejných zakázek, tak provedeného průzkumu trhu, v rámci kterého Úřad oslovil relevantní okruh dodavatelů majících zkušenost, resp. projevujících zájem o realizaci plnění odpovídajícího předmětu zadávacího řízení, tedy takové dodavatele, na které má jistě ambici obracet se se svojí zadávací dokumentací i zadavatel, pokládá Úřad předmětnou zadávací podmínku za „složitou“, neboť pro dodavatele na trhu je relativně obtížně splnitelná. Z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-18360/2024/162 ze dne 6. 5. 2024, sp. zn. R0038/2024/VZ pak vyplývá, že „[v] případě, že Úřad dospěje k tomu, že jde o požadavek, který hospodářskou soutěž omezuje citelně, tedy jde o požadavek obtížně nebo ne zcela jednoduše splnitelný, pak musí navazovat úvaha Úřadu o tom, jaké zdůvodnění zadavatele lze považovat za dostatečné a do jakých podrobností je má dále posuzovat. Jak vyplývá z rozsudků správních soudů, pro svojí povahou jednoduchou zadávací podmínku nebude zpravidla nutné vyžadovat po zadavateli, aby své potřeby odůvodňoval složitými úvahami a předkládal odborná vyjádření, která naopak mohou být potřebná pro osvětlení důvodů podmínky, která je svou povahou složitá a obtížně naplnitelná. Aby bylo možné posuzovat důvody zadavatele, kterými svůj požadavek odůvodňuje, je třeba si odpovědět na otázku, zda se požadavek vztahuje k předmětu plnění a jak je složitý, respektive omezující (…)“. Na základě uvedeného má Úřad za to, že v šetřeném případě je na místě nejen zabývat se detailně zdůvodněním zadavatele, ale rovněž možnými alternativami, kdy by bylo možno legitimních cílů zadavatele dosáhnout při menším omezením hospodářské soutěže.

133. Vzhledem k právě uvedenému se tedy Úřad předně zabýval argumenty, kterými zadavatel obhajuje předmětný požadavek na zkušenosti hlavního stavbyvedoucího, tj. důvody, pro které se domnívá, že právě takto prokázaná zkušenost u osoby hlavního stavbyvedoucího povede k výběru skutečně kvalifikovaného dodavatele, a nikoliv toliko k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, neboť i požadavek omezující hospodářskou soutěž, je-li odůvodnitelný, nelze považovat za stanovený v rozporu se zásadou zákazu diskriminace či zásadou přiměřenosti a v tomto smyslu za nezákonný. Úřad současně na tomto místě připomíná, že důkazní břemeno ve vztahu k prokázání objektivního důvodu pro stanovení konkrétních kvalifikačních kritérií leží na zadavateli, neboť právě on kvalifikační kritéria definuje. Zadavatel tedy musí být schopen bez veškerých pochybností důvodnost jím stanovených kvalifikačních kritérií obhájit a odůvodnit.

134. Ke kritériu stáří realizovaných stavebních prací, zadavatel uvádí, že považuje dobu 7 let před zahájením zadávacího řízení za časový rámec, který i) prokazuje recentní (aktuální) zkušenost hlavního stavbyvedoucího s realizací požadovaných stavebních prací a zároveň ii) bezdůvodně neomezuje hospodářskou soutěž. To zejména z důvodu, že požadavek zadavatele na dané zkušenosti hlavního stavbyvedoucího v období 7 let před zahájením zadávacího řízení není extenzivní (extenzivně krátký), a tedy nepřiměřený, neboť daném období je zcela objektivně možné realizovat dvě referenční stavební práce požadovaného rozsahu, a to včetně časové rezervy.

135. K počtu požadovaných referenčních zkušeností zadavatel uvádí, že pokud požaduje dvě zkušenosti člena realizačního týmu na pozici hlavního stavbyvedoucího, tj. opakovanou zkušenost, nelze to považovat za nepřiměřené. Zadavatel může vyžadovat prokázání opakované zkušenosti, přičemž tento požadavek je zcela obvyklý a nevymyká se běžné praxi při zadávání veřejných zakázek. Zadavatel také požaduje nejmenší možný počet zkušeností, aby potenciální dodavatel prokázal opakovanou zkušenost.

136. K předmětu požadovaných zkušeností zadavatel uvádí, že předmět požadované referenční zkušenosti odpovídá předmětu veřejné zakázky, resp. že je za účelem otevření hospodářské soutěže oproti předmětu veřejné zakázky širší. Zadavatel v této souvislosti ve svých vyjádřeních opakovaně zdůrazňuje, že dodavatelé primárně prokazují zkušenost s realizací dvou pozemních staveb (bez ohledu na to, zda se jednalo o výstavbu nebo komplexní rekonstrukci), kdy hodnota těchto stavebních prací na pozemní stavbě činila nejméně 200 mil. Kč bez DPH, přičemž z textace daného kvalifikační požadavku vyplývá, že předmětem této pozemní stavby, tj. její součástí, byla také výstavba nebo komplexní rekonstrukce venkovního koupaliště anebo krytého bazénu, zahrnující také dodávku a montáž bazénové technologie, tzn. aby součástí referenční zakázky (realizace pozemní stavby v určité hodnotě) byly i činnosti, jež tvoří gros veřejné zakázky. Daný kvalifikační požadavek je tak dle zadavatele možné prokázat i jinými pozemními stavbami o daném rozsahu kromě samotných venkovních anebo vnitřních bazénů, např. výstavbu nebo komplexní rekonstrukce škol, hotelových, rehabilitačních, lázeňských aj. objektů, které lze považovat za pozemní stavby, jestliže splňují ostatní zadavatelem stanovené požadavky. Z uvedeného zcela logicky vyplývá, že výstavba či rekonstrukce samotného bazénu (koupací části) nemusela být v hodnotě 200 mil. Kč bez DPH, a tedy se mohlo jednat o bazén menšího rozsahu, přičemž jedinou podmínkou zadavatele bylo, aby tyto stavební práce zahrnovaly také dodávku a montáž bazénové technologie. Tento požadavek je dle zadavatele zcela odůvodnitelný předmětem veřejné zakázky. Pro úplnost zadavatel uvádí, že za účelem prokázání dotčeného kvalifikačního požadavku se nemusí jednat o veřejné zakázky, nýbrž také o zakázky realizované soukromým sektorem.

137. K hodnotě referenční stavby zadavatel, uvádí, že hodnotu investičních nákladů na realizaci výstavby nebo komplexní pozemní stavby ve výši 200 mil. Kč bez DPH považuje zcela za přiměřenou, když hodnota této referenční stavby činí přibližně 36 % předpokládané hodnoty pozemní stavby, která je předmětem veřejné zakázky, jež je tak svým rozsahem stavbou významnou.

138. Úřad na tomto místě shrnuje, že zadavatel odůvodňuje nastavení předmětného kvalifikačního kritéria ve vztahu k předmětu požadovaných zkušeností fakticky 2 důvody, kdy je to jednak požadovaná zkušenost s organizací větších staveb, a jednak zkušenost s výstavbou nebo komplexní rekonstrukci venkovního koupaliště anebo krytého bazénu, zahrnující také dodávku a montáž bazénové technologie, která je hlavním předmětem veřejné zakázky.

139. Úřad chápe, že organizace práce je v případě větších staveb odlišná (náročnější), než u staveb malých, a je tedy žádoucí, aby hlavní stavbyvedoucí jako osoba podílející se zcela zásadně na plnění veřejné zakázky, a to mj. právě na organizačním zajištění realizované stavby, měl (i opakovanou) zkušenost s organizací a postupy v případě větších staveb. Úřad také nerozporuje, že požadavek na realizací pozemních staveb v hodnotě alespoň 200 mil. Kč bez DPH je přiměřený předmětu, resp. rozsahu stavby. Vzhledem k uvedenému považuje Úřad předmětné argumenty k odůvodnění požadavku na kvalifikaci v právě uvedeném rozsahu (tj. opakovaná zkušenost na pozici hlavního stavbyvedoucího či – zjednodušeně – na jiné obdobné pozici s realizací pozemní stavby v hodnotě 200 mil Kč bez DPH) v šetřeném případě za relevantní.

140. K druhému z důvodů zadavatel uvádí, že rekonstrukce koupaliště tvoří gros předmětu plnění, což je vzhledem k předmětu plnění samo o sobě nepochybně relevantní argument. Dále uvádí, že v rámci zadávacích podmínek nevyžadoval u hlavního stavbyvedoucího zkušenost, v rámci které by samotná výstavba nebo komplexní rekonstrukce „bazénů“, resp. „vodních staveb určených ke koupání lidí“ musela dosahovat hodnoty 200 mil. Kč bez DPH, ale daný kvalifikační požadavek je možné prokázat i jinými pozemními stavbami o daném rozsahu, jejichž dílčí součástí byla (mj.) také výstavba, příp. komplexní rekonstrukce venkovního koupaliště anebo krytého bazénu zahrnující také dodávku a montáž bazénové technologie. I pokud by Úřad připustil právě předestřený výklad zadávací podmínky, není mu zcela jasné, z jakého důvodu hlavní stavbyvedoucí, který např. i opakovaně realizoval výstavbu hotelu v hodnotě přesahující 200 mil. Kč s malým krytým bazénem (vč. montáže technologie), je pro zadavatele větší zárukou kvality realizace díla než hlavní stavbyvedoucí, který realizoval rekonstrukci koupaliště nebo krytého bazénu v hodnotě „pouze“ např. 120 mil. Kč bez DPH, kdy zkušenost druhého stavbyvedoucího je jednoznačně bližší předmětu veřejné zakázky (zkušenost s řízením „velké stavby“ přitom mohl zadavatel požadovat samostatně). Při reflektování předmětného výkladu by nadto zadavateli k prokázání zkušenosti pro hlavního stavbyvedoucího postačovala i realizace stavby za 200 mil. Kč bez DPH, jejíž součástí je i bazén o v zásadě velmi malé hodnotě. Z právě uvedeného se podává, že stanovenou kombinaci požadavků na zkušenosti hlavního stavbyvedoucího zadavatel objektivně neodůvodnil, neboť namísto toho, aby si vymezením předmětné části kvalifikačního požadavku zajistil hlavního stavbyvedoucího, který má prokazatelnou relevantní zkušenost s výstavbou/re­konstrukcí koupaliště, příp. krytého bazénu vč. montáže technologie (tj. např. jednu zkušenost o konkrétní hodnotě)[11], požadoval opakovanou zkušenost s „velkou“ stavbou (ačkoliv tyto zkušenosti pro naplnění prvního ze zadavatelem uvedených důvodů mohl, jak již bylo řečeno, požadovat i zcela samostatně), přičemž skupinu, resp. okruh referenčních staveb realizovaných hlavním stavbyvedoucím zúžil požadavkem na to, aby její součástí vždy (tedy v obou případech) byla i výstavba/re­konstrukce koupaliště či krytého bazénu (vč. montáže technologie). Takovéto nastavení kvalifikačního požadavku, tj. popsaná kumulace jednotlivých podmínek tedy ani neodpovídá důvodům, pro které byly dle zadavatele stanoveny. Ostatně i z provedeného průzkumu trhu je jednoznačně zřejmé, že menšího omezení hospodářské soutěže pro zajištění svých legitimních cílů (tedy pro výběr dodavatele disponujícího dostatečně kvalifikovaným hlavním stavbyvedoucím) by zadavatel dosáhl, kdyby požadavek na to, aby předmětem pozemní stavby, s jejíž výstavbou či rekonstrukcí má zkušenost osoba hlavního stavbyvedoucího, byla výstavba nebo komplexní rekonstrukce venkovního koupaliště anebo krytého bazénu zahrnující také dodávku a montáž bazénové technologie, vztáhl pouze k jedné ze dvou požadovaných realizovaných zakázek.

141. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel přezkoumávané kritérium technické kvalifikace formuloval v rozporu s § 36 odst. 1 ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) zákona, když jeho prostřednictvím omezil zásadním způsobem hospodářskou soutěž, aniž by jej byl schopen objektivně zdůvodnit.

142. Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že omezení hospodářské soutěže v šetřeném případě spatřuje ve vyloučení potenciálních dodavatelů, kteří se pohybují na relevantním trhu a mohou disponovat zaměstnanci na pozici hlavního stavbyvedoucího se zkušenostmi s výstavbou nebo komplexní rekonstrukcí venkovního koupaliště anebo krytého bazénu a zároveň s řízením „velké stavby“ (nikoli nezbytně však kumulativně v tom smyslu, že by dané zkušenosti získali na jedné stavbě), ale vzhledem k nastavení kvalifikačních kritérií, tj. výše popsané kumulaci požadavků na zkušenosti hlavního stavbyvedoucího, se nebyli schopni účastnit zadávacího řízení. Stejně tak se na trhu objektivně vyskytují dodavatelé, kteří disponují osobami, které mají zkušenost s jednou „velkou stavbou“, jejímž předmětem byla rekonstrukce či výstavba venkovního koupaliště anebo krytého bazénu. Zadavatel pak nedostatečně zdůvodnil, proč by takoví dodavatelé neměli být způsobilí realizovat poptávané plnění.

143. Úřad shledal výše zmíněné porušení zákona ze strany zadavatele současně za porušení základních zásad, kterými je zadavatel při všech postupech podle zákona vázán. Úřadu nebyly ze strany zadavatele předloženy relevantní důvody pro stanovení přezkoumávaného kvalifikačního kritéria, tudíž zadavatel neprokázal, že jím nastavené kritérium je opodstatněné a přiměřené. Úřad tedy musí konstatovat, že předmětné kritérium bylo stanoveno nepřiměřeně přísně, tedy v rozporu se zásadou přiměřenosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona. Jak již Úřad výše konstatoval, zadavatel stanovením přezkoumávaného kvalifikačního kritéria nedůvodně omezil hospodářskou soutěž, když jeho prostřednictvím některé potenciální dodavatele bez legitimního důvodu vyloučil ze soutěže o poptávaný předmět plnění. Došlo tedy i k porušení zásady zákazu diskriminace stanovené v § 6 odst. 2 zákona.

144. Úřad proto vzhledem ke všemu výše uvedenému rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí – uložení nápravného opatření

145. Úřad jakožto správní orgán je dle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.

146. Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení. V případě, že jsou zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem, není v dané situaci možné k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření než nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

147. Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky šetřeného zadávacího řízení v rozporu se zákonem, a to způsobem, který je popsán ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

148. Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení.

149. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

150. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

151. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

152. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v předmětném zadávacím řízení smlouvu.

K výroku IV. rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení

153. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

154. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

155. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19–24825621/0710, variabilní symbol 2024000187.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1

2. YUCON CZ, s.r.o., Tuřanka 1222/115, 627 00 Brno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy