Knihovna Veřejných Zakázek

Nabytí podílu v obchodní společnosti z pohledu zadávání veřejných zakázek – I. díl

Veřejní zadavatelé při plnění svých strategických cílů nebo úkolů, které jim byly svěřeny právními předpisy, využívají možnosti zřizovat obchodní společnosti, které se na plnění těchto specifických úkolů mohou efektivněji zaměřit. V praxi však dochází i k situacím, kdy veřejný zadavatel má z těchto důvodů zájem nebo potřebu nabýt podíl v již existující obchodní společnosti. Ve třídílném seriálu se zaměříme na to, zda se v takových případech jedná o veřejnou zakázku, jak se k této problematice staví rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a jak případně při zadání takové zakázky postupovat.

Mgr. Maroš Sovák, KROUPAHELÁN advokátní kancelář, s.r.o.
Mgr. Denia Civínová, odborný asistent katedry práva Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze  

Pravidla pro změny smluv na veřejné zakázky malého rozsahu

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, přinesl oproti předchozí právní úpravě mnohem podrobnější a do jisté míry i flexibilnější úpravu změn závazků ze smluv na veřejnou zakázku. Cílem tohoto příspěvku je blíže rozebrat, jakým způsobem se základní zásady zadávání veřejných zakázek uplatní při posuzování oprávněnosti změny smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu. Tato otázka nabývá na důležitosti zejména v situacích, kdy v důsledku změn spočívajících typicky v dodatečných službách, dodávkách nebo stavebních pracích může docházet k překročení limitu hodnoty veřejné zakázky malého rozsahu dle § 27 ZZVZ.

Mgr. Maroš Sovák, KROUPAHELÁN advokátní kancelář, s.r.o.
Mgr. Denia Civínová, odborný asistent katedry práva Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze

Záznam o provedení dokazování správními orgány (včetně ÚOHS)

Vážení čtenáři a milé čtenářky Lexikonu VZ, dokazování lze obecně označit jako souhrn úkonů správního orgánu prováděných s cílem zajistit, aby rozhodnutí odpovídalo skutkovému stavu rozhodované věci. Pro náš článek si položíme následující výzkumné otázky:

Záznam o provedení důkazů správními orgány –  kde možno spatřovat hranici mezi účelností a hospodárností vs. naplněním požadavku soudů a conto zaznamenávání (všech) důkazů v rámci správního řízení?

Co vše nutno zaznamenávat do záznamového archu? Jak zde nahlížet na listinné a nelistinné důkazy? Kdy provádět (aktualizovat) záznamy o důkazech? Má neprovedení záznamu vliv na zákonnost řízení. Pakliže ano, nakolik je zmíněný vliv fatální? Existuje právně-terminologický rozdíl mezi pojmy „podklad“ a „důkaz“?

JUDr. Petr Kolman, Ph.D., právník a vysokoškolský pedagog

Nakládání se vzorky a zásada transparentnosti v zadávacím řízení

Cílem tohoto příspěvku je přiblížit aktuální rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vztahující se k podmínkám, které musí zadavatel dodržet při nakládání se vzorky, předloženými dodavateli k prokázání splnění kvalifikace v zadávacím řízení, a to z pohledu dodržení zásady transparentnosti. Rozboru rozhodnutí Úřadu ze dne 30. 6. 2017 odpoví, kdo nese důkazní břemeno o stavu vzorků.

Zuzana Novotná, KROUPAHELÁN advokátní kancelář, s.r.o.
Mgr. Denia Civínová, odborný asistent katedry práva Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze  

Užší řízení zahájené předběžným oznámením II. - výkladové problémy

V minulé části této dvoudílné série jsme se věnovali zahájení a průběhu užšího řízení zahajovaného předběžným oznámením. Nyní se budeme zabývat konkrétními výkladovými problémy, který právě s tímto řízením souvisí. 

Mgr. Irena Kaletová, KROUPAHELÁN advokátní kancelář, s.r.o.