Knihovna Veřejných Zakázek

K nezbytné míře podrobnosti popisu subjektivních kritérií hodnocení ve veřejných zakázkách

Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) vydal dne 19. 9. 2020 rozsudek č.j. 4 As 85/2020 – 38 (dále jen „Rozsudek“), v němž posuzoval transparentnost vymezení subjektivních hodnotících kritérií v zadávací dokumentaci. Byť nelze říci, že rozhodnutí přichází se zcela novými a překvapivými závěry, dle mého názoru z něj vyplývají obecně platná doporučení a vodítka, jak si má zadavatel počínat při stanovení subjektivních hodnotících kritérií. Tato obecnější doporučení a vodítka se proto pokusím rozebrat níže.   

Mgr. Martin Látal, advokát, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Odpovědné zadávání veřejných zakázek ve světle novely zákona o odpadech

V souvislosti s přijetím nového zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností byl přijat změnový zákon, který obsahuje dílčí novelizace deseti zákonů, mezi nimiž je i zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Změnový zákon byl dne 23. 12. 2020 publikován ve Sbírce zákonů v částce 223 jako zákon č. 543/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností, a nabyl účinnosti dne 1. 1. 2021.

Mgr. Michaela Machálková, advokátka, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Sleva z ceny a její (ne?)možná moderace

Sleva z ceny se může jevit jako efektivní nástroj k zajištění plnění smluvních povinností či vypořádání nároků ze smluv. Je třeba rozlišit, zda je sleva z ceny smluvní pokutou, či zda má být nárokem z vadného plnění. Cílem tohoto příspěvku je problematiku shrnout a poukázat na rizika, která mohou zapříčinit nemožnost domoci se slevy z ceny v plné výši.  

Mgr. Kateřina Mikulajová, advokátka, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Dynamický nákupní systém – změny v roce 2021

V minulém roce jsem publikovala dva články[1] reagující na relativně novou právní úpravu dynamického nákupního systému (dále jen „DNS“) v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). V těchto článcích jsem poukázala na flexibilitu DNS a poměrně velký potenciál využití tohoto institutu v praxi. Dnes, čtyři roky od účinnosti ZZVZ, lze z praxe potvrdit, že DNS je nástrojem skutečně flexibilním a poměrně efektivním pro uspokojování operativních potřeb zadavatelů. Zdá se, že se zadavatelé poměrně úspěšně vypořádali s některými riziky a nejasnostmi nynější právní úpravy DNS. Ty plynou zejména z kusé úpravy procesu zavádění DNS odkazem na přiměřenou aplikaci pravidel pro užší řízení (§ 138 odst. 1 ZZVZ) a z toho, že samotné zadávání dílčích veřejných zakázek v DNS již není zadávacím řízením, a proto na něj (mnohdy překvapivě) nedopadá řada ustanovení ZZVZ (až na několik výjimek se neaplikují například ustanovení části druhé až čtvrté ZZVZ).

Mgr. Zuzana Profousová, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

IT bezpečnost při zadávání veřejných zakázek

Informační technologie jsou v současné době zahrnuty ve většině oblastí činnosti zadavatelů a jejich význam bude i nadále růst. Spolu s rostoucím významem informačních technologií a informací v nich obsažených se zvyšují i nároky na jejich bezpečnost. Roste tedy počet zranitelností a s nimi i rizika, že dané zranitelnosti budou využity hrozbami, a dojde tak ke škodám na informačních aktivechzadavatelů. Základem IT bezpečnosti bez ohledu na postavení zadavatele tak vždy bude zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informačních aktiv.

K IT bezpečnosti se vztahuje celá řada právních přepisů, standardů a metodik, které společně vedou k ochraně informačních aktiv zadavatelů. V tomto článku se zaměříme pouze na jeden z mnoha aspektů této problematiky, a to na bezpečné poskytování informací při zadávání veřejných zakázek dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).

Mgr. Lenka Lelitovská, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář