Knihovna Veřejných Zakázek

Rozsah přezkumu namítaných důvodů nezákonnosti postupu zadavatele z pohledu zásady procesní ekonomie

V řízeních o návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“), s poukazem na zásadu procesní ekonomie a ustálenou rozhodovací praxi ÚOHS i správních soudů, zpravidla nezkoumá další v návrhu namítané důvody, shledá-li alespoň jediný oprávněný důvod, který je dostatečný pro uložení nápravného opatření, popřípadě k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení. Tento postup je odůvodňován tím, že přezkum dalších skutečností uvedených v návrhu by byl nadbytečný a neúčelný a na výsledné rozhodnutí by neměl žádný vliv. 

JUDr. Martin Kusák, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Právní možnosti řešení vlivu nepříznivých klimatických podmínek na průběh realizace výstavby 2. díl – smlouvy o dílo uzavírané v rámci zadávacích řízení

V prvním díle článku jsme se zabývali obecně pojmem nepříznivých klimatických podmínek a soukromoprávními smlouvami o dílo uzavíranými pouze podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“). Tento druhý díl se zaměřuje na odlišnosti právních možností řešení vlivu nepříznivých klimatických podmínek na sjednanou dobu plnění u smluv, které byly uzavřeny na základě zadávacího řízení podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).    

Mgr. Eva Burdová, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Mgr. Milan Šebesta, LL.M., advokát a partner MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Je možné nevypořádat námitky podané v listinné podobě?

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ nebo „zákon“) v § 211 odst. 3 stanovuje veřejným zadavatelům povinnost vést veškerou písemnou komunikaci v zadávacím řízení mezi zadavatelem a dodavatelem elektronicky. Ustanovení § 241 odst. 2 ZZVZ předepisuje pro námitky písemnou formu. Podání námitek tak od okamžiku účinnosti § 211 odst. 3 ZZVZ musí probíhat nejen v písemné formě, ale zároveň i v elektronické podobě. Na námitky přitom není možné aplikovat žádný z důvodů vylučujících povinnou elektronickou komunikaci ve smyslu § 211 odst. 3 ZZVZ. 

Mgr. Pavlína Hojná, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Nevymáhání smluvní pokuty jako změna zadávacích podmínek?

Ke změně závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku může dojít za předpokladu, že je taková změna v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Typicky ke změně závazku dochází uzavřením dodatku ke smlouvě na veřejnou zakázku či jiným jednáním, které smluvní strany, resp. zadavatel a vybraný dodavatel, učiní se záměrem změnit ujednání smlouvy na veřejnou zakázku. Může být změnou smlouvy na veřejnou zakázku i situace, kdy smluvní strany naopak žádné jednání neučiní? Takovou situací může být případ, kdy zadavatel nepřistoupí k vymáhání smluvní pokuty, ačkoli mu na ni vznikl nárok dle smlouvy na veřejnou zakázku. Právě takové situaci se budu v příspěvku v kontextu změny zadávacích podmínek zabývat.

Mgr. Kateřina Mikulajová, advokátka, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

(Ne)určitost ujednání o smluvní pokutě (z ceny bez DPH, či včetně DPH?)

Neurčitost ujednání o smluvní pokutě může spočívat v neurčitě identifikované povinnosti, jež je smluvní pokutou utvrzována, nebo v neurčitém stanovení výše smluvní pokuty.

V tomto článku se hodlám zaměřit na (ne)určitost stanovení výše smluvní pokuty, resp. způsobu, jak se její výše určí, a to ve světle recentního rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 21. 1. 2021, č.j. 58 Co 175/2020-160, který dospěl k závěru, že výše smluvní pokuty byla stanovena určitě a jednoznačně, pokud byla stanovena jako 0,1 % z celkové ceny zboží za každý, byť i započatý, den prodlení, ačkoliv smlouva obsahovala cenu zboží celkem bez DPH a cenu zboží celkem včetně DPH (tedy dvě ceny celkem). Dle krajského soudu je totiž celková cena ta, kterou kupující nakonec za zboží zaplatí.

Mgr. Milan Friedrich, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář