Knihovna Veřejných Zakázek

Elektronický podpis při zadávání veřejných zakázek

Při zadávání veřejných zakázek ať již v zadávacím řízení či mimo něj, např. v rámci veřejných zakázek malého rozsahu, se zadavatelé i dodavatelé v podstatě každodenně setkávají s problematikou elektronického podepisování dokumentů.

Co je elektronický podpis? Jsou nějaká omezení při elektronickém podepisování dokumentů vyplývající ze zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“)? Jaký je vztah ZZVZ a zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSVD“)? Nejen na tyto otázky se pokusíme v tomto článku nalézt odpovědi.

Mgr. Lenka Lelitovská, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Mgr. Milan Šebesta, LL.M., advokát a partner, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Nové informační povinnosti zadavatele podle novely ZZVZ

Dlouho očekávaná novela zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ či „zákon“), nabyla účinnosti dne 16.7.2023 (zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů). Jedná se prakticky o první přímou novelu ZZVZ, která tak zohledňuje praktické zkušenosti zadavatelů, dodavatelů, připomínky Evropské komise a rovněž také podněty a rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“), získané po dobu platnosti a účinnosti ZZVZ. Novela ZZVZ mimo poměrně zásadní a předem avizované úpravy postupu dokládání dokumentů vybraným dodavatelem podle § 122 ZZVZ, úpravy institutu jistoty a prokázání jejího doložení, případně změn požadovaných s ohledem na nepřesnou transpozici zadávacích směrnic, doplňuje a mění řadu dalších institutů, které sice možná nejsou na první pohled zcela patrné (a často ani nebyly zpracovatelem novely mediálně příliš akcentovány), přesto mají potenciál přispět ke zjednodušení a zpřesnění celého zadávacího řízení.

Mgr. Jan Galář, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Mgr. Tomáš Machurek, advokát, partner, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Změny ve složení konsorcia v průběhu zadávacího řízení a v průběhu realizace veřejné zakázky – část I.

Tento příspěvek je první částí dvoudílného článku věnujícího se problematice uskupení dodavatelů v kontextu právní úpravy zadávání veřejných zakázek. V této první části se budeme věnovat tématu východisek právní úpravy v zákoně 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), a zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ nebo „zákon“). Následně bude pozornost věnována dopadu změn v uskupení dodavatelů (tzn. ve společnosti, sdružení, konsorciu apod.) v průběhu zadávacího řízení.

V druhé části článku se zaměříme na změny v uskupení dodavatelů v průběhu realizace veřejné zakázky, tedy po uzavření smlouvy na realizaci veřejné zakázky.

Cílem tohoto dílu článku je seznámit čtenáře s právní úpravou související s uskupením dodavatelů, kteří podávají do zadávacího řízení společnou nabídku (ve společnosti, sdružení či na základě jiné smluvní báze) a s limity přípustnosti změn v těchto uskupení v průběhu zadávacího řízení.

JUDr. Jan Musil, LL.M., advokátní koncipient, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Mgr. Tomáš Machurek, advokát, partner, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Elektronická aukce ve veřejných zakázkách

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ nebo „zákon“), umožňuje zadavatelům využití speciálního procesu získání ekonomicky nejvýhodnější nabídky, kterým je elektronická aukce. Tento postup je primárně upraven v § 120 a § 121 ZZVZ, kdy samotná definice elektronické aukce je uvedena v § 28 odst. 1 písm. m) ZZVZ. 

Definiční ustanovení ZZVZ říká, že elektronickou aukcí se rozumí opakující se elektronický proces, v jehož rámci účastníci zadávacího řízení prostřednictvím elektronického nástroje předkládají nové snížené nabídkové ceny, nebo nové hodnoty odpovídající jiným kritériím hodnocení, a který umožňuje sestavit aktuální pořadí nabídek při použití automatických metod jejich hodnocení. 

Mgr. Dominik Dudycha, advokátní koncipient, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Některé aspekty výkonu autorského dozoru (se zohledněním právní úpravy v novém stavebním zákoně)

Ustanovení § 152 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Stavební zákon“), resp. ustanovení § 161 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „Nový stavební zákon“ nebo „NSZ“) ukládá stavebníkům zvláštní povinnost ve vztahu k provádění staveb, které jsou veřejnými zakázkami (tedy jejichž náklady na realizaci jsou alespoň částečně kryty z veřejných rozpočtů ) a zároveň jsou realizovány stavebním podnikatelem , a to konkrétně zajištění výkonu autorského dozoru projektanta při jejich realizaci. 

Při zadávání veřejných zakázek se tak zadavatelé nezřídka ocitají právě v pozici stavebníka, jehož povinností je provádět stavební práce v souladu s výše citovaným ustanovením. Ačkoliv se tato povinnost může jevit poměrně jasná a jednoduchá, při snaze zajištění výkonu autorského dozoru může vyvstat řada problematických otázek počínaje vymezením pojmu „autorský dozor projektanta". Na některé problematické aspekty bychom rádi upozornili níže.

Mgr. Kristýna Dvořáková, advokátní koncipientka, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Mgr. David Mareš, Ph.D., advokát, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář