Knihovna Veřejných Zakázek

Lze smlouvy na veřejné zakázky považovat za smlouvy uzavřené adhezním způsobem?

Smlouvu uzavíranou adhezním způsobem vymezuje § 1798 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „OZ“) jako smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit.

Mgr. Milan Friedrich, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Digitální dvojče stavby – výsledek BIM

Digitální dvojče je tím, co přinese vlastníkovi stavby i jeho dodavatelům očekávanou efektivitu.

Žijeme v digitální době. Vše se digitalizuje a zasahuje to naše životy ve všech možných aspektech a pro novou generaci to je již přirozený stav. Virtuální svět. Mnohdy online. Stavebnictví i přes svojí „nekonečnou“ konzervativnost nemůže dále odolávat, protože zcela přirozeně se stává neatraktivní pro mladé lidi, pro kreativní osobnosti a jako odvětví musí projít obrovskou proměnou. Velikost proměny je způsobena právě tou dlouhodobou rezistencí k inovacím. Zde je výhoda i nevýhoda oproti jiným odvětvím, která touto cestou procházejí již dlouhá období. Nastavme láhev na poloplnou (nikoliv poloprázdnou) a pojměme to jako výhodu – převezměme funkční, vyhněme se slepým uličkám.

Jaroslav Nechyba, ředitel Odboru koncepce BIM, Česká agentura pro standardizaci

Povinnost BIM – postupný náběh

Článek navazuje na úvod do tématu stanovení povinnosti pro veřejné zadavatele od roku 2022, který byl publikován přednedávnem. Cílem tohoto článku je detailněji popsat úvahy nad návrhem postupného plynulého náběhu využívání metody BIM.

Jaroslav Nechyba, ředitel Odboru koncepce BIM, Česká agentura pro standardizaci

První zkušenosti s řízením o inovačním partnerství

Řízení o inovačním partnerství (ŘOIP) představuje nový druh zadávacího řízení, které předchozí právní úpravy zadávání veřejných zakázek neznaly. Právní úprava ŘOIP v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (klasická směrnice).
Z čl. 49 preambule klasické směrnice vyplývá, že zavedení ŘOIP je motivováno snahou uspokojit požadavky veřejných zadavatelů za situace, kdy potřebu vývoje inovativního výrobku nebo služby nebo inovativních stavebních prací a následné koupě výsledných dodávek, služeb nebo stavebních prací nelze uspokojit pomocí řešení, která jsou na trhu již dostupná. Cílem je tak využít zadávání veřejných zakázek k podpoře výzkumu a vývoje při současném zachování tržních principů, a to bez ohledu na to, zda souvisejí s velmi rozsáhlými projekty, nebo malými inovativními projekty.

Mgr. Michaela Machálková, advokát, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Právní úprava střetu zájmů dle § 4b zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, a její dopad do zadávacího řízení

Ke dni 9. 2. 2017 nabyl účinnosti zákon č. 14/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony (dále jen „novela“), na základě, kterého bylo do zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o střetu zájmů“), vloženo nové ust. § 4b. Z tohoto ustanovení vyplývá, že obchodní společnost, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) zákona o střetu zájmů  nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účast společníka v obchodní společnosti, se nesmí účastnit zadávacích řízení dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), jako účastník zadávacího řízení nebo jako poddodavatel, prostřednictvím kterého dodavatel prokazuje kvalifikaci , přičemž pokud se takováto obchodní společnost zadávacího řízení zúčastní, zadavatel je povinen vyloučit ji ze zadávacího řízení bez dalšího.

Mgr. Eva Nováková, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář