Knihovna Veřejných Zakázek
Smlouva o fiduciárním postoupení pohledávky z pohledu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů
(19. 11. 2020)V praxi se běžně střetáváme s postoupením pohledávky; lze se přitom setkat i s tzv. fiduciárním postoupením pohledávky, které má určitá specifika. Toto specifické postoupení pohledávky bude tímto článkem přiblíženo a současně bude posouzeno z pohledu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ nebo „zákon“), tj. za situace, kdy k uzavření smlouvy o fiduciárním postoupení pohledávky přistoupí zadavatel ve smyslu § 4 ZZVZ.
Mgr. Eva Nováková, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Více »Změna závazku ze smlouvy na plnění veřejné zakázky v kontextu vyšší moci
(05. 11. 2020)Stále aktuálním tématem je šíření onemocnění COVID-19 a s tím spojené dopady. Šíření onemocnění COVID-19 je často spojováno s pojmem vyšší moci neboli tzv. vis maior. Je zřejmé, že šíření pandemie výrazně zasáhlo do nejrůznějších oblastí života, oblast smluv na plnění veřejných zakázek nevyjímaje. Soukromoprávní předpisy umožňují změny práv a povinností ze smluv za splnění určitých podmínek, nicméně smlouvy na plnění předmětu veřejných zakázek mají v tomto směru nastavena kritéria přísněji. Tento příspěvek je zaměřen na změnu takových smluv a jejich specifika s přihlédnutím k možné aplikaci soukromoprávního institutu změny okolností.
Mgr. Kateřina Mikulajová, advokátka, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Více »První zkušenosti s řízením o inovačním partnerství – díl třetí (a poslední?)
(21. 10. 2020)
Druhý díl seriálu pojednávajícího o prvních zkušenostech s řízením o inovačním partnerství (ŘOIP) jsme uzavřeli slibem, že v dalším pokračování našeho seriálu se zaměříme na to, jak zadavatel uspěl v zadávacím řízení, které bylo opakovaně zahájeno, když při prvním vyhlášení ve lhůtě pro podání žádostí o účast zadavatel neobdržel žádnou žádost.
Po zahájení opakovaného zadávacího řízení, jemuž předcházelo provedení předběžných tržních konzultací, zadavatel bez zdržení prošel fází běhu lhůty pro podání žádostí o účast, když lhůta pro podání žádostí o účast nebyla v průběhu jejího trvání prodloužena. Ve lhůtě pro podání žádostí o účast zadavatel neobdržel žádnou žádost o vysvětlení zadávací dokumentace. Přestože tato skutečnost může mnohdy vyvolávat obavy zadavatelů o tom, zda o jejich zadávacím řízení jsou potencionální dodavatelé dostatečně informování, resp. zda si jej „všimli“, a to ať už ve Věstníku veřejných zakázek či na webových portálech, které shromažďují informace o jednotlivých zadávacích řízeních a umožňují dodavatelům rychlou orientaci a přehled právě o takovém zadávacím řízení, které jej zajímá, v daném případě se negativní obavy nenaplnily. Zadavatel ve lhůtě pro podání žádostí o účast obdržel sice jen jednu, po neúspěšném prvním pokusu se zadávacím řízení však o to cennější žádost o účast.
Mgr. Michaela Machálková, advokátka, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Více »První zkušenosti s řízením o inovačním partnerství – díl druhý
(13. 10. 2020)
V prvním díle seriálu pojednávajícím o prvních zkušenostech s řízením o inovačním partnerství (ŘOIP) jsme si představili specifika ŘOIP jakožto nového druhu zadávacího řízení a dále jsme se věnovali vybraným aspektům přípravy ŘOIP, a to včetně uskutečnění předběžných tržních konzultací a výstupů z nich. V tomto díle se budeme podrobněji zabývat samotným vymezením zadávacích podmínek veřejné zakázky zadávané v ŘOIP, a to i ve vztahu k okruhu potencionálních dodavatelů; rovněž bude poukázáno na těžkosti, se kterými jsme se při stanovení zadávacích podmínek konkrétních veřejných zakázek setkali.
Jak již bylo řečeno v prvním díle seriálu, zadavatel v rámci přípravy zadávacích podmínek veřejných zakázek zadávaných v ŘOIP uskutečnil předběžné tržní konzultace, jejichž cílem bylo vedle přesnějšího vymezení požadovaného plnění předmětu veřejné zakázky rovněž ověření časové náročnosti výzkumných a vývojových prací, a to včetně časové náročnosti fáze dodávky vyvinutého plnění. V rámci předběžných tržních konzultací zadavatel dále přistoupil k ověření výše stanovené předpokládané hodnoty veřejné zakázky, resp. její skladby, a to zvlášť k samotnému výzkumu a vývoji, jakož i hodnotě inovativního řešení. Veškeré zadavatelem podniknuté kroky v rámci předběžných tržních konzultací byly vedeny cílem ujistit se, nakolik je požadované plnění na trhu dostupné (bude dostupné) či se teprve vyvíjí, zda a za jakých podmínek by dodavatelé měli na jeho vývoji zájem.
Mgr. Michaela Machálková, advokátka, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Více »Náhrada škody způsobené porušením povinnosti zadavatele při zadávání veřejné zakázky v kontextu relevantní soudní judikatury
(24. 09. 2020)Porušení povinnosti zadavatele stanovené zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů dále jen („ZZVZ“), může vést ke vzniku škody na straně dodavatelů, resp. účastníků zadávacího řízení a odpovědnosti zadavatele za takovou škodu. Problematika náhrady škody způsobené nezákonným postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek je spojena s řadou specifických otázek, z nichž některé byly předmětem rozhodovací praxe českých soudů, i Soudního dvora Evropské unie.
JUDr. Martin Kusák, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Více »
