Knihovna Veřejných Zakázek

Fakultativní důvody pro zrušení zadávacího řízení z pohledu zásad zadávání veřejných zakázek

Ačkoliv zákon o zadávání veřejných zakázek definuje situace, v nichž je ponecháno na rozhodnutí zadavatele, zda zadávací řízení zruší nebo v něm bude pokračovat, někteří dodavatelé se snaží takový postup rozporovat s odkazem na zásady zadávání veřejných zakázek. Tento článek se věnuje právě takovým případům a shrnutím postoje Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k nim.

Zrušení zadávacího řízení zadavatelem je upraveno především v § 127 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). V jeho prvním odstavci je upraven obligatorní důvod zrušení zadávacího řízení, v druhém a třetím odstavci jsou uvedeny důvody fakultativní, tedy důvody, kdy je ponecháno na rozhodnutí zadavatele, zda zadávací řízení zruší nebo v něm bude pokračovat. 

Mgr. Zuzana Profousová, právník a specialista zadávání veřejných zakázek, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Odkazy na konkrétní výrobce anebo výrobky v zadávací dokumentaci

Slovy klasika „rozmohl se nám tady takový nešvar“. V zadávacích dokumentacích, nejčastěji v projektové dokumentaci (ať už ve výkazu výměr, technické zprávě anebo i v jednotlivých výkresech), se čas od času objeví označení konkrétního produktu (například konkrétního stavebního materiálu, výrobku či komponenty, tj. například konkrétní kamery anebo jiné komponenty elektroinstalace). U soukromých investic je tento postup zcela v pořádku, kdežto v rovině veřejných zakázek, se to považuje za poměrně zásadní problém.

Platí toto ale skutečně vždy a bez dalšího? Jaké jsou mantinely pro uvedení konkrétních výrobků či odkazů? Na tyto otázky se pokoušíme odpovědět v následujícím textu, a to prostřednictvím výkladu legislativního rámce i analýzou relevantní rozhodovací praxe a judikatury.

Mgr. Jan Surý, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Mgr. Tomáš Machurek, advokát, partner, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Praktické příklady využití koncepce Open-House jako postupu, který není zadáním veřejné zakázky

V zadávací praxi se v poslední době lze setkat s tzv. koncepcí Open-House. Ta představuje jakýsi „otevřený dodavatelský systém“ spočívající v tom, že zadavatel uzavře smlouvu s každým dodavatelem, který splní předem stanovené podmínky účasti. Přestože má tato koncepce v zadavatelské praxi pouze omezené využití, stojí i tak určitě za pozornost. Hodí se pro specifické případy plnění, pro něž zadavatel nepotřebuje vybrat určitého (exkluzivního) dodavatele, ale může je čerpat od předem neurčeného okruhu dodavatelů. Tento institut není explicitně upraven v platném právu a podmínky pro jeho použití jsou (prozatím) dovozovány z judikatury Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“). 

JUDr. Martin Kusák, advokát
Mgr. David Mareš, Ph.D., advokát
Mgr. Tomáš Machurek, advokát a partner, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

První praktické zkušenosti s novým systémem uveřejňovacích formulářů ve Věstníku veřejných zakázek (zejména z pohledu zadavatele)

Dne 5.2.2024 byla spuštěna nová verze Věstníku veřejných zakázek (dále jen „VVZ“) související s přechodem na uveřejňovací formuláře eForms. Od tohoto data tak musejí zadavatelé používat v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), resp. v souvislosti s vyhláškou č. 345/2023 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele, tyto nové uveřejňovací formuláře. Změna uveřejňovacích formulářů vychází z Prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1780 ze dne 23. září 2019, kterým se stanoví standardní formuláře pro uveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) 2015/1986  (dále jen „Nařízení“). Na druhý pokus, po původně avizovaném a následně odvolaném přechodu plánovaném na podzim 2023, tedy došlo ke změně uveřejňovacích formulářů připravované několik let.

Mgr. Jan Galář, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Praktické postřehy z realizace nabídkových řízení

Nabídkové řízení dle § 10 a násl. zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoVS“), se používá zejména při výběru dopravce pro poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících veřejnou drážní osobní dopravou, nejsou-li splněny podmínky pro přímé zadání. Nabídkové řízení se dále používá u tzv. netto smluv v případě zajišťování veřejných služeb v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou a na dráze tramvajové. Určitou zvláštnost pak představuje trolejbusová doprava, pro kterou se uplatňuje shodný režim jako u drážní (vlakové) dopravy, jakkoliv je uvedené pravděpodobně zapříčiněno ne zcela přesným překladem evropské legislativy v kombinaci se skutečností, že trolejbusy jsou v České republice považovány za drážní vozidla.

Vzhledem k tomu, že v případě autobusové (případně tramvajové) dopravní obslužnosti převažují aktuálně spíše tzv. brutto smlouvy , u kterých se pro výběr dopravce použije zadávací řízení dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), je realizace nabídkového řízení v praxi využívaná zejména pro drážní dopravu.  

Mgr. Milan Friedrich, advokát, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Mgr. David Mareš, Ph.D., advokát, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář