Aktuality

Již dlouho avizovaný zákon o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících byl dne 30. listopadu 2022 vyhlášen ve Sbírce zákonů jako zákon č. 360/2022 Sb. Účinnosti zákon nabude prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, tedy 1. prosince 2022.

Ke stejnému datu bude nařízením vlády č. 361/2022 zrušeno nařízení vlády č. 173/2016 Sb. o stanovení závazných zadávacích podmínek pro veřejné zakázky na pořízení silničních vozidel, neboť toto nařízení vlády transponovalo původní znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel (před komplexní novelou této směrnice z roku 2019, která je nyní transponována v zákoně o podpoře nízkoemisních vozidel). Od uvedeného data tak zadavatelé nemusí v zadávacích řízeních při stanovení zadávacích podmínek na veřejnou zakázku, jejímž předmětem je pořízení silničních vozidel kategorie N1, N2, N3, M1, M2 nebo M3, požadovat tímto nařízením určené emisní limity EURO nebo maximální spotřebu pohonných hmot.

Zákon upravuje minimální podíly tímto zákonem definovaných nízkoemisních (silničních) vozidel, které budou muset zadavatelé veřejných zakázek a objednatelé veřejných služeb v přepravě cestujících dodržet v rámci jimi nově uzavíraných smluv, které budou spadat do působnosti zákona.

Povinnost dodržení stanovených minimálních podílů nízkoemisních vozidel se bude uplatňovat ve vztahu ke dvěma sledovaným časovým obdobím

– od účinnosti zákona (tedy 1. prosince 2022) do konce roku 2025 a

– od začátku roku 2026 do konce roku 2030,

a to ve vztahu k souhrnu všech v těchto obdobích uzavřených smluv spadajících do působnosti zákona.

Do působnosti zákona spadají smlouvy s níže uvedenými předměty plnění:

– nákup, leasing nebo pronájem vozidla spadajícího do působnosti zákona

– služby podle přílohy č. 1 zákona poskytované prostřednictvím vozidla spadajícího do působnosti zákona

– veřejné služby v přepravě cestujících podle zákona o veřejných službách v přepravě cestujících, pokud budou tyto služby poskytovány prostřednictvím vozidla spadajícího do působnosti zákona.

Do působnosti zákona spadají silniční vozidla kategorie

– M1, M2

– M3 (třídy I a A) a trolejbusy

– N1, N2, N3

Z výše uvedených kategorií vozidel jsou v zákoně uvedené výjimky.

Působnost zákona bude dopadat na smlouvy na nadlimitní veřejné zakázky uzavřené na základě zadávacích řízení zahájených ode dne nabytí účinnosti zákona nebo na smlouvy uzavřené na veřejné zakázky zadané na základě (nadlimitní) rámcové dohody či dynamického nákupního systému, u kterých bylo zadávací řízení na uzavření této RD či zavedení tohoto DNS zahájeno ode dne nabytí účinnosti zákona.

U veřejných služeb v přepravě cestujících bude působnost zákona dopadat na smlouvy (od stanovené prahové hodnoty) uzavřené na základě nabídkových řízení či přímých zadání podle zákona o veřejných službách v přepravě cestujících, u kterých bylo nabídkové řízení zahájeno ode dne nabytí účinnosti zákona, nebo u nichž bylo jednání s dopravcem o přímém zadání zahájeno ode dne nabytí účinnosti zákona.

Zákonem požadované minimální podíly nízkoemisních vozidel jsou následující:

Vzhledem k tomu, že přijetí zákona se zpozdilo oproti transpoziční lhůtě směrnice, tak bylo v minulém roce vydáno usnesení vlády č. 685 ze dne 26. července 2021. Tímto usnesením vlády byla s účinností od 2. srpna 2021 zavedena Pravidla podpory nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících (dále jen „Pravidla podpory nízkoemisních vozidel“). Vykazování počtů vozidel pro účely Pravidel podpory nízkoemisních vozidel tak již více než rok probíhá a nadále i poté, co zákon vstoupí v účinnost, tak bude probíhat, neboť především např. na základě rámcových smluv zavedených podle Pravidel podpory nízkoemisních vozidel budou zadávány veřejné zakázky, které budou i nadále spadat do působnosti Pravidel podpory nízkoemisních vozidel.

Při této příležitosti je potřeba zmínit, že přechodná ustanovení zákona umožňují, aby zadavatelé a objednatelé, kteří od účinnosti Pravidel podpory nízkoemisních vozidel, tedy od 2. srpna 2021 jednají v souladu s těmito Pravidly, tedy pořizují a vykazují nízkoemisní vozidla, mohli zažádat o započítání podle těchto Pravidel dosažených podílů nízkoemisních vozidel do podílů, kterých v prvním sledovaném období dosáhnou podle zákona o podpoře nízkoemisních vozidel (viz § 13 odst. 3 až 5 zákona).

Více na Ministerstvo pro místní rozvoj ZDE.

Následující text reaguje na nastalou situaci a řadu dotazů týkající se zajištění dodávek elektřiny a plynu pro příští rok.

Nákup energií je veřejnou zakázkou a zadavatel musí postupovat podle zákona. V zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ nebo „zákon“) není ukotvena výjimka z postupu v zadávacím řízení, zákon také neobsahuje speciální postupy pouze pro nákup energií. 

Více ZDE.

Tiskové oddělení ÚOHS

Senát Parlamentu ČR schválil dne 3. 11. 2022 návrh zákona o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících. Návrh zákona byl dne 10. 11. 2022 postoupen prezidentu republiky k podpisu a následně bude po podpisu prezidenta vyhlášen ve Sbírce zákonů. Účinnosti zákon nabude prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Vzhledem ke stadiu legislativního procesu zatím tedy není možné uvést datum účinnosti zákona – může to být buď 1. prosinec 2022 nebo 1. leden 2023. O vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů, které o datu účinnosti zákona rozhodne, Vás budeme informovat další aktualitou.

Více informací najdete na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj ZDE.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna zmírnil svým nedávným druhoinstančním rozhodnutím výklad zákona o zadávání veřejných zakázek ohledně bankovních záruk požadovaných v zadávacích řízeních.

Předseda Mlsna zrušil a vrátil k novému projednání rozhodnutí týkající se postupu statutárního města Olomouce v jedné ze stavebních zakázek. V prvoinstančním rozhodnutí Úřad zamítl návrh proti vyloučení jednoho z dodavatelů kvůli tomu, že zadavateli předložil prostý sken záruční listiny, tedy ne její „originál“, jak je vyžadováno zákonem. Originál pak byl předložen až po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

Zákon o zadávání veřejných zakázek v § 41 stanoví, že účastník zadávacího řízení prokáže v nabídce poskytnutí jistoty předložením originálu záruční listiny obsahující závazek vyplatit zadavateli za stanovených podmínek jistotu, jde-li o bankovní záruku. Současně podle § 48 odst. 3 zákona zadavatel vyloučí účastníka zadávacího řízení, který neprokázal složení požadované jistoty nebo nezajistil jistotu po celou dobu trvání zadávací lhůty.
Podle předsedy Mlsny byla podoba ustanovení zákona o jistotě a potažmo bankovní záruce koncipována v době, kdy záruční listiny existovaly a byly předkládány v listinné podobě. Jejich podoba pak vyžadovala specifické postupy a rovněž to, aby zadavatel disponoval originálem této listiny. Záruční listiny v elektronické podobě však často nejsou – tak jako v posuzované věci – k čerpání záruky vyžadovány. Je tedy nutno akceptovat fakt, že potřeba zadavatele disponovat záruční listinou změnila svůj obsah.
V současné době navíc zákonodárce směřuje k tomu, aby i zákon reflektoval posun, který v důsledku elektronizace veřejného zadávání v praxi nastává. Podle důvodové zprávy k novele ZZVZ, která včera prošla druhým čtením v Poslanecké sněmovně PČR, by tedy měla být sjednocena úprava prokazování poskytnutí jistoty formou bankovní záruky a pojištění záruky. Vzhledem k tomu, že i v případě bankovních záruk již dochází k vystavování záručních listin v elektronické podobě a vracení záručních listin banky pro čerpání bankovní záruky se nevyžadují, není nadále důvod pro odlišnou úpravu pro bankovní záruky. Současně se též přepokládá, že nadále nebude vyžadováno předložení originálu bankovní záruky, jako tomu bylo v minulosti, neboť s přechodem na elektronizaci zadávacího řízení již není potřeba její originál z důvodu ochrany zadavatele vyžadovat.

V posuzované věci nebyly žádné pochybnosti o tom, že účel bankovní záruky byl zcela naplněn. Zadavatel byl kopií záruční listiny obsaženou v nabídce informován, že bankovní záruka dle zadávacích podmínek byla řádně zřízena, k uplatnění záruky nebylo třeba předložení záruční listiny, natož jejího originálu, a současně zadavatelova práva ve vztahu k záruce nebyla pochybením navrhovatele nijak omezena. V okamžiku, kdy zadavatel k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení přistoupil, již navíc disponoval i originálem záruční listiny.
Jediným důvodem vyloučení dodavatele byl fakt, že v nabídce nebyl doložen originál záruční listiny. Postup zadavatele je tedy nutno hodnotit jako nepřiměřeně formální a v důsledku i nehospodárný, přestože jej k němu vedla předchozí striktní rozhodovací praxe v těchto věcech. Z tohoto důvodu předseda vrátil případ k novému projednání, aby bylo rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení zrušeno a byly zrušeny i navazující úkony zadavatele. Rozhodnutí 22/0165 – R00126/2022 najdete ZDE.

Tiskové oddělení ÚOHS

V souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 240/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, bylo uveřejněno aktualizované stanovisko Expertní skupiny k dopadu sankcí proti Rusku a Bělorusku do oblasti veřejných zakázek. Aktualizované stanovisko Expertní skupiny naleznete zde.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahajuje od 1. září 2022 pilotní provoz systému pro vzdálený přístup do správního spisu. Nová služba umožňuje osobám, které mají přístup ke správnímu spisu, typicky zejména účastníkům řízení a jejich právním zástupcům, vzdáleně přistoupit do spisu přes internetové připojení, aniž by museli osobně nahlížet do spisu v sídle Úřadu.

Podle odhadů Úřadu budou moci oprávněné osoby prostřednictvím vzdáleného přístupu do správního spisu přistupovat v průměru až k 90 % obsahu správního spisu a mělo by tedy účastníkům řízení výrazně usnadnit průběh správních řízení a správní proces celkově zefektivnit.

Služba je dostupná pouze pro držitele identity občana. Zájemce o vzdálený přístup do správního spisu musí na internetové stránce https://nahlizeni.uohs.cz/ nejprve požádat o zpřístupnění konkrétního správního spisu. Vyplněnou žádost má žadatel možnost odeslat datovou schránkou, e-mailem opatřeným elektronickým podpisem, nebo vygenerovat dokument ve formátu PDF a žádost odeslat např. prostřednictvím držitele poštovní licence. O podání a později i vyřízení žádosti bude žadatel i osoba oprávněná ke vzdálenému přístupu informována e-mailem či datovou zprávou. Po vyřízení žádosti je již možno přes identitu občana „Přistoupit do spisu“ a provést stažení obsahu spisu.

Vzdálený přístup do správního spisu nesupluje nahlížení do spisu podle § 38 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, jde o doplňkovou službu. Prostřednictvím tohoto vzdáleného přístupu tedy nebude poskytnut přístup k částem spisu obsahujícím obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství, utajované informace nebo skutečnosti, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti a jimiž je prováděn důkaz (srov. § 38 správního řádu). Přístup není poskytnut ani k částem spisu, o nichž další právní předpisy stanoví, že do nich není možné nahlédnout či je zpřístupnit. Tyto části spisu mohou být zpřístupněny k nahlížení pouze v sídle Úřadu a za zákonem stanovených podmínek. Právo nahlížet do spisu ve smyslu § 38 správního řádu v sídle Úřadu není použitím služby vzdáleného přístupu nikterak dotčeno.

Zdroj: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

Evropská komise rozšířila často kladené otázky k sankcím proti Rusku v oblasti veřejných zakázek, které vyplývají z čl. 5k nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině.

Přidány byly odpovědi na otázky č. 36 až 48.

Český překlad doplněných FAQ naleznete ZDE.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Svaz podnikatelů ve stavebnictví zpracoval ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj doporučující materiál, který by měl zejména veřejným zadavatelům poskytnout detailnější informace o tom, jaké jsou možnosti zadavatele při zadávání veřejné zakázky a případné změny závazku ze smlouvy, reagující na změny cen stavebních materiálů a energií. Materiál byl uveřejněn ZDE.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Prvním čtením prošel v Poslanecké sněmovně Parlamentu návrh novely zákona o zadávání veřejných zakázek. Díky ní se má snížit administrativní náročnost, zároveň ale má přinést větší volnost zadavatelům a také upraví pravidla pro přidělování zakázek dodavatelům odsouzeným například za korupci.

„Vybraní dodavatelé podlimitních zakázek budou nově povinni administrativně nenáročnou formou prokazovat svoji způsobilost, aby zakázku nezískala společnost odsouzená například za korupci. Zároveň byla v návrhu upravena tato povinnost tak, aby společnosti tvořící koncerny nemohly se trestní odpovědnosti vyhnout,“ vysvětluje místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš s tím, že jestliže je společnost v rámci koncernu odsouzena k zákazu účasti na veřejném tendru, nebude se moci na významných částech zakázky podílet.

Díky novele bude zakázkový zákon v souladu s evropskými směrnicemi, což přinese větší volnost zadavatelům a sníží se administrativní náročnost v zadávání zakázek. Nově zadavatel bude sám rozhodovat, jestli požaduje od vybraného dodavatele předložení originálních dokladů o splnění kvalifikačních předpokladů před uzavřením smlouvy. Doposud to byla povinnost. Novela zároveň zavádí možnost zpřístupnit Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dokumentaci o zadávacím řízení  pomocí elektronického certifikovaného nástroje a nebude už nutné tyto dokumenty zasílat datovou zprávou nebo emailem se zaručeným elektronickým podpisem.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Na základě šetření vydal Finanční analytický úřad ke dni 8. srpna 2022 sdělení, že vůči společnostem koncernu STRABAG se sídlem v České republice se neuplatňují mezinárodní sankce podle článku 2 nařízení Rady (EU) č. 269/2014 ani podle článku 5k odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 833/2014.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že se společnosti koncernu STRABAG mohou účastnit zadávacích řízení podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), zadavatelé mohou s těmito společnostmi uzavírat smlouvy na veřejné zakázky v souladu se ZZVZ a následně tyto smlouvy plnit, respektive odesílat společnostem platby za poskytnutá plnění.

Ministerstvo pro místní rozvoj

Dne 1. 9. 2022 nabyl účinnosti zákon č. 240/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon mění též zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Změny byly provedeny v rámci jeho ustanovení § 36, § 39, § 130, § 144, § 148, § 223, § 268, dále byla doplněna nová ustanovení § 48a a § 261a.

Účelem této novely zákona o zadávání veřejných zakázek je stanovení pravidel, která budou bránit poskytnutí jakýchkoliv plateb účastníkům zadávacího řízení, pokud tomu brání mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí (dále jen „mezinárodní sankce“). Stane-li se vybraným dodavatelem účastník, na kterého dopadají mezinárodní sankce, je zadavatel povinen jej vyloučit ze zadávacího řízení. (Opomenutí takového vyloučení ovšem není považováno za přestupek.) Je-li poddodavatel vybraného dodavatele osobou, na kterou dopadají mezinárodní sankce, musí zadavatel požadovat nahrazení takového poddodavatele. Zadavatel také může závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že dodavatel je osobou, na kterou se vztahuje zákaz zadání veřejné zakázky podle § 48a zákona o zadávání veřejných zakázek. Novela též upravuje postup Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení o zákazu uzavření smlouvy podle nového ust. § 48a zákona o zadávání veřejných zakázek, tj. o zákazu uzavření smlouvy s účastníkem zadávacího řízení, pokud je to v rozporu s mezinárodními sankcemi.

Další informace najdete také na stránkách MMR zde.

Vláda České republiky na svém jednání dne 14. července 2022 schválila svým usnesením č. 601 Zprávu o fungování Národního elektronického nástroje pro zadávání veřejných zakázek (NEN) za rok 2021. 

Zpráva o fungování Národního elektronického nástroje pro zadávání veřejných zakázek (NEN) za rok 2021 obsahuje především informace o:

- činnosti MMR v oblasti správy NEN (školící činnost, nové funkční verze systému NEN atd.),
- počtu subjektů a uživatelů využívajících NEN pro zadávání veřejných zakázek,
- využívání uživatelské podpory systému NEN (počet dotazů na uživatelskou podporu ze strany uživatelů atd.).

Více informací ZDE.

Ministerstvo pro místní rozvoj

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zveřelnil výroční zprávu o své činnosti za rok 2021.

Ve výroční zprávě naleznete ucelený přehled statistických údajů a významných případů vedených Úřadem v oblasti ochrany hospodářské soutěže, dozoru nad zadáváním veřejných zakázek, kontroly zneužití významné tržní síly, monitoringu a poradenství ve věcech veřejné podpory.

Výroční zprávu najdete ZDE.

Tiskové oddělení ÚOHS

Evropská komise zodpověděla často kladené otázky k sankcím proti Rusku v oblasti veřejných zakázek, které vyplývají z čl. 5k nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině.

Český překlad těchto často kladených otázek (FAQ) naleznete zde.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Vláda České republiky na svém jednání dne 11. května 2022 schválila svým usnesením č. 375 strategii elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2022 až 2030.

Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2022 až 2030 vychází z potřeby České republiky řešit informační podporu procesu veřejného investování systémově a v návaznosti na rozvoj eGovernmentu v ČR i EU.
Tento dokument navazuje na předchozí strategické materiály vlády ČR, a to na Strategii elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2016 až 2020, strategii pro období let 2011 až 2015, resp. na Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010.
Nově tak byla Strategie vypracována na období devíti let. Důvodem je stanovení dlouhodobých cílů, které není možné realizovat v původním pětiletém intervalu.

Materiál byl zpracován Ministerstvem pro místní rozvoj ve spolupráci se zástupci ústředních orgánů státní správy, samospráv a soukromého sektoru.
Strategie elektronizace veřejných zakázek na období let 2022 až 2030 se stane novým strategickým dokumentem vlády ČR pro zavádění moderních informačních a komunikačních technologií do procesů zadávání veřejných zakázek.
Naplňování strategií elektronizace zadávání veřejných zakázek pro uplynulá období přineslo vybudování souboru nástrojů Národní infrastruktury pro elektronické zadávání VZ (NIPEZ). Tyto společně plně pokrývají a elektronizují proces zadávání veřejných zakázek.

Samotný proces zadávání veřejných zakázek je plně elektronizován. Pro nadcházející období (2022-2030) je hlavním posláním rozvoje elektronizace VZ především:

A. Zvyšování přínosů a efektivity elektronizace, zejména:

• Zvýšení kvality dat.
• Zajištění efektivní integrace NIPEZ.
• Zvýšení efektivity zpřístupnění informací o veřejných zakázkách.

B. Zvyšování provozní efektivity NIPEZ.

C. Zajištění souladu s měnícím se legislativním a metodickým prostředím a rozvíjejícím se eGovernmentem ČR i EU.

Oproti předcházejícím obdobím bude v novém období kladen výrazně vyšší důraz na kvalitu dat a jejich analýzu. Pandemická situace ukázala důležitost práce s daty a toho, že státní správa potřebuje pro svou řádnou činnost zajistit jak dostatečné personální kapacity, tak dostatečný rozsah a kvalitu dat.

Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2022 až 2030

Strategie elektronizace VZ pro období let 2022-2030

Usnesení vlády ze dne 11. května 2022 č. 375 o Strategii elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2022 až 2030

Ministerstvo pro místní rozvoj

Informujeme Vás o uveřejněném stanovisku expertní skupiny k ZZVZ při MMR k dopadu sankcí proti Rusku a Bělorusku do oblasti veřejných zakázek.

Stanovisko naleznete ZDE.

Ministerstvo pro místní rozvoj

Evropská komise zodpověděla často kladené otázky k sankcím proti Rusku v oblasti veřejných zakázek, které vyplývají z čl. 5k nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině.

FAQ naleznete ZDE.

Ministerstvo pro místní rozvoj

V souvislosti s probíhajícím správním řízením o veřejné zakázce na nákup vodíkových autobusů v Ostravě považuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže za vhodné upozornit zadavatele na specifickou problematiku nastavení zadávacích podmínek v zakázkách na nových či rozvíjejících se trzích.
Zadavatel má obecně při zadávání veřejných zakázek povinnost postupovat v souladu se zásadou zákazu diskriminace a nevytvářet bezdůvodné překážky hospodářské soutěži. Zadavatel musí v tomto smyslu stanovit zadávací podmínky přiměřeně složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, aby nedocházelo k bezdůvodnému vylučování dodavatelů, kteří by jinak byli způsobilí veřejnou zakázku kvalifikovaně plnit.

Specifická situace nastává na tzv. rozvíjejících se trzích, na nichž působí jen malý počet dodavatelů. Jinak standardní požadavky na referenční zakázky mohou v kontextu rozvíjejícího se trhu nabývat diskriminačního charakteru. Zadavatelé by v těchto případech měli ještě důkladněji promýšlet, zda nastavené podmínky technické kvalifikace, především pak na referenční zakázky, reálně nezpůsobí uzavření tohoto rozvíjejícího se trhu pro nové dodavatele, kteří mají zájem na daný trh vstoupit. Zadavatel by měl spolehlivě odůvodnit, zda byl požadavek na referenční zkušenost pro zajištění řádné realizace veřejné zakázky skutečně nezbytný a zda jej případně nebylo možno nahradit požadavkem mírnějším, tedy požadavkem, který nevyvolá nepřiměřené omezení hospodářské soutěže a zachová určitou míru otevřenosti trhu.

Předseda Úřadu Petr Mlsna na problematiku referenčních požadavků u rozvíjejících se trhů upozornil již v předchozím rozhodnutí, které se týkalo nákupu parciálních trolejbusů v Ústí nad Labem. Předseda Úřadu zde konkrétně uvedl, že „…pokud se jedná o plnění poskytované na relevantním trhu, který je značně uzavřený, nový nebo rozvíjející se, je povinen své požadavky přizpůsobit zájmu na otevření hospodářské soutěže. V takovém případě pak neobstojí pro odůvodnění omezení hospodářské soutěže obecná tvrzení týkající se např. prosté shody předmětu plnění s požadavky na kvalifikaci dodavatele, neboť tato sama o sobě uzavření relevantního trhu spíše prohlubují nebo způsobují jeho stagnaci. Zadavatel by tak musel uvést jiné specifické důvody, které by v konkrétním případě převážily zájem zadavatele na dodání plnění od užšího a vysoce specializovaného okruhu dodavatelů, nad zájmem na otevření hospodářské soutěže.“

Relevantní rozhodnutí k tématu:

Dopravní podnik města Ústí nad Labem – Rámcová dohoda na dodávku až 44 kusů parciálních trolejbusů

Dopravní podnik Ostrava – Dodávka až 10 ks nových jednočlánkových autobusů na vodíkový pohon (H2)

Tiskové oddělení ÚOHS
22/076

Metodické doporučení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pro nákup léčivých přípravků v režimu zákona o zadávání veřejných zakázek naleznete ZDE.

Tiskové oddělení ÚOHS

V rámci rozhodovací činnosti bylo v oblasti hospodářské soutěže odhaleno a potrestáno devět zakázaných dohod, z nichž šest se týkalo nejzávažnějších horizontálních kartelů, a uloženy pokuty přesahující 160 milionů korun. Poprvé v historii byl za účast v bid riggingu uložen rovněž zákaz plnění veřejných zakázek. Významný úspěch Úřad zaznamenal v úspěšnosti soudního přezkumu rozhodnutí z oblasti hospodářské soutěže – Nejvyšší správní soud potvrdil všech deset posuzovaných rozhodnutí Úřadu a Krajský soud v Brně vyhověl pouze dvěma z 12 podaných žalob.

V dozoru nad veřejným zadáváním výrazně vzrostl počet správních řízení a podaných podnětů přibližně o 40 procent. Vydáno bylo 737 rozhodnutí ve věci a o předběžném opatření. Výše uložených pokut přesáhla 550 milionů korun, a to především díky historicky nejvyšší uložené pokutě v této oblasti, kterou byla sankce pro Ministerstvo obrany za nákup armádních vrtulníků.

V oblasti veřejné podpory se Úřad zaměřil na obhajobu covidových podpůrných programů a opatření a na zprostředkování jejich schvalování u Evropské komise. V rámci významné tržní síly se Úřad soustředil na analytickou činnost a legislativní práce související s transpozicí směrnice o nekalých obchodních praktikách do českého práva.

Výroční zpráva 2021

Tiskové oddělení ÚOHS
22/072

Vážení,

dovolte, abychom Vás tímto krátce informovali o následující aktualitě v oblasti zadávání a realizace veřejných zakázek.

Dne 8. 4. 2022 bylo přijato další sankční nařízení Rady EU č. 2022/576, kterým se mění předchozí nařízení o omezujících opatřeních přijatých vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině. Nové nařízení, resp. přijatá opatření mají bezprostřední dopad na zadávání i plnění veřejných zakázek v ČR, neboť se podle článku 5k cit. nařízení se (až na stanovené výjimky) zakazuje zadat nebo dále plnit veřejné zakázky

a) ruským státním příslušníkům, fyzickým či právnickým osobám, subjektům či orgánům se sídlem v Rusku,
b) právnickým osobám, subjektům nebo orgánům, které jsou z více než 50 % přímo či nepřímo vlastněny některým ze subjektů uvedených v písmeni a), nebo
c) dodavatelům jednajícím jménem nebo na pokyn některého ze subjektů uvedených v písmeni a) nebo b),

Nařízení se vztahuje také na vymezené poddodavatele (nad 10 % hodnoty zakázky).

Nařízení má přitom okamžitou účinnost a vztahuje se i na dříve uzavřené smlouvy (u nichž je však účinnost odložena do 10. října 2022).
Text nařízení lze nalézt zde.

Veřejné zakázky v době pandemie byly vypsány v dostatečném objemu. Zájem o tyto zakázky byl stejný jako v době před pandemií.

Stavební firmy získaly v průměru každou čtvrtou zakázku. Nejdůležitějším kritériem pro podání nabídky je pozitivní zkušenost se zadavatelem. Kvůli vytíženým kapacitám se nedaří stavebním společnostem realizovat 14 % zakázek. U veřejných zakázek by mělo docházet ke zvýhodnění českých firem. Stát dostatečně nevyužívá legislativně možných způsobů zadávání veřejných zakázek. Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q1/2022 zpracované analytickou společností CEEC Research s.r.o.

Více informací najdete ZDE.

Zdroj: www.imaterialy.cz

V souvislosti se vzrůstajícími cenami ve veřejných zakázkách a aktuální situací na Ukrajině je MMR dotazováno na možné prodlužování smluv a změny cen ve veřejných zakázkách podle § 222 odst. 6 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek.

V souvislosti se situací na Ukrajině a se zavedením sankčních mechanismů se může řada zadavatelů a dodavatelů dostávat do různých složitých situací, kdy je realizace veřejné zakázky ztížena (např. zdržení dodávek různých komodit či jejich reálná aktuální nemožnost dodání, prodlužování harmonogramů, přerušení běžných dodavatelských řetězců, vzrůstající ceny).
Řada dotazů tak směřuje k možnému využití § 222 odst. 6 pro změny smluv.

MMR uveřejnilo řadu doporučení a stanovisek ke vzrůstajícím cenám ve veřejných zakázkách již v průběhu minulého roku 2021 a také uveřejnilo informaci k aktuální situaci odchodu ukrajinských pracovníků z realizace veřejných zakázek na adrese https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/metodiky-k-zakonu-c-134-2016-sb-o-zadavani-verejnych-zakazek/metodicka-stanoviska/ . Postupy uvedené v těchto doporučeních a stanoviscích vycházejí z aktuální situace na hospodářském trhu, odpovídají stávající právní úpravě a lze je běžně aplikovat.
Ustanovení § 222 odst. 6 má obecnou povahu a jeho použití je možné v jakékoliv situaci, která odpovídá podmínkám v něm uvedeným (včetně složité situace na Ukrajině). Zadavatel tedy při každé změně závazku zkoumá, zda změna (včetně možností dalších změn podle jednotlivých ustanovení § 222) odpovídá podmínkám v § 222 odst. 6. Není ale možné použít obrácený postup – tedy bez jakéhokoliv zkoumání změny říci, že povaha a okolnosti změny (tedy nějaká konkrétní složitá situace, včetně situace na Ukrajině) vždy automaticky odpovídají podmínkám pro změnu závazku podle § 222 odst. 6.
Podle § 222 odst. 6, písm. a) zákona 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek může zadavatel, pokud dojde k nepředvídané situaci bez zavinění zadavatele, jednat s dodavatelem o změně smlouvy.

Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se podle zákona nepovažuje změna,

a) jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat,
b) nemění celkovou povahu veřejné zakázky a
c) hodnota změny nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnoty všech změn podle tohoto odstavce.

Zadavatel tak musí vždy zkoumat konkrétní okolnosti změny, zda objektivně odpovídají podmínkám pro změny smluv podle § 222, včetně možnosti změny podle § 222 odst. 6 v jakékoliv situaci, která zadavatele vede k potenciální změně závazku.

Ministerstvo pro místní rozvoj

V současné době dochází nejen ve stavebnictví k výraznému zvyšování cen, zároveň se po mnoha letech cenové stability výrazně zvyšuje míra inflace.

Z tohoto důvodu je vhodné zejména ve smlouvách uzavíraných v zadávacích a výběrových řízeních s delší dobou plnění zakotvit tzv. inflační doložku, která umožní, aby výše smluvní ceny byla navyšována o aktuální výši inflace, a to v souladu s § 222 zákona č. 137/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).

ČKAIT proto připravila vzor znění inflační doložky, který je samozřejmě nutné vždy přizpůsobit konkrétnímu smluvnímu ujednání (z hlediska používané terminologie, konstrukce smluvní ceny apod.). V případě smluv, které jsou kofinancovány z dotací (zejména z prostředků EU) je třeba možnost využití inflační doložky ověřit s poskytovatelem dotace.

Zdroj: www.ckait.cz

S ohledem na aktuální situaci na Ukrajině může u řady veřejných zakázek docházet z důvodu návratu ukrajinských pracovníků zpět do vlasti (k výkonu branné povinnosti nebo výkonu humanitárních činností) k nedodržení smluvních podmínek u závazků na plnění veřejné zakázky, zejména jde o možné prodlužování harmonogramů plnění.

Dodavatel se může dostávat do situací, kdy je bez pracovních kapacit, má také omezenou možnost smluvně si zajistit jiné kapacity (a to i poddodavatelsky). S ohledem na skutečnost, že jde o celospolečenský problém, kdy dochází k masivnímu odlivu pracovníků na trhu, tak nedostatek kapacit dopadá na všechny dodavatele na trhu, kteří zaměstnávají pracovníky z Ukrajiny.

Podle § 222 odst. 6, písm. a) zákona 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen zákon) může zadavatel, pokud dojde k nepředvídané situaci bez zavinění zadavatele, jednat s dodavatelem o změně (prodloužení) smlouvy.

Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se podle zákona nepovažuje změna,

a) jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat,

b) nemění celkovou povahu veřejné zakázky a

c) hodnota změny nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnoty všech změn podle tohoto odstavce.

Aktuální dynamický vývoj situace na Ukrajině nemohli zadavatelé a dodavatelé odpovědně předvídat. Mohou tak být naplněny podmínky pro změnu závazku podle § 222 odst. 6. Zadavatel tak může po prověření konkrétních okolností plnění smlouvy na veřejnou zakázku přistoupit ke  změně závazku prodloužením harmonogramu veřejné zakázky, pokud jsou zároveň dodrženy další podmínky, uvedené v § 222 odst. 6 písm. b) a c).

Více informací ZDE.

Ministerstvo pro místní rozvoj

Vzhledem k tomu, že se někteří veřejní zadavatelé v důsledku ukončení činnosti banky Sberbank v České republice ocitli bez poskytovatele bankovních služeb, vypracoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže společně s Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky stanovisko k problematice uzavírání smluv na bankovní služby.
Služby, které zadavatelé zpravidla poptávají jsou veřejnými zakázkami. Poskytovány bývají na základě uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Obecně je zákonem uložena povinnost zadat veřejné zakázky v zadávacím řízení (§ 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek). Zákon z tohoto obecného pravidla stanoví výjimky, které se jeví jako využitelné u bankovních služeb. Pro specifické situace umožňuje zákon postupovat ve flexibilních zadávacích řízeních.

Stanovisko uvádí následující druhy řešení pro zadavatele, kteří se neočekávaně ocitli bez poskytovatele bankovních služeb:

pro úvěry a zápůjčky je možno využít výjimku podle § 29 ZZVZ, podle níž není zadavatel u těchto produktů povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení,
pokud by předmět veřejné zakázky zahrnoval jak úvěr, tak i plnění, které je zadavatel obecně povinen zadat v zadávacím řízení, bude se jednat o tzv. smíšenou zakázku (§ 32 ZZVZ), kterou je v určitých případech nutno zadat v zadávacím řízení,
jestliže předpokládaná hodnota poskytovaných bankovních služeb nepřesáhne 2 000 000 korun, jedná se o zakázku malého rozsahu a není nutno postupovat v některém ze zákonem stanovených druhů zadávacího řízení,
pro zajištění bankovních služeb s předpokládanou hodnotou převyšující 2 000 000 korun může zadavatel využít tzv. jednací řízení bez uveřejnění, jestliže tak jedná v důsledku neočekávaných okolnost, jež nemohl předvídat, avšak v případě tohoto postupu musí reflektovat to, že daný druh zadávacího řízení nesmí být nadužíván.

Tiskové oddělení ÚOHS
22/039

Pro uživatele Seznamu kvalifikovaných dodavatelů (SKD).

Od 15. 2. 2022 je možné si vygenerovat elektronický výpis z SKD na NOVÉ adrese, a to ZDE.

Ministerstvo pro místní rozvoj

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal v souvislosti s novelizací zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o archivnictví“), jež nabývá účinnosti k 1. únoru 2022, doporučení pro veřejné zadavatele, kteří poptávají či hodlají poptávat elektronické systémy spisové služby. Doporučení Úřadu doplňuje stanovisko Ministerstva vnitra k novele zákona.

Novelizovaný zákon o archivnictví obsahuje v ustanovení § 69e zákaz pro dodavatele nabízet nebo dodávat veřejnoprávním původcům elektronický systém spisové služby, který nesplňuje požadavky tohoto zákona, vyhlášky podle § 70 odst. 1 tohoto zákona a národního standardu a u kterého není splnění těchto požadavků potvrzeno atestem. Problematickým aspektem předmětné novelizace je z pohledu hospodářské soutěže stejná účinnost zákazu nabízení a dodávání neatestovaných elektronických systémů spisové služby veřejnoprávním původcům a ostatních pravidel atestace. Ke dni nabytí účinnosti novely tedy nemůže být na trhu ani jeden dodavatel disponující atestovaným elektronickým systémem spisové služby (protože až od tohoto data nabývají účinnosti pravidla, podle kterých má atestace probíhat).

Dle názoru Úřadu je třeba hledat v rámci právní úpravy zadávání veřejných zakázek takové řešení, které zadavatelům umožní pořizovat systémy elektronické spisové služby jednak při respektu k požadavkům vyplývajících z § 69e zákona o archivnictví, jednak také ale v co možná nejširší hospodářské soutěži. Úřad se proto přiklání k řešení, v jehož rámci by zadavatel mohl uskutečnit zadávací řízení, avšak doklad o atestaci by byl předkládán až před podpisem smlouvy, případně až při dodání systému, přičemž zadavatel by měl splnění tohoto požadavku zajištěno rozvazovací smluvní podmínkou.

Podrobnosti naleznete v plném textu doporučení ÚOHS k nákupům elektronických systémů spisových služeb v návaznosti na novelizaci zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, která zavádí atestace elektronických systémů spisových služeb s účinností od 1. 2. 2022

Tiskové oddělení ÚOHS

Ministerstvo pro místní rozvoj upozorňuje, že dodavatel zapsaný v Seznamu kvalifikovaných dodavatelů má povinnost dle § 231 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek, každý rok písemně oznámit po začátku roku nejpozději do 31.3., že nedošlo ke změně zapsaných údajů a ve stejné lhůtě je povinen předložit doklady dle § 74 odst. 1 písm. b) až d) (potvrzení FÚ o neexistenci daňových nedoplatků – nikoli stav os. účtu, potvrzení SSZ a čestné prohlášení ohledně spotřební daně a placení zdr. pojištění – nikoli potvrzení jednotlivých zdravotních pojišťoven).

Doklady se předkládají v originále či úředně ověřené kopii.

V roce 2022 musí být kompletní oznámení podané v listinné podobě zaevidováno podatelnou MMR ve čtvrtek 31. 3. 2022 a  oznámení podané v elektronické podobě musí být zaevidováno v podatelně MMR ve stejném termínu.

Více ZDE.

Ministerstvo pro místní rozvoj