Aktuality

Dne 16. 7. 2023 nabyla účinnosti novela zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Její součástí je nové ustanovení v § 242 odst. 5, které upravuje stanovení konce lhůty pro podání námitek proti zadávacím podmínkám.

Z předmětného ustanovení plyne, že zadavatel může v zadávací dokumentaci nebo soutěžních podmínkách stanovit, že námitky lze podat nejpozději 72 hodin před skončením zákonných lhůt.

Úřad zpracoval výkladové stanovisko, v němž podrobně vysvětluje, jakým způsobem mají veřejní zadavatelé uvedené ustanovení aplikovat.

Výkladové stanovisko k § 242 odst. 5 ZZVZ.

Tiskové oddělení ÚOHS

V neděli 16. 7. 2023 nabyla účinnosti novela zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. 

• Dochází ke zpřesnění některých ustanovení zákona a provedení změn, které povedou ke snížení administrativního zatížení na straně zadavatelů i dodavatelů.
• Odstraňuje nepřiměřenou přísnost některých pravidel, vyjasňuje výkladové nejasnosti.
• Odstraňuje legislativně technické nedostatky textu ZZVZ.
• Nejedná se však o zásadní koncepční změny procesu zadávání a nejsou zaváděny nová práva a povinnosti.
• Tato úprava ZZVZ je již desátou změnou v řadě, poprvé se však jedná o novelizaci komplexní.

V souvislosti s účinností novely zákona o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů byly aktualizovány metodiky, vztahující se k zákonu – tedy metodiky procesní a metodiky speciální.

Uvedené aktualizované metodiky naleznete na adrese Metodiky procesní k zadávacím řízením – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz) a Metodiky speciální k zadávacím řízením – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz).

Novela nabývá účinnosti 16. července 2023.

Ministerstvo pro místní rozvoj

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže aktualizoval svůj sborník rozhodnutí o veřejných zakázkách v oblasti dopravy, do něhož nově zahrnula další významná rozhodnutí až do konce roku 2022. Účelem sborníku je pomoc zadavatelům i dodavatelům lépe se orientovat v nastavené rozhodovací praxi v dané oblasti.

Jedná se všeobecně o zakázky v oblasti dopravy, což zahrnuje široké spektrum veřejných zakázek; od zakázek na realizaci dopravních staveb (výstavby či různé opravy pozemních komunikací, mostů, železnic, metra, letišť či vodních cest) a jejich projektování, přes dodávky a servis dopravních prostředků, realizace vodorovného dopravního značení, ale také např. zajištění dopravní obslužnosti na určitém území. Nehledě na výše uvedené však platí, že závěry vyjádřené v rozhodnutích zahrnutých do tohoto sborníku mají mnohdy přesah a dopad i na zakázky mimo sféru dopravy, v důsledku čehož tak mohou být tyto vyslovené závěry případně aplikovatelné i na postupy zadavatelů v jiných odvětvích.

Případy obsažené ve sborníku jsou dále pro přehlednost rozčleněny do jednotlivých věcně příbuzných témat odpovídajících tomu, co bylo předmětem přezkumu ze strany ÚOHS v jednotlivých správních řízeních. Každé odkazované rozhodnutí ÚOHS zahrnuté do tohoto sborníku obsahuje ve svém nadpisu rovněž hypertextový odkaz na jeho úplné znění zveřejněné ve sbírce rozhodnutí nacházející se na internetových stránkách ÚOHS.

Sborník najdete ZDE.

Tiskové oddělení ÚOHS

Výroční zpráva je oficiální a komplexní dokument shrnující reálná fakta o veřejných zakázkách.

Popisuje vývoj celkového trhu veřejných zakázek v roce 2022 a podává statistické informace o zakázkách evidovaných v Informačním systému o veřejných zakázkách prostřednictvím vybraného setu indikátorů (např. struktura zakázek dle limitu, druhu zadavatele, zadávacího řízení či použitého základního hodnoticího kritéria, průměrné počty nabídek atd.).

Výroční zpráva o elektronizaci a stavu veřejných zakázek za rok 2022.

Podrobnější informace na webu Ministerstva pro místní rozvoj ZDE.

Ministerstvo pro místní rozvoj

Novela zákona o zadávání veřejných zakázek byla vyhlášena ve Sbírce zákonů.

✔ Má označení zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (částka 84 Sbírky zákonů) ZDE.

✔ Novela nabyde účinnosti 30. den po jejím vyhlášení, což připadá na 16. července 2023.

✔ Zadávací řízení zahájená v tento den již budou podléhat nové právní úpravě.

✔ Základní přehled o změnách, které novela přináší najdete ZDE.

Ministerstvo vydalo další metodické doporučení k ZZVZ. Metodické doporučení mechanismu nákupu reklamy ve veřejných zakázkách v oblasti brand safety. Cílem doporučení je způsob vymezení vlastností předmětu veřejné zakázky – mediálního prostoru, ve kterém si zadavatel nepřeje z důvodu kontraproduktivnosti umístění inzerce vůči vlastnímu účelu reklamy, inzerovat.

Metodické doporučení naleznete zde.

Ministerstvo pro místní rozvoj

Poslanecká sněmovna jednomyslně schválila novelu zákona o zadávání veřejných zakázek v původním znění. Díky ní bude možné za přesně daných podmínek chápat stát jako jednoho zadavatele, čímž dojde k omezení plýtvání s veřejnými penězi. Novela také omezí byrokracii, zjednoduší zadávání veřejných tendrů a zabrání firmám s nečistou minulostí uspět ve veřejných tendrech. Její přijetí uvádí zakázkový zákon do souladu s unijním právem, stát se díky tomu vyhne mnohamilionovým sankcím. Novela teď ze Sněmovny zamíří k podpisu prezidentovi.

Ministerstvo pro místní rozvoj

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydává další sborník svých vybraných rozhodnutí z oblasti veřejných zakázek; po dopravě se tentokrát zaměřuje na rozhodnutí vydaná v letech 2021 až 2022 v oblasti zdravotnictví.

Sborník obsahuje věcně zajímavá meritorní rozhodnutí prvního i druhého stupně Úřadu vydaná v rámci správních řízení zahájených na návrh či z moci úřední v období od ledna 2021 do prosince 2022 a týkající se problematiky veřejných zakázek v oblasti zdravotnictví. Případy jsou ve sborníku pro přehlednost rozčleněny do jednotlivých věcně příbuzných témat odpovídajících předmětu přezkumu ze strany Úřadu. Hypertextový odkaz u každého rozhodnutí odkazuje na jeho úplné znění zveřejněné ve sbírce rozhodnutí na internetových stránkách Úřadu.

Veřejné zakázky ve zdravotnictví mají značný celospolečenský význam, představují významnou oblast veřejného zadávání nejen s ohledem na jejich rozsah či objem vynaložených veřejných finančních prostředků, ale také s ohledem na jejich zásadní vliv na trh. Zahrnují široké a rozmanité spektrum předmětů plnění týkajících se všech druhů veřejných zakázek (dodávky, služby, stavební práce). Sborník cílí především na veřejné zakázky s výlučným předmětem plnění spjatým s poskytováním péče, jež přináší specifické otázky a obtíže při zadávání. Některé závěry vyslovené v prezentovaných rozhodnutích však mohou být s ohledem na svůj věcný přesah aplikovatelné i na postupy zadavatelů v jiných odvětvích.

Cílem sborníku je podáním stručného shrnutí merita projednávané věci v jednotlivých případech a nastíněním některých úvah prezentovaných v rozhodnutích napomoci dobré zakázkové praxi.

Sborník rozhodnutí o veřejných zakázkách v oblasti zdravotnictví najdete ZDE.

Dne 10. 5. 2023 schválil Senát novelu zákona o zadávání veřejných zakázek. Tím byl učiněn další významný krok v jejím legislativním procesu. Projednávána byla jako Senátní tisk č. 74. Novela upřesní promítnutí zadávacích směrnic do českého práva, vyjasní některá pravidla, zvýší srozumitelnost předpisu a přinese snížení administrativní zátěže.

Senát však schválil novelu ve znění odlišném od Poslanecké sněmovny. Ta se jí tudíž bude muset zabývat opětovně. Změny prosazené v Senátu se týkají výše limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu a vyloučení účastníka zadávacího řízení z důvodu střetu zájmů.

Ministerstvo pro místní rozvoj

Senátoři navrhují zvýšit limit pro VZ malého rozsahu a dořešit otázku střetu zájmů. 

37. USNESENÍ VÝBOR PRO ÚZEMNÍ ROZVOJ, VEŘEJNOU SPRÁVU A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
z 8. schůze konané dne 3. května 2023 ZDE.

58. USNESENÍ ÚSTAVNĚ – PRÁVNÍ VÝBOR
z 13. schůze konané dne 3. května 2023 ZDE.

SENÁT PARLAMENTU ČR ZDE

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zrušil v rámci řízení o rozkladu prvostupňové rozhodnutí ve věci možného spáchání přestupku zadavatele Plzeňské městské dopravní podniky, a.s., v zadávacím řízení za účelem uzavření rámcové dohody „Dodávka motorové nafty - 2. vyhlášení“ a správní řízení zastavil. V rozhodnutí je nově řešena problematika související s celkovou odhadovanou hodnotou u rámcových dohod, Úřad proto hlavní závěry obsažené v rozhodnutí shrnuje v této tiskové zprávě.

Předseda Úřadu ve svém rozhodnutí reagoval zejména na judikaturu Soudního dvora Evropské unie[1], na jejímž základě by bylo možné se domnívat, že zadavatel musí v oznámení o zahájení zadávacího řízení uvést kromě jiného také odhadované množství nebo odhadovanou hodnotu, jakož i nejvyšší množství nebo nejvyšší hodnotu výrobků, které mají být dodány podle rámcové dohody. Předseda ÚOHS bere v potaz, že rozsudky SDEU jsou závazné. Současně však z nich vyvozené povinnosti související s předpokládaným množstvím nebo hodnotou zboží dodaného na základě rámcové dohody, nenachází dosud odraz v zákoně ani evropské směrnici, není tedy v tomto směru zadavatelům stanovena jednoznačná zákonná povinnost. Je proto třeba přihlížet zejména k důvodům, pro které byla uvedená rozhodnutí SDEU vydána, tedy k jejich účelu a smyslu a v souladu s nimi vykládat povinnosti zadavatelů v rámci aplikace zásady transparentnosti a rovného zacházení.

Jestliže zadavatelé v případě rámcových dohod uvedou předpokládanou hodnotu veřejné zakázky (přičemž lze doporučit, aby zadavatelé uvedli i hodnotu maximální), je možno takovou hodnotu považovat právě za limit potřebný pro naplnění zásady transparentnosti zadávacího řízení s ohledem na jistotu případných uchazečů ve smyslu uvedených rozsudků. Jelikož se však jedná o hodnotu předpokládanou a současně s ohledem na charakter rámcových dohod, lze připustit, že tato hodnota může být i překročena, a to buď nevýrazně, nebo v mantinelech nepodstatných změn smlouvy. V opačném případě se zadavatelé vystavují nebezpečí postihu ze strany Úřadu.

V případě vybočení z popsaných limitů je pak nutno považovat rámcovou dohodu za neúčinnou, čehož se mohou dovolat jak strany rámcové dohody, tak třetí osoby za splnění ostatních zákonných podmínek. Pokud se závěry uvedené v citovaných rozsudcích SDEU odrazí ve znění směrnic nebo zákona, pak bude samozřejmě bez dalšího nutno vycházet z konkrétně stanovené povinnosti vůči zadavatelům. 

Plné rozhodnutí ZDE.

[1] Zejména se jedná o rozsudky ve věcech C-216/17 Autorità Garante della Concorrenza e del Mercato - Antitrust et Coopservice ze dne 19. 12. 2018; C-23/20 Simonsen & Weel A/S ze dne 17. 6. 2021; C-274/21 a C-275/21 EPIC Financial Consulting Ges.m.b.H. ze dne 14. 7. 2022.

Tiskové oddělení ÚOHS

Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo zemědělství vydávají společné stanovisko ke způsobu stanovení předpokládané hodnoty pravidelně pořizovaných potravin.

Na přípravě stanoviska se podíleli také členové Výkonného výboru AVZ.

Stanovisko naleznete ZDE.

Ministerstvo pro místní rozvoj

Dne 11. dubna 2023 postoupila Poslanecká sněmovna návrh novely zákona o zadávání veřejných zakázek Senátu. Zde je vedena jako Senátní tisk č. 74. Novela upřesní promítnutí zadávacích směrnic do českého práva, vyjasní některá pravidla, zvýší srozumitelnost předpisu a přinese snížení administrativní zátěže.

Projednávání v Senátu je plánováno na 10. 5. 2023. Do té doby se novelou bude zabývat Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a Ústavně-právní výbor.

Ministerstvo pro místní rozvoj

Novela ZZVZ právě prošla třetím čtením v Poslanecké sněmovně.

Poslanecká sněmovna dne 24. 3. 2023 schválila text dlouho očekávané novelizace zákona o zadávání veřejných zakázek (sněmovní tisk 249). Byly schváleny i předložené pozměňovací návrhy, a to kromě následujících:

• Pan poslanec Michálek stáhl svůj pozměňovací návrh doplňující do § 48 ZZVZ možnost (u vybraného dodavatele povinnost) vyloučit ze zadávacího řízení členy vlády nebo vedoucí ústředních orgánů státní správy a právnické osoby, jejichž jsou skutečnými majiteli. Stažením tohoto pozměňovacího návrhu se stal nehlasovatelným i související pozměňovací návrh paní poslankyně Dostálové. Zůstane tak zachována stávající úprava v § 4b zákona o střetu zájmů.

• Byl zamítnut pozměňovací návrh, který měl za cíl dočasně upravit vztahy mezi agenturou DIA a státním podnikem NAKIT.

Následovat bude projednání novelizace Senátem, k němuž by mělo dojít v průběhu dubna. Účinnost novelizace je navržena na 30 dnů po publikaci ve Sbírce zákonů. Pokud Senát novelizaci schválí (tj. pokud nedojde k jejímu vrácení do poslanecké sněmovny s dalšími pozměňovacími návrhy), lze předpokládat, že se novými pravidly pro zadávání veřejných zakázek zadavatelé a dodavatelé začnou řídit na přelomu měsíců května a června tohoto roku.

Ministerstvo pro místní rozvoj informuje, že od 3. dubna roku 2023 dochází ke změně provozovatele Věstníku veřejných zakázek.

Změní se také systém plateb za uveřejnění formuláře, nově bude tato služba pro všechny uživatele zdarma.

Nový Věstník veřejných zakázek bude dostupný na internetové adrese: https://vvz.nipez.cz/.

Více informací na webu VZMR.

Ministerstvo pro místní rozvoj

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zpracoval metodický dokument k aplikaci ustanovení § 46 zákona o zadávání veřejných zakázek z hlediska své aktuální rozhodovací praxe. Uvedené ustanovení zákona obsahuje pravidla pro objasnění či doplnění informací poskytovaných v průběhu zadávacího řízení jeho účastníky zadavateli.

Postup podle § 46 ZZVZ poskytuje zadavateli možnost, aby si vyžádal od dodavatele objasnění nebo doplnění nabídky, může se ale jednat i o objasnění či doplnění jakýchkoli dalších úkonů účastníků zadávacího řízení, například žádostí o účast nebo dokladů předkládaných před uzavřením smlouvy. Základním účelem ustanovení § 46 ZZVZ je poskytnout zadavateli nástroj, který mu umožní posoudit soulad nabídky (nebo jiného úkonu účastníka zadávacího řízení) se zadávacími podmínkami a zákonem v situaci, kdy je obsah nabídky (nebo jiného úkonu účastníka zadávacího řízení) nejasný. V takovém případě lze vyžadovat objasnění již předložených informací, přičemž není rozhodné, čeho se objasňovaná informace týká. Může tedy jít o informaci týkající se podmínek účasti v zadávacím řízení i informací vztahující se ke skutečnostem rozhodným pro hodnocení nabídek. Objasnění však nemůže vést k věcné změně nabídky, která je naopak zákonem zapovězena.

Úřad se ve své metodice zabývá například otázkou, vůči jakým subjektům je zadavatel oprávněn postup dle § 46 ZZVZ aplikovat, jak zajistit při objasňování nabídek rovnost mezi účastníky řízení a zda je nutno odstraňovat všechny vady nabídky. Dále řeší využití § 46 v souvislosti s kvalifikačními požadavky, požadavky na předmět plnění veřejné zakázky, ve vztahu k hodnoceným údajům nebo položkovému rozpočtu.

Aplikace ustanovení § 46 zákona o zadávání veřejných zakázek optikou aktuální rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže najdete ZDE.

Tiskové oddělení ÚOHS

Zadávací řízení či nabídková řízení v oblasti dopravy patří k bezesporu k velice sledovaným tématům, ať už jde o zakázky na významné dopravní stavby, údržbu komunikací, nákupy vozidel nebo zajišťování dopravní obslužnosti v regionech.

ÚOHS připravil sborník rozhodovací praxe v této oblasti za přibližně poslední dva roky, aby zvýšil povědomí zadavatelů i dodavatelů o této problematice a přispěl tak k dobré zadávací praxi.

Závěry vyjádřené v rozhodnutích zahrnutých do tohoto sborníku mají přitom mnohdy přesah a dopad i na zakázky mimo sféru dopravy a mohou být tedy aplikovatelné i na postupy zadavatelů v jiných odvětvích.

Případy obsažené ve sborníku jsou pro přehlednost rozčleněny do jednotlivých věcně příbuzných témat odpovídajících tomu, co bylo předmětem přezkumu ze strany ÚOHS v jednotlivých správních řízeních, a to od zadávacích podmínek, přes vysvětlení a změny dokumentace, hodnocení nabídek a posouzení splnění podmínek účasti, až po vyloučení dodavatelů nebo nezákonné dělení zakázek. Zvláštní část je věnována také postupu při zadávání veřejných služeb v přepravě cestujících. Každé odkazované rozhodnutí ÚOHS zahrnuté do tohoto sborníku obsahuje ve svém nadpisu rovněž hypertextový odkaz na jeho úplné znění zveřejněné ve sbírce rozhodnutí nacházející se na internetových stránkách ÚOHS.

Sborník rozhodnovací praxe najdete ZDE.

Tiskové oddělení ÚOHS

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže společně s Ministerstvem pro místní rozvoj zaujaly společné výkladové stanovisko k problematice výkladu ustanovení § 79 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, který stanovuje „stáří“ referenčních zakázek.

Zatímco zákon jednoznačně stanovuje, že zadavatel může požadovat referenční zakázky dokončené až 5 let nebo až 3 roky před zahájením zadávacího řízení, nejasnosti však mohly panovat ohledně konce této doby. Obě instituce se v této otázce shodly na širším výkladu zákona a je podle nich možné předkládat i referenční zakázky, které byly dokončeny až po zahájení zadávacího řízení.

Společné stanovisko najdete zde.

Tiskové oddělení ÚOHS

Již dlouho avizovaný zákon o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících byl dne 30. listopadu 2022 vyhlášen ve Sbírce zákonů jako zákon č. 360/2022 Sb. Účinnosti zákon nabude prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, tedy 1. prosince 2022.

Ke stejnému datu bude nařízením vlády č. 361/2022 zrušeno nařízení vlády č. 173/2016 Sb. o stanovení závazných zadávacích podmínek pro veřejné zakázky na pořízení silničních vozidel, neboť toto nařízení vlády transponovalo původní znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel (před komplexní novelou této směrnice z roku 2019, která je nyní transponována v zákoně o podpoře nízkoemisních vozidel). Od uvedeného data tak zadavatelé nemusí v zadávacích řízeních při stanovení zadávacích podmínek na veřejnou zakázku, jejímž předmětem je pořízení silničních vozidel kategorie N1, N2, N3, M1, M2 nebo M3, požadovat tímto nařízením určené emisní limity EURO nebo maximální spotřebu pohonných hmot.

Zákon upravuje minimální podíly tímto zákonem definovaných nízkoemisních (silničních) vozidel, které budou muset zadavatelé veřejných zakázek a objednatelé veřejných služeb v přepravě cestujících dodržet v rámci jimi nově uzavíraných smluv, které budou spadat do působnosti zákona.

Povinnost dodržení stanovených minimálních podílů nízkoemisních vozidel se bude uplatňovat ve vztahu ke dvěma sledovaným časovým obdobím

– od účinnosti zákona (tedy 1. prosince 2022) do konce roku 2025 a

– od začátku roku 2026 do konce roku 2030,

a to ve vztahu k souhrnu všech v těchto obdobích uzavřených smluv spadajících do působnosti zákona.

Do působnosti zákona spadají smlouvy s níže uvedenými předměty plnění:

– nákup, leasing nebo pronájem vozidla spadajícího do působnosti zákona

– služby podle přílohy č. 1 zákona poskytované prostřednictvím vozidla spadajícího do působnosti zákona

– veřejné služby v přepravě cestujících podle zákona o veřejných službách v přepravě cestujících, pokud budou tyto služby poskytovány prostřednictvím vozidla spadajícího do působnosti zákona.

Do působnosti zákona spadají silniční vozidla kategorie

– M1, M2

– M3 (třídy I a A) a trolejbusy

– N1, N2, N3

Z výše uvedených kategorií vozidel jsou v zákoně uvedené výjimky.

Působnost zákona bude dopadat na smlouvy na nadlimitní veřejné zakázky uzavřené na základě zadávacích řízení zahájených ode dne nabytí účinnosti zákona nebo na smlouvy uzavřené na veřejné zakázky zadané na základě (nadlimitní) rámcové dohody či dynamického nákupního systému, u kterých bylo zadávací řízení na uzavření této RD či zavedení tohoto DNS zahájeno ode dne nabytí účinnosti zákona.

U veřejných služeb v přepravě cestujících bude působnost zákona dopadat na smlouvy (od stanovené prahové hodnoty) uzavřené na základě nabídkových řízení či přímých zadání podle zákona o veřejných službách v přepravě cestujících, u kterých bylo nabídkové řízení zahájeno ode dne nabytí účinnosti zákona, nebo u nichž bylo jednání s dopravcem o přímém zadání zahájeno ode dne nabytí účinnosti zákona.

Zákonem požadované minimální podíly nízkoemisních vozidel jsou následující:

Vzhledem k tomu, že přijetí zákona se zpozdilo oproti transpoziční lhůtě směrnice, tak bylo v minulém roce vydáno usnesení vlády č. 685 ze dne 26. července 2021. Tímto usnesením vlády byla s účinností od 2. srpna 2021 zavedena Pravidla podpory nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících (dále jen „Pravidla podpory nízkoemisních vozidel“). Vykazování počtů vozidel pro účely Pravidel podpory nízkoemisních vozidel tak již více než rok probíhá a nadále i poté, co zákon vstoupí v účinnost, tak bude probíhat, neboť především např. na základě rámcových smluv zavedených podle Pravidel podpory nízkoemisních vozidel budou zadávány veřejné zakázky, které budou i nadále spadat do působnosti Pravidel podpory nízkoemisních vozidel.

Při této příležitosti je potřeba zmínit, že přechodná ustanovení zákona umožňují, aby zadavatelé a objednatelé, kteří od účinnosti Pravidel podpory nízkoemisních vozidel, tedy od 2. srpna 2021 jednají v souladu s těmito Pravidly, tedy pořizují a vykazují nízkoemisní vozidla, mohli zažádat o započítání podle těchto Pravidel dosažených podílů nízkoemisních vozidel do podílů, kterých v prvním sledovaném období dosáhnou podle zákona o podpoře nízkoemisních vozidel (viz § 13 odst. 3 až 5 zákona).

Více na Ministerstvo pro místní rozvoj ZDE.

Následující text reaguje na nastalou situaci a řadu dotazů týkající se zajištění dodávek elektřiny a plynu pro příští rok.

Nákup energií je veřejnou zakázkou a zadavatel musí postupovat podle zákona. V zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ nebo „zákon“) není ukotvena výjimka z postupu v zadávacím řízení, zákon také neobsahuje speciální postupy pouze pro nákup energií. 

Více ZDE.

Tiskové oddělení ÚOHS

Senát Parlamentu ČR schválil dne 3. 11. 2022 návrh zákona o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících. Návrh zákona byl dne 10. 11. 2022 postoupen prezidentu republiky k podpisu a následně bude po podpisu prezidenta vyhlášen ve Sbírce zákonů. Účinnosti zákon nabude prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Vzhledem ke stadiu legislativního procesu zatím tedy není možné uvést datum účinnosti zákona – může to být buď 1. prosinec 2022 nebo 1. leden 2023. O vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů, které o datu účinnosti zákona rozhodne, Vás budeme informovat další aktualitou.

Více informací najdete na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj ZDE.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna zmírnil svým nedávným druhoinstančním rozhodnutím výklad zákona o zadávání veřejných zakázek ohledně bankovních záruk požadovaných v zadávacích řízeních.

Předseda Mlsna zrušil a vrátil k novému projednání rozhodnutí týkající se postupu statutárního města Olomouce v jedné ze stavebních zakázek. V prvoinstančním rozhodnutí Úřad zamítl návrh proti vyloučení jednoho z dodavatelů kvůli tomu, že zadavateli předložil prostý sken záruční listiny, tedy ne její „originál“, jak je vyžadováno zákonem. Originál pak byl předložen až po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

Zákon o zadávání veřejných zakázek v § 41 stanoví, že účastník zadávacího řízení prokáže v nabídce poskytnutí jistoty předložením originálu záruční listiny obsahující závazek vyplatit zadavateli za stanovených podmínek jistotu, jde-li o bankovní záruku. Současně podle § 48 odst. 3 zákona zadavatel vyloučí účastníka zadávacího řízení, který neprokázal složení požadované jistoty nebo nezajistil jistotu po celou dobu trvání zadávací lhůty.
Podle předsedy Mlsny byla podoba ustanovení zákona o jistotě a potažmo bankovní záruce koncipována v době, kdy záruční listiny existovaly a byly předkládány v listinné podobě. Jejich podoba pak vyžadovala specifické postupy a rovněž to, aby zadavatel disponoval originálem této listiny. Záruční listiny v elektronické podobě však často nejsou – tak jako v posuzované věci – k čerpání záruky vyžadovány. Je tedy nutno akceptovat fakt, že potřeba zadavatele disponovat záruční listinou změnila svůj obsah.
V současné době navíc zákonodárce směřuje k tomu, aby i zákon reflektoval posun, který v důsledku elektronizace veřejného zadávání v praxi nastává. Podle důvodové zprávy k novele ZZVZ, která včera prošla druhým čtením v Poslanecké sněmovně PČR, by tedy měla být sjednocena úprava prokazování poskytnutí jistoty formou bankovní záruky a pojištění záruky. Vzhledem k tomu, že i v případě bankovních záruk již dochází k vystavování záručních listin v elektronické podobě a vracení záručních listin banky pro čerpání bankovní záruky se nevyžadují, není nadále důvod pro odlišnou úpravu pro bankovní záruky. Současně se též přepokládá, že nadále nebude vyžadováno předložení originálu bankovní záruky, jako tomu bylo v minulosti, neboť s přechodem na elektronizaci zadávacího řízení již není potřeba její originál z důvodu ochrany zadavatele vyžadovat.

V posuzované věci nebyly žádné pochybnosti o tom, že účel bankovní záruky byl zcela naplněn. Zadavatel byl kopií záruční listiny obsaženou v nabídce informován, že bankovní záruka dle zadávacích podmínek byla řádně zřízena, k uplatnění záruky nebylo třeba předložení záruční listiny, natož jejího originálu, a současně zadavatelova práva ve vztahu k záruce nebyla pochybením navrhovatele nijak omezena. V okamžiku, kdy zadavatel k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení přistoupil, již navíc disponoval i originálem záruční listiny.
Jediným důvodem vyloučení dodavatele byl fakt, že v nabídce nebyl doložen originál záruční listiny. Postup zadavatele je tedy nutno hodnotit jako nepřiměřeně formální a v důsledku i nehospodárný, přestože jej k němu vedla předchozí striktní rozhodovací praxe v těchto věcech. Z tohoto důvodu předseda vrátil případ k novému projednání, aby bylo rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení zrušeno a byly zrušeny i navazující úkony zadavatele. Rozhodnutí 22/0165 – R00126/2022 najdete ZDE.

Tiskové oddělení ÚOHS

V souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 240/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, bylo uveřejněno aktualizované stanovisko Expertní skupiny k dopadu sankcí proti Rusku a Bělorusku do oblasti veřejných zakázek. Aktualizované stanovisko Expertní skupiny naleznete zde.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahajuje od 1. září 2022 pilotní provoz systému pro vzdálený přístup do správního spisu. Nová služba umožňuje osobám, které mají přístup ke správnímu spisu, typicky zejména účastníkům řízení a jejich právním zástupcům, vzdáleně přistoupit do spisu přes internetové připojení, aniž by museli osobně nahlížet do spisu v sídle Úřadu.

Podle odhadů Úřadu budou moci oprávněné osoby prostřednictvím vzdáleného přístupu do správního spisu přistupovat v průměru až k 90 % obsahu správního spisu a mělo by tedy účastníkům řízení výrazně usnadnit průběh správních řízení a správní proces celkově zefektivnit.

Služba je dostupná pouze pro držitele identity občana. Zájemce o vzdálený přístup do správního spisu musí na internetové stránce https://nahlizeni.uohs.cz/ nejprve požádat o zpřístupnění konkrétního správního spisu. Vyplněnou žádost má žadatel možnost odeslat datovou schránkou, e-mailem opatřeným elektronickým podpisem, nebo vygenerovat dokument ve formátu PDF a žádost odeslat např. prostřednictvím držitele poštovní licence. O podání a později i vyřízení žádosti bude žadatel i osoba oprávněná ke vzdálenému přístupu informována e-mailem či datovou zprávou. Po vyřízení žádosti je již možno přes identitu občana „Přistoupit do spisu“ a provést stažení obsahu spisu.

Vzdálený přístup do správního spisu nesupluje nahlížení do spisu podle § 38 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, jde o doplňkovou službu. Prostřednictvím tohoto vzdáleného přístupu tedy nebude poskytnut přístup k částem spisu obsahujícím obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství, utajované informace nebo skutečnosti, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti a jimiž je prováděn důkaz (srov. § 38 správního řádu). Přístup není poskytnut ani k částem spisu, o nichž další právní předpisy stanoví, že do nich není možné nahlédnout či je zpřístupnit. Tyto části spisu mohou být zpřístupněny k nahlížení pouze v sídle Úřadu a za zákonem stanovených podmínek. Právo nahlížet do spisu ve smyslu § 38 správního řádu v sídle Úřadu není použitím služby vzdáleného přístupu nikterak dotčeno.

Zdroj: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

Evropská komise rozšířila často kladené otázky k sankcím proti Rusku v oblasti veřejných zakázek, které vyplývají z čl. 5k nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině.

Přidány byly odpovědi na otázky č. 36 až 48.

Český překlad doplněných FAQ naleznete ZDE.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Svaz podnikatelů ve stavebnictví zpracoval ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj doporučující materiál, který by měl zejména veřejným zadavatelům poskytnout detailnější informace o tom, jaké jsou možnosti zadavatele při zadávání veřejné zakázky a případné změny závazku ze smlouvy, reagující na změny cen stavebních materiálů a energií. Materiál byl uveřejněn ZDE.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Prvním čtením prošel v Poslanecké sněmovně Parlamentu návrh novely zákona o zadávání veřejných zakázek. Díky ní se má snížit administrativní náročnost, zároveň ale má přinést větší volnost zadavatelům a také upraví pravidla pro přidělování zakázek dodavatelům odsouzeným například za korupci.

„Vybraní dodavatelé podlimitních zakázek budou nově povinni administrativně nenáročnou formou prokazovat svoji způsobilost, aby zakázku nezískala společnost odsouzená například za korupci. Zároveň byla v návrhu upravena tato povinnost tak, aby společnosti tvořící koncerny nemohly se trestní odpovědnosti vyhnout,“ vysvětluje místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš s tím, že jestliže je společnost v rámci koncernu odsouzena k zákazu účasti na veřejném tendru, nebude se moci na významných částech zakázky podílet.

Díky novele bude zakázkový zákon v souladu s evropskými směrnicemi, což přinese větší volnost zadavatelům a sníží se administrativní náročnost v zadávání zakázek. Nově zadavatel bude sám rozhodovat, jestli požaduje od vybraného dodavatele předložení originálních dokladů o splnění kvalifikačních předpokladů před uzavřením smlouvy. Doposud to byla povinnost. Novela zároveň zavádí možnost zpřístupnit Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dokumentaci o zadávacím řízení  pomocí elektronického certifikovaného nástroje a nebude už nutné tyto dokumenty zasílat datovou zprávou nebo emailem se zaručeným elektronickým podpisem.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Na základě šetření vydal Finanční analytický úřad ke dni 8. srpna 2022 sdělení, že vůči společnostem koncernu STRABAG se sídlem v České republice se neuplatňují mezinárodní sankce podle článku 2 nařízení Rady (EU) č. 269/2014 ani podle článku 5k odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 833/2014.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že se společnosti koncernu STRABAG mohou účastnit zadávacích řízení podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), zadavatelé mohou s těmito společnostmi uzavírat smlouvy na veřejné zakázky v souladu se ZZVZ a následně tyto smlouvy plnit, respektive odesílat společnostem platby za poskytnutá plnění.

Ministerstvo pro místní rozvoj

Dne 1. 9. 2022 nabyl účinnosti zákon č. 240/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon mění též zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Změny byly provedeny v rámci jeho ustanovení § 36, § 39, § 130, § 144, § 148, § 223, § 268, dále byla doplněna nová ustanovení § 48a a § 261a.

Účelem této novely zákona o zadávání veřejných zakázek je stanovení pravidel, která budou bránit poskytnutí jakýchkoliv plateb účastníkům zadávacího řízení, pokud tomu brání mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí (dále jen „mezinárodní sankce“). Stane-li se vybraným dodavatelem účastník, na kterého dopadají mezinárodní sankce, je zadavatel povinen jej vyloučit ze zadávacího řízení. (Opomenutí takového vyloučení ovšem není považováno za přestupek.) Je-li poddodavatel vybraného dodavatele osobou, na kterou dopadají mezinárodní sankce, musí zadavatel požadovat nahrazení takového poddodavatele. Zadavatel také může závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že dodavatel je osobou, na kterou se vztahuje zákaz zadání veřejné zakázky podle § 48a zákona o zadávání veřejných zakázek. Novela též upravuje postup Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení o zákazu uzavření smlouvy podle nového ust. § 48a zákona o zadávání veřejných zakázek, tj. o zákazu uzavření smlouvy s účastníkem zadávacího řízení, pokud je to v rozporu s mezinárodními sankcemi.

Další informace najdete také na stránkách MMR zde.