Aktuality

Vláda České republiky na svém jednání dne 14. července 2022 schválila svým usnesením č. 601 Zprávu o fungování Národního elektronického nástroje pro zadávání veřejných zakázek (NEN) za rok 2021. 

Zpráva o fungování Národního elektronického nástroje pro zadávání veřejných zakázek (NEN) za rok 2021 obsahuje především informace o:

- činnosti MMR v oblasti správy NEN (školící činnost, nové funkční verze systému NEN atd.),
- počtu subjektů a uživatelů využívajících NEN pro zadávání veřejných zakázek,
- využívání uživatelské podpory systému NEN (počet dotazů na uživatelskou podporu ze strany uživatelů atd.).

Více informací ZDE.

Ministerstvo pro místní rozvoj

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zveřelnil výroční zprávu o své činnosti za rok 2021.

Ve výroční zprávě naleznete ucelený přehled statistických údajů a významných případů vedených Úřadem v oblasti ochrany hospodářské soutěže, dozoru nad zadáváním veřejných zakázek, kontroly zneužití významné tržní síly, monitoringu a poradenství ve věcech veřejné podpory.

Výroční zprávu najdete ZDE.

Tiskové oddělení ÚOHS

Evropská komise zodpověděla často kladené otázky k sankcím proti Rusku v oblasti veřejných zakázek, které vyplývají z čl. 5k nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině.

Český překlad těchto často kladených otázek (FAQ) naleznete zde.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Vláda České republiky na svém jednání dne 11. května 2022 schválila svým usnesením č. 375 strategii elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2022 až 2030.

Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2022 až 2030 vychází z potřeby České republiky řešit informační podporu procesu veřejného investování systémově a v návaznosti na rozvoj eGovernmentu v ČR i EU.
Tento dokument navazuje na předchozí strategické materiály vlády ČR, a to na Strategii elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2016 až 2020, strategii pro období let 2011 až 2015, resp. na Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010.
Nově tak byla Strategie vypracována na období devíti let. Důvodem je stanovení dlouhodobých cílů, které není možné realizovat v původním pětiletém intervalu.

Materiál byl zpracován Ministerstvem pro místní rozvoj ve spolupráci se zástupci ústředních orgánů státní správy, samospráv a soukromého sektoru.
Strategie elektronizace veřejných zakázek na období let 2022 až 2030 se stane novým strategickým dokumentem vlády ČR pro zavádění moderních informačních a komunikačních technologií do procesů zadávání veřejných zakázek.
Naplňování strategií elektronizace zadávání veřejných zakázek pro uplynulá období přineslo vybudování souboru nástrojů Národní infrastruktury pro elektronické zadávání VZ (NIPEZ). Tyto společně plně pokrývají a elektronizují proces zadávání veřejných zakázek.

Samotný proces zadávání veřejných zakázek je plně elektronizován. Pro nadcházející období (2022-2030) je hlavním posláním rozvoje elektronizace VZ především:

A. Zvyšování přínosů a efektivity elektronizace, zejména:

• Zvýšení kvality dat.
• Zajištění efektivní integrace NIPEZ.
• Zvýšení efektivity zpřístupnění informací o veřejných zakázkách.

B. Zvyšování provozní efektivity NIPEZ.

C. Zajištění souladu s měnícím se legislativním a metodickým prostředím a rozvíjejícím se eGovernmentem ČR i EU.

Oproti předcházejícím obdobím bude v novém období kladen výrazně vyšší důraz na kvalitu dat a jejich analýzu. Pandemická situace ukázala důležitost práce s daty a toho, že státní správa potřebuje pro svou řádnou činnost zajistit jak dostatečné personální kapacity, tak dostatečný rozsah a kvalitu dat.

Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2022 až 2030

Strategie elektronizace VZ pro období let 2022-2030

Usnesení vlády ze dne 11. května 2022 č. 375 o Strategii elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2022 až 2030

Ministerstvo pro místní rozvoj

Informujeme Vás o uveřejněném stanovisku expertní skupiny k ZZVZ při MMR k dopadu sankcí proti Rusku a Bělorusku do oblasti veřejných zakázek.

Stanovisko naleznete ZDE.

Ministerstvo pro místní rozvoj

Evropská komise zodpověděla často kladené otázky k sankcím proti Rusku v oblasti veřejných zakázek, které vyplývají z čl. 5k nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině.

FAQ naleznete ZDE.

Ministerstvo pro místní rozvoj

V souvislosti s probíhajícím správním řízením o veřejné zakázce na nákup vodíkových autobusů v Ostravě považuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže za vhodné upozornit zadavatele na specifickou problematiku nastavení zadávacích podmínek v zakázkách na nových či rozvíjejících se trzích.
Zadavatel má obecně při zadávání veřejných zakázek povinnost postupovat v souladu se zásadou zákazu diskriminace a nevytvářet bezdůvodné překážky hospodářské soutěži. Zadavatel musí v tomto smyslu stanovit zadávací podmínky přiměřeně složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, aby nedocházelo k bezdůvodnému vylučování dodavatelů, kteří by jinak byli způsobilí veřejnou zakázku kvalifikovaně plnit.

Specifická situace nastává na tzv. rozvíjejících se trzích, na nichž působí jen malý počet dodavatelů. Jinak standardní požadavky na referenční zakázky mohou v kontextu rozvíjejícího se trhu nabývat diskriminačního charakteru. Zadavatelé by v těchto případech měli ještě důkladněji promýšlet, zda nastavené podmínky technické kvalifikace, především pak na referenční zakázky, reálně nezpůsobí uzavření tohoto rozvíjejícího se trhu pro nové dodavatele, kteří mají zájem na daný trh vstoupit. Zadavatel by měl spolehlivě odůvodnit, zda byl požadavek na referenční zkušenost pro zajištění řádné realizace veřejné zakázky skutečně nezbytný a zda jej případně nebylo možno nahradit požadavkem mírnějším, tedy požadavkem, který nevyvolá nepřiměřené omezení hospodářské soutěže a zachová určitou míru otevřenosti trhu.

Předseda Úřadu Petr Mlsna na problematiku referenčních požadavků u rozvíjejících se trhů upozornil již v předchozím rozhodnutí, které se týkalo nákupu parciálních trolejbusů v Ústí nad Labem. Předseda Úřadu zde konkrétně uvedl, že „…pokud se jedná o plnění poskytované na relevantním trhu, který je značně uzavřený, nový nebo rozvíjející se, je povinen své požadavky přizpůsobit zájmu na otevření hospodářské soutěže. V takovém případě pak neobstojí pro odůvodnění omezení hospodářské soutěže obecná tvrzení týkající se např. prosté shody předmětu plnění s požadavky na kvalifikaci dodavatele, neboť tato sama o sobě uzavření relevantního trhu spíše prohlubují nebo způsobují jeho stagnaci. Zadavatel by tak musel uvést jiné specifické důvody, které by v konkrétním případě převážily zájem zadavatele na dodání plnění od užšího a vysoce specializovaného okruhu dodavatelů, nad zájmem na otevření hospodářské soutěže.“

Relevantní rozhodnutí k tématu:

Dopravní podnik města Ústí nad Labem – Rámcová dohoda na dodávku až 44 kusů parciálních trolejbusů

Dopravní podnik Ostrava – Dodávka až 10 ks nových jednočlánkových autobusů na vodíkový pohon (H2)

Tiskové oddělení ÚOHS
22/076

Metodické doporučení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pro nákup léčivých přípravků v režimu zákona o zadávání veřejných zakázek naleznete ZDE.

Tiskové oddělení ÚOHS

V rámci rozhodovací činnosti bylo v oblasti hospodářské soutěže odhaleno a potrestáno devět zakázaných dohod, z nichž šest se týkalo nejzávažnějších horizontálních kartelů, a uloženy pokuty přesahující 160 milionů korun. Poprvé v historii byl za účast v bid riggingu uložen rovněž zákaz plnění veřejných zakázek. Významný úspěch Úřad zaznamenal v úspěšnosti soudního přezkumu rozhodnutí z oblasti hospodářské soutěže – Nejvyšší správní soud potvrdil všech deset posuzovaných rozhodnutí Úřadu a Krajský soud v Brně vyhověl pouze dvěma z 12 podaných žalob.

V dozoru nad veřejným zadáváním výrazně vzrostl počet správních řízení a podaných podnětů přibližně o 40 procent. Vydáno bylo 737 rozhodnutí ve věci a o předběžném opatření. Výše uložených pokut přesáhla 550 milionů korun, a to především díky historicky nejvyšší uložené pokutě v této oblasti, kterou byla sankce pro Ministerstvo obrany za nákup armádních vrtulníků.

V oblasti veřejné podpory se Úřad zaměřil na obhajobu covidových podpůrných programů a opatření a na zprostředkování jejich schvalování u Evropské komise. V rámci významné tržní síly se Úřad soustředil na analytickou činnost a legislativní práce související s transpozicí směrnice o nekalých obchodních praktikách do českého práva.

Výroční zpráva 2021

Tiskové oddělení ÚOHS
22/072

Vážení,

dovolte, abychom Vás tímto krátce informovali o následující aktualitě v oblasti zadávání a realizace veřejných zakázek.

Dne 8. 4. 2022 bylo přijato další sankční nařízení Rady EU č. 2022/576, kterým se mění předchozí nařízení o omezujících opatřeních přijatých vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině. Nové nařízení, resp. přijatá opatření mají bezprostřední dopad na zadávání i plnění veřejných zakázek v ČR, neboť se podle článku 5k cit. nařízení se (až na stanovené výjimky) zakazuje zadat nebo dále plnit veřejné zakázky

a) ruským státním příslušníkům, fyzickým či právnickým osobám, subjektům či orgánům se sídlem v Rusku,
b) právnickým osobám, subjektům nebo orgánům, které jsou z více než 50 % přímo či nepřímo vlastněny některým ze subjektů uvedených v písmeni a), nebo
c) dodavatelům jednajícím jménem nebo na pokyn některého ze subjektů uvedených v písmeni a) nebo b),

Nařízení se vztahuje také na vymezené poddodavatele (nad 10 % hodnoty zakázky).

Nařízení má přitom okamžitou účinnost a vztahuje se i na dříve uzavřené smlouvy (u nichž je však účinnost odložena do 10. října 2022).
Text nařízení lze nalézt zde.

Veřejné zakázky v době pandemie byly vypsány v dostatečném objemu. Zájem o tyto zakázky byl stejný jako v době před pandemií.

Stavební firmy získaly v průměru každou čtvrtou zakázku. Nejdůležitějším kritériem pro podání nabídky je pozitivní zkušenost se zadavatelem. Kvůli vytíženým kapacitám se nedaří stavebním společnostem realizovat 14 % zakázek. U veřejných zakázek by mělo docházet ke zvýhodnění českých firem. Stát dostatečně nevyužívá legislativně možných způsobů zadávání veřejných zakázek. Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q1/2022 zpracované analytickou společností CEEC Research s.r.o.

Více informací najdete ZDE.

Zdroj: www.imaterialy.cz

V souvislosti se vzrůstajícími cenami ve veřejných zakázkách a aktuální situací na Ukrajině je MMR dotazováno na možné prodlužování smluv a změny cen ve veřejných zakázkách podle § 222 odst. 6 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek.

V souvislosti se situací na Ukrajině a se zavedením sankčních mechanismů se může řada zadavatelů a dodavatelů dostávat do různých složitých situací, kdy je realizace veřejné zakázky ztížena (např. zdržení dodávek různých komodit či jejich reálná aktuální nemožnost dodání, prodlužování harmonogramů, přerušení běžných dodavatelských řetězců, vzrůstající ceny).
Řada dotazů tak směřuje k možnému využití § 222 odst. 6 pro změny smluv.

MMR uveřejnilo řadu doporučení a stanovisek ke vzrůstajícím cenám ve veřejných zakázkách již v průběhu minulého roku 2021 a také uveřejnilo informaci k aktuální situaci odchodu ukrajinských pracovníků z realizace veřejných zakázek na adrese https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/metodiky-k-zakonu-c-134-2016-sb-o-zadavani-verejnych-zakazek/metodicka-stanoviska/ . Postupy uvedené v těchto doporučeních a stanoviscích vycházejí z aktuální situace na hospodářském trhu, odpovídají stávající právní úpravě a lze je běžně aplikovat.
Ustanovení § 222 odst. 6 má obecnou povahu a jeho použití je možné v jakékoliv situaci, která odpovídá podmínkám v něm uvedeným (včetně složité situace na Ukrajině). Zadavatel tedy při každé změně závazku zkoumá, zda změna (včetně možností dalších změn podle jednotlivých ustanovení § 222) odpovídá podmínkám v § 222 odst. 6. Není ale možné použít obrácený postup – tedy bez jakéhokoliv zkoumání změny říci, že povaha a okolnosti změny (tedy nějaká konkrétní složitá situace, včetně situace na Ukrajině) vždy automaticky odpovídají podmínkám pro změnu závazku podle § 222 odst. 6.
Podle § 222 odst. 6, písm. a) zákona 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek může zadavatel, pokud dojde k nepředvídané situaci bez zavinění zadavatele, jednat s dodavatelem o změně smlouvy.

Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se podle zákona nepovažuje změna,

a) jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat,
b) nemění celkovou povahu veřejné zakázky a
c) hodnota změny nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnoty všech změn podle tohoto odstavce.

Zadavatel tak musí vždy zkoumat konkrétní okolnosti změny, zda objektivně odpovídají podmínkám pro změny smluv podle § 222, včetně možnosti změny podle § 222 odst. 6 v jakékoliv situaci, která zadavatele vede k potenciální změně závazku.

Ministerstvo pro místní rozvoj

V současné době dochází nejen ve stavebnictví k výraznému zvyšování cen, zároveň se po mnoha letech cenové stability výrazně zvyšuje míra inflace.

Z tohoto důvodu je vhodné zejména ve smlouvách uzavíraných v zadávacích a výběrových řízeních s delší dobou plnění zakotvit tzv. inflační doložku, která umožní, aby výše smluvní ceny byla navyšována o aktuální výši inflace, a to v souladu s § 222 zákona č. 137/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).

ČKAIT proto připravila vzor znění inflační doložky, který je samozřejmě nutné vždy přizpůsobit konkrétnímu smluvnímu ujednání (z hlediska používané terminologie, konstrukce smluvní ceny apod.). V případě smluv, které jsou kofinancovány z dotací (zejména z prostředků EU) je třeba možnost využití inflační doložky ověřit s poskytovatelem dotace.

Zdroj: www.ckait.cz

S ohledem na aktuální situaci na Ukrajině může u řady veřejných zakázek docházet z důvodu návratu ukrajinských pracovníků zpět do vlasti (k výkonu branné povinnosti nebo výkonu humanitárních činností) k nedodržení smluvních podmínek u závazků na plnění veřejné zakázky, zejména jde o možné prodlužování harmonogramů plnění.

Dodavatel se může dostávat do situací, kdy je bez pracovních kapacit, má také omezenou možnost smluvně si zajistit jiné kapacity (a to i poddodavatelsky). S ohledem na skutečnost, že jde o celospolečenský problém, kdy dochází k masivnímu odlivu pracovníků na trhu, tak nedostatek kapacit dopadá na všechny dodavatele na trhu, kteří zaměstnávají pracovníky z Ukrajiny.

Podle § 222 odst. 6, písm. a) zákona 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen zákon) může zadavatel, pokud dojde k nepředvídané situaci bez zavinění zadavatele, jednat s dodavatelem o změně (prodloužení) smlouvy.

Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se podle zákona nepovažuje změna,

a) jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat,

b) nemění celkovou povahu veřejné zakázky a

c) hodnota změny nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnoty všech změn podle tohoto odstavce.

Aktuální dynamický vývoj situace na Ukrajině nemohli zadavatelé a dodavatelé odpovědně předvídat. Mohou tak být naplněny podmínky pro změnu závazku podle § 222 odst. 6. Zadavatel tak může po prověření konkrétních okolností plnění smlouvy na veřejnou zakázku přistoupit ke  změně závazku prodloužením harmonogramu veřejné zakázky, pokud jsou zároveň dodrženy další podmínky, uvedené v § 222 odst. 6 písm. b) a c).

Více informací ZDE.

Ministerstvo pro místní rozvoj

Vzhledem k tomu, že se někteří veřejní zadavatelé v důsledku ukončení činnosti banky Sberbank v České republice ocitli bez poskytovatele bankovních služeb, vypracoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže společně s Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky stanovisko k problematice uzavírání smluv na bankovní služby.
Služby, které zadavatelé zpravidla poptávají jsou veřejnými zakázkami. Poskytovány bývají na základě uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Obecně je zákonem uložena povinnost zadat veřejné zakázky v zadávacím řízení (§ 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek). Zákon z tohoto obecného pravidla stanoví výjimky, které se jeví jako využitelné u bankovních služeb. Pro specifické situace umožňuje zákon postupovat ve flexibilních zadávacích řízeních.

Stanovisko uvádí následující druhy řešení pro zadavatele, kteří se neočekávaně ocitli bez poskytovatele bankovních služeb:

pro úvěry a zápůjčky je možno využít výjimku podle § 29 ZZVZ, podle níž není zadavatel u těchto produktů povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení,
pokud by předmět veřejné zakázky zahrnoval jak úvěr, tak i plnění, které je zadavatel obecně povinen zadat v zadávacím řízení, bude se jednat o tzv. smíšenou zakázku (§ 32 ZZVZ), kterou je v určitých případech nutno zadat v zadávacím řízení,
jestliže předpokládaná hodnota poskytovaných bankovních služeb nepřesáhne 2 000 000 korun, jedná se o zakázku malého rozsahu a není nutno postupovat v některém ze zákonem stanovených druhů zadávacího řízení,
pro zajištění bankovních služeb s předpokládanou hodnotou převyšující 2 000 000 korun může zadavatel využít tzv. jednací řízení bez uveřejnění, jestliže tak jedná v důsledku neočekávaných okolnost, jež nemohl předvídat, avšak v případě tohoto postupu musí reflektovat to, že daný druh zadávacího řízení nesmí být nadužíván.

Tiskové oddělení ÚOHS
22/039

Pro uživatele Seznamu kvalifikovaných dodavatelů (SKD).

Od 15. 2. 2022 je možné si vygenerovat elektronický výpis z SKD na NOVÉ adrese, a to ZDE.

Ministerstvo pro místní rozvoj

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal v souvislosti s novelizací zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o archivnictví“), jež nabývá účinnosti k 1. únoru 2022, doporučení pro veřejné zadavatele, kteří poptávají či hodlají poptávat elektronické systémy spisové služby. Doporučení Úřadu doplňuje stanovisko Ministerstva vnitra k novele zákona.

Novelizovaný zákon o archivnictví obsahuje v ustanovení § 69e zákaz pro dodavatele nabízet nebo dodávat veřejnoprávním původcům elektronický systém spisové služby, který nesplňuje požadavky tohoto zákona, vyhlášky podle § 70 odst. 1 tohoto zákona a národního standardu a u kterého není splnění těchto požadavků potvrzeno atestem. Problematickým aspektem předmětné novelizace je z pohledu hospodářské soutěže stejná účinnost zákazu nabízení a dodávání neatestovaných elektronických systémů spisové služby veřejnoprávním původcům a ostatních pravidel atestace. Ke dni nabytí účinnosti novely tedy nemůže být na trhu ani jeden dodavatel disponující atestovaným elektronickým systémem spisové služby (protože až od tohoto data nabývají účinnosti pravidla, podle kterých má atestace probíhat).

Dle názoru Úřadu je třeba hledat v rámci právní úpravy zadávání veřejných zakázek takové řešení, které zadavatelům umožní pořizovat systémy elektronické spisové služby jednak při respektu k požadavkům vyplývajících z § 69e zákona o archivnictví, jednak také ale v co možná nejširší hospodářské soutěži. Úřad se proto přiklání k řešení, v jehož rámci by zadavatel mohl uskutečnit zadávací řízení, avšak doklad o atestaci by byl předkládán až před podpisem smlouvy, případně až při dodání systému, přičemž zadavatel by měl splnění tohoto požadavku zajištěno rozvazovací smluvní podmínkou.

Podrobnosti naleznete v plném textu doporučení ÚOHS k nákupům elektronických systémů spisových služeb v návaznosti na novelizaci zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, která zavádí atestace elektronických systémů spisových služeb s účinností od 1. 2. 2022

Tiskové oddělení ÚOHS

Ministerstvo pro místní rozvoj upozorňuje, že dodavatel zapsaný v Seznamu kvalifikovaných dodavatelů má povinnost dle § 231 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek, každý rok písemně oznámit po začátku roku nejpozději do 31.3., že nedošlo ke změně zapsaných údajů a ve stejné lhůtě je povinen předložit doklady dle § 74 odst. 1 písm. b) až d) (potvrzení FÚ o neexistenci daňových nedoplatků – nikoli stav os. účtu, potvrzení SSZ a čestné prohlášení ohledně spotřební daně a placení zdr. pojištění – nikoli potvrzení jednotlivých zdravotních pojišťoven).

Doklady se předkládají v originále či úředně ověřené kopii.

V roce 2022 musí být kompletní oznámení podané v listinné podobě zaevidováno podatelnou MMR ve čtvrtek 31. 3. 2022 a  oznámení podané v elektronické podobě musí být zaevidováno v podatelně MMR ve stejném termínu.

Více ZDE.

Ministerstvo pro místní rozvoj

Limity určující nadlimitní veřejné zakázky se mírně zvyšují

Vláda schválila změnu nařízení vlády č. 172/2016 Sb.

Od 1. 1. 2022 se změní výše finančních limitů, podle kterých se určuje, zda je veřejná zakázka nadlimitní a zda určitá část veřejné zakázky může být zadávána podle volnější právní úpravy. Výše těchto limitů se odvíjí od evropských předpisů.

Finanční limit pro veřejné zakázky na stavební práce bude 140 448 000 Kč, pro dodávky a služby 3 653 000 Kč a  5 610 000 Kč v případě územních samosprávných celků. Ostatní limity lze vyčíst z následující tabulky.

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Ústavní soud dnes vyhlásil svůj nález týkající se návrhu na zrušení ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek, podle kterého má Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zastavit správní řízení o přezkoumání postupu zadavatele v případě, že v dané věci došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Plénum Ústavního soudu návrhu nevyhovělo a svým nálezem č. Pl. ÚS 24/21 ze dne 2. listopadu 2021 jej zamítlo.

Předmětné ustanovení je obsaženo v § 257 písm. j) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Úřad v takových případech zastavuje správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, neboť po uzavření smlouvy již nemůže reálně zasáhnout do zadávacího řízení a případné pochybení zadavatele tedy nelze ošetřit nápravným opatřením.

Podle Ústavního soudu je uvedené ustanovení konformní s ústavním pořádkem a institut zastavení řízení nelze považovat za nepřiměřený. Představuje sice určité omezení práv uchazečů o veřejnou zakázku, neboť povinnost zastavit řízení o přezkoumání úkonů zadavatele v zadávacím řízení při uzavření smlouvy na plnění předmětu přezkoumávané veřejné zakázky odnímá příslušným orgánům možnost meritorního přezkumu postupu zadavatele, avšak toto omezení sleduje legitimní cíl. Tím je podle Ústavního soudu zajištění účinnosti rozhodnutí ve fázi před uzavřením smlouvy na předmět veřejné zakázky. Omezení je vůči sledovanému cíli přiměřené, neboť právo účastníků přezkumného řízení není omezeno absolutně. Zákon o zadávání veřejných zakázek totiž obsahuje několik institutů, jež mají zajistit, aby bylo meritorní rozhodnutí zásadně vydáno. Zejména jde o úpravu tzv. blokační lhůty, ve které zadavatel nesmí uzavřít smlouvu na předmět veřejné zakázky, na niž může Úřad dále navázat vydáním předběžného opatření zakazujícího zadavateli uzavřít smlouvu, a to i bez návrhu.

Soud rovněž uvedl, že neexistuje subjektivní právo uchazečů na uzavření smlouvy na předmět veřejné zakázky a z pohledu práva na soudní a jinou právní ochranu je proto přiměřené, že forma účinné ochrany vůči porušení práva na rovné zacházení je v různých fázích zadávacího řízení odlišná.  Ve fázi před uzavřením smlouvy tuto ochranu představují ochranná opatření (zrušení zadávacího řízení či jednotlivého úkonu zadavatele), ve fázi po uzavření smlouvy prostředek ochrany představuje možnost domáhat se proti státu náhrady škody podle speciálního zákona.

Text nálezu Ústavního soudu PL ÚS 24/21

Tiskové oddělení ÚOHS 
21/161

S ohledem na ukončení činnosti některých poskytovatelů elektrické energie a plynu se ocitli v nepříznivé situaci i někteří veřejní zadavatelé, kteří jsou obecně v případě pořizování plnění povinni postupovat dle zákona č. 134/2016 (dále též jen „ZZVZ“). Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v souvislosti s nastalou situací vypracoval pro dotčené zadavatele metodické doporučení k dalšímu postupu.

Stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k nákupu elektrické energie a plynu.

Tiskové oddělení ÚOHS
21/155

Zákonem č. 174/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl s účinností od 1. ledna 2022 novelizován také zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Do ZZVZ byl vložen nový § 37a:

§ 37a

Podmínka účasti v zadávacím řízení na dodávku potravin

               Veřejný zadavatel může v zadávacím řízení na dodávku potravin stanovit jako podmínku účasti v zadávacím řízení dodání

a) místní nebo regionální potraviny z krátkého dodavatelského řetězce,

b) potraviny splňující certifikovaná schémata kvality nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin^53), nebo

c) potraviny produkované v systému ekologického zemědělství.

____________________ 

53) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, v platném znění.

V souvislosti s touto změnou je nutné upozornit na to, že nadále platí základní zásady § 6 ZZVZ včetně zásad nediskriminace a rovného zacházení a není tedy možné na základě nových ustanovení diskriminovat dodavatele z jiných členských států EU nebo jiných zemí, se kterými má ČR uzavřenou mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelům z těchto států k zadávané veřejné zakázce. Nelze tedy automaticky zvýhodňovat české dodavatele. Upozorňujeme také na to, že důvodová zpráva k poslaneckému návrhu[1] není relevantní pro výklad ustanovení § 37a ZZVZ. Tato důvodová zpráva zdůrazňuje možnost preference českých dodavatelů, vychází ovšem z původně navrhované definice potraviny z krátkého dodavatelského řetězce, která byla v návrhu obsažena („potravinou z krátkého dodavatelského řetězce potravina vyrobená ze surovin, které pochází z území České republiky, u surovin rostlinného původu se tím rozumí vypěstování, zpracování a zabalení, u surovin živočišného původu se jedná o narození zvířat, odchov, chov, výkrm, poražení a zpracování na území České republiky,“ viz sněmovní tisk 502/10 – verze postoupena Senátu ČR).  Původní definice potraviny z krátkého dodavatelského řetězce však byla v průběhu projednávání návrhu v Senátu Parlamentu ČR odstraněna, nelze z ní tedy vycházet.

Mezi základní zásady zadávacího řízení patří podle § 6 odst. 4 ZZVZ také povinnost dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací. Postup podle § 37a ZZVZ tak lze využít jako jednu z možností, jak vyjádřit environmentální, případně sociální dopady veřejné zakázky na nákup potravin.

Pokud bude zadavatel chtít postupovat podle § 37a písmene a) ZZVZ a stanovit podmínku dodání z krátkého dodavatelského řetězce, bude povinen tuto podmínku blíže specifikovat a v souladu se základními zásadami stanovit, co bude považovat za krátký dodavatelský řetězec. V této souvislosti připadají v úvahu zejména kritéria vztahující se k délce časového úseku od výroby či sklizně (čerstvost), kritéria vztahující se k přepravním podmínkám (způsob a dopady přepravy potravin na životní prostředí) nebo kritérium omezující počet zprostředkovatelů, které vyjadřuje sociální aspekt podpory výrobců potravin.  

V případě, že by byl předmět veřejné zakázky definován pomocí podmínek účasti stanovených podle písmene b), bude třeba zkoumat, zda použití zadavatelem stanoveného evropského schématu kvality (český překlad Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 používá pojem „režim jakosti“) odpovídá předmětu zadávané veřejné zakázky a základním zásadám. Z hlediska ZZVZ se evropská schémata kvality považují za štítek ve smyslu § 28 odst. 1 písm. l), neboť osvědčují, že dodávka, proces nebo postup splňují určité požadavky. Při jejich použití je tedy třeba dodržovat pravidla uvedená v § 94 ZZVZ.

V rámci požadavku podle písmene c) lze zohlednit všechny druhy dopadů předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, které jsou v rámci ekologického zemědělství možné. Pokud by se tento požadavek prokazoval prostřednictvím určitého dokumentu, osvědčení či potvrzení, měl by i tento požadavek povahu štítku ve smyslu § 94 ZZVZ.

(uveřejněno 4. listopadu 2021)

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna zamítl rozklad Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy proti rozhodnutí o pokutě ve výši 100 000 Kč, která byla uvedenému zadavateli uložena v souvislosti se smlouvou uzavřenou 19. 8. 2019 se společností PATROL group s.r.o. Předmětem smlouvy byla spolupráce při poskytování služeb pultu centralizované ochrany a zajištění přenosu signálů z objektů připojovaných na pult centralizované ochrany.

Podle prvostupňového rozhodnutí zadavatel nedodržel zákon o zadávání veřejných zakázek, když předmětnou koncesi nezadal v koncesním řízení nebo v jiném v úvahu připadajícím druhu zadávacího řízení podle zákona, ačkoliv se jednalo o koncesi, jejíž předpokládaná hodnota je vyšší než 20 000 000 Kč bez DPH. Postup zadavatele přitom mohl ovlivnit výběr dodavatele. V rozhodnutí bylo konstatováno, že služby zadavatele poskytované přímo zákazníkům a spočívající v trvalém střežení systému elektrické požární signalizace napojeného objektu představují určitou poddodávku pro společnost Patrol ze strany obviněného a lze na ně pohlížet jako na služby poskytnuté ze strany HSZ Praha dodavateli pro plnění koncese, které musí být do výpočtu předpokládané hodnoty koncese obligatorně zahrnuty.

Zadavatel v rozkladu opět namítal zejména nesprávné posouzení věci, především chybný výpočet celkové výše koncese v prvoinstančním rozhodnutí. Předseda ÚOHS však argumentaci zadavatele odmítl, když uvedl, že plnění, které poskytuje zadavatel a společnost Patrol, jsou zcela provázaným a nedílným celkem, který přestavuje komercionalizované poskytování služeb zadavatele realizované prostřednictvím společnosti Patrol.  Hodnota plnění, které představuje koncesi, je tak nutně hodnotou nejen služeb PCO, které poskytuje společnost Patrol, ale i hodnotou služeb, které poskytuje zadavatel, tedy služeb HZS.

Jedná se již o druhou pokutu za přestupek HSZ Praha při uzavírání smluv s dodavatelem PATROL  - dřívější rozhodnutí naleznete zde: ÚOHS-R0078/2021/VZ.

Tiskové oddělení ÚOHS
21/145

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil Dobrovolnému svazku obcí (DSO) k zajištění přístavby školy v Nehvizdech pokutu ve výši 500 tisíc korun za zadání podlimitní veřejné zakázky na stavební práce mimo zadávací řízení.

Smlouva o dílo v celkové hodnotě téměř 40 milionů korun uzavřená na veřejnou zakázku s dodavatelem TS městyse Nehvizdy, s. r. o. (TS Nehvizdy), zahrnovala kompletní a komplexní zbudování přístavby a provedení veškerých dalších prací, činností a dodávek k řádnému provedení a dokončení díla dle této smlouvy.

V souvislostí s realizací přístavby školy v Nehvizdech byly spáchány dva rozdílné přestupky. V již pravomocně rozhodnuté věci se přestupku dopustily TS Nehvizdy, obchodní korporace ze 100 % vlastněná městysem Nehvizdy. Společnosti byla za zadání podlimitní veřejné zakázky na stavební práce spojené s přístavbou školy v Nehvizdech mimo zadávací řízení uložena pokuta ve výši 1,2 milionu korun (https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-17313.html). TS Nehvizdy uzavřely jednotlivé smlouvy s různými subjekty, čímž došlo k nezákonnému dělení zakázky, neboť bylo prokázáno, že plnění dle jednotlivých smluv tvoří funkční celek a byla zadávána v časové souvislosti.

V tomto druhém případě se jedná o časově předcházející přestupek, jehož se dopustil Dobrovolný svazek obcí k zajištění přístavby školy vytvořený čtyřmi obcemi: městysem Nehvizdy, Horoušanami, Mochovem a Vyšehořovicemi. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahájil správní řízení o přestupku na základě výsledku šetření podnětu, který obdržel od Transparency International - Česká republika, o.p.s. V řízení Úřad zjistil, že dobrovolný svazek obcí k zajištění přístavby školy v Nehvizdech je veřejným zadavatelem dle § 4 odst. 1 písm. e) zákona o zadávání veřejných zakázek. V případě přístavby školy v Nehvizdech postupoval Dobrovolný svazek obcí mimo zadávací řízení s odůvodněním, že mezi DSO a TS Nehvizdy se jedná o tzv. vertikální spolupráci, která se podle zákona nepovažuje za zadání veřejné zakázky. Úřadem však bylo prokázáno, že nebyla splněna žádná ze tří podmínek stanovených zákonem pro uplatnění vertikální spolupráce. Přesto Dobrovolný svazek obcí k zajištění přístavby školy v Nehvizdech uzavřel s TS Nehvizdy smlouvu o dílo a zadal tím veřejnou zakázku v rozporu se zákonem mimo zadávací řízení a tímto postupem mohl ovlivnit výběr dodavatele.

Pokuta byla uložena příkazem, který nabyl právní moci, protože zadavatel proti němu nepodal odpor.

Tiskové oddělení ÚOHS
21/140 – S0422/2021

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal prvostupňové rozhodnutí ve věci zadávacího řízení Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje na výstavbu obchvatu Čebína.

Úřad zamítl návrh EUROVIA CS, a.s., která se domáhala mj.  zrušení výběru Metrostav Infrastructure a.s. jako vybraného dodavatele pro údajné neprokázání technické kvalifikace a napadala také postup zadavatele při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny u tohoto vybraného dodavatele. Rozhodnutí není pravomocné a může být proti němu podán rozklad.

Úřad ve svém rozhodnutí konstatoval, že dodavatel Metrostav Infrastructure splnil podmínky pro účast v zadávacím řízení, když prokázal technickou kvalifikaci prostřednictvím referenčních zakázek realizovaných Divizí 4, jež byla částí závodu společnosti Metrostav a.s. a která byla následně odprodána právě společnosti Metrostav Infrastructure.

Podle Úřadu prokázal účastník řízení Metrostav Infrastructure prostřednictvím rozsáhlého souboru dokumentů, že někdejší Divize 4 tvrzené referenční zakázky skutečně realizovala. Úřad v průběhu řízení zjistil, že došlo k faktickému převodu odpovídajícího realizačního zázemí někdejší Divize 4 do Metrostav Infrastructure.

Pro úplnost Úřad upozorňuje, že závěr o prokázání splnění technické kvalifikace dodavatelem Metrostav Infrastructure v tomto správním řízení bylo možno učinit s ohledem na konkrétní skutková zjištění v tomto správním řízení, a nelze jej bez dalšího ze strany zadavatelů mechanicky přejímat pro postup v jiných zadávacích řízeních.

Úřad rovněž neshledal, že by zadavatel porušil zákon při posouzení možné mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele.

Tiskové oddělení ÚOHS
21/136 – S0264/2021

Střet zájmů, protichůdné zájmy a narušení hospodářské soutěže

Pátek 10. prosince 2021 od 9:00 do 12:00 hod. (Online podoba)

Obsahem online školení je právní a věcné vymezení střetu zájmů, protichůdných zájmů a narušení hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek (dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů), a to včetně praktických příkladů a rozhodovací praxe.

Online školení povede více lektorů, a to z řad odborníků na teorii i praxi, kteří tak poskytnou náhled na dané téma z více úhlů pohledu.

Programem školení Vás provede a na Vaše dotazy zodpoví:

• JUDr. Petr Novotný, LL.M., advokát a partner MT Legal s.r.o., advokátní kancelář 

• Mgr. Lenka Lelitovská, právník MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Více informací o online školení a registrační formulář najdete ZDE.

Metodická pomůcka k vedení stavebního deníku v elektronické formě u stavby, která je předmětem veřejné zakázky v nadlimitním režimu. 

Metodické sdělení Ministerstva pro místní rozvoj ČR najdete ZDE. 

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR