Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

• obec Herálec, IČO 00267457, se sídlem Herálec 257, 582 55 Herálec,

v souvislosti s uveřejněním smlouvy, jejíž obsah je vymezen objednávkou ze dne 2. 6. 2022 adresovanou vybranému dodavateli – Daniel Kopic, IČO 07028393, se sídlem Žižkov II 1201, 580 01 Havlíčkův Brod – a nabídkou vybraného dodavatele na realizaci veřejné zakázky označené obviněným jako „Stavební a el. práce na tlakové kanalizaci“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,

vydává podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – obec Herálec, IČO 00267457, se sídlem Herálec 257, 582 55 Herálec – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že smlouvu na realizaci veřejné zakázky označené obviněným jako „Stavební a el. práce na tlakové kanalizaci“, jejíž obsah je vymezen vystavenou objednávkou ze dne 2. 6. 2022 potvrzenou dne 6. 6. 2022 v návaznosti na nabídku ze dne 31. 5. 2022 vybraného dodavatele – Daniel Kopic, IČO 07028393, se sídlem Žižkov II 1201, 580 01 Havlíčkův Brod –  neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jejího potvrzení jmenovaným vybraným dodavatelem, tj. nejpozději do dne 7. 7. 2022.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – obec Herálec, IČO 00267457, se sídlem Herálec 257, 582 55 Herálec – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 3 000,– Kč (tři tisíce korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1. Obviněný – obec Herálec, IČO 00267457, se sídlem Herálec 257, 582 55 Herálec (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – adresoval vybranému dodavateli – Daniel Kopic, IČO 07028393, se sídlem Žižkov II 1201, 580 01 Havlíčkův Brod (dále jen „vybraný dodavatel“) – v návaznosti na jeho nabídku ze dne 31. 5. 2022 objednávku ze dne 2. 6. 2022, jíž vybraný dodavatel dne 6. 6. 2022 potvrdil (dále jen „objednávka“ nebo „smlouva“) na realizaci veřejné zakázky označené obviněným jako „Stavební a el. práce na tlakové kanalizaci“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Obviněný dne 29. 11. 2022 uveřejnil na profilu zadavatele dostupném z http://hera­lec.profilzada­vatele.cz/ (dále jen „profil zadavatele“) objednávku ze dne 2. 6. 2022.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

3. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 29. 8. 2023 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky. V podnětu stěžovatel namítá porušení § 219 odst. 1 zákona obviněným, a to tím, že neuveřejnil uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku.

4. Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného související dokumentaci k předmětné veřejné zakázce a jeho vyjádření k obsahu podnětu.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

5. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

6. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a.    smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b.    smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,

c.    pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d.    smlouvu uveřejněnou v registru smluv.

7. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

8. Obviněný dne 22. 1. 2020 uveřejnil ve Věstníku veřejných zakázek adresu svého profilu, http://heralec­.profilzadava­tele.cz/.

9. Obviněný dne 2. 6. 2022 vystavil a signoval objednávku „na stavební práce včetně montáží, napojení na el. a zprovoznění domovních čerpacích šachet splaškové kanalizace dle Vaší nabídky z 31. 5. 2022“ adresovanou vybranému dodavateli. Obviněný citovanou objednávku na realizaci veřejné zakázky vystavil na základě nabídky vybraného dodavatele ze dne 31. 5. 2022, jež obsahuje ujednání o jednotkových cenách prací (dále i jen „nabídka“). Vybraný dodavatel citovanou objednávku potvrdil dne 6. 6. 2022. Součástí objednávky není ujednání o výši smluvní ceny.

10. Dne 23. 8. 2022 byla vybraným dodavatelem vystavena faktura na plnění veřejné zakázky, a to na částku 848 030 Kč bez DPH. Z faktury vyplývá, že bylo v režimu přenesené daňové povinnosti fakturováno „za stavební a el. práce na tlakové kanalizaci“, s datem uskutečnění plnění dne 23. 8. 2022.

11. Z profilu zadavatele vyplývá, že objednávka na něm byla uveřejněna dne 29. 11. 2022.

12. Dne 29. 11. 2022 obviněný na svém profilu uveřejnil informaci o smluvní hodnotě veřejné zakázky, resp. o skutečně uhrazené hodnotě veřejné zakázky ve výši 848 030 Kč bez DPH.

Právní posouzení

13. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření. Úřad na tomto místě doplňuje, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona ve znění účinném do 15. 7. 2023 obsahovalo povinnost uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele do 15 dnů. Jelikož podle nové právní úpravy účinné od 16. 7. 2023 v důsledku účinnosti zákona č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela ZZVZ“), kterou došlo ke sjednocení předmětné uveřejňovací povinnosti podle zákona s registrem smluv, mohou zadavatelé odeslat smlouvu k uveřejnění, aniž by došlo k porušení zákonné povinnosti, až 30. den po jejím uzavření, jedná se, s ohledem na kratší dobu prodlení s uveřejněním, v šetřeném případě pro obviněného o příznivější právní úpravu, kterou je Úřad povinen aplikovat.

14. Úřad konstatuje, že tento postup vyplývá ze skutečnosti, že Úřad je povinen při rozhodování o přestupku reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je v daném případě přípustná analogie mezi normami soudního (trestněprávního) trestání a správního trestání.

15. Závěry formulované Nejvyšším správním soudem došly svého výslovného zákonného zakotvení, a to prostřednictvím zákona o přestupcích, který je obecným právním předpisem upravujícím jednak institut přestupků a také postup správních orgánů při jejich šetření a trestání. Dle § 2 citovaného zákona, se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího. V duchu výše uvedené zásady tedy Úřad přistoupil k posouzení právě řešené věci.

16. Uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona. Zákon v ustanovení § 219 přitom při kladení požadavků na splnění uveřejňovací povinnosti nijak nerozlišuje, v jaké podobě byla smlouva uzavřena (zdali ústně či písemně, v listinné či jiné podobě, na jedné nebo více listinách apod.). Proto i v případě, že je smlouva uzavřena písemně, avšak nikoli na jedné listině, musí zadavatel v zákonné lhůtě uveřejnit ty dokumenty, ze kterých je zřejmé, že byla smlouva uzavřena, resp. ze kterých je existence smlouvy zřejmá.

17. Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

18. Z koncepce zákona lze tedy dovodit, že v souvislosti se smlouvou na veřejnou zakázku, jejíž cena přesáhne 500 000 Kč bez DPH, musí zadavatel splnit uveřejňovací povinnost. Úřad konstatuje, že cílem uveřejňovacích povinností je kontrola veřejnosti nad vynakládáním veřejných financí, přičemž zákonodárce akcentoval, že u smluv s cenou převyšující částku 500 000 Kč bez DPH je zadavateli de facto stanovena povinnost informovat veřejnost o daném nákupu. Úřad si je vědom toho, že zákon nestanovuje výslovnou povinnost uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku v přesně stanovené podobě, nicméně současně zadavatelům stanovuje povinnost uveřejnit (úplnou) informaci o uzavřené smlouvě, tedy takovou, ze které je existence smlouvy na veřejnou zakázku zřejmá, resp. je zřejmé, že byla veřejná zakázka zadána.

19. V daném případě k uzavření smlouvy došlo akceptací objednávky ze dne 2. 6. 2022 dne 6.6.2022. Úřad tedy konstatuje, že obviněný byl povinen informaci o uzavření smlouvy uveřejnit nejpozději dne 7. 7. 2022[2].

20. Obviněný tedy nesplnil povinnost podle § 219 odst. 1 zákona uveřejnit smlouvu, resp. informaci o jejím uzavření či dokumenty dokládající uzavření smlouvy na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 30 dnů od jejího uzavření, když informaci o uzavření smlouvy uveřejnil na svém profilu až dne 29. 11. 2022.

21. S ohledem na výše uvedené se tedy obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu – uložení pokuty

22. Úřad považuje ve smyslu § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

23. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí u přestupků podle § 269 zákona 2 roky.

24. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

25. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 8. 7. 2022, tj.  první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy, resp. objednávky či jiné relevantní informace o uzavření smlouvy na profilu zadavatele. Promlčecí doba se přerušuje doručením tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

26. V daném případě se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona. Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 2 zákona.

27. Vycházeje z konstantní rozhodovací praxe správních soudů (např. rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009–62 ze dne 18. 6. 2009) se Úřad dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Úřad zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě není přestupek obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky obviněného.

28. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

29. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

30. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen, jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

31. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy, resp. v tomto případě objednávky a nabídky, či jiné relevantní informace o uzavření smlouvy, je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy či informace o uzavřené smlouvě.

32. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo ke znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti, když obviněný neuveřejnil na svém profilu úplnou informaci o uzavření smlouvy na veřejnou zakázku.

33. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž cena činí 848 030 Kč bez DPH, a tedy mírně překračuje hranici, s níž zákon spojuje povinnost uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). Současně ve prospěch obviněného Úřad dále zohlednil, že negativní dopady jeho jednání byly částečně eliminovány skutečností, že obviněný uveřejnil dne 29. 11. 2022 na svém profilu údaj o skutečně uhrazené hodnotě veřejné zakázky, spolu s dalšími dokumenty vztahujícími se k předmětné veřejné zakázce a jejímu smluvnímu vztahu.

34. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.

35. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

36. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2024[3] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2024 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 38 676 591 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.

37. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

38. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

39. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754–17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

obec Herálec, Herálec 257, 582 55 Herálec

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy